Posl. Janouš: Slavná sněmovno, paní
a pánové!
Velice lituji toho, že do této budovy dnes nemohli
přijít zástupci dělnictva ze všech
továren, našich podniků, a zástupci
dělnictva zemědělského a lesního.
Proč? Domnívám se, že se to stalo ponejprv
v historii, kdy dělnictvo je postaveno na úroveň
zaměstnanců ve vyšších službách
a kdy parlament demokratickým způsobem dává
na jednu linii dělníky a duševní pracovníky.
Chtěl bych tu zdůraznit to, že se právě
tento stav demokracie, to, o čem se dnes u nás mluví,
to naplňování demokratického řádu,
mnohým pánům nelíbí. Je to
s podivem. Pokud dovolená v délce jednoho měsíce
nebo šesti týdnů platila pouze pro horních
deset tisíc zaměstnanců, pro pány
rady a sekční šéfy, nenašel se
nikdo, a tím méně odborový pracovník,
který by vznesl požadavek zrovnoprávnění
dělníků na úroveň zaměstnanců.
(Potlesk.) A tentokrát v republice, ve které
se demokracie naplňuje skutečně pro každého,
mluví odborový pracovník proti délce
dovolené pro dělnictvo. (Výkřiky.)
To bylo s této tribuny před několika minutami
zdůrazněno. Je samozřejmou věcí,
že náš mladý znárodněný
průmysl nemá ještě všechno v pořádku
tak, jak by to mělo být. Máme různé
druhy takových nepěkných zjevů, o
kterých je nejlépe nehovořit. Ale máme
také velmi krásné příklady
toho, že pracující masy svou iniciativou dávají
tento stát do pořádku (Potlesk.),
a právě minulý týden jsem s tohoto
místa mluvil o tom, že jenom díky tomu, že
se pracující masy dobrovolně zúčastnily
v rámci brigád prací na sklizni brambor a
pod., máme dnes zajištěné zásobování.
Podotýkám to také ještě proto,
poněvadž většina těch, kteří
budou mít delší dovolenou, věnují
už dnes dobrovolně část své dovolené
právě pro tuto potřebnou práci pro
národ. (Potlesk.) To jsem potřeboval za nutné
zdůrazniti vzhledem k dělnickým dovoleným.
A nyní, slavná sněmovno, není to tak
dávno, co jsme přijali zákon o snížení
cen životních potřeb. Pan kol. Cígler
nazval toto snížení cen politickým
snížením cen. Domnívám se, že
široké masy pracujících velmi dobře
cítí, zdali je to politické snížení
cen, anebo skutečné snížení cen
(Potlesk. - Hlas: Kdo to zaplatí?), a jestli toto
snížení cen bylo nutné v zájmu
pracujících nebo nebylo. A tu chci s této
tribuny zdůraznit, že není možné
na jedné straně říkat: my jsme měli
jiné návrhy, chtěli jsme, aby byly zvýšeny
mzdy, a na druhé straně ronit krokodýlí
slzy nad tím, že náš znárodněný
průmysl by to neunesl. Jiná jsou slova a jiná
je praxe. Domnívám se, že právě
naše dělnictvo jenom proto, že cítí
s touto republikou, jenom proto, že to je jeho stát,
dokáže svou prací zavést si pořádek
i ve znárodněném průmyslu. Nejsem
pro politickou licitaci. To ponechávám ostatním.
Chci jen zdůraznit, že dělníci sami
tam, kde vědí o nepěkných zjevech,
na ně ukazují a že dělnictvo má
nejvyšší zájem na tom, aby tyto nepěkné
zjevy byly odstraněny.
Domnívám se, že celá Národní
fronta, tak jako jednotně hlasovala pro některé
věci, také nyní jednotně přiloží
ruku k dílu a nebude se jenom dívat, nýbrž
přičiní se o to, aby všechno bylo uvedeno
do nejlepšího pořádku. (Potlesk.)
Místopředseda Petr (zvoní):
Slovo k věcné poznámce si vyžádal
pan posl. Cígler. Uděluji mu je.
Posl. Cígler (uvítán potleskem):
Paní a pánové, domnívám se,
že jsem se k této věcné poznámce
ani hlásit nemusel. (Výkřiky.) Poněvadž
kdo dobře v tomto shromáždění
poslouchal, ví, že jsem ani jedinkým slovem
nemluvil proti délce dovolené. (Hlasy: Máme
stenografický protokol!). Ano, můžete si
to dát přehrát, pane kolego. Výslovně
jsem prohlásil, paní a pánové: my
ty intervence vydržíme, vydržíme dokonce
ty dlouhé dovolené, vydržíme ještě
dokonce i různá jiná sociální
zatížení, ale musíme si bezpodmínečně
udělat v našich národních podnicích
pořádek (Výkřiky.) a musíme
je postavit na zdravý hospodářský
základ. (Potlesk.) Souhlasíte s tím?
(Potlesk.) Tak výborně!
Místopředseda Petr (zvoní):
Prosím o klid.
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor
soc.-politický, p. posl. Jarošovi.
Zpravodaj posl. Jaroš: Vzdávám se slova.
Místopředseda Petr: Dávám slovo
k doslovu zpravodaji za výbor právní, p.
posl. Doleželovi.
Zpravodaj posl. Doležel: Vzdávám se
slova.
Místopředseda Petr: Dávám slovo
k doslovu zpravodaji za výbor průmyslový,
p. posl. Kaplanovi.
Zpravodaj posl. Kaplan: Vzdávám se slova.
(Hluk.)
Místopředseda Petr: Prosím o klid.
Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 3 části, 23 paragrafů, nadpisy
částí, nadpisy paragrafů, nadpis zákona
a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitek
nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je
s jejími 3 částmi, 23 paragrafy, nadpisy
částí, nadpisy paragrafů, nadpisem
zákona a úvodní formulí, podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Podle usnesení předsednictva podle § 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona
o přechodné úpravě placené
dovolené na zotavenou (tisk 578).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových.
Zpravodaj posl. Jaroš: Nejsou.
Zpravodaj posl. Doležel: Nikoliv.
Zpravodaj posl. Kaplan: Nejsou.
Místopředseda Petr: Kdo ve druhém
čtení souhlasí s osnovou zákona tak,
jak ji ústavodárné Národní
shromáždění přijalo ve čtení
prvém, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Zbývá ještě hlasovati o resoluci výboru
průmyslového, otištěné ve zprávě
výborové.
Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne
ruku! (Děje se.)
To je většina. Resoluce se přijímá.
Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
druhého odstavce pořadu, jímž je
2. Zpráva výborů branného, právního
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 484), kterým se stanoví náhrady
a srážky při přechodném ubytování
podle zákonů o ubytování vojska (tisk
577).
Zpravodajem za výbor branný je p. posl. dr. Loubal,
dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Loubal: Pane předsedo, paní
a pánové!
Předložený vládní návrh
je novelisací zákona č. 248 z r. 1920 Sb.
z. a n., kterým byla upravena sazba náhrad a srážek
za přechodné ubytování vojska. Tyto
sazby byly zvýšeny za dob protektorátních
v českých zemích zákonem č.
300 z r. 1942 Sb. a na Slovensku vládním nařízením
ze dne 16. února 1945, č. 38 slovenského
zákoníka. (Hluk.) .
Místopředseda Petr (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. dr. Loubal (pokračuje): Poněvadž
po osvobození bylo potřeba sazby přizpůsobit
všeobecným cenovým poměrům, vypracovalo
ministerstvo národní obrany návrh, kterým
se tyto sazby zvyšují průměrně
o 300 až 400 %. Zatím však, než návrh
byl projednán, došlo ve vládě k úpravě
cen a mezd a jevila se tudíž potřeba zvýšiti
tyto sazby o dalších cca 200 %. Tyto sazby obsahuje
předložená vládní osnova a jsou
přiměřené dnešním cenovým
a mzdovým poměrům. Pokud se týče
praxe v obcích, které mají vojenské
posádky a ubytovávají je ne v soukromých
bytech, jak zákon nařizuje, nýbrž v
hotelích, u těch přenáší
zákon větší část úhrady
přechodného ubytování v hotelích
na samosprávné svazky. Touto osnovou vznikne zhruba
náklad pro státní správu 12 mil. Kčs,
který je hrazen rozpočtem.
Chtěl bych při této příležitosti
zdůrazniti, že přechodné ubytování
vojska znamená pro některé samosprávné
svazky, především pro velká města,
značné zatížení finanční.
U velkých měst jdou tyto položky do 10 až
20 mil. Kčs, ale na druhé straně přítomnost
vojska přináší městům
a místům kde jsou umístěna, značné
hospodářské výhody, takže obec
a obyvatelstvo má vždycky z ubytování
vojska určitý hospodářský prospěch.
Branný výbor projednal tuto novelisaci zákona
č. 248 z r. 1920, provedl změnu v § 46, přidal
první dva odstavce, které ve vládní
osnově nebyly, a usnesl se doporučiti ústavodárnému
Národnímu shromáždění,
aby přijalo tuto osnovu ve znění navrženém
branným výborem. (Potlesk.)
Místopředseda Petr (zvoní):
Zpravodajem za výbor právní je posl. dr.
Chytil. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Chytil: Slavná sněmovno!
Právní výbor se zabýval předloženou
osnovou s hlediska právního a doporučil ji
ústavodárnému Národnímu shromáždění
k přijetí se změnami, na nichž se usnesl
výbor branný. (Potlesk.)
Místopředseda Petr (zvoní):
Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. posl.
Vítek. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Vítek: Paní a pánové!
Rozpočtový výbor projednával tuto
osnovu a zabýval se zejména stránkou rozpočtovou.
Vzhledem k tomu, že úhrada je zajištěna
v rozpočtové kapitole ministerstva národní
obrany, usnesl se rozpočtový výbor jednohlasně
doporučiti tuto osnovu plenu k přijetí tak,
jak byla schválena výborem branným. (Potlesk.)
Místopředseda Petr (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 3 články, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové.
Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je
s jejími 3 články, nadpisem a úvodní
formulí, podle zprávy výborové, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Z usnesení předsednictva podle § 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se stanoví náhrada a srážky
při přechodném ubytování podle
zákonů o ubytování vojska (tisk 577).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr. Loubal: Nejsou.
Zpravodaj posl. dr. Chytil: Nikoli.
Zpravodaj posl. Vítek: není jich.
Místopředseda Petr: Kdo ve druhém
čtení souhlasí s osnovou zákona tak,
jak ji ústavodárné Národní
shromáždění přijalo ve čtení
prvém, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
třetího odstavce pořadu, jímž
je
3. Zpráva výborů právního,
rozpočtového a zdravotnického o vládním
návrhu zákona (tisk 373) o mimořádných
ošetřovatelských diplomových zkouškách
a o doplňovacím výcviku ošetřovatelského
personálu (tisk 579).
Zpravodajem za výbor právní je pí.
posl. Synková, dávám jí slovo.
Zpravodajka posl. Synková: Vážená
sněmovno, paní a pánové!
Zákonem o mimořádných ošetřovatelských
diplomových zkouškách a o doplňovacím
výcviku ošetřovatelského personálu
odčiňujeme křivdy let minulých, neboť
v dobách první republiky jsme měli po dvacet
let pouze jednu ošetřovatelskou školu, která
naprosto nestačila krýti potřeby našeho
zdravotnictví. Od založení této školy
r. 1916 do roku 1946 absolvovalo ošetřovatelskou školu
celkem 1176 žákyň, z nichž pouze část
je dnes v činné službě. Tak na příklad
v zemi České máme dnes takový stav,
že z celkového počtu 3.025 sester máme
jen 810 sester s diplomem a všechny ostatní byly donuceny
získat svoji dosavadní kvalifikaci školením
v různých krátkodobých odborných
kursech. Tyto sestry, kterých je dnes převážná
většina, prohloubily svoje znalosti dlouhodobou praxí,
vykonávaly mnohdy rovnocenné práce jako sestry
diplomované, plnily svoje povinnosti obětavě
a svědomitě a nebylo jejich vinou, že nemohly
získat ošetřovatelský diplom. Na jejich
bedrech spočívaly mnohdy stejné povinnosti,
ale neměly stejná práva, neboť byly
zařazeny do nižší platové stupnice.
Vládním nařízením č.
22 z roku 1927 bylo stanoveno, že ošetřovatelem
se může státi pouze ten, kdo prokázal
odbornou způsobilost diplomovou zkouškou podle nařízení
č. 139 z roku 1914 ř. z. A tak staré a zasloužilé
ošetřovatelky ztratily definitivu a ostatní
ošetřovatelky, které tvořily většinu
ošetřovatelského personálu, jí
nemohly dosáhnouti ani za 35 let dobré služby.
Následkem toho bylo pochopitelně i jejich odpočivné
mnohem menší.