Naše děti rostou již ve změněných
poměrech pro lepší, radostnější
svět. A je zajímavé si povšimnout toho,
že v bohatých rodinách je ještě
dodnes systém jednoho, nejvýše dvou dětí.
A ptáme se, proč není v těchto rodinách
více dětí? Víme, že to není
proto, že by je v rodině neuživili, ale proto,
že ještě dodnes je bohatým matkám
umožněno, aby v soukromých sanatoriích
si mohly dát potajmu provést kriminální
potrat bezpečně a hygienicky. Máme-li populaci
provádět, ne jenom o ní mluvit, musíme
se i s touto otázkou vypořádat. Dnes se již
nemusejí ženy-matky obávat přírůstku
do rodiny, protože poměry se u nás lepší
a život se stává radostnější.
Dnes čtvrté dítě, které je
teprve populačním přírůstkem,
neznamená pro rodinu zatížení, které
dříve bylo na úkor celé rodiny. Podstatné
těžkosti a starosti matek odstraňuje snížení
cen a připravovaná daňová reforma.
Těmito opatřeními se zvyšuje životní
úroveň našeho lidu již v prvním
čtvrtletí naší dvouletky. Matky-hospodyně
to při svých nákupech velmi pociťují
a jsou vládě vděčny za zvýšenou
životní úroveň, kterou mohou dát
svým rodinám.
Ministerstvo zemědělství věnuje velkou
pozornost péči o zemědělské
ženy-matky. Letos dává ministerstvo zemědělství
znovu 3 miliony Kčs na zřízení žňových
útulků, 4 miliony Kčs na pračky, aby
i ženy v zemědělství měly více
času ke své práci a mohly pracovati bez obav
o své děti, které jsou v útulcích
v úplném bezpečí.
Poměr k matce vůbec v Československé
republice je dnes zcela jiný, než tomu bývalo
dříve. Matka, která dala národu více
dětí, si zaslouží největší
péče a uznání. Vzpomínám
na rodinu cihlářského dělníka
Halíře ze Stěžer u Hradce Králové.
Tato rodina má 11 dětí ve stáří
od 1 do 15 let. Jak žila tato rodina, která byla odkázána
na výdělek sezonní práce otce-cihláře?
Ještě v minulém roce žila tato rodina
v jedné místnosti takřka bez nábytku,
protože jedna postel, stůl a několik židlí
není možno považovati pro 13člennou rodinu
za bytové zařízení. Dík kolektivní
pomoci, která se postarala o to, aby rodina dostala především
alespoň větší byt se zařízením,
byla jí ulehčena starost o výchovu dětí.
Děti, které byly polonahé, dík této
pomoci dostaly to nejnutnější, co potřebovaly.
Rodinný příspěvek na děti umožňuje
matce, aby se i výživa dětí zlepšila,
aby z nich vyrostly zdravé a silné děti,
které národ potřebuje. Tolik úcty
si zaslouží matka, která sama bez cizí
pomoci vedle práce v domácnosti vychovává
11 dětí - a takovýchto matek máme
u nás víc než šest set! Dnešní
zákon je díkem těmto matkám za jejich
dřinu, za jejich starost, která dík dvouletému
plánu je o to menší, že nehrozí
příšera nezaměstnanosti a že již
nikdy nebude žena-matka jedinou živitelkou rodiny, jak
tomu bývalo dříve.
Zákon, který právě přijímáme,
uskutečňuje pomoc, která přijde do
nejchudších rodin. Přijde v den svátku
matek, který budeme slavit radostně v lidově
demokratické svobodné republice. Když vzpomínáme
oslav před válkou, musíme vidět, že
tehdy měli největší zisk ze svátku
matek papírníci a květináři,
ale matkám v žádném směru nebylo
pomoženo odstranit anebo alespoň zmenšiti starost
o výživu a výchovu dětí. Rádi
dáme našim maminkám kytičku, ale při
tom jim chceme dát víc, chceme, aby letošní
svátek matek byl krásnější a
radostnější. Bude ve znamení díků
matkám za jejich péči, ve znamení
zlepšené životní úrovně,
kterou zaručují nové zákony, ve znamení,
že v dětech je národ věčný.
Matky budou letošní svátek matek slaviti s
přesvědčením, že péče
o matku a dítě bude stupňována, a
nebudou se obávati dáti národu více
dětí. Že se tato přání
matek vyplní, toho záruka je v tom, že naše
sociální politika v lidově demokratickém
státě je zaměřena především
na největší péči, která
je věnována člověku a jeho zdraví
jako největšímu statku. (Předsednictví
převzal místopředseda Tymeš.)
Letošní oslavy budou tím radostnější,
že právě v květnových dnech před
dvěma lety dostaly naše matky nejkrásnější
dar - svobodu celého národa, kterou nám přinesla
slavná Rudá armáda, naše osvoboditelka.
(Potlesk.)
Naše ženy a matky budou vzpomínati šestileté
okupace a veliké bídy a tím více si
váží veliké péče naší
republiky, která dává matkám dar v
hodnotě 150 milionů korun. Naše matky, které
mají na zřeteli především zajištění
svobody a míru, budou své děti vychovávat
k práci pro republiku lidově demokratickou, budou
je vychovávat k lásce a kolektivní práci,
aby se již nikdy nemohl opakovati Mnichov, okupace, aby nikdy
již nemohl být národ vražděn, jak
tomu bylo za dob nacistického útlaku, kdy nejen
dospělí, ale i děti byly posílány
do plynových komor, aby nebylo už nikdy žádných
hrůz, jaké prožily ženy z Lidic a Ležáků.
V pevném spojenectví se Sovětským
svazem a ostatními mírumilovnými národy
zajistíme ženám-matkám klidnou budoucnost,
aby své děti mohly vychovávat k lásce
a práci pro blaho celého národa. (Potlesk.)
Místopředseda Tymeš: Ke slovu je dále
přihlášena paní posl. Zeminová.
Prosím, aby se ujala slova.
Posl. Zeminová: Slavná sněmovno, paní
a pánové!
V dnešní den, v den vítězství,
vzpomínají také vděčně
miliony československých žen na slavný
ten den před 2 roky, kdy bylo u nás příchodem
vítězné armády Sovětského
svazu dovršeno dobré skončení války.
V té době stály již v západních
Čechách vítězné armády
americká, anglická a francouzská. Uvědomíme-li
si obrovské oběti spojených velmocí
na životech i na hmotných statcích za svobodu
celé Evropy - a také naši - neváháme
vzdáti právě my ženy, které všechny
války odsuzujeme a nenávidíme, Sovětskému
svazu, Spojeným státům severoamerickým,
Anglii i Francii nejvřelejší díky. Připojujeme
k tomu vroucí přání, aby dohodou mezi
sebou a vytvořením toužebného míru
vyvrcholily velmoci svoje nesmrtelné dílo z dob
válečných.
K projednávané předloze zákona o daru
Československé republiky dětem k svátku
matek chci připojiti tyto poznámky:
Již v lednu 1936 podaly národně socialistické
poslankyně Zeminová, Šmejcová a
Žáčková v parlamentě první
republiky návrh zákona na podporu nemajetných
rodiček a matek ve všech čtyřech zemích
republiky. Navrhovaly jsme zřízení zemských
fondů, dotovaných státními, zemskými
i okresními přirážkami, jakož i
zvláštní přirážkou k důchodové
dani svobodných od 30 let.
Proč jsme podávaly tento návrh zákona?
Protože v dosavadním zákonodárství
bylo pamatováno, byť ne v plné míře,
jen na rodičky a matky podléhající
sociálnímu pojištění veřejných
zaměstnanců, dělnictva a osob z t. zv. vyšších
služeb. To byla jistě veliká křivda,
která trvá bohužel i dnes, vůči
statisícům rodiček a matek z rodin domkářů,
chalupníků, sedláků, živnostníků
atd. Tímto nesociálním zařízením,
které rozděluje nemajetné matky a rodičky
ve státě na dvě rozdílně posuzované
kategorie, byl ohrožen i zájem státu. Ještě
v roce 1902 narodilo se v Čechách 220.000 dětí.
A právě venkov vynikal velikou porodností.
Ale už v roce 1934, po vyvrcholení těžké
krise hospodářské, narodilo se v Čechách
jenom 109.000 dětí. V době třiceti
let poklesla u nás porodnost o více než 50%.
Čísla z posledního desetiletí nejsou
o mnoho lepší, nejsou-li v některých
krajích ještě zhoršena. Ani Slovensko,
které stálo po 20 let v čele natality, nemá
nyní statistiky již tak potěšující.
Nejen v městech, ale také na venkově porodnosti
ubývá. Tímto návrhem zákona
z roku 1936 jsme chtěli odčiniti křivdy,
na mateřství páchané, z veřejných
prostředků státních a samosprávných
a ne z pouhých milodarů. Šlo o pomoc, jaká
se nyní poskytuje rodičkám a matkám
ze zvýšené sociální péče
o zaměstnanecký svět.
Vzhledem k tomu, že zákon o národním
pojištění, než bude plně v platnosti,
bude vykazovati po několik roků i nadále
tyto nesrovnalosti, ohlašujeme, že obnovíme náš
návrh z roku 1936, aby veřejná péče
o mateřství se týkala všech potřebných
rodiček a matek a ne pouze některých kategorií.
Neboť národ i republika jsou povinny uctívati
a podporovati mateřství nejen slovy, ale také
včasnými a trvalými činy.
Řada států v Evropě dávno před
válkou zřizovala fondy pro podpory rodiček
a matek více početných rodin. Vynikala v
tom zejména Francie, která dotuje dosud tyto fondy
stamiliony franků ročně. Četné
švýcarské kantony zavedly podobná trvalá
zákonná opatření. Jugoslavie a Sovětský
svaz už před válkou, ale zejména po
válce zařazují pro tuto péči
do státních rozpočtů velké
částky. Před válkou vynikaly v tomto
oboru zejména fašistické státy, Německo,
Maďarsko a Italie. Tam však vodítkem mimořádných
podpor mateřství byla více snaha o získání
mnoha vojáků než ohled na rozkvět národa.
My po odsunu Němců potřebujeme v příštích
10 až 30 letech 2 miliony mladých Čechoslováků.
Musíme proto matkám všemožně pomáhati,
aby dětem nejen daly život, ale aby je také
mohly udržet ve zdraví a řádně
vychovávat.
Návrh zákona, který předkládáme
k schválení slavné sněmovně,
měl by se vlastně jmenovati darem UNRRY matkám
v naší republice. Byl schválen výborem
soc.-politickým i rozpočtovým s podstatnými
změnami, že se matkám s 5 dětmi vyplatí
dar v hodnotě - a ne v hotovosti - 1500 Kčs, matkám
se 6 dětmi v hodnotě 2000 Kčs a na každé
další dítě o 1000 Kčs více.
Podpory se však nevyplatí v hotovosti, ale v naturáliích,
které zejména UNRRA poskytla.
Vedle těchto dvou podstatných změn bylo také
přesně v obou výborech dohodnuto, že
návrh zákona bude předložen ke schválení
jako společný návrh všech poslankyň
Národní fronty. Toto ujednání však
nebylo dodrženo, - ačkoliv bylo v zájmu věci.
Neboť UNRRA nedodávala svoje zboží jen
ženám jedné politické strany u nás,
ale její veliká péče patřila
vždy všemu obyvatelstvu Československé
republiky. Litujeme proto, že by chtěla jedna strana,
a to nota bene ta, která organisaci UNRRA oficiálně
za její velkolepou pomoc ani nikdy nepoděkovala,
využíti nyní UNRRY pro svoji vlastní
propagaci.
Po 11/2 roku pomáhala UNRRA nám
všem, a zejména našim dětem, v dobách
nejtěžší krise zásobovací.
Potraviny, šatstvo, stroje, léky atd., UNRROU nám
zdarma dodané, mají hodnotu téměř
14 miliard.
Již letos, kdy pomocná akce UNRRY končí,
pocítíme velmi citelně úbytek v našem
celkovém zásobování. Schvalujeme plně
resoluci připojenou k zákonu, ve které stojí
výslovně, že ředitelství UNRRY
bude spolurozhodovati o způsobu provedení tohoto
zákona a o úhradě z prostředků
s ministerstvem sociální péče dohodnutých.
Tak bude zaručena úplná nestrannost a dary
UNRRY se stanou krásnou oporou mateřství
u nás, v celém státě.
Při této příležitosti prosíme
velmi naléhavě ředitelství UNRRY,
aby na děti z nemajetných rodin, spadající
pod tento zákon, pamatovala nejen hodnotnými potravinami,
ale aby se také, pokud je to možno, pomohlo našim
dětem přídělem bot, šatstva,
prádla a léků. Neboť má-li matka
5, 6, 8 i 10 dětí, je otázka obutí,
ošacení a udržení zdraví pro ni
nejbolestnější a nejnutnější.
Jsme šťastny, že tento dar československým
dětem bude odhlasován těsně před
oslavami dne matek. Krásné, poetické dny
matek a dětí přišly k nám, tak
jako 80% všech darů UNRRY, ze Spojených států
severoamerických. V r. 1921 při zájezdu Sokolské
obce do Spojených států viděl tyto
oslavy mateřství po prvé senátor Klofáč.
Přijel nadšen a doporučil našim ženám
pořádání podobných akcí
u nás. Hned v r. 1922 po prvé národně
socialistické ženy v Praze, ale také v přečetných
městech venkovských uspořádaly krásné
dny matek. Ty vyvolaly velikou pozornost a sympatii. Několik
let jsme je konaly samy, ale když neutrální
spolek Ochrana matek a dětí žádal, aby
mu tyto oslavy byly předány, ochotně jsme
je předaly k pořádání spolku
Ochrana matek a dětí jako instituci nepolitické
a celonárodní.
Připomínám, že v Americe neodevzdávají
v Den matek děti svým rodičům jenom
květiny, ale že po celý den, aspoň jednou
za rok, je každá matka předmětem největší
péče a lásky dětí. Ty se sjíždějí
se všech stran domů, samy matku obsluhují,
všechno za ni udělají a zahrnují ji
největší něžností a četnými
dárky. Měli bychom si tyto krásné
rodinné pozornosti americké zaváděti
také u nás.
Když budeme dnes hlasovati pro návrh zákona
o podpoře rodin s 5 a více dětmi v předvečer
svátku matek, chceme konstatovati:
1. Krásné Dny matek přišly k nám
v r. 1921 ze Spojených států amerických.
2. Věcná podpora, která se matkám
z titulu tohoto zákona vydá, je z akce UNRRA, která
také většinu svých darů dostala
ze Spojených států.
Je proto aktem přirozené vděčnosti,
děkujeme-li organisaci UNRRA, že nám i nyní
tak krásně pomáhá. A děkujeme
také veliké demokracii za oceánem, Spojeným
státům severoamerickým, za iniciativu Dnů
matek, které by se měly slavit jako největší
svátek po celém světě.
Hlasujeme jednomyslně jak pro návrh zákona,
tak také pro resoluci, která je k návrhu
připojena. (Potlesk.)
Místopředseda Tymeš: Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu pí zpravodajce za výbor
soc.-politický posl. Synkové.
Zpravodajka posl. Synková: Vzdávám
se slova.
Místopředseda Tymeš: Paní zpravodajka
se vzdává slova.
Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji za výbor
rozpočtový posl. Vítkovi.