Místopředsedové Hodinová-Spurná,
Petr, dr Ševčík, Tymeš, Komzala.
Zapisovatelé dr Bartuška, Bolen.
Členové vlády: ministři dr Nejedlý,
Nosek.
174 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: zástupci tajemníka
NS dr Záděra, dr Ramajzl.
1. Společná zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o návrhu poslankyň
Hodinové-Spurné, Synkové, Machačové-Dostálové,
Trojanové-Genykové, Zimákové, Šimonkové,
Švermové, Ullrichové, Škrlantové,
Syrovátkové, Weberové a druhů (tisk
463) na vydání zákona o daru Československé
republiky dětem k svátku matek 1947 (tisk 572).
2. Společná zpráva výborů soc.-politického,
právního, zemědělského a průmyslového
o vládním návrhu zákona (tisk 425)
o některých opatřeních k provedení
národní mobilisace pracovních sil (tisk 564
).
Podpredseda dr Ševčík (zvoní):
Zahajujem 51. schôdzu ústavodarného Národného
shromaždenia. Dovolenú podľa § 2, odst.
4 rokov. poriadku dal som pre dnešnú schôdzu
posl. dr Burianovi, dr Jelínkovi, dr Bartuškovi,
Plojharovi, Nedomovi, Slívovi, Kempnému, Bezděkovi,
Pavlánovi, Kaplanovi, Dečimu, Žáčkovej,
Weberovej, dr Bartuškovi, dr Holému,
Matulovi, inž. Janáčkovi, na tento
týždeň posl. Jánovi Novotnému.
Prikročíme k rokovaniu o prvom odstavci poriadku,
ktorým je
1. Spoločná zpráva výboru soc.-politického
a rozpočtového o návrhu poslankýň
Hodinovej-Spurnej, Synkovej, Machačovej-Dostálovej,
Trojanovej-Genykovej, Zimákovej, Šimonkovej, Švermovej,
Ullrichovej, Škrlantovej, Syrovátkovej, Weberove,
a druhov (tlač 463) na vydanie zákona o dare Československej
republiky deťom k sviatku matiek 1947 (tlač 572).
Zpravodajkyňou za výbor soc.-politický je
pi posl. Synková, dávam jej slovo.
Zpravodajka posl. Synková: Paní a pánové!
Po prvé v historii našeho parlamentu zabývá
se sněmovna zákonem, který stanoví,
že Československá republika poskytne k svátku
matek letošního roku dar z vděčnosti
mnohačlenným rodinám v hodnotě 150
mil. Kčs. Připočítáme-li k
tomu nedávno odhlasované zvýšení
přídavku na děti a snížení
cen, můžeme klidně říci, že
ústavodárné Národní shromáždění
letošního roku se přičinilo, aby naše
maminky měly skutečně krásný
svátek matek.
Litujeme upřímně, že naše hospodářské
poměry nám nedovolují, aby dar byl poskytnut
všem matkám v naší republice. Vzhledem
k omezeným finančním prostředkům
bylo možno poskytnouti dar pouze matkám 5 a více
dětí. Podle odhadu uvedeného v důvodové
zprávě máme v naší republice
celkem 85.000 takto početných rodin. Je všeobecně
známo, že tyto početné rodiny se rekrutují
převážně z vrstev nejchudších
a proto také sociálně nejpotřebnějších.
Podle údajů ministerstva sociální
péče máme v republice pouze 25.630 rodin
s 5 i více dětmi, které jsou v pracovním
poměru, jsou nemocensky pojištěny a v důsledku
toho dostávají také přídavky
na děti. Z tohoto počtu připadá 13.280
rodin na Slovensko a jen 12.350 rodin na země české.
Podle toho se dá soudit, že zbývajících
60.000 mnohačlenných rodin jsou hlavně rodiny
drobných zemědělců, živnostníků
a částečně svobodných povolání.
Poměr mezi Slovenskem a českými zeměmi
bude pravděpodobně i zde stejný. Vezmeme-li
dále v úvahu tu skutečnost, že i v zemích
českých máme největší
počet mnohačlenných rodin právě
v krajích nejchudších, průmyslově
zaostalých a hornatých, v krajích, o kterých
se říká, že tam začíná
kámen a končí chléb, dojdeme k závěru,
že poskytnutý dar se dostane skutečně
na správné místo. Nikdo z nás nemůže
pochybovat o tom, že život těchto matek byl nepřetržitou
řadou starostí, odříkání
a obětí. Stačí, vzpomeneme-li jen
let hospodářské krise, kdy statisíce
rodin nezaměstnaných musilo žíti z dvacetikorunových
žebračenek týdně, kdy matka mnohdy byla
jedinou živitelkou celé rodiny. Vzpomeneme-li těch
statisíců exekucí na zemědělské
usedlosti a u živnostníků, potom pochopíme,
že bylo skutečně velikým hrdinstvím
vychovat v tak těžkých životních
podmínkách národu věrné syny
a dcery a lidské společnosti užitečné
členy.
Odevzdáním darů do rukou matek pomůžeme
jim nejenom materielně, ale v očích celé
široké veřejnosti vyzvedneme matku na tu výši,
která jí v naší nové republice
také přísluší.
Na národních výborech bude, aby odevzdávání
darů se nestalo záležitostí čistě
technickou, nýbrž aby to bylo uděláno
slavnostním způsobem za účasti široké
veřejnosti a význačných místních
a okresních činitelů.
Po 27 let se slaví v Československu svátek
matek. V dobách první republiky se stalo ustáleným
zvykem, že druhou květnovou neděli k svátku
matek se psalo mnoho vzletných článků
o vznešeném poslání matky, ale nikomu
z odpovědných činitelů nevadilo, že
tytéž matky docela nevznešeně hladověly
i se svými dětmi. A tak veškeré to plané
horování neslo nezbytně na sobě punc
pokrytectví. Nechceme a nesmíme se vrátit
k podobnému druhu oslav. Mnoho se změnilo v naší
nové lidově-demokratické republice. Člověk
se stává nejcennějším materiálem.
Do naší politiky byla vnesena odpovědnost a
zmizelo pokrytectví. Svátek matek se stává
skutečným svátkem teprve v naší
svobodné, lidově-demokratické republice.
A jestliže se v budovatelském programu Gottwaldovy
vlády říká, že vláda bude
věnovat mimořádnou pozornost péči
o matku a dítě v nejširším slova
smyslu a bude všemi prostředky podporovat opatření
pro zvýšení populace, pak všechna dosavadní
opatření ve prospěch našich rodin jsou
nejlepším důkazem toho, jak lidově-demokratický
režim chápe poslání matky, rodiny a
její význam pro náš národ a jeho
budoucnost.
Naše ženy chápou plně význam všech
těchto opatření. Toto pochopení i
dík vyjadřují ještě větší
prací a budovatelským nadšením, kterým
mohou být opravdu příkladem všem ostatním.
A tak je jasné, že každý dar, každá
koruna, kterou dáváme na tyto účely,
se obrací ve prospěch celku, ve prospěch
naší republiky a její budoucnosti.
A nyní mi ještě, paní a pánové,
dovolte, abych vzpomněla těch českých
matek, které zahynuly v koncentračních táborech,
všech těch, které položily své
životy v boji proti okupantům a kterým nebylo
dopřáno sklízeti plody se stromu nové
svobody a nové demokracie.
Vzpomeňme také těch českých
matek, které, protože byly židovského
vyznání, byly dne 8. března 1944 hromadně
poslány do osvěčimského plynu. Je
strašlivou skutečností, že z 9.000 židovských
dětí přežilo hrůzy okupace sotva
desetina tohoto počtu. A většina těch,
které to přežily, se vrátily s těžce
podlomeným zdravím. Také těmto matkám,
kterým byl nabízen život, jestliže se
odloučí od svých děti, a které
raději volily společnou smrt s nimi, také
jim patří naše hluboká úcta.
Paní a pánové, bylo by nevděkem, nevyzvednout
pochopení a velké porozumění, které
pro uskutečnění navrhovaného zákona
projevil zástupce UNRRA. Také jemu patří
náš dík.
Dodávám ještě, že soc.-politický
výbor učinil v původní osnově
některé změny po dohodě s výborem
rozpočtovým. Navrhuji slavnému Národnímu
shromáždění, aby osnovu přijalo
tak, jak ji doporučuje soc.-politický výbor.
(Potlesk.)
Podpredseda dr Ševčík (zvoní):
Dávam slovo zpravodajcovi za výbor rozpočtový,
p. posl. Vítkovi.
Zpravodaj posl. Vítek: Slavná sněmovno,
paní a pánové!
Je to jistě symbolické, že právě
ve výročí květnového povstání
projednala a schválila sněmovna několik zákonů,
které nejlépe vyjadřují postuláty
naší národní revoluce.
Tak oba včera přijaté zákony o zaknihování
konfiskovaného majetku a o sňatku vojenských
osob, jakož i tento zákon o daru Československé
republiky dětem k svátku matek v r. 1947, o němž
referuji za výbor rozpočtový, uskuteční
další požadavky naší národní
revoluce.
Jaké poznání z toho plyne? Že všechno
to, co bylo proklamováno, stává se také
postupně skutkem. Jestliže budovatelský program
Gottwaldovy vlády praví, že se bude věnovati
mimořádná pozornost péči o
matku a dítě v nejširším smyslu
a že se budou všemi prostředky podporovati opatření
pro zvýšení populace, pak vidíme, že
tento program nespadl pod stůl, ale že se krok za
krokem plní. Náš lid přijímá
tyto skutečnosti s uznáním a proto také
vynakládá velké úsilí, aby
i výstavba hospodářství pokračovala
úspěšně a aby dvouletý plán
byl splněn, neboť to dává nejlepší
záruku, že i všechny ostatní oprávněné
požadavky lidu budou uskutečněny.
Paní a pánové! Podle tohoto iniciativního
návrhu zákona má býti poskytnut jednorázový
dar dětem k svátku matek v roce 1947, a to rodinám
počínaje od 5 dětí výše,
při čemž výše daru stoupá
s počtem dětí. Hranice stáří
dětí jest omezena do 18 let. Poskytne se tedy rodinám
s 5 dětmi dar v hodnotě 1.500 Kčs, se 6 dětmi
2.000 Kčs a na každé další dítě
pak vždy o 1.000 Kčs více. Na těchto
darech bude se podíleti 85.200 rodin a celkový náklad
činí 150 milionů Kčs.
Je nepochybné, že dar přijde ponejvíce
k dobru mnohačlenným, sociálně nejslabším
rodinám. Ohlédneme-li se jen trochu zpět,
uvidíme nejlépe, co bylo již z oné kapitoly
budovatelského programu, která mluví o péči
o matku a dítě, vykonáno. Vidíme zákon
o příspěvcích na děti a zákon
o zvýšení těchto příspěvků,
a to jak pro dělníky, tak i pro soukromé,
veřejné i státní úředníky,
vidíme dar ministerstva sociální péče
všem dětem dvouletky, vidíme zákon o
péči o mládež, vidíme zákon
o snížení cen nejdůležitějších
životních potřeb, připravovaný
zákon o snížení daně ze mzdy,
zákon včera projednávaný o sňatcích
vojenských osob a v souvislosti s tím o zajištění
vyživovacího příspěvku, a konečně
zákon, který právě projednáváme.
Vidíme tedy celou řadu opatření, která
znamenají praktické uskutečňování
péče o matku a dítě. Je to pěkný
výčet zákonných opatření,
která podstatně zlepšují materielní
postavení rodiny již v druhém roce po válce,
a řekněme hned, že by toho mohlo býti
ještě více, kdyby všichni plně
podporovali uskutečňování vládního
programu. Kdyby se zejména někteří
lidé místo vymýšlení nejrůznějších
překážek a obtíží zapojili
do výstavby nové republiky a účastnili
se aktivně na provádění dvouletého
plánu. Neboť rychlý vývoj našeho
hospodářství umožní ještě
rychlejší vzrůst životní úrovně
našeho lidu.
Důvodová zpráva říká,
že touto jednorázovou akcí má se rodinám
s větším počtem dětí vyjádřiti
zájem a vděčnost Československé
republiky za to, co přinesly státu a národu.
A tu právě vzpomínám na to, co tu
řekl pan poslanec Vojta Beneš při projednávání
zákona o péči o mládež, když
líčil, jak kdysi matka přišla s houfem
dětí k starostovi a zoufale prosila o pomoc. A pan
starosta ji odbyl: "Co je mi do toho, ať se o ně
stará, čí jsou". Tak se tedy vyjadřovala
dříve vděčnost matkám za to,
co přinesly státu a národu. A jen ten, kdo
je nepřítelem našeho nového pořádku,
nechce vidět, že tyto doby patří minulosti
a že se již nikdy nevrátí.
Paní a pánové, odhlasováním
tohoto iniciativního návrhu zákona komunistických
poslankyň, který byl převzat jako návrh
poslankyň celé Národní fronty, vyjadřujeme
nejupřímnější blahopřání
všem těm českým a slovenským
matkám, jejichž rodiny se budou podíleti na
daru k letošnímu svátku matek. Naše stejně
upřímné blahopřání k
svátku matek patří však i všem
ostatním našim matkám, které se nebudou
podíleti na tomto zákoně, neboť i jejich
potřeby budou stále sledovány a v duchu budovatelského
programu postupně uskutečňovány. Pokládám
si za velikou čest, že mohu jménem rozpočtového
výboru doporučiti ústavodárnému
Národnímu shromáždění
tento návrh zákona i s připojenou resolucí
k odhlasování. (Potlesk.)
Podpredseda dr Ševčík: K tejto veci
sú prihlásení rečníci. Zahajujem
preto rozpravu. Rečníkmi sú pi posl. Trojanová-Genyková
a posl. Zeminová.
Udeľujem slovo pi posl. Trojanovej.
Posl. Trojanová-Genyková: Slavná sněmovno,
paní a pánové!
K projednávanému vládnímu návrhu
tisk 463, který vzešel z iniciativního návrhu
komunistických poslankyň a byl převzat celou
Národní frontou, bych chtěla říci
toto:
Tento vládní návrh, který dnes projednáváme,
je dalším zlepšením v péči
o matku a dítě. Tím se znovu ukazuje, že
košický vládní program, který
říká, že největší
péče bude věnována matkám a
dětem, je vládou Klementa Gottwalda do důsledků
plněn. Je to již řada zákonů
a opatření, kterými se ulehčuje život
žen-matek. Především je to hospodářské
zrovnoprávnění žen, které je
důsledně prováděno tím, že
za stejnou práci je vyplácen stejný plat
jak pro muže, tak i pro ženy. Přídavky
na děti, které na návrh Ústřední
rady odborů byly podstatně zvýšeny s
platností od 1. I. 1947, odčiňují
mnoho křivd páchaných na mnohačlenných
rodinách. Je to poprvé v dějinách
Československé republiky, kdy o rodiny s více
dětmi je tímto způsobem postaráno.
Byly u nás doby, kdy jen pro děti státních
zaměstnanců, a to jenom pro první dvě,
byl dán výchovný příspěvek,
ale pro ostatní děti nebylo nic. Dnešní
péče dokazuje, že lidově demokratická
republika si váží rodičů, kteří
dávají státu to nejcennější
- nového člověka. Dnes již matky mnoha
dětí nemusí schovávat děti
za sukně, aby je nebylo vidět, aby nebylo vidět
jejich bídu, nýbrž mohou se jimi právem
pyšnit. Nyní natrvalo odstraňujeme, aby na
matku, která má více dětí,
bylo pohlíženo jako na méněcenného
člověka, jak tomu bylo v minulosti proto, že
mnoho dětí bylo téměř výhradně
jen v chudých rodinách. Děti nebyly vítanými
hosty u stolu života. Je pochopitelné, že ženy
se bály roditi do nejistoty a bídy, roditi jen proto,
aby přibývalo úmrtnosti. Neměly jistotu,
že budou svým dětem moci dáti alespoň
to nejnutnější, čeho k životu potřebují.
Dítě, které se v bolesti rodí, nerodí
se proto, aby zemřelo, nýbrž proto, aby žilo.
17.000 nemluvňat, která nám dosud do roka
umírají, má právo žít.
Dík velké péči a uvědomovací
kampani, kterou provádí lidově demokratická
republika a kterou věnuje těmto otázkám,
klesá nám kojenecká úmrtnost, takže
na příklad v Praze v roce 1938 zemřelo 99
z 1000 narozených dětí, naproti tomu loňského
roku z 1000 narozených dětí zemřelo
58. Ovšem to je jenom v pražském kraji. Máme
u nás v Československu ještě kraje,
kde kojenecká úmrtnost je velmi vysoká, a
my se snažíme odpomáhat, co je v našich
silách.