Kterými otázkami se osnova zabývá?
V prvé řadě je to uvedení knihovního
pořádku stran konfiskovaného nepřátelského
majetku, ať již se opírá o konfiskaci
podle dekretu číslo 12 nebo dekretu číslo
108 z roku 1945, po případě také ustanovení
§ 2, odst. 1, písm. b) dekretu č. 28 z roku
1945, a konečně na Slovensku § 7, odst. 2 nařízení
č. 104 Slovenské národní rady z roku
1945.
Kdo tedy bude knihovní pořádek provádět?
Především Národní fond pozemkový,
za druhé fondy a osidlovací úřady,
po případě na Slovensku pověřenectvo
zemědělství; ovšem na druhé straně
osnova také přihlíží k tomu,
že je tu určitý majetek drobný, kde
je možno, aby si knihovní pořádek provedli
i jednotlivci sami, zejména pokud jde o majetek domovní.
Ponechává se také národním
podnikům, aby samy provedly knihovní pořádek,
což má zejména tu důležitost, že
zpravidla je dodatečně rozhodnuto ministerstvem
průmyslu nebo ministerstvem výživy, do kterého
národního podniku takový majetek bude začleněn.
Druhá stránka této osnovy se zabývá
otázkou, kterou bychom mohli prostě nazvat stručně
problémem závazků, jež jsou spojeny
s konfiskovaným majetkem. Vládní usnesení
ze 16. července 1946, které provádělo
budovatelský program Gottwaldovy vlády, pamatovalo
i na tuto otázku. Je to ovšem otázka poněkud
složitá, poněvadž je třeba znáti
nejdříve rozsah závazků a na druhé
straně také aspoň přibližně
celkovou sumu závazků, která by sloužila
k výtěžkům konfiskací. Proto
vychází osnova při řešení
tohoto problému ze stanoviska, že již vlastně
konfiskačními předpisy byl vztah závazků
ke konfiskovanému majetku přerván, neboť
již bylo znemožněn věřiteli, aby
se jakýmkoli způsobem normálním domáhal
a došel uspokojení z tohoto konfiskovaného
majetku. Osnova vychází s toho stanoviska, že
stačí pozemková kniha k tomu, aby zjistila
jak stav aktiv, tak také stav pasiv, který bude
pro vypořádání rozhodný. Vzhledem
k tomu odpoutává osnova ve svém znění
aktiva a pasiva ve vložce zapsaná i formálně
tím, že dopouští, aby se obsah listu A,
to jest tam, kde jsou parcely zapsané, převáděl
do zcela jiné vložky, kde se ovšem už na
něj nevztahují pasiva, to jest tak, jak se jeví
obsah na listu C.
Osnova, která dnes bude schválena jako zákon,
má řadu podstatných úlev. V prvé
řadě připouští hromadění
knihovních žádosti, což bude zejména
u majetku zemědělského pravidlem. Znění
§ 10, jak je nyní v textu upraven, připouští
takovéto hromadění knihovních žádostí,
i kdyby tomu staré knihovní předpisy §
56 knihovního zákona a § 123 knihovního
zákona bránily. Je třeba odpovědět
na otázku, jaké listiny budou sloužiti jako
základ vkladu vlastnického práva k majetku,
který se převádí do vlastnictví.
Dává na ni odpověď textace § 11,
a my můžeme stručně říci,
že vkladnou listinou bude tu prohlášení
o přechodu majetku. Odst. 2 tohoto paragrafu však
řeší i důležitou otázku,
která má podstatnou úlevu pro ty, kdož
by snad získali majetek jiným způsobem nežli
právě přechodem z konfiskace, to jest poskytnutím
majetku dosavadním vlastníkům pro účely
vnitřního osídlení, že totiž
snad není třeba, aby byla zřizována
nějaká listina o právním jednání,
která by měla všechny náležitosti
listiny vkladné, nýbrž že tu stačí
protokol, který by byl sepsán u fondu s dosavadním
vlastníkem nebo jeho zmocněným zástupcem.
Ustanovení následujících §§
12 až 15 zavádějí určité
úlevy pro zeměměřičské
podklady provedení knihovního pořádku.
Další podstatné úlevy jsou pak vyjádřeny
v ustanovení § 16, a to pokud jde o vlastní
činnost knihovních soudu. Tam se zavádějí
podstatné úlevy týkající se
případu, kdyby knihovní žádost
byla do určité míry vadná a bylo ji
třeba vrátit, dále určité úlevy
v sepsání a vyhotovení knihovního
usnesení, zejména pak doručování
tohoto knihovního usnesení jednotlivým účastníkům.
Jeví se to účelné nejenom s hlediska
pružnosti provádění knihovního
pořádku, nýbrž také z faktického
stavu, poněvadž řada osob, které by
jako knihovní účastníci přicházely
v úvahu, je již mimo území tohoto státu
a fakticky by u nich také doručování
nebylo možno normální cestou provést.
Další úleva pak se týká zemských
desek, které blíže upravuje ve své podstatě
ustanovení § 17. Je fakt, že pozemkovými
úpravami, které budou provedeny v souvislosti s
touto konfiskací a s knihovním pořádkem
konfiskovaného majetku, budou také dotčeny
i určité nemovitosti veřejného statku.
Na příklad dosavadní cesty budou přeloženy,
tím určité parcely pozbudou charakteru veřejného
statku a bude je třeba zapsati do pozemkové knihy.
Kdo zná z praxe doplňování pozemkových
knih, ví, jak je to složité a toporné
řízení. Měla-li osnova splnit účel
rychlého, pružného provedení knihovního
pořádku, musela se vypořádati i s
touto materií. A skutečně v § 20 a 21
velmi vhodným způsobem řeší tuto
otázku, zjednodušuje ji a tím klade základní
kámen k uskutečnění toho požadavku,
na kterém osnova vlastně spočívá,
pružného, rychlého provedení knihovního
pořádku. (Předsednictví převzal
místopředseda dr Ševčík.)
Veřejný statek je vždycky ve vlastnictví
veřejnoprávních korporací a proto
i určitých subjektů, které jsou řádně
kontrolovány v disposici a správě tohoto
majetku, a proto není třeba určité
opatrnosti, které by snad u jiných subjektů
bylo třeba v disposici s takovým majetkem. S tohoto
hlediska vlastně §§ 20 a 21 také vycházejí.
A konečně nejpodstatnější část
této osnovy se vlastně zabývá otázkou
zaknihování této půdy. § 22 řeší
takové případy, kde nebude možno v blízké
době skončiti měřičské
práce pro provedení knihovního pořádku.
Na jedné straně máme zájem zemědělců
- přídělců, aby knihovní pořádek
byl rychle vykonán, na druhé straně máme
zájem veřejné správy, aby žádná
práce nebyla provisorní, nýbrž aby byla
také již cestou ke konečnému skutečnému
stavu. Je to tedy otázka tak zv. předběžných
vložek. My vycházíme z toho stavu, že
pro přídělce zemědělské
půdy jsou základem dekrety, které označily
jejich určitou usedlost. Dokud však není konečným
způsobem rozhodnuto, které parcely budou k nemovitosti
patřit, dokud nejsou také tyto parcely aspoň
polohopisnými plány zachyceny, nelze sepsati list
statkové podstaty. Pevné je tu však vlastnictví
přídělce. A také osnova vychází
s tohoto stanoviska, že se definitivním způsobem
zapisuje na list A, list vlastnictví, a stejně na
list C se zapisují určitá omezení
vlastnického práva, která vyplývají
z ustanovení § 23 a násl. Podkladem pro zřízení
takovýchto předběžných vložek
jsou pak přídělové listiny, které
uvedou souhrnně veškeré přídělce
v katastrálním území podle popisných
čísel jednotlivých usedlostí nebo
jiných výrazných označení.
Podstatný význam této úpravy předběžné
vložky záleží v tom, že na listě
B je možno již normálním způsobem
prováděti veškeré zápisy změn
ve vlastnictví, ať již nastanou právním
jednáním mezi živými nebo v případě
smrti. Jakmile pak o přídělu bude rozhodnuto
s konečnou platností, vyplní se list A parcelami,
doplní se list B a tím se také předběžná
vložka přemění ihned na vložku
normální.
Ostatní ustanovení osnovy pak upravují právní
poměry vztahující se na konfiskovaný
majetek. Týká se to ručení přiděleného
majetku, vkladu zástavních práv k tomuto
přidělenému majetku a reálného
dělení tam, kde konfiskace nepostihla majetek celý.
Kromě toho osnova také řeší otázku
půdy, která měla vztah k vnitřnímu
osídlení, totiž otázku odklizení
závad váznoucích na takovémto majetku.
Tady osnova nastupuje cestu vlastní, jak je také
blíže ustanoveno v §§ 30 a 31. Kromě
toho je důležité také podtrhnouti, že
osnova řeší otázku změny hranic
obcí a katastrálních území
a konečně že zavádí také
určitou úlevu, pokud se týče daně
pozemkové.
Závěrem bych chtěl říci, paní
a pánové, že projednávanou osnovou dovršuje
se velké revoluční dílo osidlovací
politiky a velká změna v pozemkové držbě
v našem pohraničí a částečně
také uvnitř našeho státu. Díváme-li
se tak na to, pak vidíme význam osnovy právě
v tom, že tímto aktem převádí
se veškerá půda i právně i knihovně
do rukou českého a slovenského člověka,
že to tedy znamená počeštění
naší půdy, naší země až
po samé hraniční mezníky nejenom fakticky,
nýbrž také právně, pokud máme
na mysli knihovní stav. Za druhé opouští
tato osnova určité strohosti a složitosti dosavadního
řízení, nabývajíc tím
určitého významu revolučního,
že se připodobňuje tempu a požadavku naší
doby, že se tedy dává do kroku a souladu s
lidově demokratickým naším řádem.
Právní výbor, když hodnotil tuto osnovu,
připojil změny celkem jen povahy technické,
které vyplynuly z jednání vlastní
komise. Podstatná změna stala se jen u ustanovení
§ 11 a konečně § 23 a násl., kde
došlo k nové textaci právě v souvislosti
s ustanovením tohoto paragrafu. Jménem právního
výboru doporučuji proto, aby ústavodárné
Národní shromáždění tento
zákon přijalo. (Potlesk.)
Podpředseda dr Ševčík: Ku slovu
sa prihlásili rečníci, zahájim preto
rozpravu. Rečníkmi sú: pp. posl. Václavů,
Sedlák, Bacílek, Weiland, Konvalina,
Hladký a Desenský. Udeľujem slovo
prvému rečníkovi, p. posl. Václavů.
Posl. Václavů: Paní a pánové!
V programu Gottwaldovy vlády říká
se ve stati o dokončení velkého osidlovacího
díla toto: Okamžitě se přistoupí
k úpravě majetkově - právních
poměrů Čechů a Slováků
v pohraničí i ve vnitrozemí, zejména
pokud jde o zemědělské usedlosti, drobné
živnosti, rodinné domy a bytová zařízení.
Bude vypracován návrh zákona, který
umožní urychlený knihovní převod
vlastnictví k půdě na nové zemědělské
přídělce." Dnes přijme ústavodárné
Národní shromáždění návrh
zákona, který je dokladem toho, že vláda
je si vědoma svých závazků a také
je vůči lidu plní.
Dva programy přijal náš národ jako plány
výstavby nového Československa. Košický
vládní program a program Gottwaldovy vlády
byly přijaty i naším parlamentem Mohl by se
tedy každý domnívat, že to, co se jednou
schválí, je pro každého závazné
a že jednotlivé politické strany, lépe
snad poslanci těchto stran, dají všechny své
síly k rychlému plnění přijatých
programů; žel, není tomu tak ke škodě
lidu a republiky. Vezměme jen košický vládní
program a ptejme se, jak dopadla očista a potrestání
zrádců a kolaborantů, a lid, národ,
vám odpoví, že neuspokojila; tážeme
se proč a dostáváme odpověď:
protože zrádné kapitalistické, velkostatkářské
a velkoburžoasní elementy mají své protektory
v některých dnešních politických
stranách - a kde je najdeme, nemusím jistě
uvádět. Chtěl bych jen naznačit, že
se tito lidé dnes vyznačují zvláštní
horlivostí pro demokracii, svobodu, právní
pořádek a jistotu, kterou by u nich těžko
nalezli zaměstnanci a tisíce zemědělců,
vyhazovaných v dobách předmnichovské
republiky ze svých chalup a statků, prodlužených
30 miliardami za minulé republiky, anebo těch 10
tisíc přídělců z první
pozemkové reformy, kteří až dosud čekají
na zaknihování svých přídělů.
Nezbývá nám nic jiného než konstatovati,
že demokracie a svoboda u některých lidí
znamená svobodu a stejná práva zrádcům
a kolaborantům jako politickým vězňům
a partyzánům.
Dnes bude přijat československým parlamentem
vládní návrh zákona tisk 372 o provedení
knihovního pořádku stran konfiskovaného
nepřátelského a zrádcovského
majetku a o úpravě některých poměrů
vztahujících se na přidělený
majetek. Na tento zákon čeká dnes 140 tisíc
zemědělských osídlenců v našem
pohraničí, asi 50 tisíc přídělců
ve vnitrozemí, 10 tisíc přídělců
z první pozemkové reformy, kteří dodnes
nemají přídělový majetek zaknihován,
a mimo to čeká více než 230 tisíc
oprávněných uchazečů o rodinné
domky a živnosti, jimž příděl bude
jistě v nejbližší době proveden.
Jako jeden z těch, kteří žijí
v našem pohraničí, tlumočím jménem
všech vládě dík za tento zákon
a současně vyslovuji politování, že
tak důležitý zákon stal se během
svého projednávání ve výborech
ústavodárného Národního shromáždění
nikoliv předmětem snahy o rychlé projednání,
ba naopak se strany některých pánů
poslanců bylo činěno vše možné,
aby se jednání zpomalilo a oddálilo, tak
jako by byli smluveni a domluveni s těmi, kteří
chodí v našem pohraničí a rozvracejí
důvěru našich hraničářů
povídačkami o tom, že majetky nedostanou do
vlastnictví, nebo že my, komunisté, chceme
vybudovat kolchozy a pod. - však vám to zde nemusím
všechno opakovat, stačí si přečísti
třeba některá z čísel tisku
některých stran zvláště v předvolební
době, nebo konečně vzpomenout na předvolební
schůze některých pánů poslanců,
absolvované v našem pohraničí. I když
snad není zde souvislosti s uvedeným, přece
jen ti, kteří oddalovali projednání
zákona, při nejmenším prodloužili
rozvratníkům v pohraničí dobu působení
jejich argumenty. Byla to naše strana a zvláště
ministr zemědělství soudr. Julius Ďuriš,
který učinil všechno, aby zákon byl
co nejdříve uskutečněn. Chci zde konstatovati,
i když to budou někteří pánové
popírat, že to bylo ministerstvo zemědělství,
které ve smyslu programu Gottwaldovy vlády mělo
zákon o zaknihování zemědělského
majetku připraven ještě před usnesením
vlády ze 16. 7. 1946, kde se ukládá ministerstvu
spravedlnosti zákon vypracovati, a že zásady
tohoto zákona byly zařazeny mezi šest Ďurišových
osnov a našim hraničářům a přídělcům
dány k posouzení, že tyto zásady nakonec
byly pojaty i do zákona dnes projednávaného,
že ministerstvo spravedlnosti pojalo tyto zásady do
své osnovy a přistoupilo na způsob urychleného
zaknihování navrhovaného ministerstvem zemědělství,
tlumočeného na řadě porad zástupcem
ministerstva zemědělství inž. Horákem,
s jehož návrhem se ztotožňoval i známý
odborník dr Hartman, sekční šéf
ministerstva spravedlnosti v. v. Tak zásady uvedené
mezi Ďurišovými šesti osnovami, ze kterých
reakce a nepřátelé republiky se pokoušeli
učiniti strašáka, kolem kterého by vesnice
a rolníci chodili v uctivé vzdálenosti, aniž
by se o neškodnosti jeho přesvědčili,
vtělením do projednávaného zákona
rázem přestaly být strašákem
snad proto, že je to osnova ministerstva spravedlnosti. Přesto
však vracejí se jejich argumenty jako bumerang na
jejich hlavu. Uvádějí se tedy ve skutečnost
zásady jedné ze šesti osnov, rolníky
ve většině přijaté, i když
pod jinou firmou, a věřte, že nám komunistům
nejde o firmu, nám jde a půjde vždy o to, co
lidu prospěje, přinese užitek, že nám
jde o to, důvěru lidu v nový systém
i vládu Klementa Gottwalda upevnit a rozšířit,
a v tomto případě dát konečnou
jistotu všem, kteří na výzvu vlády
šli do pohraničí, aby tam zabezpečili
obdělávání půdy, udrželi
chod továren, pracovali v kancelářích,
zajistili a uchovali majetek zanechaný odsunutými
Němci.
Je mou povinností, abych jménem klubu KSČ
a celé strany poděkoval v souvislosti s tímto
zákonem těm statisícům poctivých
lidí, zemědělcům, dělníkům,
úředníkům, živnostníkům,
mladým i starým, kteří čestně
obstáli v plnění svých úkolů,
kteří již mnoho dokázali a ještě
dokáží uskutečniti ve svém budovatelském
úsilí ve prospěch republiky, a abych odmítl
všechny pomluvy těch, kteří lituji,
že místo zbytkových statkářů,
díky komunistům, máme v pohraničí
150 tisíc nových českých sedláků,
místo zbytkových fabrikantů znárodněné
podniky, že místo abychom přidělovali
tak, aby příděl mohl přijmouti jen
ten, který na to má, přidělujeme levně
bývalým deputátníkům, domkářům,
rolnickým synům a dcerám chalupy a statky,
dělníkům a úředníkům
levné rodinné domky a řemeslníkům
a živnostníkům živnosti, konečně
že jsme se nezklamali v našem pracujícím
lidu, o kterém tak mnoho sýčků se
domnívalo, že uklouzne a zláme si nohu, aby
oni pak mohli vzít kormidlo do svých rukou a vplouti
do vod předmnichovských.
Jsem přesvědčen, že tento zákon
bude další vzpruhou našim osídlencům
a přídělcům v plnění
našich společných úkolů, že
bude další posilou důvěry v Gottwaldovu
vládu a splnění jejího programu dvouletky.
Naši osídlenci mají další důkaz
chápání jejich potřeb se strany vlády.
Tento zákon je a zůstane dalším mezníkem
naší osidlovací politiky i naší
nové zemědělské politiky, na které
my komunisté máme největší podíl.
Dnes můžeme klidně říci, že
Němci jsou pryč a osídlení se úspěšně
dokončuje, že více než tisíc zemědělských
obcí je připraveno na dokončení osídlení,
na zaknihování přídělu, že
další obce dokončují přípravné
práce. Letos bude sceleno i oceněno tisíce
zemědělských usedlostí, bude proveden
příděl rodinných domků a živností.
Dejme tedy my zde a vy osídlenci v pohraničí
všechny své síly k tomu, aby byla splněna
slova předsedy vlády Klementa Gottwalda,
i když zákon přichází až
teď, pronesená 1. ledna 1947, aby letos podle zákona,
který dnes bude přijat, bylo zaknihování
provedeno a historické dílo dokončeno.
Zákon o zaknihování bude dnes přijat.
Vyslovuji další přání našich
rolníků, aby rychle následovaly další
zákony, a to především zákon
o revisi první pozemkové reformy, zvláště
pak zákon o scelování, a samozřejmě
i zákon honební. Splníme tím jen přání
většiny našich rolníků a zákonem
o scelování a o revisi první pozemkové
reformy podmíníme plný úspěch
zákona, který dnes schvalujeme. (Potlesk.)
Podpředseda dr Ševčík: Ďalším
rečníkom je p. posl. Sedlák. Dávam
mu slovo.
Posl. Sedlák: Dámy a pánové!
Dnes usneseme osnovu, která je závěrečným
aktem, zajišťujícím právní
a hospodářskou stabilitu především
našeho pohraničí. Problém měl
bohatou a dramatickou životní dráhu. Byl otevřen
celým národem, když jsme se rozhodli řešit
rozhodně otázku Němců a zrádců.
Teprve ve druhém jednání se ve svém
nezdravém stadiu dostal na vesnici a mělo se při
tom dokazovat, že ministr dává. Bylo použito
i Mikuláše Alše, ale spíše v jeho
podobě Mikuláše než Alše, a v třetím
stadiu poté se problém navrátil vládě
a parlamentu a byl rozřešen na podkladě osnovy
ministerstva spravedlnosti. (Potlesk.)
V jednání narážely na sebe dvě
tendence: společným zaknihováním přidělených
pozemků dále posilovat tendence směřující
k postupnému zavedení společného obhospodařování
v pohraničí na zabrané půdě,
a naproti tomu snaha, s přihlédnutím k československému
charakteru potřeb zemědělství, nezvratně,
ne ideálně, zajistit individuální
příděl. Proto byla dána přednost
knihování definitivnímu a předběžné
bylo schváleno nebo připuštěno jen výjimečně.
Teprve tím se posílila důvěra a spokojenost
v osídlených oblastech. Zákon tedy dává
jistotu a neponechává proti původním
úmyslům otevřeny žádné
eventuality.
Myslím, že při této příležitosti
máme povinnost myslit na dvojí: především
na sociální stránku věci, abychom
totiž osídlencům v pohraničí
dali spolehlivou životní základnu. V tomto
směru nelze než připomenout nutnost sociálnosti
přídělů a vedle toho nezbytnou potřebu
přídělů drobných částí
lesa přímo osídlencům. Osídlenci
v pohraničí stojí na půdě a
na dřevě. Kousek lesa je kuchyně usedlosti,
bez které se tato usedlost neobejde. Snaha ministerstva
zemědělství po společné kuchyni
není dnes ještě zdravá. Nejsme tak daleko
a ministerstvo dosáhne nakonec jen pravého opaku.
Společně se bude chodit do lesa jen pro dříví,
nic jiného.