Zvlášť je pak třeba zdůraznit, že první čtvrtletí dvouletky ukazuje, že máme dobrý start. Pracující lid plní nadšeně vytčené úkoly, produkce potěšitelně stoupá, a tak se vytvářejí i podmínky pro zvyšování životní úrovně. Po včerejším schválení zákona, jímž se zabezpečuje snížení cen, můžeme právem tvrditi, ze je šťastna tato země, naše lidově demokratická republika, kde lid již v druhém roce po válce svou tvůrčí prací vytvořil takovéto podmínky. Pronikavé snížení cen důležitých životních potřeb, značné snížení daně ze mzdy, které je připraveno a bylo již ohlášeno, a podstatné zvýšení rodinných přídavků na děti podle osnovy, o níž mám čest referovati, to všechno v souhrnu znamená, že lid nebude připraven o plody své práce, že vládní program nezůstává na papíře, nýbrž že je důsledně splňován.

Podstatné je také, že není již rozdílu mezi jednotlivými kastami, že přídavky na děti do osmnácti let nedostávají jen státní a veřejní zaměstnanci, nýbrž nyní i dělníci a soukromí zaměstnanci. Všechna tato opatření budou tedy znamenati zvýšení životní úrovně a tím nepochybně i stálé stoupání tvůrčího elánu, a jsem přesvědčen, že půjdeme-li svorně k cíli po této cestě, dospějeme postupně, ale určitě k nebývalému rozkvětu a blahobytu všeho lidu.

Rozpočtový výbor projednal tuto osnovu a usnesl se doporučiti plenu, aby ji přijalo se změnami, učiněnými výborem soc.-politickým. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem k odst. 2 za výbor soc.-politický je p. posl. Jura. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Jura: Vážená sněmovno!

Soc. politický výbor projednal a schválil osnovu zákona tisk 423, která zvyšuje přídavky na děti pro státní a veřejné zaměstnance, jakož i pro poživatelé státních odpočivných a zaopatřovacích platů. Tato osnova zlepšuje zákon č. 159 z roku 1945, a to tím, že k původnímu příplatku 150 Kčs na jedno nezaopatřené dítě se připojuje progresivně stoupající přídavek, který dohromady s původním přídavkem činí měsíčně: na jedno dítě 150 Kčs, na dvě děti 350 Kčs, na tři děti 600 Kčs, na čtyři děti 900 Kčs, na pět dětí 1.250 Kčs, na šest dětí 1.650 Kčs, na sedm dětí 2.100 Kčs na osm dětí 2.600 Kčs, na devět děti 3.100 Kčs, na deset děti 3.600 Kčs a na každé další dítě 500 Kčs.

Zákon, který byl předložen jako iniciativní návrh odborářských poslanců, zlepší sociální postavení vícečlenných rodin veřejných zaměstnanců právě tak, jako druhý návrh od těchže poslanců obdobně upravuje přídavky na děti pro zaměstnance v soukromých službách.

Návrh je pozoruhodný také tím, že se jím začíná prakticky řešit populační problém u té části pracujících, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru. O populačním problému se často mluví a píše. A hle, jednotné Revoluční odborové hnutí přichází s návrhem na jeho praktické uskutečnění a na zajištění nejen zdraví dětí, nýbrž i celého národa a republiky. Proto byl návrh sympaticky přijat od zaměstnanců i od široké veřejnosti. Zvýšený přídavek na děti spolu se snížením cen a s ohlášeným snížením daně ze mzdy se projeví jako odlehčení a úleva v tíživé situaci u státních a veřejných zaměstnanců. Stejně tak příznivě zapůsobí i u ostatních zaměstnanců. A zvlášť potěšující je skutečnost, že k zvýšení životní úrovně se mohlo přistoupit na samém počátku dvouletky. Tak jako pracující nadšeně uskutečňují dvouletý plán, tak také Gottwaldova vláda splňuje slib daný ve vládním programu.

Navrhovaný zákon je značným příspěvkem, ale není ještě řešením veřejnozaměstnaneckého problému. Teprve nový platový zákon má definitivně upravit platové a služební poměry státních a veřejných zaměstnanců. Tento zákon se už připravuje. Jeho zpracování si pravděpodobně vyžádá více času, než snese tíživá situace veřejných zaměstnanců. I kdyby jeho sestavení bylo sebevíce urychleno, nedá se očekávat, že by byl vydán do konce roku 1947. Proto je potřeba se postarat, aby ještě letošního roku se dospělo k podstatnějšímu zlepšení postavení veřejných zaměstnanců. Předpokladem jakéhokoliv zlepšení je snížení zaměstnaneckého stavu a odsun přebytečných sil do výroby, jakož i zhospodárnění administrativy. Čím dříve se provedou tato opatření, tím rychleji se zjednají předpoklady pro zlepšení existence státních a veřejných zaměstnanců.

Všeobecně se doznává, že platy veřejných a státních zaměstnanců jsou nízké. Místo toho, aby se opravdově a poctivě hledaly cesty k zlepšení, využívá se jejich tíživé situace k líbivému postoji a ke stranické agitaci. Státním zaměstnancům se nepomůže nářky a sliby, nýbrž jedině prací pro vybudování předpokladů, nutných k úpravě jejich poměrů. Pro lepší postavení státních zaměstnanců učinili mnohem více horníci, když zvýšili těžbu uhlí, a dělníci, když zvýšili výrobu, než různí tak zvaní ochránci, kteří za líbivými hesly ukrývají svou stranickou demagogii, která veřejné zaměstnance neposiluje, nýbrž naopak oslabuje a poškozuje.

Kde bychom se byli octli s celým naším hospodářstvím, kdyby se Revoluční odborové hnutí dalo na cestu této laciné a populární politiky, s takovou oblibou provozované některými stranami Národní fronty. Jednotné odbory mohly ihned po osvobození ne slibovat, nýbrž uskutečňovat dalekosáhlé zvýšení mezd a platů pro státní zaměstnance a také pro ostatní zaměstnance. Jaká však byla odborová politika? Odborové hnutí se nedalo na cestu maďarské inflace ani na cestu populárních a líbivých hesel. Vytrvale usilovalo o zvýšení výroby průmyslové, pomáhalo zemědělcům k zvýšení výroby zemědělské, všestranně se snažilo o zlepšení pracovní morálky. Jestliže jsme udrželi naši měnu, pak zato můžeme vzdát dík té tvrdé, snad nepopulární, ale jedině správné politice, která zdůrazňovala, že zvýšení životní úrovně závisí jen a jen od výše výroby a lepší pracovní morálky. Jednotné odborové hnutí může s pocitem velkého zadostiučinění pohlédnout na uplynulou dobu, vyplněnou bohatou prací pro lid a národ. Nebýt této velké práce, nebyli bychom se tak rychle dostali z poválečných obtíži a nebyli bychom dosáhli tak úspěšné konsolidace našeho hospodářství. Bez odborové jednoty a bez znárodnění dolů, klíčového průmyslu, bank a pojišťoven nebylo by u nás plánovitého hospodářství a úspěšného provádění dvouletky. Jen s účinnou pomocí odborové jednoty dosáhli jsme takových úspěchů, že jsme na samém počátku dvouletky snížením cen mohli přikročit k zvýšení životní úrovně lidu.

Proto je třeba odmítnout útoky, obviňující Revoluční odborové hnutí z nedostatečného zájmu o veřejné zaměstnance. Vždyť celé budovatelské úsilí odborů, směřující k zvýšení národního důchodu, umožňovalo narůstání předpokladů pro zvýšení životní úrovně pracujících, tedy i těch, kteří jsou zaměstnáni ve státních a veřejných službách.

Stejně tak záměrné a nepravdivé bylo obviňování, že Ústřední rada odborů zamýšlí zrušit definitivu. Jednotné odbory budou nikoli rušit, nýbrž rozšiřovat a zlepšovat všechna nabytá sociální práva, ať jsou jakéhokoli druhu. Nejlepším důkazem toho je pensijní pojištění, které se poskytlo horníkům a jež se chystá pro hutníky a další kategorie pracujících. že definitiva byla dříve opravdu výsadou pro vyvolené, to by mohlo dokázat 30.000 železničářů, z nichž mnozí 10, 15, 20 i více let čekali na definitivní ustanovení, a nebýt osvobození a zásahu jednotných odborů, pravděpodobně by se definitivy vůbec nedočkali. Každý, kdo je nezaujatý a má kladný poměr k lidově demokratickému zřízení, musí doznat, že bez budovatelského úsilí jednotných odborů nebylo by dnešní hospodářské konsolidace. Odborové hnutí se ukázalo jako jedno z nejlepších složek Národní fronty Čechů a Slováků. Proto každá politická strana, která se zavázala plnit košický vládní program a uskutečňovat lidově demokratické zásady národní revoluce, musí odborovou jednotu, republice tak prospěšnou, nikoli oslabovat, nýbrž hájit a podporovat.

Odborové hnutí svou podstatnou účastí na obnově a výstavbě hospodářství pracovalo k růstu předpokladů pro úpravu poměrů veřejných zaměstnanců. Tak jako odborová jednota uskutečnila mnohé sociální zlepšení, tak jako navrhla zákon o přídavku na děti, přijde i s návrhy na úpravu a zlepšení platů státních a veřejných zaměstnanců, jakmile se uskuteční pro to nutné předpoklady. Potom i ti veřejní zaměstnanci, kteří jsou různými reakčními našeptavači odváděni od kladného postoje k odborovému hnutí, se přesvědčí, že jedinou záštitou lepšího života všech pracujících, tedy i státních a veřejných zaměstnanců, je jednotně Revoluční odborově hnutí.

Nakonec chci zdůraznit, že obnova zákona o přídavcích na děti zlepšuje postavení státních a veřejných zaměstnanců také tím, že tyto přídavky nejsou podrobeny dani důchodové.

Proto jménem soc.-politického výboru doporučuji, aby osnova byla schválena tak, jak je předložena. (Potlesk).

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. posl. Štětka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Štětka: Paní a pánové!

Gottwaldova vláda Národní fronty předložila ústavodárnému Národnímu shromážděni 8. července loňského roku budovatelský program, ve kterém vytyčila v oblasti nové sociální politiky mezi jiným tento úkol: mimořádnou pozornost věnovat péči o matku a dítě v nejširším slova smyslu. Všemi prostředky je třeba snížit vysoké procento kojenecké úmrtnosti a podporovati opatření pro zvýšení populace.

Naši odboroví pracovníci Národní fronty, posl. Zápotocký, E. Erban, Vojanec, Vandrovec, Zupka, Jura, Aug Kliment, Kubát, Sova a druhové, ve snaze podpořiti vládu při plnění úkolů v programu vytčených, podali iniciativní návrh na doplnění zákona z 13. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a veřejným zaměstnancům i poživatelům odpočivných platů. Ve stejném znění má býti upraven zákon č. 154 Sb. z roku 1945 o rodinných přídavcích soukromým zaměstnancům.

Je to v dějinách sociální politiky první krok k podpoře mnohačlenných rodin z prostředků veřejných. Na této cestě jde iniciativní návrh uvedených poslanců, který znamená krok na nové cestě naší sociální politiky ve směru zabezpečeni výživy mnohačlenných rodin. Výše zvláštního přídavku činila dosud 150 Kčs měsíčně na každé dítě.

Navrhovatelé doplnění zákona o rodinných přídavcích vycházejí ze skutečnosti, že v důsledku politiky mzdové a cenové, projevující se v poměrně vysokých nákladech na výživu rodiny, je třeba zvýšiti přídavky na děti takovým způsobem, aby bylo usnadněno sociální postavení rodin, zejména pak rodin vícečlenných, s větším počtem dětí, odkázaných pouze na jeden pracovní příjem, které nemohou pro nedostatek prostředků vybrati ani pravidelný příděl potravin a nemohou zcela uhraditi své životní potřeby. Početnější rodiny trpí podvýživou; jest ohrožena dostatečná výživa nejenom dětí, nýbrž i zdraví a budoucnost národa a republiky.

Navržené doplnění je tedy jedním z opatření, která má na myslí vládní program Gottwaldovy vlády pro zvýšení populace a zabránění úmrtnosti děti z podvýživy, a proto mají býti zvýšeny přídavky na děti, a to: pro děti nezaopatřené do 18 let rodinný přídavek na 1 dítě zůstává ve stejné výši, t. j. 150 Kčs měsíčně, jako byl až dosud; zvýšení rodinného přídavku tedy nastává: při dvou dětech o 50 Kčs měsíčně, při třech dětech o 150 Kčs měsíčně, při čtyřech dětech o 300 Kčs měsíčně, při pěti dětech o 500 Kčs měsíčně, při šesti dětech o 750 Kčs měsíčně, při sedmi o 1.050 Kčs měsíčně, při osmí dětech o 1.400 Kčs měsíčně, při devíti dětech o 1.750 Kčs měsíčně, při deseti dětech o 2.100 Kčs měsíčně a při každém dalším dítěti více o 500 Kčs.

Rozpočtový výbor se zabýval tímto iniciativním návrhem po stránce rozpočtové a úhradové a zjistil, že návrh na doplnění zákona se dotýká asi 315.000 dětí státních a veřejných zaměstnanců, z čehož přímé zvýšení se dotýká jen 218.000 dětí, t. j. rodin, které mají více než jedno dítě.

Dále rozpočtový výbor vzal za prokázáno podle důvodové zprávy, že si doplnění zákona vyžádá zvýšeného nákladu o cca 220 milionů Kčs a že kromě toho bude třeba pro zvýšení rodinných přídavků u zaměstnanců samosprávy podle návrhu uhradit 100 milionů Kčs. Tedy iniciativní návrh poslanců odborářů vyžaduje v daném případě zvýšených nákladů celkem o 320 milionů Kčs.

Vydání spojené s provedením tohoto zákona budou kryta rozdílem mezi preliminovanými osobními výdaji a faktickými osobními výdaji, jenž převyšuje zmíněnou částku 320 milionů Kčs.

Zvláštní přídavky na děti se zavádějí k výchovnému, které je součástí služebního platu podle § 10 zákona č. 103/26 Sb. Osnova sama jest tedy opatřením přechodným do vyřešení nového platového práva státních a veřejných zaměstnanců.

Ze všech těchto okolností vyšel v debatě v rozpočtovém výboru návrh, abych jeho jménem doporučil přijetí návrhu ve znění, jak je upravil výbor sociálně-politický. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Nyní přistoupíme ke společné rozpravě.

Přihlášeni jsou tito řečníci: pp. posl. Trojanová, Komzala, dr Kácl a Kovář.

Prvním řečníkem je pí posl. Trojanová. Dávám ji slovo.

Posl. Trojanová: Paní předsedkyně, paní a pánové!

Ujímám se slova k návrhům na změnu a doplnění zákona ze dne 13. prosince 1945, čís. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci, a zákona c. 159 Sb. z téhož dne o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů.

Je zcela přirozené, že jako žena a matka sleduji v našem zákonodárství především osnovy zákonů týkajících se nejen žen, ale i rodin a zejména našich dětí. Vzpomínám v této chvíli svého debutu v Prozatímním Národním shromáždění roku 1945, kdy s opravdovou radostí vítala jsem s řečnické tribuny zákon o výchovném a zaopatřovacích platech u dětí veřejných zaměstnanců, které studují na vysokých školách, a hned v únoru 1946 úpravu drahotních přídavků také sirotkům, neboť tyto zákony byly aspoň malým příspěvkem k zlepšení hospodářských poměrů rodičů. Rodina má pro lidskou společnost vůbec a zvláště pro náš národ takový význam, že zabezpečení nejen právní a mravní, ale také hospodářské musí býti středem naší státní sociální politiky.

Rodina je buňkou lidské společnosti, je kořenem a mízou života každého národa. Proto musí býti nejen tělesně a mravně zdravá, ale i hospodářsky zabezpečená. Rodina je první přirozenou hospodářskou jednotkou. Na zdravé a hospodářsky zabezpečené rodině, která dává život dětem, závisí populace a tedy budoucnost každého národa, jeho velikost a zánik.

S rodinou národ stojí a padá. U našeho národa byla otázka dostatečného dorostu ožehavá už za první republiky a je dnes ještě ožehavější tím více, že musíme nejen udržet, co jsme měli a máme, ale že nás nutí být více, a to mnohem více, abychom měli dosti síly zalidniti naše pohraničí a tak se zabezpečit proti novým útokům na ně v budoucnosti. Brannost národa bez zdravé rodiny je nemožná. Rodinu musíme zabezpečit především hmotně, neboť jenom taková rodina zůstává také kulturním společenstvím rodičů a dětí.

Abychom zabezpečili rodinu hmotně, musí naše politika vybudovat především rodinnou mzdu. Rodina se musí opírat o pevnou hospodářskou základnu a sociální bezpečnost. A to jí dává právě rodinná mzda. Každý, kdo zakládá rodinu, musí mít tolik příjmů, aby uživil nejenom sebe a svou ženu, ale aby uživil i děti, a to tolik, kolik jich přijde, a při tom něco uspořil pro případ hospodářské krise, aby rodina nebyla vydána v šanc. Je pravda, že platový zákon z roku 1926, který dával 150 Kčs na prvé dítě a už jen 100 Kčs na druhé a na další nic, je zrušen a nahrazen příspěvkem 150 Kčs na každé dítě. Ale to není ještě rodinná mzda, to je na dnešní poměry skutečně jenom almužna. Vítám proto oba návrhy zákonů záležející v poskytování rodinných příspěvků progresivně stoupajících jako spravedlnost vůči početným rodinám a jejich uzákoněním se právě přiblížíme splnění dávného požadavku čs. strany lidové ještě z doby předválečné, požadavku rodinně mzdy. Návrhy zlepšují z důvodů sociálně-politických a populačně důležitých existenční základnu rodin s více dětmi, po kterých dnes volá celý národ v čele se svým presidentem dr Edvardem Benešem. Tím směřuji i k celkovému mravnímu povznesení, neboť mravní vzestup našeho národa bude kráčeti vždy ruku v ruce s hospodářským vzestupem.

Oba zákony jsou cenným přínosem proti poklesu porodnosti, který je také problémem psychologickým, neboť ubývá-li vůle míti děti při nevlídných sociálních poměrech, vzniká tu i problém mravní, který u nás vyvrcholil téměř v evropském rekordu záměrného omezování počtu živě narozených. K tomuto zločinnému kroku odvažují se ženy z valné části z vrstev sociálně slabých, a sledujeme-li statistiku dětí nemanželských, shledáme, že se jich rodí dvakrát tolik mrtvě, stejně jako je u nich dvojnásobný počet úmrtí v prvních dnech života.

Zákony, o nichž dnes jednáme, jsou mocnou vzpruhou a posílením vůle k rodičovství. Upravují hospodářskou situaci, aby nebyla překážkou zdravého tělesného, duševního a mravního růstu děti. Ženy křesťanské, odchované ideou cyrilometodějskou, splnily vždy rády svůj úkol mateřský i za cenu nekonečných obětí. Chceme však, aby i dnes, zejména v době válkou zdecimovaného národa, více dětí neznamenalo jen stálé uskrovňování se obou rodičů, ale státem a celou veřejností plně respektovanou čest, slávu a hrdinství. Pak nebude platiti tabulka důvodové zprávy uvádějící pro zemi Českou a Moravskoslezskou jen 21.000 rodin se čtyřmi dětmi, 520 rodin s osmi dětmi a jenom 130 rodin s devíti dětmi. Pak se nebudeme zamýšlet nad statistikou kdysi tak populačně silného, protože ještě nábožensky žijícího Slovenska, která vykazuje 17.740 rodin prvé, 320 rodin druhé a 60 rodin třetí kategorie.