Přítomni:

Předseda Jos. David.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Komzala.

Zapisovatelé dr Bartuška, Bolen.

Členové vlády: státní tajemník Lichner.

178 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: tajemník NS dr Madar; zástupce tajemníka NS dr Ramajzl.

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k návrhu poslanců Zápotockého, E. Erbana, Vandrovce, Vojance, Zupky, Jury, Aug. Klimenta, Kubáta, Sovy a druhů (tisk 424) na změnu a doplnění zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci (tisk 490).

2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o návrhu poslanců Zápotockého, E. Erbana, Vandrovce, Vojance, Zupky, Jury, Aug. Klimenta, Kubáta, Sovy a druhů (tisk 451) na vydání zákona o změně a doplnění zákona z 13. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů (tisk 495).

3. Zpráva výborů zdravotnického, zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 400) o odškodnění při nakažlivé obrně vepřů (tisk 489).

4. Zpráva výborů branného a právního o vládním návrhu zákona (tisk 462), jímž setníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci mění zákon ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků (tisk 493).

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Zahajuji 46. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Podle § 2, odst. 4 jedn. rádu obdrželi dovolenou na dnešní schůzi posl. Matrka, Cvinček, dr Holý, Sládek, Podzimek.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k návrhu poslanců Zápotockého, E. Erbana, Vandrovce, Vojance, Zupky, Jury, Aug. Klimenta, Kubáta, Sovy a druhů (tisk 424) na změnu a doplnění zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemocí (tisk 490).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se jednání o této předloze sloučilo s jednáním o předloze, která jest jako druhý odstavec pořadu, to jest

2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o návrhu poslanců Zápotockého, E. Erbana, Vandrovce, Vojance, Zupky, Jury, Aug. Klimenta, Kubáta, Sovy a druhů (tisk 451) na vydání zákona o změně a doplnění zákona z 13. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů (tisk 495).

Důvodem pro navrhované sloučení je, že jde v obou případech o obdobné přídavky.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly.)

Nejsou. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou: k odst. 1 za výbor soc.-politický posl. Vojanec, za výbor rozpočtový posl. Vítek; k odst. 2 za výbor soc.-politický posl. Jura, za výbor rozpočtový posl. Štětka.

Dávám slovo zpravodaji k odst. 1 za výbor soc.-politický, p. posl. Vojancovi.

Zpravodaj posl. Vojanec: Paní předsedkyně, paní a pánové, slavné ústavodárné Národní shromáždění!

Ve včerejší plenární schůzi dalo ústavodárné Národní shromáždění zákon o zabezpečení a úhradě snížení cen. Znamená to, že sněmovna schválila a dala sankce vládnímu návrhu ke snížení cen. Je to prvý pokus naší vlády tohoto druhu a je nutno v něm spatřovati poctivou snahu vlády o částečné řešení jednoho ze sociálních problémů, jímž snížení cen nesporně je. Dnes má ústavodárné Národní shromáždění rozhodnout o dalším článku v řetězu sociální politiky. Je to iniciativní návrh zákona odborářských poslanců na změnu a doplnění zákona o rodinných přídavcích č. 154/45.

Promítneme-li si prakticky číselný výsledek snížení cen a zvýšení příjmů, plynoucí z nové úpravy rodinných přídavků na děti, zjistíme, že je to pro naše pracující vrstvy v rámci daných hospodářských možností a národohospodářské únosnosti značný přínos. To platí zejména pro rodiny s větším počtem dětí. Zde tedy se snažíme plniti svojí povinnost jak po stránce sociální, tak i po stránce podpory populace, seč jsme. Návrh zákona se zprávou soc.-politického výboru ústavodárného Národního shromáždění, doplňující původní návrh, je v prvé řadě nutno chápat jako část naší nové mzdové soustavy. Je sociální částí této mzdy, kterou nelze slučovat se mzdou samou, ale která tvoří v zásadě jej i nedílnou část. Nahrazujeme tímto způsobem - i když ne úplně a dokonale - systém rodinných mezd, bez kterého se v budoucnu neobejdeme.

Navrhovaná změna zákona č. 154, zejména po změnách provedených soc.-politickým výborem, je nezbytným důsledkem dnešních cenových a mzdových poměrů. Jsme povinní zejména početným rodinám usnadniti svízelnou situaci, způsobenou vysokým nákladem na životní potřeby. Tato naléhavá novelisace zákona dává nám možnost provésti současně některé další změny, a to na základě zkušeností získaných za prvý rok praktického provádění tohoto zákona. Jde jednak o administrativní zjednodušení celého řízení, o přiznávání přídavků, zlevnění a účelné jejích vyměřování atd.

Podle ustanovení § 3, odst. 1 zákona č. 154/45 vyměřovaly se rodinné přídavky takto: Byl-li zaměstnanec povinně pojištěn pro případ nemoci aspoň 25 dnů v měsíci, činí rodinný příspěvek na každé nezaopatřené dítě 150 Kčs měsíčně. Byl-li zaměstnanec v kalendářním měsíci povinně pojištěn méně než 25 dnů, byl vyměřován rodinný přídavek poměrnou částkou 6 Kčs za každý den povinného nemocenského pojištění v měsíci. Nebyl-li zaměstnanec v měsíci pojištěn alespoň 6 dnů, přídavek se neposkytoval. Tento způsob vyměřování přídavků vyžaduje obsáhlého šetření, což vede k velkému administrativnímu zatížení pojišťoven, závodů i závodních rad atd. Mělo to za následek jednak značné zvyšování správních nákladů a zbytečné zdržování výplaty, na což se velmi žehrá.

Osnova proto toto ustanovení ruší, zavádí výměru přídavků pevnou částkou, při čemž stanoví jako podmínku nároku, že zaměstnanec byl v kalendářním čtvrtletí, za které se přídavek poskytuje, pojištěn alespoň 45 dní, anebo v tomto a v posledním čtvrtletí byl pojištěn alespoň 90 dní. Dále zaručuje osnova nárok na přídavek též po dobu vojenské presenční služby nebo jí rovnocenné vojenské služby a po dobu studií na řádném učilišti. Rodinný přídavek náleží za dobu, po kterou má zaměstnanec nárok na nemocenské nebo na podporu v šestinedělí. Přídavek se poskytuje na manželské, nemanželské, nevlastní i přisvojené děti do 18 roků bezpodmínečně, při čemž se odstraňuje příjmová hranice dítěte. Přídavky na vnuky, sourozence, schovance budou přiznávány fakultativně podle směrnic vydaných představenstvem fondu a schválených ministerstvem sociální péče.

Podle získaných zkušeností se ukázalo, že poměry jsou zde rozmanité, a proto budou přídavky v těchto případech poskytovány daleko účelněji na základě podrobných a pružných směrnic, než by bylo možno provésti je strohým nařízením zákonným. Zvýšení přídavků se projevuje u druhého dítěte částkou 50 Kčs měsíčně, při počtu tří nezaopatřených dětí přídavkem dalších 150 Kčs měsíčně, takže zaměstnanec obdrží měsíčně namísto dosavadních 450 Kčs 600 Kčs, u 4 nezaopatřených dětí místo dosavadních 600 Kčs 900 Kčs, to znamená zvýšení přídavku o 300 Kčs měsíčně, u pěti dětí dokonce o 500 Kčs, u 7 dětí o 750 Kčs měsíčně více. Jak vidět, jsou přídavky u početnějších rodin proti dosavadním značně zvýšeny a nastupují zde již ve funkci populačních podpor.

Je nutno se také zmíniti o nákladech, které si tato nová úprava vyžádá. Předpokládaná výše výplaty přídavků činí v historických zemích 2.421 mil. Kčs, na. Slovensku 1.067 mil. Kčs, takže náklad na výplatu přídavků pro celý stát činí 3.488 mil. Kčs. Správní náklady činí v historických zemích 50 mil. Kčs, na Slovensku 15 mil. Kčs, celkem 65 mil. Kčs; přebytek v historických zemích 409 mil. Kčs, takže úhrn vydání činí v historických zemích 2.880 mil. Kčs, na Slovensku 1.082 mil. Kčs, vcelku 3.553 mil. Kčs.

Předpokládaný výnos a předpis příspěvků činí v historických zemích 2.880 mil., na Slovensku 600 mil., celkem 3.480 mil. Kčs, takže se nám jeví na Slovensku schodek 482 mil., s přebytkem 409 mil. u nás celkem maličký schodek 73 mil. Kčs. To je ovšem schodek, který je výsledkem pouhého odhadu, a bude, vyskytne-li se skutečně, uhrazen z přebytků fondu za rok 1946, který činí 1.050 mil. Kčs. Lze doufati, že skutečný příjem bude ještě vyšší než propočtený odhad, takže je pravděpodobné, že hospodářství fondů bude kryto. Jde o to, že zaváděním nového úkolového systému a nového systému mezd podle výkonu a pak hlavně zprůmyslněním Slovenska stoupnou mzdy, takže také stoupne pravděpodobně i příjem tohoto fondu. Přitom nutno zdůrazniti, že výše přídavků, t. j. 4 %, zůstává nezměněna, takže zvýšení přídavků neznamená ani pro naše národní hospodářství, ani pro hospodářství státní žádné nové zatížení.

Dalším zlepšením je ustanovení § 6, jímž se právo na přiznání přídavku za jednotlivé měsíce promlčuje, nebyl-li nárok na přiznání podán do 12 měsíců proti dosavadním 6 měsícům.

Za jednu z nejdůležitějších změn v tomto zákonu považuji změnu dosavadního § 12. Soc.-politický výbor se na zpravodajův návrh usnesl na úplně nové stylisaci tohoto paragrafu, který zní nyní asi takto: Mimo úkoly v tomto zákoně stanovené může fond rodinných přídavků použíti části přebytků svého hospodaření k podporování zdravé populace ve všech vrstvách obyvatelstva, zejména poskytováním jednorázových podpor budoucím matkám, zřizováním a podporováním zařízení pro děti, poskytováním individuálních podpor v případech zvlášť sociálně a populačně odůvodněných, podporováním vědeckého bádání v otázkách populačních a v péči o děti.

Tímto ustanovením rozšiřujeme okruh působnosti tohoto zákona s hlediska čistě sociálního i na pole populační, což konečně do značné míry možno říci již o zvýšení přídavků u většího počtu děti. Zákon bude tedy jedním z prvních opatření na podporu zvýšení naší populace. Aby se toto velmi důležité zákonné opatření prakticky dobře, hlavně účelně provádělo a osvědčilo, bude třeba opatřiti pro výše uvedené účely kromě příspěvků z fondu také větší dotace z příspěvků fondu UNRRA. Domnívám se totiž, že opatření podobného druhu musí býti z fondu UNRRA financováno a dotováno přednostně.

Bylo by si dále přáti - a bylo by to jen v zájmu zdraví národa a zvýšení životní úrovně všech vrstev skutečně zapotřebí - kdybychom mohli kromě rodinných přídavků na děti zavésti také rodinný přídavek na manželky zaměstnané v domácnosti. Tyto naše ženy a zejména pak matky většího počtu děti nemohou přirozeně hledati ještě práci a zaměstnání, poněvadž stejně jim čas sotva stačí k tomu, aby obstaraly všechny práce v domácnosti a v rodině. To musí býti naším cílem, k jehož uskutečnění musíme přikročiti, jakmile nám to poměry jen trochu dovolí.

Poněvadž usnesení soc.-politického výboru bylo jednomyslné a bylo přijato, jak uslyšíte z úst zpravodaje výboru rozpočtového, beze změn i tímto výborem, navrhuji slavnému ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby tento návrh schválilo bez dalších změn tak, jak mu byl předložen. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Dávám slovo zpravodaji k odst. 1 za výbor rozpočtový, panu posl. Vítkovi.

Zpravodaj posl. Vítek: Paní místopředsedkyně, slavné ústavodárné Národní shromáždění, paní a pánové!

Rozpočtový výbor projednal iniciativní návrh zákona odborářských poslanců Zápotockého a druhů, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 13 prosince 1945, čís. 154, o rodinných přídavcích některých osob, pojištěných pro případ nemoci. Tato osnova představuje tedy novelu zákona čís. 154 a je umožněna dosavadními zkušenostmi a potřebnými podklady, které byly získány při provádění původního zákona. V předloženém návrhu učinil soc.- politický výbor některé změny, které přijal jednomyslně i výbor rozpočtový.

Zvláštní zmínky zasluhuje ustanovení o tom, které osoby mají nárok na rodinné přídavky. Podle této novely dochází totiž k změně a k značnému administrativnímu zjednodušení proti dosavadnímu stavu, neboť přídavky jsou stanoveny pevnou částkou, nezávislou na délce nemocenského pojištění. Zaměstnanec má tedy nárok na pevný přídavek, je-li nemocensky pojištěn alespoň 45 dnů v kalendářním čtvrtletí, nebo aspoň 90 dnů v tomto a předcházejícím kalendářním čtvrtletí. Nárok na přídavek je i za dobu presenční vojenské služby nebo za dobu studia na řádném učilišti, byl-li zaměstnanec v posledních 12 měsících před nástupem vojenské služby nebo před vstupem na řádné učiliště povinně nemocensky pojištěn alespoň 182 dny.

Tato osnova zlepšuje podmínku týkající se stáří dětí, na něž se poskytuje přídavek. Podle dosavadního zákona příslušel přídavek na nezaopatřené děti do 18 let, pokud jejich vlastní důchod, zvýšený o rodinný přídavek, nepřevyšoval 7.200 Kčs ročně. Podle této novely vzniká nárok na přídavek, jde-li o nezaopatřené děti do 18 let, bez omezení, tedy bez ohledu na to, mají-li tyto děti vlastní příjem. V původním návrhu byla sice stanovena hranice 16 let, ale byla změněna jak soc.-politickým výborem, tak i výborem rozpočtovým na 18 let. Teprve u dětí nad 18 let, nejvýše ovšem do 24 let, které se připravují na své budoucí povolání na řádném učilišti a pod., se stanoví pro přiznání přídavku podmínka, že dítě nemá vlastní příjem vyšší než 1.800 Kčs čtvrtletně.

Nejpodstatnější změna proti původnímu zákonu č. 154 nastala v oddílu, který stanoví výši přídavku. Podle dosavadního zákona činil totiž přídavek na každé dítě 150 Kčs měsíčně, po příp. méně při kratší době povinného nemocenského pojištění. Navrhovaná novela stanoví přídavky progresivně, takže výše přídavku stoupá s počtem dětí. Proti dosavadnímu stavu dochází tak ke zvýšení přídavku, na příklad při dvou dětech o 50 Kčs, při třech o 150 atd. atd., takže při deseti dětech je přídavek zvýšen o 2.100 Kčs měsíčně. Konečně byl návrh osnovy doplněn pod bodem 16 paragrafem 18, podle něhož lze poskytnouti mimořádné podpory osobám nebo institucím k podpoření zdravé populace.

V článku 2 je pak stanovena platnost tohoto zákona od 1. ledna 1947. Rozpočtový výbor zkoumal ovšem osnovu se stanoviska nákladů. Při provádění dosavadního zákona byl získán potřebný přehled a určité statistické podklady. Počet rodin povinně pojištěných zaměstnanců s dětmi činí v zemích českých 650.000, což si vyžádá nákladu 2.428,800.000 Kčs, na Slovensku 200.000 rodin, náklad 1.067,500.000 Kčs; celkem tedy 850.000 rodin s dětmi, celkový náklad 3.488,300.000 Kčs. Tento náklad je uhrazen příjmem, při čemž příjem je odhadnut v zemích českých částkou 2.880 milionů, na Slovensku 600 milionů, celkem tedy 3.480 milionů. Vydání na přídavcích bude tedy kryto příjmy z příspěvků, takže hospodářství fondu bude vyrovnané, nehledě k tomu, že fond má značný přebytek z minulého roku, který je s to krýti i případný schodek po několik let. Na státní pokladnu nejsou tudíž prováděním tohoto zákona kladeny žádné nároky. Proto také není ve státním rozpočtu v zemích českých nic preliminováno.

Jak zákon č. 154, tak i novela jsou nezbytným důsledkem politiky cenové a mzdové. Budujeme-li systém platů a mezd podle zásluhy a podle výkonu, což podstatně přispívá k zvyšování pracovní morálky, pak musíme sociální požadavky uspokojiti sociální mzdou, t. j. rodinnými přídavky. Poměrně vysoké náklady na výživu rodin vyžadují zvýšení příspěvků na děti. Nutno usnadniti sociální postavení rodin, hlavně rodin s větším počtem děti. Proto také přídavky podle navrhované osnovy progresivně značně stoupají s počtem dětí. Vzdyť početnější rodiny nemohly si mnohdy vybrat ani pravidelný příděl potravin na lístky. Je nepochybné, že takovýto systém sociální mzdy bude sloužiti k podpoře populace. A populační otázka nebyla u nás nikdy tak aktuální, jako nyní po odsunu Němců, neboť je úzce spjata s rozvojem i s osudem naší nové republiky.