Je neštěstím naší vesnice, že
k tomuto programu v dřívějších
dobách byli tehdejší mocipáni hluší.
Letošního roku budou stroje pomáhat na poli
drobným a středním rolníkům,
nejen velkostatkům, jak tomu bylo dříve.
Dnes máme 240 družstevních strojních
stanic s 15 filiálkami, které mají 470 traktorů,
15 státných strojních stanic, na Slovensku
43 stanic. Máme 2.300 místních strojních
družstev, která mají 1.750 traktorů.
Do těchto stanic bylo přiděleno 3.772 vazačů,
1.166 obilních žacích strojů, 7.744
travních strojů a další tisíce
jiných strojů, jako mlátiček, vyoravačů
brambor, obracečů sena a pod. V provozu je 50 družstevních
prádelen a dalších 30 se zřizuje. Na
tyto prádelny byla věnována podpora ve výši
1,600.000 Kčs. Bylo otevřeno 1.220 dětských
útulků, aby naše matky nemusely brát
své děti na pole, jak tomu bylo dříve,
a aby i děti byly řádně opatrovány.
Na tyto útulky byla věnována podpora ve výši
12.220.000 Kčs. Celkovou bilanci nové zemědělské
politiky uvidí zemědělci, až ji podáme
souborně, a sami posoudí rozdíl, jak se o
ně starali ti, kteří je měli jen za
volební materiál, a jak jim skutečně
pomáhá a usnadňuje jim práci nová
zemědělská politika, vedená ministrem
soudr. Ďurišem. (Potlesk.)
Aby zemědělských strojů mohlo být
řádně použito, provádí
se scelování. Z úhrnného počtu
4.200 obcí v pohraničí - zkonfiskovaná
půda po Němcích - zbývá po
odečtení ploch pastevních s velkými
statky a dvory 3.500 obcí. Loni v červnu bylo započato
se scelováním této půdy a do začátku
března bylo sceleno 1.400 obcí. Srovnejte výkon
šedesáti minulých let, kdy bylo sceleno jen
450 obcí. Do konce října t. r. má
být sceleno 2.100 obcí, k čemuž se ministerstvo
zemědělství zavazuje, aby splnilo přání
osidlenců, aby letos každý z nich znal výměru
i polohu svých pozemků. (Potlesk.)
Tím bude zakončena akce zemědělského
osidlování. Potom se bude pokračovat se scelováním
ve vnitrozemí. Náš zemědělec
bude hodnotit ne planá slova a líbivé fráze,
ale skutky, a toho si buďme plně vědomi. (Potlesk.)
Všechna tato opatření budou mít již
letos, ale hlavně v příštích
letech vliv na zvládnutí úkolů, kladených
na naše zemědělství.
Pokud jde o pracovní síly, je letos situace jiná,
než byla v roce uplynulém. Až dosud přišlo
do historických zemí na pomoc našemu zemědělství
29.250 maďarských pracovních sil ze Slovenska
a 6.000 bulharských zemědělských pracovníků;
připravuje se další nábor 6.000 bulharských
zemědělských pracovníků, 15.000
zemědělských pracovníků z Rumunska
a 2.000 z Italie. Účinnou pomocí je příchod
našich krajanů z Volyně, kteří
znamenají asi 30.000 pracovních sil v zemědělství.
Kromě toho nastoupí k pracovní povinnosti
asi 15.000 mladých lidí z ročníků
1927-1928. Z iniciativy komunistů se hlásí
první brigády na opravy hospodářských
strojů i na polní práce. (Potlesk.)
Otázka disparity cen a finanční situace zemědělců
učinila krok vpřed nedávným prohlášením
našeho předsedy vlády soudr. Gottwalda.
Ceny zemědělských výrobků zůstanou
pevné; některé ceny, jako na př. ječmene,
brambor, olejnin, cukrovky, pšenice, sádelnatých
prasat budou upraveny ve prospěch zemědělců.
Sníženy budou ceny nejnutnějších
potřeb, které zemědělec kupuje. Stává
se tak po prvé v historii našeho zemědělství,
že zlevňovat musí všechny ostatní
sektory - mimo některé - a v zemědělství
zůstávají ceny nesnížené.
Tím je dokumentována snaha vlády, aby všichni
pracující, tedy i zemědělci, měli
prospěch z výsledků své tvrdé
práce při obnově našeho státu.
Na našich vesnicích jsme svědky určitých
zjevů, že se reakční síly snaží
zastřít tyto úspěšné výsledky
práce našeho národa neodpovědným
štvaním. Zemědělec nebude dělat
v budoucnosti již nikdy ochránce kapitálu,
nýbrž půjde vždycky ruku v ruce s ostatními
pracujícími, protože se přesvědčil,
že je to cesta správná. (Potlesk.)
Národní výbory a místní organisace
Jednotného svazu českých zemědělců
musí si být vědomy, že je nutné
již nyní vidět všechny nedostatky, neosetá
a nezoraná pole a j. a dělat opatření,
jaká jim tento zákon ukládá. Letošního
jara vyjedeme na pole po prvé v rámci dvouletého
plánu. Cesta, kterou jsme nastoupili, nebude lehká,
i když je krásná. Bude třeba mnoho nadšení,
vytrvalosti, hrdinů práce ve všem našem
podnikání.
Mohu prohlásit za klub komunistických poslanců,
že s tímto zákonem souhlasíme a budeme
pro něj hlasovat. Naše nová republika opírá
se o tvořivou práci lidu. Lid se chce s hrdostí
dívat na vykonané dílo. Věříme,
že tak vybudujeme nehynoucí památník
věrnosti svému národu a oddanosti republice.
(Hlučný potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dalším rečníkem je p. posl. Sluka.
Prosím, aby se ujal slova.
Posl. Sluka: Slavná sněmovno, paní
a pánové!
Druhá světová válka a důsledek
naší revoluce měly takový vliv na hospodářský,
sociální a mravní život evropských
národů, že je nemyslitelné, aby zemědělství,
které už svou přirozenou povahou je snad konservativnější
než na př. průmysl, řemeslo a živnosti,
zůstalo stranou pronikavých, ba i revolučních
proudů a reforem, a tak vidíme v řadě
evropských států v Evropě východní,
střední a dokonce i západní pronikavé
zásahy do zemědělského hospodaření.
Vidíme veliké pozemkové reformy ve státech
balkánských, v Uhrách, Polsku, vidíme,
jak do plánu obnovy ve Francii je pojato s velikou důležitostí
zemědělství a jak v industriální
Anglii kladou zemědělství s železnou
přísností velké a nezbytné
úkoly. Státy jsou si vědomy toho, že
jejich občané trpěli následkem okupace
několikaletou podvýživou a že zdravý
růst národa je zasažen u samého kořene.
Je otřásající znát hlad v některých
státech a stejně otřásající
je znát statistiku nemocných tuberkulosou v jednotlivých
evropských státech. Nemáme příčiny
radovati se z toho, že zdraví našeho lidu jest
nedotčeno. Pravý opak je pravdou. Jen namátkou
byla konána lékařská prohlídka
v jednom pražském úřadě a bylo
shledáno, že převážná většina
jeho zaměstnanců jest ohrožena tuberkulosou.
Jediným lékem proti tomu je zdravá, silná
a vydatná strava. Tu nám může po blahodárném
působení již končící se
akce UNRRA zajistit a obstarat jen a jedině dobré,
prosperující, řízené a plánované
hospodářství. Byl by to nejednotný
obraz vývoje našeho státního hospodářství,
kdybychom rozvrhovali a plánovali jen v průmyslu
nebo v jiných sektorech hospodářských
a zemědělství kdyby zůstávalo
stranou. To se nestalo a máme zde zemědělský
výrobní plán, který bude již
splněn. Máme všechny důvody věřit,
že bude naším pracovitým a příčinlivým,
svou půdu fanaticky milujícím selským
lidem předstižen a tím zvedne vyživovací
základnu našeho lidu na předválečnou
úroveň. Musíme se přičinit,
aby se již nikdy neopakovaly nezdravé zjevy liberalistického
hospodářství předválečného,
kdy jsme viděli při přebytku našich
zemědělských produktů v horských
krajích podvýživou trpící bledé
děti a kdy jedinou stravou veliké části
horského obyvatelstva byly skoro po celý rok brambory
se zelím.
Chtěl jsem říci jenom tolik, že musíme
dbát nejenom o to, abychom dostatečně vyráběli,
nýbrž abychom i štědře a dostatečně
rozdělovali plody naší zemědělské
práce. Vláda to pochopila a už to dělá.
Nařídila pronikavé snížení
spotřebitelských cen zemědělských
produktů, aniž ohrozila výkupní ceny.
Tímto řešením rozhodla zdravě
dvojí úkol: ceny zemědělských
produktů i možnost jejich nákupu. Tato politika
bude v budoucnu snad jedinou cestou, jak zajistit odbyt a co největší
spotřebu výsledků naší vlastní
zemědělské práce.
Z důvodů zde zmíněných byla
předložena ministerstvem zemědělství
osnova zákona o zajištění zemědělského
výrobního plánu, která svým
obsahem vyvolala řadu diskusí a polemik a vnesla
do jisté míry neklid mezi zemědělský
lid, poněvadž v ní byly hluboké zásahy
do soukromovlastnických práv. Proto se osnova stala
předmětem bedlivého studia vlády i
zemědělského výboru ústavodárného
Národního shromáždění.
A teprve když prošla tímto dvojím sítem,
stává se přijatelnou.
Předně změnila vláda její název.
Zákon o zajištění zemědělského
výrobního plánu přejmenovala na zákon
o pomoci rolníkům při uskutečňování
zemědělského výrobního plánu.
Tím se chce naznačit, že vláda nemíní
doporučovat při plánování nějaký
vrchnostenský dozor, který je duchu našeho
zákonodárství cizí, a že doporučuje
spíše dobrovolnou sousedskou pomoc, anebo pomoc organisovanou
státními autoritami, když by se první
jevila nedostatečnou. Proto se v § 1 staví
spolupráce rolníků do čela.
Dále zrušila osnova možnost zavádění
národních správ místním národním
výborem, abychom se vyhnuli výtce, že vlastní
půdu stavíme na úroveň půdy
konfiskované a pod. Kromě toho by ona možnost
mohla vzbudit v neinformované cizině zdání,
že československý zemědělec není
dbalý svých povinností, anebo že jde
o záměrné sabotáže a podrývání
vládního programu. Opak je pravdou a srovnávajíce
výši životního standardu našeho s
životní úrovní v jiných evropských
státech shledáváme, že v našich
zemích vládne relativně spokojenost s výživou
obyvatelstva. Je samozřejmé, že lví
podíl na tom má nadšená práce
našich zemědělců.
Ještě detailněji a v podrobnostech se zabýval
každou větou zemědělský výbor
ústavodárného Národního shromáždění
a provedl řadu škrtů, změn a doplňků
a přepracoval osnovu do té míry, že
bude skutečnou pomocí a úlevou našemu
venkovu. Jako novum zavádí pomoc jiných stavů
při uskutečňování zemědělského
výrobního plánu. Aby bylo rozuměno,
zavádí ji pouze literně, slovy zákona,
když už dříve před tím de
facto se tato pomoc dála v mezích nařízení
a vyhlášek. Takto se předložená
osnova stává zákonem, závazným
pro všechny občany, schopné tělesných
prací. Jistě přinese své dobrodiní,
neboť právě příslušníci
jiných stavů dovedou tímto způsobem
ocenit těžkou zemědělskou práci
a nadto přispěje tento zákon ke sblížení
různých stavů se stavem selským na
jedné straně a ke sblížení měst
a vesnic na straně druhé.
Původní osnova neznala zvláštnost přepracované
osnovy, jevící se nám obhospodařováním
zanedbané půdy v režii místního
národního výboru. Zákonodárce
má na zřeteli ty případy, kde v řídce
obydlených krajích jednotlivec si hůře
opatřuje pracovní prostředky a sám
je plně zaměstnán na vlastním hospodářství.
V původní osnově nebylo zmínky o výpomoci
zemědělskými družstvy a strojními
stanicemi, a přesto jsou tato zařízení
majetkem kolektivním nebo dokonce státním.
Bude tedy třeba dožadovat se v těchto případech
pomoci na prvním místě. Doufejme, že
při jejich množícím se počtu
bude jejich výpomoc všestranná a nestranná
a že skutečně v prvním roce dvouletky
nezůstane ani píď zemědělské
půdy neobdělána. Živý inventář
a jeho používání cizími osobami
by se mohl lehko stát předmětem svárů
a hádek. Proto se omezuje výpomoc potahy jen na
případy zcela zvláštní, a stanoví
se nadto, že pouze potahy koňské a volské
jsou dotčeny touto povinností. Kromě toho
vzhledem k choulostivosti těchto ustanovení dává
se původnímu vlastníku právo určiti
osobu k obsluze potahu. Toto právo se pak zcela důvodně
rozšiřuje i na používání
mrtvého inventáře.
S živým inventářem souvisí úzce
otázka stájí. Důvody veterinární
i důvody hospodářské donutily výbor
k tomu, že škrtl z původní osnovy ustanovení
o používání stájí cizími
osobami, ač v mezích dobrovolnosti a dobré
sousedské shody se ani tomuto problému nemohou klást
meze, naopak to lze doporučit. Podobně možno
chápati původní ustanovení o použivatelnosti
strojů a potahů mimo dosah majitele. Bylo by absurdní
lpěti na doslovném znění zákona
tam, kde na základě dobrovolnosti a dobré
dohody lze dosáhnout výpomoci mezi obcemi téhož
okresu nebo i mezi sousedními okresy, zvláště
když to povaha strojů nebo i potahů dovoluje.
Naopak by bylo velkou národohospodářskou
škodou, kdyby v jedné obci ležel inventář
ladem, zatím co druhá by jej nutně potřebovala.
Je ovšem moudré, že toto prekérní
ustanovení nebylo pojato do zákona a že to
můžeme aspoň touto cestou snad v některých
případech doporučiti.
Právem stanovil zemědělský výbor,
že odměna za propůjčení inventáře
má se díti ve formě práce, ať
již jakékoliv, poněvadž často jenom
práce, a nikoliv peníze, může prospět
ke zdárnému provedení sklizně.
Výpomoc stroji a vůbec inventářem
kompensuje se tu prací. Původně navrhovaná
pokuta, vyměřená tomu, kdo přemění
bez souhlasu ornou půdu na půdu jinak obhospodařovanou
nebo nesplní ohlašovací povinnost, byla zmírněna
na polovinu, a rovněž tak v případě,
že byl někdo již pro takový čin
trestán nebo vznikla z jeho jednání větší
škoda.
Přepracovaná osnova počítá
právem všude se spoluúčastí a
spolurozhodováním zájmových zemědělských
organisací. Jest vítati také to, že
zákon se bude vztahovat na celé území
Československé republiky. Slovenska se týká
tento zákon spíše pokud jde o užívání
strojů a rekultivaci ploch tak, aby se pole válečná
proměnila v pole úrodná.
Osnova zavádí dosud neznámý pojem
nuceného pachtu, ale to už je v povaze samého
plánu, že si stanoví přesné cíle,
těchto cílů nesmlouvavě dosahuje a
k tomu užívá v případě
krajní nezbytnosti i donucení. Ale to není
nic nového v plánování. Prvek donucení
a povinnosti, pokud se týká práce, se bude
vztahovat na všechny občany tohoto státu, jak
o tom pojednává osnova zákona o mobilisaci
pracovních sil. Není ani myslitelno, aby v lidově
demokratickém státě stáli někteří
jeho členové stranou pracovního ruchu.
Čs. soc. demokracie podala k původní osnově
řadu doplňků a připomínek a
ve svorné spolupráci s ostatními stranami
Národní fronty předkládáme
slavnému ústavodárnému Národnímu
shromáždění definitivní znění
zákona. Zmizela mnohá strohost z původní
osnovy, mnohé hrany byly obroušeny a najmě
zmizel rozkazovací tón a prvek donucení,
které jsou v rozporu s pojetím lidové demokracie.
Zákon takto navržený znamená přínos
pro naše zemědělství a jistě
rozmnoží výtěžky zemědělské
práce a zajistí lidu chléb. Z toho důvodu
bude i čs. sociální demokracie pro tento
zákon hlasovat.
Doufám, že touto osnovou zahajujeme aktivnější
pozornost k zemědělské práci, k těžkostem,
které náš zemědělec prožívá.
S prosperitou zemědělského podnikání
a s dokonalým zvládnutím všech jeho
úkolů je spjata výživa našeho národa.
Upozorňuji slavnou sněmovnu, že i nadále
je třeba, aby zemědělským otázkám
věnovala také vedoucí kompetentní
místa zvýšenou pozornost. Obracím se
s tohoto místa také na celou československou
veřejnost, aby pochopila, že zvládnutí
zemědělských úkolů není
jen zájmem zemědělců, nýbrž
celé československé veřejnosti, což
musí ovlivňovat také nazírání
městských vrstev na zemědělský
stav a jeho potřeby. Nikdo nemůže obviňovat
našeho zemědělce, že by nechtěl
plniti své povinnosti vůči národu,
a každý se může při podrobnějším
zkoumání poměrů v zemědělství
přesvědčit, že se zde volá o
pomoc z vážných důvodů tam, kde
zemědělci ani krajním vypětím
svých sil na zdolání své práce,
kterou mají rádi, nestačí. Doufám,
že naše veřejnost a slavná sněmovna
tento problém doby pochopí a přinese našemu
zemědělství další pomoc ke zdárnému
zdolávání jeho velkých a těžkých
úkolů. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dalším řečníkem je p. posl. Mikuláš.
Prosím, aby se ujal slova.
Posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!
Budiž mi dovoleno říci k projednávané
osnově několik připomínek. Otázka
pomoci zemědělcům úzce souvisí
s problémy cenovými. Soudím, že otázkám
cenovým se v našem plánovaném hospodářství
nevěnuje, žel, dostatečná pozornost
a péče. Můžeme to sledovat od samého
počátku. Prvním nástinem a náznakem
plánovaného hospodářství u
nás jest košický vládní program.
O cenách se tu činí zmínka, t. j.
naznačují se ceny pouze v jednom jediném
případě, a to u zemědělských
výrobků. V kapitole XIII košického vládního
programu si vláda určila stanoviti pevné
normy pro povinné dodávky zemědělských
výrobků podle velikosti hospodářství
a jakosti půdy a pro tyto dodávky stanoviti nízké
ceny výkupní, aby stát měl možnost
zásobiti levnými potravinami armádu, dělnictvo
a městské pracující obyvatelstvo.
Pro zemědělské výrobky, zbylé
zemědělci po splnění dodávek
za nízké ceny, měly býti podle košického
programu stanoveny jiné, vyšší ceny, za
které by zemědělec mohl tyto zbylé
výrobky volně prodávati. Další
odstavec košického programu svědčí,
že skutečně byl takový plán.
Praví se tu, že vláda stanoví pevné
a širokým vrstvám národa dostupné,
tedy nízké ceny za normované příděly
nejdůležitějších potravin, které
si může každý doplňovat svobodným
nákupem na volném trhu. Víme, že tato
část košického programu nebyla vůbec
provedena. Ona totiž - to nutno uznat - nemohla býti
provedena, a pokud v r. 1945 byla připuštěna
možnost volného prodeje po splnění kontingentu,
nemělo to praktického významu. Nezbytné
dodávkové kontingenty byly totiž nutně
tak vysoké, že zemědělcům po
jejich splnění, pokud vůbec bylo možné,
pro zamýšlený volný trh nic nezbylo.
Ostatně nebyl také žádný volný
trh vůbec připuštěn, naopak, jako černý
trh byl správně stíhán. Zbyly tedy
jen nízké ceny za dodávky, jež byly
ještě odstupňovány pro různé
velikostní skupiny, ač ve vládním
programu to nebylo vůbec zamýšleno.
V listopadu 1945 bylo provedeno tak zvané generální
vyrovnání cen, mezd, tarifů atd. známým
průměrným trojnásobkem stavu z r.
1938. Poněvadž však při tom nebylo přihlíženo
k tomu, že v r. 1938 nebyl správný poměr
mezi cenami jednotlivých statků, zejména
mezi cenami výrobků zemědělských
a průmyslových, znamenalo to nutně nepříznivé
postižení zemědělství, tím
spíše, že byl překročen trojnásobek
u řady statků, kterých je zemědělství
odběratelem. Na této skutečnosti nic nemění
okolnost, že u některých zemědělských
výrobků, na příklad u živočišné
výroby, byla provedena úprava i více než
trojnásobkem. Zemědělství jako celek
bylo uvedenou úpravou postiženo. Poukázal jsem
na to v této slavné sněmovně již
v r. 1946 ve své řeči k vládnímu
prohlášení, jež tu dne 8. července
1946 přednesl pan ministerský předseda Gottwald.
Uvedl jsem tehdy: "Teoreticky je zemědělcům,
zejména do 20 ha, náležitě pomoženo;
podle mínění nejvyššího
úřadu cenového docela tak, že by se
mělo u nich daňově odčerpat. Projevilo
se to také při letošním jednání
o cenách obilí, při čemž se vážně
doporučovalo snížení cen za výrobky
živočišné. V praksi to však vypadá
takto: V roce 1933 prodal zemědělec 380 kg živé
váhy prasat - průměrná cena byla tehdy
7 Kč za 1 kg - a pořídil si za strženou
částku hospodářský vůz.
Dnes, po všech zvýšeních cen živočišné
výroby, zejména prasat - 29 Kčs přes
110 kg, 26.50 Kčs od 70 do 110 kg a 23 Kčs do 70
kg u zemědělců do 20 ha - musí tento
zemědělec prodat 685 kg prasat přes 110 kg
těžkých nebo 755 kg prasat 70-110 kg těžkých
nebo 869 kg prasat do 70 kg, aby si za strženou částku
pořídil hospodářský vůz.
Podobný poměr či nepoměr je u všech
potřeb, které zemědělec kupuje. Ukazuje
se, že výše cen sama o sobě není
rozhodující a směrodatná a že
není správné označovat pouze cenu,
za kterou zemědělec prodává, a zvýšení
tržby plynoucí ze zvýšení této
ceny za konečný výsledek pro rozhodnutí,
zda se zemědělcům pomáhá či
nikoliv. Rozhodující je správný poměr
cen. Takového správného poměru - žel
- tu stále ještě není, ač jeho
dosažení bylo již také v programu předešlé
vlády proklamováno. Platí to o cenách
všech zemědělských výrobků,
včetně výrobků živočišných,
o nichž se s oblibou tvrdí, že jsou dobré.
Je to zřejmé z porovnání, které
jsem uvedl. Platí to také o všech velikostních
skupinách zemědělských podniků.
Míra nepřízně cenových poměrů
je u skupiny do 20 ha poněkud menší než
u skupin ostatních. Taková je skutečnost
a pravda. Udělování různých
podpor na tomto stavu nic nemění."