Jest ovšem třeba, jak již zde bylo řečeno, aby tento zdravotnický personál byl spravedlivě hodnocen a odměňován. Domnívám se, paní a pánové, že práci, kterou tito lidé dělají, ať jsou to služebné nebo sluhové, ať jsou to sestry nebo ošetřovatelky, nebo subalterní lékaři, nikdy nezaplatíte. Myslím, že všecka ta práce, kterou dělá poctivý pracovník zdravotnického povolání, nemůže býti nikdy zaplacena. Ale je třeba, aby ten člověk viděl, že jeho služba a práce je uznávána a aspoň spravedlivě hodnocena, aby nemusel strádat hůř než kdokoliv jiný, kdo dělá stejně těžkou práci. Je třeba, abychom po této stránce doplnili tuto svoji osnovu a abychom dovedli v prováděcích nařízeních i spravedlivě odměňovat všecku práci sociálních i zdravotních pracovníků i pracovnic, aby viděli, že práce, kterou dělají s láskou a skutečně z humanity, je ceněna a vážena.

Mluvilo se také velmi mnoho při jednání o tomto zákoně, že snad bude rušivým vlivem působit, že jsme toto poradenství decentralisovali a že místní, okresní a zemské národní výbory budou zasahovat do této práce zdravotnické a sociální. Já bych si, paní a pánové, z toho nic nedělal a naopak bych považoval tento laický živel v naší zdravotnické péči po stránce demokratické a sociální za velmi významný. Já bych si velmi přál, aby naši lidé veřejně činní, naši politikové, našli také kladný poměr k této zdravotnické a sociální práci, a myslím, že to nebude na škodu a že to naopak bude zvyšovat úroveň našich místních, okresních i zemských národních výborů, když budou rozhodovat a když se budou radit i o těchto bolestivých lidských stránkách, když se nebudou jenom hádat a politikařit, nýbrž když budou skutečně tu lidovládu brát po té nejlidovější a nejbolestnější stránce, a že to přinese ve skutečné naší veřejné práci velmi mnoho kladných výsledků.

Je jisté, že teprve uskutečněním všech těch osnov, jak jsem o nich při zdravotnictví mluvil, a hlavně osnovy národního pojištění, budeme korunovat celé dílo a naši starost o zdraví našeho lidu. Bude to půl cesty, když potom konečně dojdeme k tomu, aby celá zdravotnická péče, jak zejména my lékaři si to přejeme, byla zestátněna, aby všem lidem bylo dáno plné právo na zdraví - tak, jako už je to v jiných velikých našich spojeneckých státech - a kdy potom budeme moci mluvit o tom, že tak jako každý z nás dochází nebo má docházet samozřejmě vzdělání, bude docházet i zdraví a veškeré péče sociální i existenční.

Domnívám se, že náklady, které nás to bude stát, se vyplatí, protože bylo řečeno už mnohokrát, že investice na zdraví národa jsou investice, které snad na papíře nevypadají pěkně a nedají se vyčíslit, ale zato přinesou mnohonásobný užitek ve všech položkách státního a národního hospodářství.

Bylo zde řečeno, že jsme si udělali krásný plán hospodářský a že si musíme udělat i dobrý plán kulturní. Domnívám se, že by bylo na čase, abychom už začali velkoryse plánovat i péči o naše zdraví, abychom nechodili jenom s dílčími úkoly a jednotlivými zákony, protože péče a plán o udržení a zdokonalení našeho národního zdraví nám vlastně teprve dá ten substrát naší národní společnosti, národa a státu, bez něhož by potom všecko to ostatní, i národní hospodářství, politika a kultura neměly toho, kdo je vlastně jediným subjektem národa, to jest člověka. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík (zvoní): Dávam slovo pánu posl. dr Böhmovi.

Posl. dr Böhm: Slávna snemovňa, panie a pánovia!

Ústavodarnému Národnému shromaždeniu bola predložená osnova zákona o poradníckej zdravotnej starostlivosti, ktorého skromný nadpis nedáva nijako tušiť jeho nesmierny význam pre ďalší vývin zdravotníctva v našom štáte.

Nie je tomu dávno - stalo sa to pred zrakmi našej generácie - čo sa začaly uplatňovať zásady ochrannej, preventívnej starostlivosti o zdravie ľudu popri staršej koncepcii v zdravotníctve, ktorá sa vyčerpávala takmer výlučne v kuratívnej medicíne. Kým liečebná starostlivosť rýchle mohutnela, až dosiahla dnešnej vyspelej, organizačne takmer vrcholnej podoby, nový preventívny smer v medicíne zpočiatku si len ťažko kliesnil cestu k uznaniu. Ale stačila dĺžka života jedného pokolenia na to, aby si ho vydobyla, ba začala prevládať v mysliach odborníkov i v praxi verejného zdravotníctva.

Toto úžasné a úspešné napredovanie zdravotnej prevencie musí si vynútiť, pravda, náležitú odozvu aj v našom zákonodarstve. I keď je v mnohých našich právnych predpisoch už zmienka o prevencii zdravia a v uplynulom štvrťstoročí možno zaznamenať viacero noriem s touto matériou, treba považovať zákon o poradníckej zdravotnej starostlivosti pri jeho všetkej skromnej podobe za základný kameň celej starostlivosti budúcej sústavy moderného chápania ochrannej starostlivosti o zdravie ľudu.

Osnova zákona prichádza pred zákonodarný sbor na začiatku dvojročnice, aby sa i týmto dokumentoval jeho význam pre zdravie ľudu nášho štátu; vyplýva samozrejme zo zdravotníckych zásad dvojročného budovateľského plánu našej vlády, v ktorom sa výslovne vyzdvihlo právo každého občana na ochranu zdravia. Pre exekvovanie tohto práva sú najvhodnejšími ustanovizňami práve naše zdravotne-sociálne poradne ako najtypickejšie ústavy ochrannej zdravotnej starostlivosti, ktorých úlohu osnova zákona tak jasne vymedzuje.

Aby sa každý občan bez rozdielu mohol domáhať ochrany svojho zdravia, poskytuje poradnícku zdravotnú starostlivosť štát bezplatne. V tomto treba vidieť bez sporu pečať dnešných čias, usilujúcich sa o vyrovnanie každej sociálnej nespravodlivosti. Je to náramne významné a príkladné, že štát preberá na seba ťarchu a zodpovednosť aj na tomto poli na dôkaz toho, že význam prevencie zdravia nehodlá nijako znevažovať, ale začleňuje ju medzi svoje prvoradé povinnosti.

Výslovným kladom osnovy zákona je, že zdravotné poradníctvo všetkého druhu ostalo celé, neporušené; že sa do ústavov národného zdravia, ktoré sa podľa tohto zákona majú zriadiť, sústredia všetky poradne; že sa tvorí jednotná sústava zdravotnej prevencie; že sa pri legislatívnych pokračovaniach podarilo vylúčiť všetky dezintegrujúce snahy. Raz bude ku cti tohto zákonodarného sboru, ak sa na tomto zákone usnesie, že správne vytušil vývin preventívneho zdravotníctva a dal podklad pre jeho účelnú, neroztrieštenú, dobre chápanú modernú sústavu.

Zákon pamätá na všetkých činiteľov, ktorí majú hocijakú úlohu v ochrane zdravia ľudu. Vymedzuje úlohy národných výborov, dáva výraz spolupráce štátnej zdravotnej správy s nositeľmi sociálneho poistenia a fixuje zriadenie potrebných koordinačných orgánov. Ani účasť dobrovoľných organizácií nevylučuje z ďalšej práce. Berie teda do náležitej úvahy každého, kto môže výdatne pomôcť, aby sa nový systém zdravotníckej prevencie vybudoval podľa jednotného, vopred stanoveného plánu zdravotnej starostlivosti.

Otázka súvislosti plánovaných ústavov národného zdravia s okresnými starostlivosťami o mládež, ktoré sú predmetom osobitnej osnovy zákona, je šťastlivo riešená v predloženom návrhu zákona, hoci sa na začiatku legislatívneho pokračovania nachádzala neraz v chúlostivej situácii. Sme si plne vedomí toho, že okresné starostlivosti o mládež musia nutne počítať s ústavmi národného zdravia ako so svojimi pomocnými zariadeniami v starostlivosti o matky a deti. Iste si želáme všetci, aby sa toto ustanovenie zákona úspešne vykonávalo v prospech tých, ktorých sa týka, t. j. v prospech matiek a detí, ktoré sú v ochrane zdravia na verejnú pomoc takmer všeobecne odkázané.

Osnova zákona bola šťastlivo doplnená v snemovných výboroch novými ustanoveniami o povinných zdravotných prehliadkach obyvateľstva a o evidencii zdravotného stavu. Tento doplnok nie je nijako heterogennou súčiastkou tohto zákona, ale nutným predpokladom úspešnej činnosti poradnej všetkého druhu. Tieto dôležité ustanovenia pôvodne sa akiste plánovaly do rámca osobitných noriem; treba však dať výraz svrchovanej spokojnosti nad tým, že sa dostaly hneď do tohto základného zákona, lebo sú nutným predpokladom účinného výkonu preventívnej zdravotnej starostlivosti. Tieto, ako aj ostatné ustanovenia osnovy zákona sú zadelené do uceleného celku, ktorý má byť základnou normou budúcej mohutnej konštrukcie ochrannej starostlivosti o zdravie ľudu.

S osnovou zákona prichádza sa do ústavodarného Národného shromaždenia v pravý, ale súčasne v najvyšší čas. Náš ľud mnoho trpel v nedávno odznelej svetovej vojne, ktorej následky sú dnes a budú ešte dlho badateľné na jeho zdraví, na zdraví ľudí v pracovnom veku, ako aj tých, ktorí doňho dorastajú a ktorí sú nádejou pre šťastnejší život našich národov.

Na zlepšenie a ochranu zdravia tohto ťažko skúšaného ľudu nevystačia už naše poradne v terajšej podobe. Nevhodný je už ich rámec súkromných a dobročinných spolkov, roztrieštených podľa ich odvetvia pôsobnosti. Musíme pre ne uplatniť všetky požiadavky dnešných čias, ktoré sú v súlade so súčasným stavom lekárskej vedy a so správnym štátnickým myslením. Je to sústredenie, zodbornenie, zverejnenie našich poradní a ich členenie na správne miesto v štátnej správe, t. j. do odboru zdravotníctva. Všetkým týmto požiadavkám osnova zákona v plnej miere vyhovuje a opodstatňuje našu nádej, že jej prijatím a vydaním nového zákona začne sa skutočne nová a veľmi významná epocha v našom zdravotníctve.

Zdravotná prevencia dostáva v tomto zákone prvý raz náležitú a pevnú bázu; na nej budeme stavať všetky ďalšie normy, ktorých potreba bude postupne nastolená. Naši odborníci, ktorých záujmovou sférou bola a je preventívna medicína, považujú tento zákon za vyslovený medzník v histórii nášho zdravotníctva, po ktorom má nasledovať perióda radostného napredovania. Sú totiž presvedčení, že zákon, pre vykonanie ktorého máme už tak bohaté predpoklady, nebude len zákonom na papieri, ale sa bude i účinne uskutočňovať. Predpokladajú, že jeho vykonaním sa v dohľadnej dobe všeobecne zlepšia naše zdravotne- sociálne indexy, ktoré za vojny a tesne po nej dosiahly priamo zlovestnej výšky. Sníži sa naša vysoká dojčenská úmrtnosť, zrednú časté prípady tuberkulózy a iných sociálnych chorôb, naše matky budú prinášať zdravšie deti na svet, účinne sa bude chrániť zdravie nášho ľudu, ktoré je podmienkou všetkých ľudských podujatí i našej dvojročnice i našich ďalších plánov a programov pre šťastnejšiu budúcnosť našich národov v obnovenom štáte.

Panie a páni, Povereníctvo zdravotníctva už v októbri roku 1946 položilo dva základné kamene domov národného zdravia, a to na najvýchodnejšom cípe Československej republiky v Sobranciach a uprostred v Skalici. Sú to pochodne, ktoré sme zapálili na Slovensku, a majú hlásať tú myšlienku, ktorú my týmto zákonom sledujeme.

Prichodí mi teda, slávne ústavodarné Národné shromaždenie, vysloviť úprimné želanie, aby bola osnova zákona o poradníckej zdravotnej starostlivosti, ktorá je pre naše zdravotníctvo z prv spomenutých príčin priamo historického významu, v plnom znení prijatá. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: Ďalším prihláseným rečníkom je p. posl. Kovář. Udeľujem mu slovo.

Posl. Kovář: Pane předsedo, dámy a pánové!

Projednávané vládní návrhy zákonů o organisaci sociální péče tisk 354 a o poradenské péči tisk 286 mne nutí, abych poukázal na některé záležitosti a dotkl se otázek, jak je ve skutečnosti postaráno o sociální a zdravotní péči lidu na venkově a zvláště u nás v horských krajích, správně řečeno, jak není postaráno vůbec.

Základní požadavek lidského zdraví je řádné bydlení. Bohužel velká většina rodin se 4 i více dětmi bydlí pouze v jedné místnosti, kde se vaří nejen pro lidi, ale také pro dobytek, pere a dělají ostatní práce, není prádelen a o koupelnách se ani nezmiňuji. Neupravené močůvkové jímky a hnojiště, močůvka teče po cestách, vtéká do potoků, a protože je naprostý nedostatek studní a tiché vody vůbec, je obyvatelstvo nuceno této nečisté vody používati nejen k praní prádla, napájení dobytka, ale také pro svou vlastní potřebu k jídlu a pití. A důsledky jsou zvláště v době letní: tyfové epidemie a přeplněné nemocnice.

Naprostý nedostatek finančních prostředků jest příčinou, že si lidé nemohou upraviti svá obydlí; rovněž tak je tomu s hospodářskými budovami, zvláště stájemi. V těchto nehygienických stájích roste pak tuberkulosní dobytek, hlavně dojnice, a mléko z těchto dojnic nepijí pouze venkovští lidé, ale mléko jde do měst a tak je ohroženo zdraví celého národa.

Špatné silnice, nedostatečná síť železniční, obce vzdálené desítky kilometrů od železničních zastávek a okresního města bez telefonu se nemohou v případě nutné lékařské pomoci nikoho dovolati. K tomu je ještě naprostý nedostatek lékařů. Ku příkladu pro 10.000 obyvatel na rozloze 12.223 ha pouze jeden lékař, který ještě k tomu nemá ani auta. Pak se nedivte, že nejen děti, ale i dospělí umírají ve velkém počtu, protože nebylo včasné lékařské pomoci. V takovém prostředí žije horský a zemědělský lid na Valašsku a trpce si stěžuje plným právem na poměry, když vidí, že se v městech stavějí paláce, v každé ulici je několik odborných lékařů, stovky zahálejících aut - a na venkově není nic. Zavedené poradenské péče, jeden den v měsíci pro široké okolí, nemohou rodiny a matky v plné míře přes velkou vzdálenost použíti; rovněž ne mateřských školek a žňových útulků.

Tvrdí se, že děláme novou zemědělskou politiku. Chce-li se tato nová zemědělská politika ubírati tím směrem, že budou subvence na močůvkové jímky, na úpravu hnojišť a stavbu stájí pro dobytek omezeny nebo vůbec zastaveny a budou poskytovány pouze subvence na stavbu kulturních domů, pak to rozhodně a jistě uděláme špatně. Nejsem proti kultuře, neboť také ji vesnice nutně potřebuje, ale rozhodně nedělejme napřed pěknou střechu na stavbu, jejíž základy nejsou v pořádku. Připadá mi to tak, jako kdybych si vzal na hlavu pěkný klobouk a jinak zůstal nahý. V zájmu sociální a zdravotní péče na vesnici je nutno v prvé řadě upraviti kulturu lidského bydlení, stájí pro dobytek, dáti do pořádku hnojiště a jímky, aby močůvka, drahocenné hnojivo, netekla po cestách, řádné studny neb vodovody se zdravotně nezávadnou pitnou vodou, kanalisace, regulace potoků a řek, aby vesnice každoročně nebyly zaplavovány. Na tyto všechny důležité úkoly náš vesnický chudý lid hospodářsky a finančně absolutně nestačí. (Předsednictví převzal místopředseda Komzala.)

Upozorňuji na tyto závažné záležitosti vládu republiky Československé, aby v rámci zákonů sociální a zdravotní péče v prvé řadě vzala zřetel na ohrožené zdraví obyvatelů vesnic a místo nákladných a drahých staveb všemi prostředky přednostně podepřela zdraví vesnického lidu, který svým krásným a obětavým pracovním úsilím zajistil výživu celého národa a proto si také této státní podpory plně zaslouží. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ďalej je k slovu prihlásená pi posl. Trojanová. Udeľujem jej slovo.

Posl. Trojanová: Paní a pánové!

Ujímám se slova k zákonu o poradenské zdravotní péči především jako žena. Jsem si plně vědoma jeho významu po stránce odborné, jsem si vědoma toho, že je základním kamenem, na němž bude vybudována celá příští výstavba preventivní péče zdravotní v našem státě. Zvláště však jako žena hodnotím u něho tu okolnost, že středem zájmu a východiskem celé práce je nikoliv jednotlivec, nýbrž rodina jako celek. Rodina je pro velkou většinu žen a zejména pro nás ženy, které se hlásíme ke křesťanskému názoru na život, základem, ze kterého chceme vždy vycházeti a na němž chceme vše budovat. Na mravní a zdravotní úrovni našich rodin závisí i mravní a zdravotní úroveň našeho národa, závisí na ní i celá jeho šťastná budoucnost. Proto s povděkem jsme uvítali, že tato důležitá osnova zákona, předložená ministrem zdravotnictví dr Procházkou, staví celou příští zdravotní politiku státu v oboru zdravotnické prevence na tyto základy.

Naše poradenská zdravotní péče byla až dosud velmi roztříštěna. Isolovaně pracovaly poradny dětské a isolovaně pracovaly i poradny protituberkulosní. Jejich vzájemná součinnost nebyla žádnými předpisy koordinována a závisela často jen na dobrých osobních vztazích jejich zaměstnanců. Proto opětovně docházelo k tomu, že do jedné a téže rodiny docházela pracovnice z poradny dětské, pak pracovnice z poradny protituberkulosní, a to mnohdy těsně po sobě. Každá z nich věnovala se ovšem pouze svému vlastnímu pracovnímu úseku a neměla ani práva, ani možnosti odpomoci jiným zdravotním závadám, které se v dotčené rodině vyskytovaly. A tak vyskytl-li se v rodině případ srdeční choroby, nebylo nikoho, kdo by se o něj staral, když poradna pro srdečně choré nebyla v okresu zřízena. Tyto nedostatky budou nyní postupně odstraňovány. Tím, že stát sám bude prováděti poradenskou péči, bude možno doplniti dnešní celkem uspokojivě vybudovanou síť poraden dětských a protituberkulosních vybudováním i ostatních poraden pro srdečně choré, reumatiky, diabetiky a pod. alespoň ve významnějších střediscích pro několik okresů společně. Prohloubí se podstatně péče o zdraví našeho národa a zvýší se jeho celková zdravotní úroveň. O to nám v dnešní době jde především.