Pre skoré zapojenie činnosti ústavov národného zdravia do verejnej správy, umožňuje sa podľa potreby ich pridruženie aj ostatných ich pobočiek k jestvujúcim už všeobecným verejným nemocniciam a ambulatóriam. Za potrebné dovoľujem si znovu vyzdvihnúť závažné ústanovenie § 1 pre nezvyčajne novú a hlbokú revolučnú novotu, vyslovenú v práve každého občana na ochranu jeho zdravia. Tým sa pri poskytovaní všestrannej jednotnej poradníckej zdravotnej starostlivosti v rámci ústavov národného zdravia vyhradzuje najčestnejšie miesto štátnej správe ako dôležitej preventívnej složke v medicíne vôbec.

S veľkou radosťou vítame sjednotenie zdravotnej starostlivosti so želaním, aby sieť proponovaných poradní a ústavov národného zdravia bola čím viac a čím skôr rozšírená.

Pri tejto príležitosti dovoľte mi uviesť niekoľko informačných dát o dnešnom stave zdravotnej starostlivosti na Slovensku, kde pociťujeme stále ešte veľký nedostatok lekárov. Z tejto príčiny bolo potrebné, aby Povereníctvo zdravotníctva vyslalo niekoľko desiatok sekundárnych lekárov nemocníc na výpomoc do okresov, v ktorých najmenej sú usadení lekári okresní a súkromní vôbec. Dnes môžeme počítať na Slovensku podľa súčtu len 945 lekárov praktických, takže na jedného lekára pripadá až 3.700 obyvateľov. S poradňami to tiež omnoho lepšie nevyzerá. Na Slovensku je 318 poradní pre matky a deti, 69 protituberkulóznych poradní, 100 protitrachomových staníc, 33 staníc pre pohlavne chorých, 10 staníc protimalarických, 3 stanice pre choroby obehu krvného. Umiestenie týchto poradní je väčšinou nevyhovujúce a preto je zvlášť na Slovensku vítaná výstavba plánovaných ústavov národného zdravia. V r. 1947 je proponované na Slovensku so stavbou dvanástich ústavov národného zdravia.

Nakoniec dovoľte mi vysloviť úprimnú vďaku Ministerstvu zdravotníctva za prvý významný krok v budovaní a upevňovaní zdravotníckej starostlivosti ako nezbytne potrebnej paralely pri rekonštrukcii a znovubudovaní hospodárskeho života. Veríme, že v blízkej budúcnosti budeme môcť touto cestou zabezpečiť základné sociálne a zdravotné predpoklady pre zaistenie zdravia každého jedinca a k zaisteniu šťastnejšej budúcnosti celého štátu.

Ako zpravodajkyňa zdravotníckeho výboru dovoľujem si slávnej snemovni navrhnúť osnovu zákona k prijatiu ako významnej epochy zdravotníctva, ktorá už konečne sa má stať skutkom. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: Zpravodajkyňou za výbor rozpočtový je pi posl. Jankovcová. Dávam jej slovo.

Zpravodajka posl. inž. Jankovcová: Pane předsedo, paní a pánové!

Sněmovna přistupuje dnes k uzákonění významného zákona o zveřejnění poradenské péče u nás. Přijetím návrhu, který je sněmovně předložen, bude zahájeno nové období v preventivní sociálně-politické péči.

Je spravedlivé, abychom si uvědomili, že s břemeny, která stát na sebe bere, přijímá zároveň velký odkaz, který nashromáždili ti, z jejichž rukou se poradenská péče přijímá. Nejde tu jen o statky hmotné, ale o nesmírnou a čísly nevyjadřitelnou práci, kterou dosavadní pracovníci vykonali v poradenské péči. Zachránili statisíce dětí před smrtí, před zmrzačením, před zpustnutím, začlenili je jako řádné členy lidské společnosti, zachránili mnoha tisícům rodin matky, zabránili včasným upozorněním a radou nemocem, zoufalství, zklamání, vrátili desetitisíce lidí plodné práci. Pomáhali získati nejen zdraví, ale i kladný poměr k životu, a zachránili je tak před zoufalstvím. Měli široký okruh příznivců a spolupracovníků z řad dobrovolných pomocníků, s nimiž pomáhali ve veřejnosti vytvářet nový názor na funkci společnosti.

Skutečnost, že dnes stojíme před zveřejněním poradenské péče, umožnili právě tito pracovníci, neboť svou trpělivou a tichou prací, svým stálým příkladem, svým významným výkonem donutili veřejnost přemýšlet o významu poraden, naučili ji zvykat myšlence, že lidská společnost má povinnost v zájmu vlastní sebezáchovy starat se, aby se zlo v každé formě předcházelo. V tom je další veliká zásluha, za kterou jim musíme být vděčni.

Poradenská péče je nyní velmi rozsáhlá. Vznikla z nepatrných počátků školního poradenství, které prováděli učitelé z vlastní iniciativy v rámci široce chápané učitelské povinnosti. Přeneslo se pak i do jiných oborů, hlavně do péče o kojence, pak i o děti po prvém roce, zahrnuje nyní poradny eugenické, předsňatkové, poradny pro těhotné, děti od narození atd. Poradny provázejí děti ve škole, pomáhají při volbě povolání, zasahují účinně při revisi následků infekčních i jiných chorob, bojují proti tuberkulose, venerickým chorobám, rheumatismu a celé řadě dalších chorob. Lze těžko vyjádřit hodnotu jejich práce pro celou společnost a pro každého postiženého. Dosavadní výsledky, které lze sledovat v odborných časopisech, ukazují, že náklad, vydaný na tuto péči, je nepatrný proti hodnotám, které se poradenskou péči zachraňují na zdraví a pracovní výkonnosti.

Je však třeba, aby poradenství bylo zdokonaleno i rozšířeno do oblastí, kam dosud neproniklo. To však přesahuje možnost dosavadních vydržovatelů. Lidově demokratická republika chápe dnes svou povinnost, svou odpovědnost i v tomto pracovním úseku. Má-li stát být opravdovou oporou svému občanstvu, má-li být obrazem opravdové péče, pak nelze váhat a náklady na poradny nutno zařadit do řádných výdajů státních, aby se mohlo pečovat ve všech místech o všechny, kteří péče potřebují v takové míře, jak toho situace vyžaduje. Vedou nás k tomu jednak důvody ideové, neboť v pojmu lidové demokracie je obsažena idea účinné lásky k bližnímu, jednak důvody sociální, neboť v moderní společnosti jsou všechny projevy životní velmi těsně skloubeny a poruchy jedné části společnosti odrážejí se hned svými důsledky ve společnosti druhé. Neméně významné jsou i důvody hospodářské. Stát v novém pojetí není činitelem jen nápravným, ale má mít vlastnosti dobrého hospodáře, který škody předchází. Poradny mají z velké části úkol preventivní péče, která je vždy levnější než péče nápravná, nehledíme-li ani k tomu, že to, co bylo pokaženo nemocí nebo špatnými vlivy, není nikdy již tak zdravé, pevné a výkonné jako organismus nikdy neporušený.

Uvážíme-li všechny uvedené okolnosti, nejeví se nám preliminovaný náklad na poradenskou péči tak vysoký, jak se na prvý pohled zdá. Vydané peníze se vrátí, jak plným právem můžeme očekávat, ve zvýšené a zlepšené populaci, zlepšeném zdraví tělesném i duševním, ve větší pracovní výkonnosti.

Doporučuji proto ústavodárnému Národnímu shromáždění návrh zákona o poradenské zdravotní péči ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: K tejto veci sú prihlásení rečníci. Zahajujem preto rozpravu.

Rečníkmi sú panie a páni posl. Turková, dr Kácl, dr Bláha, dr Böhm, Zimáková, Kovář, Trojanová, Šmejcová.

Udeľujem slovo pi posl. Turkovej.

Posl. Turková: Slávne ústavodarné Národné shromaždenie!

Zákon o poradníckej a zdravotnej starostlivosti, ktorý ústavodarné Národné shromaždenie dnes odhlasuje, zaručuje právo každého občana na bezplatnú štátnu poradnícku zdravotnú starostlivosť, na ochranu zdravia. Bude veľkým prínosom a rozhodujúcim faktorom pri plnení nášho dvojročného programu našej vlády.

Úspešné uskutočnenie dvojročnice bezpodmienečne vyžaduje, aby sme mali zdravých ľudí. Toto opatrenie, ktoré bude vykonané na širokej základni, zase len dokazuje úzkostlivú starostlivosť o zdravie všetkého nášho obyvateľstva, ktorú prejavuje naša vláda. Osnova má veľký význam, lebo znamená potieranie rôznych nemocí, ktoré v tak veľkom merítku sa prejavujú ako následok vojny a okupácie, hlavne u mladej generácie, ktorá trpela podvýživou, musela strádať a často hladovať. Dôkazom toho je vysoké percento tuberkulóznych - prevažne príslušníkov mladších ročníkov. Ako neblahé zjavy povojnových časov musíme spomenúť tiež nemoce žaludočné, srdečné a iné sociálne nemoce.

Takýmto spôsobom nielen že sa budú liečiť chorí, ale bude sa môcť predchádzať rôznym nemociam prv než sa prejavia. Zdravie každého občana bude pod stálou kontrolou. Tým, že táto starostlivosť o národné zdravie bude sverená orgánom ľudovej správy, okresným národným výborom, bude prevádzaná na širokom základe a takto sa bude môcť úspešne predchádzať veľkej dojčenskej úmrtnosti.

Ako príklad uvádzam štatistický záznam jednej okresnej sociálnej poistovne za rok 1946, kde počet narodených dosiahol 1754, z čoho bolo 213 prípadov úmrtia, čiže skoro 12 %. Podľa tohoročných záznamov tejto sociálnej poistovne za mesiac január bolo hlásených 31 narodených detí, a za ten vyzerá ešte 31 mŕtvych. Sú však kraje, kde to vyzerá ešte katastrofálnejšie. A práve týmto zákonom budeme môcť predísť všetkým týmto ťažkostiam, keď matkám a deťom bude všade poskytovaná odborná rada a lekárska pomoc, takže sa podchytí každý prípad, kde by bol život občana ohrozený. Lekárska veda má a bude slúžiť všetkým vrstvám obyvateľstva. Výhoda tejto štátnej starostlivosti o národné zdravie spočíva v tom, že sa bude starať o zdravie už toho najmladšieho, teda o celé rodiny. Poštátnením poradníckej a zdravotnej starostlivosti je táto poradnícka starostlivosť sjednotená a tým zjednodušená. Zriadením ústavu národného zdravia pri okresných národných výboroch, do ktorého budú začlenené všetky doterajšie poradne, ktoré previedly kus obetavej práce, ako napríklad Masarykova liga proti tuberkulóze, docieli sa aj toho, že bude presnejší prehľad o zdravotnom stave obyvateľstva, čoho dosiaľ nebolo možno docieliť, a tým aj boj o národné zdravie bude úspešnejší.

Keď aj tento zákon má tak nesmierny význam, predsa musíme počítať s veľkými ťažkosťami, lebo doterajší počet zdravotnej služby a personálu nebude pre tak široko rozvrstvenú starostlivosť dostačovať a bude sa treba starať o rýchle vyškolenie nových pracovníkov, o zriadenie a vybavenie celého radu nových ordinácií atď. No predsa to bude značný prínos a prvý krok k sústavnému zlepšovaniu zdravotného stavu obyvateľstva. Preto za osnovu tohto zákona budeme hlasovať. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: Ďalej je prihlásený pán posl. dr Kácl. Dávam mu slovo.

Posl. dr Kácl: Slavná skoro prázdná poslanecká sněmovno, paní a pánové!

Projednáváme dnes dvě osnovy zákonů, které spolu souvisí tak úzce, že bych byl považoval za správné, abychom rozpravu o obou spojili v jedno. Jednu osnovu sice předkládá ministerstvo sociální péče, druhou ministerstvo zdravotnictví, ale obě tyto osnovy tak zasahují do zdravotnických otázek, že by si vyžadovaly i společné diskuse.

Jsem tomu rád, i když páni řečníci přede mnou vytkli některé jejich chyby - žádné lidské dílo není dokonalé - že tyto osnovy přišly na náš stůl a že dnešního dne je můžeme také odhlasovat.

Vyslovuji při této příležitosti potěšení, že osnova, se kterou přišlo ministerstvo zdravotnictví, není jeho první osnova a že po delší době, kdy jsme marně čekali na osnovy ministerstva zdravotnictví, dočkali jsme se osnovy zákona o povinném očkování proti záškrtu i některých jiných. Ministerstvo zdravotnictví se rozjíždí a mám za to, že nás v budoucích časech bude zásobovati stále novými a novými osnovami, z nichž na prvém místě bych požadoval zákon o lázních a zákon o léčebných ústavech, dále zákon o obvodních porodních asistentkách, zákon o lékařích, zubních lékařích, zubních technicích, o jejich školení a přesném vymezení jejich pracovní působnosti a také jejich kompetence.

Řekl jsem s tohoto místa již několikráte, že chceme-li vybudovat v tomto státě lepší, krásnější a spokojenější život, musíme jej budovat na zdravém člověku a na zdravém národě. Proto také se zdravotnickými osnovami jsme měli přijíti nejdříve a jestliže jsme nepřišli, je nyní na nás, abychom toto vše co nejrychleji dohonili. Nejde však jen o to, abychom zákon odhlasovali. Jde také o to, abychom tento zákon naplnili skutečně živým duchem. Obě osnovy mají sloužiti vedle snahy povznésti obecné zdravotnictví také k tomu, zlepšit naši populaci. My chceme mít zdravé děti a chceme míti také více dětí.

Paní a pánové, mluvil jsem já a mluvilo již mnoho řečníků s tohoto místa o populačních problémech. Také resoluce připojená k osnově zákona se dožaduje, aby byla zvýšená péče věnována populačním problémům. Ale já mám při tom jeden dojem, a tento dojem, myslím, i vy se mnou sdílíte: že mnoho o populaci mluvíme, ale ještě velmi málo jsme pro ni skutečně také učinili. Před krátkou dobou bylo s tohoto místa řečeno, že kojenecká úmrtnost u nás činí 10 %. A na této kojenecké úmrtnosti participují podle zjištění prof. Šikla nedonošené děti celými 70 %. A nedonošených dětí máme stále více a více. To jsou následky války a nervového napětí. Chtěl bych, aby projednávání této osnovy bylo příležitostí k tomu, abychom se zavázali, že učiníme všechna opatření, jimiž i tyto nedonošené děti učiníme schopnými a způsobilými normálního života. S lékařského hlediska zde možnosti jsou, ale chybí nám zařízení organisační.

Paní a pánové, podíváte-li se na zařízení americké v této věci - a v Americe není žádný socialismus, nýbrž liberalismus - uvidíte, že tam učinili mnohem více nežli my. Jako u nás máme záchrannou stanici, kde je stálá pohotovostní služba, tato záchranná stanice má k disposici sanitní auta, lékaře, ošetřovatele a ošetřovatelky, tak v Americe mají záchranné stanice pro právě narozené nedonošené děti. Stačí zatelefonovat a přijede vůz s personálem, který takové předčasně narozené dítě dopraví do ústavu, kde se učiní všechna včasná opatření, aby také z tohoto dítěte mohl vyrůsti řádný tvor. Učiní-li se u nás opatření za dva, tři, čtyři dny nebo za týden, učiní-li se vůbec, je příliš pozdě, než aby mohlo býti něco platné. 70 % úmrtí nedonošených dětí z 10 % kojenecké úmrtnosti, to je vážný příkaz, abychom zde učinili všechna potřebná opatření.

Jiná jest otázka kojenecké a dětské výživy. To je prevence i léčba současně. Veliké množství děti zmírá nám právě na poruchy zažívání, a to proto, že není od svého zrození správně živeno. Nemáme u nás téměř žádných opatření, která by se postarala o sběr nezávadného mateřského mléka, kde by matky, které mají produkci mléka, abych tak řekl, větší než mohou spotřebovat pro své vlastní děti, mohly toto mléko věnovati druhým dětem, jež matka sama není schopna kojiti. A nemáme také učiněna opatření, aby tam, kde nemůže matka kojiti a kde by snad ani nepřicházelo v úvahu živení mateřským mlékem jiné matky, mohlo býti dítě živeno nezávadným mlékem kravským. Neběží zde jenom o nezávadné složení, jde také o nezávadnost s hlediska bakteriologického, a při tom neběží jenom o normální výživné látky, nýbrž i o vitaminy, fermenty a hormony. Nemáme učiněna také opatření, aby tam, kde z přirozené stravy nedostane dítě dostatek vitaminů, dostalo je alespoň uměle.

To jsou moje poznámky, kterými chci upozornit, že když si dáváme krásný zákon, musíme tento zákon také naplnit krásným duchem. Řešil jsem v poslední době bolestnou, abych tak řekl, věc, ale nevyřešil jsem ji. Nevěřili byste, jaká je nemocniční tíseň v hlavním městě Praze, onemocní-li matka; a v tomto případě běží o matku dvojčat, nedávno porozených, normálních, krásných, zdravých dětí. Tato matka je způsobilá kojit své děti a řádně je živit, onemocněla na nefritidu; do dětské nemocnice nemůže, ta je pro malé, a na žádné interní klinice, na žádném oddělení pražské nemocnice, ani na chirurgickém nemáme opatření, kde by byl pokoj, ve kterém by mohla býti přijata tato pacientka k vyšetření a k léčení a kde by se s ní mohly zdržovat také její malé děti. Při tom běží o matku, která má nejenom tato dvojčata, ale která už před tím měla dvě děti, o mladou matku čtyř dětí, která se o ně podle svých možností vzorným způsobem stará. Mluvíme o populaci, ale nedovedeme tuto matku umístit v ústavu, kde by mohla býti vyšetřena a také léčena. Tato matka musí zůstat doma.

Nikoho nemohu konkretně obviňovat, ale volám po nápravě. Spojme se a vybudujme si v Praze ne nadbytek nemocnic, ale dostatečné množství nemocnic, abychom mohli všem těmto úkolům vyhovět. Já bych vás, pánové a paní, prosil - snad se vám některému již dostalo té ne příliš příjemné cti, že jste byli pacienty Všeobecné pražské nemocnice, t. zv. universitní nemocnice, a některým z vás se ještě té cti dostane - abyste se podívali na tuto nemocnici několik set roků starou a abychom si pak řekli, že naším úkolem je vybudovat v Praze universitní nemocnici alespoň tak pěknou, jako má Hradec Králové, Plzeň, Budějovice, Ústí n. L. nebo řada našich venkovských měst, že pražská universitní nemocnice by měla být vzorem pro všechny ostatní a nikoliv příkladem odstrašujícím.

Při této příležitosti bych si chtěl také trochu postěžovat na nejvyšší účetní kontrolní úřad. Pan president zde nesedí a já toho lituji. Pan posl. Vojta Beneš se zde zmínil o tom, že máme v Praze 41.000 vysokoškoláků. Po jedné stránce nás to může těšit, že budeme mít tolik vzdělaných lidí, ale po druhé stránce nás to zarmucuje, a on to zde vystihl velmi správně. Nebudou to vzdělaní vysokoškolští lidé, nýbrž jen polovzdělaní, poněvadž je prostě nestačíme při nejlepší vůli v tomto množství vzdělávat.

Ale vrátím se k tomu nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu. V Praze jsme měli tři gynekologické a tři porodnické kliniky, obsazené třemi řádnými profesory. Dnes máme jednu gynekologickou kliniku, 3 porodnické kliniky, ovšem velmi špatně umístěné, dva řádné profesory a jednoho mimořádného, a nejvyšší účetní kontrolní úřad odpovídá návrhům profesorského sboru, že prý je to až dost. Jsem pro největší úspory ve státní správě, ale zde není úspora na místě. Chceme podporovat populaci, chceme zvyšovat zdraví národa, ale při tom nechceme dát ani taková zařízení, jaká byla před rokem 1938. Tady, paní a pánové, jistě není něco v pořádku a já doufám, že tato moje poznámka zjedná nápravu.