Zpravodajka posl. Uhlířová: Paní a pánové!

Zákon o organisaci péče o mládež, který dnes předkládáme plenu poslanecké sněmovny, byl projednán rozpočtovým výborem, který přijal navržené změny a doplňky, jak se na nich usnesl výbor zdravotnický a soc.-politický. Rozpočtový výbor sám navrhl některé změny a doplňky, jak jsou uvedeny ve společné zprávě výborů. Dovolte mně, abych jako zpravodajka výboru rozpočtového zmínila se o některých cifrách, pokud se týká nákladů na tuto péči.

Úhrnný rozpočet na rok 1947 sestaven byl se zřetelem k požadavku zemských péči o mládež v Praze a v Brně, jakož i povereníctva sociálnej starostlivosti v Bratislavě. Bude potřebí v tomto roce na osobní výdaje 308 mil. Kčs, na věcné výdaje 420 mil. Kčs, celkem 728 mil. Kčs. Při tom se počítá s úhradou z činnosti vlastní, t. j. z pramenů veřejné dobročinnosti, ošetřovného, sirotčích důchodů, alimentů, chudinských podpor a příspěvků rodičů celkem 294 mil. Kčs, z veřejných prostředků 434 mil. Kčs, celkem 728 mil. Kčs. Při tom je potřebí připočísti ještě k výdajům z veřejných prostředků podpory pro sociální instituce, které nebudou zákonem zrušeny, a na činnost rekreační, která se provádí hlavně v létě, dohromady asi 105 mil. Kčs. Dospíváme tedy k pravděpodobné potřebě z pokladny státní v zemích českých 539 mil. Kčs, na Slovensku 170 mil. Kčs, dohromady 709 mil. Kčs.

Ve státním rozpočtu pro rok 1947, vynecháme-li výdaje na státní ústavy v zemích českých a na Slovensku, které zůstanou příjmově i výdajově prakticky beze změny, má ministerstvo sociální péče na mládež jako celek v rozpočtu řádném 506,116.000 Kčs, v rozpočtu mimořádném UNRRA země české 162 mil. Kčs, UNRRA Slovensko 44,500.000 Kčs, dohromady 712,116.000 Kčs. Bylo by tedy vydání v roce 1947 rozpočtem kryto za předpokladu, že nebudou v něm již žádány žádné úspory.

Je pochopitelné, že pro rok příští, to jest 1948, musí být téměř všechny výdaje zahrnuty do rozpočtu řádného a jen poměrně malá část ještě do mimořádného rozpočtu UNRRA. Tím by se rozpočet v příštím roce na tuto péči zvýšil asi o 100-150 mil. Kčs, což však je nezbytné a pochopitelné, má-li se v péči o mládež opravdu vykonat něco positivního.

V roce 1946, to jest roku loňského, bylo vydáno na státní ústavy a dětské domovy okrouhle 9,260.000 Kčs, na pravidelné měsíční dotace okresních péčí o mládež, t. j. na péči, zákony okresní péči o mládež svěřenou, 14,160.000 Kčs a na subvence různého druhu 280 mil. Kčs.

Na Slovensku bylo vydáno 120 mil. Kčs, z čehož hradilo subvencemi povereníctvo sociálnej starostlivosti 80 mil. Kčs, povereníctvo zdravotníctva 100.000 Kčs, čili stát už nyní platí schodky péče o mládež ročně úhrnnou částkou asi 450 mil. Kčs.

Při tom však nemá takové organisace péče a toho vlivu, zejména po stránce finančně hospodářské, jaký bude míti v pevně skloubeném organismu státní správy a zemských národních výborů, po případě povereníctva v Bratislavě po zestátnění péče.

Paní a pánové, nemohu skončit tento svůj referát jako zpravodajka rozpočtového výboru jinak, než poděkováním všem, kdož po dlouhá léta věnovali dobrovolně všecky své síly i srdce těm, kteří pomoci nejvíc potřebovali, to jest naší mládeži sociálně slabé, které vlastní rodiny nemohly dát to, co každé dítě ke svému zdárnému vývoji potřebuje.

My všichni víme, že sociální případy nelze řešit s úzkého hlediska zdravotního, nýbrž se širšího hlediska sociálního, tak jak je řešily okresní a zemské péče o mládež. Předmětem péče musí být celé prostředí dítětě, tedy na prvém místě rodina musí spadat do našeho zájmu se všemi problémy, které se kolem ní kupí. Je všeobecně známo, že zdravotní defekty nebo špatný prospěch či špatné chování ve škole mívají často své kořeny v hospodářských a sociálních poměrech rodin.

Tím vyniká důležitost a velikost poslání dosavadních sociálních institucí a proto vedle díků za tuto záslužnou práci těm, o nichž jsem už hovořila, je třeba zdůraznit, že s prací všech těch, kdož na tomto záslužném poli pracovali, počítáme i do budoucna. Je naprosto přirozeno, že veškeru tuto péči přejímá dnes stát, poněvadž není jinak možno ve státě socialisujícím a socialistickém.

Rozpočtový výbor sněmovny navrhuje proto, aby plenum ústavodárného Národního shromáždění přijalo zákon o organisaci péče o mládež, jak jej navrhují společně výbory zdravotnický, soc.-politický a rozpočtový. (Potlesk.)

Předseda: K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahájím proto rozpravu. Řečníky jsou pp. posl. Komzala, Jirásek, Púček, Beneš, Jägermann, Zimáková, dr Horáková, Trojanová, Kulichová-Sutorisová.

Uděluji slovo p. posl. Komzalovi.

Posl. Komzala: Slávna snemovňa, panie a pánovia!

Zákon, ktorý tu práve prejednávame, znamená opäť jeden krok dopredu k splneniu Košického vládneho programu a programu Gottwaldovej vlády Národného frontu Čechov a Slovákov, a to na poli sociálnej starostlivosti. Z doterajšej práce tak dočasného Národného shromaždenia, ako aj ústavodarného Národného shromaždenia mohla sa naša verejnosť už dostatočne presvedčiť o tom, že sme u nás nastúpili nové cesty sociálnej politiky. Vyplýva to samozrejme z našej celkovej politiky v oslobodenej republike, že sociálna starostlivosť nie je u nás už viac len akýmsi okrašľovaním pomerov, že naše sociálne zariadenia nebudujeme len ako akési ukážkové vzorky nášho sociálneho cítenia. Opustili sme už prax filantropie a sociálnej dobročinnosti a v duchu novej doby chápeme sociálnu politiku a sociálnu starostlivosť ako organizovanú starostlivosť o všetkých našich občanov, na ktorých sa pozeráme ako na činiteľov tvoriacich svojou prácou všetky hodnoty, ktoré štát a jeho národy k svojmu rozkvetu a blahobytu potrebujú. Chceme mať nášho pracujúceho človeka nielen sociálne zabezpečeného, a to tak behom jeho účasti v pracovnom procese, ako aj po jeho vyradení následkom staroby, invalidity a práce neschopnosti, ale aj zdravého a telesne a duševne zdatného. Preto mu venujeme v tomto smere od jeho detstva preventívnu starostlivosť a snažíme sa predísť tomu, aby bol fyzicky alebo duševne menejcenný, lebo len tak môže čo najúspešnejšie plniť potom svoje poslanie v organizovanom pracovnom procese v prospech štátu a národa.

Jednou časťou tejto novej sociálnej starostlivosti je jej sústavná a jednotne vedená starostlivosť o mládež. Sme si vedomí toho, že mládež ako budúcnosť našich národov si tejto starostlivosti nielen zaslúži, ale potrebuje ju najmä teraz po vojne tým viac, čím zhubnejšie zasiahly vojnové udalosti nielen do sociálnych pomerov našich rodín, ale aj na zdravie mládeže. Starostlivosť o mládež bola už doteraz jednou zo skvelých vlastností českého a slovenského národa a slúži ku cti celému nášmu štátu, že sme už i doteraz mali jednu z najlepšie vybudovaných organizácií dobrovoľnej laickej starostlivosti o mládež.

V § 5 predloženého zákona je vymenovaný celý rad spolkov a zemských ústredí, ktoré už po dlhé roky sa venujú s veľkým úspechom sociálnej starostlivosti o mládež a docieľujú na tomto poli neoceniteľné výsledky. Tieto výsledky sú tým cennejšie, že ich docieľujú zväčša dobrovolní sociální pracovníci, ktorí svoj voľný čas zasvätili práci pre dobro a zdravie mládeže a ktorým je nutné s tohto miesta za všetku ich namáhavú, nezištnú a oduševnenú prácu najsrdečnejšie poďakovať. (Predsedníctvo prevzal podpredseda dr Ševčík.)

Keď dnes pristupujeme k poštátneniu tejto dobrovoľnej sociálnej starostlivosti o mládež, činíme tak preto, že sme si vedomí toho, že táto starostlivosť v novej dobe má byť ešte výdatnejšia, ešte lepšia a v záujme ešte väčších úspechov jednotne vedená a štátom vydržovaná. Znamená to odmenenie práce všetkých spolkov a ich dobrovoľných pracovníkov uznaním, že štát je povinný sňať s nich bremeno materiálnych starostí, ktoré doteraz mali, a umožniť im v riadnom štátnom rozpočte stanovenými prostriedkami ešte lepšie vykonávanie práce pre mládež.

Prevzatím úhrady nákladov na administratívny aparát a na výkonné sily dáva štát všetkým dobrovoľným pracovníkom a odborníkom možnosť v rámci okresných a zemských komisií pracovať ešte lepšie a úspešnejšie, ako tomu bolo dosiaľ. Tým ovšem nechceme, aby starostlivosť o mládež bola zbyrokratizovaná a aby sa stala akýmsi holým úradovaním. Preto je potrebné, aby členovia komisií, ktoré budú zvolené okresnými národnými výbormi, boli z najlepších ľudí, ktorí majú k veci pomer, aby v týchto komisiách boli odborníci a dobrovoľní pracovníci so skúsenosťami doterajšieho účinkovania a aby členovia zemských komisií boli ľudia s náležitým prehľadom o potrebách tejto práce, ktorí by vedeli túto prácu naozaj účelne veľkoryse organizovať, plánovať a viesť. Títo členovia musia vedieť do praxe starostlivosti o mládež zainteresovať celú verejnosť v okrese a nájsť ďalšie zdroje príjmov na ich prevádzanie, spopularizovať túto prácu a urobiť ju naozaj ľudovou starostlivosťou o mládež. Máme vzácne a početné príklady toho, ako organizácie a ľudové orgány vedia túto prácu konať, a poštátnenie starostlivosti musí byť práve uľahčením ich práce a nie prekážkou tejto blahodarnej činnosti.

Na žiaden pád nesmie prísť nikdy k žiadnym kompetenčným sporom mezi jednotlivými rezortmi, ktoré by prácu zdržovaly a hatily. Preto pamätá zákon na zriadenie koordinačnej komisie pre starostlivosť o mládež, ako aj poradného sboru pri Ministerstve sociálnej starostlivosti.

Čo znamená dobre organizovaná starostlivosť o mládež za pomoci štátu, o tom sme sa presvedčili najmä teraz po vojne i u nás na Slovensku. Po prejdení frontu okrem iného sústreďovali sme bezprístrešné a ohrozené deti v rekreačných strediskách a môžeme s radosťou konštatovať, že sme doteraz vyše 15.000 deťom vojnou zničených oblastí Slovenska skutočne zachránili zdravie, ba i životy. Či to bola pomoc východoslovenským deťom, alebo teraz práve konaná pomoc deťom z Oravy a z iných krajov Slovenska, všetky tieto akcie maly svoj veľký úspech v tom, že deti na nich zúčastnené odchádzaly po niekoľkotýždennom pobyte domov s ružovými líčkami a niekoľkokilovými prírastkami na váhe. V celom rade miest a obcí boly zorganizované na školách vyživovacie akcie pre deti, ktoré maly tiež tie isté výsledky. V stovkách obcí a miest boly zriadené detské jasle a poradne pre matky a dojčatá. Naše sociálne pracovníčky konaly nadľudskú prácu na vojnou zničených dedinkách, vypomáhaly v očisťovacích a ošacovacích akciách, radily a pomáhaly matkám a zaslúžily sa tak o ozdravenie obyvateľstva, zkonsolidovanie pomerov na vojnou zničenom území.

Výdavky na tieto všetky akcie boly najlepšie investovanými peniazmi do našej spoločnej lepšej a krajšej budúcnosti. Považujem za svoju osobitnú povinnosť poďakovať s tohto miesta všetkým občanom i úradom v Čechách a na Morave, ktoré sa zaslúžily o zdar veľkej akcie pomoci českých krajov Slovensku, ktorá bola sústredená na Zemskom národnom výbore v Prahe. To nebolo iba uznanie a odmena českého národa Slovensku a jeho obyvateľstvu za hrdinstvo a obete, ktoré prinieslo Slovensko vo svojom národnom povstaní a v boji za obnovenie Československej republiky, ale aj veľký dôkaz bratstva a solidarity s trpiacim obyvateľstvom Slovenska a jedným zo základných kameňov nového československého pomeru v našej obnovenej jednotnej a nedeliteľnej Československej republike. Slovenská mládež, podporená na zdraví touto akciou, bude pilierom, na ktorom bude stáť naša republika.

Prajeme si, aby nová organizácia štátnej starostlivosti o mládež umožnila konečne ten ideálny stav, ktorého sme sa my sociálni pracovníci snažili po dlhé roky dosiahnuť, aby totiž v každom okrese bol riadne vybavený úrad starostlivosti o mládež, v každej obci dobre fungujúca poradňa pre matky a deti a všade, kde toho pomery vyžadujú, aby boly zriadené vzorné detské jasle a domovy. V našej republike nesmieme mať deti opustené, strádajúce, nesmieme mať mládež túlavú a žobravú, nesmieme mať sirotkov, využívaných nahodilými nesvedomitými pestúnmi, nesmieme dopustiť, aby telesný a duševný vývoj našej mládeže bol deformovaný sociálnou biedou a ohrozením na zdraví. Veľká úmrtnosť dojčat a mládeže vôbec, akú máme u nás na Slovensku, je veľkým mementom všetkým, ktorým osud mládeže leží na srdci, aby starostlivosť o mládež bola braná veľmi vážne a práca na tomto úseku, aby bola naozaj svedomitá a sústavná. Pretože vidíme v predloženom zákone základňu, na ktorej bude možno budovať vzornú, systematickú starostlivosť o mládež, vyhlasujem za Klub poslancov Komunistickej strany Slovenska, že naši poslanci budú hlasovať za prijatie tohto zákona a sme presvedčení o tom, že žiadne výdavky zo štátnej pokladnice na plánovitú starostlivosť o mládež nie sú dosť veľké, aby sme ich nemohli obetovať, lebo jedine v zdravej a statnej mládeži bude mať štát zabezpečenú svoju silnú a trvalú budúcnosť.

Opakujem znova, že budeme hlasovať za prijatie tohto zákona v tom dobrom presvedčení, že tým konáme len našu samozrejmú povinnosť voči našej mládeži, z ktorej chceme, aby vyrástla nová, zdravá generácia našich občanov. Chceme, aby náš štát bol vzorom i v tomto smere a apelujem na všetkých, ktorí už v minulosti vedeli vykonať tak mnoho, aby teraz s novou väčšou chuťou pokračovali v svojej práci, aby získali nových oduševnených spolupracovníkov a s pomocou štátom zaručených prostriedkov, aby vybudovali dielo, ktoré bude slúžiť blahu našich budúcich občanov a ku cti našej ľudovo-demokratickej republike. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševcík (zvoní): Ďalším rečníkom je pán posl. Jirásek. Dávam mu slovo.

Posl. Jirásek: Pane předsedo, paní a pánové!

Není tomu tak dlouho, co byl v této síni přijat s radostí zákon o hornickém pojištění, jenž může míti do budoucna dalekosáhlý význam sociální. Dnes předkládá se ke schválení zákon o organisaci péče o mládež, a jistě s nemenší radostí a nadějí vítáme přijetí tohoto zákona jako velmi důležitý základ pro sociální, mravní a výchovné zabezpečení naší mládeže. Bylo by jistě zbytečné, abych opakoval, co bylo v poslední době tolikrát zdůrazňováno, totiž to, že v naší mládeži je národ nesmrtelný. Chtěl bych jen zcela nepatrně toto rčení doplniti tím, že jen v řádné, zdravé a mravné mládeži je národ nesmrtelný. A právě toto jediné slůvko je celým obsáhlým programem, na jehož řešení nestačí ovšem jeden zákon, o jehož schválení právě jednáme a který jako první krok směřující k prohloubení sociální péče bude jistě dále doplňován, a to tak, aby obsáhl celou péči o naši mládež, tak jak si to představujeme.

Je zcela správné, že tento první krok se týká skutečně té složky národa, kterou máme všichni nejraději, t. j. dětí našeho národa. Mám jen jednu obavu, vzešlou ze srdečného a praktickou činností podloženého zájmu, vyplývajícího ze styku jak s dobrovolnými, tak i úředními sociálními pracovníky a nad to ještě i ze styku s lidmi sociálně závislými, obavu, kterou se mnou sdílí nesčetné množství dobrovolných pracovníků, zda totiž bylo uvažováno o tom, že vedle spolků - vyjmenovaných v § 5 zákona o organisaci péče o mládež a odsouzených obrazně k zániku, i když jejich název byl přijat jako staronová firma - bylo v r. 1931 podle údajů Státního statistického úřadu, uveřejněných v publikaci "Československá statistika", svazek 150, řada 11, sešit 4, na území Československé republiky 5.140 spolků a 8.857 zařízení a ústavů, aniž byla do tohoto počtu zahrnuta rodičovská sdružení, česká sociální pomoc, poradny, dispensáře a j., a že spolky, vyjmenované v § 5 zákona o organisaci péče o mládež, tvoří zcela nepatrnou část celkového počtu spolků zabývajících se péčí o mládež, jichž podle uvedené statistiky bylo 2.274. Je pravda, že podle § 6 zákona o organisaci péče o mládež je pamatováno na koordinační komisi pro péči o mládež, v níž jsou však zastoupeny jen veřejné úřady, ale nikoli zástupci alespoň největších ze zbývajících korporací, z nichž na př. rodičovská sdružení tvoří dnes velmi početnou a kromě toho velmi výkonnou složku dosavadní péče o mládež.