Zpravodaj posl. Vítek: Vzdávám se slova.

Podpredseda dr Ševčík: Dávam slovo k doslovu pi. zpravodajkyni za výbor kultúrny, posl. Pažoutovej.

Zpravodajka posl. Pažoutová: Vzdávám se slova.

Podpredseda dr Ševčík: Dávam slovo k doslovu p. zpravodajcovi za výbor rozpočtový, posl. Lindauerovi.

Zpravodaj posl. Lindauer: Vzdávám se slova.

Podpredseda dr Ševčík: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože nie je pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 4 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou, podľa zprávy výborovoj, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej v čítaní prvom.

Z usnesenia predsedníctva podľa § 54, odst. 1 rokov. poriadku vykonáme ihneď druhé čítanie.

Ad 2. Druhé čítanie osnovy zákona o úprave platových a služobných pomerov učiteliek ručných prác (domácich náuk) (tlač 297).

Sú nejaké návrhy opráv lebo zmien textových?

Zpravodajkyňa posl. Kulichová-Sutórisová: Nie sú.

Zpravodaj posl. Vítek: Nejsou.

Zpravodajka posl. Pažoutová: Není jich.

Zpravodaj posl. Lindauer: Nejsou.

Podpredseda dr Ševčík: Kto v druhom čítaní súhlasí s osnovou zákona tak, ako ju ústavodarné Národné shromaždenie prijalo v čítaní prvom, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona tiež v čítaní druhom.

Zostáva ešte hlasovať o rezolúcii výboru kultúrneho a o rezolúcii výboru právneho, otlačených vo zpráve výborovej.

Kto s týmito rezolúciami súhlasí, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Rezolúcie sa prijímajú.

Tým je vybavený 2. odstavec poriadku.

Pristúpime k rokovaniu o treťom odstavci poriadku, ktorým je

3. Zpráva výborov právneho, živnostensko-obchodného a priemyslového o vládnom návrhu zákona (tlač 271) o dočasných omedzeniach v živnostenskom a inom zárobkovom podnikaní (tlač 295).

Dávam slovo zpravodajcovi za výbor právny, p. posl. Štěpánovi.

Zpravodaj posl. Štěpán: Slavná sněmovno!

Předložení osnovy, o které mám čest jménem právního výboru ústavodárného Národního shromáždění referovati, jest odůvodněno tím, že se 31. prosince 1946 končí účinnost vládního nařízení č. 13/1943 Sb. ve znění vládního nařízení č. 282/1944 Sb. Toto vládní nařízení je jediným podkladem pro regulaci vzniku a rozšiřování podniků. Podle ustanovení čl. 1, odst. 2 ústavního dekretu o obnovení právního pořádku nejsou předpisy v oblasti československého právního řádu vydané za doby nesvobody součástí tohoto právního řádu. Podle čl. 2, odst. 1 téhož dekretu lze z vůle československé zákonodárné moci na zcela přechodnou dobu i nadále používati z těchto předpisů oněch, které se nepříčí svým obsahem znění nebo demokratickým zásadám československé ústavy. Ustanovením čl. 4 citovaného ústavního dekretu byla vláda zmocněna, aby svými nařízeními územně rozšířila nebo zrušila použivatelnost předpisů z doby nesvobody, ovšem jen dokud se nesejde Národní shromáždění.

Je tedy jasné že žádný ústavní dekret o obnovení právního pořádku nepočítal s možností, aby v době před tím, než se sejde Národní shromáždění, t. j. zákonodárný sbor osvobozené republiky, byla použivatelnost předpisů z doby nesvobody časově rozšiřována, t. j. prodloužena. Ze slov "na zcela přechodnou dobu" použitých v čl. 2, odst. 1 ústavního dekretu plyne naopak, že se počítalo s tím, že t. zv. použivatelné předpisy budou co nejdříve - ještě před tím, než se po případě zamítne jejich účinnost, stanovená jejich původním zněním - nahrazeny novou normou, vydanou zákonodárným sborem osvobozené republiky. Tomu nasvědčuje také výše zmíněně časové omezení zmocnění vlády k územnímu rozšiřování a ke zrušování použivatelnosti předpisů z doby nesvobody. Je tedy jasné, že použivatelnost je instituce t. zv. přechodného období a že se nikdy nepočítalo s tím, že by trvání této instituce mohlo býti prodlužováno zákonodárným sborem. Naopak úkolem zákonodárného sboru je, aby co nejdříve nahrazoval použivatelné normy normami platnými, t. j. zákony, usnesenými Národním shromážděním.

Za tohoto stavu věci došel právní výbor k názoru, aby se vydal zákon, který na přechodnou dobu od 1. ledna do 30. června 1947 recipuje z materiálních předpisů vládního nařízení č. 14/1943 Sb. ty, jichž je nezbytně třeba k tomu, aby se dosáhlo nutné úpravy i pro první pololetí 1947, resp. pro dobu, než dojde k vydání obsahově nového zákona o této materii.

Jménem právního výboru ústavodárného Národního shromáždění, který ve schůzi 18. prosince projednal tuto osnovu, doporučuji sněmovně, aby přijala osnovu tohoto zákona ve znění, jak je přijal výbor právní a výbor živnostensko-obchodní. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: Zpravodajcom za výbor živnostensko-obchodný je pán posl. Fusek. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Fusek: Slavná sněmovno!

Vláda republiky Československé předložila v r. 1945 osnovu zákona o omezení živnostenského a jiného výdělečného podnikání, která byla projednávána v Prozatímním Národním shromáždění. Tato osnova měla ve své prvé části nahraditi dnes platné předpisy o vzniku a rozšiřování výdělečných podniků. Tato část osnovy setkala se až na výjimky se souhlasem průmyslového a živnostenského výboru Prozatímního Národního shromáždění. Obtížnější však bylo projednávání dalších částí o zastavování dosavadních podniků, které vlastně byly příčinou, že tehdejší osnova nebyla již projednávána a byla vrácena vládě.

Ve vládním programu uložila vláda ministru průmyslu, aby do konce září 1946 předložil přepracovanou osnovu o úpravě živnostenského a jiného výdělečného podnikáni jako součást předpisů o řízení výroby. Poněvadž zásady budoucí úpravy výdělečného podnikání jsou základním pilířem našeho hospodářství a uskutečnění dvouletky, nebylo možno ve chvatu projednati podrobnější úpravu, a to bylo hlavním důvodem, že bylo voleno jen řešení provisorní na dobu poměrně krátkou, určenou tak, aby budoucí úpravu mohlo ústavodárné Národní shromáždění řádně projednati. Zmíněné provisorium je však hospodářsky nezbytně nutné: Dnem 31. prosince t. r. končí činnost, resp. použivatelnost dosavadních předpisů, které byly naposledy formulovány ve vládním nařízení č. 14/1943 Sb., jež bylo později vládním nařízením č. 282/1944 Sb. prodlouženo do uvedeného data. Nejde však o předpisy vzniklé za okupace. Již v době prvé republiky bylo nutno na naléhavé volání kruhů živnostenských podrobiti veřejnoprávnímu schválení vznik a rozšiřování podniků tak, aby nám nevznikaly podniky hospodářsky zbytečné, které by byly jen přítěží hospodářství, neposkytujíce existenční základnu ani podnikateli, ani jeho zaměstnancům. Stalo se tak nejprve jen v některých oborech, jako v mlynářství, konfekci, sklářství a textilní výrobě, při čemž počet oborů stále stoupal, až tato tendence hospodářská vyvrcholila v r. 1938, v době naší mobilisace, kdy došlo k vydání normy pro všechny výdělečné podniky. Základní obsah zůstal od té doby nezměněn a je pojat naposledy v cit. vlád. nařízení č. 14/1943 Sb.

Jestliže již za prvé republiky bylo nutno přizpůsobiti vznik a rozšiřování podniků hospodářské potřebě, tím spíše je toho třeba dnes, kdy budujeme své hospodářství, jež musí býti zaměřeno k uskutečnění dvouletého hospodářského plánu. Musíme regulovati vznik podniků, aby nám nevznikaly podniky zbytečné nebo v místech již předimensovaných, kde je jeden podnik vedle druhého, které by na úkor hospodářství i spotřebitele jen živořily, jakmile se zlepší nabídka zboží. Musíme působiti ke vzniku podniků v krajích chudých. Bez regulace by bylo stěží možně zavést pořádek do našeho podnikání. Nemůžeme si dovolit, aby nám zbytečné podniky odčerpávaly pracovní síly z míst, kde jich naléhavě potřebujeme.

Osnova přejímá bez věcných změn předpisy dosud platné, jichž zachování pokládají za nezbytně nutné všechny obory podnikání od malého řemeslníka až po továrny. Původně bylo uvažováno jen o pouhém prodloužení použivatelnosti citovaných předpisů na půl roku; lépe je však převzíti předpisy, které jsou jinak v souladu s naší ústavou, jako nový zákon, aby nám tak zmizely předpisy okupační.

Vzhledem ke stručné formě osnovy, která vlastně jen odkazuje na obsah normy dřívější, nutno si zopakovati alespoň v základních rysech tento obsah:

Příslušný úřad může schváliti vznik výdělečného podniku, zřízení poboček, prodejen, správkáren, přeložení podniku, propachtování nebo rozšíření podniku, jen když je to v souladu s haspodářskou potřebou nebo se zájmem veřejným. Platí to o podnicích všech druhů bez zřetele na formu podnikatelskou, o podnicích soukromých, družstevních i o národních podnicích. Svolení uděluje orgán - úřad, který je pro opovězené opatření podle zvláštních předpisů příslušný, t. j. zpravidla okresní národní výbor. Ten rozhoduje i u podniků továrních, velkoobchodních, exportních nebo jiných důležitých podniků, ale musí si vyžádati souhlas příslušného ministerstva. Vedoucím motivem tohoto ustanovení je skutečnost, že tu o vzniku podniku nemohou býti rozhodnými jen zřetele místní, nýbrž hlavně hospodářská potřeba celostátní.

Osnova zákona byla projednána a schválena bez věcných změn ve výboru živnostensko-obchodním, který se usnesl, aby důvodová zpráva byla doplněna bližším vysvětlením slov "ve znění vyplývajícím z nynějšího právního stavu" a slova "přiměřeně" v § 1. Bylo tudíž důvodovou zprávu tak doplniti a takto ji také vykládati, že osnova zákona chce slovy "přiměřeně" a "ve znění vyplývajícím z nynějšího právního stavu" výslovně konstatovati, že samozřejmě odpadají nebo se mění ta ustanovení, která jsou překonána právním vývojem po revoluci. Slovo "přiměřeně" znamená, že materiálně-právní ustanovení vládního nařízení č. 14/1943 Sb. platí i nadále, i když se v § 1, odst. 1. tohoto nařízení stanoví, že příslušné svolení může býti vydáno, jen není-li proti tomu námitek z vážných hospodářských důvodů. Pokud jde o slova "ve znění vyplývajícím z nynějšího právního stavu", bylo nutno tuto dikci voliti proto, že některá ustanovení cit. nařízení neodpovídají nynějšímu právnímu stavu; tak na př. namísto příslušného úřadu nastupuje nyní okresní národní výbor, nebo tam, kde se mluví o okresních úřadech, vykonávají jeho funkci nyní okresní národní výbory.

Provedení zákona si nevyžádá žádných dalších nákladů pro státní pokladnu. Živnostensko-obchodní výbor připojil k osnově svou resoluci, která je obsažena v tisku 295 a je součástí předložené zprávy o vládním návrhu zákona o omezení v živnostenském a jiném výdělečném podnikání. Živnostensko obchodní výbor doporučuje plenu sněmovny osnovu k přijetí. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: Zpravodajcom za výbor priemyslový je p. posl. Jirásek. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Jirásek: Pane předsedo, paní a pánové.

Osnova zákona o omezení živnostenského a jiného výdělečného podnikání byla vypracována již v roce 1945 a byla již tehdy projednávána Prozatímním Národním shromážděním. Ale osnova ve své prvé hlavě měla nahraditi dnes platné předpisy o vzniku a rozšířování výdělečných podniků. Tato část osnovy se nesetkala se souhlasem tehdejšího živnostenského a průmyslového výboru Prozatímního Národního shromáždění. Rovněž tak bylo obtížné projednání, jak již prvý zpravodaj řekl, další části o zastavování živnostenských podniků, které bylo příčinou, že tehdejší osnova nebyla již projednána.

Ministr průmyslu dostal za úkol předložiti osnovu do konce září 1946 a nyní předložil přepracovanou osnovu o úpravě živnostenského a jiného výdělečného podnikání jako součást předpisu o řízení výroby. Lhůta byla prodloužena, ale k projednávání nedošlo jistě z důvodů pochopitelných při plném vypětí vlády, zaměstnané projednáváním dvouletého hospodářského plánu a rozpočtu.

Poněvadž zásady budoucí úpravy výdělečného podnikání jsou základním pilířem hospodářství, nebylo možno ani tuto osnovu projednat a bude projednána v ústavodárném Národním shromáždění později. To bylo hlavním důvodem, proč bylo a je voleno provisorní řešení na dobu poměrně krátkou, aby pak mohla býti osnova řádně projednána. Dnem 31. prosince 1946 končí účinnost dosavadních předpisů, které jsou formulovány ve vládním nařízení č. 14/1943 a které byly doplněny později vládním nařízením č. 282/1944. Nejde tedy jenom o předpisy vzniklé za okupace, poněvadž již v dobách prvé republiky jsme museli na naléhání kruhů živnostenských podrobiti veřejnoprávnímu schválení vznik a rozšířování podniků, aby nevznikaly podniky vskutku zbytečně zatěžující celé naše hospodářství a neposkytující dostatečnou existenční základnu ani podnikatelům, ani zaměstnancům.

Jestliže již za prvé republiky bylo nutno přizpůsobiti vznik a rozšiřování podniků a závodů hospodářské potřebě, tím spíš je toho třeba dnes, kdy budujeme své hospodářství na docela jiných základech. Regulovat hospodářství musíme, aby nám nevznikaly podniky zbytečné anebo v místech, kde již je to podniky přeplněno. Musíme působit ke vzniku podniků v krajích chudých, a bez regulace bylo by stěží možno zavésti pořádek do našeho podnikání. Nemůžeme si dovolit, aby zbytečné podniky odčerpávaly pracovní síly z míst, kde jich naléhavě potřebujeme.

Vzhledem ke stručné formě osnovy, která vlastně jen odkazuje na obsah normy dřívější, je nutno si zopakovati alespoň v základních ustanoveních její obsah.

Podle osnovy může příslušný úřad schváliti vznik výdělečného podniku, zřízení poboček, prodejen, správkáren, přeložení podniků nebo jejich propachtování jen tenkrát, když je to v souladu s hospodářskou potřebou a zájmem veřejným. To platí o podnicích všech druhů, ať soukromých, družstevních nebo národních. Podle osnovy uděluje svolení úřad, který je pro opovězené opatření podle zvláštních předpisů příslušný dnes, okresní národní výbor. Ale i ten si musí vyžádat souhlasu příslušného ministerstva. Vedoucím motivem tohoto ustanovení je skutečnost, že tu o vzniku podniku nemohou býti rozhodnými jen zřetele místní, nýbrž hlavně hospodářská potřeba celostátní. Jelikož jde o provisorium na dobu půl roku, t. j. do 30. června 1947, doporučuji jako zpravodaj průmyslového výboru ústavodárnému Národnímu shromáždění přijetí osnovy i resoluce, přijaté v živnostensko-obchodním výboru, a to přijetí tak, jak je osnova předložena podle zprávy výborové. (Potlesk.)