Kulturní výbor v uznání a ocenění práce učitelek domácích nauk schválil ve své schůzi 18 t. m. jednomyslně a beze změny předloženou osnovu a doporučuje ji vážené sněmovně rovněž ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: Zpravodajcom za výbor rozpočtový je za pani posl. inž. Jankovcovú pán posl. Lindauer. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Lindauer: Paní a pánové!

Rozpočtový výbor projednal předložený návrh zákona ve své schůzi 18. prosince 1946 a přijal jej tak, jak jej přijaly výbory, za které už zde byla podána zpráva. Doporučuji za rozpočtový výbor, aby návrh zákona byl přijat. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: K tejto veci sú prihlásení rečníci, zahájim preto rozpravu. Rečníkmi sú pi posl. Žáčková-Batková a Jungwirthová.

Dávam slovo pi posl. Žáčkovej-Batkovej.

Posl. Žáčková-Batková: Pane předsedo, slavná sněmovno!

Kub poslanců strany národně socialistické pověřil mě, abych vyslovila uspokojení nad tím, že vládním návrhem zákona o úpravě platových a služebních poměrů učitelek domácích nauk je splněn požadavek zrovnoprávnění, kterého se učitelky domácích nauk po desítky let marně domáhaly.

Postavení učitelek domácích nauk zlepšuje se tímto zákonem, který ve svých paragrafech staví je finančně i právně i co do vzdělání na roveň učitelstvu liternímu na školách obecných i měšťanských. Konstatuji zde s uspokojením, že úsilí národní mučednice, senátorky Františky Plamínkové, která tak poctivě desítky let snažila se dosáhnout zrovnoprávnění učitelek domácích nauk s učitelstvem literním, je korunováno úspěchem, ze kterého se nejvíce radují osvědčené bojovnice za zrovnopránění, v jejichž čele stála i moravská inspektorka Klema Střítecká. (Potlesk.)

Vyslovuji zde vřelé blahopřání všem učitelkám domácích nauk k tomu, že jejich zápas za zrovnoprávnění ve vzdělání i v postavení úspěšně končí a že začíná nová radostná práce, spojená s výchovou milionů dívek k povolání ženy-matky a hospodyně. Je tu třeba vděčně vzpomenout nesmírných zásluh všech učitelek domácích nauk, které po desítky let snaží se pozvednout kulturní úroveň a vzdělání československé ženy-matky a hospodyně. Vzpomínám vděčně toho nekonečného plahočení učitelek domácích nauk po cestách a necestách, od vesnice k vesnici, v dešti, blátě, mrazu a nepohodě, kterému byly vystaveny z nich ty, kterým bylo určeno, aby učily v několika místech, a vzpomínám tu také jejich píle, přičinlivosti a úžasné obětavosti, již vynaložily, aby naučily naše děvčata šít, plést, háčkovat, zašívat prádlo, vařit a zavařovat, ale také počítat, vychovávat děti, a seznamovaly je tak se všemi ctnostmi a znalostmi, které žena-matka, hospodyně musí znát. (Potlesk.) Jestliže naše československé ženy-hospodyně mají tak výborné vlastnosti, kterým se obdivují cizinci, pak největší díl zásluh o to mají jejich jejich učitelky domácích nauk, které je pro život tak skvěle připravily. Je proto osnova právě projednávaného zákona zaslouženou odměnou všem učitelkám domácích nauk za vykonanou práci.

Je to po prvé v dějinách československého parlamentu, kdy se s uznáním mluví o významu odborné výchovy ženy-hospodyně. V důvodové zprávě projednávaného zákona se říká: "V nové škole zdůrazňuje se však stále více výchovný moment ručních prací, takže tento předmět stal se pedagogicky jedním z nejúčinnějších předmětů. V nových učebních osnovách dostává se tomuto předmětu mnohem většího zhodnocení, než bývalo dříve. Národohospodářský význam tohoto předmětu se nijak nezmenšuje, i když v době racionalisace výroby strojová výroba stále více nahrazuje práci ruční. Vyučování ručním pracím (domácím naukám) v novém svém uspořádání připravuje žákyně pro úkoly a povinnosti, jež má žena v rodinné domácnosti. Poskytuje jim všeobecné základy odborného vzdělání domácí hospodyně a vychovatelky a učí je myslit o způsobech hygienického i úsporného vaření, o zařízení domácnosti, o udržování čistoty, čímž vnáší do nejširších lidových vrstev hygienické a úsporné zásady při vedení domácnosti a opatřování lidové výživy. Toto vyučování nepozbylo významu ani dnes, i když se sociální a hospodářská struktura mění, poněvadž i ženě výdělečně činné je prospěšné, když rozumí domácímu hospodářství a umí konati základní domácí práce."

Jsme vděčni, pánové a paní, ministerstvu školství v čele s panem ministrem dr Stránským, že tak pádným způsobem je zde oceněn význam výchovného poslání učitelek domácích nauk a výchovy naší mládeže pro rodinný život. (Potlesk.)

Jsem přesvědčena, že nejdůležitější příčinou podceňování významu práce učitelek domácích nauk bylo také stálé podceňování významu práce ženy-hospodyně a že se stoupajícím uznáním tohoto významu práce ženy-hospodyně pro náš sociální, kulturní a hospodářský život stoupá také úměrně i význam práce jejích vychovatelek, učitelek domácích nauk.

Usiluji již léta o to, aby význam práce ženy-hospodyně pro hospodářský život státu byl státními činiteli uznáván. Již v roce 1936 mluvila jsem ve sněmovní síni slavného Rudolfina o ocenění práce ženy-hospodyně v rodině a v Prozatímním Národním shromáždění podaly jsme my členky klubu poslanců strany národně socialistické dotaz na vládu, zda je ochotna postavit ženu pracující v domácnosti na roveň všem příslušníkům pracujících vrstev národa. Dnes využívám této příležitosti, kterou mně dává právě projednávaný zákon, k prohlášení, že je nutné, aby práce ženy-hospodyně byla označena jako povolání, ke kterému se musí mladá dívka již od nejútlejších let svojí školní výchovou připravovat tak, jako se ke svému povolání připravuje každý pracovník, chce-li ve své práci sobě, svému okolí a celému národnímu hospodářství přinášet užitek. (Potlesk.) Jsou to právě učitelky domácích nauk a učitelky všech odborných škol pro ženská povolání, kterým připadá nesmírně vděčný úkol připravovat všechny dívky pro povolání hospodyně tak, aby vyhovovaly všem požadavkům vyvolaným moderními směry ve vedení domácnosti.

Dovolím si vyzvednout jen některé z těchto úkolů, pro život našeho národa zvláště významné.

Na hospodaření ženy-hospodyně nesmírně záleží, aby přes stoupající rozdíl mzdového a cenového indexu byla životní úroveň rodiny udržována na výši, která zaručuje klid a vyrovnanost hospodaření celé rodiny. Připomínám zde, pánové a paní, jak nesmírně významná je činnost ženy-hospodyně jako finančního ministra rodiny. Bez pomoci zdatných odborníků musí naše žena v rodině dělnické, státně-zaměstnanecké, živnostenské a zemědělské vyrovnávat rozpočet tak, aby nikdy nedošlo k prudkým hospodářským výkyvům. Musí udržovat život rodiny a její hospodářství v rovnováze, což se, bohužel, právě při projednávání státního rozpočtu panu ministrovi financí ani se sborem odborníků nepodařilo tak, jako se to daří každé ženě-hospodyni měsíčně v každé rodině. (Potlesk.)

Hospodářský význam práce ženy-hospodyně den ze dne stoupá. Vytkli jsme si veliký úkol, zvýšenou výrobou zvýšit aktiva našeho zahraničního obchodu a zabezpečit zaměstnanost československého pracujícího lidu na desítky let. Budeme muset vyvážet na úkor domácích potřeb. A zase to budou ženy-hospodyně, které budou muset řídit výživu rodiny tak, abychom potravin dováželi co nejméně, aby předmětem našeho dovozu byly především suroviny k plnění dvouletého hospodářského plánu. Bude zase záležet na našem učitelstvu a zejména učitelkách, aby dívky a hospodyně byly seznamovány se základními potřebami národního hospodářství a s požadavky, které jsou na ně kladeny, aby jejich plněním byly svému státu užitečné.

Jako příklad uvádím zde dánské ženy-hospodyně, které konsumují margarin, aby máslo mohlo být vyváženo. Byla jsem, pánové a paní, členem komise pro výživu na Druhé mezinárodní konferenci zemědělské a potravinářské organisace v Kodani, která v souhlase s usnesením konference v Hot Springs položila důraz na nutnost cílevědomé a plánovité výchovy národa ke správné výživě. V přijaté resoluci bylo zdůrazněno, že s touto výchovou se musí začít hned ve škole, aby prostřednictvím dětí byli ovlivňováni i rodiče k zlepšování denní diety.

Velká pozornost celého jednání komise byla obrácena k ženám-hospodyním, od nichž se očekává, že vhodným školením v praktických kursech správné výživy zjednají radikální nápravu odstraněním vad v sestavování jídel každého dne s hlediska jejich biologické a kalorické hodnoty pro vývin lidského těla. U nás už byly tyto kursy zahájeny Společností pro racionální výživu, ministerstvem výživy, zdravotnictví a ministerstvem školství, ve kterých právě učitelky a hospodyně jsou seznamovány s výživnou hodnotou potravin a jejich správným uskladněním. Dnes se již ví, že úsporné provádění mechanických prací v domácnosti, znalosti nauky o potravinách, sestavení jídelního lístku s hlediska finanční schopnosti rodiny a technologie vaření jsou nesmírně významnými činiteli při ochraně lidského zdraví.

Domácí hospodaření, pánové a paní, je dnes věda, které musí být věnována velká pozornost. Proto se u nás jeví nutnost vybudovat státní ústav k vědeckému zkoumání domácího hospodářství, abychom tak dali výraz svému porozumění nejenom pro práci ženy-hospodyně, ale pro význam hospodaření všech rodin. Výživě národa musí být věnována největší pozornost, a proto je třeba, aby došlo co nejdříve k zřízení Československého ústavu pro studium výživy, který by prováděl veškerou plánovací a výzkumnou činnost v oboru výživy tak, jak se toho domáhá můj klubovní kolega posl. dr Kácl.

Pánové a paní, chtěla bych se s tohoto místa vyrovnat také s jedním názorem na význam práce ženy-hospodyně pro hospodářský stav tohoto státu. Bylo již několikrát z vedoucích míst prohlášeno, že rozeznáváme práci produktivní a práci neproduktivní, a bylo řečeno, že mezi práce neproduktivní je počítána i práce ženy-hospodyně. Ptala jsem se svého klubovního kolegy posl. Vandrovce, co je práce produktivní, a ten mi řekl, že práce produktivní je výkon, jehož výsledkem je výrobek vyrobený z hmoty prací rukou nebo stroje, který je možno počítat na jednotky, měřit na metry, vážit na kilogramy nebo měřit na litry a hektolitry. Tedy to znamená, že cihlářský dělník, který vyrobí cihly z hlíny svou prací, teplem a strojem, který může tyto cihly postavit vedle sebe, měřit je na metry, kilometry nebo vážit na kilogramy, je pracovník produktivní. Dále obuvník, který vyrobí boty a může je pak postavit vedle sebe a počítat, je rovněž produktivní pracovník, sládek, který vaří pivo a může tento výrobek vyrobený ze sladu, chmele a vody měřit na litry a hektolitry, je také produktivní pracovník.

Ptám se, pánové, co je to buchta, koláč, knedlík, co jsou všechny výrobky hospodyně v domácnosti? To jsou rovněž výrobky vyrobené z hmoty prací lidských rukou, s pomocí stroje, které je možno počítat, měřit na hektolitry, vážit na kilogramy nebo měřit na metry. (Potlesk.) Zkuste, prosím, pánové a paní, jednou změřit všechny ty výborné záviny makové, jablkové nebo tvarohové, které žena-hospodyně za celý svůj život uvaří a upeče! To jsou kilometry, to jsou metrické centy masa, to jsou hektolitry omáček, polévek, kávy, čaje, které nám žena za svůj život vyrobí. V přehledu o světové výživě je napsáno, že československý spotřebitel spotřebuje 642 kg potravin ročně. Pánové a paní, násobte toto číslo počtem let, kdy žena hospodaří, a zjistíte, že žena-hospodyně je produktivním pracovníkem stejného druhu jako ten cihlářský, pekařský, cukrářský dělník a sládek. To znamená, že právě proto musí být ženě-hospodyni jako produktivnímu pracovníku věnována tatáž péče, jaká je věnována příslušníkům ostatních povolání (Potlesk.), a že se tudíž ženě-hospodyni a přípravě k tomuto povolání musí věnovat tatáž pozornost, jaká se věnuje přípravě k povolání jiných řemeslníků, živnostníků a příslušníků všech t. zv. produktivních povolání. Považovala jsem za nutné říci, že je třeba, abychom ženě-hospodyni dali to postavení, které jí po zásluze patří, aby žena chodila pyšně se vztyčenou hlavou u vědomí, že její výkon je národem oceňován, že to není popelka, ale královna domácnosti, které se musí dát do rukou žezlo, které jí patří, pocit sebevědomí, pocit vědomí, že její práce je uznávána jako významná a nepostradatelná pro život tohoto národa. (Potlesk.)

V závěru děkuji s tohoto místa ministerstvu školství a panu ministru dr Stránskému za krásné uznání významu práce ženy hospodařící v domácnosti, kterou k jejímu povolání připravuje pilná a obětavá učitelka domácích nauk. Prohlašuji, že klub poslanců čs. strany nár. socialistické bude pro vládní návrh zákona o úpravě platových a služebních poměrů učitelek domácích nauk rád hlasovat. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík (zvoní): Dávam slovo pani posl. Jungwirthovej.

Posl. Jungwirthová: Paní a pánové!

Nemíním opakovat ani parafrasovat to, co ve prospěch navrhovaného zákona řekli zpravodajové výborů, co říká sama důvodová zpráva a co řekla řečnice přede mnou. Dokonce škrtnu ve své řeči vylíčení boje učitelek domácích nauk za jejich platové zrovnoprávnění s učitelkami literními. Jen připomenu, že se za doby okupace hmotné postavení těchto učitelek dokonce podstatně zhoršilo vládním nařízením číslo 16 z roku 1944. Byl-li dříve rozdíl mezi platem literní učitelky a učitelky domácích nauk podle zákona 104 z roku 1926 za 30 let služby 19.800 Kčs, činí nyní podle citovaného nařízení 163.400 Kčs. Učitelky domácích nauk, o nichž zde bylo řečeno, že na venkově často putují mezi čtyřmi, pěti vesnicemi, skutečně by se mohly počtem ročně ušlých kilometrů měřit jenom s našimi listonoši, věru něchtějí, aby se veřejnost na ně dívala jen jako na někoho, kdo se domáhá většího krajíce chleba. Zaslouží si, abychom i s tohoto místa zásadně ocenili význam jejich práce. Neusilují o to, aby výchova našeho dívčího dorostu šla zpátky, snad při zhotovování desítek metrů zbytečných krajek, nepotřebných přikrývek a vyšívaných pantoflí. Chtějí skutečně naši dívčí mládež něčemu užitečnému naučit. Když ničemu jinému, tedy alespoň tomu, aby naše ženy nestály bezradně nad každou malou opravou šatů svých a svých dětí, aby uměly držet jehlu v ruce, jak se lidově říká. Ostatně význam kvalitní a užitkové práce ocenila náležitě teprve naše doba.

Ony však usilují o to, aby se jejich vyučovacímu předmětu dostalo nové náplně a tím i nové funkce naší dívčí výchově. Chtějí, jak je to též v programu pedagogické fakulty, seznamovat žačky s technologií výrobních hmot, dějinami lidového umění, na vyšším stupni i s fysiologií výživy a základními prvky národohospodářské sociologie, nutnými i pro budoucí hospodyni, estetikou a hygienou bydlení a konečně s theorií i praxí péče o kojence a batole. Této výchovy, paní a pánové, je naší dívčí mládeži třeba jako soli. Přesvědčila jsem se při své politické praxi, že úroveň domácího hospodaření je v našich širokých vrstvách skutečně nízká, že se namnoze dosud nevšímavě přecházejí poučení o zacházení s potravinami, že není často ponětí o ekonomickém vedení domácnosti, možnosti šetření fysických i duševních sil ženiných, o správném zacházení s šatstvem i obuví, že se dělají těžké tradiční chyby ve výživě kojenců a dětí, o účelném a estetickém uspořádání bytu nemluvě.

To všechno ovšem nemá být přičteno za vinu našim pracovitým a přičinlivým ženám, nýbrž společnosti, která se o jejich výchovu v tomto směru málo starala. Kultura i v těchto věcech, která by byla výsadou snad jen tenké vrstvy obyvatelstva, není zajisté pro nás dnes již kulturou, a proto jsme povinni usilovat o to, aby se i kultura jedení, bydlení, odívání i kultivovanost vzájemných styků mezi lidmi stala majetkem celého národa. Dáme-li ženskému pokolení už ve škole a právě ve škole možnost seznámit se s jejími základními prvky, položily jsme k tomu základy. Chceme-li dále v celém národě pozvednout úctu k tělesné práci, neutlačujme v naší výchově v budoucí jednotné škole i ve škole střední jediný předmět, který má také učit užívat rukou, čili dejme náležité místo předmětu, kterému se říká skromně domácí nauky. Zrovnoprávníme-li dnes učitelky domácích nauk hmotně s literními, dodáme jim i chuti k důležitým úkolům veřejným. Už dnes se hlavně o ně opírá ministerstvo výživy s propagací správné výživy národa, potřebujeme je v péči o mládež a můžeme je zapojit do boje proti kojenecké úmrtnosti a do propagace eugenických a populačních snah. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: Ku slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená.

Dávám slovo k doslovu pi. zpravodajkyni za výbor sociálně-politický, posl. Kulichovej-Sutórisovej.

Zpravodajkyňa posl. Kulichová-Sutórisová: Vzdávam sa slova.

Podpredseda dr Ševčík: Dávam výbor právny, posl. Vítkovi.