Nie je to nepriateľský postoj,
je to láska k štátu,
aby sa všade tak hospodárilo,
ako to riadny hospodár žiada,
ako to žiadajú od nás
naši občania. (Potlesk.)
V rozpočtovej debate, dámy
a pánovia, jeden z našich
rečníkov tvrdil, že predsa
nie sú vinníkmi len
tí dvaja-traja, ktorí zašantročili
270.000 m textílie, ale rozhodne
musí tu byť vada organizačná
v kontrole toho podniku, že
súčasne to mohlo tak
odísť, že tej kontrole
sa mohlo vyhnúť a že
konečne nikto nezbadal, že
za také veľké kvantá
surovín neprichádza tuná
protihodnota hotového tovaru, a
keď konečne k takému
veľkému množstvu tovarov
sa tu vyplácajú mzdy,
ktoré nedávajú ekvivalent
opätovne v hotovom produkte.
Naša úsporná a kontrolná
komisia, náš výbor, bude
mať ale už pri svojom
zrodení veno, ktoré sme
mu dali pri prejednávaní
rozpočtu. V tých 13
rôznych rezolúciách, schvaľujúc
síce formálne rozpočet
jednotlivého ministerstva, žiadali
sme ale vládu alebo jednotlivého
p. ministra, aby s určitými
položkami, i keď sme ich
odhlasovali, nenarábal tak, aby
každý odhlasovaný halier
každopádne musel byť na
ten cieľ strovený a v
absolútne úplnej výške.
Vážené dámy a pánovia,
mám ten dojem, že tak,
ako sme prosili našu vládu,
aby si pri odhlasovaní nášho
štátneho rozpočtu všimla
týchto rezolúcií, že
tak, ako sme o to žiadali
jednotlivých p. ministrov, tak
ako sme o to žiadali i
naše kontrolné dvory, tak
teraz o to v prvom rade
musíme žiadať teraz sa
rodiaci úsporný kontrolný
výbor, aby si všimol toho,
či vedľa prevádzania štátneho
rozpočtu sa berú do
úvahy aj tieto rezolúcie
parlamentné, či tieto rezolúcie
boly nielen vynesené, ale aj
vypočuté, a potom, či
bolo aj dľa nich hospodárené.
Lebo keby s rezolúciami bolo
tak hospodárené, ako pravideľne
doteraz, že rezolúcie sa
len vynášaly, tak naozaj
sme viac urobili v rozpočtovom
výbore a pri odhlasovaní
rozpočtu, než ako bolo
našim cieľom.
Ale je ešte niečo radostné;
radostné bolo pri odhlasovaní
rozpočtu, že na laviciach
našich už bol vládny
návrh zákona o parlamentnej
úspornej a kontrolnej komisie.
A dnes, dámy a pánovia,
dovoľte, aby som vyzdvihol, že
súčasne ste dostali jednu-druhú
etapu tej unifikácie právneho
poriadku a riadenia v tomto
štáte, o ktorom som mal
česť hovoriť pri rozpočtovej
debate.
Máte tu návrh pána
posl. dr Kočvaru na unifikáciu
kontroly štátnej, novým
by som povedal pedantným spôsobom,
ako je parlamentná úsporná
a kontrolná komisia, a to
je zriadenie jednotného, celoštátneho
najvyššieho kontrolného úradu.
(Potlesk.)
Dámy a pánovia, Klub demokratických
poslancov a jednotliví rečníci
v rozpočtovej debate zdôrazňovali,
že sme za unifikáciu,
ale unifikáciu, ktorú nemôže
vykonávať to malé ministerčiesko
tak, ako sme ho videli s
tými 0.03 rozpočtu, že
tú unifikáciu musíme
my a vy, dámy a pánovia,
bez ohľadu na to, v ktorých
laviciach sedíme, spoločnými
silami prevádzať v prospech
štátu, ktorému sme povinní
urobiť jednotnejšiu, lepšiu
a rýchlejšiu štátnu
správu, než ako ju dnes
máme. (Potlesk.)
Dámy a pánovia! Preto treba
vítať, že spoločne
s úspornou a kontrolnou komisiou,
ktorú teraz uzákoňujeme,
máme tu tento návrh
o jednotnom najvyššom kontrolnom
úrade, a ja vás všetkých
prosím, a hlavne vážené
predsedníctvo nášho parlamentu
aby parlament tento návrh ako
prvý návrh unifikačný,
a to unifikačný na najvyššom
stupni, na jednotnej štátnej
kontrole, s takou rýchlosťou
a láskou prejednával, s
akou láskou sa tento návrh
u nás tvoril a s akou
láskou sme prejednávali i
tento návrh vlády o
úspornej a kontrolnej komisii.
Vážení páni, od slov
prešli sme ku skutkom a
ja dúfam, že to nie
je prvý skutok, že tie
skutky budú nasledovať, až
všetci budú vidieť, a
to od Chebu až povedal
by som po Bratislavu, alebo
Moravu, že Demokratická strana
je na Slovensku stľpnym pilierom
republiky Československej. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dalším řečníkem
je pí posl. dr Horáková.
(Hlasy: Není přítomna.)
Jelikož není přítomna,
uděluji slovo p. posl. Tornovi.
Posl. Torn: Paní předsedkyně,
slavná sněmovno!
Strana mi dovolila, abych jejím
jménem v plenu sněmovny
vyjádřil její uspokojení
nad tím, že lidově-demokratický
parlament se dnes usnáší
na zákoně, podle kterého
bude zvolena komise, jejíž
zásadou, programem bude šetřit
a kontrolovat, nabádat k šetrnosti
ve všech oborech státní
správy, veřejného podnikání,
kontrolovat výdaje na veškerá
zařízení, kontrolovat přísně
a odpovědně, aby každý
haléř, který veřejná
správa odnímá dělníkům,
úředníkům, podnikateli
i výrobě, byl účelně
využit a vrácen s užitkem
zpět.
Strana, jejímž jsem mluvčím,
usilovala již v Prozatímním
Národním shromáždění,
tedy v době rozpočtového
provisoria, o ustavení parlamentní
úsporné a kontrolní
komise. Od počátku byla
si vědoma nutnosti, že
musíme šetřit. Zchudli
jsme, válka nám vzala
zlato, suroviny, zásoby, rozvrátila
průmysl, unavila zemědělství,
přerušila mezistátní obchod
dlouhou isolací, náš vývoz
i dovoz vzhledem k proměnám
světovým i poválečným
musí si hledat novou orientaci.
Naše práce, zboží
na výměnu hledá si
jiná místa. Začínáme
znovu a zařizujeme se. Protože
jsme chudší, je nutno,
abychom se zařizovali prostě,
jednoduše, skromně, bez luxusu
a pompésnosti, nežili nad
poměry v soukromí ani
státně, doma ani ve
světě, stejně v politice
státní jako v politice
výrobní, v politice sociální
i kulturní. Buďme si vědomi,
že máme jen jedno bohatství,
šetrný a pracovitý lid.
Podle toho zařizujeme své
státní plnění společenských
a ekonomických úkolů.
Ty nesmějí býti přemrštěné,
veliké a pro budoucnost neúnosné.
Generální zpravodaj o našem
rozpočtu v závěru své
řeči v rozpočtovém
výboru této sněmovny
řekl významná slova:
"Nemohli bychom s klidným
svědomím hlasovati o rozpočtu
státu, který ukládá
našemu lidu tak velké
břímě a tolik odříkání,
kdyby zde nebylo záruky, že
současně se schválením
rozpočtu nastoupí činitel,
který by s péčí
odpovědného hospodáře
dozíral na veškerá vydání
státní správy, podniků,
státních, národních,
svazků územní samosprávy,
organisací samosprávy zájmové
a nositelů veřejnoprávního
pojištění a podniků,
ústavů, fondů a jiných
zařízení, jež tyto
subjekty dotují a spravují."
Ano: kdyby zde nebylo činitele,
který by bezohledně, přísně
a tvrdě dbal, aby hospodaření
se statky hospodářskými
a mravními bylo bezúhonné,
činitel, který by stále
sledoval tep srdce národa,
jeho potřeby a možnosti
a díval se do zrcadla
jeho hospodářských a
mravních sil, činitel, který
by chránil jeho pracovitost,
šetrnost, měřil bohatství
jeho země, její kulturu,
plodnost a viděl příznivé
i nepříznivé přírodní
podmínky, znal schopnost i
míru vzdělanosti a odhodlání
lidu využíti vlastního
bohatství ve prospěch zvýšení
své životní úrovně,
činitel, který by byl
strážcem pořádku a
řádu.
Ne pouze rozpočtová čísla,
ale součet vlastností a
duchovních statků tvoří
národní život. Práce,
šetrnost, morálka a víra,
vůle i odhodlání, bohatství
země uvnitř i na povrchu
s květenou i zvířenou,
zemědělstvím i průmyslem,
obchodem i řemeslem, vzdělanost
i schopnost národa je hospodářskou
základnou, práce a šetrnost
pak základem blahobytu národa.
Hospodařit s tímto kapitálem
národa, především dobře
hospodařit, je závazek, který
na sebe poslanec vzal svojí
přísahou, svým slibem,
že bude vykonávat mandát
svůj podle svého nejlepšího
vědomí a svědomí,
že bude dbát zájmů
státu a národa jako
zákonů nejvyšších.
Ano, musí dbát zájmů
státu a národa, neboť
podle bdělosti naší budeme
posuzováni nebo, chcete-li, souzeni
podle toho a za to, jak
budeme rozvážně nebo nerozvážně,
moudře nebo nemoudře rozhodovat
o tom, co můžeme a
nemůžeme nebo dokonce nesmíme.
Nikdy nesmíme svým způsobem
hospodaření buditi u občana
dojem, že mravní výplň
života, práce a šetrnost,
jest znemožňována státní
nehospodárností. Potom práce
stala by se břemenem, obtíží,
a nikoliv radostí a štěstím
života, a šetrnost plodem
a dílem zaostalých.
Kdybychom měli šetrnost a
odříkání trestati nemírným
zdaňováním a předpisem
dávek, pak by ztratil občan
důvěru ve spravedlivý
řád a hospodářský
život národa by ztratil
mízu a krev. Kdybychom práci,
především vícepráci
trestali zvýšeným předpisem
daní a dávek vybíraných
na nehospodárné a vyššími
zájmy neodůvodněné vydání,
omezil by občan svoji tvorbu
a pracoval by jen tolik, kolik
by mu postačovalo k obživě.
Dnes žijeme v době, kdy
obě vlastnosti lidské, práce
a šetrnost, zaslouží si
uznání a podpory. Byly
také doby, kdy to bylo
opačně. Toto pravidlo mění
doba krisí a konjunktury. Lid
zemědělský se vyznačuje
prostotou, šetrností a prací.
Hospodaření naše posuzuje
však také cizina, když
jde o úvěr a o
důvěru. My potřebujeme
obé. My potřebujeme úvěr,
aby naše továrny měly
surovinu, kterou nedává naše
země, abychom zásobili domácí
trh a abychom měli také
vývoz. Z vývozu naší
práce, ze světové výměny
statků poroste blahobyt. Jen
hospodářský primitivismus buduje
na autarkii, civilisační vzestup
však na světové dělbě
práce. My potřebujeme důvěru
v boji o světový trh,
kde musí zvítěziti jakost
zboží a levné zboží;
a obé musí býti
znakem české a slovenské
práce.
Zemědělství naše musí
se dělit o tuto povinnost
na vývozu svojí prací,
svým chmelem, dřevem, sladem,
pivem, cukrem, ječmenem a především
zušlechtěným osivem, zušlechtěným
skotem, bravem a drůbeží.
I zde vzdělanost a dovednost
našeho zemědělce, proměněná
ve zboží, musí být
vývozním artiklem. Jen tak
se udržíme v záplavě
budoucí konkurence světové,
jen tak budeme zdvihat krovy
nového domova. A proto hospodaření
státu i výrobní politika
jeho musí být oproštěna
od experimentů a založena
na střízlivosti a nezbytnosti.
Všechno, co výrobu znesnadňuje,
zatěžuje, zdražuje a náš
krok za hranice státu a
přístup na světový
trh znemožňuje, žádá
revisi a kontrolu.
Je tolik položek v našem
rozpočtu, které volají
po revisi. Především ve
výdajích státní správy
a samosprávy. Je zde neodůvodněně
rozmnožený aparát státních
a veřejných zaměstnanců.
Pan ministr financí uvedl,
že republika měla v roce
1938 460.000 veřejných a
státních zaměstnanců,
dnes jich má 570.000, ač
jsme menší co do rozsahu
i do počtu obyvatel. Tenkráte
připadalo na jednoho veřejného
zaměstnance 26 obyvatel, dnes
po odsunu Němců 15 obyvatel.
To neunese náš hospodářský
život. Důsledek tohoto nemírného
rozmnožení je nivelisace platů,
je asociální postoj státu
k zaměstnancům. Musíme
se pro jedno rozhodnout: pro
menší počet a vyšší
platy. Zde čeká vládu
i komisi kousek perné práce.
My musíme také našemu
přepychu, naší pompésnosti
věnovat pozornost a náležitě
ji zrevidovat a usměrnit. Náš
stát se vyznačuje nebezpečně
velkým počtem ministerstev.
Kolik je jich neúčelných
a kolik je jich zbytečných!
Hledal jsem marně ve světě,
kde který z velmocenských
států se v tomto směru
s námi může rovnat.
Nikde jsem nenalezl rovné nám
země. Když jsem poslouchal
p. předsedu Maura v zemědělském
výboru, jak nám zemědělcům
radil, abychom dali svá hospodářství
dohromady, poukazoval na obec se
40 usedlostmi a uváděl,
že v této obci musí
býti 40 čeledínů,
40 dojiček a že se
tím zdražuje výrobní
proces a že kdybychom to
dali dohromady, že by to
bylo levnější, tu jsem
si vzpomněl na naše ministerstva,
jichž je asi podobný počet,
že kdybychom je dali dohromady,
že bychom neměli tolik
kompetenčních sporů, nepotřebovali
tolik budov, úřadoven, domů
a vil pro účele těchto
ministerstev. Nejde jen o ministry,
jde o celé úřady,
které rozmnožují svým
počtem kabinetů a celých
ministerských aparátů počet
státních zaměstnanců.
Kolik je to aut, osobních
a úředních, která
zde jezdí, kolik jich každé
ze 26 či 43 ministerstev
má přiděleno, kolik
jich má ministerstvo obrany,
kolik divise, brigády, kolik
jich má ministerstvo vnitra
pro zvláštní bezpečnostní
a také zpravodajskou službu,
kolik ministerstvo informací pro
popularisaci a film. Zde by
bylo záslužno podati sněmovně
zprávu o tomto luxusu, o
tomto přepychu. (Potlesk.)
Obyvatelstvo našeho státu nezapomnělo
na tiskovou kampaň předválečnou
pod heslem "Státní auta
na čundru".
Dnešní poměry nesnesou v
tomto směru srovnání
s poměry po prvé světové
válce. Pohleďme, jak se
v pohraničí ničí
a rozkrádá v pravém
slova smyslu náš národní
majetek. Kolik osvobozených aut,
bez označení původu
nabytí, jezdí po české
a slovenské zemi! Kolik tisíc
vraků, opakuji, dnes vraků,
ale před rokem ještě
dobrých vozidel osobních i
nákladních, vroubí naše
silnice! Nejsou to vozidla kořistná,
ale je z nich vykořištěno
všechno, co se vykořistit
dalo, pneumatiky, motory a jen
plechy byly ponechány jako
důkaz, že tudy ustupovala
poražená armáda. Zde se
ztratily miliony hodnot Fondu národní
obnovy a našemu státu.
Kolik milionů se ztratilo za
nábytek, koberce, kožichy, obrazy,
stroje a dobytek v pohraničí,
kolik jich uniká neodborným
prodejem řemeslným kupcům,
místo veřejnou dražbou
či veřejnou aukcí. Kolik
milionů se ztratilo v zámku
prunéřovském na kožiších,
kobercích, prádle, porcelánu
a obrazech, ale také na
penězích z pokladny v
markových platidlech, to nezůstane
utajeno. To všechno se děje
jen proto, že zde nebylo
pevné ruky a přísných
trestních sankcí proti provinilcům,
že tam, kde má býti
pořádek a řád,
je nejistota a že se čert
vyhání belzebubem.
Bylo by na čase v zájmu
dobrého národního jména,
aby nastala výměna všech
orgánů pečujících
o pořádek v našem
pohraničí. Zde by měli
v tomto směru zpravodajové
bezpečnostní a kriminální
služby otevřené pole působnosti,
místo přezkoumávání
a sledování činnosti
politiků všech stran kromě
jedné. Dostalo se mi právě
zpráv z Rakovnicka, že
tam v uniformě stráže
bezpečnosti jakýsi p. Josef
Forejt přezkoumává a
sleduje činnost veřejně
činných pracovníků všech
politických stran, kromě strany
jedné. Domnívám se,
že tato činnost není
potřebná, ale že je
u nás svoboda občanská
i politická.
Dále je nezdravým úkazem
doby, že v rozpočtu v
kapitolách všech ministerstev
jsou preliminovány značné
částky na výplatu odlučného.
I státní zaměstnanec
chce bydleti se svou rodinou
a proto určeme zákonem
přednostní nárok státního
zaměstnance při přidělování
bytů.
V zájmu zdravého hospodářství
bylo by zapotřebí věnovat
pozornost hospodářským výsledkům
našich státních lesů
a statků. Z této tribuny
jsem slyšel cosi a schodku
600 Kčs na jednom hektaru
půdy státních statků.
To je důkaz, jak vypadají
poměry v zemědělství.
Kdyby se slavná sněmovna
snad domnívala, že jsou
lepší, tedy nechť na
státních statcích umožní
provedení pozemkové reformy
a rozdělí půdu lidem,
aby se stát zbavil deficitu
ve svém vlastním podniku.
Pozemková reforma na státních
statcích je vůbec nezbytným
požadavkem doby, neboť prokázala-li
se škodlivost latifundie soukromé,
je tím prokázána i
škodlivost latifundie státní.
Stát je největším
latifundistou v republice. Je také
nutno lépe využíti konfiskátů,
než jak se to až
dosud děje. Dostalo se mi
zprávy, že školní
děti v Mníšku jsou
vyučovány v bývalé
stáji selského statku, přizpůsobené
na učebnu. Naproti tomu je
u obce na pokraji lesa konfiskát,
který by byl vhodný
pro hájenku nebo lesovnu. Státní
statky a lesy v obci Mníšku
používají pro své
účely za úřadovnu
bývalé školy, kterou okupanti
v době okupace zrušili.
Děti chodí do školy
či do učebny zřízené
ze stáje a státní
statky nechtějí opustit školu
a obec nemá prostředků
na výstavbu nové školy.
Národní fond pozemkový přidělil
osídlencům již asi za
8-10 miliard zemědělského
majetku. Nyní mají přídělci
zaplatit 10% přídělové
ceny, což činí 800
milionů až jednu miliardu.
Podle výkazu Národního
pozemkového fondu bylo doposud
zaplaceno 92 milionů. Dochází
nás zpráva, že se
agituje v pohraničí tím,
že se příděly budou
přidělovat za polovinu nebo
zadarmo a aby se zálohy
nesplácely. Z tohoto národního
fondu použil pan ministr zemědělství
částky 50 mil. Kčs
a konto budoucího zúčtování.
Pro rok příští
žádá dalších 100
milionů. Není známo,
jak použil pan ministr této
částky, a je věcí
kontrolní komise, aby to přezkoušela.
Ale podle sdělení pana
presidenta Národního pozemkového
fondu Smrkovského má býti
těchto 100 milionů použito
na různé účely
pro zemědělství, mezi
jiným pro pojízdné konvoje,
pro autobiografy, pro rolnické
domovy, pro přestárlé
zemědělce, pro něž
bude vyhrazen jeden zámek v
Čechách a jeden na Moravě,
pro knihovny v pohraničí,
pro nadace, podporu studia rolnických
dívek Alfonse Šťastného
a tím by se tak vyčerpalo
98 milionů a 2 miliony
zůstávají jako reserva.
Dočetl jsem se v těchto
dnech v novinách, že dne
18. ledna má býti uspořádán
jakýsi sjezd zemědělské
mládeže a že k tomu
účelu prý věnuje
pan ministr zemědělství
na diety a cestné ony
2 miliony.
Když jsem v ministerstvu zemědělství
spatřil nadpis "Vesnické
divadlo", šel jsem a pátral,
co je to za vesnické
divadlo, a nalezl jsem, že
ve IV. poschodí je místnost,
ve které je ředitelem
ředitel magistrátní služby
a má 20 až 30 ochotníků,
kteří jezdí po venkově,
aby propagovali zemědělské
divadlo nebo divadlo pro zemědělský
venkovský lid. (Hlas: To
je zavrženo?) Zavrženo
to není, ale je to také
otázka kompetence; když veškerá
divadla jsou v kompetenci ministerstva
školství, proč je "Vesnické
divadlo" v kompetenci ministerstva
zemědělství neodborně
řízeno?
Perné práce úsporné
a kontrolní komise je třeba
především i tam, kde
přijala tato sněmovna rozpočtové
kapitoly, v nichž jsou uvedeny
částky, s kterými může
ministr podle volné úvahy
disponovat. Tyto částky činí
11/2 miliardy Kčs a
k nim se druží rozdíl
z trojích cen obilí,
který plyne do zvláštního
fondu, a rozdíl z cen
živočišné produkce, mléka,
brambor, masa, v částce
další jedné miliardy.
Tedy více jak dvě a
půl miliardy jsou bez určení,
jen podle volné úvahy
příslušného ministerstva.
V rozpočtu ministerstva informací
paraduje částka 55 milionů
na popularisaci dvouletého plánu.
Plánu, pro který pracuje
vláda, parlament, strany, tisk
a my všichni, poněvadž
je to úsilí za lepším
zítřkem národa a celého
našeho snažení. Ale v
pražských kavárnách se
utvářejí kroužky, které
konají porady o tom, jak
dosíci něco z preliminovaného
rozpočtu 55 milionů ve
svůj prospěch. Chtějí
být rádci těm, kteří
pracují. Bohužel, u nás
je příliš mnoho lidí,
kteří se rádi zabývají
tím, aby něco poradili,
něco podrželi a u něčeho
počkali. Je méně těch,
kteří by se zapojili
do poctivé práce. Pro
tuto kategorii lidí není
třeba tak vysokého honoráře.
Mám doklady, jak v jednom
našem pastvinářském družstvu
se provedly nákladné investice,
jichž úmor a úrok
úplně zabíjí rentabilitu
podnikání. Tyto náklady
rozpočtené na kus a
rok při dnešní úrokové
míře činí při
ustájení jedné krávy
3000, slovy tři tisíce
korun. Nezapomínejme, že zemědělské
stavby jsou nutným zlem. Toto
označuji za přepych. To
vše bude starostí úsporné
komise, aby tyto otázky účelně
přezkoumala.