Po mém soudu mohou nám nyní - v neprůhledných
cenových poměrech - stavební národní
podniky poskytnouti pevné opěrné body, k
nimž se budeme moci s důvěrou obrátiti
a budeme si moci ověřiti seriosnost cen požadovaných
soukromými podnikateli, jenom proto, že národní
stavební podniky nebudou mít technickou možnost
podplácet nesvědomité úředníky,
neboť jejich hospodaření bude veřejně
kontrolováno a tím konec konců odpadne příležitost
k nepoctivosti vůči veřejnému stavebnictví.
Národní stavební podniky také pomohou
solidním stavebním firmám, které naštěstí
existují v početné míře aby
se vybavily z tlaku falešné stavovské solidarity
a tak bude umožněno snížení stavebních
nákladů a cen. Při tom v podstatě
nijak existenčně neohrozí soukromé
firmy, neboť práce bude dostatek pro všechny
solidní podnikatele a množství podniků,
které mají býti ustaveny jako stavební
národní podniky, představuje jenom nepatrný
zlomek celkového našeho průmyslu stavebnického.
Je pravda, že stavebnictví je jediný hospodářský
sektor, kde nedošlo ke znárodnění, ale
přece jenom je nutno uvážiti, že provedením
konfiskací podle dekretu presidenta republiky byly i zde
dány všechny objektivní předpoklady,
aby i v tomto úseku byl vytvořen samostatný
hospodářský sektor národních
podniků, které pak mohou úspěšně
konkurovat i hospodářskému sektoru soukromých
stavebních podniků.
Samostatný problém ovšem je projektování
a zadávání stavebních prací.
V prvé řadě je nutno zlepšit úroveň
projektů a rozpisů prací. V Americe i v Rusku
se projektování věnuje daleko více
péče než u nás; vše mají
důkladně předem promyšleno až do
posledního detailu. A u nás je pravý opak!
Projekt se během stavby doplňuje, tím se
práce zdržuje, mění se rozpisy, mění
se tím i výše stavebních nákladů
a vznikají komplikace, které jenom ztěžují
provádění vlastních staveb.
Stojíme na prahu velikých stavebních investic
a je nutné i na základě těchto skutečností
zde provésti nutné opatření a zajistit
tak plynné provádění všech staveb
v rámci investic. Také způsob zadávání
staveb veřejnou soutěží není
ani zdaleka ekonomický. Bude nutné pomýšlet
a uvažuje se už dnes o zavedení rozdělovny,
která povede evidenci jak stavebních podniků
podle jejich specifikace, tak také stavebních prací,
a prostřednictvím této rozdělovny
budou jednak přidělovány jednotlivé
stavební práce, jednak budou kontrolovány
projekty a provádění stavebních prací
a zajistí se tak v prvé řadě, aby
byly zaměstnány všechny stavební firmy,
dále pak bude také zajištěna kontrola
provádění prací a znemožní
se tak to, k čemu v minulosti docházelo, že
na úkor zvláště veřejných
prací se obohatila řada nebo určitá
skupina lidí.
Je třeba také zjednodušit celé zadávací
řízení a celou agendu povolování
staveb, dále pak zjednodušit vyvlastňovací
zřízení všude tam, kde je to ve veřejném
zájmu. Pan ministr vnitra již přislíbil,
že zákon o zjednodušení vyvlastňovacího
řízení bude zpracován; je však
v zájmu stavebnictví, aby se to stalo velmi rychle.
Co znamená zdlouhavé řízení,
je jasně patrno, když se podíváme na
provádění stavební obnovy podle zákona
č. 86. Ukazuje se, že máme-li vůbec
provésti stavební obnovu, musíme bezpodmínečně
provést novelisaci zákona o stavební obnově.
Po mém soudu první věcí, kterou je
nutno provést, bude, aby se zjednodušilo celé
správní řízení také
tím, že ministerstva zúčastněná
na stavební obnově podle zák. č. 86
zmocní své zástupce u jednotlivých
zemských národních výborů a
odstraní se tak celá ta cesta, kterou konají
spisy od ministerstva k ministerstvu. Dále pak 2. přenést
provádění a kontrolu na úřady
první instance a úřadům vyšší
instance ponechati pouze vrchnostenský dozor. 3. zajistit
finanční prostředky pro stavebníka
již dříve než získá povolení
k stavební obnově. Mám na mysli náklady,
které jsou spojeny s vypracováním plánu.
Jak známo, zákon o stavební obnově
říká, že stavebník, jestliže
žádá o státní podporu v rámci
prvotního zákona o stavební obnově,
musí předložit plány. Tyto plány
si mnohdy vyžadují vysokých finančních
nákladů a zákon sám nepamatuje na
úhradu těchto potřeb.
4 Protože máme v celku asi 167.327 staveb lehce postižených,
které byly hlášeny k 10. 10. 1946, a zákon
o stavební obnově se na tyto lehce postižené
budovy nevztahuje, bude nutné, aby působnost zákona
byla rozšířena i na tyto objekty, a tím
bude umožněna i obnova těchto zdánlivě
sice leh postižených objektů, pro jejichž
obnovu stavebník nemá dostatek finančních
prostředků.
5. Rozšíření působnosti zákona
bez výhrad také na konfiskáty, pokud nejde
o objekty, které jsou ve státní správě
a na jejichž obnovu a udržování je pamatováno
již v rámci státního rozpočtu.
Rychle a včas provedenou novelou bude umožněno
provedení stavební obnovy a bude splněno
to, co měl zákonodárce na mysli. Celý
problém provedení dvouletého hospodářského
plánu a tím i úkolu stavebnictví tkví
nejen v tom, jak správně zajistíme dostatečné
množství surovin, pracovních sil, dostatek
pohotových finančních prostředků,
správnou organisaci a disposici s nimi, ale také
v tom, jak budeme umět získat nejširší
lidové masy k účasti na velké práci
budování nového státu, jak organisačně
zajistíme nejen účast, ale i kontrolu provádění
plánu se strany nejširších pracujících
mas. Jen za účinné podpory těchto
vrstev bude lze provést dvouletý hospodářský
plán a provést tím také stavební
úkoly vytyčené tímto plánem.
A tady, myslím, vynikne veliký význam a úloha
Revolučního odborového hnutí, veliký
význam a úloha závodních rad, poněvadž
bez pomoci těchto institucí bychom těžko
splnili veliké úkoly tak, jak byly vytýčeny.
Státní rozpočet představuje pro nás
první krok ke konkretisaci dvouletého hospodářského
plánu a tak také je rovněž s naší
strany chápán. Splněním stavebního
programu bude splněn jeden z důležitých
postulátů dvouletého hospodářského
plánu. Bude v podstatě odlehčeno bytové
tísni, byť by i nebyla bytová tíseň
vyřešena vůbec. Obdoba toho bude stejně
i v průmyslu a také veřejné správě
dostane se aspoň část toho, po čem
volá. I když nebudou rozřešeny problémy
všechny, přece jenom to bude podstatný krok
vpřed. Provedením dvouletého plánu
ve stavebnictví, provedením celého stavebního
bytového programu nebude ještě rozřešen
problém bydlení vůbec a tento úkol
bude patrně řešen až v příštím
údobí, až v rámci příštího
našeho dlouhodobého plánování.
A tak státní rozpočet je pro nás jedním
z prvních vážných kroků k provedení
velkého dvouletého plánu, je pro nás
jedním z prvních kroků k lepší
a šťastnější budoucnosti, proto klub
komunistických poslanců hlasuje pro rozpočet
a jeho 18. kapitolu. (Potlesk.)
Předseda: Uděluji dále slovo panu
posl. Štěpánovi.
Posl. Štěpán: Slavná sněmovno!
Organisace našeho zahraničního obchodu dnes
není ještě taková, jakou bychom si ji
přáli míti. Ministerstvo zahraničního
obchodu dospělo již k určité konsolidaci
vnitřní a začíná vysílati
své exponenty do ciziny. Vítáme toto opatření
a potřebujeme je, protože studium zahraničních
trhů a jejich analysa je předpokladem řádného
pronikání na zahraniční trhy a poskytuje
nám základnu pro naši obchodní politiku.
Chtěl bych upozorniti na skvěle fungující
ústavy pro studium zahraničních trhů
v Holandsku, Belgii a Vel. Britannii. Bylo by si jen přáti,
aby se ministerstvo zahraničního obchodu při
výběru vhodných osob vždy řídilo
výlučně kvalitou a ne politickou příslušností.
Právě prováděná reorganisace
v ministerstvu je výrazem zkušeností načerpaných
v krátké době činnosti tohoto ústavu.
Jsem opravdu rád, že mohu konstatovati, že slib
pana ministra zahraničního obchodu z minulého
roku, že v krátké době budou obnoveny
obchodní smlouvy se státy nejen evropskými,
ale i zámořskými, se plní. Zvláště
bych chtěl vyzvednouti činnost naši delegace
v Jižní Americe, která přináší
nejen možnosti pro vývoz našeho zboží,
ale i úvěry pro nákup surovin.
Náš zahraniční obchod však trpí
dosud nevymezenou kompetencí ministerstva zahraničního
obchodu. Je příliš mnoho styčných
bodů a kompetenčních sporů s ministerstvy
průmyslu, zemědělství a výživy.
Kam to vede, ukázal nadbytek ovoce v létě
a jeho nedostatek v zimě. Měli jsme totiž v
některých raných druzích ovoce dobrou
úrodu, hlavně v hruškách. Jelikož
zboží následkem mimořádných
klimatických poměrů rychle zrálo,
vyskytly se v hruškové sezóně poruchy
v odběru a distribuci.
Vzhledem na nynější obchodně-politické
poměry v Německu, které bylo dlouholetým
trvalým odběratelem raných hrušek, nebylo
možno tam rychle vyvézti přebytky. Se strany
vývozců byl sice proveden vývoz asi 300 vagonů
hrušek do Švédska, Holandska a Velké Britannie,
ale tento obchod skončil finančními ztrátami,
hlavně pro neodborné zacházení se
zbožím při sklizni a pro dlouhou dopravu.
Ostatní druhy ovoce, jako třešně, višně,
meruňky, slívy, švestky a raná jablka,
byly hladce umístěny na domácím trhu.
Z raného ovoce z ciziny bylo dovezeno pouze asi 2.000 tun
z Maďarska na reparace, 600 tun z Maďarska na kompensace,
3.500 tun tyrolských jablek na kompensace a 700 tun jugoslávských
podzimních jablek v clearingu.
Vzhledem k tomu, že dovozci čerstvého ovoce
nesměli skoro 2 měsíce z ciziny nic dovézti,
ztratili přerušením obchodních styků
se svými dodavateli kontakt. Ačkoliv stále
upozorňovali, že zimního ovoce, specielně
jablek, bude nedostatek, nesměli pro zákaz úřadů
žádné zboží předkupovati.
Tento zákaz měl pro naše zásobování
nepříznivé důsledky, z nichž
bych chtěl uvésti aspoň tyto dva případy:
Jugoslavie měla bohatou úrodu zimních jablek.
Přesto, že jugoslávská delegace byla
několik týdnů v Praze a téměř
prosila o větší zakázku, byl povolen
dovoz teprve po dlouhých jednáních a velmi
pozdě v množství 1.000 vagonů zimních
jablek po 520 Kčs za 100 kg franco hranice Jugoslavie.
Zatím však Jugoslavie jablka prodala jinam a my jsme
dostali pouze 600 vagonů.
Před jablkovou sezónou byla zde delegace ze Švýcar
a sjednala dodávku 2.000 vagonů zimních jablek.
Zboží bylo velmi výhodně nabízeno,
průměrně asi za 32 švýc. fr.
za 100 kg, t. j. asi 360 Kčs. Bohužel, neobdrželi
dovozci včas dovozní povolení a mezitím
nastal ve Švýcarsku vzestup cen v důsledku
velikého vývozu do Belgie, Francie a jinam. Teprve
začátkem listopadu byl povolen kontingent 500 vagonů,
které se však podařilo zakoupit za cenu 45
švýc. fr. za 100 kg, t. j. za 500 Kčs, franco
švýcarské hranice.
Tím se stalo, že situace v zimním ovoci je
nyní tato: Tuzemských zimních jablek je v
historických zemích na skladě malé
množství. Z jugoslávských jablek bylo
nutno uvolniti určité množství zralejších
druhů pro nemocnice a pod., takže je pro vánoční
a zimní období na skladě u dovozců
a velkoobchodů asi 400 až 500 vagonů. V poslední
době byl povolen ještě malý dodatkový
dovoz asi 1.000 tun jablek ze Švýcar. Z celkového
dovozu ze Švýcar si vyreklamovalo Slovensko 25 %,
takže máme v Čechách a na Moravě
asi 700 vagonů jablek pro vánoční
trh, počítáme-li ještě s některými
drobnými dovozy odjinud. Připadá proto na
každého konsumenta asi 3/4 kg
jablek.
Z toho je patrno, kdo je vinen; na obchodnících
vina jistě nespočívá. Při tom
se hledá ihned lék na to tím, že se
má velkoobchod zestátnit, združstevnit a pod.
Tak na př. ministerstvo výživy vypracovalo
osnovu zákona o zřízení monopolních
společností pro distribuci, dovoz a vývoz
některých zemědělských produktů.
Jsou názory, že máme nadbytek obchodů,
což jest ovšem v podstatě pravda. Přitom
se mají staré obchody zavírat, zato však
obchody vzniklé za okupace s německou pomocí
a nyní pod národní správou by se měly
ponechat dále a pokud možno přeměnit
v distribuční aparát znárodněného
průmyslu.
Mohu připustiti, že ve vnitřní distribuci
zboží jsme pány ve svém vlastním
domě. Zcela jinak je tomu v zahraničním obchodě,
na kterém jsme z valné části závislí.
Zde potřebujeme pružného aparátu, iniciativního
a pracovitého. Ta doba, kdy svět hledá naše
zboží, brzy pomine a my se setkáme s velkou
mezinárodní konkurencí. Nezapomeňme,
že již dostáváme zprávy, že
Německu bude povolen drobný průmysl, který
tvoří velkou část našeho vývozu;
tak je tomu ve skle, porcelánu, textilu atd. Dlužno
zdůraznit, že zdar dvouletého hospodářského
plánu závisí na vývoji našeho
zahraničního obchodu.
A jak pokročilo organisování zahraničního
obchodu? Ministerstvo dosud povolovalo prakticky dovoz a vývoz
podle výsledků obchodně- politického
jednání bez určitých zásad
týkajících se firem nebo jednotlivců
obchod provozujících. Dvouletý plán
přikazuje ministerstvu obchodu, aby i v povolování
dovozu a vývozu postupovalo podle plánu.
Všeobecně doporučovaný lék soustředěného
nákupu se neosvědčuje a západní
státy od tohoto systému nákupu upouštějí.
Struktura sovětského nebo amerického hospodářství
je jiná než naše a proto nelze aplikovati na
náš zahraniční obchod ani systém
sovětský ani systém americký.
Musíme najíti vhodnou formu, která by se
hodila pro nás a odpovídala struktuře našeho
hospodářství, kde na jedné straně
máme sektor znárodněný a na druhé
sektor soukromý.
Ministerstvo zahraničního obchodu připravuje
návrh na soustředěný nákup
některých surovin jako bavlny, vlny, přízí,
kaučuku, kovů a pod. Soustředěný
nákup však neznamená vždy nákup
nejvýhodnější. Každý monopol
potřebuje vybudování zvláštní
kontroly, dobrá vůle a politické úvahy
nestačí. Znalosti technické a odborné
a poctivost jsou - ovšem spolu s prací - předpokladem
zdaru každého podnikání.
Kromě toho nesmíme propadnouti bludu, že veliký
obchodní podnik pracuje hospodárněji než
podnik malý. Zvláště v zahraničním
obchodě vyžaduje velký podnik lépe vybudované
a obsáhlejší kontroly a tím jeví
větší sklon ke zvýšení pevné
režie než podnik malý. Kromě toho velký
obchodní podnik ztrácí na pružnosti
a svými kapitálovými možnostmi v době
nedostatku zboží utlačuje odběratele,
v době nadbytku zboží pak utlačuje dodavatele.
Malý podnik, který závisí na majiteli
nebo na několika vedoucích úřednících,
prosperuje v zahraničním obchodě lépe,
neboť se může specialisovati.
My potřebujeme právě menší podniky,
pružné, iniciativní a podnikavé. Je
na ministerstvu, aby takové podniky podporovalo. Při
tom je úkolem ministerstva, aby dbalo toho, aby nikde nevybočil
obchod s cesty, určené mu zdarem našeho národního
hospodářství. Začínají
se vyskytovati stížnosti na podbízení
na zahraničním trhu. Není lékem monopol,
ale kontrola a řízení. Nejsme v řízeném
hospodářství pro anarchii, ale pro pořádek.
Platíme-li za ministerstvo zahraničního obchodu
v rozpočtu z kapes všech poplatníků,
musí býti ministerstvo zárukou, že se
zahraniční obchod bude rozvíjeti tak, jak
jej potřebujeme.
Ministerstvo si potřebuje vychovávati odborníky,
a tu uvítám opravdu s radostí, že se
pamatuje v rozpočtu na výchovu značným
penízem.
Naše hospodářství je organisováno
v ústředních svazech. Snadno se zjistí,
že jako snad ve všech ministerstvech, i v ministerstvu
zahraničního obchodu si úřad osobuje
činnost, kterou by mohl se zdarem a laciněji vykonávati
někdo jiný a úřad by mohl na tuto
činnost jen dohlížeti. Povolovací oddělení
ministerstva, je zavaleno prací a mohlo by si usnadniti
činnost - na příklad kontrolu cen - přesunutím
jejím na odborná místa v autonomních
hospodářských organisacích.
Přejeme si proto, aby už byly předloženy
osnovy o reorganisaci autonomních organisací hospodářských
a - jak slíbil pan ministr vnitra v rozpočtovém
výboru - i o kompetenci jednotlivých resortů.
V tom spočívají největší
obtíže. Projednává-li se jedna a táž
věc na několika místech týmiž
odborníky a úředníky jen z titulu
různé kompetence pak je to mrhání
lidskou prací - naším nejcennějším
statkem - a časem. Nekonečné množství
komisí, subkomisí, sekcí, poradních
sborů a pod. není výrazem lidové demokracie,
ale je výrazem menší organisační
schopnosti.
Sledujeme-li statistiku zahraničního obchodu, konstatujeme
s radostí neustálý vzestup, přes obtíže,
které se zdály před rokem nepřekonatelnými.
Naše zemědělství je na zahraničním
obchodě zúčastněno značným
procentem a dlouholetý plán předpokládá
další vzestup zemědělské výroby
a tím účasti na zahraničním
obchodu. Naše bramborářství poskytlo
letos nečekaně slušný přínos
v devisách. Zdárně provedená sklizeň
řepy umožní vývoz cukru, možná
v předválečném množství.
Náš chmel a slad si uhájil své předválečné
posice. Předpokládáme, že i jiné
obory, jež zpracují zemědělské
produkty, jako pivovary, továrny na konservy a lihovary,
se brzy uplatní na zahraničních trzích
a jejich zboží bude důkazem vyspělosti
našeho zemědělského lidu.
Pokud se týká jednotlivostí v rozpočtu
ministerstva zahraničního obchodu, není proti
nim námitek, neboť jsme přesvědčeni,
že jsou to peníze dobře investované,
které se nám v brzké době budou rentovat.
Jen se domnívám, že preliminovaný příjem
80 milionů Kčs z poplatků za vydávaná
dovozní a vývozní povolení je nízký,
neboť by odpovídal obratu zahraničního
obchodu 16 miliard Kčs. Tento předpoklad musí
býti vzhledem k dvouletému hospodářskému
plánu aspoň čtyřnásobně
zvýšen, takže ministerstvo zahraničního
obchodu může počítat s účetní
uzávěrkou podstatně příznivější.
Bylo by radostné, kdyby se mohlo i o jiných resortech
říci totéž. (Potlesk.).