Dalším, a to velmi důležitým činitelem
s hlediska hospodárnosti je zavádění
moderních výrobních a pracovních method
do našeho řemeslného podnikání.
Setkáváme se tu s pojmy jako organisace, specialisace,
racionalisace, mechanisace, normalisace atd., které správně
využity uspíší v našem lidově-demokratickém
systému obnovu a výstavbu našeho hospodářství
a stanou se tak dobrodiním lidu.
Není zde možno vypočítávat nejrůznější
možnosti, které se v tomto směru naskytají.
Mnohdy malé organisační úpravy mohou
znamenat velké úspory. Čistota, pořádek,
přehlednost uspořádání dílny
i jednoduché administrativy, vhodné rozmístění
pracovních sil a strojů, dobrá organisace
v opatřování a skladování materiálu
a surovin, správné osvětlení atd.,
to vše samo o sobě jsou na pohled jen maličkosti,
v celku našeho národního hospodářství
znamenají však veliké úspory. Zdůrazňuje
se na př. nutnost co nejúspornějšího
hospodaření elektrickou a tepelnou energií.
Stále však máme stamilionové roční
ztráty následkem nevhodných topenišť
a nedostatečného a nesprávného využívání
paliva. Myslím, že budu blízko pravdy, řeknu-li,
že není ani jednoho závodu, ve kterém
by se nedalo pracovat lépe a výkonněji nežli
dosud. Otevírá se tu vděčné
a široké pole iniciativě našich řemeslníků
a živnostensko-zvelebovací činnost našich
úřadů.
Hospodářský prospěch a pokrok s hlediska
řemesla i národního celku znamená
myšlenka kooperace, společného postupu, jak
je uplatněna na př. u hospodářského
odboru malířů. K provedení zvláště
větších prací se tu sdružuje řada
samostatných živnostníků, kteří
dobrou organisací společné práce dosahují
velmi podstatných úspor na čase i materiálu.
Tyto snahy si zasluhují podpory naší státní
správy, aby nebyly brzděny na př. daní
z obratu a pod.
Vhodným nástrojem k hospodářskému
povznesení řemeslnického stavu jsou nákupní,
prodejní i výrobní družstva našich
řemeslníků. Ministerstvo soc. péče
připravuje osnovu nového zákona o družstvech,
ministerstvo průmyslu zařadilo do rozpočtu
na r. 1947 částku 10 mil. Kčs na podporu
výrobních družstev. Při zakládání
i vedení těchto družstev je třeba postupovat
obezřetně a po zralé úvaze, aby nedocházelo
ke zbytečným ztrátám a poškozování
v jádru zdravé myšlenky živnostenského
družstevnictví. Poučením, jak se to
dělat nemá, může býti našim
řemeslníkům případ Artisanatu,
kde odpovědné správní orgány
ponechaly vedoucímu úředníku příliš
volnou ruku ke škodě družstva a jeho členů.
Bude zapotřebí mnoho trpělivé práce,
aby řemeslo jako celek po hospodářské
stránce bylo pozvednuto na tu výši, která
je žádoucí jak v zájmu řemesla
samého, tak i v zájmu celého státu.
Bude k tomu zapotřebí cílevědomé
práce zájmových složek řemesla
i přispění státní správy,
zejména ministerstva průmyslu, pod jehož pravomoc
řemeslná výroba spadá.
Na opatření k podpoře řemesel a na
živnostensko-zvelebovací službu v zemích
českých zařadilo toto ministerstvo do rozpočtu
na r. 1947 tyto položky: na tiskoviny a knižní
pomůcky 50.000, na soutěže a jiné zvelebovací
podniky sledující zdokonalení řemeslné
výroby, 300.000, na odborné kursy a přednášky
pro jednotlivé obory řemeslné výroby
750.000, na výstavky učňovských prací
250.000, na stipendia a cestovní příspěvky
50.000, na podporu živnostensko-organisačních
snah odborových 400.000, na podporu vynálezectví
a technické tvořivosti v řemeslech 800.000,
na živnostenské poradenství 800.000, na příspěvky
na odborný tisk a publikace za účelem všestranného
povznesení úrovně řemesel 650.000,
na příspěvky na odborné výstavy
800.000 a na podporu normalisace v řemesle, na příspěvky
řemeslným výrobcům, na účast
na veletrzích a výstavách, na podporu snah
o vytvoření čs. módy 21/2
mil., celkem tedy 7,350.000 Kčs.
Vzhledem na celkovou výši rozpočtu 76 miliard
Kčs je tato částka velmi nízká,
neboť jde o vydání vysoce produktivní,
která se mnohonásobně vrátí
ve větší a zlepšené výrobě
našich řemesel. Je na představitelích
našeho řemesla, aby uměli přesvědčit
o nutnosti vyšších částek pro tyto
účely.
Poněkud vyšší částkou se
pamatuje na lidovou a uměleckou výrobu, a to skoro
16 mil. Kčs, z čehož 15 mil. Kčs je
určeno na provádění dvouletého
hospodářského plánu. Plánované
hospodářství bude pronikat stále víc
a více i do výroby řemeslné, a to
i do těch oborů, které nejsou přímo
zapojeny do dvouletého plánu. Půjde tu o
otázku výrobních programu, opatřování
surovin, pracovních sil a strojů atd.
Půjde dále o to, abychom měli závody
spočívající na zdravé hospodářské
základně, vyrábějící
dobré zboží, a abychom jich měli jen
takový počet, jakého je třeba. Musíme
se bránit neúměrnému růstu
nových živností z řad uchazečů,
kteří v živnostenském oprávnění
vidí často jen příležitost k
snadnému výdělku. Co nejostřeji musíme
vystupovat proti každému neoprávněnému
provozování živnosti, t. zv. fušerství.
Všechny posléze jmenované úkoly řeší
osnova zákona o úpravě živnostenského
a jiného výdělečného podnikání.
Vedle toho je řada úkolů dalších,
jež nutno řešit v zájmu našeho řemesla
a za účasti jeho zájmové organisace.
Vzhledem k tomu je nejvýš žádoucí,
aby řemeslnictvo mělo ve své organisaci schopný
a silný nástroj, který by s úspěchem
mohl hájit všechny oprávněné
zájmy a požadavky řemesla. Dnešní
stav tomu neodpovídá. Naše hospodářská
samospráva vůbec vyžaduje přebudování
ve smyslu zjednodušení a demokratisace. V řemesle
na místě dnešních asi 70 odborných
jednot má býti utvořeno asi 10 odborových
svazů podle hlavních odvětví řemesel,
jež by se staly odbory v těchto svazech. Reforma obchodních
a živnostenských komor na hospodářské
komory a zapojení jich na ostatní složky hospodářské
samosprávy by zajistila koordinaci zájmů
jednotlivých hospodářských odvětví
v oblastním měřítku. Proti tomuto
návrhu se uplatňují dílčí
zájmy, zejména odborných jednot, doufáme
však, že nakonec zvítězí a rozhodnou
jen důvody věcné.
Převážnou část příslušníků
našeho stavu tvoří drobní řemeslníci,
kteří si prací svých rukou nebo za
pomoci pracujících členů rodiny poctivě
vydělávají svůj denní chléb.
Jsou však také jedinci jiného druhu, kteří
se snaží kořistit z dnešní těžké
doby. Tyto korupční, spekulantské živly
bezostyšně okrádají své spoluobčany,
rozvracejí zásobovací soustavu a pracovní
morálku a sabotují výstavbu republiky. Solidní
živnostníci se plně připojují
k spontánnímu volání pracujícího
lidu, aby proti těmto šmelinářským
živlům, v mnoha případech zkompromitovaným
už z dob okupace, se postupovalo s veškerou přísností
a aby se použilo všech nejostřejších
prostředků. (Potlesk.) Mimo jiné nechť
jsou jednou provždy zbavováni živnostenských
oprávnění a nasazeni takovým způsobem,
aby k podobným nekalým rejdům neměli
už příležitosti.
Snahou poctivého živnostnictva a obchodnictva musí
být ve smyslu říjnové vyhlášky
nejvyššího úřadu cenového
snižovat ceny ihned a všude tam, kde je to jen možné,
a tím způsobem zvyšovat reálnou hodnotu
mezd a platů a přispívat tak ke zvyšování
životní úrovně lidu. Jsou řemeslné
obory, na př. holiči, obuvníci i jiní,
kterým se dobře nevede. Jsou však naproti tomu
řemeslná odvětví, která by
se otázkou snížení cen měla vážně
zabývat, neboť s hospodářského
hlediska jsou pro to všechny důvody.
Zbývá ještě celá řada
otázek, jichž vyřešení je v životním
zájmu našeho řemesla, jako na př. zjednodušené
ukládání a vybírání
daní a zjednodušení a zhospodárnění
státní správy vůbec. Náš
řemeslník umí ocenit hodnotu času,
který chce věnovat produktivní práci,
a nikoliv jej ubíjet běháním po úřadech,
čekáním po chodbách nebo mudrováním
nad různými více méně nesrozumitelnými
dotazníky a formuláři.
S povděkem béřeme na vědomí
slib pana ministra financí, že se vynasnaží,
aby ukládací proces u živnostenské daně
byl co nejvíce zjednodušen. Naši živnostníci
uvítají i to, že dnešní daň
z obratu bude přebudována na všeobecnou daň
spotřební, která bude vybírána
v podstatě u prvovýroby.
Další důležitou otázkou je vybudování
národního pojištění, které
se bude vztahovat i na osoby samostatně hospodařící,
mezi nimi na živnostníky, obchodníky a řemeslníky.
Toto pojištění, zejména důchodové,
poskytne našemu řemeslníku zajištění
pro případ invalidity a stáří
a zajistí i jeho rodinu v případě
úmrtí živitele. Umožní mu tak investovat
do svého podniku ony částky, které
si jinak ukládal pro své zajištění.
Zlepší i podnikatelskou morálku, neboť
odpadne strach před budoucností a tak i důvod
pro rychlé nastřádání dostatečného
kapitálu pro zajištění v nemoci a stáří.
Naši živnostníci naléhají na to,
aby toto pojištění bylo uzákoněno
co nejdříve, aby náš zestárlý,
nemocný aneb z jiného důvodu nezaviněně
strádající a při tom nijak nezajištěný
řemeslník nebyl odkázán na zcela nedostatečnou
podporu v rámci sociální péče.
Na tyto podpory, jakož i na sociální pomoc
našemu dorostu zařadilo ministerstvo průmyslu
pro rok 1947 celkem 2,5 milionů Kčs, částku
naprosto nedostatečnou.
Naše živnostnictvo má v příliš
živé paměti vývoj a události
posledních desítek let. Dovede si připomenouti
léta nezaměstnanosti a krisí, kdy krachovaly
desetitisíce živností, zavíraly se dílny
i krámy, kdy se potvrdila pravdivost slov, že nemá-li
dělník, nemá ani živnostník.
Proto naše živnostnictvo, naši řemeslníci
ve své veliké většině pochopili,
že opravdu pevnou základnu pro trvalé zajištění
své existence najdou jedině v pevném spojenectví
s pracujícím lidem v nové lidové a
demokratické republice Československé, která
zajistí šťastnou budoucnost všem poctivě
pracujícím vrstvám českého
a slovenského národa. (Potlesk.)
Podpredseda dr Ševčík: Dávam
slovo pánu posl. Jarošovi.
Posl. Al. Jaroš: Slavná sněmovno, pane
předsedo, paní a pánové!
Předložený rozpočet pro rok 1947 je
zajímavý nejenom po stránce rozsahu, ale
také velmi poučný ve svém obsahu.
Rozsah rozpočtové předlohy je také
ukázkou širokého členění
naší státní správy. Tato okolnost,
že některá ministerstva byla rozdělena
a tím zodborněna, způsobila tak veliký
rozsah rozpočtové předlohy. Tak na příklad
bylo rozděleno ministerstvo obchodu a průmyslu na
tři ministerstva, a to na ministerstvo vnitřního
obchodu, na ministerstvo zahraničního obchodu a
na ministerstvo průmyslu. Je samozřejmé,
že nejde jenom o ministerské křeslo, nýbrž
o celý ministerský úřad po stránce
osobní i věcné.
Předloha je poučná zejména tím,
že obsahuje některá opatření
a finanční prostředky pro ty úseky
našeho hospodářského života, které
jsou některými politickými činiteli
popírány, ba dokonce odmítány.
V rozpočtu ministerstva vnitřního obchodu
nalézáme položky: opatření k
podpoře živností, hospodářská
a sociální péče o živnostnictvo,
výchovná a hospodářská péče
o živnostenský dorost. Dále vidíme položky
na zvelebování obchodu, na státní
úřad pro zvelebování živností
v Turč. Sv. Martině atd.
Obchodnictvo a živnostnictvo jistě přijme tuto
kapitolu rozpočtu velmi sympaticky, poněvadž
je to důkaz, že se živnostnictvem a obchodnictvem
do budoucna vážně počítá.
Živnostnictvo a obchodnictvo si tohoto pochopení jistě
právem zasluhuje, vždyť bylo vždy dobrým
a spolehlivým nositelem národního uvědomění,
a také v přítomné době nemusel
nikdo živnostníky a obchodníky nutit nebo přemlouvat
k zlepšení a zvýšení pracovního
výkonu. Živnostnictvo a obchodnictvo ihned po revoluci
dalo se plně do služeb národa a státu,
přizpůsobilo své dílny potřebám
přítomné doby a pomáhalo ze všech
svých sil budovat a konsolidovat nové poměry
v naší drahé osvobozené republice.
Jestliže však někde by byly důvody k některým
stížnostem, pak je vina u těch, kdož neodpovědně
označili soukromé podnikatele, tedy obchodníky
a živnostníky, za stav přechodně trpěný.
Je v lidské povaze reagovati na tuto existenční
pohrůžku gestem pasivity, ale v celku mohu tvrditi,
že se živnostnictvo a obchodnictvo postavilo na základ
košického vládního programu, podle kterého
má býti soukromé podnikáni nejenom
uznáno, ale dokonce podporováno. A všecky strany
Národní fronty na všech svých schůzích
jak ihned po revoluci, tak i před volbami slibovaly sektoru
soukromopodnikatelskému veškeru svou politickou podporu.
Obchodnictvo a živnostnictvo právem doufá,
že to nebyly jen plané sliby. Slova, že živnostnictvo
a obchodnictvo je stavem trpěným, jsou bolestná
zejména proto, že i tiskoviny strany, k níž
autor tohoto výroku patří, mluví k
živnostníkům a obchodníkům trochu
jiným tónem a jinou formou.
Živnostensko-obchodnický stav představuje vůči
státu a obci velmi dobrého poplatníka a srovnáme-li
v rozpočtu předpokládaný příjem
ze znárodněných podniků, t. j. 2.137,000.000
Kčs, a naproti tomu vydání 2.068,000.000
Kčs, tedy čistý zisk je pouze 69,000.000
Kčs, s příjmem od živnostníků
a obchodníků na daních přímých
a nepřímých, pak je výrok, že
živnostníci a obchodníci jsou stavem trpěným,
nevděčný a nevhodný.
V rozpočtu je také položka pro péči
o spotřební a obchodní družstva. I tuto
položku kvitujeme s porozuměním a přáli
bychom si, aby v rámci péče o družstevnictví
byla věnována pozornost také výchově
ke družstevnímu nazírání, poněvadž
až dosud máme některá velkodružstva,
která nejsou ničím jiným nežli
změněnou formou kapitalismu.
Domníváme se, že družstevnictví
najde když ne hned, tedy jistě v době nedaleké
správné pochopení a postavení u všech,
kdož družstevnictví chápou jako potřebu
tam, kde prostředky jednotlivcovy jsou slabé.
Zatím nemohu říci, že by družstevnictví
bylo vedeno po správných cestách, a jako
příklad uvádím:
Kolik bylo soustředěno útoků na velkoobchodníky
masem na pražských jatkách, kolikrát
jste slyšeli z těchže míst, odkud padla
slova o trpěném stavu, že velkořezníci
jsou příčinou drahoty masa, kolikrát
se mluvilo o potřebě odstraniti tento distribuční
článek; a když se na pražských
jatkách obchod s masem združstevnil a bylo tak splněno
přání těch, kdož neměli
velkořezníky a obchodníky s masem v žádné
lásce, táži se, paní a pánové,
kde je finanční úspěch konsumenta,
kam tedy utekly všechny zisky, když už není
velkoobchodníků, kteří podle tvrzení
byli příčinou vysokých cen masa? Proč
je stále stejně drahé? Nechci zde zkoumati
otázku, jakým způsobem byli soukromí
podnikatelé na pražských jatkách združstevněni,
to je otázka jiná, patřící
do oboru práva. Ale v každém případě
budeme dávat pozor, aby se nemohlo opakovati že by
někdo pod pláštíkem veřejného
zájmu sledoval sobecké zájmy stranické
a politické.
Další poučná kapitola rozpočtové
předlohy je ve věci cestovního ruchu. Celkem
23krát se zmiňuje předloha o cestovním
ruchu, a to v různých resortech. Je to zejména
v kapitole ministerstva vnitřního obchodu, zahraničního
obchodu, zdravotnictví, techniky, školství,
ministerstva informací a u státních podniků.
Pro účely cestovního ruchu jsou také
v různých těchto resortech stanoveny dosti
značné částky. Domnívám
se, že celá záležitost cestovního
ruchu je chápána i na úředních
místech nesprávně a že by mělo
býti v zájmu národního hospodářství
učiněno vhodné opatření, aby
péče o cestovní ruch byla soustředěna
na jedno místo, a to do jednoho ministerstva, i když
součinnost ostatních resortů bude vítaným
a cenným přínosem.
Musíme si uvědomiti, že naše země
neoplývá žádným bohatstvím,
musíme si postaviti před oči skutečnost,
že jsme státem poměrně chudým
a že kromě uhlí a ne právě nejlepší
rudy není toho v naší zemi příliš
mnoho. Za to však je naše země velmi bohatá
na přírodní krásy a přírodní
léčivé prameny. Tohoto bohatství musíme
umět využít. Každý svědomitý
občan a každý hospodář ví,
že bychom bez poctivé práce našich dělníků
a konstruktérů těžko uhájili
naše hospodářské zájmy. Člověk
se musí poklonit fysické práci našich
dělníků, bez nichž bychom neměli
možnost vývozu a tím bychom ztratili možnost
nákupu surovin v zahraničí, bez kterých
by zůstal náš vyspělý průmysl
stát, poněvadž vlastní suroviny pro
toto odvětví průmyslu nemáme. Je tedy
naší povinností nejenom jako hospodářů,
ale i jako odpovědných činitelů v
tomto státě pomoci našemu hospodářství
a tím i průmyslu a přes průmysl našim
dělníkům tím, že jim opatříme
z cestovního ruchu další hodnotné devisy,
aby měli dosti surovin a materiálu pro svoji denní
práci.
Budeme-li míti možnost nákupu, budeme si moci
snadněji a v kratším čase zmechanisovati
výrobu. Je správné heslo, že dřina
patří strojům, ale musíme věděti,
že nám stroje nikdo zadarmo nedá, že si
musíme na ně vydělat, a zde je příležitost,
příležitost zanedbávaná a přehlížená.
Uvádím-li, že již v r. 1937 byl cestovní
ruch aktivní částkou více než
600 milionů korun, táži se: Co dal cizinecký
ruch jako vývozní ekvivalent? Nic. To jsou čisté
peníze, ovšem morální stránka
je dalším přírůstkem k zisku
na hotových penězích.
Nemohu říci, že bychom si ve všem a všude
počínali absolutně správně.
Všimněte si ještě jedné zajímavosti
v rozpočtové předloze: na umění
je pamatováno částkou 150 mil. Kčs,
kdežto na podporu Pražských vzorkových
veletrhů pouze částkou 600.000 korun. Srovnávám
tyto položky jen proto, abych dokázal, jak málo
péče je věnováno našim obchodním
věcem. Je nutno se zamysliti, jdeme-li v této otázce
správnou cestou. Mohlo by se totiž státi, že
bychom byli národem vysoce uměnímilovným,
ale neměli bychom hospodářských předpokladů
ke správnému využití všech krás,
které lidstvu umění dává, ať
již umění výtvarné, reprodukční
nebo jiné. Kultura a umění patří
celému národu, všem jeho příslušníkům,
ale ovšem bude přístupna jen tehdy, budou-li
k tomu hospodářské podmínky. Hospodářské
podmínky vytváří práce spolu
s obchodem. Proto jsem si dovolil srovnati tyto dvě výdajové
položky. A připojuji ještě jednu, která
zaslouží zvláštní pozornosti. Ministerstvo
informací potřebuje k popularisaci dvouletého
plánu v celku se Slovenskem 55 mil. Kčs. Nevím,
s jakými pocity přijme naše veřejnost
tuto výdajovou položku. Vždyť přece
splnění dvouletého plánu je něco
tak samozřejmého, že udivuje, má-li
se tato samozřejmost popularisovat za tak značnou
částku, při čemž nesmíme
zapomenouti, že výnos znárodněného
průmyslu je odhadnut pouze na 69 mil. Kčs.