Posl. Pažoutová: Paní a pánové!
Porovnáme-li kulturní úroveň a vyspělost
občanů v jednotlivých evropských státech
s poměry a výši vzdělání
všeobecného u nás, musíme upřímně
doznat, že naše republika zaujímá v tomto
srovnání místo velmi čestné.
Je to výsledek neúnavné mravenčí
píle a cílevědomé práce učitelů,
profesorů i vědců, kteří o
lásce k vlasti zbytečně nemluví, ale
konkrétně pro ni pracují, což ostatně
velmi vřele ocenil i pan ministr školství a
osvěty dr Stránský, který připomíná,
že práce veřejných zaměstnanců
a osvětového sboru je stejně nezbytným
článkem produktivního procesu jako každá
jiná tvůrčí práce. Umožněme
tedy našemu učitelstvu výchovu nového
člověka, aby tak, jak nám vychoval legionáře
první i druhé světové války,
vychoval nám i nové legionáře a pionýry
práce, česky cítící, evropského
zaměření, věřící
ve velkou socialistickou budoucnost, jejíž nové
cesty celému světu ukazuje právě náš
stát, který má touhu i snahu, podle slov
presidenta Masaryka, zvonit na zvonici světa.
Práce učitelstva není ještě dnes
dostatečně ceněna, respektována ani
chápána, ač ji najdete všude, samosprávou
počínaje a sociálními, kulturními
a tělovýchovnými spolky konče. Je
to naše sůl země. Ale čím bude
soleno, až dojde? Až odejde ze služeb učitelských
další řada schopných učitelů
do jiného povolání, jak se stává;
což až se jich málo přihlásí
na pedagogické fakulty z obavy, že nebudou moci uživit
své rodiny?
Všichni hřešíme na bezpříkladný
idealismus učitelský, který neustává,
ale ustane co nejdříve, nebude-li učitelstvo
včas finančně zabezpečeno tak, aby
se mohlo klidně a bez hmotných starostí věnovat
své těžké práci. (Potlesk.)
Až se budou psát dějiny osidlování
našeho pohraničí, až se budou hodnotit
výsledky nové budovatelské práce v
této části našeho státu, bude
to učitelstvo, které vykáže nejúspěšnější
bilanci své práce, ač nyní o ni nemluví
a halasně do světa nekřičí
(Potlesk.), plní pouze příkladně
svou povinnost.
Obávám se jednoho - i trpělivost má
svoje meze -, až tito tiší v zemi začnou
křičet a jednat, že by mohlo být zle,
velmi zle. Neslyší-li je široká veřejnost,
musíme je slyšet my, zástupci Národního
shromáždění. Naše ucho musí
slyšet každý tep národa a reagovat včas
na jeho zdravotní stav a možnou záchranu.
Chceme-li poctivou práci, musíme ji též
zaplatit. Učitelstvo nejen jako celek, ale zvláště
v pohraničí koná svoji povinnost s vypětím
všech sil. Je tedy nutno, abychom si to konečně
všichni ujasnili, abychom ty, kdož vytvářejí
nový národ, odměňovali jenom uznalými
články v novinách a pochvalnými dekrety,
ale po zásluze také tento produktivní výkon
řádně honorovali a zradostnili život
také této složky našeho národa,
která v úpravě hmotných poměrů
přichází vždy až nejposlednější.
(Potlesk.)
Je už krajně třeba nového jednotného
platového zákona pro učitelstvo, zavedení
výkonnostních přídavků a odstranění
činovného C a D, neboť venkovský učitel
má mnohem větší vydání
na kulturu při svém odloučení od města
i dráhy než jeho městský kolega.
Po první světové válce, když
učitelé odcházeli na exponovaná místa,
dostávali diety. Dnes by těm, kteří
s nadšením a láskou šli do těžké
práce, patřil rovněž pohraniční
přídavek alespoň pro přechodnou dobu,
patřil by jim stejně jako ostatním občanům
osidlovací příspěvek a přednostní
právo při obsazování míst za
to, že se ujali práce v nejtěžší
a nejkritičtější budovatelské
době. Byla by to malá splátka za velikou
obětavou školní i kulturní činnost,
kterou naše učitelstvo v pohraničí koná.
S uznáním kvituji skutečnost, že se
připravuje návrh na spravedlivé honorování
přespočetných hodin, o kterých už
tady ostatně mluvila kol. Uhlířová,
které byly dosud honorovány opravdu směšnou
částkou 2,60 Kčs, a že se zhodnotí
zároveň práce venkovských učitelů
na jednotřídních školách, kde
práce ve dvou i více odděleních je
velmi těžká a opravdu vysilující.
S potěšením konstatuji, že v rozpočtu
se nacházejí alespoň částečné
úhrady na pohraniční školství
v částce 18 milionů, které pomohou
neutěšené finanční situaci obcí
a budou mít dobrý vliv na osidlování
pohraničí.
Rovněž s uspokojením vyzdvihuji částku
53,100.000 Kčs, kterou ministerstvo pamatuje na podpory
pro zařízení a doplnění škol,
po příp. jejich staveb, zejména pak na zařízení,
učebné pomůcky, knihovny a opravy školních
budov, poškozených válkou, zejména pak
na zařízení, učebné pomůcky,
knihovny a opravy školních budov, poškozených
válkou. Nerozumím však klíči,
podle jakého se rozdělují státní
subvence divadlům a kdy se rozdělují. Z desítek
milionů uvedených v rubrice divadla v zemích
českých a Slovenska nedostalo, jak již rovněž
bylo hovořeno, Brno tohoto roku ani korunu. A domáhá
se alespoň slíbených 5 milionů, které
zdaleka nestačí krýt neutěšený
finanční stav brněnského divadla,
těžce postiženého v době nesvobody
a bojů o Brno nejen na budovách, ale i zničením
krejčovny, skladu kostýmů, materiálu,
obou malíren. Ztráta naturálních dávek
města Brna i jiných příspěvků
městských uvádí divadlo do nesnesitelné
a neudržitelné finanční situace. Divadla
zemských hlavních měst v Čechách
a na Slovensku obdržela značné subvence: Praha
52 milionů, Bratislava 20, ale divadla zemského
hlavního města na Moravě ani haléře,
ač plní stejně svědomitě své
poslání jako divadla pražská a bratislavská.
Slíbených a těžce vymáhaných
5 milionů nestačí zdaleka na krytí
potřeb brněnského divadla. V našem státě
se nesmí stát pravidlem, že podporu dostane
jenom ten, kdo hodně křičí (Potlesk.),
ale je nutno nalézti spravedlivý klíč
i v rozdílení podpor na umění.
Jeví se také snahy a tendence šetřit
na vysokých školách. Dotýkám
se dvou, o něž Brno žádá, a to
Vysoké školy sociální a Akademie musických
umění v Brně. Obě podaly finanční
vyčíslení a odůvodnění
takové, že nynější rozpočet
nezatíží a nepřekročí.
Mám obavu, abychom opět neškrtali nejvíce
jen v kultuře; ale bude-li už zde nutnost škrtů,
tož dáváme svůj souhlas s vědomím
a nadějí, že se tak děje z nutnosti
a jen na přechodnou krátkou dobu.
Velkým finančním zatížením
je značný počet školních inspektorů,
k nimž přibyli ještě inspektoři
osvětoví a knihovničtí a mají
ještě přibýt zvláštní
inspektoři mateřských škol a tělesné
výchovy. Snad by stálo za úvahu pro přechodnou
dobu místo zvláštních inspektorů
mateřských škol, tělesné výchovy
a po příp. hudební výchovy zavést
dozor nad těmito předměty formou instruktorů
- odborných poradců, vynikajících
lidí z povolání, kteří by neopouštěli
svoje povolání, ale vykonávali je dále,
jak je tomu u učitelek domácích nauk. Kde
byli jindy na okrese lidé dva, inspektor a jeho tajemník,
je dnes lidí 16. Také osvětoví inspektoři
by mohli zabírat více než jenom jeden okres,
zvláště tam, kde jsou okresy menší.
Máme citelný nedostatek učitelů v
zemích českých, schází nám
tedy dnes každý, kdo opouští vyučování.
Učitelstvo očekává, že budou
dodrženy lhůty a že základní školský
zákon vejde 1. září příštího
roku v platnost. Očekáváme od něho
další zvýšení všeobecného
vzdělání. Sympatická je na tomto zákoně
okolnost, že už nebudou vybíráni nadaní
žáci od 11-15 let z 12 1/2 procenta
žáků jako dosud, ale z celých 100 procent,
čili že zmizí 6 1/2 procenta
žáků obecných škol, kteří
i při značném nadání neměli
možnosti nabýti vyššího vzdělání.
Doufám, že tímto zákonem urazíme
opět značný krok dopředu ve všeobecném
vzdělání, že zachráníme
národu nové talenty a že tak ruku v ruce ve
snaze budovat lepší hospodářský
zítřek nezapomínáme ani na hodnoty
duchovní, kterých je našemu národu právě
tak třeba jako chleba. (Potlesk.)
Místopředseda Petr: Dalším řečníkem
je p. posl. dr Linczényi. Uděluji mu slovo.
Posl. dr Linczényi: Panie a páni!
V rozpočtovom výbore poukázal som už
na veľkú úlohu, ktorá čaká
na Ministerstvo a Povereníctvo sociálnej starostlivosti
pri náprave a ozdravení povojnových rozvrátených
pomerov v našej vzkriesenej republike. Dotkol som sa pritom
nezdravých zjavov nášho sociálneho poistenia,
ktoré už či pre svoju nesprávnu organizáciu,
štruktúru, alebo z neschopnosti ľudí nemôže
si získať dobré meno predovšetkým
u nášho robotníka. Urobil som tak preto, aby
sme sa vyhli prípadným chybám pri úprave
chystaného národného poistenia, ktoré
sa musí diať na základe finančnej rovnováhy
príjmov a výdavkov a nie na účet robotníctva
alebo štátu, ktorý sa dlho bude musieť
reštaurovať zo škôd, spôsobených
druhou svetovou vojnou. Aj sociálne príspevky musia
byť také, aby neznemožňovaly výrobe
súťaž na zahraničných trhoch a
nepriviedly ju ku stagnácii tým, že by sme
ubili podniky nadmerným zaťažením. Slovom:
národné poistenie musí byť súčiastkou
nového a dokonalejšieho systému sociálnej
ochrany a nie zárobkovým podnikom.
Letmo som informoval rozpočtový výbor o neznesiteľných
pomeroch 30.000 roduverných Slovákov v Poliakmi
okupovanej Orave a Spiši, a keďže náprava
neprichádza a volanie ťažko skúšaného
ľudu o prinavrátenie do sväzku ČSR mešká
a že bude predmetom medzištátneho rokovania,
chcel by som vás aspoň letmo zasvätiť
do nešťastného ovzdušia tohto kraja aj zatiaľ,
kým sa splní každodenná úpenlivá
modlitba Oravy a Spiša, poukázať na sociálnu
biedu, ktorá nestrpí odkladu a ktorá je nám
známa práve tak, ako poľským popredným
miestam.
Áno, panie a páni, bohužiaľ, je to pravda.
A preto než se táto kalvária skonči,
musíme bezodkladne podať pomocnú ruku utečencom
z Oravy a Spiša, ktorí za svoju vernosť k rodu
a republike nesmú byť odmeňovaní macošskou
nevšímavosťou. Tu, keď s vďakou kvitujem
prísľub povereníkov dr Böhma a
dr Šoltésza a taktiež blížiacu
sa pomoc z prostriedkov UNRRA, dôrazne žiadam kompetentných
činiteľov, aby sa postarali o vyhovujúce núdzové
ubytovanie pre utečencov, bývajúcich v blízkosti
hraníc. Postavenie niekoľkých drevených
barákov by ako - tak rozriešilo túto pálčivú
otázku. Je nutné postarať sa o ošatenie
a obutie. Študenti z tohto územia, ktorí sa
nebudú môcť už vrátiť, čakajú,
že im umožníme bezplatné štúdium
a vypomôžeme finančne. Pomôžeme tým
vlastnej krvi a začleníme do produktívnej
práce na poli hospodárskom mnohé pracovité
ruky, ktorých toľko potrebuje náš štát.
A tu som sa dotkol najpálčivejšieho problému
výstavby, nedostatku -pracovných síl. Vieme,
že sa chystaj ú určité zákonné
opatrenia v národnej mobilizácii pracovných
síl, ale táto nesmie byť obmedzovaním
slobodnej voľby povolania a nesmie byť v rozpore s osobnou
slobodou, zaručenou ústavou. Veď na 160.000
Slovákov-robotníkov prišlo do Čiech
z vlasteneckej povinnosti, aby pomáhali bratskému
národu vo výstavbe a neboli mobilizovaní.
(Potlesk.) Práve preto očakávame,
že títo hrdinovia nájdu také pochopenie,
s akým elánom prišli zvýšiť
svojím výkonom národný dôchod
v bratských českých zemiach.
Panie a páni, neberte to ako výtku, skôr ako
trpkosť, ktorú nezmenší ani vyhlásenie
predsedu ÚRO posl. Zápotockého, že
vraj v strakonickej Zbrojovke u našich robotníkov
našiel všetko v najlepšom poriadku. Hoci by tomu
tak bolo všade, no, bohužiaľ dostal som zprávy,
ktoré ukazujú, že v mnohých prípadoch
to nie je celkom tak. Naši Slováci sú roztrúsení
po celom pohraničí Moravy a Čiech. Pracujú
v rôznych továrňach, živnostiach, domácnostiach,
nemocniciach a na hospodárstvách, len škoda,
že väčšinou ako nekvalifikované sily,
pri čom ani mladším nie je daná možnosť
vzdelať sa odborne. O tom svedčí prípad
Českomoravskej vo Vysočanoch, kde Čech majster
preto, že pribral Slovákov, mal nepríjemnosti.
V SK Prage zo 160 uchádzačov - z toho 3 Slováci
- bolo prijatých 157 a ani jeden zo Slovákov, ktorí
chceli byť automechanikmi.
Panie a páni, nechcem generalizovať, ale väčšinou
aj ubytovanie je nezodpovedajúce. Obyčajne hromadné
baráky, postavené za Nemcov. V jednej miestnosti
muži, hneď vedľa ženy a spoločná
chodba. Dozor na papieri, panie a páni. A tak nemravnosť
a konkubinát sú značne rozšírené.
Na hospodárstvách je to ešte horšie, lebo
tu povesť našich slovenských dievčat,
hlavne na Morave, veľmi poklesla. Pohlavné nákazy
časté. Ubytovacie baráky sú zväčša
bez umyvární a splachovacích záchodov,
ale zato s plošticami a iným hmyzom. V SK Prage, kde
máme na 400 Slovákov, je to 20 m dlhá drevená
búda. V jednej izbe 6 až 8 ľudí, stolička
a jediný stôl. Robotník príde od žeravej
pece, že mu ešte steká pot. Čo má
robiť v studenej izbe, keďže na 1 miestnosť
sa dostáva na deň 8 kg uhlia podradnej akosti? Chatrný
oblek, hlad, zima. Znechutený ide do krčmy. Tu zalieva
svoju biedu. Vracia sa opitý domov, kde nasledujú
zvady, hulákanie a orgie.
Pochopíte, panie a páni, že tomuto veľkému
slovenskému rezervoáru pracovných síl
musí sa so strany sociálnej starostlivosti venovať
väčšie porozumenie i vtedy, keby takéto
krikľavé prípady maly len potvrdzovať
pravidlo, že inde je to o niečo lepšie, keďže
namiesto zemiakovej polievky, knedle podľa prídelu
a prívarku dostanú častejšie aj mäso.
Tu by som navrhoval sveriť starostlivosť nestranným
kultúrnym a osvetovým pracovníkom, aby títo
naši kvalitní robotníci neboli nasilu kŕmení
stranníckym šovinizmom, ktorý zatiaľ mátoží
v našej tzv. nadstranníckej odborovej organizácii.
(Potlesk.) V priamom styku s rodákmi by sa, hádam,
dalo všeličo napraviť, len prosím, panie
a páni, aby prípadne taký vysokoškolák,
ktorý by prišiel poúčať, nabádať
a podpierať, pomáhať, nebol biľagovaný
stereotypným epitetom reakcionárstva.
Pri spomínanom nedostatku pracovných síl
by nám veľmi prospelo, keby sme mohli dostať
do vlasti asi 3000 našich ľudí, ktorí
sú ešte v bratskom Sovietskom sväze. Kolegovia
bez politického rozčlenenia z východného
Slovenska veľmi dobre vedia, panie a páni, akým
omylom sa títo naši ľudia, neraz aj partizán
i, dostali do Ruska len preto, že sa našli ľudia,
ktorí svoju špinu chceli zakrývať tým,
že iných udávali. Ale aj zatial "panie
a páni, zostáva nám vyriešiť veľký
problém sociálnej podpory rodín týchto
ľudí, ktoré už idú do druhej ťažkej
zimy bez opory s malými deťmi bez tých najnutnejších
existenčných možností.
Rád by som sa ešte dotkol našej inteligencie,
znevažovanej, obchádzanej, ktorá s obavami
číta články o reštrikcii v štátnych
úradoch. Musíme ju uspokojiť, že presun
a zapojenie do iného odboru dotkne sa predovšetkým
tých, ktorí v revolučnom kvase bez kvalifikácie
sa dostali do miest im neprislúchajúcich. Musí
sa tak stať už aj preto, aby sme neodobrali chuť
našej tak veľmi skúšanej vysokoškolskej
mládeži, o ktorú sa akosi nevieme dosť
dobre postarať.
Panie a páni, u nás i v Čechách ozývajú
sa hlasy, že mládež oddáva sa prostopašnostiam
a nerestiam. Príčiny tohto nezdravého zjavu
treba hľadať v nedávnom kultúrnom, hospodárskom
a politickom útlaku, keďže náš úhlavný
spoločný nepriateľ veľmi dobre vedel,
že útok na mravnú životnosť mládeže
je zároveň útokom na fyzickú existenciu
celého národa. Pomáhajme im teda všemožne.
Veď nesmú zabúdať, že pevným
pilierom národnej existencie je mravná sila, ktorú
treba upevniť predovšetkým u našej vysokoškolskej
mládeže.
Je vecou príslušných úradov a kruhov,
aby našly spôsob, ako tu odstrániť bytovú
krízu. Nezabúdajme, že skoro všetci pochádzajú
zo slabo situovaných vrstiev a len veľmi malá
časť by mohla študovať bez sociálnej
podpory štátu. Nedopusťme teda, aby sa zvyšovalo
stravné, bytné a snižovaly štipendiá,
ako sa stalo nedávno v Bratislave. Tu sa mi tak pozdáva,
človeku, ktorý študoval v Prahe, že hoci
je dnes akousi módou zbytočne a nemiestne kritizovať
prvú Masarykovu Československú republiku,
vysokoškoláci nedajú sa nikdy strhnúť
a budú pozerať na ňu ako na eldorádo
sociálnych výdobytkov pre veľkú rodinu
adeptov vedy a umenia.
V predpoklade, že tento úsek štátnej správy
bude sledovať líniu, ktorú som naznačil,
vyhlasujem menom Demokratickej strany, že za tento rozpočtový
diel budeme hlasovať. (Potlesk.)
Místopředseda Petr (zvoní):
Uděluji slovo dalšímu řečníku,
kterým je p. posl. Bacílek.
Posl. Bacílek: Slávna snemovňa! Panie
a pánovia!
Na včerajšej schôdzi poslaneckej snemovne rečník
Komunistickej strany posl. Bašťovanský,
kľudne a dôstojne apeloval na prítomných
poslancov Demokratickej strany. Bašťovanský
žiadal, aby Demokratická strana zanechala obojakej
politiky vládnej i opozičnej a aby sme i dnes -
tak ako sme svorne bojovali proti fašizmu v Banskej Bystrici
- poctivou a čestnou politikou a prácou postarali
sa behom budúcich dvoch rokov o odstránenie následkov
vojny a odvekej biedy Slovenska.
Na tieto priateľsky myslené slová, smerujúce
ku vyčisteniu ovzdušia a umožneniu skutočnej
spolupráce - ako tomu bolo v dobe minulej, v dobe slávneho
nášho slovenského národného povstania
- bolo odpovedané útokom p. posl. dr Kočvaru,
ktorý vedľa druhých otázok i mystifikoval
do určitej miery poslaneckú snemovňu.
Nech mi je teda dovolené pre plnú jasnosť vo
veci politiky Demokratickej strany a nášho stanoviska
k tejto predniesť niekoľko slov.
Chápem plne, že bolo skutočne veľmi nutné,
aby p. dr Kočvara s tejto tribúny prehlasoval
hodne zvýšeným hlasom československosť
a lojalitu k tejto republike. Možno, že p. Kočvara
osobne má k tomu hodne dôvodov. Ale nechcem sa zaoberať
osobnými otázkami. Chcem len odpovedať a na
pravú mieru a do pravého svetla uviesť polopravdy,
ktoré boly pred slávnou poslaneckou snemovňou
pánom dr Kočvarom prednesené.