A tady jsem u toho velkého území, které je celou jednou třetinou našich historických zemí, u toho území pohraničního, které má těch stínů mnohem více než naše vnitrozemí. A jestliže už zde byla řeč o našem Sboru národní bezpečnosti, budiž mi dovoleno říci, že s tímto našim sborem v jeho velkém celku nemůžeme být tak spokojeni, jako s ním byl spokojen kolega dr Kokeš. Já také jako on žiji v našem pohraničí a vím, že vedle velké záslužné práce, kterou tam SNB koná, jsou tam také jednotlivé případy, s kterými nemůžeme naprosto souhlasit. A jestliže mluvíme všichni svorně o tom, že je třeba nás národní a politický život naprosto očistit, tož by bylo také z velké části zapotřebí, abychom očistili i tento Sbor národní bezpečnosti. Je totiž dokázáno, že někteří lidé, také v tomto sboru slouživší, nemají ještě dneska v některých svých obcích, kde sloužili za okupačních let, dosud vysvědčení o státní a národní spolehlivosti, zatím co jiní, kteří se mohou vykázat vysvědčením svých velkých bojů na pražských barikádách a dobrými osvědčeními svých podřízených, že je dobře školili, tito lidé jsou dáváni proti své vůli do pense.

Tož vidíte, že ani v řadách Sboru národní bezpečnosti není všechno tak krásné a růžové, jak se některým pánům kolegům zdá, že i tu, právě proto, že chceme mít náš život po všech stránkách čistý a dokonalý, musíme se snažit, aby i ve Sboru národní bezpečnosti bylo dosaženo nápravy. O tuto nápravu se musíme snažit tím spíše, že výdaje na Sbor národní bezpečnosti tvoří velmi podstatnou část rozpočtového čísla ministerstva vnitra a že samo ministerstvo vnitra hospodaří tak velkou částkou, která dříve stačila k uhrazení celého našeho státního rozpočtu v dobách prvního dvacetiletí naší republiky Československé.

Vycházím ze zásady, že celý náš národ si platí své daně, dávky a poplatky a že tedy Sbor národní bezpečnosti musí také celému našemu národu, všemu obyvatelstvu poctivě sloužit. Zatím vidíme v našem pohraničí, že někdy je spravedlnost velmi rychlá, když se jí má pomoci některému vlivnému politickému činiteli, a že velmi kulhá a je velmi pomalá, když má pomoci některému příslušníku politické strany, která není stranou nejsilnější. Prosím, po této stránce spokojeni býti nemůžeme a budeme se vždycky dožadovat naprosté nápravy.

Mohl bych uvádět hodně a hodně příkladů z našeho pohraničí, kdy skutečně Sbor nár. bezpečnosti nebyl na svém místě, a zejména starší příslušníci tohoto sboru sami si také na tyto poměry stěžují.

Jestliže mluvíme o očistě našeho národního života, tož musíme tuto očistu provádět všude a zejména tam, kde má být konána na prvním místě. V pohraničí našem je ještě mnoho, velmi mnoho místních národních výborů, kde jsou lidé, ať v jakékoli funkci, kteří nejsou ještě ověřeni co do státní a národní spolehlivosti, jak jsem se přesvědčil nejen ve svém místě, kde bydlím, v Ústí n/L., kde jsem také měl možnost kolegovi Štětkovi podat důkazy o tom v papírech, kde se dosud náprava nestala; ale měl jsem také možnost i v Horním Litvínově, v Děčíně i v jiných místech pozorovat, že skutečná očista v místních a okresních národních výborech dosud provedena nebyla. (Výkřiky.) Jestliže se může okresní bezpečnostní referent odhodlat k tomu, aby veřejným rozhlasem upozornil všechny ty, kdož už dávno měli být pod zámkem, že jde o krádež dvou miliard korun československých, tož myslím, že tento okresní bezpečnostní referent není na, svém místě, protože upozorňuje všechny vinníky již předem, aby se poschovávali anebo aby aspoň poschovávali to, co státu a našemu národnímu majetku odcizili. (Potlesk.)

V onom prvním režimu naší republiky by byl býval každý okresní hejtman, který by se byl takového zločinu dopustil, ihned suspendován. (Potlesk.) To je ten rozdíl mezi republikou vaší a mezi tou republikou, jak my, českoslovenští národní socialisté, si ji představujeme. A dále vám řeknu, paní a pánové, že tento okresní bezpečnostní referent byl ve svých mladých letech v první republice Československé členem německého Turnvereinu a že my všichni, kteří jsme tenkrát, než jsme utekli, v tomto městě žili, jsme ho viděli chodit v těch botách a obcovat s Němci. A dnes ten člověk nás, poctivé Čechy, kteří jsme musili tehdy odtud utéci, stíhá a je našim velitelem i po stránce naší osobní spolehlivosti a bezpečnosti.

To prosím nejde, aby někteří činitelé okresních národních výborů dosud nebyli členy našeho státu, protože nemají dosud naše státní občanství. Jestliže takovéto občanství získal rumunský příslušník teprve v r. 1941 nebo 1942 v protektorátu, pro nás tato jeho protektorátní příslušnost nemůže platit, protože jsme si vědomi, že tenkrát, r. 1941 a 1942, když heydrichiáda, okupace a německá zvůle nejvíc proti našemu národu působila, mohl dostat protektorátní příslušnost jen člověk Němcům naprosto spolehlivý a nemůže být tedy spolehlivý nyní, když píšeme rok 1946 a když jsme ve druhém roce naší národní revoluce.

Jestliže tedy mluvíme o očistě, tak ji dělejme všichni upřímně ve všech politických stranách, ať už to vadí té či oné politické straně jakkoliv, a věřte, že budeme míti potom mnohem méně třecích ploch a že náš lid bude mnohem spokojenější, nežli je až dosud.

Bylo zde také vzpomenuto té okolnosti, že naše Československá republika je státem suverénním a že se tímto suverénním státem stala za velmi účinné pomoci našeho velkého a slavného spojence, Svazu socialistických sovětských republik. Skláním se i celá naše strana před tímto velkým spojencem, slibujeme mu pro přítomnou dobu i pro všechnu velkou budoucnost našich národů největší naši podporu, ale prosím, to nesmí znamenat, že tato naše suverenita se navenek projevuje naprosto falešně. Tož právě proto, že jsme suverénním národem, musíme chtít jen jedno a zas jedno: aby navždycky vpředu v jakémkoliv našem shromáždění a při jakékoliv příležitosti byla vztyčována jen jediná, naše československá státní vlajka. (Potlesk.)

Zatím je taková situace, že řada místních a okresních národních výborů dává svým členům, funkcionářům a činovníkům legitimace, kde je napřed nahoře vlajka nám spřáteleného národa a pod ní je teprve naše československá státní vlajka a kde je dvojí text, ruský a český. Já se domnívám, že tak daleko nemusíme jít a že náš velký a slavný spojenec Svaz socialistických sovětských republik to na nás nežádá. Nedivte se, prosím, když jsou potom z toho nějaké nepříjemnosti, které odsuzujeme, ale kterým bychom mohli zabránit, kdybychom skutečně v duchu naší československé svobody a suverenity jednali v nižších i vyšších složkách naší lidové demokratické samosprávy.

Naše pohraničí je osidlováno a právě v těchto měsících, do konce dubna, počítáme s tím, že bude osídleno celé. A zase musíme říci k naší velké a těžké lítosti, že nebylo a není ještě osidlováno jen těmi nejlepšími lidmi. Chápu, že mezi zrním je také koukol, ale byl bych rád, kdyby toho koukolu bylo co možno nejméně. A zatím vidíme, že v mnoha našich funkcích jsou lidé, kteří byli trestáni nejenom politicky, ale i pro těžké delikty, krádeže a podvody, a nemůžeme proto chtíti, aby tito lidé, kteří mají být od veřejné správy nejvíce oddalováni, byli jí, naší lidové samosprávě a veřejné správě, nejblíže.

Musíme se tedy starat i po této stránce, aby Osidlovací úřad a Fond národní obnovy vycházel našemu pohraničí více a lépe vstříc. Je pravda, že našim reemigrantům, našim lidem, kteří se vracejí na naše volání k nám zpět do vlasti, se nevychází některými místními národními výbory tak vstříc, jak bychom si skutečně všichni v zájmu dobrého a poctivého osídlení našeho pohraničí přáli. Jsou to i vojáci a političtí vězni, kteří si také stěžují a právem - někdy to velmi dobře a jasně pozorujeme - že místní národní výbory se nedívají příznivě na jejich přednostní nároky a že národní správy a jiné věci jsou udělovány proti duchu dekretů pana státního presidenta. (Výkřiky.)

Jedna veliká bolest nás také všechny tlačí. Zůstalo tam velmi mnoho lidí, kteří mají podánu žádost o státní občanství. Je potřebí, aby ministerstvo vnitra o těchto žádostech co možno nejrychleji rozhodlo, ať tak či onak, ať kladně nebo záporně, ale je potřebí, aby už po jednoročním čekání tito lidé věděli, na čem jsou, aby prostě věděli, že buď zůstanou v republice Československé anebo že budou odsunuti za hranice. Také nám to vadí, když nevíme, s jakým počtem můžeme počítat. (Předsednictví převzal místopředseda Tymeš.)

Paní a pánové, jestliže jsem nanesl některé stíny do naší osidlovací politiky, je mi jasno, že velká a převážná část našeho obyvatelstva v pohraničí koná svou poctivou věc velmi dobře a s tohoto místa jim velmi srdečně děkuji. Vím, že naši učitelé, naši pohraniční strážníci, železničáři, pošťáci hned od dob květnových spěchali, aby nám území našeho pohraničí zajistili, a vím také, že se k těmto našim veřejným zaměstnancům přidružila velká část lidí, pracujících v továrnách a úřadech, která si velmi dobře a krásně vede.

Budeme pro rozpočet ministerstva vnitra velmi rádi hlasovat v té naději a v té víře, že v dohledné době všechny ty požadavky našeho pohraničí budou uskutečněny a že se pak dočkáme toho, že všichni lidé celého našeho státu, všichni si budeme moci říci, že jsme konali své budovatelské dílo skutečně československy, poctivě a dobře. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Dalším řečníkem je p. posl. Kubát. Udílím mu slovo.

Posl. Kubát: Slavné Národní shromáždění!

Rozpočet ministerstva vnitra vykazuje v sektoru národní bezpečnosti výdaje, které dosahují úctyhodné cifry 3.205 mil. Kčs. Nechci kritisovat všeobecně výši těchto výdajů, že proti letošnímu roku stoupnou víc než o půl miliardy Kčs. Je to asi 20 %. Něco z této částky bude nucen p. ministr ušetřit v rámci celkové úspory rozpočtové, z níž vláda předepsala ministerstvu vnitra úsporu 520 mil. Kčs.

Potřebujeme dokonale vybudovanou a spolehlivou bezpečnostní službu, která je nám v míru tím, čím je nám ve válce armáda. Také na armádě nechceme šetřit, neboť násilné úspory na národní bezpečnosti i na národní obraně by byly danajským darem našemu lidu. Jeho úsilí na poli práce za šťastnou a pokojnou budoucnost naší vlasti by bylo úsilím hospodáře, spoléhajícího na dobrou sklizeň s pole, kde vedle pšenice roste i plevel. Kdyby jen o pšenici pečoval a plevele si nevšímal, brzy by klidil víc plevele než dobrého zrna.

Naše bezpečnostní orgány nemají ještě dnes věru proč zahálet. Jejich boj proti nepříteli vyžaduje od nich v těchto dobách výstavby lepšího života na zbořeništi starého nespravedlivého světa vypětí všech sil fysických i mravních. Rozvrat hodnot materiálních i mravních, jenž zasáhl svět v minulých letech hrůzy jako důsledek sobectví soukromokapitalistického řádu a jeho fašistické zrůdy, zanechal hluboké stopy na morálce lidstva. A právě nás, Čechy a Slováky, poučila minulá léta, že humanita a spravedlnost sama nestačí, není-li opřena o hradby těl ochotných pro ni obětovat vše, i životy. Proto poslanci čs. sociální demokracie budou hlasovati pro zvýšený rozpočet ministerstva vnitra v oboru státní bezpečnosti.

Vedle toho chceme dbát, aby se všem statečným mužům, kteří bojují na frontě vnitřního zabezpečení státu, dostalo v rámci rozpočtu všeho materiálního zabezpečení, které jim naše ještě chudá vlast může poskytnout. Byl jsem v minulých dnech v pohraničí a hovořil s mladými chlapci z SNB, kteří obětavě konají těžkou službu střežení hranic. Denní i noční pochůzky pohraničními lesy střídají se s pohotovostí a krátkým odpočinkem. Slouží rádi, přestože jsou nedostatečně vystrojeni, zejména pokud jde o oděv a obuv. Za 18 měsíců dostali každý jeden pár bot, které už pochopitelně nechrání dobře nohy v nynějších mrazech a plískanicích. Slouží rádi přesto, že bojují nejen proti německým i našim zločincům, nýbrž i s národním výborem za lidsky důstojné ubytování. Teprve po 6 týdnech byl jim uvolněn dům, v němž bydleli 2 Čechové a 1 Němec a který nyní postačí pro 46 příslušníků SNB. Je nutno, aby v rámci rozpočtu byla nalezena úhrada pro zlepšení výstroje příslušníků SNB, zejména pokud jde o obuv.

Bezpečnostní výbor ústavodárného Nár. shromáždění se v řadě svých schůzí zabýval naší bezpečnostní situací a přednesl panu ministru vnitra řadu kritických i pracovních podnětů k organisaci a výkonu bezpečnostní služby. Kvitujeme s povděkem, že tyto připomínky nezůstaly bez povšimnutí, a máme důvěru v pana ministra, že bude důsledně pokračovati v nápravě všude tam, kde se dosavadní prozatímní organisace či její orgány neosvědčily. Kritika bezpečnostních poměrů je věcí nadmíru delikátní. Musí totiž dbáti, aby směřovala jenom k nápravě chyb, a při tom se musí uvarovati všeho, co by mohlo poškodit dobré jméno našeho státu a porušit jeho vnitřní klid a pokojné spolužití občanstva. Nesmí zajít tak daleko, aby se mohla státi zbraní reakce domácí i zahraniční v boji proti naší lidové demokracii. Čs. sociální demokracie u vědomí těchto zásad bude i nadále bdít nad objektivitou a seriosností naší bezpečnostní služby a chce pana ministra vnitra v dalším budování obtížné a odpovědné bezpečnostní služby podporovat. Naše kritika bude vždy zaměřena k posílení všeho positivního a pokrokového v tomto tak důležitém sektoru státní správy.

Dobrou bezpečnostní službu budou vykonávat její orgány tím lépe, čím více zajistíme jejich materiální i duchovní nezávislost. Osoby, kterým stát svěřuje dozor nad morálkou všech ostatních občanů, přibližují se svým postavením nezávislým soudcům. Každý z nich musí často samostatně uvážit a rozhodnout o tom, zdali se ten či onen občan dostal do rozporu se zákonem. Žádáme od nich při tom právem přísnou objektivitu. Dosáhneme jí však všeobecně jen tehdy, zajistíme-li je existenčně proti všem svodům, jež se jim tak často při výkonu služby nabízejí. Vedle toho musíme dbát, aby jen pevné mravní charaktery zajišťovaly naší bezpečnost. Každé zatčení bezpečnostního orgánu pro charakterově závadné činy budí nedůvěru k celé bezpečnostní službě a podkopává její autoritu. Zejména v pohraničí - kde se vedle masy poctivých pracovitých osídlenců ještě někde skrývají jedinci, kteří tam přišli s nepoctivými úmysly - je zapotřebí, aby tím důsledněji a objektivněji pracovaly bezpečnostní orgány. Musí tak pracovat i bezpečnostní referenti národních výborů.

Očista pohraničí od těchto nekalých živlů je jednou z důležitých podmínek pokojné a radostné práce osídlenců. Je podmínkou jejich dobrého soužití a jejich důvěry v právo a spravedlnost. Jestliže někde rozhoduje dosud více politická legitimace než mravní charakter občana, je to jen ke škodě osídlení a plného roztočení kol naší dvouletky v pohraničí. Ještě k horším škodám dochází, zaujímá-li takový jedinec sám významnou funkci veřejnou či dokonce bezpečnostní. Jsou okresy, které již mají šestého předsedu ONV či OSK, když předchozích pět sedí buď za mřížemi nebo jsou na svobodě jen proto, že není jejich závadné činnosti dosti přímých důkazů, po případě se důkazy ztratily. Dokud se politické strany této přítěže v pohraničí nezbaví, nemohou očekávati dobrou spolupráci ostatních, jímž morálka veřejných činovníků není lhostejná. Bezpečnostní orgány se v takovém prostředí ocitají ve zvlášť obtížné situaci. Netroufají si zakročovat proti svým nadřízeným lidovým orgánům a jejich smysl pro právo a spravedlnost marně bojuje proti politickému sobectví. Stěžují si, že zlodějíčkové jsou sice posíláni za mříže, avšak zlodějové běhají na svobodě, ba mají k disposici vše, co jim umožňuje páchání dalších nepravostí. Více poctivé politické práce a méně stranického sobectví v národních výborech, to jsou zásady, po jejichž rychlé realisaci volá všechen pracující lid našeho pohraničí. Přinesou i posílení autority a důvěry našim pohraničním národním výborům i bezpečnostním orgánům. Budou jim posilou v boji proti škůdcům, ať již z tábora našich odvěkých nepřátel nebo ze zločinného světa, který se snaží ještě leckde v pohraničí ukrýt svou černou minulost.

Jednou ze zásadních otázek, které jsme přinesli k diskusi do bezpečnostního výboru ústavodárného Národního shromáždění, je organisace a výkon osvětové služby ve SNB. Jsme si vědomi, jak důležitou je pro správný výkon služby politická vyspělost příslušníků SNB. Souhlasíme proto s nestranickým pokrokovým politickým školením všech nových příslušníků sboru, kteří pro své mládí neměli mnoho možností k správné politické orientaci v duchu naší lidové demokracie. Také všude tam, kde jednotlivé složky sboru národní bezpečnosti žijí společně v kasárnách a jsou zčásti isolovány od normálního společenského života jejich spoluobčanů, je zapotřebí, aby vhodnou objektivní formou byli seznamováni se vším, co přináší politický život, nechceme-li, aby až budou zařaděni do normální služby ve stanicích, tápali v politických otázkách, jež tak často souvisí s výkonem jejich služby. Službu na stanicích, u velitelství považujeme však za tak blízkou životu a práci ostatních pracujících složek národa, že jakákoliv politická diskriminace byla by zde přímo mravním ponížením občanů, kteří ji vykonávají. Politický tlak, který pociťují členové Sboru národní bezpečnosti nuceným dozorem osvětových důstojníků někdy mladých a odborně i politicky nezkušených, vyvolává často opak toho, čeho chce osvěta dosáhnout. Svobodymilovnému, hluboce demokratickému cítění našeho občanstva se totiž zásadně příčí každý politický nátlak, ať jej vykonává kdokoli. Vyvolává okamžitě reakci proti všemu, co se mu často nuceně předkládá k politickému myšlení. Provádíme po revoluci převýchovu celého národa po stránce mravní i politické. Masy těch, kteří dříve politicky bloudili v zajetí měšťácké kapitalistické ideologie, stávají se postupně v osvobozené vlasti věrnými stoupenci socialistické demokracie. I členové SNB, kteří v době okupace odolali tlaku nacismu a namnoze tvořili přední řady bojovných kádrů národa proti nepříteli, jsou ve zdrcující většině naplněni vůlí a odhodláním přispěti poctivým výkonem služby k dobudování nové socialistické náplně našeho veřejného i hospodářského života. Stavíme-li nad ně politickou kuratelu, říkáme jim tím již předem, že této jejich dobré vůli a odhodlání nedůvěřujeme. Zklamání, jež se u nich projevuje, vede pak k resignaci. A resignovaný výkon služby si jistě zejména v národní bezpečnosti nepřejeme. Postarejme se důsledně, avšak demokraticky, abychom zbavili SNB jedinců, kteří nejsou touto dobrou vůlí a snahou naplněni. Zaměstnanecké rady SNB čeká zde ještě úkol, jehož plnou vážnost a nutnost jistě chápou.

Politická výchova pracujících, směřující k jejich socialistickému a demokratickému uvědomění, je významným úkolem odborového hnutí. Svaz zaměstnanců SNB jako jednotný odborový představitel této důležité složky pracovníků v našem národním státě v rámci celé námezdně pracující třídy, soustředěné v odborovém hnutí, je odhodlán plniti nejen na poli činnosti sociální, ale i kulturní a osvětové své politické nadstranické poslání. Seriosní spoluprací s velitelskými místy i orgány lidové samosprávy chce zapojit své členstvo do pokrokové kulturní i osvětové práce. Chce v něm stále víc a víc prohlubovat lidově demokratické přesvědčení. Chce v něm probouzet opravdovou lásku k těžkému a odpovědnému povolání. Jsme přesvědčeni, že touto demokratickou výchovou v odborové organisaci vytvoříme že SNB politicky uvědomělou přední baštu ochrany naší republiky a z jeho členů pak poctivé a nekompromisní obhájce naší lidové demokracie a její strážce před každou reakcí.