Ve vlastních řemeslnických dílnách musí býti doplněno strojové zařízení, které zaručuje nejvyšší ekonomii v práci. Pro doplnění strojního zařízení se musí dostati řemeslu přiměřeného podílu na strojích z konfiskátů. Výroba řemeslná musí býti zásobována surovinami v stejné míře, jako je zásobován průmysl znárodněný, ovšem se zřetelem na skutečnou výrobnost. Silná zahraniční poptávka po řemeslných výrobcích dává záruku stálého odbytu kvalitních řemeslných výrobků a tím také příliv zahraničních devis.

Říkáme, že chceme zvýšit blahobyt celého národa. Co to znamená? Nic jiného, než že chceme zvýšiti výrobu tak zvaných "spotřebitelských statků", t. j. předmětů denní potřeby. Chceme, aby znárodněná i neznárodněná výroba co nejvíce a nejlépe sloužila spotřebiteli, aby vyráběla zboží a předměty v takovém množství a takové jakosti, jakou si spotřebitel žádá. To sdělí výrobě nejlépe obchodník, který spojuje výrobu se spotřebou. A tu jsme u důležitosti distribuce. Kdyby nebylo distribuce, neměla by výroba žádný přehled o tom, co široké spotřebitelské vrstvy žádají. Vyráběli bychom předměty v kvalitách, které nevyhovují, a v množstvích příliš velikých nebo zase malých. Zde leží úkol distribuce: denním stykem se spotřebitelem zjišťovat jeho přání a dávati je výrobě, službou zákazníku povýšit spotřebitele na důležitého činitele, jenž rozhoduje, co se bude vyrábět a kolik se toho bude vyrábět. Obchodník, který denně žádá nová zlepšení výrobků, není často výrobě příjemný. Oč pohodlnější by bylo postavení výrobce, kdyby nemusel hleděti na požadavky obchodníka, tlumočícího přání spotřebitele, a kdyby si vyráběl, co by chtěl, a jeho výrobky by v nedostatku jiných musel spotřebitel odebrat!

Tu najdeme vysvětlení pro snahy průmyslu vniknout do distribuce a zvládnout ji. Kdyby se to podařilo, pak by nediktoval spotřebitel prostřednictvím distribuce svá přání výrobci, ale naopak výrobce spotřebiteli. Mnohé z útoků proti distribuci si můžeme takto vysvětliti.

Víme ovšem, že stejně jako bychom potřebovali zracionalisovat a zlevnit výrobu, právě tak bychom měli zjednodušit a zlevnit distribuci. Zlevnění distribuce můžeme dosáhnout řádným využitím pracovníků. Kontrolu můžeme provádět stanovením minimálního obratu na jednu osobu.

Jestliže byla v některých oblastech distribuce přesycena v důsledku zředění obyvatelstva, nemusíme hned zneklidňovat řádné obchodníky a živnostníky hrozbami o uzavírání živností, když máme dosti prostředků k odstranění této závady. Omezme vydávání nových živnostenských listů, překontrolujme nové živnostenské listy, vydané po revoluci, likvidujme v přesycených krajích německé konfiskáty, a kdyby ani toto nestačilo, uzavřeme podniky těch živnostníků, jimž můžeme poskytnouti obživu v témže oboru v pohraničí. Nedopouštějme však, abychom na jedné straně mluvili o přesycenosti distribuce a na druhé straně abychom povolovali určitá privilegia národním podnikům a družstvům zřizováním nových prodejen. Provádějme i v distribuci to, co jsme slavnostně proklamovali v zákoně o dvouletce, to jest rovnost všech druhů podnikání. (Potlesk.)

Paní a pánové, dovolil jsem si ve svém povšechném výkladě dotknouti se jen některých hospodářských problémů našeho státu. V rámci povšechné debaty nemohu zacházeti do podrobností jednotlivých resortů. Uvedl jsem jen několik ukázek, nasvědčujících tomu, že v našem státním rozpočtu lze hledat a také nalézt podstatné úspory, kterými by bylo možno ulevit neúnosnému již tlaku, kterým veřejná vydání doléhají na daňovou únosnost obyvatelstva i na úvěrové možnosti peněžního trhu. Krátká doba, vyměřená k projednávání rozpočtu, nepřipouští ovšem více, než jenom možnost poukázat na tyto pravděpodobnosti úspor a uložit parlamentní úsporné a kontrolní komisi, aby se ve směrech, které naznačí rozprava o tomto rozpočtu, podjala celoroční úmorné a odpovědné práce, která by tyto náměty mohla skutečně promítnouti do snížených položek státních vydání. Mohou jí v tom pomoci resoluce, přijaté rozpočtovým výborem. Přejeme si, aby tato komise svým složením i svou činností vyjádřila obecné přesvědčení, které spojuje celou naši veřejnost se sněmovnou, že snížení veřejných výdajů musí býti rozhodně dosaženo, ale že musí býti prováděno objektivně, nestranicky, s plným pochopením pro úkoly státu a s neumdlévající snahou, aby tyto úkoly byly plněny dobře, účelně a hospodárně.

Pokusil jsem se vyjádřit v hlavních rysech stanovisko strany, kterou mám čest zastupovat, k státnímu rozpočtu na rok 1947. Chtěl bych závěrem říci, že pro nás není schvalování státního rozpočtu otázkou více méně formálního povolení výdajů, které vyplývají z potřeb státu a ze základní politické linie, pro kterou se naše strana rozhodla; pro nás je jednání o státním rozpočtu a jeho schválení výsostně důležitou věcí politickou, je závažným potvrzením přihlášení se k těm zásadám politickým, na nichž je utvořena nynější vláda Národní fronty. Schválení rozpočtu je pro nás zpečetěním těchto zásad.

Bylo-li v těchto dnech řečeno o funkci tvořící se parlamentní úsporné a kontrolní komise, že má být parlamentu určitou náhradou oposice, které náš parlamentarismus při systému Národní fronty formálně postrádá, platí to do veliké míry o veškerém jednání v parlamentě, že si totiž v Národní frontě musíme obstarávat sami nejen chválu, nýbrž také kritiku svého počínání, a to kritiku přísnou. Zdá se mi, že jsme se dosud poněkud příliš starali o to, abychom si obstarávali chválu pro to, co naše vláda a parlament podniká, a že jsme poněkud málo dbali o tuto část kritickou. Pro stanovení číslic státního hospodaření pro rok příští je předpokladem také rozbor číslic hospodaření uplynulého; politicky pak to znamená nejen účtování číslic, nýbrž účtování všeho, co se politicky dělo. Proto jsem se také kriticky dotkl mnoha věcí, ale v závěru bych rád zdůraznil, že tyto kritické tóny jsou jen jinou stránkou oné základní politické vůle naší strany, jak se projevuje účastí na vládě Národní fronty a jak bude znova závazně vyjádřena naším hlasováním pro rozpočet na příští rok. Budeme pro něj hlasovat v plném vědomí odpovědnosti, která je s tím spojena, odpovědnosti za břemeno, které je československému pracujícímu člověku tímto rozpočtem ukládáno, ale také u vědomí, že je to jedině možná politika, kterou v přítomné chvíli národ jako celek potřebuje.

Rád bych při této příležitosti řekl, že účast československé strany národně socialistické ve vládě Národní fronty není jen výrazem náhodné konstelace, nýbrž bezprostředním uznáním základních potřeb národa v přítomné době. Jsme pro dnešní soustavu Národní fronty v přesvědčení, že nejlépe vyhovuje velkým úkolům, které národu klade přítomná doba, a svou účastí na veškeré práci vlády, parlamentu a na velkém díle dvouletého plánu jsme prokázali dostatečně, že pro nás není jiné cesty.

Neděláme si ilusí o tom, že dnešní rozpočet představuje přetěžké břemeno pro všechny československé poplatníky a že by se při opakování svým účinkem na nejširší vrstvy pracující projevil protisociálně. Dáváme-li mu pro tento rok svůj souhlas, je to jen za předpokladu, že právě v účinné spolupráci stran Národní fronty budeme mít pro příští léta bezpečný nástroj, jak rukou společnou srazíme vysoká rozpočtová čísla dolů a sejmeme tak s pracujících vrstev národa příliš těžké břímě daňové.

A konečně mi dovolte, abych co nejsrdečněji poděkoval generálnímu zpravodaji rozpočtového výboru posl. Firtovi (Potlesk.) za jeho práci a důkladnou přípravu, s níž k svému úkolu přistoupil, jakož i všem svědomitým členům rozpočtového výboru za každou spravedlivou kritiku rozpočtu. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ďalej je k slovu prihlásený p. posl. Šabršula. Udeľujem mu slovo.

Posl. Šabršula: Slávne ústavodarné Národné shromaždenie!

Predložený štátny rozpočet na rok 1947, o ktorom práve rokujeme, poskytuje pomerne neutešený hospodársky obraz nášho štátu a je nesporné, že čaká naň ešte mnoho ťažkých úloh, aby sa dostal z neblahých následkov vojny. Javí sa samozrejmým potreba oceniť snahu a dobrú vôľu všetkých zodpovedných činiteľov, ktorí pôvodné požiadavky jednotlivých rezortov značne stlačili, ale skutočnosťou zostáva i tak, že týmto snížením nepodarilo sa odstrániť schodok, ktorý reprezentuje skoro jednu tretinu celkovej rozpočtovej sumy. Keď k tomuto schodku pridáme ešte štátny dlh v sume bezmála 110 miliárd korún, objaví sa nám v hrubých rysoch bremeno, ktoré nás vonkoncom môže zaťažiť.

Kladiem si za povinnosť s tohoto miesta upozorniť na tento nepriaznivý stav. Pritom som si vedomý toho, že aj keby sme mali vyrovnaný rozpočet, nemohli by sme jasať, lebo i tak visel by štátny dlh nad nami ako Damoklov meč. Musíme si totiž toho byť vedomí a neustále to mať na mysli, že tento štátny dlh raz musí byť zaplatený a že sa ho aj musíme jeden raz zbaviť. Československá republika - ako sa často spomína - má v zahraničí meno jako solídny dlžník, ktorý svoje záväzky svedomite plní. Ale my neplníme svoje záväzky len preto, aby sme si získali dobré meno, lež hlavne preto, aby, keď už nie my, aspoň naši potomci mohli voľnejšie dýchať a žiť lepším, krajším životem. Je zaiste morálnou povinnosťou nás všetkých na toto myslieť a preto nesmieme odsúvať bremená na plecia iných, na plecia budúcich generácií len preto, aby sme si usnadnili vlastné postavenie, alebo aby sme sa mohli niečim blysnúť.

V tomto rozpočte poprečiarkovalo sa iste všetko, čo sa pri tak mimoriadne rýchlom pokračovaní popreškrtať dalo, aj keď si na to všetky rezorty svorne sťažovaly. Nestačilo všetko spracovať tak, ako by si každý jeden rezort bol býval prial. Domnievam sa však - a to je zaiste presvedčením aj celého ústavodarného Národného shromaždenia - že sa na výdavkoch musí usporiť prinajmenšom ešte raz toľko, ako sa pričinením vlády podarilo doteraz usporiť a poprečiarkovať. To preto, že nepomer medzi štátnymi výdavkami a príjmami pocítia predovšetkým vrstvy sociálne slabšie, i keď nie natoľko pri daniach priamych, ale celkom iste pri daniach nepriamych. Aj keď naša vláda má ten najlepší úmysel oproti sociálne slabým vrstvám obyvateľstva a snaží sa im v každom smere pomáhať, predsa len sme svedkami toho, že všetky otrasy hospodárskeho života zaplatí koniec koncov drobný pracujúci človek.

V súvislosti s tým považujem za potrebné pripojiť sa k tým z rečníkov, ktorí s tohoto miesta už pri mnohých príležitostiach volali po zjednodušení aparátu našej štátnej administratívy, lebo s poľutovaním treba konštatovať, že sa v tomto smere nevykonalo ešte ani toľko, čo by bolo možné označiť slovami "veľmi málo". Tak se mi zdá, že tieto hlasy sú viacmenej hlasmi volajúceho na púšti. Rozhodný ráz a rez, ktorý by sa mal v tejto veci urobiť, nie je prospešné tak dlho odkladať, až sa nám bude pozdávať operácia zbytočnou, lebo pacient už nebude možno pomoc potrebovať. Som tej mienky, že ak to má byť osožné, treba vykonať rez hneď, alebo aspoň čo najrýchlejšie. Veď už veľmi dlho si toto sľubujeme skoro na každom kroku, a naproti tomu skutočnosť je tá, že skoro na každom kroku zisťujeme, že náprava ešte v nijakom smere nenastala a situácia sa stáva čím ďalej komplikovanejšou. Štátni a verejní zamestnanci napr. sú už po dlhé mesiace zbytočne znepokojovaní hovorením a písaním o potrebnej reorganizácii verejnej správy, keďže sa táto neuskutočňuje dosiaľ a nič sa takmer nerobilo. Treba uznať, že všetci žijú takto v neistote. Hoci len časť z nich má byť predisponovaná, všetci trpia, hoci ide len o jednotlivcov, ktorí zneužívajú svoje úradné postavenie, ktorí žijú v presvedčení, že občianstvo je pre nich a nie opačne, ktorí za úplatky uprednostňujú najmä hospodársky silnejších na úkor potrebnejších a chudobnejších. Je najvyšší čas, aby táto neistota prestala, aby každý štátny a verejný zamestnanec vedel, na čom je a aby každý z nich vedel, že ak bude predisponovaný, neutrpí tým ujmu na svojej existencii. Pritom považujem za potrebné už teraz varovať pred vykonávaním týchto potrebných presunov podľa politickej príslušnosti, lebo sa obávam, že by nám mohli zostať v úradoch mnohí protekční, ale pre verejnú administratívu menej schopní, ktorí by sa však v istom povolaní mohli dobre osvedčit, kým naproti tomu skúsení a v každom smere vyhovujúci úradníci boli by na škodu verejnej správy premiestení.

Toto, pravdaže, je len jedna z podmienok pre dosiahnutie nápravy v štátnej verejnej správe. Treba spomenúť ešte aspoň jednu, ktorou je vykonanie vhodnej platovej úpravy pre štátnych a verejných zamestnancov, ku ktorej predpoklady majú byť dané práve vytvorením prvej. Pritom žiada sa poukázať na tú okolnosť, že učiteľstvu mohly by byť platy upravené už hneď, nakoľko tu niet prebytočných, ale naopak hovorí sa o nedostatku. A keďže platy učiteľov a profesorov upravené sú osobitným zákonom, nevidím prekážok, ktoré by stály v ceste vykonaniu patričného zvýšenia, ktoré by vnieslo žiadúcu spokojnosť medzi túto dôležitú složku verejných zamestnancov.

V snahe po snížení výdavkov malo by byť uvažované o skrátení vojenskej služby prezenčnej. Tým docielilo by sa nielen značných úspor vo výdavkoch Ministerstva národnej obrany, ale získal by sa tak značný počet dnes tak potrebných pracovných síl, ktoré by sa zapojením do pracovného procesu staly daňovníkmi, takže by sa tým aj štátne príjmy zvýšily. Domnievam sa, že proti skráteniu vojenskej služby prezenčnej s hľadiska obrany štátu niet žiadných vážnych dôvodov a verejnosť a hlavne branci uvítali by to s uspokojením.

V dvojročnom hospodárskom pláne sme si medzi iným uložili snížiť cenovú hladinu o 20%. Treba preto uvítať započatý energický postup príslušných orgánov proti čiernemu obchodu, ktorý celá verejnosť prijíma s nádejou, že bude v tomto smere pokračované až do úplného zjednania poriadku v otázke cien tak, aby bola odstránená disparita medzi hladinou cenovou a hladinou mzdovou a aby si pracujúci mohli všetky životné potreby obstarať za úradne stanovené ceny. To je bezpodmienečný predpoklad k tomu, aby sme mohli dosiahnuť žiadúcej výšky pracovnej morálky a plnej spokojnosti pracujúceho obyvateľstva. V tejto súvislosti považujem za potrebné pripomenúť, že vo verejnosti veľmi nepriaznivo zapôsobily zprávy, naznačujúce úmysel vlády zvýšiť ceny výrobkov priemyslu hutníckeho a slieváreňského, lebo sa v tom vidí rozpor oproti tendenciám dvojročného hospodárskeho plánu. Domnievam sa, že by bolo účelné vec túto verejnosti náležite vysvetliť a keďže je skutočne nevyhnuteľným vykonať v tomto sektore určité úpravy, nech je to jasne povedané, či ide o opatrenia prechodné a aké dôsledky to bude mať na ceny priemyselných výrobkov, ktoré potrebuje pôdohospodárstvo, živnostníctvo a domácnosti drobného ľudu. (Predsedníctvo prevzal podpredseda Petr.)

Dovoľujem si tiež upozorniť na stále silnejšie volanie z kruhov roľníckych a živnostníckych po uskutočnení sociálneho poistenia. Buduje sa síce národné poistenie, do ktorého bude aj táto vrstva obyvateľstva zaradená. Lenže vytvorenie tohoto diela - i keď sa na jeho tvorcov so všetkých strán nalieha - vyžiada si iste dlhšieho času, a preto bolo by účelné na prechodný čas uviesť do života poistenie roľníkov, remeselníkov a obchodníkov a uplatniť zákon z roku 1924 o poistení osôb samostatne hospodáriacich. Som presvedčený, že by toto opatrenie znamenalo veľký prínos vo smere konsolidačnom, a preto apelujem s tohoto miesta na príslušných vládnych činiteľov, aby bola vydaná s urýchlením vhodná úprava pre jeho realizovanie.

Nakoniec nech mi je dovolené zmieniť sa ešte stručne o problémoch spojených s otázkou náhrady vojenských škôd. Slovensko utrpelo vojnou veľké škody, ktoré u značnej časti jeho obyvateľstva znamenajú úplné ožobračenie. Štát stará sa o nahradenie utrpených škôd z príslušného jeho fondu a jeho orgány poskytujú poškodeným predbežne určité preddavky na ohlásené škody. Keďže tu ide o pomoc z verejných prostriedkov, musí nám záležať na tom, aby bolo pokračované čo najhospodárnejšie a hlavne spravodlivo oproti každému. Bohužiaľ, v tomto smere sú mnohé oprávnené sťažnosti. Jednak nebolo postupované vždy objektívne pri odhade vojnových škôd, jednak nepostupuje sa dosť rýchle pri poukazovaní preddavkov, a naproti tomu ľudia, majúci styky, docieľujú často nápadne rýchleho vybavenia. Tieto okolnosti vyvolávajú medzi obyvateľstvom oprávnené rozhorčenie a pohoršenie, najmä keď je skutočnosť taká, že obyčajne najpotrebnejším prichádza pomoc najoneskorenejšie a v rozsahu najskúpejšom. Nejakú pomoc inú zväčša nemajú a na túto sú odkázaní.

K docieleniu nápravy bolo by žiadúce vykonať náležité preskúmanie týchto preddavkov alebo aspoň urýchlené zrevidovanie v tých prípadoch, kde občianstvo z jednotlivých obcí podalo príslušnému povereníctvu sťažnosti. Okrem toho treba pripomenúť, že mnohí z poškodených, ktorí dostali preddavky za utrpené škody pred 15. novembrom 1945, nakoľko nebol k dostaniu stavebný materiál, nútení boli uložiť peniaze na viazané vklady a dodnes nemôžu dosiahnuť ich uvoľnenia. Žiadam preto, aby v tomto smere boly urobené vhodné opatrenia v prospech týchto poškodených i v prospech slovenských občanov vojnou poškodených a zvlášť drobných našich vkladateľov vôbec, aby si mohli z týchto viazaných vkladov vypomôcť a zaokryť aspoň tie najnutnejšie životné potreby.

Menom sociálne-demokratickej strany na Slovensku kvitujem predloženie osnovy zákona o zriadení parlamentnej úspornej kontrolnej komisie s podotknutím, že budeme pre schválenie tohto rozpočtu hlasovať. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Dalším řečníkem je pan posl. Štětka. Uděluji mu slovo.

Posl. Štětka: Paní a pánové!

Máme tento týden projednat a schválit státní rozpočet na rok 1947. My jsme jej napřed podrobně projednali během 14 dnů v rozpočtovém výboru, kde jsme došli k jednomyslnému závěru, že tento rozpočet, jako předtím žádný jiný, prošel ve vládě a zejména v ministerstvu financí tak důkladnou čistkou a škrtáním, že z původně navrhovaných 140 miliard výdajů byl seškrtán na částku 73 miliard výdajů, tedy skoro na polovinu. Přes největší úsilí vlády Národní fronty a zvláště ministerstva financí, dosáhnout největší úspornosti ve státní správě, končí přesto rozpočet na rok 1947 schodkem 25 miliard.

Paní a pánové, byly doby za prvé republiky, že ministr financí předkládal státní rozpočet s úsměvem. Toho jsme ovšem při letošním předložení státního rozpočtu u pana ministra financí neviděli. Všichni bývalí ministři financí z dob prvé republiky předkládali Národnímu shromáždění rozpočet vždy vyrovnaný a vždy jim ještě několik milionů zbývalo. Takto "vyrovnané" rozpočty vždy končily - v 15 případech - schodky, které v 15 letech činily 15 miliard.