Středa 11. prosince 1946

Méně pozornosti bylo věnováno velkému schodku, který musí býti uhrazen úvěrem, a otázce možnosti úvěru. Přípustnost úvěru byla odůvodněna velkými investicemi ve státním rozpočtu. O tom jsem se podrobněji zmínil ve své řeči výborové. Jiná otázka je možnost úvěru, protože bez úvěru by bylo nemožno rozpočet uskutečniti. Vyslovil jsem v rozpočtovém výboru jisté obavy v tom směru, obavy z t. zv. expanse úvěrové a ze vzrůstu finančního kapitálu přes míru únosnosti. To zdůraznil ve výboru též svým způsobem pan posl. Sajal.

Pan ministr financí zmírnil tyto mé obavy správným poukazem na thesauraci, která se může v zájmu svém i státním proměniti na kapitál. Dále uvedl, že vedle úspor tvořených z výtěžku nové práce objeví se tu též peníze, které podle rozpočtu vydá státní pokladna v rámci úrokové služby a na jiné účely finančního rázu. Jistě má pan ministr pravdu, že návrat thesaurace do peněžních ústavů a na peněžní trh by velmi usnadnil situaci. Ale aby se tak stalo, k tomu je třeba důvěry i slušného zúročení. Žijeme v době velké kapitálové potřeby na investice dvouletky a na státní schodek. Na druhé straně velikost zdanění odčerpává značné částky důchodové, že k spoření zbývá málo, zvláště při velké nivelisaci důchodů a neúměrně zvýšené důchodové a výdělkové dani, k níž jsme dospěli. Dobré státní hospodářství, které nemá neúměrné daně důchodové a výdělkové, stane se pevnou osou celého hospodářství národního a bude nejlepší pobídkou k úsporám a proti thesauraci. Ten, kdo spoří, upírá oči do budoucna. Stabilita poměrů dává mu do budoucna nejlepší vyhlídky. Opak budí rozmařilost, nedůvěru a thesauraci. Jestliže byl naším nejlepším pokladem a zdrojem vysoké úrovně hospodářské a kulturní náš člověk inteligentní, pracovitý a spořivý, pak nesmíme nic z těchto kvalit - žádný z nás - ztratit, nemáme-li upadat.

Jeden z členů rozpočtového výboru měl za to, že státu je usnadněn úvěr, má-li pojišťovny a banky v rukou, a dluh se stane únosnějším, když stát jednostranně sníží úrok z dluhu. Ale banky nejsou postátněny, nýbrž znárodněny. A nejsou jen instrumentem pro opatřování státního úvěru, protože mají i jiné hospodářské poslání. Nebylo by radno sledovati příklad nacistického Německa, které se obešlo bez válečných půjček, ale vybralo všechna aktiva peněžních ústavů, jež naplnilo podle diktátů svými bezcennými papíry. Státní úvěr musí býti zakotven v celém národě a celý národ musí míti důvěru ve státní hospodářství. (Potlesk.)

Libovolné snižování úroků ze státních papírů mělo by své důsledky pro majitele veřejné - sociální a j. pojišťovny, peněžní ústavy atd. - a na psychologii nových střádalů. Buď se zařídíme jen na úspory nucené, anebo počítáme-li s úsporami dobrovolnými, musíme počítati s jejich hospodářskými a psychologickými předpoklady.

Daňový systém má pro tvorbu kapitálu mimořádný význam. To je ta myšlenka pana posl. dr Chytila, totiž že nezáleží jen na celkovém břemenu, ale na tom, jak je rozloženo. Přetížení daní důchodovou a výdělkovou znemožňuje tvorbu kapitálu. Soustava přímých daní se rozpadává, ale tu má pravdu posl. Ješ, že nemůžeme rozhodovati o jednotlivém úseku a pustiti se zřetele celek, jak se stalo při dani ze mzdy.

Debata v rozpočtovém výboru se týkala též národních podniků. Jistě je pravda, že - jak bylo řečeno - čísla uvedená v důvodové zprávě jsou neurčitá a neúplná, ale jisté je též, že byly překážky, proč nemohlo být podáno více, jak přesvědčivě řekl pan ministr Laušman. Ne tak zcela případnou jsem shledal odpověď parlamentární kritice, praví-li se, že ten, kdo kritisuje, není stoprocentně pro znárodňovací akci. To jest asi taková odpověď, jako kdyby někdo řekl, že kritik není spolehlivým Čechem. Kritice věcné nelze odpovídati kritikou osobní. Bylo dále opětovně řečeno panem ministrem průmyslu, že byl znárodněn "hřbitov". Bylo by opravdu záhodno udělati nejen bilanci východiskovou pro znárodněné podniky pro dobu nynější, ale též bilanci podle stavu z poloviny května 1945. Mluvíme-li o oddlužení znárodněného průmyslu, musíme znáti důvod prodlužení u každého podniku zvlášť. Nezdá se, že každý náš průmyslový podnik byl tak zcela hřbitovem. Aby nebylo nedorozumění, příčin pro zadlužení bylo několik, některé odůvodněné, jiné neodůvodněné. Jde o to, aby parlamentní úsporná komise toto dobře zjistila, aby se nevinným paušálně nekřivdilo a aby vinníky při nejmenším vystřídali lidé schopnější. (Potlesk.) Jsme jistě všichni stoprocentně pro znárodnění toho, co znárodněno bylo, a pro řádnou správu v rukou národa a v zájmu národa. To je ta nejlepší cesta pro socialisující společnost a pro socialisující demokracii. (Potlesk.)

Přicházím, slavné Národní shromáždění, k závěru. Parlament odpovídá vládě, a mluví-li poctivě pravdu, poslouží nejlépe vládě samé. Nemáme parlamentární oposice, která by svou kritikou a kontrolou byla strážkyní počinů vládních, a proto musíme, ne z důvodů oposičních, ale z důvodů věrné spolupráce s vládou umožniti ono řízení, které je charakteristické pro demokracii a které měl na mysli president T. G. Masaryk, řekl-li, že demokracie je diskuse, diskuse poctivá a otevřená.

Dospěli jsme v rozpočtovém výboru k jednomyslnému názoru, že rozpočet na r. 1947 musí býti mezníkem, o němž budeme moci říci při rozpočtu na rok 1948, že byl vyvrcholením, a že odtud je zjevný obrat k lepšímu.

Bude nyní věcí parlamentu, aby se ujal v úsporné komisi spoluhospodaření na tomto rozpočtu, s vytrvalostí a tvrdostí, o níž mluvil pan ministr financí, který jí slíbil veškerou pomoc, za což mu srdečně děkujeme.

Můžeme s klidem říci, že máme při projednávání tohoto rozpočtu pocit, který jsme ještě neměli na jaře tohoto roku, že máme pevnější půdu pod nohama, že se máme oč opřít. Máme stále v čele státu milovaného, jednomyslně zvoleného presidenta (Potlesk.), máme pevnou vládu Národní fronty, máme svobodnou parlamentární kritiku, máme rozpočtový výbor odhodlaný podporovati ministra financí ve všech jeho počinech, směřujících k snižování veřejných výdajů. Máme dvouletý plán, k jehož úspěšnému provedení se šikují miliony pracujících mozků a rukou. V nejbližších hodinách budeme míti úspornou parlamentní komisi. A to jsou, slavná sněmovno, velké věci.

Zbývají již jen slova díků. Děkuji všem, kdož se na rozpočtových pracích podíleli. Předsedovi vlády, ministrům a povereníkům, předsedům nejvyššího účetního kontrolního úřadu a Najvyššieho kontrolného dvora, predsednictvu rozpočtového výboru, všem dílčím zpravodajům, účastníkům debaty, úředníkům ústředních úřadů a institucí, zejména úředníkům rozpočtového odboru ministerstva financí, a všem zaměstnancům sněmovny, jejichž výkonnost a ochota byla tentokrát zvlášť mimořádná.

Prosím slavné Národní shromáždění, aby návrh finančního zákona, jímž se stanoví rozpočet na rok 1947, a jeho přílohy přijalo za podklad svého jednání a schválilo jej spolu s připojenými resolucemi, jak se na něm, ve znění vládou navrženém, usnesl rozpočtový výbor. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Z usnesení předsednictva míním podle § 43 jedn. řádu rozděliti rozpočtovou rozpravu na povšechnou a podrobnou.

Rozprava podrobná by byla rozvržena na tři části, a to:

První část podrobné rozpravy, část politická, která v rozpočtu zahrnuje:

ze skupiny I, vlastní státní správa: kap. 1, President republiky a kancelář presidenta republiky, kap. 2, Ústavodárné Národní shromáždění, kap. 2a, Slovenská národná rada, kap. 3, Předsednictvo vlády, kap. 3a, Predsedníctvo Sboru poverenníkov, kap. 4, Ministerstvo zahraničních věcí, kap. 5, Ministerstvo národní obrany, kap. 6, Ministerstvo vnitra - Povereníctvo vnútra, kap. 7, Ministerstvo spravedlnosti s nejvyšším soudem, Povereníctvo spravodlivosti s Najvyšším súdom, kap. 8, Ministerstvo pro sjednocení zákonů, kap. 9, Nejvyšší správní soud - Najvyšší správny súd, kap. 26, Státní úřad statistický.

Ze skupiny II, Správa státních podniků: § 25 Štátne tlačiarne.

Druhá část podrobné rozpravy, část kulturní a sociální, která zahrnuje:

ze skupiny I, Vlastní státní správa: kap. 10, Ministerstvo školství a osvěty - Povereníctvo školstva a osvety, kap. 11, Ministerstvo informací - Povereníctvo informácií, kap. 21, Ministerstvo sociální péče - Povereníctvo sociálnej starostlivosti, kap. 22, Ministerstvo zdravotnictví - Povereníctvo zdravotníctva.

Ze skupiny II, Správa státních podniků: § 10, Státní statky zemědělských škol, § 11, Uhřiněvský školní závod zemědělský, § 12, Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, § 13, Žabčický školní závod zemědělský, § 14, Zemědělský školní závod Vysoké školy veterinární v Brně-Nový Dvůr, § 15, Státní veterinární ústav v Ivanovicích na Hané, § 16, Státní lázně, § 17, Státní tiskárny a Úřední list, § 18, Československá tisková kancelář, § 22, Štátne kúpele, § 24, Ústav pre školský a osvetový film, § 26, Zpravodajská agentura Slovenska, § 27, Štátne nakladateľstvo.

Třetí část podrobné rozpravy, část hospodářská, dopravní a finanční, která zahrnuje: ze skupiny I, vlastní státní správa: kap. 12, Ministerstvo zemědělství - Povereníctvo pôdohospodárstva a pozemkovej reformy, kap. 13, Ministerstvo výživy - Povereníctvo výživy a zásobovania, kap. 14, Ministerstvo průmyslu - Povereníctvo priemyslu a obchodu, kap. 15, Ministerstvo vnitřního obchodu, kap. 16, Ministerstvo zahraničního obchodu, kap. 17, Nejvyšší úřad cenový, kap. 18, Ministerstvo techniky - Povereníctvo techniky, kap. 19, Ministerstvo dopravy - Povereníctvo dopravy, kap. 20, Ministerstvo pošt - Povereníctvo pôšt, kap. 23, Odpočivné a zaopatřovací platy, kap. 24, Ministerstvo financí - Povereníctvo financií, kap. 25, Všeobecná pokladní správa, kap. 27, Nejvyšší účetní kontrolní úřad - Najvyšší kontrolny dvor, kap. 28, UNRRA.

Ze skupiny II, Správa státních podniků: § 1, Tabáková režie, § 2, Štátna mincovňa v Kremnici, § 3, Státní loterie, § 4, Československá pošta, § 5, Československé státní dráhy, § 6, Československé aerolinie, § 7, Poštovní spořitelna, § 8, Státní lesy a statky, § 9, Státní pokusné statky výzkumných ústavů zemědělských, § 19, Štátne lesy, § 20, Štátne majetky, § 21, Štátne majetky hospodáskych škôl a výzkumných ústavôv poľnohospodárskych, § 23, Riaditeľstvo pre cestovný ruch.

Skupina III, Správa státního dluhu.

Finanční zákon.

V 23. schůzi ústavodárného Národního shromáždění dne 22. listopadu 1946 bylo usneseno, aby o prohlášení pana ministra financí, které v oné schůzi učinil, předkládaje rozpočet, vykonala se rozprava sloučeně s projednáváním osnovy finančního zákona, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1947.

Podle tohoto usnesení provede se tedy o prohlášení pana ministra financí rozprava jednotná s rozpravou rozpočtovou.

Lhůtu řečnickou navrhuji podle usnesení předsednictva tak, aby pro celou rozpočtovou rozpravu činila pro každý klub tolikrát osm minut, kolik má členů, nejméně však 30 minut na 1 klub. Poslanci mimo kluby se počítají jako jeden klub.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Námitek nebylo.)

Není jich. Navržená lhůta řečnická je schválena.

Přistoupíme tedy k rozpravě povšechné.

Přihlášeni jsou tito řečníci: pp. posl. dr Zibrín, dr Chytil, Vilím, dr Krajina, Šabršula, Štětka a Bašťovanský.

Dávám proto slovo prvnímu řečníku, kterým je p. posl. dr Zibrín.

Posl. dr Zibrín (uvítaný potleskom): Vážené ústavodarné Národné shromaždenie! K rozpočtu som nemohol prehovoriť, lebo som chcel viesť rokovanie rozpočtové i formálne i materiálne úplne nestranne a dúfam, že sa mi to plne podarilo. Dohromady sme mali 11 schôdzí, prejednávali sme rozpočet 75 hodín, vymenilo sa 112 rečníkov a usnieslo sa 13 rezolúcií.

Keď si takto všeobecne pozrieme, mohol by ten, ktorý nesledoval naše jednanie, povedať, že načo sme tak dlho sedeli, keď sme vlastne k rozpočtu neurobili žiadny pozmeňovací návrh - aspoň sme ho nepreviedli - a keď sme rozpočet schválili tak, ako nám bol našou váženou vládou predložený. Pri prejednávaní rozpočtu mali sme pred sebou prehlásenie p. predsedu vlády, keď nám predložil budovateľský program a keď povedal, že rozpočtová politika jeho vlády musí smerovať k sníženiu schodku vo verejnej správe a že verejná správa musí pracovať hospodárnejšie. Toto nás viedlo a tak sme schválili až 13 rezolúcií a ja by som prosil vládu, aby si týchto 13 rezolúcií náležite všimla, lebo miesto zmien v rozpočte sme radšej robili rezolúcie a žiadali sme, aby jednotlivé rezorty si týchto rezolúcií všimly a aby sa hospodárilo tak, ako to tieto rezolúcie - by som povedal: ideové - vyžadujú.

Takto rozpočet je vlastne výsledkom kompromisu, kompromisu veľmi zdarilého, a to hlavne preto, lebo na samom prejednávaní a pojednávaní rozpočtového výboru p. predseda vlády, ako aj p. minister financií, ako i ďalší páni ministri niekoľkoráz nám dali záruku, že skôr než rozpočet tento stane sa zákonom, bude predložený vládny návrh o parlamentnej úspornej a kontrolnej komisii. S radosťou vám oznamujem, dámy a pánovia, že sa tak stalo, a nielen to, ale včera rozpočtový výbor už aj schválil túto vládnu osnovu a myslím, že súčasne, azda len v niekoľkohodinových intervaloch s týmto finančným zákonom budeme mať uzákonenú i túto, už i v prvom našom Dočasnom Národnom shromaždení požadovanú a teraz očakávanú komisiu. Je to veľmi dôležité, lebo takýmto spôsobom mohli sme niekdy en bloc, uspokojac sa výlučne s rezolúciou, schváliť i také položky, voči ktorým sme mali i zásadné námietky Lebo neurčovali sme, dámy a pánovia, pri schvaľovaní tohto rozpočtu maximá tak, že tieto sa musia bezpodmienečne vyčerpať. Očakávame, že zďaleka sa nevyčerpajú. Tak ako z tohoročného rozpočtu nám ostatne 12, prípadne 16 miliárd nevyčerpaného, očakávame, že aj v budúcom roku vážená vláda, ktorá sa bude iste spravovať budovateľským programom, z ktorého som vetu citoval, nevyčerpá všetko to, čo sme odhlasovali, ale vyčerpá len to, čo bude nutné, lebo, ako to pán zpravodajca uviedol, rozpočet tento trochu príliš ťažko bude dopadať na naše poplatníctvo. Kto vypočul zprávu pána generálneho zpravodajcu, kto si pozorne prečítal aspoň dvakrát zprávu pána ministra financií, ktorou predkladal tento rozpočet váženému parlamentu, ten iste je presvedčený, a musí byť presvedčený, že neostalo rozpočtovému výboru nič iné než to, čo som uviedol. A ja verím, že tie predpoklady, ktoré nás viedly v rozpočtovom výbore k takému by som povedal hormonickému súžitiu, sa v r. 1947 vo vláde nezmenia a takým spôsobom ďaleko nedosiahneme obnosy, ktoré sme odhlasovali.

K poznámkam pána generálneho zpravodajcu, ktoré uviedol v rozpočtovom výbore, bolo by azda sem tam i nejaké iné stanovisko. Ja hlavne musím sa zaoberať s jeho jedným tvrdením, keď postavil otázku zvláštneho finančního postavenia Slovenska v tomto našom rozpočte. I keď nemienim sa podrobne zaoberať so všetkým, predsa len musím reagovať pánu generálnemu zpravodajcovi, pokiaľ hovorí o tom, že väčší schodok slovenský sa uhradzuje podľa svojej únosnosti. Lebo tento úsek prejavu pána generálneho zpravodajcu môže byť síce predmetom podrobnej rozpravy, a to najmä v kapitole 25, Všeobecnej pokladniečnej správy, ale keby som sa tohto nedotkol, keďže som v rozpočtovom výbore beztak nehovoril, azda by sa zdalo, keďže som prvým rečníkom mojej strany, ako by sme s tým súhlasili - qui tacet, consentire videtur. Poznamenávam, že číselný výsledok očakávaného a skutočného hospodárenia štátnej správy nie je výlučným kritériom na zisťovanie takzv. väčšieho schodku slovenského, ako to pomenoval pán generálny zpravodajca. (Potlesk poslancov demokratickej strany.) Treba pritom brať do úvahy národohospodárske skutočnosti, ktoré pri dnešnom dirigovanom hospodárstve vykazujú pri svojej realizácii hospodárske a bilančné efekty v zemiach Českej a Moravskosliezskej, hoci podklad pre ne bol založený úkonmi a spotrebou na území slovenskom. Slovensko si želá, aby sa do tejto problematiky vnieslo jasno, aby sme vedeli, užívajúc pojmy, správny obsah týchto. Sme presvedčení, že vecná diskusia je nielen na mieste, ale i na čase. V tomto smere je rovnako na čase jasne hovoriť aj v termínoch politických. Pánom generálnym zpravodajcom použitý obrat o politickej autonómii Slovenska vo spojitosti s pojmom finančnej solidarity medzi zemiami českými a Slovenskom nezdá sa byť v súlade so základnou normou nášho nového politického usporadania, to je s Košickou dohodou. Táto vychádza zo zásady rovný s rovným, a preto už pojmove vylučuje politickú autonómiu. Preto priklincúvam: niet slovenskej otázky a preto existuje len otázka pomeru Čechov a Slovákov v republike Československej. Účasť Slovenska na celoštátnom rozpočte je nasledovná:

Pre jasnejší obraz uvediem najprv rozsah štátneho rozpočtu na rok 1946, lebo srovnávaním jasnejšie vidíme vývin k dnešku. V rozpočte na r. 1946 účasť Slovenska činila na výdavkoch 64 miliárd, na príjmoch 37,8 miliardy a na deficite 26,2 miliardy. V tomto rozpočtové prostriedky Slovenska aj s pripočítaním príjmov z predaja tovarov UNRRA na výdavkoch činia 10,5 miliardy, na príjmoch 5,7 miliardy, na deficite 4,6 miliardy. O státisícoch nehovorím pre zjednodušenie. Percentuálna účasť Slovenska v pomere celoštátnom činila teda na výdavkoch 16,2%, na príjmoch 15%. Naproti tomu štátny rozpočet na rok 1947 vykazuje: na výdavkoch 76,3 miliardy, na príjmoch 48,4 miliardy a na deficite 28 miliárd. V tom rozpočtové prostriedky Slovenska: na výdavkoch 15,5 miliardy, na príjmoch 9,1 miliardy a na deficite 6,2 miliardy. Percentuálna účasť Slovenska v pomere celoštátnom činí teda na rok 1947 nasledovne: na výdavkoch 20%, na príjmoch 19%, na deficite 21,7%. Percentuálny podiel Slovenska na celoštátnom rozpočte oproti roku 1946 sa teda zvyšuje na výdavkoch o 3,8%, na príjmoch o 4% a na deficite o 4,2%. Keď berieme do úvahy oddelene výdavky a príjmy rozpočtovej časti Slovenska, ukazuje sa 40,2% výdavkov Slovenska nezaokrytých; poznamenať však treba, že tu vykázaná účasť Slovenska v celoštátnom pomere sa mení započítaním účasti Slovenska na ústredných výdavkoch a príjmoch. Túto účasť však, ako som už spomenul, za dnešných neupravených pomerov ústavnoprávnych presne vypočítať nie je možné. Celkové zvýšenie rozpočtu na rok 1947 oproti rozpočtu na rok 1946 činí teraz 12,3 miliardy. Z tohto zvýšenia výdavkov pripadá na Slovensko 4,9 miliardy, to je 40,1%, a zbytok na zvýšenie výdavkov ústredných v zemiach českých. Podobný obraz sa ukazuje aj v príjmoch, ktoré v celoštátnom sektore ukazujú zvýšenie oproti roku 1946, a to o 10,7 miliardy, z ktorého zvýšenia pripadá na Slovensko 3,4 miliardy, teda okrúhlo 30%. Tá okolnosť, že tak značná časť zvýšenia pripadá na slovenský sektor rozpočtu, má svoju príčinu nielen v relatívnom zvýšení rozpočtových potrieb Slovenska oproti roku 1946, ale aj v novej konštrukcii výdavkov aj príjmov Slovenska. Číselné rozvrstvenie štátneho rozpočtu na rok 1947, vylíčil pán zpravodajca, ktorý išiel do podrobností, preto to neopakujem. Budem sa zaoberať len tou časťou, ktorá sa týka postavenia Slovenska.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP