6. Provádění dvouletého hospodářského
plánu vyžaduje, aby bylo známo, jaké
částky a k jakým účelům
tohoto plánu jsou do rozpočtu zařazeny, a
dále, aby bylo možno po celou dobu jeho provádění
sledovati, jak se těchto prostředků používá.
Pohotová kontrola je tedy jedním z předpokladů
zdaru dvouletého plánu. Proto jsme jak v podrobnostech
státního rozpočtu, tak i v jeho celkových
přehledech zvláště vyznačili
výdaje určené pro dvouletý plán,
a to ať jde o výdaje investičního nebo
funkčního rázu; učinili jsme tak u
vlastní státní správy, a pokud jde
o investice, také u podniků (kde funkční
výdaje nemáme). Dalším důvodem
pro oddělené vykázání výdajů
na dvouletý plán jest, že na rozdíl
od všeobecné zásady o propadání
úvěrů uplynutím rozpočtového
období, na které byly povoleny, tyto výdaje
(rozpočtové úvěry) nepropadají
uplynutím roku 1947, nýbrž z jejich úspor
mohou být hrazeny potřeby plánu v roce příštím.
7. Tato výjmka z propadání rozpočtových
úvěrů není v rozpočtu na rok
1947 jediná. Již v rozpočtu předchozím
byla zvláštní skupina výdajů
hrazených z výtěžků akce UNRRA.
Jejich zvláštní režim rozpočtový
vyplynul z dohody mezi naší vládou a organisací
UNRRA. Protože jsme v letošním roce mimořádný
rozpočet zrušili, vykazujeme tuto skupinu výdajovou
ve zvláštní kapitole rozpočtu vlastní
státní správy; od ostatních kapitol
této skupiny liší se ovšem tím,
že je zřízena zvláštním
režimem rázu fondovního a její prostředky
tedy zůstávají zachovány svému
účelu.
Další skupinu výdajů, jejichž úspor
z roku 1946 lze použíti v roce 1947 a které
tedy nepropadají, tvoří se částky
zařazené v roce 1946 na službu státního
dluhu a pro účely měnové. Ustanovení,
které v tomto směru obsahuje finanční
zákon na rok 1947, reprodukuje, pokud jde o státní
dluh, pouze zásadu vyslovenou již ve finančním
zákonu na rok 1946. Toto opatření souvisí
s tím, že dočasná úprava dluhové
služby vnitřního státního dluhu
pro rok 1946 dosud nebyla provedena - příslušné
vládní nařízení se teprve projednává
- takže v r. 1947 po vyhlášení této
úpravy, byl by státní rozpočet zatížen
výplatou všech úrokových zadrželostí,
zatím co v roce 1946 by unikla účetní
úspora. Toto rozpočtové opatření
se týká přímo skupiny III, Správa
státního dluhu, ale nepřímo se obráží
i ve skupině I, z jejíž kapitoly Všeobecná
pokladní správa je hrazena potřeba na službu
státního dluhu. Obdobná výjimka platí
i pro úvěry pro účely měnové,
jak již jsem se zmínil; jde o příspěvek
Likvidačnímu fondu měnovému. Důvodem
stanovení této výjimky je okolnost, že
měnový likvidační fond nevstoupil
v r. 1946 v činnost; osnova o jeho zřízení
se teprve projednává.
Poslední (čtvrtou) skupinou výdajů,
u nichž úvěrové zmocnění
vlády uplynutím správního roku 1946
podle výslovného ustanovení finančního
zákona nezanikne, jsou prostředky plynoucí
z odčerpaných cenových rozdílů
u statků původu rostlinného i živočišného,
obhospodařovaných ministerstvem výživy,
jakož i výnos srážek s výkupních
cen zemědělských výrobků, stanovených
příslušnými předpisy pro zemědělské
závody od 20 ha do 50 ha a nad 50 ha, vesměs určené
na různé účely zvelebovací.
Tyto prostředky jsou zařazeny do kapitol ministerstva
výživy a zemědělství.
Všechny výjimky, které jsem právě
podrobně vypočítal, mají věcné
odůvodnění; přesto si musíme
být vědomi, že touto cestou rozšiřujeme
základnu rozpočtových výdajů
nad úhrnnou číslici, vykázanou rozpočtem
na ten který rok.
Výpočet novot, které jsme v rozpočtu
na rok 1947 zavedli, není vyčerpán tímto
mým výkladem. Není jich málo a nejsou
bezvýznamné; avšak změny zaměřené
na přizpůsobení rozpočtu potřebám
plánovaného hospodářství představují
jen první kroky a pokusy, které se budeme snažit
v dalším roce podstatně zdokonalit. Pokud v
tomto rozpočtu nebylo dosaženo po stránce jeho
skladby a formální úpravy všeho, co
jsme si s hledisek plánovaného hospodářství
přáli, mějme na paměti, že program
našeho dvouletého plánu byl do rozpočtu
včleňován v době, kdy normální
rozpočtové práce již vrcholily. Jsme
si vědomi, že státní rozpočet
je moře číslic, jehož složitost
jest ovšem odůvodněna rozsahem a složitostí
úkolů státem plněných a členitostí
jeho správního ústrojí. Avšak
toto moře číslic je nepřehledné
a neprůhledné. Jsem toho názoru, že
z tohoto množství číslic musí
směry, kterými se státní správa
chce ubírati, a úkoly, které si předsevzala,
jasně vystupovat a nikoli se v něm ztrácet.
Rozpočet na této zásadě vybudovaný
teprve plnou měrou umožňuje zástupcům
lidu, aby mohli plně zvážit finanční
dosah jednotlivých státních úkolů
a zároveň výkon kontroly. Proto budeme sledovati
myšlenku, že státní rozpočet, tedy
rozpočet nejdůležitějšího
subjektu hospodařícího na našem území,
musí přihlédnout k požadavkům
kladeným na moderní účetnictví
a bilancování. Při změnách,
které z toho postupně vyplynou, budeme ovšem
dbáti souvislostí, aby přestavbou rozpočtu
nám neunikla srovnatelnost rozpočtových,
příp. závěrkových číslic
s předchozími lety.
Ve snaze učiniti rozpočet přehlednějším
dal jsem připojit k textům tohoto výkladu,
které vám byly dodány, grafické znázornění
některých stránek a vztahů předkládaného
rozpočtu, jakož i sérii přehledných
tabulek.
Finanční zákon, jímž se rozpočtu
dostává formy závazného předpisu
a jímž jsou stanovena pravidla pro rozpočtové
hospodaření, - byl ovšem také, pokud
bylo třeba, přizpůsoben změněné
struktuře státního rozpočtu.
Po stránce ústavně-právní připíná
se finanční zákon, stejně jako rozpočet,
k dnešnímu uspořádání
slovenských věcí.
Poněvadž rozpočet končí schodkem,
zmocňuje zákon ministra financí, jak je obvyklé,
aby opatřil úvěrovými operacemi částku,
potřebnou k úhradě jeho schodku. Novým
je ustanovení, o kterém jsem se již zmínil
ve výkladu o státním dluhu a které
dává možnost k vydávání
zvýhodněných pokladních poukázek
poštovních spořitelen.
Z dalších novot bych chtěl především
poukázati na to, že finanční zákon
přenáší myšlenku privilegovaného
pořadí investic zařazených do dvouletého
hospodářského plánu, vyslovenou již
v zákoně o tomto plánu, na pole finančního
hospodaření a jednak zakazuje užití
prostředků vyhrazených provádění
tohoto plánu k jiným účelům,
jednak je zachovává účelům
dvouletého plánu i po uplynutí rozpočtového
období.
Nové rozčlenění výdajů
vyžádalo si nové úpravy příslušných
ustanovení finančního zákona. Dřívější
hospodaření mimořádnými výdaji,
vázané do určité výše
na souhlas ministra financí, odpadá, protože
tato výdajová skupina byla zrušena. Místo
toho zavádí finanční zákon
povinnost opatřiti si souhlas ministra financí,
na Slovensku souhlas ministra financí na návrh pověřence
financí, k použití investičních
úvěrů, přesahuje-li potřeba
částku 100.000 Kčs u investic stavebních
a 50.000 Kčs u ostatních. Toto ustanovení
je odůvodněno potřebou vzájemně
koordinovati časový rozvrh investic ve státní
správě i ve státních podnicích
se stavem státní pokladny a týká se
jen investic, prováděných mimo dvouletý
plán. Ty z dřívějších
mimořádných výdajů, které
mají ráz výdajů funkčních,
jsou podrobeny spolu s ostatními správními
výdaji režimu postupně uvolňovaných
dvanáctin.
Vycházeje vstříc potřebě větší
hybnosti komerčních zařízení
státní správy, stanoví finanční
zákon po prvé, že mohou zařízení
- ústavy, závody - státní správy,
která nejsou sice prohlášena za státní
podniky podle zákona č. 404/1926 Sb., avšak
neplní převážně úkoly
správní a která označí ministr
financí - na Slovensku na návrh pověřence
financí - v dohodě s předsedou NÚKÚ
rozpočtově hospodařiti volněji než
ostatní státní správa, totiž
v mezích celkových svých úspor nebo
vyšších příjmů.
Naše členství v Mezinárodním
měnovém fondu má odraz ve finančním
zákoně, který zmocňuje ministra financí
k vydání bezúročných a na viděnou
splatných dluhopisů, jimiž by byla splacena
naše členská kvota v tomto fondu v částce
125 mil. amerických dolarů, t. j. 61/4
miliardy Kčs. Dluhopisy by byly uloženy u Národní
banky Československé. Obdobná úprava
je finančním zákonem provedena ohledně
splacení příslušné kvoty úpisu
akcií Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj.
Konečně znovu poukazuji na ustanovení §
27 finančního zákona, ukládající
vládě snížení rozpočtu
o celkovou částku 3 miliardy Kčs, která
bude vázána na příslušných
položkách jako povinná úspora. Toto
ustanovení je výrazem snahy celé vlády
stlačiti míru státních výdajů
co nejvíce.
Toto opatření není a nemůže být
posledním slovem v naší snaze po snížení
výdajového břemene státní pokladny.
Nezastavíme se ani před legislativními změnami
tam, kde únosnost státní pokladny snad byla
přeceněna.
Než ukončím, dovolte, abych krátce připomenul
některé význačné rysy dosavadního
díla Národní fronty Čechů a
Slováků k povznesení životních
podmínek našeho lidu.
Jak ze zprávy, kterou jsem vám podal, tak z návrhu
rozpočtu na rok 1947, před vámi ležícího,
a ovšem především z vlastní praktické
zkušenosti víte, jak těžce se bijeme o
vybřednutí z válečných a poválečných
běd a jak přes tyto obtíže usilujeme
zároveň o veliké cíle další.
Myslíme-li nejprve na odstraňování
válečných škod, uveďme především
neochvějné úsilí o solidní
a stabilisovanou měnu, v níž udržujeme
první podklad našeho hospodářského
života; nechť každý, kdo reptá na
drahotu, srovná s naším stavem strádání
a úzkosti obyvatelstva ve státech, které
prošly krisí nezvládnuté inflace nebo
které tuto krisi ještě prožívají.
V cenách se projevuje naše celkové zchudnutí,
avšak stlačujeme je, kdekoliv se naskytne příležitost.
Tak namátkou uvádím snížení
cen masa, zejména opětovné snížení
cen uzenin, snížení ceny sádla, soli,
sýrů, jejichž kvalita byla zároveň
zlepšena, kávy, palivového dříví,
snížení obchodního rozpětí
u zemědělských strojů a řady
jiných produktů.
Nedostatky ve výživě byly již v některých
úsecích podstatně zmírněny
a pravidelnost zásobování všude zajištěna.
Na př. mohli jsme již zvýšiti dávky
masa u normálních spotřebitelů bez
přídavkových lístků z původních
750 g na 1.650 g v jednom zásobovacím období,
dávky chlebovin pak ze 6.800 g na 8.600 g v jednom období,
u dětí dokonce ještě více. Význam
úsilí, které tu bylo vyvinuto, nezmenšuje
okolnost, že jsme ve své výživě
nemálo zavázáni pomoci Spojenců, především
organisaci UNRRA, a také příznivé
letošní úrodě. Tím ovšem
ještě zdaleka nebylo dosaženo minimální
potřebné kalorické hodnoty; zejména
v zásobování tuky jeví se ještě
značný nedostatek.
Odstraňujeme-li měnovou reformou následky
okupace v peněžním sektoru našeho hospodářství,
pokusili jsme se též zmírniti přímé
válečné a okupační škody
a újmy. Na některé majetkové válečné
škody poskytujeme zálohy a zákonem o stavební
obnově chceme vrátiti zničené a poškozené
objekty hospodářskému užívání.
Velmi vydatnou péči věnovali jsme otázce
odčinění křivd u zaměstnanců
a důchodců a u veřejných zaměstnanců
též otázce renominační, při
jejímž řešení jsme zhodnocovali
chování a postoj veřejných zaměstnanců
v době nesvobody a mimoto aspoň zčásti
jsme napravili nesrovnalosti plynoucí z nynějšího
platového systému.