Dalším důvodem přestavby daně z pracovních mezd a platů je skutečnost, že dosavadní sazby této daně jsou tíživé. Vyplynulo to z dvojích příčin, z posunu daňových sazeb a z posunu hospodářských čísel. Vzrůst sazeb daně důchodové souvisel s potřebami státní pokladny, které bylo nutno krýti v sektoru přímého zdanění, když sektor zdanění nepřímého buď nebyl dosti vydatný vzhledem k omezenému trhu spotřebních statků - a to platilo i pro prvou dobu poválečnou - nebo nám byl za okupace do značné míry vůbec odňat. Posun hospodářských čísel za války a zejména po válce pak způsobil, že při nezměněném nebo dokonce sníženém reálním důchodu dostali se poplatníci vzhledem k vzrůstu svého důchodu nominálního do vyšších stupňů daňové sazby, která takto jejich reální důchod zkracuje ostřeji z důvodů - řekl bych stručně - jenom číselných.

Tyto zásadní myšlenky vedou vládu a finanční správu k tomu, aby v prvé řadě bylo přebudováno přímé zdanění mezd a platů. Částečně se tak již stalo řadou administrativních opatření, která přinesla daňové zvýhodnění nebo úplnou daněprostost výdělků za práci přes čas nebo nad normální výkon, a konečně vládním návrhem zákona v této věci, který sněmovna právě projednává. To bylo nejnaléhavější - ihned podnítit i daňovými metodami pracovní elán a vůli k většímu výkonu.

Nový zákon o dani ze mzdy má pak celou tuto problematiku zpracovat soustavně a do všech důsledků. Vyplyne z toho přirozené určité snížení výnosu přímé daně z mezd a platů, která se v rozpočtu na rok 1947 již projevuje v částkách preliminovaných na daň ze mzdy. Zákon bude obsahovati nižší sazby než dosavadní. Po dobu, po kterou budeme při provádění dvouletého plánu usilovati o dosažení a překročení své předválečné produktivity, bude ovšem třeba požadovati na občanstvu přechodně určité oběti, které budou moci odpadnout, až svého cíle dosáhneme. Proto po dobu dvouletky bude k novým sazbám vybírána přirážka, ale i včetně této přirážky přinese nová daň ze mzdy okamžité snížení dosavadního daňového zatížení.

Jak jsem již řekl, daň ze mzdy má býti jako nejdůležitější prvním stavebním kamenem nové soustavy přímých daní.

Další v pořadí bude daň zemědělská, daň živnostenská a daň ze svobodných povolání. Tyto daně budou tvořit společnou skupinu. Objektivním společným znakem těchto daní je důchod z vlastní práce. Podniky, u nichž se projevuje námezdná práce a kapitál značnější měrou, budou zdaněny daní podnikovou. Důchody, které jsou produktem kapitálu bez podstatného přispění práce, budou postiženy daní z bezpracného důchodu.

Vynasnažím se, aby u těchto daní byl ukládací proces co nejvíce zjednodušen. K tomu je hlavně zapotřebí, aby daňové předpisy byly jasné, naprosto jednoznačné a přehledné, aby práce, které se budou požadovat od poplatníka - sestavení přiznání, různá vysvětlení, doklady - byly jednoduché a v míře jen nezbytně nutné. Také se budeme snažit, aby tam, kde je to možné, se platila jedna daň místo několika dosavadních. Tak tomu bude na příklad u daně zemědělské, do níž bude zahrnuta nynější daň pozemková, domovní daň třídní a daň z obratu. U poplatníků drobných bude daňová povinnost navázána pokud možno na objektivní znaky. Budu věnovat pozornost tomu, aby v zákoně nebyla spousta výjimek, osvobození, zvýhodněných sazeb a podobné. Většinou velmi komplikují práci poplatníkům a hlavně finančním úřadům a je proto hospodárnější vhodným způsobem je eskontovat ve všeobecných daňových sazbách. Takové výjimky často zůstávají jen na papíře, poněvadž případů, kterých se týkají nebo v nichž jsou skutečně uplatňovány, je v životě málo. Je tedy lépe takováto ustanovení pro úzký okruh případů ze zákona vůbec vypustit. "Odchylková" ustanovení působí značnou nepřehlednost berních norem a je třeba, má-li jich býti náležitě využito, skutečného odborníka nebo u větších poplatníků zvláštních pracovních sil jen pro agendu daňovou. To je ovšem nákladné, takže té chtěné spravedlnosti, která se projevuje v daňovém zákoně různými výjimečnými ustanoveními, se na konec dostane jen tomu, kdo má podrobnou znalost těchto ustanovení nebo si takového znalce může zaplatit. Složitý daňový zákon přináší zbytečné pracovní ztráty poplatníkům i finanční správě, která pak nemá dosti času, aby propracovala případy skutečně velké, pro státní pokladnu významné.

Souběžně s reformou soustavy přímých daní bude musit probíhat i úprava příjmů národních výborů a zájmové samosprávy. V tomto směru je důležitým přípravným krokem právě projednávaný vládní návrh zákona o zatímní úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, o kterém jsem se již zmínil. Tato osnova je v naší berní soustavě počinem velmi významným. Zavádí se jí do přímých daní kalkulační jednotnost, které nebylo možno dosáhnouti vzhledem k různým sazbám přirážek, hlavně obecních. Ovšem nejenom kalkulační jednotnost, ale také jednotné podchycení poplatné síly, které leckde neoprávněně nebylo využito, na př. v obcích s bohatými jinými příjmy nebo v případech, kde velký podnik položil své sídlo těsně na okraj i průmyslového a komunikačního střediska, ale na katastru malé obce, ve které pak platil mizivé procento přirážek. Touto osnovou odpadne také hospodářsky a administrativně nepodložené soustřeďování podniků v některých místech, ke kterému docházelo někdy jenom proto, že to bylo s hlediska přirážek pro podnik výhodné. Tato osnova přinese také berním úřadům při účtování daní velké zjednodušení.

Reforma přímých daní přinese jakési zmírnění berního zatížení, ale tím také způsobí určitý pokles státních příjmů v sektoru přímých daní. Doufám však, že redukce sazbová bude aspoň z části vyrovnána tím, že obnovou a rozvojem našeho hospodářství se zvýší daňové základy, takže výsledek nebude ani při nižších sazbách nepříznivý. Dosavadní vývoj příjmů na daních nás opravňuje k tomuto předpokladu. Očekávám také, že snížení sazeb zlepší daňovou morálku a tudíž i daňový výnos.

Nová soustava přímých daní bude vybudována postupně a za široké spolupráce činitelů hospodářských i politických. Vytvořil jsem v ministerstvu financí legislativní středisko, které se věnuje jenom vypracování příslušných osnov reformy. Návrhy osnov budou projednávány v komisích expertů, které se pro tento účel ustavily při ministerstvu financí.

V souvislosti s reformou přímých daní bych rád zdůraznil důležitost, kterou pro finanční správu má služba katastrální a měřický personál, který ji obstarává. Služba katastrálních měřických úřadů není pouze měřením ploch, ale i srovnáváním výnosových hodnot. Nový vývoj finanční politiky a změny zamýšlené daňovou reformou zvyšují význam oceňování složky tohoto oboru a otvírají jí nové možnosti rozvoje a užití. Vedle základního významu měřické práce pro některé naše daně - z nynějších mohu jmenovati daň pozemkovou a domovní - a pro poplatky nemovitostní musím zdůrazniti též její sice dočasné, avšak mimořádné rozsáhlé služby při osidlování našeho pohraničí a při obnově krajů a obcí zničených válkou, a také vydatnou pomoc našich měřických úředníků při zdolávání velikého administrativního břemene finanční správy, totiž provádění zákona o majetkových dávkách.

Vzhledem k významu této služby doufám, že vbrzku již bude provedeno její soustředění podle připravené již osnovy zákona.

c) Daň z obratu.

Daň z obratu je v rozpočtu na rok 1947 preliminována částkou 6.923 mil. Kčs. Proti rozpočtu na rok 1946 to znamená zvýšení o 1.200 mil., t. j. o 21 %. Z tohoto zvýšení připadá 500 mil. na české země a 700 milionů na Slovensko. Zvýšení souvisí tu s předpokládaným vzrůstem poplatné síly jak v českých zemích, tak na Slovensku.

Dosavadní vývoj příjmů na dani z obratu je dobrý a opravňuje rozpočtové předpoklady. Jde o jednu z nejvýznamnějších daní naší berní soustavy, neboť představuje více než pětinu celého výnosu veřejných dávek. I tato daň je pojata do plánované daňové reformy, v níž má býti přebudována na všeobecnou daň spotřební.

Všeobecná daň spotřební zahrne kromě dosavadní daně z obratu také dnešní daně nepřímé. Bude to jednotná daň, která bude postihovat statky a služby různými sazbami podle jejich sociální důležitosti a s přihlédnutím k potřebám regulace trhu a spotřeby. Zásadou u ní bude vybírat daň v místě, kde je co nejvíce koncentrována výroba zdaňovaného statku nebo kde je jeho distribuční středisko, aby poplatníků, kteří budou tuto daň odvádět a budou ve styku s finančním úřadem, byl co nejmenší počet. Takto bude administrativa této daně jednoduchá jak pro poplatníky, tak pro finanční správu.

Takto vybudovaná všeobecná daň spotřební v mnohém připomíná instituci různých paušálů daně z obratu, jak jsme ji měli před válkou. Tyto paušály však měly v sazbě vyjádřen toliko předpokládaný počet obratů, kterými dotčený statek při normálním průběhu prochází. Aspekt sociální důležitosti zdaňovaného statku bude hráti u této daně významnou roli. Bude tedy moderním prostředkem daňovým, který bude technicky poměrně jednoduchý a dostatečně vydatný a při tom může vhodným odlišením sazeb, nižších u statků běžné potřeby, vyšších u statků zbytnějších nebo luxusnějších, dosti jemně vyrovnávati jistou nerovnoměrnost v rozložení daňového břemene, která z nepřímého zdanění vyplývá pro osoby různého sociálního postavení a různě početných rodin.

Zavedení této daně nebude ovšem jednoduché, poněvadž daň bude zasahovat do cenové kalkulace všech zdaňovaných statků a služeb. Tu připomenu, že tato skutečnost byla hlavním důvodem, proč jsme se po válce neodhodlali vrátit se k systému paušálů daně z obratu. Předpokladem všeobecné daně spotřební jsou přesně prokalkulované a hospodářsky, tedy nákladově plně odůvodněné ceny. Naše cenová soustava, i když nevykazuje velké výkyvy, je dosud ve vývinu a bude vyžadovat ještě podrobného zkoumání jednotlivých cenotvorných složek ve výrobě i v distribuci. Zvýšení výkonnosti, pokles generální režie, která připadá na vyrobenou jednotku, náprava v distribučním procesu, který se někde jeví příliš nákladný, ceny zboží dováženého - to vše bude po nějakou dobu vykonávat vliv na naši cenovou soustavu.

Z těchto důvodů si dáváme pro vypracování a zavedení všeobecné daně spotřební poměrně dlouhou lhůtu: do konce roku 1948. Do té doby zůstane při dosavadní úpravě daně z obratu, která zatím dobře plní svou funkci.

d) Cla.

Cla jsou v rozpočtu na rok 1947 preliminována částkou 721 mil. Kčs. Je to částka proti roku 1946 o 24 % vyšší přes to, že skutečný výsledek zatím v roce 1946 dosažený zdaleka nedosahuje rozpočtového předpokladu. Stoupající tendence zahraničního obchodu však opravňuje k naději, že výnos cel se v příštím roce podstatně zlepší.

Je pravda, že v normálních dobách je výnos cel dosti důležitou složkou státních příjmů. Zejména to platí o t. zv. finančních clech, která jsou často ve skutečnosti jinou formou spotřební daně. Nejtypičtější cla toho druhu jsou na př. cla z dovozu kávy a čaje. Finanční správa je si však vědoma toho, že u cel - zvláště v dnešní době - není v prvé řadě účelem jejich nejvyšší výnos, nýbrž to, aby plnila svou hospodářskou funkci, t. j. aby poskytovala domácí výrobě přiměřenou ochranu před cizozemskou soutěží, avšak při tom aby našemu státu, odkázanému značnou měrou na dovoz cizích surovin, neztěžovala a nezdražovala jejich dovoz, potřebný namnoze k výrobě exportního zboží. Hodnotu nezbytného dovozu můžeme totiž uhrazovati jen zvýšeným vývozem vlastních výrobků.

Ještě uvedu, že v rámci dvouletého hospodářského plánu byl vydán zákon o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů ze dne 13. září 1946, č. 183 Sb. Pronikavými celními slevami, jež podle tohoto zákona mohou býti povoleny při dovozu strojů a přístrojů v tuzemsku nevyráběných, bude podporováno zmodernisování zastaralých výrobních zařízení, aby se dosáhlo jednak úspory lidských pracovních sil, jednak zavedení moderních výrobních method, vedoucích ke zlevnění a zvýšení výroby. Při tom bude podporováno též zavedení nových výrobních odvětví. Podnikům poškozeným nebo zničeným za války má býti povolením slevy cla ze strojů u nás nevyráběných umožněna obnova výrobních zařízení. Tímto opatřením bude domácí výrobě umožněno získati moderní zařízení tak, aby mohla obstáti v konkurenci s vysoce vyvinutou cizí výrobou jak na trhu domácím, tak na trhu zahraničním.

e) Nepřímé daně.

Nepřímé daně preliminujeme na rok 1947 částkou 6¹/₄ miliardy Kčs, tedy téměř stejnou částkou jako daň z obratu. Proti roku 1946 počítáme v celku se zvýšením výnosu nepřímých daní o 908 mil., tedy asi o 17 %. Toto zvýšení, které je relativně v českých zemích i na Slovensku přibližně stejné, je odůvodněno předpokládaným větším rozsahem výroby statků, ze kterých se nepřímé daně vybírají.

V podrobnostech očekáváme vyšší výnos u daně z cukru o 129 mil., u daně z minerálních olejů o 306 mil., u daně z elektrických zdrojů záření o 6¹/₂ mil., u daně z masa o 256 mil., u daně z uhlí o 337 mil. a u daně z vína o 24 mil. U ostatních nepřímých daní se počítá v roce 1947 s výnosem o něco nižším než v rozpočtu letošním; zejména je to daň z piva s poklesem o 88 mil. a daň z cigaretového papíru s poklesem o 40 mil. Kčs. Pro nižší preliminář u těchto daní mluvily nižší výsledky v letošním roce.

V rozpočtu na rok 1946 byla zařazena daň z umělých jedlých tuků, které se však v tomto roce nevybíraly. Tyto dvě daně jsou zařazeny i do rozpočtu na rok 1947, a to daň z uhlí částkou 537 mil. a daň z umělých jedlých tuků částkou 189 mil., tedy celkem částkou téměř ³/₄ miliardy Kčs.

U těchto daní jakož i u případného zdanění motorových vozidel půjde o to, aby byly bedlivě zváženy potřeby státní pokladny a zájmy výroby i konsumu a požadavky dopravy.

Naznačil jsem již, že dnešní náš systém nepřímých daní je provisoriem a že celá tato skupina daní vplyne do nové všeobecné daně spotřební. Označují-li nynější úpravu nepřímých daní jako provisorium, nechci ji tím nijak diskvalifikovat. Učinili jsme právě v tomto oboru veřejných dávek velké kroky dopředu a při praktickém provádění a ovšem i výnosově se dnešní úprava osvědčuje. Všeobecná daň spotřební však umožní, aby v oboru, který zahrnují dnešní nepřímé daně, se ještě výrazněji projevila hlediska sociální důležitosti jednotlivých statků a pak i jednotící a regulativní principy, na kterých bude všeobecná daň spotřební vybudována.

f) Poplatky.

Také ve skupině poplatků počítáme v roce 1947 s částkou vyšší než letos. Preliminář činí 3,811 mil. Kčs, a je proti roku 1946 vyšší o 1¹/₂ miliardy - téměř o 70 %. Zvýšení je odůvodněno poměrně příznivým vývojem výnosu této položky, která citlivě reaguje na intensitu právního a hospodářského života a rychle se výnosově zotavuje po stagnaci, která v tomto oboru veřejných dávek nastala v českých zemích za okupace.

Zvýšení se projevuje ve všech položkách této skupiny s výjimkou t. zv. právních poplatků, kde preliminujeme částku proti roku 1946 o něco nižší. Je to odůvodněno jednak nižším výnosem, který se u některých složek této položky zatím jeví - na př. u pojišťovacích poplatků, u poplatku nemovitostního a u daně darovací a dědické - jednak zrušením půlprocentního paušálu ze služebních smluv.

Nejvýraznější zvýšení výnosu ve skupině poplatků očekáváme u dopravních daní železničních a u dávky z jízdného za osobní dopravu na drahách. Tyto dvě dávky participují na celkovém zvýšení rozpočtu poplatků podílem vyšším než 90 %. Jejich výnos je podstatnou složkou ve veřejných dávkách; počítáme u nich v r. 1947 s příjmem 2.331 mil., z čehož necelé ²/₃ připadají na dopravu osobní a zbytek na dopravu zavazadel. Při tomto zatížení dopravy železniční je třeba se zabývati otázkou, jak dalece by bylo účelné korespondující zdanění dopravy jinými dopravními prostředky.

Mezi konkretními naléhavějšími úpravami chystá se v oboru poplatků snížení poplatku směnečného; také o úpravě poplatků, vybíraných při některých formách bezpeněžního placení, bude třeba uvažovati. Doplňkem valorisační poplatkové normy, zákona č. 32/1946 Sb., bude valorisace poplatků soudních a sjednocení a valorisace dávek za úřední úkony ve věcech správních. Vedle toho připravujeme poplatkové úlevy pro pozůstalosti po účastnících národního odboje za osvobození a po obětech persekuce a poplatkové úlevy pro přestěhovalce. Většina příslušných osnov byla ministerstvem financí již vypracována, po příp. již předložena vládě.

Ministerstvo financí započalo také s pracemi na úplném přebudování dosavadního práva poplatkového, jež se bude přimykati na novou strukturu našeho hospodářství a postihne pouze ty hospodářské akty, které jsou daňově dostatečně únosné.

g) Monopoly.

Také u monopolů počítáme v r. 1947 se zvýšením výnosu. Preliminujeme na nich vcelku příjem 2,413 mil. Kčs, který je o více než 45 %, o ³/₄ miliardy vyšší, než bylo v rozpočtu na tento rok. Na tomto zvýšení se vydatně podílí Slovensko, kde se předpokládá větší výnos o 460 mil. Kčs, což znamená na Slovensku vzrůst o 74 %. Vůbec účast Slovenska na výnosu monopolů je velmi významná, mnohem významnější než u jiných skupin veřejných dávek. V průměru připadá podle rozpočtu na r. 1947 na Slovensko asi 20 % celkového dávkového výnosu, u cel jen 16¹/₂ % a u nepřímých daní 11¹/₂ %, kdežto na výnosu monopolů participuje Slovensko 45 %.