Na stanovenou kvotu německých reparačních
dodávek 3,5 % nebylo dosud dodáno nic a proto příjem
z nich se ve státní pokladně zatím
neobjevuje.
Konečně zbývá zmínit se o dvou
větších příjmových položkách
mimořádného rozpočtu, o srážkách
cen zemědělských výrobků, které
odvádějí větší zemědělské
závody, a o odčerpaných cenových rozdílech
u surovin a výrobků původu rostlinného
a živočišného. Celoroční
preliminář na obou těchto položkách
činí 900 milionů Kčs, do konce září
bylo na nich přijato 9971/2 milionu.
Celý výtěžek z těchto položek
má ovšem býti použit jednak na obnovu
a zvelebení zemědělství u položky
prvé, jednak na různé obnovovací,
zvelebovací, podpůrné a jiné akce
v oboru ministerstva výživy u položky druhé.
Sloučíme-li dosavadní příjmy
rozpočtu řádného i mimořádného
do úhrnné položky, vidíme, že bylo
do konce září t. r. dosaženo celkového
příjmu 28 miliard 310 milionů. Rozpočtová
kvota za 3/4 roku činí 28
miliard 344 miliony. V celku bylo tudíž v příjmech
dosaženo rozpočtové částky až
na nepatrný rozdíl 34 miliony Kčs.
Vývoj státních příjmů
na veřejných dávkách a monopolech
za uplynulá tři čtvrtletí roku 1946
dal vcelku za pravdu předpokladům našeho státního
rozpočtu na tento rok. Je pro nás dobrým
vysvědčením, že hned v prvém
poválečném rozpočtu, kdy byla plynulost
našeho rozpočtování přervána
okupací, kdy nebylo téměř žádných
srovnávacích dat a kdy byla změněna
cenová a důchodová hladina, dovedli jsme
v podstatě správně odhadnout sílu
a vydatnost svého národního hospodářství
i v tak těžkých podmínkách. Můj
předchůdce v úřadě ministr
dr Šrobár podtrhl tehdy ve svém rozpočtovém
výkladu ve sněmovně, že při stanovení
příjmů počítá se širokým
dalším rozvinutím našeho hospodářského
života. Je mi potěšením připomenout,
že tento jeho zdravý a odůvodněný
optimismus, který byl v odborném zahraničním
tisku přijímán někde kriticky, byl
však skutečným vývojem potvrzen.
Zmínil jsem se o poměrně příznivém
vývoji státních finančních
příjmů ve výkladu, který jsem
podal rozpočtovému výboru sněmovny
v říjnu tohoto roku. Nyní mám po ruce
měsíční výsledky za leden až
září t. r., tedy za tři čtvrti
roku, a to výsledky, ze kterých byla vyloučena
ta část veřejných dávek, která
byla vybrána při celním projednání
dodávek zboží UNRRA a plyne do zvláštních
účelových položek, určených
pro výtěžky akce UNRRA.
Podle takto upravených dat činily celkové
státní příjmy na veřejných
dávkách včetně finančních
monopolů do konce září t. r. celkem
22 miliardy Kčs, z čehož bylo zaplaceno v nové
měně zhruba 191/2 miliardy,
t. j. 88 %, a převodem z vázaných vkladů
a účtů - podle § 17 dekretu č.
91/1945 Sb. - něco víc než 21/2
miliardy, t. j. 12 %. Celkový výsledek 22 miliardy
Kčs je o 2 miliardy 674 miliony Kčs, t. j. téměř
o 14 % vyšší než předpokládaná
rozpočtová částka za devět
měsíců, která činí 19
miliard 367 milionů.
Na tomto výsledku se podílejí české
země částkou téměř 19
miliard, Slovensko částkou něco nad 3 miliardy;
rozdíl proti rozpočtu je v českých
zemích poněkud příznivější
- 14 % - než na Slovensku, kde činí 12 %. Poměr
plateb v nové měně a plateb z vázaného
bloku je v českých zemích i na Slovensku
prakticky stejný.
Celkově posuzováno je tedy vývoj příjmů
na veřejných dávkách ve srovnání
s rozpočtem v českých zemích i na
Slovensku přibližně shodný. Třeba
tu vzíti v úvahu jako příznivý
zjev, že rozpočtové předpoklady v českých
zemích, preliminované poměrně velmi
vypjatě, se zatím splnily a že lze totéž
říci i o rozpočtových předpokladech
na Slovensku, které ovšem v relaci k výsledkům
z minulých let byly nasazeny do rozpočtu v částkách
poměrně nižších, než tomu
bylo u českých zemí. Tato rozpočtová
opatrnost u slovenských příjmů byla
odůvodněna rozsáhlostí plochy, která
byla na Slovensku přímo zasažena válkou
a takto v daňové kapacitě oslabena.
a) Přímé daně.
Výnos skupiny přímých daní
v částce 91/2 miliardy představuje
43 % všech příjmů na veřejných
dávkách a je v celku o 221/2
% nad rozpočtem. Zde se jeví určitý
rozdíl mezi českými zeměmi, u nichž
přebytek nad rozpočtovou částku činí
téměř 26 %, a Slovenskem, kde tento přebytek
dosahuje toliko 71/2 %. Do určité
míry lze tento rozdíl vysvětlit skutečností,
že v českých zemích prováděly
letos berní správy vyměření
daní za válečná léta 1943 až
1945, z čehož resultoval určitý příliv
plateb - zejména z vázaného bloku - na částky,
které z těchto předpisů nebyly za
okupace kryty platbami na prozatímní povinnost.
Ovšem i na Slovensku připadá z letošního
výnosu přímých daní značná
část na náležitosti za dobu před
1. lednem 1946, což se projevuje v poměrně
vysokých platbách z vázaného bloku;
na tyto platby připadá totiž z výnosu
přímých daní na Slovensku více
než 321/2 %, kdežto v českých
zemích toliko necelých 211/2
%. V českých zemích šlo patrně
o úhrady dodatečných předpisů
za rok 1945 a léta předchozí, na Slovensku
pak o zvýšenou úhradu nedoplatků za
tuto dobu. Z těchto úvah vyplývá,
že jednak inkaso běžné povinnosti za rok
1946 je na Slovensku o něco volnější
než v českých zemích, jednak že
pravděpodobný objem náležitosti na rok
1946 bude na Slovensku o něco menší. Uvážíme-li,
že jde o zdanění hospodářského
výtěžku roku 1945 a že tedy na Slovensku
byly daňové základy v důsledku vyšší
cenové a důchodové hladiny posunuty do vyšších
čísel než v českých zemích,
musíme předpokládati, že se tu výrazně
uplatňují nepříznivé vlivy
válečných škod slovenských. Určité
zvolnění plateb na povinnost za rok 1946 nastalo
také proto, že nemohly býti vydány platební
rozkazy na daně, k nimž se předepisují
přirážky samosprávných svazků.
Osnova o úpravě finančního hospodářství
těchto svazků, která má tento nedostatek
odstranit, byla parlamentu již předložena; po
jejím schválení bude možno stanoviti
platební povinnost na přirážkách
k přímým daním za rok 1946 a vydati
platební rozkazy na daně podléhající
přirážkám. Na Slovensku k tomu přistupovala
ještě určitá nevyjasněnost, pokud
jde o zvláštní daň výdělkovou.
Tato daň byla pro české země dekretem
č. 97/1945 Sb. změněna v daň nepřirážkovou,
do jejíž sazby byla výše přirážek
inkamerována; na Slovensku naproti tomu zůstala
tato daň ve své původní konstrukci
jako daň, ke které se vybírají samosprávné
přirážky. Bylo vedeno jednání
o to, aby tato nejednotnost byla odstraněna nebo aspoň
částečně vyrovnána určitými
úpravami práva platného na Slovensku. Doufám,
že v nejbližší době budu moci podati
vládě návrh na vyřešení
této věci, která je důležitá
s hlediska jednotného daňového zatížení
subjektů této daně v celém státě,
zejména pokud jde o národní podniky.
b) Daň z obratu.
Dosavadní výnos daně z obratu v částce
41/4 miliardy Kčs -posuzováno
v celku - se téměř přesně kryje
s rozpočtem; české země zůstávají
o necelá 2 % pod rozpočtovou částkou,
kdežto Slovensko vykazuje přebytek skorem 12 %, což
lze vysvětliti vyšší vypjatostí
rozpočtové částky v českých
zemích. Daň z obratu se osvědčuje
jako velmi pružný státní příjem,
který se ihned a automaticky přizpůsobuje
změnám v soustavě hospodářských
čísel. Její vývoj letos je velmi příznivý
- zvláště červencová splátka
byla mimořádně vydatná a podle denních
příjmů státní pokladny lze
odhadovati, že podobně uspokojivá byla i splátka
říjnová, která bude přesně
vyúčtována až koncem listopadu t. r.
Daň z obratu byla vždy dobrým ukazovatelem
vývoje vyměřovaných přímých
daní v příštím roce; můžeme
proto míti určité naděje, že
se tato souvislost projeví i ve výnosu přímých
daní v r. 1947, pokud ovšem nebude v r. 1946 u podnikatelů
nepříznivě vychýlena korelace těžeb
a nákladů, z níž vyplývají
ziskové základny daňově.
c) Cla.
Výnos cel, který po vyloučení částky,
vybrané z dodávek zboží UNRRA, činil
v celém státě toliko 75 milionů Kčs,
zůstává prozatím hluboko pod rozpočtovou
kvotou: schodek činí 3611/2
milionu Kčs, t. j. téměř 83 %; situace
je v podstatě stejná v českých zemích
i na Slovensku.
Je to přirozený důsledek přechodných
mimořádných opatření, která
byla v oboru celní správy nutná, abychom
se vyrovnali s tísnivými hospodářskými
poměry bezprostřední poválečné
doby. V zájmu umožnění dovozu nedostávajících
se předmětů denní spotřeby
i výrobních prostředků byla v prvém
pololetí 1946 suspendována téměř
všechna cla vládním nařízením
ze dne 14. prosince 1945 č. 152 Sb.
Postupující konsolidace hospodářských
poměrů však dovolila, aby ve druhém
pololetí tohoto roku byly ponechány v platnosti
celní sazby aspoň u většiny hotových
výrobků. Příslušná úprava
cel byla provedena vládním nařízením
ze dne 21. června 1946, č. 141 Sb. Tímto
opatřením byla sice ponechána zotavující
se domácí výrobě nezbytná celní
ochrana, avšak zároveň byl umožněn
bezcelný dovoz předmětů výživy
v zájmu plynulého zásobování
obyvatelstva potravinami; rovněž zůstala suspendována
cla na suroviny, polotovary a pomocné látky potřebné
pro oživení výroby průmyslové
a cla na dovoz krmiv i hnojiv na podporu i zvýšení
výnosu výroby zemědělské. Toto
opatření nemálo přispělo též
ke zdravému vývoji cen. Slibně stoupající
rozsah zahraničního obchodu v souvislosti s tím,
že asi u dvou třetin položek celního sazebníku
zůstaly ve druhém pololetí v platnosti celní
sazby stanovené celním sazebníkem, projevuje
se v postupně stoupajícím výnosu cel.
Kdežto v prvé polovici roku vynášela cla
měsíčně jen málo nad 1 milion
Kčs, stoupl výnos v červenci již na
151/2 milionů, v srpnu činil
29 milionů a v září něco přes
25 milionů. Lze očekávati, že v posledním
čtvrtletí si cla udrží tuto vzestupnou
tendenci, roční výnos ovšem zůstane
pod rozpočtem.
Vzhledem k uvedeným mimořádným opatřením,
jakož i vzhledem k tomu, že dodávky zboží
UNRRA se ve výnosu cel neprojevují, bylo by prozatím
chybné činiti z dat o celních příjmech
jakékoliv závěry o našem zahraničním
obchodě. Zde jsou a po určitou přechodnou
dobu i zůstanou jedině směrodatnými
výsledky statistiky tohoto obchodu.
Je spravedlivé, abych význam práce celního
sektoru, třebaže se ve výnosových číslech
neobjevuje, zhodnotil dodatkem, že celní správa
projednává všechny dodávky zboží
UNRRA a že v souvislosti s tím vybrala od ledna do
září t. r. na clech, dani z obratu a nepřímých
daních celkem více než 3/4
miliardy Kčs, kterážto částka
plyne, jak jsem již uvedl, na zvláštní
účelové položky celé akce UNRRA.
Kromě toho zdolala celní správa s úspěchem
též úkoly, jež na ni byly kladeny při
projednávání transportů odsunovaných
Němců.
d) Nepřímé daně.
Skupina nepřímých daní, co do vydatnosti
v pořadí třetí za přímými
daněmi a za daní z obratu, vykazuje po vyloučení
částek, připadajících na nepřímé
daně při dovozu zboží UNRRA, celkový
výsledek 3 miliardy 700 milionů, který zůstává
zhruba o 8 % za rozpočtovým předpokladem.
Tento schodek se objevuje celý v českých
zemích, kde činí něco přes
11 %, a je částečně vyrovnán
přebytkem na Slovensku, kde jsou výsledky proti
rozpačtu o více než 18 % lepší.
Tyto rozdíly jsou ovšem účetní
a jsou vyvolány hlavně tím, že na Slovensku
je do nepřímých daní započítán
částkou 133 milionů Kčs výnos
daně z lihu, která byla vybrána v lednu a
únoru do doby účinnosti zákona č.
30/1946 Sb. V českých zemích naproti tomu
je fiskální výnos lihu za tyto dva měsíce
obsažen ve skupině monopolů, do které
se od 1. března 1946 zařadil i výnos lihového
monopolu. Vyloučíme-li pro srovnání
tuto částku ze slovenského výnosu
nepřímých daní, vyplyne i zde schodek
přibližně shodný s poměrným
schodkem v zemích českých.
Vcelku lze říci, že z významnějších
nepřímých daní splnily se výnosové
předpoklady u daně z cukru a u daně z masa,
která vzhledem k zlepšení přídělových
dávek masa vykazuje proti rozpočtu přebytek
téměř 62 %. Naproti tomu zůstala ve
výsledcích značně pozadu za rozpočtem
daň z minerálních olejů - zhruba o
36 % - a také daň z piva - o 81/2
%. Příčinou schodku u daně z piva
není ovšem daňové zatížení,
nýbrž nízká stupňovitost piva
a konkurence plně kvalitního vína a lihovin,
k nimž se - bohužel - konsum do značné
míry obrátil. Úprava ceny pitného
lihu a tím i lihovin z počátku října
t. r. a zavedení piva o vyšší stupňovitosti
snad přispěje ke zvýšení konsumu
piva. Tento obrat ve spotřebě alkoholických
nápojů byl by s hlediska národního
zdraví velmi žádoucí. Rozpočtového
předpokladu také nedosáhla nová daň
z cigaretového papíru, u níž schodek
proti rozpočtu činí 38 %. Bylo to způsobeno
poměrně vyššími příděly
hotových cigaret. Nepříznivý vliv
na výnos skupiny nepřímých daní
měla ovšem okolnost, že zákon č.
162/1946 Sb. odložil účinnost ustanovení
o dani z uhlí do 31. prosince 1946 a že také
placení a vymáhání daně z umělých
a jedlých tuků bylo v tomto roce administrativními
opatřeními odloženo. Podle rozpočtu
očekával se na těchto dvou daních
za tři čtvrtě roku výnos 306 milionů,
kdežto skutečný výnos připlynul
toliko na Slovensku za měsíce leden a únor
a na doplatcích ve výši 14 milionů.
Okolnost, že se tyto dvě daně zatím
nevybírají, znamená tedy pro skupinu nepřímých
daní proti rozpočtu ztrátu 288 milionů
Kčs, která se téměř vyrovná
celkovému schodku v této skupině, který
činí 319 milionů Kčs.
Přihlédneme-li k těmto skutečnostem,
můžeme výnosové výsledky nepřímých
daní považovati za zcela uspokojivé. Jsou nám
dokladem, že ve statcích, na něž se nepřímé
daně připínají, vyvíjí
se výroba celkem v předpokládaných
rozměrech a také že se osvědčila
nová jednotná úprava československého
práva v oboru nepřímých daní
a monopolů, provedená zákonem č. 30/1946
Sb. s účinností od 1. března 1946.
Tato úprava je provisoriem, které má za účel
překlenouti údobí, jehož finanční
správa nezbytně potřebuje k úplné
reorganisaci nepřímých daní ve směru,
který nyní vytkl budovatelský program vlády.
Tímto přechodným opatřením
byl sledován dvojí cíl:
1. aby bylo dosaženo zvýšení státních
příjmů, a
2. aby byl zjednodušen jak celý systém nepřímých
daní, tak i hlavní technická ustanovení
jednotlivých daní.
Prvého cíle bylo dosaženo, jak je vidět
z výnosových výsledků, které
jsem uvedl. Vyplynulo to jednak z celkem příznivého
vývoje výroby statků nepřímými
daněmi postižených, jednak z valorisace sazeb.
Ke konci roku 1945 byly totiž zvýšeny prodejní
ceny výrobků ve srovnání s rokem 1938
průměrně asi třikráte. Vzhledem
k tomu valorisovala finanční správa také
sazby jednotlivých nepřímých daní
stejnou měrou, t. j. průměrně trojnásobně
proti roku 1938. Vyšší než trojnásobná
valorisace byla provedena toliko u masa - dřívější
sazba byla neúměrně nízká -
a u piva - zde byla ponechána sazba z doby okupace - jakož
i u vína, kde prodejní cena rovněž stoupla
na trojnásobek z roku 1938.
Pokud jde o administrativní zjednodušení přímých
daní, jsou dosavadní zkušenosti rovněž
dobré.
Dřívější správa nepřímých
daní byla poměrně nákladná.
Příčina byla jednak v jejich systému,
jednak v jejich technických a kontrolních ustanoveních.
Daní bylo mnoho, některé z nich však
jen nepatrně výnosné; bylo proto i mnoho
daňově kontrolovaných subjektů, což
vyžadovalo široce založenou službu kontrolní
a na straně poplatnictva řadu osob, zaměstnaných
daňovou agendou. Daně, které měly
relativně největší režii, t. j.
daň z limonád, sodových a minerálních
vod, daň z vodní síly, daň z přípravků
ke kypření těsta a potravní daň
na čáře byly proto zrušeny. Kromě
toho se nevybírá až do vyjasnění
hospodářských poměrů daň
z motorových vozidel a daň z jízdného
za hromadnou dopravu osob motorovými vozidly, které
rovněž měly administrativně těžko
zvládnutelnou konstrukci.
Daň z lihu byla přeměněna ve státní
finanční monopol a nově byla zavedena daň
z cigaretového papíru. Z daní s nižším
výnosem podržel zákon jen takové, jichž
je třeba jako ochrany proti přesunu od spotřeby
zdaněné ke spotřebě nezdaněné
- daň z kyseliny octové, daň ze škrobového
cukru - nebo takové, při nichž výroba
je prováděna toliko v málo podnicích
- šumivé víno -takže vybírání
daně je jednoduché a je spojeno jen s minimální
režií.
Podstatného zjednodušení bylo dosaženo
také některými změnami v danově-technických
ustanoveních jednotlivých daní. Především
sluší tu poukázati na nový, jednotný
způsob placení nepřímých daní
za všechny poplatné úkony, vykonané
v jednom měsíci, jedinou platbou do konce následujícího
kalendářního měsíce. Tím
se zmenšila práce u důchodkových kontrolních
úřadů, které dříve musily
vésti účty jednotlivých poplatníků
a zpracovávati ročně pro všechny nepřímé
daně úhrnem několik milionů šekových
vplatních lístků. Nově zavedeným
jednotným způsobem placení bylo dosaženo
také zjednodušení pro poplatníky, jimž
se vyšlo vstříc i tím, že daňové
záznamy byly co nejvíce navázány na
záznamy, které poplatníci již vedou
k účelům podnikovým.
Velikého zjednodušení bylo dosaženo zejména
u daně z masa, která byla v českých
zemích zapojena na platný systém distribuční
v regulovaném hospodářství dobytkem
a masem.
Rovněž zdaňování vína
nevyhovovalo pro svůj zastaralý systém, který
spočíval ve vybírání daně
v maloobchodě. Proto byla konstrukce daně změněna
na daň z vinného moštu. Tím se omezil
počet kontrolních úkonů na jediné
zjištění daňového základu
u výrobce moštu a pak již jen na příležitostné
dohlídky u poplatníků, zda své platební
povinnosti učinili správně zadost.
Ke zjednodušení třeba připočísti
také omezení předpisů o továrním
ohražení a o technickém dozoru pouze na největší
daňové plátce.
V oboru daňového řízení bylo
přesunuto veškeré běžné
rozhodování na finanční úřady
I. stolice; zemským finančním úřadům
ponechána pak agenda odvolací, kontrolní,
revisní a ministerstvu financí pak jen činnost
normotvorná.