Je naší snahou, aby v celkovém oběhu
převládala platidla vydaná na podkladě
bankovních obchodů, platidla zdravá a pružná,
zachovávající princip návratnosti
k emisnímu ústavu. To je ovšem možné
jen za předpokladu, že měnový fond bude
míti dostatek prostředků, aby uhrazoval postupně
Národní bance částky, jimiž zálohovala
uvolňování vkladů, a za dalšího
předpokladu, že uvolňování se
po zřízení fondu měnového bude
prováděti již z peněz obíhajících,
nikoliv nově tvořených. Dostatečně
rozsáhlý blok pružného oběživa
umožní pak cedulovému ústavu ovládání
oběhu a jeho přizpůsobování
hospodářské potřebě řízením
bankovního úvěru.
Sjednocení měny a blokáž hrozivé
záplavy starého oběživa byly však
jen prvé kroky k nápravě měny. Stabilisace
měnové jednotky vyžaduje nezbytně zdárného
zakončení měnové reformy, jak bylo
také pojato vládou do dvouletého budovatelského
plánu. Naše pozornost musí se tu soustřediti
na likvidaci vázaných vkladů, v nichž
je spoutána značná přebytečná
kupní síla. Vážnost tohoto problému
nám nejlépe objasní tyto číslice:
koncem roku 1945 činil úhrn vázaných
vkladů asi 250 miliard Kčs, z této sumy však
jen něco přes 48 miliard bylo kryto hodnotnými
aktivy, zatím co zbytek představuje nedobytné
pohledávky vůči říši.
Jestliže jsme nechtěli přivodit inflační
důsledky, měli jsme za dané situace jen dvě
východiska: buď připustiti úpadek celého
našeho peněžnictví i s cedulovou bankou
a vyrovnati se s vkladateli asi na 20 %, anebo konsolidovat vázané
vklady. Volili jsme druhou cestu, která je sice obtížná
a zdlouhavá, dovede nás však k postupnému
ozdravění.
Sanace vázaných vkladů se provede jednak
přímo tím, že na místo insolventních
dlužníků nastoupí nový dobrý
dlužník, Likvidační měnový
fond, jednak nepřímo tím, že se sníží
množství vázaných vkladů a tím
automaticky se zlepší krytí vkladů zbývajících.
Dávky z majetkového přírůstku
a z majetku přispívají na sanaci jednak nepřímo
tím, že sníží úhrn vázaných
vkladů a zmenší sanační břemeno,
budou-li placeny vázanými vklady; jednak přímo,
budou-li zaplaceny v nových platidlech anebo v hodnotných
cenných papírech.
Podle odhadů sníží se vázané
vklady propadnutím nepřihlášených
vkladů a vkladů německých asi o 50
až 60 miliard Kčs. Další snížení
ve výši asi 30 miliard Kčs se očekává
od výnosu majetkových dávek, takže úhrn
vázaných vkladů klesne asi na 160 až
170 miliard Kčs, z čehož by bylo asi 112 až
122 miliard Kčs odkázaných na sanaci. Je
jasné, že tak značnou sumu není možno
uhradit v krátké době, zvláště
uvědomíme-li si, že musíme počítat
ještě s další sumou ve výši
asi 50 až 75 miliard Kčs z důvodu náhrady
škod, způsobených válkou a persekucí.
Úplné uvolnění veškerých
vázaných vkladů, které zbudou po zaplacení
majetkových dávek, není proto možné
bez nebezpečí velkých poruch měnových
a hospodářských. Každé uvolnění
musí se proto nutně pohybovati jen v rámci
dobrého krytí vázaných vkladů,
ježto jinak bychom prohlašovali za hodnotu i hodnoty
jen ilusorní.
Vláda ve svém programu počítá
s tím, že se uvolní část vázaných
vkladů a zbytek bude formou konsolidován. Celková
suma, kterou bude lze z vázaných vkladů uvolniti
bez nebezpečí inflace, nebude rozdělena mezi
všechny vkladatele rovnoměrně, nýbrž
podle jejich sociálního rozvrstvení, tak
aby vkladatel, který je na svůj vklad existenčně
odkázán, obdržel více než ten,
který svoje potřeby může krýti
i z jiných zdrojů.
Uvolnění vázaných vkladů má
se provésti podle plánu, který předloží
vládě předsednictvo Likvidačního
fondu měnového. Tento fond bude zřízen,
jak je v projednávaném již návrhu zákona
stanoveno, aby provedl likvidaci vázaných vkladů
uvolněním jejich části uvolnitelné
a konsolidací části neuvolnitelné
ve formě fondových dluhopisů. Likvidační
fond měnový má kromě toho nahraditi
Národní bance Československé částky,
jimiž zálohovala uvolnění vázaných
vkladů. Po uvolnění uvolnitelné částky
vázaných vkladů bude míti Likvidační
fond měnový na starosti hlavně zúročení
a umoření konsolidačních dluhopisů.
K tomuto účelu bude fondu přidělen
celý výtěžek realisace konfiskovaného
nepřátelského majetku, hodnota znárodněných
podniků, za které se neposkytuje náhrada,
a každoroční příspěvek
ze státního rozpočtu. V rozpočtu na
rok 1947 počítáme k tomuto účelu
s částkou 400 mil. Kčs.
Rozsáhlý a složitý instrument majetkových
dávek, který je právě uprostřed
aktuálního zájmu naší veřejnosti,
vyžaduje bližšího výkladu.
Vlastnímu zákonu o majetkových dávkách
předcházela řada přípravných
opatření z podzimu minulého roku a z počátku
roku letošního. Nejrozsáhlejším
a nejvýznamnějším z nich bylo zjištění
vlastnických poměrů k finančnímu
kapitálu anonymnímu i neanonymnímu, které
bylo provedeno přihláškami podle dekretu presidenta
republiky č. 95/1945 Sb. Přihlášky podle
tohoto dekretu zachytily ke dni 15. listopadu 1945 stav vlastnických
poměrů ke vkladům a pohledávkám
z účtu u peněžních ústavů,
k nárokům ze životního pojištění
a k většině cenných papírů.
Ty z těchto majetkových hodnot, ke kterým
přihlášky nedošly, propadly ve prospěch
Československého státu k měnovým
účelům; zatím je tento propadlý
blok zjištěn u vkladů a účtů
u peněžních ústavů a dosahuje
zhruba částky 22 miliard Kčs. Ta se ovšem
sníží po projednání žádostí
o dodatečné přihlášení
resp. o náhradu, které došly zejména
z ciziny. Rozsah přihlašovací akce možno
přibližně posoudit podle toho, že v českých
zemích prošlo peněžními ústavy
asi 14 milionů přihlášek vkladů
a účtů, na milion přihlášek
životního pojištění a asi 400.000
přihlášek cenných papírů.
Kvituji zde s uznáním, že peněžní
ústavy a pojišťovny velkou práci poměrně
hladce zdolaly. Přihláškami jsou zajištěny
dvě věci:
1. přihlášené hodnoty musí býti
u majetkových dávek zahrnuty do majetku téže
osoby, která byla v přihlášce podle
dekretu čís. 95/1945 označena jako vlastník,
2. každá přihlášená majetková
hodnota musí projíti aspoň evidenčně
dávkovým režimem berní správy,
která na jednom pare přihlášky podle
dekretu čís. 95/1945 Sb. potvrdí, že
hodnota je s hlediska majetkových dávek projednána,
a zašle je peněžnímu ústavu nebo
pojišťovně; hodnoty, ke kterým peněžní
ústav nebo pojišťovna neobdrží do
určité lhůty od berní správy
toto potvrzené pare přihlášky podle
dekretu čís. 95/1945 Sb., nemohou býti uvolněny
z vázanosti a propadnou ve prospěch měnových
účelů. Přihlašovací akce
podle dekretu č. 95/1945 Sb. zatěžovala sice
veřejnost, peněžní ústavy a pojišťovny
i finanční správu, ale je velmi účinná
pro svou automatičnost a administrativně je poměrně
jednoduchá, nesporně mnohem jednodušší,
než byla soupisová metoda při dávce
z majetku po prvé světové válce.
Na podobných zásadách byly vybudovány
i další přípravné přihlašovací
akce, ovšem již menšího rozsahu a významu;
přihlášení některých majetkových
hodnot - hlavně pohledávek a zásob zboží
a surovin -podle vyhlášky čís. 153/1945
Sb., pak přihlášení t. zv. připojištění
podle vyhlášky čís. 25/1946 Sb. a přihlášení
závodních podílů a zápůjček
členů družstev podle vyhlášky čís.
26/1946 Sb.
Kromě toho si finanční správa vybudovala
u berních správ evidenci všech fysických
osob k 1. listopadu 1945 na podkladě t. zv. evidenčních
listů.
Tyto předběžné práce byly již
skončeny nebo probíhaly ve své závěrečné
fázi v době, kdy byl vydán zákon o
majetkových dávkách č. 134/ 1946 Sb.
Nebudu se zde zabývati problematikou majetkových
dávek, která byla již dostatečně
prodiskutována jinde, hlavně při sněmovním
projednávání osnovy tohoto zákona.
Myslím, že naše veřejnost chápe
nutnost tohoto opatření a odůvodněnost
oběti, kterou zákon o majetkových dávkách
od jednotlivců vyžaduje. Chci jen opětovně
zdůraznit, že nejde o nové břemeno -,
nýbrž jenom o nové, spravedlivější
rozvržení části břemene, které
nám zanechala válka a okupace. Vyskytly se hlasy
o tíživosti určitých ustanovení
zákona pro některé jednotlivce. Je pravda,
že povinnosti podle zákona o majetkových dávkách
jsou v některých případech těžké.
Jinak tomu ani nemůže být, poněvadž
vyjadřuje spravedlnost jenom v průměru, ve
většině případů a nemůže
přihlížet ke všem individuálním
okolnostem, z nichž někde snad vyplyne určitá
příkrost. Sleduji tyto námitky a tam, kde
by se týkaly větší skupiny osob a byly
by odůvodněny hledisky sociálními
a mravními, zamýšlím přezkoumat
jejich závažnost a uvážím možnost
příznivější úpravy při
provádění zákona.
Období mezi přijetím zákona v Prozatímním
Národním shromáždění v
květnu t. r. a mezi počátkem účinnosti
zákona, t. j. dnem 30. září 1946,
použila finanční správa k přípravě
a vydání všech potřebných tiskopisů
a vyhlášek o ocenění, na jejichž
vydání byla právě účinnost
zákona vázána. Kromě toho byla vydána
řada vyhlášek a prováděcích
výnosů, jako o přihlášení
majetku sloužícího k účelům
obecně užitečným a dobročinným,
o placení dávek, o ocenění cenných
papírů, o připojení některých
dokladů k přihláškám majetku
atd. a intensivně se pracuje na dalších prováděcích
pokynech a směrnicích tak, jak toho problematika
majetkových dávek postupně vyžaduje.
Příprava dávkových tiskopisů
nebyla úkolem malým ani po technické stránce.
Vždyť šlo o práci, která si vyžádala
v českých zemích přibližně
50 vagonů a na Slovensku 10 vagonů papíru.
Finanční správa mohla tu posouditi, jak se
naše poměry v oboru papírenském a tiskárenském
zkonsolidovaly proti situaci z podzimu minulého roku, kdy
se s velkými obtížemi připravovaly tiskopisy
pro akce podle dekretu čís. 95/1945 Sb. Tentokráte
probíhalo opatření papíru i tisk úplně
hladce, ačkoliv šlo o velká kvanta a o lhůty
velmi krátké. Rád konstatuji, že se
tato konsolidace projevila i na Slovensku, které si tentokráte
mohlo obstarati tisk formulářů úplně
samo.
Finanční správa se na podávání
přihlášek k majetkovým dávkám
připravila zřízením t. zv. přejímacích
komisí, které jdou takřka za občanem
a umožňují rozsáhlou decentralisaci
míst, kde lze přihlášky podat. Podle
docházejících zpráv našla tato
věc u veřejnosti pochopení a v některých
okresech bylo již v prvé polovici přihlašovací
lhůty podáno poměrně vysoké
procento očekávaného počtu přihlášek.
Přejímacích komisí je dostatečný
počet - v českých zemích ke 3.000
- a doufám, že se podaří zdolat i zvýšený
počet přihlášek, který můžeme
očekávat ke konci lhůty. Přihlašovací
lhůta byla stanovena na plné 2 měsíce
a nemůže být prodloužena, poněvadž
by se tak odsunula další terminovaná opatření,
která navazují na přihlášky k
majetkovým dávkám - zejména konečné
uspořádání otázky vázaných
vkladů. Přihlášky k majetkovým
dávkám mají totiž podati přehled
o sociálním rozvrstvení majitelů vázaných
hodnot. Tento přehled má býti podle budovatelského
vládního programu zpracován do konce března
1947. Má-li býti tato lhůta dodržena
a takto včas opatřeny podklady pro konečné
uspořádání vázaných
vkladů, t. j. pro jejich uvolnění, resp.
konsolidaci, není možné prodlužovati lhůtu
pro přihlášky k majetkovým dávkám.
Finanční správě konečně
jde také o to, aby mimořádný úkol,
který pro ni majetkové dávky znamenají,
mohla zdolati v určitých pevných lhůtách,
které mají umožnit, aby do konce června
1948 bylo vyměření majetkových dávek
u berních správ prakticky skončeno a aby
se finanční úřady takto co nejdříve
plně uvolnily pro své vlastní práce.
Jak jsem již řekl, postupuje podávání
přihlášek k majetkovým dávkám
zatím uspokojivě. Již se také začínají
objevovat v dosti velkém počtu platby na majetkové
dávky podle vlastního výpočtu poplatníků,
třebaže platební lhůta pro odvod těchto
částek končí až 15. ledna 1947.
Platby na majetkové dávky činily podle stavu
18. listopadu t. r. v českých zemích z vázaných
vkladů 732,150.000 Kčs, v nové měně
1,466.000 Kčs, na Slovensku pak z vázaných
vkladů 12,455.000 Kčs a v nové měně
325.000 Kčs.
Celkem bylo tedy zatím na majetkové dávky
zaplaceno 746,396.000 Kčs, z toho 1/4
% v nové měně. V cenných papírech
nebylo prozatím nic placeno.
Ještě se chci zmínit o placení majetkových
dávek úvěrem.
Podnikatelé a jiní poplatníci, kteří
výtěžky let 1939 až 1945 investovali do
svých podniků nebo do jiných majetkových
hodnot, nebo jichž majetek je zcela nebo převážně
uložen v nelikvidních hodnotách, a kteří
tedy nemají ani vázaných vkladů, ani
cenných papírů požívajících
sirotčí jistoty nebo akcií znárodněných
podniků, ani hotovostí nebo nároků
na náhradu válečných škod, nebudou
zaplacením majetkových dávek hospodářsky
ohroženi. Každý peněžní ústav
je totiž povinen poskytnouti takovému poplatníkovi
dlouhodobý úvěr zvláštního
druhu tím, že jeho majetkové dávky zaplatí
ze svých vázaných vkladů. Tento úvěr
splatí pak dlužník peněžnímu
ústavu v nových penězích ve lhůtě
až 20tileté ve splátkách, které
si s peněžním ústavem vyjedná.
Úroková sazba tohoto úvěru včetně
všech vedlejších plnění nesmí
přesahovati 2 %. Listiny o poskytnutí úvěru
jsou kolku prosté. Dlužník musí ovšem
úvěr zajistit. Vedle jistot, které poskytne
peněžnímu ústavu poplatník, ručí
za zaplacení úvěru stát, resp. Likvidační
měnový fond, který bude zřízen.
Zaplacení majetkových dávek nebude tudíž
na překážku žádoucímu zvyšování
výroby a nemůže hospodářsky ohroziti
podniky, které nemají vlastních hodnot k
placení dávek způsobilých.
Podotýkám, že tyto dávky jsou dávkami
ryze účelovými, a poněvadž neplynou
ve prospěch státní pokladny, neprocházejí
také státním rozpočtem.
Brzké mezinárodní zapojení naší
měny a zajištění její vnější
stability bylo pro nás neméně důležitým
postulátem, jako její ozdravění vnitřní,
neboť jsme státem, jehož příznivý
rozvoj a pokrok závisí na rozvinutí zahraničního
obchodu. Proto zároveň s obnovením československé
měny byla stanovena na podkladě propočtů
a úvah domácích i jednáními
se Spojenci nová parita československé koruny,
a to 1 americký dolar = 50 Kčs. Ve vnitřním
sektoru hospodářském byla kupní síla
koruny ustálena asi na 1/3 kupní
síly předválečné. V nové
paritě koruny je však vyjádřeno také
válečné snížení kupní
síly zahraničních měn; proto nový
kurs nedosahuje ani dvojnásobku kursů předválečných.
To nás však nesmí sváděti k doměnce,
že nová parita je překážkou našeho
vývozu. Vzestupná tendence našeho vývozu
zboží ukazuje přesvědčivě,
že všeobecně naší soutěživosti
na zahraničních trzích není tento
kurs překážkou. Poměry v cizích
státech jsou různé a stále se vyvíjejí
tím neb oním směrem. Chceme-li dáti
našim zahraničně-obchodním stykům
bezpečný podklad, musíme udržovati svou
měnu ve vztazích k cizím měnám
jako stabilní a spolehlivou hodnotu. Zvýšení
soutěživosti na oněch trzích, na kterých
se dnes zdají některé naše výrobky
drahé, musíme dosáhnouti zlevněním
výroby a stupňováním výkonnosti.
Podle mého názoru nelze ani dost docenit skutečnost,
že jsme hned od počátku našeho budování
dosáhli pevného směnného mezinárodního
kursu naší měny. Vzpomeňme si jen, jak
po minulé válce jsme léta zápasili
o pevnou relaci naší peněžní jednotky
vůči cizině, jaká námaha byla
vynaložena, abychom svoji měnu odpoutali od závislosti
na rakouské koruně a marce, a jaké obtíže
nám z toho vznikaly v zahraničním obchodě.
Jsem přesvědčen, že budoucnost teprve
plně ocení význam pevného kursu naší
měny.
Naším zájmem na stabilitě koruny a na
hladkém platebním styku se zahraničím
byla dána naše účast na Mezinárodním
fondu měnovém, který nám i našim
hospodářským partnerům umožní
vyrovnati případné přechodné
schodky v platebních bilancích.
V závěru výkladu o naší měně
chtěl bych se ještě několika slovy zmíniti
o našich platidlech. Těžké škody,
které utrpěla státní mincovna v Kremnici
válečnými událostmi, byly průběhem
minulého roku zhruba napraveny, takže se mohlo přikročiti
k ražbě jednokorunových mincí. Jejich
vydání umožnilo nám stažení
papírových jednokorunových poukázek,
které pro nedostatek mincí musely zůstati
přechodně v oběhu. Nová soustava kovových
platidel byla již připravena; nové mince budou
menšího rozměru a částečně,
zvláště při nižších
hodnotách, jiného složení kovu než
mince předválečné. Novotou soustavy
je mince dvoukorunová, jejíž ražby si
vyžádalo zvýšení hospodářských
čísel a usnadnění drobného
platebního styku. Dvoukorunové mince, jejichž
ohlášení bylo veřejností sympaticky
přijato, budou dány do oběhu již počátkem
příštího roku.
Pokud jde o papírová platidla, užívá
se platidel anglické výroby až do vyčerpání
zásob; vedle nich obíhají již platidla
domácí výroby - stokoruny, tisícikoruny
a pětitisícikoruny. Dosavadní provisorní
platidla domácí výroby budou nahrazena postupně
definitivními typy všech denominací, odpovídajícími
svým vybavením požadavkům měnově-technickým
i uměleckým.