Jsou tedy dvě cesty: buď budeme pronikavě snižovati
ceny, anebo budeme muset zvyšovat mzdy. Domnívám
se, pokud jde o vysoké ceny, že ještě
nebyly vyčerpány všechny možnosti a že
bychom mohli v tomto směru zapůsobiti poněkud
důkladněji.
Je pochopitelné, že tento stav nevytváří
ovzduší, které by bylo příliš
příznivé pro zvýšení pracovní
morálky. Lidé neobyčejně kritisují,
že naše vláda se nedovede s těmito problémy
vyrovnat. Je jim nepochopitelné, že nedovedeme pořádně
zatočit s černým obchodem. Vyslovují
svůj podiv nad tím, že se s těmito osudnými
poměry v pravém slova smyslu mazlíme. Bylo
by mnohem víc nadšení, bylo by mnohem víc
pracovní obětavosti, kdyby vláda byla tvrdá
a neúprosná proti všem těm, kteří
rušivě působí při hospodářském
budování a při hospodářské
výstavbě naší republiky.
V souvislosti s tím nesmí se zavírati oči
před některými fakty, které se mohou
buď přímo nebo nepřímo dotýkati
životní úrovně našeho lidu. Mám
tady na zřeteli krajně neutěšený
stav naší finanční samosprávy,
neboť je všeobecně známo, že naše
města, obce a okresy zápasí s nejtěžšími
finančními obtížemi, pro které
dosud nebylo nalezeno řešení. A musím
varovat před tím, aby bylo hledáno tou cestou,
která by znamenala další snižování
úrovně, t. j. zvyšováním nynějších
a zaváděním nových dávek.
Větší obce a okresy utrpěly značnou
újmu tím, že některé podniky,
na př. elektrárny a plynárny, byly postátněny
a přestaly býti přínosem pro jejich
hospodářství. Toto opatření
bylo v důsledku znárodnění samozřejmé
a nutné. Ale tyto samosprávné svazky se ohlížejí
po jiných pramenech příjmů, které
vidí zejména v některých vhodných
konfiskátech průmyslových podniků.
Považuji proto za nutné, aby v krátké
době bylo definitivně skončeno, a to k přesnému
termínu, jak klasifikování těchto
konfiskátů, tak i jejich přidělování
k národním podnikům, jejichž prioritu
plně uznáváme, aby tak o zbývající
konfiskáty se mohly zajímati samosprávné
svazky a získaly tak možnosti k ozdravení svého
finančního hospodářství. Přidělení
těchto pak pro samosprávné složky by
dávalo i záruku zdravého regionalismu a přirozené
decentralisace.
Hovořím-li už pak o regionalismu, nechci nechat
nepovšimnuto, že utvořené národní
podniky zůstaly naprosto centralisticky v největších
městech a že se přecházela přímo
vyhláška, kde jim bylo sídlo určeno
nikoliv podle dřívějšího sídla
generálního ředitelství, ale podle
místa, kde podnik skutečně produkuje a má
svoji hospodářskou základnu. V tomto směru
budou zajisté zárukou podniková představenstva,
ustanovená podle znárodňovacího dekretu,
která kromě spoluodpovědnosti za vedení
podniku přejmou i určitou funkci veřejné
kontroly hospodaření podniku, jak odpovídá
duchu hospodářské demokracie. Je si jenom
přát, aby tato představenstva byla hospodářským
representantem dotčeného podniku a nikoliv sborem,
kde před hospodářskými zájmy
půjde politika. Proto buďtež do podnikových
představenstev jmenováni a voleni v prvé
řadě lidé hospodářsky a odborně
vyspělí. Zejména pak dlužno apelovati,
aby tato zásada byla uznána jako stěžejní
pro obsazování oněch míst, která
v představenstvu jsou vyhrazena zaměstnancům.
Nyní stojíme před problémem získávání
pracovních sil pro zemědělství a pro
náš průmysl. Všechny politické
strany žádají, aby se toto získání
pracovních sil provedlo na základě principu
dobrovolnosti. Já nemám právě příznivého
mínění o takové praxi a zdůrazňuji,
že to bude velmi těžká práce, žádat
od úředníků, aby šli pracovat
jako dělníci, jestliže nezařadíme
napřed všechna ona individua práce se štítící
a živící se šmelinou anebo jiným
pochybným způsobem. Kdyby vláda dokázala,
že bez ohledu napravo a nalevo u této první
kategorie postupuje energicky, pak nepochybně by byl velmi
ulehčen úkol těch, kteří budou
teď apelovat na dobrou vůli občanů a
budou je žádat, aby své síly dali k
disposici pro výstavbu republiky. My bychom tím
pak získali asi 80.000 pracovních sil.
Jako druhá etapa měla by přijít na
řadu naše státní a veřejná
správa. Jenom sektor pana ministra dopravy mohl by dát
k dispozici několik desítek tisíc pracovních
sil. A je to také správné, že je dále
nutno přerevidovat rozsáhlý aparát
našeho přídělového hospodářství
a začít už pomalu s uvolňováním
tam, kde to poměry dovolují. Také zde bychom
načerpali další desítky tisíc
pracovníků. Také počet zaměstnanců
našich velkoobchodů je nadměrný a příslušná
úprava zaručovala by i zde určitou reservu.
Neobyčejně ideální námět
pro našeho pana ministra vnitřního obchodu!
Konečně vládě jsou tyto velmi četné
možnosti známy a ví, jak odpomoci tomuto nedostatku
v našem zemědělství a v našem průmyslu.
Je ovšem už mnohem těžší tyto
problémy prakticky řešiti. Je pochopitelné,
že se budeme setkávati s velikými politickými
obtížemi. Závažnost věci je ovšem
taková, že před ní musí ustoupiti
do pozadí všechno a že musí býti
velmi energicky vyřešena.
Pochopitelně, že je nutné, aby se postupovalo
s určitými sociálními ohledy. Proto
u podniků nebo složek veřejné správy,
které dosáhnou výkonnosti odpovídající
vládnímu programu a uvolní své přebytečné
síly pro jiné úkoly dvouletky, navrhuji,
aby byly prohlášeny za vzorné a aby bylo u
nich provedeno toto: Zvýšení mezd a platů
na trojnásobek jejich předválečné
úrovně formou výkonnostních přídavků
v míře, která by odpovídala dosaženému
stupni průměrné výkonnosti. Dále,
aby bylo dovoleno zavedení pětidenního pracovního
týdne za předpokladu, že tímto zkrácením
pracovní doby nebude snížen týdenní
pracovní výkon pod úroveň žádanou
vládním programem.
Také v ostatních pracovních oborech je nutno
bráti zřetel při nasazování
pracovních sil na sociální ohledy, říditi
se jimi a pomáhati si sociálně.
Upozornil jsem už v prozatímním Národním
shromáždění v průmyslovém
výboru, že je nutno, abychom respektovali zvyšováním
platů práci našich slévačů,
sklářů, hutníků a pochopitelně
na prvém místě horníků. A já
bych řekl, že je velmi trapné, vážení,
jestliže právě u těchto posledně
jmenovaných bylo slíbeno více, než jim
bylo ve skutečnosti poskytnuto. Vláda by nikdy neměla
slibovat to, co nemůže býti do posledního
písmene splněno. Vzniká tím nedůvěra
pracujících k jejím představitelům,
nedůvěra, které můžeme nejméně
potřebovati.
A nakonec bych chtěl připomenout, že je nezbytné,
aby v době co možná nejkratší byly
provedeny volby do závodních rad. Je to už
otázka nejenom politická anebo sociálně-politická,
ale to je už dneska především otázka
hospodářská. Mají-li býti splněny
všechny ony veliké úkoly, které dvouletka
klade na zaměstnance našich továren a podniků,
pak volby do závodních rad, a to volby co nejrychleji
a demokraticky - opakuji: demokraticky - provedené jsou
naprostou nezbytností. (Potlesk.) Závodní
rady jsou příliš důležitými
orgány, než aby mohlo být s volbami ještě
dále otáleno. Není žádnou tajností,
že poměry některých našich podniků
jsou do jisté míry desolátní. Domnívám
se, že demokraticky provedené volby budou znamenat
leckde hospodářskou konsolidaci. Jejich nejrychlejší
provedení je proto nade vši pochybnost nutné.
Já bych řekl, slavná sněmovno, vážené
dámy a pánové, nakonec toto: Myslím,
že si ani dost neuvědomujeme, v jak velmi vážném
údobí našeho národního života
se právě ocitáme. Řekl bych, že
jenom společná vůle nás všech
může zabezpečiti dílo, které
jest základem šťastné budoucnosti. My
se musíme všichni oprostit od úzkoprsého
stranictví a potom teprve bude úspěch zaručen.
Mít při tom jedno kredo: Všechny síly
pro konsolidaci a upevnění republiky. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dalším řečníkem je paní
posl. Uhlířová.
Posl. Uhlířová: Paní a pánové!
Ujímám se slova jako jeden z řečníků
poslaneckého klubu čs. strany národně
socialistické, abych reagovala na řeč ministerského
předsedy Gottwalda, přednesenou ve čtvrtek
minulý týden, která navazovala na vládní
program a týkala se dvouletého hospodářského
plánu. Musím hned na počátku prohlásit,
že českoslovenští národní
socialisté udělají všecko, aby tento
dvouletý plán byl splněn.
Já sama ve své řeči chci se dotknout
jen jednoho úseku, který je částí
tohoto hospodářského plánu a který
zahrnuje problém otázky zaměstnanecké,
k níž patří především
veřejní a státní zaměstnanci,
jakož i zaměstnanci soukromí, kteří
se až do dnešního dne netěšili valné
péči ani vlády, ani tohoto sboru. Je potřebí,
abychom si všímali těchto otázek, protože
dvouletý hospodářský plán zasáhne
nejen pronikavě do veškerého podnikání,
ať soukromého nebo státního, ale zasáhne
pronikavě také do statisícové armády
zaměstnanecké a hluboce se dotkne celé řady
otázek, které se týkají právě
těchto zaměstnanců. A proto je potřebí,
abychom o tom hovořili a abychom si tyto otázky
náležitě osvětlili.
Je naprosto nutno, abychom si všimli na příklad
postavení soukromých zaměstnanců pojišťovacích
ústavů, kteří se domáhali platové
úpravy už loňského roku. A toto jsou
ty otázky nejožehavější a nikoliv
nejmenší. Po částečné
úpravě, když byla konsolidována naše
měna a zvýšeny ceny životních potřeb,
ukázalo se, že de facto tato finanční
úprava neměla naprosto žádného
významu. A dnes vidíme, jak se to odráží
v rodinách těchto zaměstnanců. Každá
rodina representuje jednu položku: dluhy, výpůjčky
a zálohy. Proto je potřebí, abychom věnovali
těmto otázkám náležitou péči.
Připravuje se nový služební a disciplinární
řád, jehož součástí pro
tyto zaměstnance bude také nová platová
stupnice. Jednání trvá již několik
měsíců a zaměstnanci trpělivě
čekají. Je proto naléhavě nutné,
aby ÚRO, ministerstvo financí a ministerstvo sociální
péče urychleně vydaly zmíněný
služební a disciplinární řád,
upravily řádně platy a odstranily křivdy
páchané na této skupině pracovníků
lidově-demokratického státu. (Potlesk.)
Renominace, která byla provedena jen u části
zaměstnanectva státního, je nedostačující
a je potřebí, aby také tyto nedostatky byly
co nejdříve odstraněny.
Daňové zatížení zaměstnanců
je neúměrné jejich finanční
únosnosti a podstatně snižuje příjem
této kategorie. A to, paní a pánové,
ještě mám na mysli další věc,
neúměrné daňové zatížení
těch rodin, kde je žena výdělečně
činná. Manžel je trestán za to, že
má ženu výdělečně činnou,
a věřte, že potom to není na povzbuzení
pracovní morálky žen, aby si zaměstnání
hledaly. (Potlesk.) I tady je potřebí, abychom
upravili tuto otázku, aby opravdu neúměrné
daňové zatížení manželských
dvojic náležitým způsobem bylo upraveno.
Máme-li pomoci všem kategoriím zaměstnaneckým,
je na to jeden velký recept. Kromě toho, co říkám,
je to především podstatné snížení
cen životních potřeb. (Potlesk.) Nedostatek
pracovních sil povede nutně k revisi v těchto
oborech, které jsou předimensovány. To se
dotkne především zaměstnaneckých
kategorií, o nichž hovořím. Tvrdí-li
se dnes, že veřejné a státní
úřady mají o 180.000 zaměstnanců
víc než v letech předválečných,
potom nutně vyvstává otázka, které
jsou to obory a kdy a proč se tam tento nadbytek zaměstnanců
dostal. Českoslovenští národní
socialisté už v prvém parlamentě s tohoto
místa mnohokrát žádali, aby byla provedena
revise státních a veřejných zaměstnanců
a aby neodborné síly, které zastávají
místa, jež jim stoprocentně neleží,
byly z těchto oborů poslány do zaměstnání,
která jim vyhovují a která náležitě
ovládají. A je proto na místě, jestliže
dnes oživujeme tuto otázku, aby opravdu, až přijde
k revisi těchto zaměstnanců, vrátili
se na svá původní místa ti zaměstnanci,
kteří nemají pro tato místa náležité
kvalifikace, a aby nastoupili do těch oborů, v nichž
pracovali se zdarem před 9. květnem roku 1945. (Potlesk.)
Je pro nás samozřejmostí, že revise
v oboru zaměstnaneckém, ať se týká
veřejných či státních zaměstnanců
nebo zaměstnanců soukromých, musí
se dít jedině a výhradně podle jejich
odborné způsobilosti, podle délky zaměstnání
a podle postradatelnosti v jednotlivých oborech. Není
třeba zdůrazňovati, že právě
lidově-demokratický stát musí vyžadovat
odbornosti a šetřit pracovními silami, zejména
je-li v takové hospodářské situaci,
v jaké jsme my.
Ministerstvo vnitra vypracovalo v dohodě s ministerstvem
sociální péče a ministerstvem financí
návrh vládního usnesení na přemístění
některých veřejných zaměstnanců
do produktivní práce v podnicích soukromých.
Je proto zcela namístě, že jde především
o zaměstnance, kteří jsou rok ve státních
službách a kteří jsou zejména
z oboru stavebního, kovodělného a textilního.
Stejnými ministerstvy za součinnosti některých
resortů státní správy byla vypracována
osnova t. zv. restrikčního zákona, který
má býti projednáván v nejbližší
době.
Máme před sebou jako naléhavý úkol
stěhování průmyslových závodů
na Slovensko, z nichž pracovní síly zůstanou
zde. Počítá se také s tím,
že bude včleněno do práce na 200.000
žen. Paní a pánové, tady je potřebí
říci také jasné slovo. Je samozřejmé,
že každý člověk musí pracovat,
neboť v socialistickém státě má
každý nejen právo na práci, ale má
také povinnost k práci. Ale je nutno si položit
otázku, počítá-li se při tom
se všemi silami, jež jsou k disposici, a jeví-li
se přes to potřeba odvádět ženy
- matky a hospodyně- z domácnosti a posílat
je do tohoto pracovního procesu. A jsem-li u této
otázky, nemohu se nezeptat odpovědných činitelů,
má-li se spatřovat hodnocení ženské
práce v tom, že se ženám hospodyním,
které mají být zařaděny do
práce, nepřiznal ani podle nejnovějšího
rozhodnutí přídavkový lístek
P/3. (Potlesk.) V části našeho tisku
se objevila zpráva, že prý se tak stalo na
zákrok jedné poslankyně. Nechceme věřit
a nevěříme, že to odpovídá
pravdě, protože v tomto sboru nenašla by se žádná
poslankyně, která by se mohla postavit proti zájmům
a právům žen kterékoliv kategorie. (Potlesk.)
Pokud se týká veřejnozaměstnaneckých
otázek žen, bude nezbytně nutno novelisovat
dekret č. 74 a dekret č. 68. A tady jsme u jedné
důležité otázky, protože dekret
čís. 74 sice mluví o reaktivaci těch
zaměstnankyň, které byly propuštěny
za Beranovy vlády a za protektorátu, ale současně
ponechává na libovůli nadřízených
úřadů, chtějí-li zaměstnankyni
reaktivovat nebo ne, a tak po 16 měsících
svobodného státu máme celou řadu vysoko
kvalifikovaných sil ženských, které
doposud reaktivovány nebyly. (Slyšte!) Také
je potřebí, abychom tyto otázky sledovali
ještě dál a aby těm ženám,
které po 6 nebo 7 letech distancování od
práce práci nastoupily, také tato doba té
nucené, řekla bych, zahálky od toho jejich
zaměstnání byla náležitě
zhodnocena tím, že se jim započítá
do postupu a také do pense, i když už to nebudeme
hradit finančně a nevyplatíme jim odškodné
za ty roky. Ženy jsou tak skromné, že nežádají
výplatu těchto peněz, ale žádají,
aby nezůstávaly o 6 roků, t. j. o dva platové
stupně za těmi, které byly šťastnější
a v tom zaměstnání se udržely. Ale to
je konec konců otázka, která spadá
do novelisace tohoto dekretu, a my ženy se přičiníme,
abychom tuto novelisaci také skutečně provedly
a uskutečnily. Kromě toho bude nutno zrušit
srážky z činovného u svobodných,
poněvadž ty podléhají vyššímu
zdanění a jsou tudíž postiženy
a trestány dvakrát.