Posl. Bartoš: Slavná sněmovno, paní a pánové!

V denním životě se stále setkáváme s následky války a naše ústavodárné Národní shromáždění stojí před velkými, těžkými a odpovědnými úkoly odčinit všechno to, co způsobila okupace u nás. Jedním ze zákonů, ke kterým dnes přistupujeme, je zákon o zálohách na náhradu za některé škody válečné a škody způsobené mimořádnými poměry. Pochopitelně při přechodu fronty byli postiženi všichni občané všech vrstev, zvláště v těch místech, kde byly větší boje. Je těžké dnes pro ty, kteří takto byli postiženi, aby eventuálně po druhé či po třetí začínali budovat svoje hospodářství a svoji existenci. Byli postiženi státní zaměstnanci, dělníci, živnostníci, zemědělci i náš průmysl. Dnes je také nutno říci, že z prostředků, které je dnes možno vydělat, bylo by těžké stavět se znovu na takovou základnu hospodářskou, která by odpovídala našemu socialistickému zřízení. Jak soukromníci, tak také továrny čekají na úpravu podle tohoto zákona. Také je třeba se zmínit o průmyslu, který může na základě tohoto zákona zlepšit a urychlit výstavbu našich polozbořených anebo zbořených bytů a zemědělských usedlostí, to jest o našich cihelnách. Jak přinesl denní tisk, zvýšily cihelny ceny svých produktů s jakýmsi tichým svolením nejvyššího úřadu cenového o 30 %. Pochopitelně naše veřejnost reagovala na toto zvýšení tak, že nejvyšší cenový úřad byl nucen toto zvýšení zase zrušit, takže ceny výrobků keramických a výrobků průmyslu cihlářského jsou stejné, jako byly před 1. červencem. Podíváme-li se však blíže na kalkulaci, vidíme, že je opravdu nutno zvýšit ceny výrobků těchto průmyslových podniků, neboť chceme-li, aby zálohy na náhradu škod dosáhly účelu, k jakému byly určeny, je třeba aby tento průmysl byl udržen v provozu jako doposud, ovšem beze ztrát, které do dneška měl. Fakticky je zjištěno, že cihláři dnes prodělávají, protože byly zvýšeny mzdy. Avšak kalkulace, které podali nebo podávají nejvyššímu cenovému úřadu, jsou mnohem vyšší, než jaké by naše veřejnost eventuálně přijala.

Vážení, máme-li řešit dnes tento problém, aby cihelny zůstaly v provozu a neprodělávaly, bude nutno vzít za základ starou zkušenost, už co se stalo, nejenom kalkulace, nýbrž to, co dodneška bylo vytvořeno. To jest množství cihel plus ztráty. Ovšem ztráty provozní a ne ztráty investiční, které také cihelny do těchto ztrát započítávají. Tím dostaneme zdravý průměr, který jistě i naše veřejnost a naši spotřebitelé uznají jako nutný k provozu podniků a k tomu, aby výstavba v naší republice pokračovala tak, jak o ní mluvil pan předseda vlády. Zálohy jsou dostatečně vysoké pro stavbu domků i, řekl bych, pro zemědělské a živnostenské provozovny, a činí až 250.000 Kčs.

Nakonec této krátké rozpravy chtěl bych říci: Člověk, tak jak to řekl Carlyle, nesmí naříkat na svou dobu, z toho nic nevzejde. Doba je zlá, nuže, zde jsme, abychom ji učinili lepší, a proto československá strana národně socialistická bude pro tuto osnovu zákona hlasovat. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je pí posl. Jungwirthová. Dávám jí slovo.

Posl. Jungwirthová: Dámy a pánové!

Čs. sociální demokracie staví se plně za osnovu zákona o zálohách na náhradu za některé škody válečné a škody způsobené mimořádnými poměry, a je přesvědčena, že uskutečněný zákon bude vřele přijat celou naší veřejností, zvláště na Opavsku, Ostravsku, Slovensku, Ústecku a Mostecku, které válkou nejvíce utrpěly. Tím, že podobně jako zákon o stavební obnově i tento zákon bude platiti na území celého státu, je učiněn další krok k unifikaci práva a vzájemnému sblížení zemí českých a Slovenska. Slovensko bylo válkou mnohem více postiženo a tak je jen spravedlivé, že v rozpočtu je vzat na mimořádné postižení Slovenska plný zřetel. Jest ovšem naléhavě nutné, aby se uvolněné částky skutečně dostaly do krajů nejvíce postižených a aby jich bylo v plném rozsahu použito k hospodářské obnově.

Dosavadní úprava, odlišná v zemích českých a na Slovensku, vykazovala velmi značné mezery. Bylo možno zálohovati jen některé škody a poněvadž ještě většinou nepracovaly příslušné oceňovací komise a maximální výše zálohy v jednotlivém případě jako okamžitá výpomoc činila Kčs 25.000.-, byla dosavadní opatření krajně nedostačující. Podle dosavadní úpravy nemohla býti poskytnuta žádná záloha na náhradu škody na příklad těm, kteří neutrpěli škody přímými válečnými událostmi, na příklad, když naši lidé byli okupanty zavlečeni a přišli i o majetek.

Novou úpravou je okruh oprávněných podstatně rozšířen, jsou podchyceny všechny škody způsobené jakýmikoli válečnými činy, zejména pak také škody okupací a škody akcemi teroristickými, k nimž bohužel docházelo a mnohdy ještě dochází i po skončení války. Je již nutno příkladným postupem a příkladným potrestáním vinníků a zvýšenou bdělostí všeho českého a slovenského obyvatelstva učiniti přítrž dalšímu řádění teroristů.

Českému a slovenskému obyvatelstvu v pohraničí, které často za svízelných okolností a za značných obětí plní s plným zdarem svou národní povinnost a na všech úsecích hospodářského života pracuje na nové výstavbě státu, vyjadřujeme zde svůj dík a uznání. Pokud pak našim lidem v pohraničí byly nebo budou přidělovány objekty poškozené válkou a okupací, při čemž těmto lidem nepřísluší nárok na náhradu těchto škod, nebo objekty zatížené různými břemeny z doby okupace, apelujeme zde na příslušná místa, Národní pozemkový fond, Fondy národní obnovy, aby našim lidem umožnily, aby škody válkou a okupací byly urychleně odčiněny, aby těmto lidem, kteří na sebe vzali břemeno často průkopnické práce, bylo umožněno založení a vybudování dobré existence pro dobro nás všech.

Pokud jde o vlastní zálohování náhrady škod, podstatné ulehčení přinese postiženým i ta okolnost, že již pracují příslušné smíšené oceňovací komise, takže zálohy budou moci býti poskytovány nad dosavadní rámec okamžité výpomoci. Pokud snad někde oceňovací komise ještě nepracují, apelujeme zde, aby celé řízení bylo urychleno, aby se poškozeným, těm nejvíce poškozeným, dostalo po tak dlouhé době určité skutečné pomoci.

Podle navrhovaného zákona podrobnější směrnice pro poskytování záloh budou teprve vydány. Požadujeme, aby na prvním místě byl vzat zřetel na postižené rodiny s dětmi a aby těmto postiženým bylo vyhrazeno přednostní pořadí. I tak budeme dokumentovati, že usilujíce alespoň o poměrnou sociální spravedlnost, snažíme se přispěti početnějším rodinám a že populační problém chápeme opravdu vážně.

Dále nutno míti na zřeteli, aby poskytováním záloh na náhradu škod nebyla podlamována pracovní morálka. Nutno dbát, aby záloh bylo v prvé řadě použito k hospodářské znovuvýstavbě státu. Pak by se jistě plně osvědčilo, kdyby směrnicemi bylo stanoveno, že použití zálohy právě jen k účelům odčinění škod způsobených válkou a okupací musí být alespoň dodatečně prokázáno.

Jsme si plně vědomi, že zatím nelze počítati s reparacemi, z jejichž výnosu by měly být škody hrazeny především. Je pak jen věcí sociální spravedlnosti, že zde zasahuje stát, aby mohly býti odčiněny ty nejtěžší křivdy, když válkou a okupací byli postiženi jen někteří, i když jejich velmi značné procento a když vzniklé škody nejsou přirozeně rovnoměrně rozděleny.

Pokud jde o škody majetkové, je spravedlivé, že se pomáhá především sociálně slabým. A únosností státního rozpočtu je odůvodněno, že můžeme jít jen do určitého procenta, případně jen do určité maximální částky v jednotlivém případě. Nemůžeme tedy zatím přikročiti k definitivní úpravě náhrady majetkových škod. Naproti tomu, pokud jde o škody osobní, jejichž řešení je ovšem nejnaléhavější, přináší současně projednávaný zákon o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce řešení definitivní, které vítáme.

Současně žádáme, aby bylo co nejvíce urychleno řízení, jež předpisuje zákon o stavební obnově, aby mohla býti podchycena ještě letošní stavební sezona. Dále žádáme, aby byla co nejvíce rozšířena možnost použití státem zaručeného levného úvěru vzhledem k těm okolnostem, že postižení mohou v rámci rozpočtových možností obdržeti formou zálohy jen určitou výpomoc, a to ještě jen postupně, a že možností daných zákonem o stavební obnově budou moci použíti právě jen stavebníci.

Majetkové škody válkou a okupací jsou však nejrůznějšího druhu, na příklad na zařízení, na mrtvém a živém inventáři, zničení strojního zařízení. Nedostatek strojů hospodářských jest velmi citelný, zejména v krajích zemědělských, kudy se přehnala válka, jako je tomu především na Slovensku, ve Slezsku, na Moravě, zvláště jižní, i jinde. Zde žádáme, aby v rámci rozpočtových možností byla učiněna opatření, podle kterých postiženým, zejména sociálně slabým, bude moci býti hrazen nebo alespoň částečně hrazen i úrok z úvěru, jehož bude použito k odčinění alespoň těch nejnaléhavějších majetkových škod a k obnově existence. Takové opatření není ničím novým. Zákon o stavení obnově právě počítá s možností státní záruky za úvěr do úhrnné výše 10 miliard Kčs i s možností státní podpory právě poskytováním příspěvku na úrokovou i umořovací službu. Bude tedy jen spravedlivé, aby tatáž akce byla rozšířena i na ostatní druhy škod, pokud nemohou být v rámci rozpočtu dostatečně zálohovány na účet budoucí náhrady, a této úlevy by logicky mohli použít i ti stavebníci, kteří své poškozené stavební objekty urychleně sami znovu budují, aniž mají případně dosud možnost ustanovení zákona o stavební obnově použíti.

Těmito opatřeními jistě podstatně přispějeme k urychlenému znovuvybudování státu. Najdou tak umístění peníze, jež snad u peněžních ústavů leží ladem a řešení je únosné i pro státní pokladnu tím, že nebude zatížena celou částkou nákladu na znovuvýstavbu, ale jen úrokovým břemenem při úvěru státem zaručeném, ostatně značně nižším, než je tomu při úvěru normálním. Věřím, že pro navrhované opatření najdeme plné pochopení u státní správy finanční a že i státní administrativa učiní vše k urychlení nové výstavby a hospodářské obnovy státu. Neméně ovšem záleží na iniciativě a pracovním výkonu každého postiženého jednotlivce. Dosavadními opatřeními chceme upevnit víru lidu v sociální spravedlnost v našem státě, jak je v rámci našich možností dosažitelno, a chceme v rozsahu co největším přispěti k rozkvětu našeho státu. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová Spurná: Dalším řečníkem je pan posl. Žiak. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Žiak: Slávne ústavodarné Národné shromaždenie!

Hrozná vojnová víchrica spôsobila občanom nášho štátu neopísateľné mravné a hmotné škody na životoch a majetkoch. Prejdú desaťročia, kým sa zahoja boľavé rany tých, čo stratili svojich drahých, tých, čo sami trpeli a vrátili sa z koncentrákov i zo žalárov i z bojíšť s podlomeným zdravím. Prejde značný čas, kým obnovíme náš hospodársky život a vybudujeme zničené majetky a nahradíme straty na hnuteľnostiach a nehnuteľnostiach. A tu pri rekonštrukcii národohospodárskych hodnôt dovoľte mi konštatovať, že Slovensko bolo postihnuté nepomerne väčšími stratami hospodárskymi ako krajiny české.

Zákon o zálohách na náhradu za niektoré škody vojnové a škody spôsobené mimoriadnymi pomerami v pravý čas ide usporiadať spôsob pomoci poškodeným občanom a sankcionovať doterajšiu prax pomoci, poskytnutú podľa dekrétu prezidenta republiky zo dňa 28. septembra 1945, čís. 82, a nariadenia Slovenskej národnej rady čís. 130 zo dňa 7. novembra 1945.

Prítomný zákon i spomenuté normy majú vysoké hospodárske a sociálne poslanie. Hneď po oslobodení bola naliehavá potreba odstrániť zhubné následky vojny súrnou finančnou podporou poškodeným. Povereníctvo financií na Slovensku dalo voľné finančné prostriedky okresným národným výborom, aby tam, kde bolo potrebné, najmä na východnom Slovensku a v miestach slovenského národného povstania na strednom Slovensku, vyplácaly preddavky občanom, ktorí ostali bez prístrešia, bez šatstva a zásob. Značné zmiernenie priniesly svojpomocné akcie miestnych národnych výborov pri opravách budov. Na východnom Slovensku zdá sa, že účinne začala pracovať štátna stavebná správa, ktorá má za úlohu do budúcej zimy opraviť všetky obytné budovy v tomto zničenom kraji.

Odškodňovaciu agendu vykonáva Povereníctvo financií s dobrými výsledkami rýchleho vybavovania. Nebyť ťažkopádnosti okresných národných výborov pri vystrojení a predkladaní žiadostí, celá práca mohla značne pokročiť. Vzhľadom na to, že Povereníctvo financií má cenné skúsenosti a poznatky z doterajšej praxe, že odškodňovacia agenda svojou povahou je finančná a musí sa usmerňovať únosnosťou štátnej pokladnice, že sa jedná o značné finančné prostriedky, pokladám za správne, aby odškodňovaciu agendu i naďalej vykonávalo na Slovensku Povereníctvo financií a pokladám za rušivé zasiahnutie do práce, keď podľa zákona ďalšie prevádzanie agendy má prejsť na Slovensku do právomoci Povereníctva vnútra. Tieto poznámky členovia rozpočtového výboru za demokratickú stranu dosť dôrazne predniesli v rozpočtovom výbore, no boly zamietnuté s odôvodnením, že jednotnosť pri prevádzaní zákona si vyžaduje takéto riešenie. K stanovisku demokratickej strany v rozpočtovom výbore sa priklonila i strana slobody. Upozorňujem na škody, ktoré môžu vzniknúť následkom presunu agendy a ktoré sa na Slovensku prejavia oneskorením pri poskytovaní pomoci. Bude preto nutné, aby prechod kompetencie a agendy dial sa tak a v takom časovom rozpätí, aby akcia pomoci neutrpela újmu. Treba konštatovať, že doterajšie pomocné akcie na Slovensku docielily značné zmiernenie biedy.

Ide hlavne o tieto akcie: 1) Stavebné podpory podľa zákona č. 86 z r. 1946 o stavebnej obnove. Podpora spočíva v stavebnom príspevku podľa nariadenia Slovenskej národnej rady č. 128.2) Náhrada za veci zabrané príslušníkmi armád podľa zákona 131/1936 o obrane štátu, ktoré vypláca vojenská správa. Vyplácanie je v prúde, jedná sa o vysoké sumy. Ide o náhradu za veci poskytnuté československej armáde, Červenej armáde, rumunskej armáde a partizánskym jednotkám. 3) Podpory na odstránenie škôd na poľnohospodárskych majetkoch, vyplácané Povereníctvom poľnohospodárstva najmä na zasypanie zákopov a opravy hospodárskych budov. 4) Podpory z prostriedkov UNRRA na rekonštrukciu, ktoré dávajú samé povereníctva.

Podľa prihlášok, podaných vo smysle nariadenia č. 67/45 Slovenskej národnej rady, vojnové škody na Slovensku do konca augusta 1945 činia: materiálne škody 63.821 mil. Kčs, ideálne škody 36.808,900.000 Kčs, výlohy nemeckej okupácie 11.249,200.000 Kčs, ostatné škody 2.582,100.000 Kčs, spolu 114.461 miliónov Kčs.

Doteraz pod titulom preddavkov na náhradu vojnových škôd bolo vydané východnému Slovensku 235,000.000 Kčs, ostatnému Slovensku 214,750.000 Kčs, spolu 449,750.000 Kčs, čiže uhradené boly iba milióny a miliardy ostávajú stále pred veľkým problémom, ako ich uhradiť.

Zaráža závratná suma vojnových škôd. A tu nemožno sa neopýtať, kto aspoň tieto materiálne škody nahradí, keď najvyššie hodnoty, ako stratené ľudské životy našich najlepších slovenských a českých bratov a sestier nikto nahradiť nemôže? Treba zdôrazniť, aby sme tých, ktorí hrozné škody nielen nám, ale celému svetu spôsobili, Nemcov a Maďarov, na patričných miestach, pri mierovej konferencii donútili zaplatiť do poslednej koruny pod titulom reparácií a vojnových náhrad, o čo nás okradli. Toto žiada aj česť slovenského a českého národa.

I napriek našim poznámkam k textu zákona, z ktorého vyplýva presun odškodňovacej agendy z Povereníctva financií na Povereníctvo vnútra, v záujme neodkladného odškodňovacieho pokračovania klub poslancov demokratickej strany nepodáva návrhy na zmenu textu, zásadne víta návrh a bude za osnovu hlasovať. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor sociálně-politický, p. posl. Horovi.

Zpravodaj posl. Hora: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. dr Neumanovi.

Zpravodaj posl. dr Neuman: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k hlasování.

Byl podán pozměňovací návrh posl. Hodinové-Spurné, Langra, dr Klimka, dr Böhma, Skaunice, dr Šoltésze a druhů.

Žádám o jeho přečtení.

Zástupce tajemníka NS dr Ramajzl (čte):

"Podepsaní poslanci navrhují, aby v § 6 návrhu zákona o zálohách na náhradu za některé válečné škody a škody způsobené mimořádnými poměry byla vypuštěna z odst. 1 tato věta: Proti rozhodnutí okresního národního výboru lze se odvolati k zemskému národnímu výboru nebo k pověřenectvu vnitra; proti rozhodnutí zemského národního výboru nebo pověřenectva vnitra v I. stolici lze se odvolati k ministerstvu vnitra.

Ostatní text § 6, odst. 1 a 2 zůstává nezměněn."

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Hora: Jako zpravodaj soc.-politického výboru doporučuji, aby pozměňovací návrh byl schválen, a to z toho důvodu, že odvolací řízení je upraveno normálními všeobecnými předpisy, které se vztahují na tento zákon.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Poněvadž byl podán právě přečtený pozměňovací návrh, míním dáti hlasovati takto:

Nejprve o osnově zákona v úpravě pozměňovacího návrhu posl. Hodinové-Spurné, Langra, dr Klimka, dr Böhma, Skaunice, dr Šoltésze a druhů.

Nebude-li přijata, budeme shlasovati o osnově zákona podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Není jich. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona mající 12 paragrafů, nadpis a úvodní formuli v úpravě návrhu posl. Hodinové-Spurné, Langra, dr Klimka, dr Böhma, Skaunice, dr Šoltésze a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona v úpravě návrhu posl. Hodinové-Spurné, Langra, dr Klimka, dr Böhma, Skaunice, dr Šoltésze a druhů ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o zálohách na náhradu za některé škody válečné a škody způsobené mimořádnými poměry (tisk 24).