Uváží-li se závažnost těchto deliktů a doba, ve které byly spáchány, t. j. období za zvýšeného ohrožení republiky, pak jistě imunitní výbor musil v této otázce spatřovati eminentní vážnou politickou záležitost a v tomto smyslu ji také zhodnotil vzhledem k ustanovení § 24 ústavní listiny, pokud zaručuje se určité zvláštní právo nedotknutelnosti poslanců.

Pokud jde o otázku příslušnosti, vycházel tu s hlediska předstižení polního prokurátora a v tomto smyslu také z prvního trestního činu, který se stal východiskem ke spáchání všech činů ostatních.

Na základě všech těchto skutečností o povaze trestních činů, o otázce jejich příslušnosti i v souhlasu s tím, že vyhlášená amnestie a abolice nevztahuje se na takovéto trestní činy v této formě spáchané a v době, když nebyly naplněny ostatní okolnosti, které žádá zejména přihlášení k vojenskému tělesu do 28. října 1945, dospěl imunitní výbor k názoru, že ve smyslu § 24 je nutno souhlas k trestnímu stíhání podporučíka pěchoty v záloze dr Jozefa Staško, zvoleného za poslance do ústavodárného Národního shromáždění, dáti a v tomto smyslu také navrhuje ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby ve smyslu § 24 ústavní listiny tento souhlas vyslovilo. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby ústavodárné Národní shromáždění dalo souhlas k trestnímu stíhání posl. dr Staško.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění dalo souhlas k trest. stíhání posl. dr Staško.

Tím je vyřízen 10. odstavec pořadu.

Zbývá nám projednati ještě 2. a 9. odstavec pořadu.

2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 9) o zálohách na náhradu za některé škody válečné a škody způsobené mimořádnými poměry (tisk 24).

Zpravodajem za výbor soc.-politický je pan posl. Hora. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Hora: Paní předsedkyně, slavná sněmovno, paní a pánové!

Při projednávání návrhu zákona o zálohách na náhradu za některé válečné škody a škody způsobené mimořádnými poměry neváhám, jako zpravodaj sociálně-politického výboru k tomuto zákonu připomenouti slova presidenta republiky dr Edvarda Beneše, abychom nikdy nezapomněli, čím se Němci vůči nám provinili. Jen v českých zemích přes ¹/₂ milionu občanů utrpělo těžko nahraditelné ztráty na svém majetku, vyčíslené hodnotou kolem 178¹/₂ miliardy Kčs a na Slovensku hodnotou 114¹/₂ miliardy Kčs. Několik let nacistické hrůzovlády způsobilo občanům republiky Československé nenahraditelné mravní a hmotné škody. To proto, že právo a spravedlnost, svoboda a pravda byly nevídaným způsobem pošlapány a bezpráví a násilí triumfovalo.

I když bylo vydáno několik dekretů a zákonů, které měly odčiniti aspoň z části válkou způsobené škody, přece jen různorodost a rozsah škod nemohly býti zdaleka těmito dekrety a zákony plně vystiženy a vyčerpány.

Otázka likvidace válečných škod byla dosud řešena jen pro některé případy provisorně a částečně. Nedostatek těchto úprav byl pociťován proto, že se omezil jen na určitý druh škod, na příklad na majetkové škody způsobené válečnými činy, na př. bombardováním, a že výhod této úpravy nepožívají osoby, které utrpěly jinakou škodu a potřebují namnoze stejné, ne-li větší pomoci než osoby poškozené válečnými operacemi.

Dosavadní opatření nebyla postačující, zejména pro osoby sociálně nejslabší, které pro obnovu nebo zachování své existence, zničené nebo rozrušené válkou a okupací, vyžadují přímé podpory, nejlépe ve formě zálohy na vrub budoucího odškodnění. Tento cíl sleduje navrhovaný zákon, a i když je pouhým provisoriem až do doby konečné úpravy náhrady za válečné škody a za škody způsobené mimořádnými poměry, je nesporným a kladným přínosem pro řešení otázky sociální, hospodářské a finanční osob takto postižených.

Jako zpravodaj omezuji se jen na stručnou zprávu a uvádím spíše heslovitě, v čem tkví význam této osnovy a jaké jsou její klady:

1. Osnova má platnost celostátní, přispívá ke sjednocení československého právního řádu, neboť ruší platnost dosavadních dílčích norem, platných dosud odděleně pro země české a odděleně pro Slovensko. Platnosti pozbývá dekret presidenta republiky č. 82 Sb. a nařízení Slovenské národní rady č. 130 Sb. n. S. N. R. z r. 1945. Zabezpečuje se tím jednotné, stejnoměrné, účelné a spravedlivé financování nákladů, spojených s výplatou škod.

2. Oproti dosavadnímu stavu neomezuje se jen na zálohování majetkových škod, způsobených přímo válečnými operacemi, zejména leteckým bombardováním, nýbrž rozšiřuje se i na jiné škody majetkové, způsobené mimořádnými poměry v době od 17. září 1938 jakýmkoliv válečným činem nebo jinakým opatřením některé válčící strany, jejich bojových jednotek nebo příslušníků. Nebudiž zapomenuto teroristických akcí státu nepřátelských, zejména henleinovských skupin a ordnerů nebo dnešních vlkodlaků a pod., kteréžto skupiny způsobily nebo působí škody na majetku našich občanů.

3. Osnova zákona pojednává výhradně o poskytování záloh jen na škody majetkové, nikoliv osobní. O náhradách za utrpěné škody osobní pojednává zvláštní zákon o péči o vojenské a válečné poškozence, oběti války a fašistické persekuce, který byl právě dnes schválen.

4. Podle této osnovy zálohu lze poskytnout jen osobám sociálně slabým, a to okresním národním výborem při zjištěné škodě do 250.000 Kčs, zemským národním výborem pak nad tuto výši.

Při projednávání tohoto zákona budiž vzpomenuto nezměrných obětí statisíců občanů republiky Československé, kteří násilně byli vyhnáni ze svých domovů, byty jim byly vykradeny nebo i srovnány se zemí. Tento zákon musí mnohé aspoň zčásti odčiniti. Podle této osnovy zákona bude možno poskytovati zálohy i na škody způsobené vyklizením některých obcí při budování německých vojenských cvičišť. Jde tu zejména o Brdy, o Benešovsko, Milovicko, Vyškovsko, o vyklizení Terezína a j. Dále bude možno poskytovati zálohy na škody způsobené zabavením usedlosti pro účely kolonisační při usazování německých přistěhovalců, Besarabců a pod.

Nejtěžší problém jest, jak získati finanční prostředky k úhradě těchto miliardových škod na majetku. Pro tuto úhradu by přicházely v úvahu především německé a maďarské reparace, dále výnos z realisace majetku konfiskovaného Němcům, Maďarům a zrádcům a jiné zdroje. Reparace se nedají zatím definitivně vyčíslit, a i tak postačí krýt jen nepatrný zlomek válečných škod, a také ostatní úhrady ponesou zřejmě stopy pomalosti realisace. Při tom budiž důrazně připomenuto, že naši občané nelibě a právem kritisují, že se rychle nevyřešila na příklad otázka odprodeje vraků, někdy t. zv. vraků, ležících ještě v hojné míře v našich luzích a hájích a také ve skladech, kde rezavějí a den ode dne ztrácejí na své hodnotě. A byly to hodnoty milionové, ba stamilionové. Náš občan nedovede pochopit, že se v době, kdy stát nemá dostatek finančních prostředků na nutné výdaje, ponechávají bez užitku milionové hodnoty ladem, které dnes mají snad již jen hodnoty statisícové, a při tom tu a tam se odprodává součástka za velmi pracného úřadování, zbytečného papírování a šikanování. Odpovědná místa a ministerstva by se měla, ba musí se z těchto činů odpovídat a především učinit bez odkladu účelná opatření k záchraně zbytků těchto hodnot.

V závěru připomínám, že k úhradě záloh byla v mimořádném rozpočtu na r. 1946 stanovena pro země české částka 2 miliardy Kčs a pro Slovensko také 2 miliardy Kčs. V Čechách bylo podle dekretu pana presidenta republiky č. 82 odškodněno 11.510 poškozených osob, na Moravě pak 56.423 osob, celkem tedy bylo odškodněno 67.933 poškozené osoby. Naproti tomu byla vyplacena v Čechách na náhradě částka 114 mil. Kčs, na Moravě 463 mil. Kčs, celkem v českých zemích 577 mil. Kčs, a to do 30. června t. r., takže po schválení tohoto zákona zbude na zálohy pro tento rok a jen pro české země více než 1.400 mil. Kčs.

Slavná sněmovno! Sociálně-politický výbor podrobně zkoumal a projednal vládní osnovu zákona o zálohách na náhradu za některé válečné škody a škody způsobené mimořádnými poměry - tisk č. 9 - provedl v zájmu poškozených některé změny, usnesl se na resoluci a doporučuje jak osnovu zákona s provedenými změnami, tak i připojenou resoluci slavnému ústavodárnému Národnímu shromáždění ke schválení. Jde o dobrý zákon, který sleduje krásný cíl: pomoci sociálně nejslabším občanům a odstraňovat těžké následky války, aby konečně v životě našich občanů všechny bolestné jizvy války a okupace byly co nejdříve zahlazeny a nahrazeny jasem lepší životní pohody a věčného míru. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem za výbor rozpočtový je za omluveného p. posl. inž. dr Ješe p. posl. dr Neuman, kterému dávám slovo.

Zpravodaj posl. dr Neuman: Paní předsedkyně, paní a pánové!

Otázka náhrady válečných škod a jiných škod, způsobených okupací a mimořádnými poměry, bude problémem pro naše finanční hospodářství ještě na dlouhá léta. O jeho rozsahu nemůžeme si dosud učiniti ani přibližnou představu, neboť při soupisu škod, prováděném v roce 1945 podle příslušného dekretu, v českých zemích bylo přihlášeno škod ve výši 178,5 miliardy Kčs, obdobý soupis na Slovensku podle nařízení č. 67/1945 vykázal do konce srpna 1945 částku 114,5 miliardy, takže úhrnem dosud zpracované přihlášky vykazuji úctyhodnou částku asi 300 miliard Kčs. Je třeba ovšem podotknout, že to jsou pouhé odhady, které spočívají prostě na údajích poškozených osob a lze bezpečně počítat s tím, že po přezkoumání budou značně zredukovány. Naproti tomu vzestup cen mezitím nastalý způsobuje, že si obnova a oprava škod věcných, zejména stavebních, vyžádá mnohem vyšších nákladů, než bylo předpokládáno loňského roku.

Protože definitivní vyšetření a zjištění škod bude potřebovat ještě značného času, na druhé straně však rychlá pomoc postiženým nesnese odkladu, byla již loni učiněna předběžná opatření k poskytování zatímních záloh. Stalo se to v českých zemích dekretem č. 82/45, na Slovensku nařízením č. 130/1945, které však vzhledem k omezenosti finančních prostředků řešily otázku jenom částečně.

Potřeba rozšířit platnost dosavadních opatření na všechny druhy škod a zároveň sjednotit zákonodárství mezi českými zeměmi a Slovenskem vedla k vypracování dvou důležitých osnov: Za prvé o péči o válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, kterou předkládá ministerstvo sociální péče a kterou se řeší otázky škod osobních, a za druhé osnova o zálohách na náhradu za některé škody válečné a škody způsobené mimořádnými poměry, která umožňuje prozatímní zálohy na škody věcné, to jest způsobené odcizením, zabráním, zničením, poškozením nebo jinou ztrátou věcí movitých i nemovitých, anebo škody na výdělku a důchodu, pokud byly způsobeny válečnými událostmi, činy okupačních orgánů, persekucí nebo teroristickými akcemi organisací státu nepřátelských nebo osob veřejně nebezpečných v době po 17. září 1938.

Osnova tato, která je předmětem mého referátu, může ovšem prozatím počítati jenom s finančními prostředky zařazenými v letošním státním rozpočtu, kde pro české země počítáno je v resortu ministerstva vnitra na náhradu válečných škod s částkou 2 miliardy, pro Slovensko pak v oboru všeobecné finanční správy se stejně velkou částkou. Z toho však již byly na podkladě dřívějších opatření značné položky vyčerpány. V českých zemích bylo až dosud vyplaceno fysickým osobám 523 milionů, obcím 227 milionů, celkem tedy 750 milionů, na Slovensku pak asi 450 milionů Kčs. Z částek rozpočtem povolených je tedy ještě k disposici pro české země 1.250 milionů, pro Slovensko 1.550 milionů Kčs.

K tomu je třeba podotknouti, že dosavadní zákonná opatření umožňovala vyplácení záloh pouze osobám fysickým. Ale naléhavá potřeba obcí, které rovněž utrpěly značné škody na svém majetku, vedla k vydání vládního usnesení ze dne 29. března 1946, které povolilo, aby z částky 2 miliard Kčs v rozpočtu ministerstva vnitra bylo použito přiměřených částek na zálohy obcím k úhradě nákladů spojených s rekonstrukčními pracemi na obecním majetku. K tomu cíli vydalo pak ministerstvo vnitra směrnice ze dne 15. dubna 1946. Tato opatření však nemají dosud opory v zákoně, nýbrž jen ve vládním usnesení.

Rozpočtový výbor uvažoval proto, zda by nebylo vhodné, aby se platnost předložené osnovy vztahovala také na osoby právnické, nebo alespoň na samosprávné svazky. Při diskusi se však ukázalo, že bylo nutno v některých bodech zásadně přepracovat osnovu, a proto se rozpočtový výbor omezil na to, že resolucí vyzval vládu, aby do tří měsíců předložila zvláštní osnovu zákona o zálohách pro osoby právnické, takže platnost osnovy dnes projednávané se vztahuje pouze na fysické osoby sociálně slabé.

Zálohu na náhradu škody lze poskytnouti poškozenému nebo těm jeho pozůstalým, jejichž výživa byla závislá na jeho příjmu, a to na žádost podanou okresnímu národnímu výboru, příslušnému podle žadatelova bydliště. V případech, kdy zjištěná škoda nepřesahuje 250.000 Kčs, rozhoduje o poskytnutí zálohy okresní národní výbor, v ostatních případech pak zemský národní výbor, na Slovensku pak pověřenectvo vnitra. Tyto orgány pak provádějí výplaty záloh.

§ 7 osnovy ukládá ministerstvu vnitra, aby do tří měsíců vydalo v dohodě se zúčastněnými ministerstvy podrobnější směrnice o poskytování záloh. Rozpočtový výbor projednal podrobně hlediska, kterých je třeba dbát při vypracování těchto směrnic, a v navržené resoluci vyjádřil hlavní požadavky, které v nich mají být uplatněny.

Jde především o to, aby byl sjednán souhlas se zákonem ze dne 12. dubna 1946, č. 86 Sb., o stavební obnově, podle kterého mají být při poskytování státní záruky, resp. státního příspěvku na obnovu odečteny dříve přijaté zálohy z veřejných prostředků. K tomu cíli je nutné, aby již při poskytování těchto záloh byly odděleně vyčísleny zálohy na škody stavební. Zároveň je nutno zabezpečit, aby takto povolených částek nebylo použito k jiným účelům a aby zjišťování stavebních škod dálo se souhlasně s ustanovením § 6 zákona o stavební obnově.

Další požadavek resoluce přihlíží k tomu, že v mnohých případech byly již stavební škody opraveny i pro soukromé osoby finanční účastí jiných osob, zejména samosprávných svazků, které opatřily finanční prostředky, resp. zaručily úvěr k tomu potřebný. Je tedy třeba učinit opatření, aby se v těchto případech přiměřená část poskytnutých záloh dostala tam, odkud finanční prostředky byly čerpány.

Konečně je třeba směrnicemi zaručit, že poskytování záloh a jejich vyplácení se bude dít za účasti zástupců finanční správy, aby byl zachován objektivní zřetel k rovnoměrnému rozvržení omezených finančních prostředků.

Rozpočtový výbor soudí, že splněním požadavků v resolucích uvedených bude zabezpečeno jak rychlé poskytování záloh v naléhavých případech, tak náležitý zřetel na zájmy účelného hospodaření rozpočtovými prostředky, a doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby schválilo předloženou osnovu ve znění podle zprávy výborové, jakož i navržené resoluce. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahájím proto rozpravu.

Řečníky jsou pp. posl. Bartoš, Jungwirthová a Žiak.

Dávám slovo prvnímu řečníkovi p. posl. Bartošovi.