Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Hora: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Neuman: Nikoli.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci výboru soc.-politického a 2 resolucích výboru rozpočtového, otištěných ve zprávě výborové.

Kdo souhlasí s těmito resolucemi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce jsou přijaty.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Nyní přistoupíme k projednávání devátého odstavce pořadu, jímž jest

9. Ústní zpráva výborů ústavně-právního, průmyslového, osidlovacího (podle § 35 jedn. řádu) o návrhu posl. Aug. Klimenta, Jury a soudruhů (tisk 4) na vydání zákona o trestní ochraně znárodněných podniků a podniků pod národní správou.

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan posl. dr Bartuška. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Bartuška: Paní a pánové!

Ústavně-právnímu výboru byl předložen iniciativní návrh poslanců Aug. Klimenta, Jury a soudruhů na vydání zákona o trestní ochraně národních podniků a podniků pod národní správou. Je jisto, že znárodněním průmyslu jsme upevnili ve všech klíčových odvětvích národního hospodářství lidově-demokratický režim. Vrátili jsme tak československému lidu podstatnou část národního bohatství. Zároveň jsme však vyřadili z hospodářského života vykořisťovatelské a naším národům nepřátelské živly. Tito lidé starého režimu, Němci a Maďaři, ať už se pohybují v našem pohraničí nebo v ryze českém a slovenském vnitrozemí, jsou naplněni nenávisti k vládě lidově-demokratického Československa, k novým formám našeho hospodářského života a kultury, a poněvadž tito lidé nejsou s to podniknouti přímý útok proti lidově-demokratické tvářnosti našeho státu, zbývá jim jen, aby páchali sabotážní a jiné zákeřné činy. Podpalují naše továrny a sklady, ničí stroje, vybíjejí dobytek, atd. Tím vzniká nejen poškození budov, zařízení, strojů, nářadí neb jiných věcí, jichž se užívá k provozu znárodněného podniku nebo podniku pod národní správou, nýbrž někdy dochází k úrazům a újmě na zdraví, bezpečnosti těla, a někdy mají tyto činy za následek i smrt jednotlivců nebo většího počtu osob. Jestliže režim liberalisticko-kapitalistický prohlásil soukromé vlastnictví za nedotknutelné, aby tím upevnil svůj řád, pak je jistě stejně odůvodněno, aby lidově-demokratický režim prohlásil za stejně nedotknutelné vedle soukromého vlastnictví i znárodněné podniky a podniky pod národní správou a tak upevnil tyto nové formy našeho hospodářství, které jsou ekonomickou základnou našeho státu. Jdeme-li pak na kořen všech sabotáží, zjišťujeme, že pachatelé, provádějíce své dílo za dnešního právního stavu, mnoho neriskují pro případ, že by byli při činu přistiženi nebo dodatečně vypátrání. Odmyslíme-li si zločiny žhářství, jsou tresty na podobné sabotážní činy neúměrně malé. Proto návrh zákona chce odstranit tento nedostatek a zvýšenou ochranou odstrašit ty, kteří se k sabotážním činům chystají. To je příkazem odpovědnosti a plněním všech úkolů, které vyplývají z budovatelského úsilí vlády Gottwaldovy, neboť si musíme býti vědomi toho, že se tito nepřátelé státu, ať již jsou to Němci, Maďaři nebo domácí zrádcovské a reakční živly, pokusí sabotovat dvouletý plán hospodářské výstavby a rozkvětu státu, jehož jedním z pevných pilířů jsou právě znárodněné podniky.

Osnova zákona rozlišuje jednak trestné činy, které jsou spáchány ze zlomyslnosti, a druhé, které vyplývají z hrubé nedbalosti. Po té stránce návrh zákona rozeznává věcná poškození, ať už budov, zařízení, strojů, nářadí nebo jiných věcí, jichž se užívá k provozu znárodněného podniku nebo podniků pod národní správou, jednak jiná jednání proti znárodněnému majetku. Druhou skupinou jsou delikty, které jsou předsevzaty úmyslně nebo byly způsobeny hrubou nedbalostí, ať už se vztahují na věcná poškození nebo na jiná jednání proti znárodněnému majetku. Tato základna skutkových podstat se ve své dikci opírá o ustanovení § 85 lit. c) obecného trestního zákona a §§ 335 a 337 obec. trest. zákona.

V prvém případě je zlomyslné poškození kvalifikováno jako zločin, trestní sazba je pak úměrná činu podle § 86 tr. z. a rozlišuje jednak velikost zlomyslnosti a nebezpečenství, jednak vzešel-li z poškození úraz na zdraví, bezpečnosti těla nebo majetková škoda většího rozsahu, po případě byl-li trestní čin spáchán za okolností zvláště přitěžujících; konečně nastala-li z poškození smrt a mohl-li to pachatel předvídati, trestá se takový trestní čin smrtí.

Paragraf 2 rozeznává trestné činy, když se ho někdo dopustil z hrubé nedbalosti, ať jde o poškození na budovách, zařízení, strojích, nářadí nebo jiných věcech, jichž se používá v provozu podniků národních, znárodněných nebo pod národní správou, za okolnosti, z nichž pachatel mohl seznat, že provoz podniku může býti ztížen nebo ohrožen. Tato forma odpovídá ustanovení §§ 335 a 337 tr. z. a je ve svém odstupňování - pokud jde o zvýšenou trestní ochranu, byl-li čin spáchán za okolností zvláště nebezpečných nebo byla-li způsobena vážná škoda na zdraví člověka - připodobněna dikci §§ 335 a 337 i také pokud jde o trestní sazbu.

Konečně třetí skupina deliktů jsou jiná jednání směřující k tomu, aby provoz podniků národních, znárodněných nebo pod národní správou byl zmařen, ztížen nebo ohrožen, nebo jestliže v témž úmyslu byly zanedbány povinnosti, které má při provozu podnik. Takový trestní čin je kvalifikován jako zločin, a byla-li jím způsobena ještě zvýšená škoda, t. j. značná škoda, jak zákon uvádí, trestá se zvýšenou trestní sazbou od jednoho do pěti let, v druhém případě od jednoho do deseti let. Spáchal-li však vinník takový trestní čin z hrubé nedbalosti a byla-li jím způsobena škoda, zakládá to přečin, který se trestá tuhým vězením od 1 měsíce do 1 roku.

To jsou základní skutkové podstaty navrhovaného zákona o trestní ochraně podniků národních, znárodněných a pod národní správou. V této souvislosti zbývá ještě připomenouti, že zákon má platit na území celého československého státu a že bylo nutno uvést jej v soulad s platným právem na Slovensku. Z tohoto požadavku vyplynul návrh ústavně-právního výboru na novou dikci § 4, který z toho vyvozuje, že byl-li kdo pro takovýto zločin odsouzen, vyslovuje se v § 1 a v § 3, odst. 1 na Slovensku současně ztráta úřadu a dočasné odnětí politických práv.

Konečně ke všem těmto skutkovým podstatám přiléhá i nové ustanovení nynějšího § 6, dříve 5, které vytyčuje jako zvlášť přitěžující okolnost, spáchala-li takovýto trestní čin osoba podle zákona odpovědná za správu nebo vedení národního, znárodněného podniku nebo podniku pod národní správou. Aniž se tím něco mění na ustanovení obecného trestního zákona, vytyčuje se tím zvláště odpovědnost osob, kterým je svěřen dozor, správa nebo vedení podniků národních, znárodněných nebo pod národní správou.

Uvážíme-li, že právní stav již velmi přesně anebo aspoň po některých stránkách rámcově kodifikoval právní postavení osazenstva a jeho organisace, uvážíme-li také poměr osazenstva k práci, zákonnou ochranu jeho práv a svobod, je jasné, že nemohl za trestní čin považovati ta opatření, která směřují k ochraně zájmů zaměstnanců, jež je nyní v úpravě § 4 kvalifikována tak, že za trestní čin podle tohoto zákona nelze považovat stávku.

To jsou skutkové podstaty a rozbor jednotlivých ustanovení navrhovaného zákona o trestní ochraně podniků národních a znárodněných a pod národní správou.

Ústavně-právní výbor, uváživ právě budovatelské úsilí Gottwaldovy vlády i to, že se znárodnění podniků stává pilířem ekonomického základu tohoto státu i celého tohoto budovatelského úsilí, v plné odpovědnosti za zájmy všeho občanstva národa českého i slovenského předkládá tento návrh ústavodárnému Národnímu shromáždění a prosí, aby jej přijalo za zákon. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem za výbor průmyslový je p. posl. Nedoma, kterému dávám slovo.

Zpravodaj posl. Nedoma: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Jako zpravodaj průmyslového výboru si dovoluji oznámit, že průmyslový výbor v souhlase s výborem ústavně-právním i osidlovacím považuje tento iniciativní návrh skupiny poslanců vzhledem k jeho důležitosti za iniciativní návrh celé Národní fronty Čechů a Slováků. (Potlesk.)

Jako referent průmyslového výboru považuji za svou povinnost konstatovat, že průmyslový výbor měl námitky pokud jde o podání této důležité osnovy k projednání. Konstatoval, že není v zájmu ústavodárného Národního shromáždění, aby se osnovy tak závažné důležitosti předkládaly výboru k projednání ve lhůtě tak kriticky krátké. Průmyslový výbor je toho názoru, že měl právo projednat tuto osnovu nejdříve, poněvadž on je povolán k tomu, aby posoudil osnovu s hlediska obchodně, průmyslově a hospodářsky právního, a podle jeho názoru bylo třeba, aby právě průmyslový výbor řekl své zásadní poznámky k osnově a nebyl vázán rozhodnutím výboru ústavně-právního.

Průmyslový výbor se zabýval osnovou ve dvou sezeních. Za účasti zástupce ministerstva průmyslu vyslovil zásadní souhlas se změnami, které navrhoval ústavně-právní výbor, ale s tím rozdílem, že původní návrh na znění titulu podle názoru průmyslového výboru nevyhovuje, a proto nakonec v dohodě s výborem osidlovacím i ústavně-právním navrhl, aby titul zákona zněl: "Zákon o trestní ochraně národních podniků, znárodněných podniků a podniků pod národní správou."

Průmyslový výbor souhlasí se změnami v § 1 navrženými výborem ústavně-právním. Pokud jde o vyjmenování objektů, jež jsou podle § 1, odst. 1 předmětem trestní ochrany, vyslovil průmyslový výbor jednotný názor, že trestní ochrana vztahuje se také na suroviny a hotové zboží, přesto, že v textu zákona není skutečně vyjádřeno, že se zákon vztahuje také na tyto obory. Průmyslový výbor se spokojuje s touto poznámkou proto, aby v případě sporů mohl se soudce opřít také o tento názor. Při projednávání §§ 2 až 7 návrhu ztotožnil se průmyslový výbor po slyšení zástupce ministerstva průmyslu se změnami, které navrhl výbor ústavně-právní s tou výjimkou, že v § 7 navrhuje, aby místo slov "s ostatními členy vlády" bylo užito slov "s příslušnými členy vlády". To odůvodňuje tím, že ministr spravedlnosti má se o těchto věcech dohodnout pouze s kompetenčně příslušnými ministerstvy.

V závěru průmyslový výbor se jednomyslně usnesl, aby byl požádán pan ministr spravedlnosti, aby vyzval svůj úřad, aby tento úřad s největším urychlením porovnal znění dekretů číslo 5, 100 a 112, pokud jde o trestní sankce, s textací navrhovaného zákona a aby v příslušných směrnicích bylo uvažováno také o tom, aby byl pokud možno co nejvíce zamezen určitý dualismus, který se tu a tam stává úplnou zvyklostí v našem zákonodárství.

Jako zpravodaj průmyslového výboru doporučuji vážené sněmovně přijetí tohoto návrhu.

(Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Za výbor osidlovací jest zpravodajem pan posl. dr Veverka, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. dr Veverka: Paní a pánové!

Mám čest jako zpravodaj výboru osidlovacího zde sděliti, že osidlovací výbor projednal a schválil návrh zákona na trestní stíhání ve věci podniků národních, znárodněných a pod národní správou se změnami a doplňky připravenými výborem ústavně-právním a průmyslovým.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 7 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, to jest s jejími 7 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle ústní zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 9. Druhé čtení osnovy zákona o trestní ochraně národních podniků, znárodněných podniků a podniků pod národní správou.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Bartuška: Nemám změn.

Zpravodaj posl. Nedoma: Nikoliv.

Zpravodaj posl. dr Veverka: Nejsou.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.

(Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen poslední odstavec pořadu.

Před ukončením schůze sděluji, že dovolenou na dnešní schůzi podle § 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi pp. posl. Vilím, J. Novotný, a dodatečně na včerejší schůzi p. posl. Horák.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze svolala písemně.

Tím končím schůzi.