Čtvrtek 18. července 1946

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 6. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění zákon ze dne 19. února 1946, č. 30 Sb., o nové úpravě československého práva v oboru nepřímých daní a státních finančních monopolů (tisk 30).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajka posl. Žáčková-Batková: Nejsou.

Místopředseda Petr: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 6. odstavec pořadu.

Nyní přistoupíme k projednávání sedmého odstavce pořadu, jímž je

7. Volba Stálého výboru podle § 54 ústavní listiny a volba výboru inkompatibilitního.

Podle čl. 7 ústavního zákona z 11. dubna 1946 o ústavodárném Národním shromáždění má ústavodárné Národní shromáždění zvoliti 24členný Stálý výbor s tolikéž náhradníky podle § 54, odst. 2 ústavní listiny.

Upozorňuji, že členové vlády nejsou volitelni.

Kandidátní listina pro volbu 24členného výboru Stálého podle § 54 ústavní listiny, sestavená podle zásad poměrného zastoupení:

Členové:

posl. 1. Slánský, 2. Zápotocký, 3. Švermová, 4. Kliment Aug., 5. Krosnář, 6. dr Procházka Vladimír, 7. dr Gregor, 8. Langr František, 9. Zeminová, 10. dr Krajina, 11. Firt, 12. Vičánek, 13. dr Řehulka, 14. dr Klimek, 15. dr Novák Josef, 16. Rožnay, 17. dr Josko, 18. dr Kempný, 19. dr Kočvara, 20. Vilím, 21. Tymeš, 22. Hladký, 23. Bašťovanský, 24. Bacílek.

Náhradníci:

posl. 1. Smrkovský, 2. David Václav, 3. Machačová, 4. Nepomucký, 5. Jura, 6. dr Čepička, 7. dr Bartuška, 8. Hora, 9. Vandrovec, 10. Žáčková-Batková, 11. dr Burian, 12. dr Bunža, 13. Fránek Antonín, 14. Soukup, 15. Sova, 16. dr Belluš, 17. dr Vagašský, 18. Vyškovský, 19. dr Lincényi, 20. dr John, 21. Frlička, 22. dr Erban Vojtěch, 23. dr Šoltész, 24. Zupka.

Volbu provedeme aklamací, nebude-li námitek. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s přečtenou kandidátní listinou, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržení jsou zvoleni za členy a náhradníky Stálého výboru podle § 54 ústavní listiny.

Ustavující schůzi Stálého výboru svolávám na dnešek na 1/216 hod. do místnosti výboru ústavně-právního v II. patře této budovy.

K řízení volby předsedy určuji za nepřítomného pana předsedu Národního shromáždění pí. místopředsedkyni Hodinovou-Spurnou.

Nyní vykonáme volbu výboru inkompatibilitního podle čl. 10 ústavního zákona o ústavodárném Národním shromáždění z 11. dubna 1946, č. 65 Sb.

Žádám o přečtení kandidátní listiny, sestavené podle zásad poměrného zastoupení.

Zástupce tajemníka NS dr Ramajzl (čte):

Kandidátní listina pro volbu 20členného výboru inkompatibilitního, sestavená podle zásad poměrného zastoupení:

Členové:

posl. 1. Štětka, 2. Krosnář, 3. inž. Spáčil, 4. dr Čepička, 5. Jägerman, 6. dr Bartuška, 7. Kobylka, 8. Čížek, 9. dr Hobza, 10. Zeminová, 11. dr Řehulka, 12. Plesl, 13. Brukner, 14. dr Bugár, 15. Matrka, 16. Vyškovský, 17. Skaunic, 18. Skokánek, 19. Sluka, 20. Gottier.

Náhradníci:

posl. 1. David Václav, 2. Vodička, 3. Gregor, 4. dr Holý, 5. Zimáková, 6. Jura, 7. Svoboda Rudolf, 8. Uher, 9. dr Steiner, 10. Vítek, 11. Kaleta, 12. Vach, 13. dr Kácl, 14. Lesák, 15. inž. dr Kameníček, 16. Mikuláš, 17. Klátil, 18. Novák Stanislav, 19. Kleinerová, 20. Parez, 21. dr Ducháček, 22. Broj, 23. Hynek, 24. Horák, 25. Kaďůrek, 26. Vojanec, 27. inž. Filo, 28. Blaško, 29. dr Ševčík, 30. dr Linczényi, 31. Vido, 32. Brieška, 33. Holub, 34. Gottvald Antonín, 35. Novotný Jan, 36. Smejkal, 37. Šabršula, 38. dr Bláha, 39. Turková, 40. Zupka.

(Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Volbu provedeme aklamací, nebude-li námitek. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s přečtenou kandidátní listinou pro výbor inkompatibilitní, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržení jsou zvoleni.

Ustavující schůze výboru inkompatibilitního bude ihned po této schůzi ve výborové místnosti č. I. v přízemí této budovy.

K řízení volby předsedy určuji p. posl. dr Řehulku.

Nyní přistoupíme k projednávání osmého odstavce pořadu, jímž je

8. Zpráva výborov soc.-politického a rozpočtového (podľa § 35 rokov. poriadku) o vládnom návrhu zákona (tlač 5), ktorým sa rozširuje na územie Slovenska platnosť dekrétu prezidenta Republiky zo dňa 27. októbra 1945, č. 116 Sb., o zmene zákona zo dňa 25. júna 1926, č. 122 Sb. a vládneho nariadenia zo dňa 17. júla 1928, č. 124 Sb., o úprave platov duchovenstva cirkví a náboženských spoločností štátom uznaných, prípadne recipovaných a o platovom prídavku k najnižšiemu ročnému príjmu duchovenstva (tlač 32).

Zpravodajem za výbor soc.-politický je pan posl. Daxner. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Daxner: Panie a páni!

Rozšírením na územie Slovenska dekrétu prezidenta republiky zo dňa 27. októbra 1945, č. 116 Sb. o zmene zákona zo dňa 25. júna 1926, č. 122 Sb., a vládneho nariadenia zo dňa 17. júla 1928, č. 124 Sb., o úprave platov duchovenstva cirkví a náboženských spoločností štátom uznaných, prípadne recipovaných, a o platovom prídavku k najnižšiemu ročnému príjmu duchovenstva upravujú sa v záujme unifikácie platové práva duchovenstva na Slovensku.

Platové pomery duchovenstva sdieľaly zpravidla osudy platových pomerov verejných zamestnancov, pretože existenčné pomery duchovenstva sú do istej miery obdobné platovým pomerom zamestnancov verejných. Posledná rozsiahla úprava platových pomerov duchovenstva prevedená bola v roku 1926 zákonom č. 122/26 Sb. a k nemu vydaným vykonávacím nariadením č. 124/28 Sb.

Platové pomery duchovenstva sa teda od roku 1926 neupravovaly. Duchovným v Čechách a na Slovensku boly priznané v dobe okupácie drahotné prídavky, ktoré ako-tak zlepšovaly ich sociálne postavenie.

Výbor sociálne-politický predkladá preto slávnej snemovni návrh, ktorý je doplnený v § 2, ods. 2 a odporúča slávnej snemovni, aby osnovu prijala a učinila ju zákonom. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. posl. Jul. Klimek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Jul. Klimek: Paní a pánové!

Platy duchovenstva v republice Československé byly po prvé upraveny zákonem z 25. ledna 1926. Od té doby došlo jenom k částečným změnám ve formě příplatku. Definitivní úprava platů duchovenstva v zemích českých byla provedena dekretem presidenta republiky ze dne 27. října 1945; tento dekret se však nevztahoval na Slovensko, kde obdobně jako v zemích českých nebyla provedena úprava platů od r. 1926 kromě trojích jednorázových příplatků.

Vláda podává sněmovně osnovu zákona, kterým má býti rozšířena platnost dekretu z 27. října 1945 také na Slovensko. Jako důvod uvádí důvodová zpráva bídu nižšího duchovenstva. Dovolil bych si uvést ještě jeden důvod, který mluví pro přijetí této osnovy, a to je ta okolnost, že tu jde o důležitou věc, o unifikaci zákona tak, aby platil v celé republice. V důvodové zprávě se mluví o úhradě, a to že o úhradu má se postarati pověřenec pro finance. Podle sdělení pana pověřence je odhlasovaným rozpočtem dána dostatečná možnost, aby se tato úhrada v rámci schválení rozpočtu mohla najít.

Výbor rozpočtový pojednal o této osnově a připojil k §u 2, odst. (2) ve znění: "Výchovné duchovným ustaľuje sa podľa noriem pre štátnych úradníkov." To bylo nutné proto, poněvadž v zemích českých může být pamatováno na to v rámci dekretu, protože církve, jejichž duchovní jsou otcové rodin, mohou výchovné řádně krýti v rámci dotace. Na Slovensku jsou poměry poněkud jiné a bylo nutné tuto vsuvku tam vsunout. Soc.-politický výbor tuto vsuvku dodatečně také schválil a proto dovoluji si jménem soc.-politického výboru doporučiti slavné sněmovně, aby tuto osnovu podle zprávy obou výborů přijala. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme tedy k hlasování.

Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromážděni přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 8. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se rozšiřuje na území Slovenska platnost dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 116 Sb., o změně zákona ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb., a vládního nařízení ze dne 17. června 1928, č. 124 Sb., o úpravě platů duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných, případně recipovaných a o platovém přídavku k nejnižšímu příjmu duchovenstva (tlač 32).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajca posl. Daxner: Nie sú.

Zpravodaj posl. Julius Klimek: Nejsou.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 8. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, přistoupíme ihned k projednávání 10. odstavce. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tedy projednávati desátý odstavec pořadu, jímž je

10. Ústní zpráva výboru imunitního o žádosti vojenského prokurátora v Praze ze dne 10. července 1946, čj. O. 3672/4 C-II, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Jozefa Staško pro zločiny podle §§ 183 a 194/1 v. tr. z., podle § 6/1 zák. na ochranu republiky a § 5/1 zák. na ochranu republiky (čís. J-1/1946).

Zpravodajem je p. posl. dr Bartuška, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. dr Bartuška: Paní a pánové!

Ústavodárnému Národnímu shromáždění došla žádost vojenského prokurátora v Praze, kterou ve smyslu ustanovení § 24 ústavní listiny žádá o souhlas k trestnímu stíhání podporučíka pěchoty v záloze dr Jozefa Staško, zvoleného za poslance do ústavodárného Národního shromáždění. Imunitní výbor projednal tuto záležitost ve svých schůzích a obíral se otázkou jednak závažnosti skutkových podstat, jednak otázkou příslušnosti pro stíhání těchto deliktů a jednak otázkou amnestie a abolice, vydané pro podobné trestní činy. Ve smyslu ustanovení § 402 vojenského trestního řádu hodlá vojenský prokurátor zahájiti trestní řízení proti poslanci dr Staškovi pro tři delikty:

1. Pro podezření, že v roce 1940 ve Francii jako příslušník československé branné moci v úmyslu navždy se vyhnouti své služební povinnosti uprchl v blízkosti fronty se svého služebního stanoviště. 2. Že během zběhnutí po odjezdu československé jednotky z Francie organisoval odjezd slovenských vojáků z Francie na Slovensko a tak za války opatřoval prospěch nepříteli. 3. Že po svém příchodu na Slovensko v r. 1941 při výsleších na ústředním úřadě bezpečnosti v Bratislavě vyzradil cizí moci politickou, vojenskou a osobní organisaci československého odboje, jakož i vnitřní poměry v československém odboji, tedy skutečnosti, které vláda v důležitém zájmu republiky za zvýšeného jejího ohrožení tají. Tyto skutkové okolnosti, které jsem přednesl, zakládají těžké zločiny, jednak zločin zběhnutí podle § 183 a 194, odst. 1 vojenského trestního zákona, jednak těžký zločin podle zákona na ochranu republiky, a to podle § 5, odst. 1, a § 6, odst. 1 zákona na ochranu republiky.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP