Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Z usnesení předsednictva podle § 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Ad 6. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se mění zákon ze dne 19. února
1946, č. 30 Sb., o nové úpravě československého
práva v oboru nepřímých daní
a státních finančních monopolů
(tisk 30).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodajka posl. Žáčková-Batková:
Nejsou.
Místopředseda Petr: Kdo ve druhém
čtení souhlasí s osnovou zákona tak,
jak ji ústavodárné Národní
shromáždění přijalo ve čtení
prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Tím je vyřízen 6. odstavec pořadu.
Nyní přistoupíme k projednávání
sedmého odstavce pořadu, jímž je
7. Volba Stálého výboru podle § 54
ústavní listiny a volba výboru inkompatibilitního.
Podle čl. 7 ústavního zákona z 11.
dubna 1946 o ústavodárném Národním
shromáždění má ústavodárné
Národní shromáždění zvoliti
24členný Stálý výbor s tolikéž
náhradníky podle § 54, odst. 2 ústavní
listiny.
Upozorňuji, že členové vlády
nejsou volitelni.
Kandidátní listina pro volbu 24členného
výboru Stálého podle § 54 ústavní
listiny, sestavená podle zásad poměrného
zastoupení:
posl. 1. Slánský, 2. Zápotocký,
3. Švermová, 4. Kliment Aug., 5. Krosnář,
6. dr Procházka Vladimír, 7. dr Gregor,
8. Langr František, 9. Zeminová, 10.
dr Krajina, 11. Firt, 12. Vičánek,
13. dr Řehulka, 14. dr Klimek, 15. dr Novák
Josef, 16. Rožnay, 17. dr Josko, 18. dr
Kempný, 19. dr Kočvara, 20. Vilím,
21. Tymeš, 22. Hladký, 23. Bašťovanský,
24. Bacílek.
posl. 1. Smrkovský, 2. David Václav,
3. Machačová, 4. Nepomucký,
5. Jura, 6. dr Čepička, 7. dr Bartuška,
8. Hora, 9. Vandrovec, 10. Žáčková-Batková,
11. dr Burian, 12. dr Bunža, 13. Fránek
Antonín, 14. Soukup, 15. Sova, 16. dr
Belluš, 17. dr Vagašský, 18. Vyškovský,
19. dr Lincényi, 20. dr John, 21. Frlička,
22. dr Erban Vojtěch, 23. dr Šoltész,
24. Zupka.
Volbu provedeme aklamací, nebude-li námitek. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo souhlasí s přečtenou kandidátní
listinou, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Navržení jsou zvoleni
za členy a náhradníky Stálého
výboru podle § 54 ústavní listiny.
Ustavující schůzi Stálého výboru
svolávám na dnešek na 1/216
hod. do místnosti výboru ústavně-právního
v II. patře této budovy.
K řízení volby předsedy určuji
za nepřítomného pana předsedu Národního
shromáždění pí. místopředsedkyni
Hodinovou-Spurnou.
Nyní vykonáme volbu výboru inkompatibilitního
podle čl. 10 ústavního zákona
o ústavodárném Národním shromáždění
z 11. dubna 1946, č. 65 Sb.
Žádám o přečtení kandidátní
listiny, sestavené podle zásad poměrného
zastoupení.
Zástupce tajemníka NS dr Ramajzl (čte):
Kandidátní listina pro volbu 20členného
výboru inkompatibilitního, sestavená
podle zásad poměrného zastoupení:
posl. 1. Štětka, 2. Krosnář,
3. inž. Spáčil, 4. dr Čepička,
5. Jägerman, 6. dr Bartuška, 7. Kobylka,
8. Čížek, 9. dr Hobza, 10. Zeminová,
11. dr Řehulka, 12. Plesl, 13. Brukner,
14. dr Bugár, 15. Matrka, 16. Vyškovský,
17. Skaunic, 18. Skokánek, 19. Sluka,
20. Gottier.
posl. 1. David Václav, 2. Vodička,
3. Gregor, 4. dr Holý, 5. Zimáková,
6. Jura, 7. Svoboda Rudolf, 8. Uher, 9. dr
Steiner, 10. Vítek, 11. Kaleta, 12.
Vach, 13. dr Kácl, 14. Lesák,
15. inž. dr Kameníček, 16. Mikuláš,
17. Klátil, 18. Novák Stanislav, 19.
Kleinerová, 20. Parez, 21. dr Ducháček,
22. Broj, 23. Hynek, 24. Horák, 25.
Kaďůrek, 26. Vojanec, 27. inž.
Filo, 28. Blaško, 29. dr Ševčík,
30. dr Linczényi, 31. Vido, 32. Brieška,
33. Holub, 34. Gottvald Antonín, 35. Novotný
Jan, 36. Smejkal, 37. Šabršula, 38.
dr Bláha, 39. Turková, 40. Zupka.
(Předsednictví převzala místopředsedkyně
Hodinová-Spurná.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Volbu provedeme aklamací, nebude-li námitek. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s přečtenou kandidátní
listinou pro výbor inkompatibilitní, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Navržení jsou zvoleni.
Ustavující schůze výboru inkompatibilitního
bude ihned po této schůzi ve výborové
místnosti č. I. v přízemí této
budovy.
K řízení volby předsedy určuji
p. posl. dr Řehulku.
Nyní přistoupíme k projednávání
osmého odstavce pořadu, jímž je
8. Zpráva výborov soc.-politického a rozpočtového
(podľa § 35 rokov. poriadku) o vládnom návrhu
zákona (tlač 5), ktorým sa rozširuje
na územie Slovenska platnosť dekrétu prezidenta
Republiky zo dňa 27. októbra 1945, č. 116
Sb., o zmene zákona zo dňa 25. júna 1926,
č. 122 Sb. a vládneho nariadenia zo dňa 17.
júla 1928, č. 124 Sb., o úprave platov duchovenstva
cirkví a náboženských spoločností
štátom uznaných, prípadne recipovaných
a o platovom prídavku k najnižšiemu ročnému
príjmu duchovenstva (tlač 32).
Zpravodajem za výbor soc.-politický je pan posl.
Daxner. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Daxner: Panie a páni!
Rozšírením na územie Slovenska dekrétu
prezidenta republiky zo dňa 27. októbra 1945, č.
116 Sb. o zmene zákona zo dňa 25. júna 1926,
č. 122 Sb., a vládneho nariadenia zo dňa
17. júla 1928, č. 124 Sb., o úprave platov
duchovenstva cirkví a náboženských spoločností
štátom uznaných, prípadne recipovaných,
a o platovom prídavku k najnižšiemu ročnému
príjmu duchovenstva upravujú sa v záujme
unifikácie platové práva duchovenstva na
Slovensku.
Platové pomery duchovenstva sdieľaly zpravidla osudy
platových pomerov verejných zamestnancov, pretože
existenčné pomery duchovenstva sú do istej
miery obdobné platovým pomerom zamestnancov verejných.
Posledná rozsiahla úprava platových pomerov
duchovenstva prevedená bola v roku 1926 zákonom
č. 122/26 Sb. a k nemu vydaným vykonávacím
nariadením č. 124/28 Sb.
Platové pomery duchovenstva sa teda od roku 1926 neupravovaly.
Duchovným v Čechách a na Slovensku boly priznané
v dobe okupácie drahotné prídavky, ktoré
ako-tak zlepšovaly ich sociálne postavenie.
Výbor sociálne-politický predkladá
preto slávnej snemovni návrh, ktorý je doplnený
v § 2, ods. 2 a odporúča slávnej snemovni,
aby osnovu prijala a učinila ju zákonom. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. posl.
Jul. Klimek. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Jul. Klimek: Paní a pánové!
Platy duchovenstva v republice Československé byly
po prvé upraveny zákonem z 25. ledna 1926. Od té
doby došlo jenom k částečným
změnám ve formě příplatku.
Definitivní úprava platů duchovenstva v zemích
českých byla provedena dekretem presidenta republiky
ze dne 27. října 1945; tento dekret se však
nevztahoval na Slovensko, kde obdobně jako v zemích
českých nebyla provedena úprava platů
od r. 1926 kromě trojích jednorázových
příplatků.
Vláda podává sněmovně osnovu
zákona, kterým má býti rozšířena
platnost dekretu z 27. října 1945 také na
Slovensko. Jako důvod uvádí důvodová
zpráva bídu nižšího duchovenstva.
Dovolil bych si uvést ještě jeden důvod,
který mluví pro přijetí této
osnovy, a to je ta okolnost, že tu jde o důležitou
věc, o unifikaci zákona tak, aby platil v celé
republice. V důvodové zprávě se mluví
o úhradě, a to že o úhradu má
se postarati pověřenec pro finance. Podle sdělení
pana pověřence je odhlasovaným rozpočtem
dána dostatečná možnost, aby se tato
úhrada v rámci schválení rozpočtu
mohla najít.
Výbor rozpočtový pojednal o této osnově
a připojil k §u 2, odst. (2) ve znění:
"Výchovné duchovným ustaľuje sa
podľa noriem pre štátnych úradníkov."
To bylo nutné proto, poněvadž v zemích
českých může být pamatováno
na to v rámci dekretu, protože církve, jejichž
duchovní jsou otcové rodin, mohou výchovné
řádně krýti v rámci dotace.
Na Slovensku jsou poměry poněkud jiné a bylo
nutné tuto vsuvku tam vsunout. Soc.-politický výbor
tuto vsuvku dodatečně také schválil
a proto dovoluji si jménem soc.-politického výboru
doporučiti slavné sněmovně, aby tuto
osnovu podle zprávy obou výborů přijala.
(Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá.
Přistoupíme tedy k hlasování.
Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, to jest s jejími
4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle
zprávy výborové, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromážděni přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Z usnesení předsednictva podle §u 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Ad 8. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se rozšiřuje na území
Slovenska platnost dekretu presidenta republiky ze dne 27. října
1945, č. 116 Sb., o změně zákona ze
dne 25. června 1926, č. 122 Sb., a vládního
nařízení ze dne 17. června 1928, č.
124 Sb., o úpravě platů duchovenstva církví
a náboženských společností státem
uznaných, případně recipovaných
a o platovém přídavku k nejnižšímu
příjmu duchovenstva (tlač 32).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodajca posl. Daxner: Nie sú.
Zpravodaj posl. Julius Klimek: Nejsou.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji ústavodárné Národní
shromáždění přijalo ve čtení
prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Tím je vyřízen 8. odstavec pořadu.
Nebude-li námitek, přistoupíme ihned k projednávání
10. odstavce. (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Budeme tedy projednávati desátý odstavec
pořadu, jímž je
10. Ústní zpráva výboru imunitního
o žádosti vojenského prokurátora v Praze
ze dne 10. července 1946, čj. O. 3672/4 C-II, za
souhlas s trest. stíháním posl. dr Jozefa
Staško pro zločiny podle §§ 183 a 194/1
v. tr. z., podle § 6/1 zák. na ochranu republiky a
§ 5/1 zák. na ochranu republiky (čís.
J-1/1946).
Zpravodajem je p. posl. dr Bartuška, jemuž dávám
slovo.
Zpravodaj posl. dr Bartuška: Paní a pánové!
Ústavodárnému Národnímu shromáždění
došla žádost vojenského prokurátora
v Praze, kterou ve smyslu ustanovení § 24 ústavní
listiny žádá o souhlas k trestnímu stíhání
podporučíka pěchoty v záloze dr Jozefa
Staško, zvoleného za poslance do ústavodárného
Národního shromáždění.
Imunitní výbor projednal tuto záležitost
ve svých schůzích a obíral se otázkou
jednak závažnosti skutkových podstat, jednak
otázkou příslušnosti pro stíhání
těchto deliktů a jednak otázkou amnestie
a abolice, vydané pro podobné trestní činy.
Ve smyslu ustanovení § 402 vojenského trestního
řádu hodlá vojenský prokurátor
zahájiti trestní řízení proti
poslanci dr Staškovi pro tři delikty:
1. Pro podezření, že v roce 1940 ve Francii
jako příslušník československé
branné moci v úmyslu navždy se vyhnouti své
služební povinnosti uprchl v blízkosti fronty
se svého služebního stanoviště.
2. Že během zběhnutí po odjezdu československé
jednotky z Francie organisoval odjezd slovenských vojáků
z Francie na Slovensko a tak za války opatřoval
prospěch nepříteli. 3. Že po svém
příchodu na Slovensko v r. 1941 při výsleších
na ústředním úřadě bezpečnosti
v Bratislavě vyzradil cizí moci politickou, vojenskou
a osobní organisaci československého odboje,
jakož i vnitřní poměry v československém
odboji, tedy skutečnosti, které vláda v důležitém
zájmu republiky za zvýšeného jejího
ohrožení tají. Tyto skutkové okolnosti,
které jsem přednesl, zakládají těžké
zločiny, jednak zločin zběhnutí podle
§ 183 a 194, odst. 1 vojenského trestního zákona,
jednak těžký zločin podle zákona
na ochranu republiky, a to podle § 5, odst. 1, a § 6,
odst. 1 zákona na ochranu republiky.