V článku III, po vsunutí nového článku jakožto článku II, bylo doplněno, že výkonem zákona pověřuje se mimo ministra spravedlnosti také ministr vnitra, ježto na vydání, vypovězení, repatriaci a odsunu stejně participuje.

Ústavně-právní výbor doporučuje slavnému ústavodárnému Národnímu shromáždění osnovu zákona s provedenými doplněními ku přijetí. (Souhlas.)

Místopředseda Petr: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 články, nadpis a úvodní formuli

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 5. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění a doplňuje trestní řád (tisk 27).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Bunža: Nejsou.

Místopředseda Petr: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání šestého odstavce pořadu, jímž je

6. Zpráva výboru rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 26), kterým se mění zákon ze dne 19. února 1946, č. 30 Sb., o nové úpravě československého práva v oboru nepřímých daní a státních finančních monopolů (tisk 30).

Zpravodajkou za p. posl. Šulíka jest paní posl. Žáčková-Batková. Dávám jí slovo.

Zpravodajka posl. Žáčková-Batková: Slavná sněmovno, pánové a paní!

Rozpočtový výbor pojednal ve své včerejší schůzi o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon ze dne 19. II. 1946, č. 30 Sb., o nové úpravě československého práva v oboru daní nepřímých a státních finančních monopolů. Podle § 112 tohoto zákona mají nabýti ustanovení zákona o dani z uhlí opětně účinnosti dnem 1. července 1946. Tímto dnem by nastala důlním podnikům povinnost odváděti státu 10 % z úřední ceny uhlí na dolech. Vláda navrhuje v § 1, aby ustanovení o dani z uhlí nabyla účinnosti na celém území státu dnem 1. ledna 1947. Dosavadní předpisy platné pro tuto daň se do tohoto dne nebudou provádět a daň se také nebude vybírat.

Rozpočtový výbor uvážil všechny důvody, které pro přijetí tohoto zákona mluví. Nejdůležitější z nich je: Ceny uhlí na dolech byly vyhlášeny výměrem Nejvyššího úřadu cenového z 15. listopadu 1945, a to za předpokladů těžby, upravených výkonů a výrobních nákladů z prvého čtvrtletí roku 1945, upravených se zřetelem na plánované přebudování hospodářských čísel. Zvýšení cen uhlí činilo cca 90 %. V kalkulacích cen uhlí byla Nejvyšším úřadem cenovým daň z uhlí započítána a počítalo se, že v důlní ceně najde se také pro tuto daň úhrada. Ale po vyhlášení nových cen uhlí nastalo však neočekávané zvýšení těžebných nákladů další úpravou hornických mezd a vyčerpalo tuto daňovou reservu.

Uhelné podniky brání se odvádění této daně, poněvadž jsou značně pasivní. Podle zjištění předběžných výsledků hospodaření jsou v prvním čtvrtletí roku 1946 důlní podniky v Čechách a v zemi Moravskoslezské pasivní částkou 73 milionů Kčs. Tato pasiva se patrně v příštích čtvrtletích ještě zvýší, a to jednak v důsledku snížení výkonu, jednak také následkem zvýšení nákladů na dovolené, se kterými propočty při stanovení cen nekalkulovaly. Nepříznivá hospodářská situace důlních podniků je patrna také ze vzestupu finančních závazků ostravsko-karvínských dolů, které k 5. V. 1945 činily 781 milionů Kčs, k 1. I. 1946 1.771 milionů Kčs a k 28. II. 1946 1.869 milionů Kčs. Ostravsko-karvínské doly jsou tedy vysoce pasivní. Provozní výsledky severočeských hnědouhelných dolů jsou poněkud lepší, ale přesto výše v lednu vykázaných provozních zisků nedosahuje ani 10 % z tržby, to je částku, kterou by činila daň z uhlí. Při tom je nutno zdůraznit, že aktivní provozní výsledek se změní ihned v ztrátu, jakmile bude proveden odsun pracovních sil. Placením daně z uhlí neutěšená finanční situace dolů byla by značně zhoršena. Přesunutí daně na spotřebitele, kterými jsou zejména železárny, ocelárny, elektrárny a dráhy, znamenalo by značné zvýšení cen uhlí i pro domácí otop, což by bylo neúnosné v době, kdy ve vládním prohlášení se mluví o nutnosti 20 %ního snížení cen průmyslových výrobků. Proto vláda navrhuje, aby vybírání daně z uhlí bylo přesunuto z 1. července 1946 na 1. leden 1947. Rozpočtový preliminář podle kap. 22, tit. 3, § 4, položka 11, činí pro daň z uhlí, která měla býti podle § 112, č. 2 zák. ze dne 19. února 1946, č. 30 Sb. vybírána od 1. července 1946, v českých zemích 198 mil. Kčs, na Slovensku 2 mil. Kčs, tedy celkem jde o částku 200 mil. Kčs, která má být státním dolům úlevou. V rozpočtovém prelimináři vznikne sice nový nepředpokládaný schodek, který však podle vyjádření zástupců ministerstva financí bude uhrazen předpokládaným dosažením vyššího výnosu spotřební daně z masa.

Nutno konstatovat, že v rozpravě, provedené v rozpočtovém výboru, byl vysloven názor, že promíjením vybrané daně nelze zavádět nebezpečný prejudic, aby odsunováním a promíjením daně byly korigovány hospodářské výsledky podnikání. Tyto výsledky musí se projeviti v bilancích podniků, nikoliv v rozpočtu státním. Po ujištění pana ministra financí, že jde o výjimečný případ, přijal rozpočtový výbor vládní návrh zákona a schválil jej spolu s usnesením, aby do tří měsíců byla rozpočtovému výboru předložena a podána zpráva Ústředního ředitelství státních dolů o stavu těžby uhlí. Dále vyslovil rozpočtový výbor přání, aby v zájmu potřebného náležitého projednání každého návrhu zákona bylo splněno prohlášení vlády, uvedené v budovatelském programu, že vláda, dbajíc potřebné rychlosti práce zákonodárné, připraví a předloží všechny osnovy zákonů Národnímu shromáždění včas, aby bylo možno je přesně a odborně projednati.

Pánové a paní, jménem rozpočtového výboru navrhuji, aby ústavodárné Národní shromáždění přijalo vládní návrh zákona, kterým se mění zákon ze dne 19. února 1946, č. 30 Sb., o nové úpravě československého práva v oboru nepřímých daní a státních finančních monopolů tak, jak byl vládou předložen a jak jej rozpočtový výbor k schválení doporučuje. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: K této věci je přihlášen řečník. Zahajuji proto rozpravu.

Dávám slovo p. posl. Ulrichovi.

Posl. Ulrich: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Dovolte, abych jménem zemědělců strany národně socialistické připojil se k dnešnímu jednání několika připomínkami a upozorněními. - Ve všech odvětvích našeho hospodářského podnikání pociťujeme nedostatek pracovních sil, ale nejkatastrofálnější nedostatek je v zemědělství a v dolech.

Není sociální spravedlností, jestliže jedna vrstva národa pracuje do úpadu, druzí dodržují pracovní dobu, ev. žádají snížení počtu pracovních hodin, a jiní pak lehkým způsobem jsou příživníky hospodářského života.

Razíme heslo: Kdo nepracuje nebo nechce pracovat, ať nejí. Škůdcem národa je každý, kdo zdržuje anebo se nestará, aby hospodářský život státu šel normálně ve všech hospodářských odvětvích. Nechť v každém úřadě, v každém podnikání osobně odpovídá vedoucí, který musí být vyměněn, jestliže se neosvědčí a nemá náležitou odbornou kvalifikaci. Přestanou poptávky po odpovědných místech od lidí, kteří tam nepatří a tomu nerozumějí, ať v zemědělství, v průmyslu anebo v úřadech.

Mám vážné obavy, aby v uhelném hospodářství nenastala v zimním období kalamita a nezpracovával se plán teprve tehdy, až budeme v největším nedostatku, právě tak, jako v zemědělství. Jestliže dnes žádá uhelný průmysl odsunutí vybírané daně, která, ač do výrobní kalkulace byla započítána, do dnešního dne se nevybírala, dáváme znárodněným podnikům milionové dary u vědomí, že je to sektor, který musíme všemi silami přivésti k rentabilitě.

Ptáme se, co tomu mají říkat zemědělci, kterých se nikdo neptal na výrobní náklady anebo k nimž nebylo přihlíženo. Stanovila se cena bez ohledu na rentabilitu a těžkou práci na venkově, o kterou nikdo nestojí a jí pohrdá, při čemž venkovský člověk se mnohdy podceňuje.

Na výživě a tudíž na zemědělství musí mít dnes zájem celý národ, neboť bez chleba není života, jako bez práce není pokroku. (Potlesk.)

Na venkově je trvalý dojem, že odpovědní činitelé nevěnují patřičnou péči našemu zemědělství, jak mu v našem národě při souvislosti průmyslu a zemědělství přísluší. Dokonce tento stav způsobuje, že sem a tam se mluví o neoprávněných pověstech, že tato nevšímavost k zemědělství je záměrná a že prý lidé v důsledku těžkostí budou z chalup utíkat a že tak budou předpoklady pro experimenty společného hospodaření na půdě. Vím, že kdyby tyto těžkosti se staly v jiných odvětvích, dávno bychom měli demonstrace a stávky, ale hřeší se na velkou trpělivost.

Jsme si vědomi, že odsun Němců musí být bezpodmínečně vykonán. Ale ministerstvo zemědělství a ministerstvo soc. péče mělo už dávno předložiti slibovaný plán, jak zvládnout úkoly, které máme před sebou, chceme-li se vystříhat těžkých hospodářských otřesů. Bohužel, přes všechna upozornění, která jsme v zemědělském výboru učinili, se nic nestalo. Nejlépe to dokazuje to, že v jarních měsících jsme podali resoluce na 12 nejvyšších úřadů, a odpověď jsme dostali jenom od jediného. Konečně se nám zdá, že mnozí páni ministři přehlížejí důležitost zemědělských problémů, poněvadž do zemědělského výboru mnohdy nechodí a posílají své zástupce.

Tu nestačí mluvit o mechanisaci a strojních stanicích, když tisíce žádostí leží neuspokojených a na vydané poukazy nejsou stroje dodány, poněvadž našim továrnám chybějí některé součástky. Nebo snad chceme naše vyspělé zemědělství nechat hospodařit extensivně? Chceme trestat zemědělce právě dnes v největších pracích kontrolami a pokutami, že nedodrželi osevní plán, jak se to mnohde stalo? Žádám, aby všechny pokuty, které byly z tohoto důvodu vyměřeny, byly zrušeny, poněvadž i se své strany nedodrželi jsme slibu, že opatříme pracovní síly. Nebo chceme zemědělce donutit k falšování osevních plánů a výměry ploch?

Jak chceme splnit vládní program, ve kterém se mluví o zvýšení živočišné výroby, jak chceme zvládnout otázku tukovou a vůbec otázku výživy, když dnes již máme úředně hlášeno, že na Prachaticku se muselo vyhnat tisíce kusů dobytka ven, poněvadž ho nemá kdo obsloužit a hlášeny byly i případy, že mnohý zemědělec končí svůj život ze zoufalství nad pracovními poměry.

To jsou vykřičníky, které musí přinutit všechny odpovědné činitele, aby vykonali všechno k zajištění výživy národa. Nemůžeme spoléhat na nikoho jiného než sami na sebe. Od prvního zasedání zemědělského výboru loňského roku upozorňovali jsme ministerstvo zemědělství a ministerstvo soc. péče na katastrofu, kterou máme před sebou, bohužel, nic se nestalo, než jenom to, že se stále slibuje, ale nic konkretního se nedělá.

Nám nejde ani tak o zdolání žňových prací, o tom rozhodne čas, ale nám jde především o získání trvalých pracovních sil. Jestliže chceme poctivě řešiti zemědělský problém, pak není jiné cesty, než zvednout úroveň zemědělců, ať už majitele dvou-, deseti- nebo více- hektarového podniku, na úroveň dělníka průmyslového. Jedině tak možno přijíti ke kladným výsledkům. Nelze říci, že by pracovní síly scházely jenom ve velkých podnicích. Máme-li intensivně hospodařit, neobejdou se bez pracovních sil již ani šestihektarové podniky. Bylo by planým mluvením o mechanisaci, kulturních domech, sociálním pojištění a vůbec o zvednutí kulturní úrovně na venkově, jestliže nedovolíme, aby v sociálním státě nemohl si zemědělec zakalkulovat výrobní náklady i v nejdůležitějších životních potřebách. Zemědělci musíme dáti podmínky k životu, jenom úměrně finančně zajištěná rodina může si dovolit navštěvovat divadlo, film, koupit knihu a věnovat se dalšímu vzdělání. Vždyť i venkov, pravé jádro národa, který přes všechny nápory v nejhorších dobách nikdy nezklamal, udržel to nejdražší, naši řeč, a v této těžké válce dovedl podat pomocnou ruku, musí poznat, že se k němu chceme chovat skutečně bratrsky.

Jsme šťastni, že můžeme pracovat v osvobozené republice. Zemědělci pracují všude za dva, abychom zajistili dostatek chleba, masa a tuků, nechť ale národ uzná, že potřebujeme k práci potřebného klidu, uznání a ohodnocení.

Tyto připomínky jsem byl nucen při této příležitosti slavné sněmovně přednésti, poněvadž touto osnovou se dostává na sanaci jednoho sektoru znárodněného podnikání velkého daru od státu. Poněvadž jde o sektor krajně důležitý, stejně důležitý jak pro průmysl, tak pro zemědělství a pro veškeré drobné spotřebitele, neboť bez uhlí nemůžeme prozatím vůbec existovat, dávají zemědělci k této osnově zcela výjimečně svůj souhlas, ale domnívají se právem, že se to nestane pravidlem.

Podniky se musí státi rentabilní bez jakékoli podpory státní, neboť týmž právem by mohli žádati drobní zemědělci i ostatní soukromí podnikatelé o poskytnutí státní subvence. Při nynějším finančním stavu je toto subvencování naprosto nemožné. Jsme si toho plně vědomi a soukromé podnikání to také ani nechce, ale musíme si přát všichni, kteří to se státem dobře myslí, aby ve všech státních a zestátněných podnicích se hospodařilo co nejúsporněji, aby se výrobnost i výnosnost zvětšovala, aby tak znárodněné podniky byly konkurenčně schopné na vnitřním i zahraničním trhu. Vedoucí znárodněných podniků si musí uvědomit, že musí své podniky vésti rentabilně a že nemohou počítati trvale s tím, že by stát mohl jejich hospodářství stále sanovati. Musíme usilovně hledati příčiny, proč naše znárodněné podniky nejsou ještě rentabilní a proč výroba prozatím vázne, a musíme se snažiti za všech okolností, i když bude nutno říci občas několik nepopulárních slov a učinit nepopulární opatření, abychom přivedli rychlou nápravu. Za dnešního stavu státního hospodářství nebylo by únosné a bylo by k soukromému podnikání naprosto nespravedlivé, aby na jeho úkor byly sanovány podniky, které se prostě nevyplácejí.

Znovu zdůrazňuji, že zemědělci, třeba jsou ve velmi tísnivé situaci, jak pokud jde o pracovní síly, tak pokud jde o ceny zemědělských výrobků, přece dávají k tomuto opatření souhlas, poněvadž jsou přesvědčeni, že se tím pomůže jednomu z nejdůležitějších sektorů národního hospodářství.

Je nutno usilovati za všech okolností o nejrychlejší přivedení všech znárodněných podniků do stavu rentability. (Potlesk.)

Místopředseda Petr (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu pí. zpravodajce Žáčkové-Batkové.

Zpravodajka posl. Žáčková-Batková: Vzdávám se slova.

Místopředseda Petr: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou, podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)