Čtvrtek 18. července 1946

Zvláštní péči věnujme při této příležitosti znovuvýstavbě obcí, zničených nálety neb válečným tažením. Z měst v zemi České jsou nejpostiženější Kralupy n. Vlt. Leccos bylo zde již spraveno, a to jak iniciativou a prací místního obyvatelstva, tak i pomocí státu a země. Přece je však zapotřebí ještě další, účinnější pomoci. Toto město, které je důležitou železniční křižovatkou i důležitým říčním přístavem, městem průmyslu a při tom středem zemědělského kraje, v širším smyslu předměstím hlavního města Prahy, musí býti vybudováno nejen v tom rozsahu, jak bylo, nýbrž v rozsahu větším a lepším. Zaslouží si rychlé a účinné pomoci státu.

Chci také poukázat na jeden nešvar. Při obsazování bytů dává se přednost, a to dokonce veřejně i v inserátech v novinách, rodinám bez dětí. Upozorňuji p. ministra informací na tuto okolnost a dožaduji se, aby bylo zakročeno jak proti tisku, který takovéto inseráty přináší tak také proti těm, kdo tyto inseráty dávají do novin a kdo si takto počínají.

Vyřešení bytového problému je jedním z nejdůležitějších předpokladů řešení národního zdraví a lepšího života v lidské společnosti vůbec. Chceme sociální a hospodářskou spravedlnost. Radost a užitek z této spravedlnosti může však míti jen zdravý člověk. Zdraví nedosáhneme jen injekcemi a léky. Člověk se musí zdravý narodit a zdraví si musí uchránit. Snažíme se vytvořiti v závodech také pracovní podmínky, aby si člověk v práci zdraví neničil. V práci námezdní je však člověk jen pouze 8 hod. denně, a to ještě jen ve všední den. Většinu ostatního času tráví doma, žena a děti čas téměř všechen. Nejvíce pro zdraví člověka můžeme učiniti, když mu opatříme zdravé bydlení. Bytová otázka je problém technický a hospodářský, ale především je to problém zdravotní. Ministerstvo zdravotnictví by mělo pronikavým způsobem zasáhnouti do bytových věcí. Pořádáme-li týden dětské radosti, postarejme se především o to, aby děti mohly také dobře bydlet. Proponované národní pojištění, naše podniky a veřejná zdravotní správa ušetří budoucnu mnoho peněz, bude-li náš národ dobře bydlet. Kolik tuberkulosních lidí, kolik revmatiků ubude, bude-li v bytech slunce, dost prostoru a nebude-li v nich vlhko.

Prosím, abychom předložený zákon schválili s tím vědomím, že jde jen o naléhavé administrativní opatření a že se všichni zavazujeme k tomu, celý bytový problém uspokojivě vyřešiti v několika letech od základu. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníku, panu posl. dr Jelínkovi.

Posl. dr Jelínek: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Zákon o mimořádných opatřeních bytové péče, který předložila vláda a na jehož definitivním znění, významně a v rámci časových množností, jichž tu bylo vzpomenuto, i odpovědně spolupracovaly výbory soc.-politický ústavně-právní, je časově omezen a jeho platnost se skončí dnem 31. prosince 1948. Tím je naprosto jasně vyvráceno, že by tento zákon mohl býti omezením nějaké soukromé podnikavosti, jak o tom zde byla řeč. Toto časové omezení platnosti zákona, jakož i nadpis o "mimořádných opatřeních" i jeho obsah ukazují zcela jasně tendenci a účel zákona. Stojíme v dobách těžké bytové tísně a bylo by skutečně nošením dříví do lesa, znovu o tom vypravovat. Podle zákona však mají být byty a bytové možnosti, jež jsou k disposici, obsazeny tak, aby nebylo jednoho bytu prázdného, když lidé bydlí špatně, po případě nebydlí vůbec. Zákon se snaží zdůraznit, aby byty dostali nejpotřebnější, a snaží se rozumně a účelně využít nadměrných bytů.

Nedejme se klamat, tento zákon nemůže býti posuzován jako skutečné vyřešení bytové krise, ježto vychází z toho, co máme k disposici, a to je velmi málo. V tomto směru nesmí býti přeceňován. Je třeba již teď se dožadovati, aby vláda přišla se skutečným řešením bytové otázky předložením osnov o podpoře stavebního ruchu a s investičním plánem, ve kterém by podporovala stavební ruch jak veřejný a samosprávný, tak také soukromý. Přes to bude tento zákon podle mého mínění všestranně uvítán a já jménem svého klubu projevuji radost nad tím, že dochází k jeho vydání. Především jej uvítají všichni, kteří ani po roce, který uplynul od květnové revoluce, nepřestali věřit v sílu revolučních myšlenek a v jejich oprávněnost, neboť tento zákon činí na dobu, než bude míti slavné ústavodárné Národní shromáždění možnost usnésti definitivní ústavu Československé republiky, za naprosto jednomyslného postupu Národní fronty zásah do soukromého vlastnictví, jemuž dává důležitou sociální funkci v zájmu národního celku. Mluví se mnoho o výstavbě, mluví se mnoho o tom, že vše a všichni musí se dáti do služeb výstavby a budovatelského programu třetí vlády této republiky. Uvědomme si však, že všechno by bylo marné, kdyby nebylo vytvořeno prostředí, v němž by těchto prostředků mohlo býti účelně použito. Nic více nepotřebuje výstavba republiky než klid a sociální mír. A dovolte mi říci, že jestliže opouští tento zákon liberalistický egoismus nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, jestliže soukromému vlastnictví dává sociální funkci a jestliže je omezuje ve prospěch národního celku, ve prospěch řešení okamžité potřeby, pak tento zákon je důležitým přínosem pro sociální mír ve státě a tím také pro výstavbu republiky samé. (Potlesk.).

Zákon bude uvítán, paní a pánové, také proto, že se jím splňuje slib vlády dáti národním výborům možnost, aby svou činnost konaly v rámci právního řádu. O tom bylo mnoho mluveno. Ale čím dále tím jasněji nabýváme přesvědčení, že řeči o právním řádu anebo články, jež byly psány, měly tendenci zmařit a odstranit výsledky květnové revoluce. Jen málo bylo těch, kdož při tom mysleli na zabezpečení jejích výsledků. Odpůrci přecházeli hájení faktických práv revoluce. Není pochyby, že revoluce musí řešit úkoly, jež jsou jí dány silou, která ji žene a která ji tvoří. Nemůže však na tom ustrnout. Síla revoluce musí jít dál, silou revoluce je odstranit nevyhovující právní předpisy, případně je změnit, silou revoluce je dát právní předpisy, jež odpovídají duchu a potřebám doby i právnímu cítění lidí, kteří revoluci vedli. (Potlesk.)

V tomto směru, paní a pánové, vítám tento zákon, neboť odpovídá duchu a potřebám doby a odpovídá právnímu cítění československého lidu. A konečně jej vítám proto, že rozšiřuje, jak slíbil program vlády, kompetenci místních národních výborů. Také o jejich činnosti bylo mnoho mluveno a bylo sneseno mnoho kritiky, ale nezapomínejme, že to, co až dosud bylo v bytové péči místními a okresními národními výbory učiněno, bylo učiněno bez právních předpisů, bez právního podkladu, a že proto mohlo zde býti mnoho, s čím snad nebylo lze souhlasit. Místní národní výbory dočkávají se tímto zákonem ve stylisaci, která nakonec byla dohodnuta, rozšíření své pravomoci, a proto s uspokojením možno hledět vstříc budoucnosti v důvěře, že jenom ta okolnost, že budovatelský program vlády je obsáhlý, způsobila, že jinak bolesti a starosti naší samosprávy, našich národních výborů byly celkem opominuty a celkem se přes ně přešlo k pořádku.

Rozšíření kompetence, slavná sněmovno, znamená však další finanční zatížení samosprávy. Nekritisujme národní výbory, ale uvažme, zdali od května bylo jim pomoženo, zdali jim byla podána ruka k spolupráci a zdali tak učinily zejména naše ústřední úřady. (Potlesk.) Domnívám se jako praktický činovník národního výboru, že se tak nestalo, a volám s tohoto místa, aby se vláda zabývala co nejdříve všemi těmi bolestmi a starostmi, zejména finanční otázkou obcí a okresů, aby národní výbory nepřestaly býti skutečnou revoluční vymožeností československého lidu.

Každý zákon lidský je zákon nedokonalý. Snad se, slavná sněmovno, průběhem praxe ukáže, že také tento zákon byl nedokonalý, zejména jestliže byl, jak zde bylo vytčeno, se spěchem projednáván ve výboru. Já bych k tomu měl jenom jedinou poznámku: aby od tohoto spěchu bylo upuštěno zejména tam, kde zákon má býti prováděn národními výbory čili lidovou správou. Je třeba věnovati stylisaci zákonů velikou pečlivost, aby ti, kdož je mají provádět, jim skutečně rozuměli. Obávám se, že v tomto směru nemohla býti tomuto zákonu poskytnuta taková péče, jaké bylo třeba.

Já bych vítal, kdyby tento zákon našel pochopení. Přál bych si, aby se ho místní národní výbory chopily jako příležitosti ukázat svou schopnost spolupracovat s vládou na řešení těžkých a naléhavých problémů. Nechť funkcionáři, jimž bude svěřeno provádění tohoto zákona, řídí se zásadou, která zůstala uchována na stěně kutnohorské radnice ve vlašském dvoře: "Ať vcházející do rady před dveřmi zasedací síně zanechají veškeré nepřátelství, vášně, stranictví a zaujatost, ať myslí jen na blaho obce", pak se podaří národním výborům přesvědčit všechny, i ty, kdož jim dnes nevěří, že jsou s to zdolat úkoly, a pak bude, paní a pánové, tento zákon v pravých rukou. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš (zvoní): Dále je přihlášen pan posl. dr Čepička. Dávám mu slovo.

Posl. dr Čepička: Paní a pánové!

Hlavní příčina bytové nouze tkví v tom, že stavební činnost, a to po dlouhá léta, poklesla a nakonec byla zcela zastavena. Jestliže v roce 1938 bytový přírůstek činil více než 16.000 bytů, pak v roce 1943 nečinil více než 750 bytů. Není tedy dost dobře možno, aby zákon o mimořádných opatřeních v bytové péči řešil vyčerpávajícím způsobem tuto otázku. Nedostatek bytů lze odstraniti toliko obnovou stavebního ruchu, a ta je podstatnou součástí dvouletého plánu Gottwaldovy vlády.

Projednávaný zákon je ovšem přes to významný a důležitý, a to z několika důvodů. Dne 8. července přednesl předseda vlády ve svém prohlášení mezi úkoly zdravotní a sociální politiky také požadavek, aby vláda provedla důslednou revisi dosavadní bytové politiky a slíbil, že tak učiní se zřetelem na zájmy nejširších vrstev a v měřítku celostátním.

Dále vláda slíbila, že bude brán zvláštní zřetel na zájmy rodin mnohačlenných. V necelém týdnu předkládá vláda návrh zákona, kterým řeší s těchto hledisek současnou bytovou situaci. Je to nevídaná rychlost, s jakou vláda přikročila k řešení problému, který je obzvlášť palčivý a který nadělal hodně zlé krve. Je třeba při této příležitosti zdůraznit, že v této snaze vláda bude podporována už také proto, že chceme, aby také sněmovna pracovala rychlejším tempem tak, jak to požadujeme po všech ostatních složkách národa. A komunističtí poslanci prohlašují, že předlohy, které budou řešit tak důležité problémy budou projednávat, bude-li toho třeba, i v zasedáních nočních. Doufáme, že také ostatní poslanci se účastní tohoto úsilí zákonodárného, jak toho život a potřeby vyžadují.

Paní a pánové, projednávaný zákon není důležitý jenom proto, že se týká okamžitého řešení bytové otázky. Je důležitý zejména z toho důvodu, že řeší tuto otázku zcela novým a neobvyklým způsobem. Projednávaný zákon dává veškeru pravomoc v otázce bytové novému státnímu zřízení, které nám roste v místních národních výborech. Místní národní výbory mají dnes možnost, aby řešily na zákonitém podkladě všechny otázky, před kterými zůstávaly v uplynulém roce často bezradny a bezmocny. Víme, že národní výbory plnily těžké úkoly, úkoly mimořádné, ale v určitém okamžiku nebyly s to dosáhnouti toho, co pokládaly za nezbytně nutné, totiž aby spravedlivá rozhodnutí uvedly do života, aby je uvedly ve skutek.

Víme, že v národních výborech jen ojediněle se ukázaly případy, k nimž bylo možno míti určité výhrady. V celku i v bytových otázkách postupovaly národní výbory spravedlivě, ale na konec často ztroskotávaly právě proto, že nemohly svá rozhodnutí vykonávat. Dekrety, jimiž byly přidělovány byty, zůstávaly neprovedeny, a zejména velmi důležité nařízení o nadměrných bytech v praxi naprosto ztroskotalo. Nikoliv proto, že národní výbory jsou neschopné, nýbrž proto, že neměly moci výkonné. (Potlesk.) A proto projevovali nespokojenci často určitý odstup k národním výborům, nikoliv proto, že by národní výbory špatně pracovaly, nýbrž proto, že nevěděli a nebylo jim známo, že národní výbory nemohou provést svá rozhodnutí a že dokonce snad v rozhodnutích je jim bráněno byrokracií. Pokud tedy nějaká nespokojenost s činností národních výborů byla, pak nepramenila z toho, že národní výbory měly moci mnoho, nýbrž právě z nedostatku moci výkonné.

Paní a pánové, zákonné ustanovení v § 24, které hovoří o tom, že národní výbory provádějí vykonatelná svá rozhodnutí svými vlastními orgány cestou obecní exekuce nebo pomocí soudu, je prvním průlomem do zásady, která doposud ovládala náš právní řád, totiž že národní výbory mohou rozhodovat, ale nesmějí svá rozhodnutí provádět. Od dnešního dne jsou národní výbory oprávněny veškerá rozhodnutí na základě tohoto zákona uvádět ve skutek. A tímto ustanovením přerůstá význam tohoto zákona řešení jenom bytové otázky a stává se významnou zásadou pro celé naše nové státní uspořádání a zřízení, poněvadž o ně můžeme opírat poté všechna rozhodnutí, kde bude nutno výkonnou moc přímo národním výborům svěřit.

Rovněž další opatření, která jsou dnes dána do rukou národních výborů, jsou neméně významná. Víme, že po světové válce bylo dostačující ochranou a řešením bytové otázky zákonné opatření, kterým byly chráněny zájmy jednotlivcovy. Dnes bytová otázka musí býti řešena jinak; dnes zájem celku vyžaduje, aby tyto otázky byly řešeny s hlediska celostátního. A proto je dáno národním výborům právo rozvázat jakoukoliv smlouvu nájemní anebo jinou o užívání bytu, proto je dnes právem národa a státu omeziti disposiční právo majitelů domů, přestože víme, že leckde, zejména u některých majitelů domů, vzbudí toto opatření nevoli. Ale my také víme, že velká většina majitelů domů pochopí nutnost těchto mimořádných opatření a vysloví s tím souhlas, jako vyslovila souhlas již tato část vlastníků domů s těmi opatřeními národních výborů, která se tak znamenitě osvědčila ku prospěchu státu.

Další významnou myšlenkou tohoto zákona je to opatření, které přihlíží k tomu, aby celá bytová péče byla řešena v měřítku celostátním jednotně. Původní vládní předloha dělila administrativním opatřením státní území na pohraničí a vnitrozemí, při čemž vyhrazovala pro pohraničí řízení odlišné, a to takové, které by znamenalo omezení pravomoci místních národních výborů v pohraničí. Tato zákonná opatření byla odstraněna a tím byl položen základ, aby byla v měřítku celostátním kterákoli opatření, tedy nejenom bytové péče, řešena jednotně, a to na prospěch celého státu.

Rovněž další opatření, která sloužila k tomu, aby rozhodovací moc byla přenesena na vyšší složky, zejména na zemské národní výbory, byla z osnovy vypuštěna z téhož důvodu, poněvadž nesdílíme názor, že čím vyšší úřad, tím lepší úřad. Naopak vidíme, že základní články naší lidové správy - místní národní výbory - jsou orgány spolehlivé, ke kterým můžeme míti důvěru, a proto není příčiny, aby také o těchto otázkách nerozhodovaly místní národní výbory a okresní národní výbory. (Potlesk.-Předsednictví převzal místopředseda dr Šoltész.)

V těchto základních příčinách tkví mimořádný význam tohoto zákona a my věříme, že tento zákon vzbudí v řadách pracujících lidí nejenom souhlas, ale i nadšení, protože národním výborům bude umožněno, aby důvěru, které se oprávněně těší v řadách pracujících lidí, spravedlivým rozhodnutím v bytových věcech ještě upevnily a rozšířily. Věříme, že bytový zákon, třebas je časově vymezený - doba jeho trvání nečiní více než 2 léta - stane se významným zákonem právě s vyššího hlediska, totiž že zásady, na nichž byl vytvářen, t. j. celostátní úprava, pověření místních národních výborů, rozšíření pravomoci národních výborů i v otázkách vykonatelnosti, stanou se trvalým mezníkem v naší lidové správě a stanou se základem, z něhož budou vyrůstat na stejných zásadách také zákony z jiných odvětví našeho státního a národního života. (Potlesk.)

Podpredseda dr Šoltész (zvoní): K slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená.

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor sociálne-politický p. posl. Vojancovi.

Zpravodaj posl. Vojanec: Vzdávám se slova.

Podpredseda dr Šoltész: Vzdáva sa slova.

Dávam slovo k doslovu, zpravodajke za výbor ústavno-právny, pí. posl. dr Horákovej.

Zpravodajka posl. dr Horáková: Vzdávám se slova.

Podpredseda dr Šoltész: Vzdáva sa slova.

Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 32 paragrafov, nadpisy oddielov, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože nie je pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 32 paragrafmi, napismi oddielov, nadpisom a úvodnou formulou, podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej v čítaní prvom.

Z usnesenia predsedníctva podľa § 54, odst. 1 rokov. poriadku vykonáme ihneď druhé čítanie.

Ad 3. Druhé čítanie osnovy zákona o mimoriadnych opatreniach bytovej starostlivosti (tlač 29).

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP