Zvláštní péči věnujme
při této příležitosti znovuvýstavbě
obcí, zničených nálety neb válečným
tažením. Z měst v zemi České
jsou nejpostiženější Kralupy n. Vlt. Leccos
bylo zde již spraveno, a to jak iniciativou a prací
místního obyvatelstva, tak i pomocí státu
a země. Přece je však zapotřebí
ještě další, účinnější
pomoci. Toto město, které je důležitou
železniční křižovatkou i důležitým
říčním přístavem, městem
průmyslu a při tom středem zemědělského
kraje, v širším smyslu předměstím
hlavního města Prahy, musí býti vybudováno
nejen v tom rozsahu, jak bylo, nýbrž v rozsahu větším
a lepším. Zaslouží si rychlé a
účinné pomoci státu.
Chci také poukázat na jeden nešvar. Při
obsazování bytů dává se přednost,
a to dokonce veřejně i v inserátech v novinách,
rodinám bez dětí. Upozorňuji p. ministra
informací na tuto okolnost a dožaduji se, aby bylo
zakročeno jak proti tisku, který takovéto
inseráty přináší tak také
proti těm, kdo tyto inseráty dávají
do novin a kdo si takto počínají.
Vyřešení bytového problému je
jedním z nejdůležitějších
předpokladů řešení národního
zdraví a lepšího života v lidské
společnosti vůbec. Chceme sociální
a hospodářskou spravedlnost. Radost a užitek
z této spravedlnosti může však míti
jen zdravý člověk. Zdraví nedosáhneme
jen injekcemi a léky. Člověk se musí
zdravý narodit a zdraví si musí uchránit.
Snažíme se vytvořiti v závodech také
pracovní podmínky, aby si člověk v
práci zdraví neničil. V práci námezdní
je však člověk jen pouze 8 hod. denně,
a to ještě jen ve všední den. Většinu
ostatního času tráví doma, žena
a děti čas téměř všechen.
Nejvíce pro zdraví člověka můžeme
učiniti, když mu opatříme zdravé
bydlení. Bytová otázka je problém
technický a hospodářský, ale především
je to problém zdravotní. Ministerstvo zdravotnictví
by mělo pronikavým způsobem zasáhnouti
do bytových věcí. Pořádáme-li
týden dětské radosti, postarejme se především
o to, aby děti mohly také dobře bydlet. Proponované
národní pojištění, naše
podniky a veřejná zdravotní správa
ušetří budoucnu mnoho peněz, bude-li
náš národ dobře bydlet. Kolik tuberkulosních
lidí, kolik revmatiků ubude, bude-li v bytech slunce,
dost prostoru a nebude-li v nich vlhko.
Prosím, abychom předložený zákon
schválili s tím vědomím, že jde
jen o naléhavé administrativní opatření
a že se všichni zavazujeme k tomu, celý bytový
problém uspokojivě vyřešiti v několika
letech od základu. (Potlesk.)
Místopředseda Tymeš (zvoní):
Dávám slovo dalšímu řečníku,
panu posl. dr Jelínkovi.
Posl. dr Jelínek: Slavná sněmovno,
paní a pánové!
Zákon o mimořádných opatřeních
bytové péče, který předložila
vláda a na jehož definitivním znění,
významně a v rámci časových
množností, jichž tu bylo vzpomenuto, i odpovědně
spolupracovaly výbory soc.-politický ústavně-právní,
je časově omezen a jeho platnost se skončí
dnem 31. prosince 1948. Tím je naprosto jasně vyvráceno,
že by tento zákon mohl býti omezením
nějaké soukromé podnikavosti, jak o tom zde
byla řeč. Toto časové omezení
platnosti zákona, jakož i nadpis o "mimořádných
opatřeních" i jeho obsah ukazují zcela
jasně tendenci a účel zákona. Stojíme
v dobách těžké bytové tísně
a bylo by skutečně nošením dříví
do lesa, znovu o tom vypravovat. Podle zákona však
mají být byty a bytové možnosti, jež
jsou k disposici, obsazeny tak, aby nebylo jednoho bytu prázdného,
když lidé bydlí špatně, po případě
nebydlí vůbec. Zákon se snaží
zdůraznit, aby byty dostali nejpotřebnější,
a snaží se rozumně a účelně
využít nadměrných bytů.
Nedejme se klamat, tento zákon nemůže býti
posuzován jako skutečné vyřešení
bytové krise, ježto vychází z toho,
co máme k disposici, a to je velmi málo. V tomto
směru nesmí býti přeceňován.
Je třeba již teď se dožadovati, aby vláda
přišla se skutečným řešením
bytové otázky předložením osnov
o podpoře stavebního ruchu a s investičním
plánem, ve kterém by podporovala stavební
ruch jak veřejný a samosprávný, tak
také soukromý. Přes to bude tento zákon
podle mého mínění všestranně
uvítán a já jménem svého klubu
projevuji radost nad tím, že dochází
k jeho vydání. Především jej
uvítají všichni, kteří ani po
roce, který uplynul od květnové revoluce,
nepřestali věřit v sílu revolučních
myšlenek a v jejich oprávněnost, neboť
tento zákon činí na dobu, než bude míti
slavné ústavodárné Národní
shromáždění možnost usnésti
definitivní ústavu Československé
republiky, za naprosto jednomyslného postupu Národní
fronty zásah do soukromého vlastnictví, jemuž
dává důležitou sociální
funkci v zájmu národního celku. Mluví
se mnoho o výstavbě, mluví se mnoho o tom,
že vše a všichni musí se dáti do
služeb výstavby a budovatelského programu třetí
vlády této republiky. Uvědomme si však,
že všechno by bylo marné, kdyby nebylo vytvořeno
prostředí, v němž by těchto prostředků
mohlo býti účelně použito. Nic
více nepotřebuje výstavba republiky než
klid a sociální mír. A dovolte mi říci,
že jestliže opouští tento zákon liberalistický
egoismus nedotknutelnosti soukromého vlastnictví,
jestliže soukromému vlastnictví dává
sociální funkci a jestliže je omezuje ve prospěch
národního celku, ve prospěch řešení
okamžité potřeby, pak tento zákon je
důležitým přínosem pro sociální
mír ve státě a tím také pro
výstavbu republiky samé. (Potlesk.).
Zákon bude uvítán, paní a pánové,
také proto, že se jím splňuje slib vlády
dáti národním výborům možnost,
aby svou činnost konaly v rámci právního
řádu. O tom bylo mnoho mluveno. Ale čím
dále tím jasněji nabýváme přesvědčení,
že řeči o právním řádu
anebo články, jež byly psány, měly
tendenci zmařit a odstranit výsledky květnové
revoluce. Jen málo bylo těch, kdož při
tom mysleli na zabezpečení jejích výsledků.
Odpůrci přecházeli hájení faktických
práv revoluce. Není pochyby, že revoluce musí
řešit úkoly, jež jsou jí dány
silou, která ji žene a která ji tvoří.
Nemůže však na tom ustrnout. Síla revoluce
musí jít dál, silou revoluce je odstranit
nevyhovující právní předpisy,
případně je změnit, silou revoluce
je dát právní předpisy, jež odpovídají
duchu a potřebám doby i právnímu cítění
lidí, kteří revoluci vedli. (Potlesk.)
V tomto směru, paní a pánové, vítám
tento zákon, neboť odpovídá duchu a
potřebám doby a odpovídá právnímu
cítění československého lidu.
A konečně jej vítám proto, že
rozšiřuje, jak slíbil program vlády,
kompetenci místních národních výborů.
Také o jejich činnosti bylo mnoho mluveno a bylo
sneseno mnoho kritiky, ale nezapomínejme, že to, co
až dosud bylo v bytové péči místními
a okresními národními výbory učiněno,
bylo učiněno bez právních předpisů,
bez právního podkladu, a že proto mohlo zde
býti mnoho, s čím snad nebylo lze souhlasit.
Místní národní výbory dočkávají
se tímto zákonem ve stylisaci, která nakonec
byla dohodnuta, rozšíření své
pravomoci, a proto s uspokojením možno hledět
vstříc budoucnosti v důvěře,
že jenom ta okolnost, že budovatelský program
vlády je obsáhlý, způsobila, že
jinak bolesti a starosti naší samosprávy, našich
národních výborů byly celkem opominuty
a celkem se přes ně přešlo k pořádku.
Rozšíření kompetence, slavná
sněmovno, znamená však další finanční
zatížení samosprávy. Nekritisujme národní
výbory, ale uvažme, zdali od května bylo jim
pomoženo, zdali jim byla podána ruka k spolupráci
a zdali tak učinily zejména naše ústřední
úřady. (Potlesk.) Domnívám
se jako praktický činovník národního
výboru, že se tak nestalo, a volám s tohoto
místa, aby se vláda zabývala co nejdříve
všemi těmi bolestmi a starostmi, zejména finanční
otázkou obcí a okresů, aby národní
výbory nepřestaly býti skutečnou revoluční
vymožeností československého lidu.
Každý zákon lidský je zákon nedokonalý.
Snad se, slavná sněmovno, průběhem
praxe ukáže, že také tento zákon
byl nedokonalý, zejména jestliže byl, jak zde
bylo vytčeno, se spěchem projednáván
ve výboru. Já bych k tomu měl jenom jedinou
poznámku: aby od tohoto spěchu bylo upuštěno
zejména tam, kde zákon má býti prováděn
národními výbory čili lidovou správou.
Je třeba věnovati stylisaci zákonů
velikou pečlivost, aby ti, kdož je mají provádět,
jim skutečně rozuměli. Obávám
se, že v tomto směru nemohla býti tomuto zákonu
poskytnuta taková péče, jaké bylo
třeba.
Já bych vítal, kdyby tento zákon našel
pochopení. Přál bych si, aby se ho místní
národní výbory chopily jako příležitosti
ukázat svou schopnost spolupracovat s vládou na
řešení těžkých a naléhavých
problémů. Nechť funkcionáři,
jimž bude svěřeno provádění
tohoto zákona, řídí se zásadou,
která zůstala uchována na stěně
kutnohorské radnice ve vlašském dvoře:
"Ať vcházející do rady před
dveřmi zasedací síně zanechají
veškeré nepřátelství, vášně,
stranictví a zaujatost, ať myslí jen na blaho
obce", pak se podaří národním
výborům přesvědčit všechny,
i ty, kdož jim dnes nevěří, že
jsou s to zdolat úkoly, a pak bude, paní a pánové,
tento zákon v pravých rukou. (Potlesk.)
Místopředseda Tymeš (zvoní):
Dále je přihlášen pan posl. dr Čepička.
Dávám mu slovo.
Posl. dr Čepička: Paní a pánové!
Hlavní příčina bytové nouze
tkví v tom, že stavební činnost, a to
po dlouhá léta, poklesla a nakonec byla zcela zastavena.
Jestliže v roce 1938 bytový přírůstek
činil více než 16.000 bytů, pak v roce
1943 nečinil více než 750 bytů. Není
tedy dost dobře možno, aby zákon o mimořádných
opatřeních v bytové péči řešil
vyčerpávajícím způsobem tuto
otázku. Nedostatek bytů lze odstraniti toliko obnovou
stavebního ruchu, a ta je podstatnou součástí
dvouletého plánu Gottwaldovy vlády.
Projednávaný zákon je ovšem přes
to významný a důležitý, a to
z několika důvodů. Dne 8. července
přednesl předseda vlády ve svém prohlášení
mezi úkoly zdravotní a sociální politiky
také požadavek, aby vláda provedla důslednou
revisi dosavadní bytové politiky a slíbil,
že tak učiní se zřetelem na zájmy
nejširších vrstev a v měřítku
celostátním.
Dále vláda slíbila, že bude brán
zvláštní zřetel na zájmy rodin
mnohačlenných. V necelém týdnu předkládá
vláda návrh zákona, kterým řeší
s těchto hledisek současnou bytovou situaci. Je
to nevídaná rychlost, s jakou vláda přikročila
k řešení problému, který je obzvlášť
palčivý a který nadělal hodně
zlé krve. Je třeba při této příležitosti
zdůraznit, že v této snaze vláda bude
podporována už také proto, že chceme,
aby také sněmovna pracovala rychlejším
tempem tak, jak to požadujeme po všech ostatních
složkách národa. A komunističtí
poslanci prohlašují, že předlohy, které
budou řešit tak důležité problémy
budou projednávat, bude-li toho třeba, i v zasedáních
nočních. Doufáme, že také ostatní
poslanci se účastní tohoto úsilí
zákonodárného, jak toho život a potřeby
vyžadují.
Paní a pánové, projednávaný
zákon není důležitý jenom proto,
že se týká okamžitého řešení
bytové otázky. Je důležitý zejména
z toho důvodu, že řeší tuto otázku
zcela novým a neobvyklým způsobem. Projednávaný
zákon dává veškeru pravomoc v otázce
bytové novému státnímu zřízení,
které nám roste v místních národních
výborech. Místní národní výbory
mají dnes možnost, aby řešily na zákonitém
podkladě všechny otázky, před kterými
zůstávaly v uplynulém roce často bezradny
a bezmocny. Víme, že národní výbory
plnily těžké úkoly, úkoly mimořádné,
ale v určitém okamžiku nebyly s to dosáhnouti
toho, co pokládaly za nezbytně nutné, totiž
aby spravedlivá rozhodnutí uvedly do života,
aby je uvedly ve skutek.
Víme, že v národních výborech
jen ojediněle se ukázaly případy,
k nimž bylo možno míti určité výhrady.
V celku i v bytových otázkách postupovaly
národní výbory spravedlivě, ale na
konec často ztroskotávaly právě proto,
že nemohly svá rozhodnutí vykonávat.
Dekrety, jimiž byly přidělovány byty,
zůstávaly neprovedeny, a zejména velmi důležité
nařízení o nadměrných bytech
v praxi naprosto ztroskotalo. Nikoliv proto, že národní
výbory jsou neschopné, nýbrž proto,
že neměly moci výkonné. (Potlesk.)
A proto projevovali nespokojenci často určitý
odstup k národním výborům, nikoliv
proto, že by národní výbory špatně
pracovaly, nýbrž proto, že nevěděli
a nebylo jim známo, že národní výbory
nemohou provést svá rozhodnutí a že
dokonce snad v rozhodnutích je jim bráněno
byrokracií. Pokud tedy nějaká nespokojenost
s činností národních výborů
byla, pak nepramenila z toho, že národní výbory
měly moci mnoho, nýbrž právě
z nedostatku moci výkonné.
Paní a pánové, zákonné ustanovení
v § 24, které hovoří o tom, že
národní výbory provádějí
vykonatelná svá rozhodnutí svými vlastními
orgány cestou obecní exekuce nebo pomocí
soudu, je prvním průlomem do zásady, která
doposud ovládala náš právní řád,
totiž že národní výbory mohou rozhodovat,
ale nesmějí svá rozhodnutí provádět.
Od dnešního dne jsou národní výbory
oprávněny veškerá rozhodnutí
na základě tohoto zákona uvádět
ve skutek. A tímto ustanovením přerůstá
význam tohoto zákona řešení jenom
bytové otázky a stává se významnou
zásadou pro celé naše nové státní
uspořádání a zřízení,
poněvadž o ně můžeme opírat
poté všechna rozhodnutí, kde bude nutno výkonnou
moc přímo národním výborům
svěřit.
Rovněž další opatření, která
jsou dnes dána do rukou národních výborů,
jsou neméně významná. Víme,
že po světové válce bylo dostačující
ochranou a řešením bytové otázky
zákonné opatření, kterým byly
chráněny zájmy jednotlivcovy. Dnes bytová
otázka musí býti řešena jinak;
dnes zájem celku vyžaduje, aby tyto otázky
byly řešeny s hlediska celostátního.
A proto je dáno národním výborům
právo rozvázat jakoukoliv smlouvu nájemní
anebo jinou o užívání bytu, proto je
dnes právem národa a státu omeziti disposiční
právo majitelů domů, přestože
víme, že leckde, zejména u některých
majitelů domů, vzbudí toto opatření
nevoli. Ale my také víme, že velká většina
majitelů domů pochopí nutnost těchto
mimořádných opatření a vysloví
s tím souhlas, jako vyslovila souhlas již tato část
vlastníků domů s těmi opatřeními
národních výborů, která se
tak znamenitě osvědčila ku prospěchu
státu.
Další významnou myšlenkou tohoto zákona
je to opatření, které přihlíží
k tomu, aby celá bytová péče byla
řešena v měřítku celostátním
jednotně. Původní vládní předloha
dělila administrativním opatřením
státní území na pohraničí
a vnitrozemí, při čemž vyhrazovala pro
pohraničí řízení odlišné,
a to takové, které by znamenalo omezení pravomoci
místních národních výborů
v pohraničí. Tato zákonná opatření
byla odstraněna a tím byl položen základ,
aby byla v měřítku celostátním
kterákoli opatření, tedy nejenom bytové
péče, řešena jednotně, a to na
prospěch celého státu.
Rovněž další opatření, která
sloužila k tomu, aby rozhodovací moc byla přenesena
na vyšší složky, zejména na zemské
národní výbory, byla z osnovy vypuštěna
z téhož důvodu, poněvadž nesdílíme
názor, že čím vyšší
úřad, tím lepší úřad.
Naopak vidíme, že základní články
naší lidové správy - místní
národní výbory - jsou orgány spolehlivé,
ke kterým můžeme míti důvěru,
a proto není příčiny, aby také
o těchto otázkách nerozhodovaly místní
národní výbory a okresní národní
výbory. (Potlesk.-Předsednictví převzal
místopředseda dr Šoltész.)
V těchto základních příčinách
tkví mimořádný význam tohoto
zákona a my věříme, že tento
zákon vzbudí v řadách pracujících
lidí nejenom souhlas, ale i nadšení, protože
národním výborům bude umožněno,
aby důvěru, které se oprávněně
těší v řadách pracujících
lidí, spravedlivým rozhodnutím v bytových
věcech ještě upevnily a rozšířily.
Věříme, že bytový zákon,
třebas je časově vymezený - doba jeho
trvání nečiní více než
2 léta - stane se významným zákonem
právě s vyššího hlediska, totiž
že zásady, na nichž byl vytvářen,
t. j. celostátní úprava, pověření
místních národních výborů,
rozšíření pravomoci národních
výborů i v otázkách vykonatelnosti,
stanou se trvalým mezníkem v naší lidové
správě a stanou se základem, z něhož
budou vyrůstat na stejných zásadách
také zákony z jiných odvětví
našeho státního a národního života.
(Potlesk.)
Podpredseda dr Šoltész (zvoní):
K slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava
je skončená.
Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor sociálne-politický
p. posl. Vojancovi.
Zpravodaj posl. Vojanec: Vzdávám se slova.
Podpredseda dr Šoltész: Vzdáva sa slova.
Dávam slovo k doslovu, zpravodajke za výbor ústavno-právny,
pí. posl. dr Horákovej.
Zpravodajka posl. dr Horáková: Vzdávám
se slova.
Podpredseda dr Šoltész: Vzdáva sa slova.
Pristúpime k hlasovaniu.
Osnova má 32 paragrafov, nadpisy oddielov, nadpis a úvodnú
formulu.
Pretože nie je pozmeňovacích návrhov,
dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy
výborovej. (Námietky neboly.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona,
to je s jej 32 paragrafmi, napismi oddielov, nadpisom a úvodnou
formulou, podľa zprávy výborovej, nech zdvihne
ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Tým ústavodarné
Národné shromaždenie prijalo túto
osnovu zákona podľa zprávy výborovej
v čítaní prvom.
Z usnesenia predsedníctva podľa § 54, odst. 1
rokov. poriadku vykonáme ihneď druhé čítanie.
Ad 3. Druhé čítanie osnovy zákona
o mimoriadnych opatreniach bytovej starostlivosti (tlač
29).