Košický vládny program a doplňujúce ho dohody riešily pomer českého a slovenského národa v podstate politicky a administratívne. Gottwaldova vláda doplňuje ho hospodársky a sociálne. Rovný s rovným, ale aj v právach a záväzkoch hospodárskych a sociálnych. V tom väzí hlavný význam rovnosti, že sa ňou vyrovnáva nerovnosť v statkoch a hodnotách hmotných.

Nech sa nikto nebojí toho, že z industrializácie Slovenska hrozí nebezpečie nejakej škodlivej súťaže českému priemyslu. Hospodárska a sociálna nerovnosť českého a slovenského národa bola v minulosti základnou príčinou aj odchylného vývoja politického, ktorého dôsledky dodnes - a veľmi aktuálne - pociťujeme. Industrializácia Slovenska je teda v tomto smysle nielen hospodársko-sociálnou, ale aj politickou povinnosťou oboch našich národov, spätých vierou v jednotné poslanie nášho spoločného štátu.

Naučme sa preto myslieť na oboch stranách celoštátne. Ani české, ani slovenské záujmy sa nekončia na pravom alebo ľavom brehu rieky Moravy. Bez ostravského uhlia a bez lokomotív z českých fabrík nepobežia slovenské železnice, ale nezabúdajme, že cez Slovensko český národ v jednotnej republike Čechov a Slovákov susedí s bratským a spojeneckým Sovietskym sväzom. A my Slováci si dobre uvedomujeme, čo pre nás znamenala v minulosti, ale koniec-koncov aj dnes, možnosť čerpať z duchovného bohatstva českého národa. Sme na seba odkázaní v hodnotách časových aj nadčasových. (Hluk. - Predseda zvoní.) Naše oddelené žitie znamenalo by v prítomnosti ochudobnenie oboch nás, no pre budúcnosť boly by naše perspektívy veľmi čierne. Presvedčili sme sa o tom v blízkej minulosti síce veľmi názorne, ale za príliš drahé školné. Nedopusťme, aby sa to mohlo viac opakovať.

Preto smyslom každého nášho snaženia nech je zaistenie jednoty štátu pre všetky časy za súčasného jeho zdokonalovania tak, by v ňom každý Čech aj Slovák našiel rovnaké možnosti lepšieho a šťastnejšieho života. Nech je našou ctižiadosťou predháňať jeden druhého v plnení dvojročenky, ktorú svojím podpisom sme všetci rovnako prijali za svoju. A hlavne na slovenskej strane si buďme vedomí toho, že nie intenzita hlasu a sila úderov do pŕs vyjadruje náš pomer k republike, ale činy a dôsledné, chlapské a statočné plnenie prevzatých záväzkov. (Potlesk.)

Politika dvojitej tváre, uzavierania i rušenia dohôd jedným dúškom bude musieť z nášho politického života vystať. Nie každý prostriedok je dobrý k dosiahnutiu mocensko-politických cieľov, tobôž nie, ak tieto ciele sú pochybnej hodnoty s hľadiska záujmov národa.

V národnom povstaní vyliata krv našich hrdinov a heroický boj slovenského ľudu proti fašistickej reakcii a násiliu, umožnily nášmu národu zúčastniť sa na budovaní nového, vskutku demokratického a mierumilovného sveta. Buďme ostražití a nedopusťme, aby ktokoľvek ľahkomyseľne hazardoval s týmto naším drahocenným národným kapitálom.

A ešte niekoľko praktických poznámok. Industrializáciu Slovenska treba chápať nielen ako úzky problém premiestenia niektorých prebytočných podnikov z českého pohraničia na Slovensko, ale ako plánovité a cieľavedomé vybudovanie takého a tak rozsiahleho priemyslu na Slovensku, ktorý by tam bol najvhodnejší s hľadiska surovinových možností krajiny, súčasnej i budúcej kapacity pracovných síl, energetických pomerov, komunikačných možností, medzinárodne-obchodných výhľadov a pod.

Dvojročný hospodársky plán konkrétne počíta s reálnejšími možnosťami premiesťovania, ale kým ide o budovanie nového priemyslu, obmedzuje sa skôr na dlhodobé investície, ktoré v nastávajúcich dvoch rokoch, resp. v najbližšom období po nich majú vytvoriť hlavné základné predpoklady pre širšie rozvinutie výstavby priemyslu na Slovensku.

Tento postup treba uznať za jedine možný a správny. Avšak nemožno sa zdržať kritiky, pokiaľ ide o doterajšiu prax v premiesťovaní. Je všeobecne známe, že veľká časť priemyslu v pohraničí v dôsledku faktických i plánovaných štrukturálnych zmien hospodárstva českých zemí aj republiky vôbec stane sa prebytočnou a jej prevádzka bola už alebo bude zastavená. Avšak ku koncu mesiaca júna vykazuje táto akcia celý výsledok siedmich premiestených podnikov, z ktorého počtu v šiestich prípadoch ide o podniky celkom nepatrné. Predstavu o sociálnom význame týchto podnikov dáva nám cifra ich zamestnaneckej kapacity, ktorá činí úhrnom 590 osôb.

Z uvedeného je zjavné, že ochota a kladné stanovisko vlády a najvyšších hospodárskych predstaviteľov na českej strane nie sú dostatočne rešpektované výkonnými orgánmi, ktoré sú povolané realizovať ich rozhodnutia.

Je známe, že v každom čase úspech každého politického režimu bol len od polovice v jeho rukách. Druhá polovica závisela od postoja správneho aparátu, ktorý je povolaný politické rozhodnutia realizovať. Vláda si je vedomá tejto skúsenosti a preto osobitnú pozornosť venuje otázke reorganizácie verejnej správy, ako aj tej jej časti, ktorá sa týka personálnej politiky.

Vyslovujem želanie i nádej, že toto úsilie vlády povedie k vytýčenému cieľu a že vhodnými opatreniami podarí sa jej vymýtiť z našej štátnej administratívy to, čo rozumieme pod byrokratizmom v zlom slova smysle, a vytvoriť tak nový typ verejného úradníka, ktorý by mal úprimný a kladný pomer k potrebám ľudu a nepoznal len ideál čistého stolu a mŕtvu cifru vybavených spisov.

Nech program Gottwaldovej vlády bude splnený aspoň do takej miery, v akej bol realizovaný program košický! (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále má slovo pan posl. Lesák.

Posl. Lesák: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Dovolte mi, abych i já použil příležitosti návštěvy našich vzácných hostí z velké Britannie, pozdravil je jménem veškeré československé mládeže (Potlesk.) a vyslovil jim jako zástupcům statečné veliké demokracie dík všech mladých občanů republiky a celého národa, dík za všechno to, co pro nás vykonali, a za všechno, co pro nás i v přítomnosti dělají. (K britské parlamentní delegaci:) Mladí Čechoslováci nikdy nezapomenou vaší upřímné účasti v době, kdy naši vysokoškoláci trpěli a umírali pod německým nacistickým terorem, nikdy nezapomenou ani té skutečnosti, že ve vaší zemi byl položen základ ke světové tradici 17. listopadu.

Paní a pánové, třetí vláda Československé republiky zařadila do svého programu i předsevzetí, pomáhat jednotné, celostátní a nadstranické organisaci naší mládeže. Používám této příležitosti, abych všem členům vlády jménem několika set tisíc chlapců a děvčat, příslušníků své strany, a jistě i většiny ostatních poděkoval. Jsme hrdi na vládu, která chce prakticky osvědčit svůj zájem o mládež našeho státu. My mladí se zato ze všech sil přičiníme, abychom se skutečně stali pokrokovou, nejaktivnější budovatelskou složkou svého národa.

Celkem však nutno říci toto: Slib vlády o podporování celostátní jednotné nadstranické organisace československé mládeže bychom už měli. Schází nám jenom maličkost, totiž ona jednotná a nadstranická organisace. (Potlesk.) Většina mladých občanů našeho státu si přeje jednotné organisace mládeže, organisace, která musí býti vybudována demokraticky, která se musí stát společným dílem a společnou láskou všech mladých občanů republiky nebo alespoň veliké části těchto lidí. Nebudeme však přece jenom jeden druhého přesvědčovat, že některá z existujících organisací mládeže je opravdu nadstranická. Těch organisací máme několik a mezi nimi je jen jeden rozdíl, že totiž některé z nich jsou úmyslně, otevřeně a veřejně stranické, ty druhé sice také úmyslně, ale tajně stranické. Praxe však u obou zůstává stejná. Ani jedna však z existujících organisací mládeže nemá práva vydávat se svémocně a povýšenecky za jediného mluvčího veškeré československé mládeže. (Potlesk.) A ani jedna z nich nezíská tohoto práva, i kdyby sebe více, sebe častěji, vždy znovu a znovu opakovala, že je nadstranická a že ony zásadní hrubé chyby a omyly, jichž se dopustila, byly snad jenom nutné dětské nemoci, jimiž prochází každá věc nová, každá věc vznikající. Tím tvrdohlavým a neústupným povyšováním nezíská ani jedna z těchto organisací, ani ona, jež v tomto směru je nejhlasitější, ztracené důvěry.

Buďme dost pružní a dost mladí k tomu, abychom dovedli najíti náhradu za instituci, k níž největší část veškeré naší mládeže a celé naší veřejnosti nemá důvěry, jakou by měla míti. Vyvoďme důsledky z faktu, že ona instituce a její představitelé nesplnili očekávání, jež do ní bylo kladeno, ba že v několika případech zcela zklamali, ano i zneužili svého postavení. Jistě dobré myšlence a dobrému ideálu dostalo se v praxi jenom špatného uskutečnění.

Mějme dost poctivosti, upřímnosti a síly, abychom věc dobrou dovedli nahradit věcí lepší. Nezastírejme si skutečnost, že šestiletá okupace zanechala značné stopy na vývoji naší mládeže, stopy, jež chceme co nejrychleji zahladiti. Podaří se nám to usilovnou společnou prací, kterou nebudeme podkopávat prosazováním něčeho, co se neosvědčilo a co tak mnozí uvědomělí, demokraticky smýšlející chlapci i děvčata absolutně odmítají. Je na nás, československé mládeži, abychom si vybudovali takový orgán, který by ve svém rámci demokraticky sdružoval veškerou československou mládež a který by byl skutečně a oprávněně jejím mluvčím doma i za hranicemi. Já sám jsem přesvědčen, že se nám, mladým lidem, podaří splnit tento veliký úkol, a používám citátu jednoho zkušeného našeho politika, dodám-li, že se nám podaří tehdy, nebudou-li se zde příliš aktivně angažovat příslušníci starší a nejstarší politické generace, nýbrž nechá-li se větší možnost a volnost jednání představitelům mladých lidí.

Organisace mládeže, kterou chceme upřímně budovat, nesmí se stát základnou pro získávání a přípravu mladých lidí té nebo oné politické straně. Musí však být prostředkem k uskutečnění poctivé mravní a občanské výchovy chlapců a děvčat. Problém československé mládeže a mládeže poválečné vůbec není problémem výchovy politické či dokonce stranicko-politické. Je to jen a jen problém výchovy mravní. (Potlesk.) Naše mládež, příslušníci těch nejmladších ročníků, které se začínají zajímat o politický život, musí si nejprve osvojit základní zásady morální. My musíme z našich chlapců a děvčat, my mladí sami ze sebe, vychovat v prvé řadě lidi slušné, poctivé a čestné, lidi dobré a lidské. Teprve na tomto mravním základě můžeme stavět jejich výchovu občanskou a jejich výchovu politickou. My z nich na druhém místě musíme cílevědomou občanskou naukou vychovat uvědomělé, nadšené a oddané Čechoslováky. Stranickou, politickou výchovu přenechme politickým stranám. Výchova stranická nepatří ani do škol, ani do celostátních, nadstranických organisací. (Potlesk.)

Věřím, že československá mládež najde při svém díle, na němž mladí národní socialisté chtějí upřímně a loyálně spolupracovat se všemi, při díle, směřujícím k vybudování jednotné, celostátní, opravdu nadstranické organisace, plné pochopení u představitelů Národní fronty, stejně jako je našla u naší vlády. Věřím, že onu ideální organisaci ustavíme a že se stane platnou a velmi účinnou složkou mezi budovateli naší republiky. Věřím, že se stane uskutečňovatelem státní jednoty československé a tvůrcem pevných přátelských svazků s mládežemi a národy bratrského sovětského svazu a ostatních států slovanských, stejně jako s mládežemi a národy Velké Britannie, Spojených států amerických a ostatními národy západními. (Potlesk.) Na československou mládež se může vláda Klementa Gottwalda ve všem spolehnout. Místo naší mládeže je za touto vládou a jejím programem v řadách budovatelů, za budovatelem největším, dr Edvardem Benešem. (Potlesk.)

Předseda: Dále má slovo pan posl. Vojanec.

Posl. Vojanec: Slavné Národní shromáždění, paní a pánové!

Ústy pana předsedy vlády byl ústavodárnému Národnímu shromáždění a tím celé československé veřejnosti předložen budovatelský program vlády Národní fronty. Tento program je výslednicí dlouhých porad a jednání mezi našimi politickými stranami. Jde skutečně jen o program a nikoliv o podrobný plán. Každý plán musí býti totiž doložen přesnými číslicemi a propočty, čehož v tomto případě není. Ale i tak značí toto vládní prohlášení velký krok kupředu, poněvadž přináší do řady věcí a problémů jasno a nastiňuje cíle a cesty, po kterých se bude a musí naše hospodářská a také ostatní činnost ubírat, má-li býti dosaženo stanoveného cíle. Jsou to velkorysé a odvážné kontury, v nichž se také zřetelně rýsují základy dvouletého plánu lidové strany, uveřejněného 29. června letošního roku.

Právní řád, jistota a klid jsou předpokladem nadšení pro budovatelskou práci a proto nutno s největším urychlením přikročiti k vybudování ústavy. Naše ústava, přizpůsobená revolučním dobovým zvratům, vycházející však ze zdravého jádra masarykovské demokracie, bude výpadní branou ke zdolání dvouletého programu výstavby republiky. Jednou ze základních podmínek ozdravení našeho hospodářského života a v důsledku toho také zvýšení životní úrovně a celkového blahobytu našeho obyvatelstva je zvýšení naší výroby vůbec. Týká se to především výroby průmyslové a je to závislé mimo jiné také hlavně na řádném organisačním dobudování našeho znárodněného průmyslu, vybudování řádného výrobního plánu a na snaze všech odpovědných činitelů našeho národního průmyslu použíti všech dosažitelných prostředků k tomu, abychom tak, jak to vládní prohlášení uvádí, dosáhli v příštích dvou letech aspoň o 10 procent vyšší výroby než v mírové době.

Chci však poukázati na některé chyby, které byly spáchány při provádění reorganisace znárodněného průmyslu. Snahou všech poctivých občanů republiky Československé je a musí být, aby náš znárodněný průmysl dosáhl v nejbližší době co možno největší výkonnosti a výroby. Této snaze ovšem nemohlo dobře posloužiti, že jsme namísto toho, abychom podporovali především tyto snahy, začali provádět velkorysou reorganisaci, která mohla být zcela určitě bez jakékoliv škody prováděna později.

Domnívám se, že pro zdárný vývoj průmyslové výroby znárodněného průmyslu bylo lépe ponechati dosavadní celky v původním stavu, ať již jde o firmu Baťa, Škodovy závody, Zbrojovku atd., a soustřediti veškerou snahu především na zvýšení výroby a postupně pak budovati nové průmyslové kombináty. My jsme to však řešili opačně a veškerá ke zvýšení výroby potřebná energie byla věnována této reorganisaci, zájem značné části odborníků pak byl a je namnoze dosud věnován zajištění vedoucích míst. Pan president republiky nedávno při jedné příležitosti prohlásil, že jsme přeorganisováni. Zdá se mi, že toto jeho prohlášení platí v prvé řadě pro náš znárodněný průmysl. K této kritice vede mne jen a jen snaha upozorniti na vady, jichž se musíme v každém případě při novém budovatelském díle vystříhat, abychom si naši posici vlastní vinou ještě více neztěžovali.

Chtěl bych také upozorniti na to, že je nezbytně zapotřebí v zájmu zvýšení zemědělské produkce a nahrazení katastrofálního nedostatku pracovních sil a za účelem skutečného provádění mechanisace zemědělské výroby zvýšiti na nejvyšší míru, pokud to bude jen možno, výrobu hospodářských strojů potřebných pro naše zemědělství. Předpokládá to samozřejmě, že těmto podnikům bude přednostně přiděleno dostatečné množství surovin, při čemž by měly být upraveny také ceny těchto strojů tak, aby bylo umožněno jich zakoupení širokým zemědělským vrstvám.

Za účelem řádného provádění stavební péče a odstraňování bytové nouze bude třeba věnovati největší pozornost budování stavebních družstev pro stavbu domů, ale hlavně rodinných domků. Bylo by záhodno znárodniti ve městech s alespoň 10.000 obyvateli všechny stavební pozemky, abychom tak zamezili předražování stavební půdy a umožnili co nejlevnější stavbu potřebných domů a domků. Bude také nutno dbáti, aby obytné budovy nebyly stavěny v přímé blízkosti podniků, nýbrž v určité vzdálenosti, aby tak bylo zajištěno všem zdravé bydlení. Provádění staveb rodinných domků zejména jednotlivců by prospělo použití stavebního práva, což znamená, že stát zapůjčí potřebný stavební pozemek stavebníkovi na řadu roků za mírný nájem. Tím se umožní i těm, kdo mají malé vlastní prostředky, postavení vlastního domku. Je tu ovšem nutno vyřešiti zároveň také otázku levného úvěru potřebného pro tyto účely.

Bude také třeba v nejbližší době vyřešiti konečně otázku národních správ a uživatelů rodinných domků ze zabraného majetku, a to nejen v pohraničí, jak se o tom zmiňuje vládní prohlášení, nýbrž i ve vnitrozemí.

K překonání nedostatku pracovních sil a k důslednému a správnému jeho vyřešení by snad bylo vhodné provésti zjištění, jaké kdo měl zaměstnání v r. 1938, a na základě tohoto zjištění uvážiti možnost vrácení pracujících do původního zaměstnání, pokud by tím ovšem nevznikla snad větší škoda. Zásadou musí být, aby se každý dostal na takové místo, pro které je nejlépe způsobilý a pro něž má nejlepší průpravu. Vyžaduje to také kontroly podniků, zda a do jaké míry potřebují pracovních sil, event. zda snad mají pracovní síly nadbytečné. Je také nutná důsledná mechanisace práce všude tam, kde je to jen možné. Konečně je zapotřebí provésti urychlené řízení o uzávěře podniků a závodů, jichž provoz není rentabilní.

Je zapotřebí přebudování našeho platového a mzdového systému na systém výkonnostních mezd a platů. Správně se zabývá pan předseda vlády ve svém prohlášení tím, že při obsazování vedoucích míst ve znárodněném průmyslu nesmí rozhodovati stranická příslušnost, nýbrž odborná znalost a státní spolehlivost. Ovšem jak se do dnes provádí, to je pravý opak.

V zájmu zdravé finanční politiky státu je naprosto nutné, aby ohlášená úsporná parlamentní komise byla ustavena v nejbližší době, a jejím prvým úkolem musí býti, aby bylo zjednáno jasno v tom, co je a co není státní nezbytností. Finanční reformu nutno prováděti urychleně a rozumně, aby nebyla jejími důsledky ohrožena možnost podnikání a výroby.