Musíme si být vědomi, že úkol, který tu vytyčuje nová vláda, není malý. Po poslední válce, kdy naše země byly ušetřeny přímých válečných škod, kdy jsme neměli odsun několika milionů Němců a Maďarů, dosáhli jsme předválečné výše výroby až r. 1927, t. j. za celých 9 let. A nyní chceme dosáhnout téhož za 3 léta po osvobození. Tohoto tak pronikavého zkrácení lhůt. můžeme dosáhnout jen a jen proto, že jsme provedli znárodnění velikého průmyslu a peněžnictví, že nový lidově demokratický režim podnítil velké pracovní nadšení a že současně umožnil, abychom začali řídit naše hospodářství plánovitě.

Jen si na chvilku představme, v jakém stavu by bylo naše hospodářství, kdyby byli u moci dřívější velkokapitalističtí magnáti. Ti by nebyli schopni uvést do provozu válkou poškozené závody, ti by je prostě zavřeli, stejně jako by zastavili všechny nerentabilní závody, vyhodili dělnictvo na dlažbu a měli bychom ještě větší nezaměstnanost, než jakou jsme měli v prvních letech po prvé světové válce. Vždyť tehdy kapitalisté nebyli schopni ani přebudovat válečnou výrobu na výrobu mírovou ve Škodových závodech; povolali si na pomoc francouzský kapitál, kterému zašantročili tento veliký národní majetek. Naproti tomu dnes týž podnik, přes to, že je těžce poškozen válkou, uvádíme do chodu vlastními silami. Stejně tak dáváme do provozu desítky jiných poškozených závodů, kde osazenstvo dobrovolnou prací odklízelo trosky u vědomí, že tím pomáhá sobě a svému státu.

Jsme přesvědčeni, že dvouletý budovatelský program Gottwaldovy vlády naplní novým nadšením všechny vrstvy našeho pracujícího lidu, že cifry obsažené v tomto plánu budou mobilisovat náš lid k ještě většímu vypětí pracovní výkonnosti. Tyto cifry musejí být v brzké době rozpočítány na jednotlivé závody, aby tak osazenstvo závodů až do posledního dělníka přesně vědělo, o kolik má jejich závod zvýšiti výrobu za ta dvě léta, kolik z toho připadá na každý měsíc těchto dvou let, a aby v ušlechtilém národním soutěžení usilovalo o překročení stanovené výše a směrných čísel.

Stejně tak tomu musí být i pokud jde o zemědělství, kde třeba rovněž rozpočítat cifry plánů pro jednotlivé okresy a vesnice, aby i zde soutěží našich zemědělců byl překročen stanovený plán.

Splnění vytčených budovatelských úkolů nebude lehké. Připomeňme si jen, že musíme opatřit nejméně půl milionu nových pracovních sil, že to musíme provést v brzké době, že při tom budeme muset překonávat velké obtíže, provádět takové nesnadné věci, jako je přeřazení pracovních sil z neproduktivních úseků do výroby, což se bude týkat jak státních a jiných veřejných zaměstnanců, tak i zaměstnanců soukromých. Taková opatření budeme moci úspěšně provést jen za jednoho předpokladu, totiž, že všechny strany Národní fronty se budou solidárně podílet na plnění tohoto díla, že tak budou činit svorně, že nebude při tom žádných případů vyhýbání se odpovědnosti, stranického využívání nespokojenosti přechodně postižených jednotlivců. (Potlesk.)

Budeme muset vyhlásit jak to praví vládní program velkou národní mobilisaci práce, provést velikou propagační a uvědomovací kampaň, aby se nám toto dílo podařilo. Stejně tomu bude i na jiných úsecích plnění úkolů, jako je na příklad přeměna dnešní soustavy mezd na soustavu podle výkonu a zásluhy, dokončení měnové reformy a provedení jiných velkých nezbytných opatření. Národní fronta. stojí tu před velkou státnickou zkouškou, při níž se jí naskýtá příležitost, aby prokázala své praktické uplatnění a osvědčení v nových formách.

Přednáším tu námět, aby Národní fronta zřídila zvláštní sekretariát, jehož účelem by bylo starati se o to, aby všechny politické strany, všechny všenárodní organisace mobilisovaly veškeré své síly na provedení dvouletého plánu a opatření s ním spojená. Jestliže stará, nechvalně známá předmnichovská koaliční pětka mohla zřídit svůj sekretariát, který se zabýval hlavně rozdílením mocenských posic a míst podle politického klíče, pak můžeme my zřídit orgán Národní fronty, který se bude zabývat ušlechtilejšími a pro národ tisíckrát potřebnějšími záležitostmi. (Potlesk.)

Strany Národní fronty, jejich organisace a příslušníci musí se sblížit v praktické budovatelské práci. Vrhneme-li se všichni obětavě do práce, budeme-li v ní soutěžit a. předstihovat se, tu se zmenší mezi námi třenice a rozpory. Žádné slavnostní deklarace o tom, že budeme obsazovat vedoucí místa v znárodněném hospodářství jen podle odborné kvalifikace a nikoli podle stranické příslušnosti, nám nepomohou, nebudeme-li se sblizovat v budovatelské práci v praxi. (Potlesk.)

Společně musíme vyzývat náš lid k uskrovnění a obětavosti, k šetrnosti a práci. Šetřit a pracovat, pracovat a šetřit to musí být naším společným heslem. Toto heslo bylo kdysi také raženo v prvních letech předmnichovské republiky jako cesta k překonání poválečných obtíží. Tehdy měl náš lid šetřit a pracovat, ale ovoce sklízeli velkokapitalisté. Dnes má náš lid záruku, bude-li šetřit a pracovat, že bude sklízet plody on sám, že se bude zvyšovat jeho blahobyt, blahobyt celého národa a státu. (Potlesk.) Ano, příští dvě léta budou ještě tvrdšími a těžšími léty. Ale dvouletý plán nám ukazuje, že naše námaha a uskrovňování nebude nadarmo, že budeme jedni z prvních v Evropě, kteří překonají poválečné obtíže, zahojí rány zasazené nám okupací a válkou a dosáhnou předválečné životní úrovně. To je cesta, která vede k skutečnému rozkvětu naší krásné země.

Chtěl bych se nyní zmínit o naší nové ústavě. Je velikým kladem, že jsme se v Národní frontě shodli již na hlavních principech nové ústavy, což značně ulehčí a urychlí ústavodárnou práci naší sněmovny. Zůstává mezi námi ještě nerozřešena otázka formy decentralisace naší veřejné správy. My komunisté budeme prosazovat, aby naše nová ústava uzákonila tuto decentralisaci ve formě župního či krajského zřízení. Jsme přesvědčeni, že máme-li odbyrokratisovat naší veřejnou správu a přiblížit ji lidu, tu prvním hlavním krokem k tomu je zrušení zemí jako administrativních celků. Tyto historické administrativní útvary měly význam, když šlo o hájení národních a státoprávních zájmů českého národa proti centralismu Vídně, ale zřízením republiky vyčerpaly svoje poslání a staly se dnes zbytečnou přítěží. Jestliže veliké země, jako. je Anglie, Francie, mají již dávno svá hrabství, své departementy, tu my jako malá země si teprve nemůžeme dovolit, abychom vedle centrálních ministerstev měli veliké zemské útvary s ohromným byrokratickým aparátem. (Potlesk.) Připomínám, že na příklad česky zemský národní výbor má 3342 zaměstnanců, tedy více než třikrát tolik co ministerstvo vnitra, které má kolem 1000 zaměstnanců. Musíme umožnit, aby každý náš občan stejně jako orgány místní správy nemuseli se všemi svými záležitostmi do Prahy či do Brna, aby je mohli vyřizovat ve svém blízkém zupním či krajském sídle. A župám či krajům se musí dostat větší pravomoci, nežli mají dnes zemské výbory, aby tak skutečně mohly s konečnou platností rozhodovat o všech záležitostech, s výjimkou těch řídkých případů, kdy jde o záležitosti, které se dotýkají zájmů vyšších celků. Doufáme, že za pomoci našeho veřejného mínění se nám podaří přesvědčit představitele všech druhých stran Národní fronty o účelnosti župního či krajského zřízení. (Potlesk.)

Vítáme dále, že vládní program zdůrazňuje nutnost urychlené očisty našeho veřejného života od všech zrádců a aktivních pomahačů nepřítele. Chci v této souvislosti poukázat na to, že jsme snad jediným evropským státem, který prošel okupací a který dosud neodsoudil jediného ministra zrádcovských vlád, dosazených nepřítelem. (Potlesk.) Nemůžeme být spokojeni s tím, jak je veden právě probíhající proces s prvními protektorátními ministry před Národním soudem v Praze. Vleklé jednání, při němž vystupuje zbytečně velké množství svědků obhajoby, zkresluje a mnohdy přímo karikuje smysl procesu. Není podstatné, zda některý že zrádců, zvláště po porážce Němců u Stalingradu, se zastal několika jednotlivců, ale podstatné je, že tito lidé byli Hitlerovými ministry, že sloužili moci, s kterou jsme byli ve válečném stavu, že schvalovali a tím umožňovali, aby tisíce českých lidí bylo vražděno, a že způsobili našemu národu nedozírné morální i materiální škody. Chci zde jako předseda Sdružení českých partyzánů co nejostřeji odmítnouti urážku obsaženou v řeči jednoho obhájce, který pravil, že souzení podlí zrádci prý svou činností přispívali k osvobození našeho národa stejně jako pracovníci našeho domácího a zahraničního odboje. Toto srovnání je těžkou urážkou všech skutečných bojovníků za svobodu národa. I agent gestapa, aby si získal důvěry a mohl konat služby pro nepřítele, obvykle pomohl jednotlivci či zdánlivě poskytl informace odbojové organisaci. Ale přesto přese všechno zůstává agentem gestapa, a stejně je tomu i s ministry protektorátních vlád, kteří přes různé drobné služby, jimiž se chlubí, byli agenty nepřítele a musí byt jako takoví souzení a odsouzeni. (Potlesk.)

Pokud jde o naší zahraniční politiku, vyslovuji zde souhlas s její linií, jak je formulována v předneseném vládním programu. Chtěl bych při této příležitosti zdůraznit, že musíme velmi bedlivě sledovat politický vývoj poměrů v Německu. Výsledek voleb v některých západních oblastech Německa, mezi nimi i v Bavorsku, je pro nás varovným signálem. Z těchto výsledků vidíme, jak v těchto západních oblastech velmi málo pokročil proces odnacisování Německa a německého lidu. Přímo v našem sousedství smýšlí německé obyvatelstvo ve své většině reakčně. To nás nutí k tomu, abychom ještě více prohlubovali spojenectví s velkým a mohutným sousedem a spojencem, se Sovětským svazem (Potlesk.), abychom dále budovali naší bezpečnostní soustavu proti všem možným budoucím pokusům znovu opakování německé agresivity a abychom podporovali snahy všech, jimž jde o upevnění trvalého míru.

Končím svůj projev prohlášením, že klub komunistických poslanců Československa bude hlasovat pro schválení budovatelského programu naší nové vlády v cele s Klementem Gottwaldem. (Potlesk.)

Předseda: Slovo má teď p. posl. dr Krajina.

Posl. dr Krajina: Slavné ústavodárné Národní shromáždění!

Dovolte mi, prosím, abych jménem klubu poslanců čs. strany národně socialistické vyjádřil stanovisko k programu třetí vlády Národní fronty Čechů a Slováků, který v tomto shromáždění přednesl pan předseda vlády Klement Gottwald. Vítáme, že návrh ústavy, kterou má našemu státu dáti toto ústavodárné Národní shromáždění, má navazovati na demokratické zásady ústavy dosavadní. Věříme totiž, že jen skutečným a důsledným uplatněním demokratických zásad ve všech úsecích státního života zajistíme zdárný rozvoj republiky i osobní blaho všech jejích občanů. Souhlasíme také s tím, že ústava zaručí skutečně demokratický ráz naší veřejné správy na podkladě národních výborů. Pro tuto naší novou samosprávu musíme vydati nový řád volební v obcích, okresech i zemích. Dosavadní obecní zřízení musí býti nahrazeno novým. Zákon o organisaci politické správy bude reformován tak, aby odpovídal změněným poměrům. Jen tak zajistíme právní jistotu v organisaci naší veřejné správy. Dnes uskutečněné změny vyžadují nutně provedení příslušného článku dosavadní ústavy o vybudování správního soudnictví, k jehož uskutečnění dosud ani po dlouhé řadě let nedošlo, ač se jeho potřeba obecně uznává.

Nemá-li lidová správa utrpěti na své odborné kvalitě, je nutno při budoucím ústavním zakotvení soustavy národních výborů zaručiti harmonický soulad mezi složkou lidovou, t. j. volenou, a odborným aparátem úřednickým. Souhlasíme ovšem plně, že se policejně byrokratický systém státní správy nesmí objeviti v celém našem veřejném životě ani v žádném jeho úseku a také ne v žádné formě, i kdyby měla název jakýkoliv. To se ovšem týká nejen národních výborů, nýbrž i všech ostatních složek veřejné správy, a ovšem i všech ministerstev. To také znamená, že je nám cizí každé omezování svobod zásahy moci policejní, typickými pro způsoby nedemokratické, avšak naprosto nepřijatelnými pro politický život nás. (Potlesk.)

Souhlasíme s ústavním zakotvením velikého díla dekretu o znárodnění bank a pojišťoven, bání a hutí, přírodního bohatství, zdrojů energie a velkého a klíčového průmyslu.

Vyslovujeme pak upřímnou radost nad tím, že vláda jasně prohlásila, že považuje znárodňovací akci ve výrobě za ukončenou, čímž se již dostává soukromému podnikání drobnému a střednímu dostatečné záruky k potřebnému klidu a jistotě pro další žádoucí rozvoj. (Potlesk.)

Podle nové ústavy nebude již žádná z neslovanských menšin požívat menšinových práv. O věcech veřejných a státních budou rozhodovat pouze Češi a Slováci, při současném respektování občanských práv příslušníků jiných slovanských národů. Vítáme s velkým uspokojením zásadu, ve vládním programu vyslovenou, o nutnosti skutečného upevnění státní jednoty Československé republiky.

Konečně vítáme jasné prohlášení vlády o tom, že nová ústava zaručí plnou rovnoprávnost žen, jakož i všechny osobní a politické svobody, jež obsahuje ústava dosavadní, a také ovšem nezávislost soudcovskou, nutnou pro skutečnou demokracii. (Potlesk.) Tímto prohlášením je vysloven závazek vlády dbáti, aby se každé omezení osobní svobody smělo státi jen orgány zákonem k tomu povolanými, za podmínek zákonem přesně stanovených a za konečné kontroly nezávislého soudu. (Potlesk.) To znamená také, že bude pohnán k plné odpovědnosti každý orgán veřejné správy, který by těchto ústavou zaručených svobod nedbal, nebo dokonce se snažil je úmyslně obcházet. V této souvislosti vítáme také proto jasné ujištění vlády, že bude dbát, aby nikdo z veřejných zaměstnanců nebyl existenčně poškozován pro své politické přesvědčení, pokud je v souladu s demokratickými řády. (Potlesk.)

V uplynulém roce byly položeny základní kameny přestavby našeho hospodářského a sociálního života. Na těchto základních kamenech musí býti nyní úspěšně dále budováno. Naším cílem při tomto budování musí být zajištění vnější a vnitřní bezpečnosti republiky a hmotného a kulturního rozvoje jejího lidu.

Poněvadž plánovitá činnost také ve státní hospodářské a sociální politice je úspěšnější než činnost bez plánu, vítáme úsilí vlády budovati v republice dále na podkladě plánu. Základní myšlenky dvouletého plánu jsou právem proto jádrem vládního prohlášení a zaujímají největší část jeho rozsahu.

Hlavním cílem dvouletého plánu je zvýšit výrobu investičních i spotřebních statků nad úroveň předválečnou a dosíci tím úměrného zvýšení životní úrovně našeho lidu. Je to cíl velmi vysoký a bude potřeba nejvyššího úsilí všech složek národa, abychom ho dosáhli. Zde je třeba opět a opět důtklivě zdůrazňovati, že zvláště naše znárodnění se musí podařit. Je to otázka našeho bytí či nebytí. Podnikli jsme znárodnění v tak velkém rozsahu a spořádanou právní cestou jako první stát na světě. Mnoho nedůvěřivců i vyslovených zpátečníků nás bedlivě pozoruje a čeká, až z našich neúspěchů budou moci těžiti pro své sobecké a zpátečnické cíle.

Dosud se vedly o plánovitém hospodářském uspořádání ve státě více méně theoretické diskuse. Máme již celou řadu institucí, které se přípravou pro plánování zabývají, avšak nelze bohužel vždy říci, že to, co podnikáme, je opravdu plánovité. Bude proto žádoucí, aby v rámci dvouletého vládního programu byly všechny tyto nedostatky v plánovitosti našeho hospodářství odstraněny.

Podle vládního prohlášení má průmyslová výroba překročit na konci roku 1948 úhrnnou předválečnou úroveň o 10 %, a to i přes odsun Němců a Maďarů. Abychom tohoto cíle dosáhli, je třeba, aby se všechny politické strany, všechna místa úřední i neúřední sjednotily v nejhorlivějším budovatelském úsilí. V dobách hlubokého míru vzrůstá průmyslová výroba v průmyslových státech ročně o 4 %. Protože toto procento bylo vždy vyšší než přírůstek obyvatelstva, jenž činil průměrně jedno procento, byla tím vyjádřena míra stoupajícího blahobytu. Zvýšíme-li proto svoji výrobu v r. 1948 proti r. 1938 o 10 %, znamená to, že nedosáhneme, i při počítání odsunu Němců a Maďarů, ještě ani jedné třetiny toho, kde by naše hospodářství mělo byt, kdyby nebylo války. Tím je jen naznačeno, jak utrpělo naše hospodářství válkou.

Snaha vlády po zvýšení zemědělské výroby, aby ke konci r. 1948 dosáhla předválečné úrovně, musí dojíti všeobecného souhlasu. Všichni bez rozdílu si přejeme, abychom svou výživu kryli především z výnosu našeho zemědělství a aby náš spotřebitel při tom dostal více než dosud.

Vláda je si dobře vědoma, že plnění úkolu, který si v zemědělství vytkla, vyžaduje řadu předpokladů. Úbytek pracovních sil chce krýti především mechanisací a elektrifikací, při čemž uznává, že se tím nedostatek pracovních sil ještě neodstraní a že je třeba hledati způsoby nové. Počátek žní je provázen v celé řadě oblastí zvýšeným odsunem Němců. Z české vesnice se nyní denně starostlivě volá po pracovních silách S odsunem Němců ovsem plně souhlasíme. Nesmíme však zapomenouti na prázdno, jež tu po nich zůstane a které by se mohlo proměnit v neosetá pole a vyprázdněné stáje. To by mohlo znamenat ohrožení vládního programu. Jsme si také plně vědomi toho, že ani sebe lépe organisovanou pomocí vrstev městských nemůže se nahraditi potřeba stálých pracovních sil na venkově a že ji nemůžeme zcela krýti ani mechanisaci, ani elektrifikaci, neboť potřebných strojů není dostatek. Z úředních zpráv totiž víme, že poukazy na některé stroje byly vydány již až do konce roku 1947. Mechanisace a elektrifikace je tedy věcí budoucnosti, zatím co potřeba pracovních sil je zvláště v době žní věcí přítomnosti.