Ministerstvo informací zahrnuje ve svém rozpočtu kapitoly 10. nejen potřeby nově zřizovaného úřadu, ale i potřeby pro službu informační vnitřní a zahraniční, potřeby na kulturní styky s cizinou, na službu zpravodajskou a publikační, rozhlasovou; filmového podnikání a potřeby na četné akce a podniky státně politického významu.

Vzhledem k vzneseným námitkám bylo vzato zatím na vědomí, že výsledky hospodaření v oblasti filmu nemohou se projeviti ve státním rozpočtu, ježto organisace filmového podnikání, prováděná na základě dekretu presidenta republiky č: 50/45 Sb., jest ve stavu zrodu a dosud není stanovena definitivní právní povaha tohoto podniku. Podle dosavadních disposic má býti tento podnik konstituován jako společnost. Dále bylo vzato zatím na vědomí sdělení ministra, že jeho úřad dozírá a kontroluje hospodaření zmocněnců filmového podnikání. Rozhlas zachovává formu společnosti jako ji měl až dosud, ovšem se základním kapitálem výhradně státním.

Rozpočtový výbor po referátě zpravodaje Čivrného uznal přiměřenost navržených preliminovaných částek a schválil jednomyslně rozpočet kapitoly 10 a příslušných podniků.

V rozpočte tejto kapitoly je pamätané okrem osobných a vecných potrieb povereníctva samého, tiež na potreby propagačné a publikačné, a to tak na poli domácom oko aj zahraničnom. Pokiaľ ide o potreby na propagačnú a publikačnú činnosť domácu, treba spomenúť najmä náklad na vydávanie časopisov, kultúrno-politických revue, kníh, brožúr a publikácií, z ktorých plynú tiež preliminované príjmy. Z propagačnej a publikačnej činnosti zahraničnej treba vyzdvihnúť potreby na starostlivosť o Slovákov v zahraničí.

Vzhľadom na úlohy, ktoré sú Povereníctvu informácií kladené, boly po referáte zpravodajcu Čivrného uznané navrhované sumy za primerané a po prevedení podrobnej debaty kap. 10 a zo skupiny II. § 28. Zpravodajská agentúra Slovenska, schválené.

Na rozpočet ministerstva zemědělství mají největší vliv tři hlavní problémy našeho zemědělství, jejichž řešení nesnese odkladu. Jde tu o včasné a spolehlivé osídlení našeho pohraničí a jiné půdy zkonfiskované Němcům a zrádcům národa, o provedení mechanisace venkova, nahražující alespoň částečně hrozivý úbytek pracovních sil na venkově, především však o zabezpečení výživy obyvatelstva zvýšenou výrobou živočišnou i rostlinnou. Tento úkol sleduje i zemědělské výzkumnictví, na které jest v rozpočtu pamatováno.

V rozpočtu počítá se též s příspěvkem státu Jednotnému svazu českých zemědělců, který má zajistit přímou účast a spolupráci výkonných zemědělců na výstavbě našeho zemědělství a na řešení odborných věcí zemědělských a s příspěvky na zvýšení zemědělského pokroku a odborné, kulturní a sociální úrovně našich zemědělců.

Neobyčejný veřejný zájem na dobrém hospodaření s našimi lesy jest vyjádřen v rozpočtu přiměřenými částkami pro lesní politiku.

Rozpočet podniku Státní lesy a statky jest určován úkoly a problémy, které vznikly německou okupací, válečným děním, vzrůstem podniku a přebudováním jeho organisace a provozu jak po stránce obchodní tak i ideové, podle zásad lidové demokracie za účelem zintensivnění provozu. Nemenším úkolem je i ozdravění lesní půdy, která pěstováním čistých jehličnatých porostů v několika generacích po sobě silně degradovala.

Návrh rozpočtu § 9. "Státní pokusné statky výzkumných ústavů zemědělských" počítá s nejnutnější potřebou na tuto důležitou složku zemědělského výzkumnictví. Podnik tento, který má převážně prováděti i praktické pokusy v oboru zemědělského výzkumnictví, končí ziskem.

Rozpočtový výbor, jsa si vědom, že k vyřešení a zabezpečení všech úkolů našeho zemědělství jest třeba finančních prostředků, obsažených v návrhu jak řádného tak i mimořádného rozpočtu ministerstva zemědělství a obou k němu přičleněných podniků a že částky nejsou přemrštěné, je po debatě a referátě zpravodaje Dr Faltaňa, beze změny schválil.

Rozpočet tejto kapitoly obsahuje jednak potreby na ústrednú správu povereníctva, správu veterinárnu, lesnú politiku a políciu a jednak potreby na príspevky a podpory odborným organizáciam a poradným sborom, potreby na priamu starostlivosť o roľníkov, v ktorých sú zahrnuté aj potreby na poľnohospodárske školstvo a konečne potreby na zveľaďovanie rastlinnej a živočíšnej výroby. Okrem uvedených pamätané je v rozpočte tejto kapitoly tiež na potreby pre uskutočňovanie a udržovanie niektorých vodných stavieb a na potreby pozemkovej reformy.

Vzhľadom na úlohy, ktoré sú Povereníctvu pôdohospodárstva a pozemkovej reformy uložené, boly po referáte zpravodajcu Ing. Blahu navrhované sumy uznané za primerané a kap. 11. Povereníctvo pôdohospodárstva a pozemkovej reformy a zo skupiny II. § 20. Štátne lesné majetky, § 21. Štátne poľnohospodárske majetky a § 22. Štátne majetky poľnohospodárskych škôl a výskumných ústavou poľnohospodárskych boly po prevedenej podrobnej debate schválené bez zmeny.

V rozpočtu ministerstva výživy je pamatováno na úhradu nejnutnějších výdajů spojených s výživou obyvatelstva, řízením výkupu, oběhu, zpracováním a spotřeby výrobků původu rostlinného a živočišného, nápojů včetně minerálních vod, koření a náhražek těchto předmětů, pokud slouží lidské výživě, dále hospodaření krmivy všeho druhu a původu, se záležitostmi týkajícími se průmyslu potravin, poživatin a nápojů s péčí o jakost a nezávadnost potravin, poživatin a nápojů, s péčí o opatření obyvatelstva solí, lihem a umělými sladidly a s dozorem na zachování předpisů vydaných v oboru působnosti ministerstva výživy podle dekretu č. 118/1945 Sb.

Rozpočtový výbor po referátě zpravodaje Smejkala, se zřetelem k velikým úkolům ministerstva výživy v r. 1946 uznal preliminování navržených částek za přiměřené a kap. 12 po provedené rozpravě jednomyslně schválil.

V rozpočte tejto kapitoly sú zahrnuté vedľa potrieb ústrednej správy tohto povereníctva tiež potreby na splnenie oných úloh, ktoré sú dané mimoriadnymi vyživovacími a zásobovacími pomermi povojnovými včítane potrieb na hospodársku a kontrolnú službu a cenovú a mzdovú politiku.

Vzhľadom na tieto úlohy bolo po referáte zpravodajcu Smejkala navrhované preliminovanie čiastok uznané za primerané a kap. 12 Povereníctva výživy a zásobovania bola po prevedenej podrobnej debate schválená podľa návrhu.

V návrhu rozpočtu ministerstva průmyslu jest pamatováno jednak na výdaje ryze administrativního rázu, jako na jeho ústřední správu, na potřebu báňských úřadů, státního geologického ústavu, na cejchovní a puncovní úřady a úřad patentní, jednak na potřeby vyplývající z velmi četných a důležitých úkolů, které jsou na ministerstvo průmyslu kladeny a které musí plniti. Jsou to zejména výdaje spojené s výstavnictvím a s propagační akcí v zájmu průmyslu a výrobních živností, které ministerstvo buď podporuje nebo samo provádí. Dále jsou to výdaje na zvelebování průmyslu, na technické, vývojové výzkumnictví, kterému musí ministerstvo průmyslu v nynější poválečné době věnovati obzvláštní pozornost, na zvelebování výrobních živností, na podporu nerostného průzkumu půdy a konečně výdaje na podporu soustavné elektrisace venkova.

Především potřeba na tyto druhé výdaje, t. j. výdaje neadministrativního charakteru, byla zařazena do návrhu rozpočtu velmi skromnými částkami, jak bylo v debatě rozpočtového výboru konstatováno. Bylo především zdůrazněno, že největší péče musí býti věnována zvelebování řemesel, výzkumnictví a zkušebnictví. Otázka podporování soustavné elektrisace venkova bude řešena zákonem, jehož osnova jest v meziministerském projednávání.

Do oboru působnosti ministerstva průmyslu patří také podnik "Státní plynárenské podniky", jehož úkolem jest řešiti otázky zásobování plynem ve všech oblastech republiky. Podniky ujaly se v roce 1944 výstavby dálkového plynovodu z Podivína do Brna, dnes již zhruba dohotoveného, a to zvláště k účelnému využiti přírodního bohatství zemních plynů v oblasti Podivína u Břeclavi. Tento stavební program byl v roce 1945 rozšířen o nově projektovanou výstavbu dálkového plynovodu v úseku Most - Praha k využití svítiplynu vyráběného z hnědého uhlí při výrobě synthetického benzinu v Stalinových závodech u Mostu.

Zpravodaj poslanec Sajal podrobně probral výdajové i příjmové položky jak návrhu rozpočtu kap. 13 "Ministerstvo průmyslu", tak i návrhu rozpočtu § 15 "Státní plynárenské podniky" a po provedené podrobné debatě, ač bylo konstatováno, že výdaje zařazené do rozpočtů ministerstva průmyslu jsou nedostatečné a že v rozpočtu na rok 1947 bude nutno potřebu na některé výdaje zvýšiti, schválil rozpočtový výbor oba návrhy jednomyslně a beze změny.

V rozpočte tejto kapitoly je pamätané nielen na potreby ústrednej správy povereníctva samého, ale aj na potreby zveľaďovania priemyslu a vývozu. V tejto kapitole sú zahrnuté aj potreby Štátneho ústavu pre zveľaďovanie živností v Turč. Sv. Martine, oko aj potreby úradu na ochranu živnostenského vlastníctva.

Vzhľadom na úkoly, ktoré sú tu dané, boly po referáte zpravodajcu Sajala navrhované sumy uznané za primerané a kap. 13. Povereníctvo priemyslu a obchodu a zo skupiny II. § 24. Riaditeľstvo pre cestovný ruch boly na podrobnej debate schválené bez zmeny.

Rozpočet ministerstva vnitřního obchodu zahrnuje v sobě jednak režii ministerstva zařazenou jako ústřední výdaje, jednak podpůrné prostředky na zvelebování obchodu a živností, na cizinecký, turistický a cestovní ruch, a konečně potřebu na kontrolu řízeného oběhu zboží.

Režijní výdaje resortu jsou poněkud zvýšeny zařazením nájemného z hotelu pro ubytování členů Národního shromáždění na podkladě smlouvy s provozovatelem hotelu Astoria - Wilson, kterou bylo členům Národního shromáždění dáno disposiční právo s ubytovacími místnostmi. Proti výdajové položce na nájemném z hotelu zařazeny jsou v přiměřené výši i příjmy na základě úpravy cen nejvyšším cenovým úřadem.

V ústředních výdajích jest preliminován i členský příspěvek státu Mezinárodní unii pro ochranu známek v Bernu. Tomuto členskému příspěvku odpovídá však příjem z podílu na přebytky z hospodaření zmíněné Mezinárodní unie. Rozpočet po podrobném referátě zpravodaje Fuska schválen beze změny.

V rozpočtu ministerstva zahraničního obchodu, které jest ministerstvem celostátním, jest pamatováno především na výdaje nutné k řádnému chodu jeho ústřední správy. Poměrně značná potřeba výdajů v ústřední správě vyplývá z toho; že jde o ministerstvo nové, které teprve se postupně buduje. Kromě toho obsahuje rozpočet výdaje spojené s plněním úkolů zahraniční služby (zřizování obchodních přidělenců v cizině a udržování Čs. zásobovací a dopravní společnosti v Londýně), zvelebování vývozu (zvelebování zahraničního obchodu, příspěvky vývozním institucím a zvelebování cizineckého ruchu) a konečně úkolů obchodního zpravodajství a propagace.

Při jednání o rozpočtu rozvedl podrobně úkoly ministerstva zpravodaj pro kapitolu 15 Ing. Dr Kameníček a vyzvedl jeho velkou důležitost. V debatě, která se o rozpočtu této kapitoly rozvinula, bylo konstatováno, že vzhledem k úkolům, které má ministerstvo zahraničního obchodu plniti, jsou preliminované výdaje zcela minimální. Naproti tomu lze pravděpodobně počítati s většími příjmy než jsou v návrhu rozpočtu na rok 1946 odhadovány.

Po provedené debatě byl návrh rozpočtu kapitoly 15 "Ministerstvo zahraničního obchodu" rozpočtovým výborem jednomyslně schválen.

V této kapitole je preliminován úvěr na Nejvyšší úřad cenový, jehož úkolem je činnost cenotvorná a zkoumání rozsáhlého a soustavného dozoru na ceny. Nejvyšší úřad cenový je složkou státní správy, s níž v době řízeného a plánovaného hospodářství nutno počítati.

Návrh rozpočtu tohoto ústředního úřadu, sestavený velmi pečlivě a pod zorným úhlem krajní úspornosti, byl rozpočtovým výborem po podrobném referátu zpravodaje Smejkala v navrhované výši beze změny schválen.

Rozpočet kap. 17. Ministerstvo dopravy obsahuje úvěry potřebné pro činnost býv. ministerstva železnic a býv. ministerstva veřejných prací z dob prvé republiky. V rozpočtu na rok 1946 objevuje se bývalé rozdělení ve správě ústřední (ministerstva) tím, že preliminují se speciálně úvěry pro železniční správu a pro veřejnou správu technickou. Další úvěry zařazené do kap. 7. jsou úvěry určené výlučně pro činnost veřejné správy technické. Jsou to úvěry pro státní službu stavební a strojní v zemích českých, pro technické zkušebnictví a výzkumnictví se státními ústavy meteorologickým, hydrologickým a hydrotechnickým a pro hospodárné využití paliv, pro civilní letectví, pro udržování a výstavbu státních silnic a mostů a dálnice, pro udržování splavnosti vodních toků, stavbu přehrad a vodohospodářské meliorace. Dále je v rozpočtu pamatováno na správu a udržování všech státních budov, na stavby budov a koupi realit pro potřeby civilní státní správy a na krajinné plánování a výstavbu obcí a na obnovu nemovitostí postižených válkou.

Ježto jde o rozsáhlé úkoly spojené se znovuvybudováním dopravního sektou hospodářského po válce, byla větší část potřeby zařazena do mimořádného rozpočtu.

Do oboru působnosti ministerstva dopravy patří největší náš státní podnik Československé státní dráhy. Do rozpočtu tohoto podniku zařazeny jsou veškeré výdaje spojené s jeho provozem, a to jak železničním, tak i lanových drah a silniční motorové dopravy i příslušných výrobních odvětví. Železniční provoz je velmi nepříznivě ovlivňován válečnými škodami, způsobenými jak na železničním spodku a svršku, tak i obozu, takže končí značnou provozní ztrátou. Aby pokud možno v době co nejkratší byly alespoň nejbolestnější rány zahojeny a tím odstraněn i schodek podniku, počítá se kromě normální obnovy, hrazené z vlastních prostředků podniku, též se značnými částkami i v mimořádném rozpočtu při hlavě II., a to ve všech 3 titulech této hlavy na činnost investiční a obnovovací.

Do oboru působnosti ministerstva dopravy patří dále i nově se tvořící podnik Československé aerolinie (v době prvé republiky byly Československé státní aerolinie součástí administrativního rozpočtu ministerstva veřejných prací), jehož nejpřednějším úkolem jest, aby právě v nynější době tak příznivé pro rozvoj mezinárodního letectví, získal pevné posice v řadě leteckých podniků cizozemských, provozujících mezinárodní dopravu i na území Československé republiky na podkladě vzájemné reciprocity. K dosažení tohoto cíle pamatuje se v provozním rozpočtu podniku na splnění poměrně značně rozsáhlého programu tratí mezinárodních a i tratí místních a v mimořádném rozpočtu na opatření potřebných letadel. Schodek provozního rozpočtu spočívá v tom, že tarify v dané době nelze upraviti tak, aby kryly veškeré náklady. V dohledné budoucnosti se ukáže, zda schodek bude lze odstraniti již v několika příštích letech, či zda bude nutno při této dopravě počítati se schodkem trvalým.

Se zřetelem k úkolům, jichž splnění má býti docíleno pomocí úvěrů preliminovaných v kap. 7, jakož i preliminovaných nákladů obou zmíněných podniků, uznal rozpočtový výbor po referátu zpravodaje Lindauera (kat. 17, § 5 Československé dráhy v zemích českých a § 6 Československé aerolinie) a Dr. Kempného (Československé státní dráhy na Slovensku) preliminování navržených částek za přiměřené a kap. 17 a ze skupiny II. § 5 a § 6 po provedené rozpravě jednomyslně schválil.

Rozpočet tejto kapitoly zahrnuje jednak potreby na ústrednú správu dopravnú (výsostnú agendu a správu podniku Československé štátne dráhy na území Slovenska) a jednak na strednú správu technickú (stavebnú) včítane platu povereníka a potrieb na jeho sekretariát, ďalej sú tu vyčíslené potreby pre udržovanie štátnych a príjazdných ciest a mostov, vodných stavieb a štátnych budov civilných. Okrem toho sú v tejto kapitole preliminované aj potreby na technické služobníctvo a výskumníctvo, potreby na elektrizáciu štátu, potreby na plabevníctvo, baníctvo, cechovú a puncovnú službu, ako aj potreby na hydrologickú a meteorologickú službu a konečne potreby na letectvo.

Potreby na stavby a rekonštrukcie ciest a mostov, vodohospodárskych stavieb a stavieb budov a kúpu realít pre civilnú štátnu správu sú zahrnuté v mimoriadnom rozpočte.

Vzhľadom na dôležitosť a naliehavosť úloh, ktorých splnenie sa od tohto rezortu očakáva, bolo po referáte zpravodajcu Dr. Kempného navrhované preliminovaznie súm uznané za primerané a kap. 17. Povereníctvo dopravy a verejných prác bola po prevedenej podrobnej debate schválená bez zmeny.

Rozpočet kap. 18 Ministerstvo pošt pamatuje pouze na potřeby tohoto ústředního úřadu. Náklady této kapitoly hradí podnik Československá pošta.

Ministerstvo pošt jest ústředním orgánem podniku Československá pošta a Poštovní spořitelna. Podnik Československá pošta jest postaven před velmi vážné úkoly jak v dopravě poštovních zásilek, ve službě telegrafní a rozhlasové, tak i, a to zejména v oboru služeb telefonních, aby v žebříčku uživatelů telefonní sítě postoupila naše poštovní správa na místo, odpovídající hospodářskému významu republiky.

Poštovní spořitelna kromě svých normálních služeb pro průmysl, obchod, peněžnictví a vůbec celý hospodářský život splňuje zdárně úkoly, dané jí její účastí při přihlašovací akci vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů a úschově cenných papírů do vázaných deposit, jakožto přípravy pro provádění měnové reformy. Oba zmíněné podniky preliminují čistý zisk, jenž bude odveden státní pokladně.

Po referátu zpravodaje Vičánka a po provedené debatě bylo uznáno, že jak výdaje kap. 18, tak i náklady a těžby podniků Československá pošta a Poštovní spořitelna jsou rozpočteny reálně a v důsledku toho rozpočtovým výborem byly právě zmíněná kapitola i podniky jednomyslně schváleny beze změny.

V rozpočte tejto kapitoly sú zaradené potreby jednak na výsostnú agendu a jednak na správu štátneho podniku Československá pošta na území Slovenska.

Navrhované preliminovanie súm bolo po referáte zpravodajcu Vičánka uznané za primerané a kap. 18 Povereníctvo pôšt po prevedení podrobnej debaty bola schválená bez zmeny.

V rozpočtu této kapitoly - o níž podrobný referát přednesl zpravodaj Dvorín - kromě běžných úvěrů, týkajících se administrativních a režijních nákladu resortu, jsou zařazeny všechny výdaje, související se sociální činností státní správy v nejširším rozsahu.

Jsou to zejména výdaje vzniklé regulováním pracovního trhu a správným využitím pracovních sil národa podle celostátní potřeby, prováděním potřebných mzdových úprav, zdokonalením zdravotní inspekce práce, prohloubením péče o mládež, matky a těhotné ženy, zapatřením válečných a vojenských poškozenců a obětí druhé světové války, jakož i obětí politické a rasové persekuce.

Zvláštními úvěry je pamatováno na repatriaci a reemigraci našich krajanů z ciziny a na částečné dotování rekreačních akcí.

Po debatě bylo konstatováno, že navržené úvěry jsou přiměřené a rozpočet kapitoly 19. ministerstva ochrany práce a sociální péče schválen.

Rozpočet tejto kapitoly obsahuje potreby na ústrední správu ako aj potreby na Krajinský úrad ochrany práce a okresné úrady ochrany práce. Sú v ňom zahrnuté tiež potreby na včleňovanie do práce, potreby na sociálne a starobné podpory, potreby na starostlivosť o mládež, potreby na bytovú starostlivosť a napokon potreby na starostlivosť o vojenských poškodencov.

Vzhľadom na dôležitosť úloh, ktoré toto povereníctvo má plniť, bolo po referáte zpravodajcu Dvorína navrhované preliminovanie súm uznané za primerané a kap. 19. Povereníctvo sociálnej starostlivosti bola po prevedenej podrobnej debate schválená bez zmeny.

Rozpočet ministerstva zdravotnictví byl po podrobném referátě zpravodaje Ing. Dr Bendy projednáván ve schůzi rozpočtového výboru dne 21. a 22. března 1946.

Výklad k němu podal též ministr zdravotnictví, který poukázal na nejdůležitější úkoly státní zdravotní a veterinární správy v poválečné době. Zdůraznil, že nejvyššího úsilí vyžadují zejména péče o matku a dítě, preventivní zdravotní péče o mládež, populační problém, boj proti nakažlivým a soc. chorobám, především tuberkulose, zdravotní výživa, lidu, rekonstrukce nemocniční sítě, školení zdravotnického personálu a vybudování a organisace zdravotní služby v pohraničí.

Na poli veterinární služby připomenul nutnost boje proti nákazám užitkových zvířat a provádění hygieny masa a potravin živočišného původu.

K předneseným dotazům a připomínkám ministr zevrubně odpověděl.

V dopoledních hodinách dne 22. března 1946 byl rozpočet ministerstva zdravotnictví schválen.

V rozpočte tejto kapitoly sú vyčíslené potreby jednak na ústrednú správu povereníctva samého a jednak potreby na vonkajšiu službu zdravotnú. V tejto kapitole je pamätané tiež na potreby štátneho zdravotne sociálneho ústavu a na potreby všetkých štátnych liečebných ústavou (nemocníc, polikliník a iných zdravotníckych zariadení), z ktorých rezultujú z prevažnej časti aj preliminované príjmy. Okrem uvedených potrieb sú do tejto kapitoly zaradené tiež potreby na liečebné výdavky.

Po referáte zpravodajcu Ing. Dr Bendu bola navrhovaná výška súm uznaná za primeranú a kap. 20. Povereníctvo zdravotníctva a zo skupiny II. § 23. Štátne kúpele a § 25. Visutá lanovka na Lomnický štít boly po prevedení podrobnej debaty schválené podľa návrhu.

V rozpočtu této kapitoly je zahrnut náklad na zaopatřovací platy vojenských gážistů a i pozůstalých pro celou republiku, tedy včetně Slovenska, a pro země české náklad na odpočivné a zaopatřovací platy státních civilních zaměstnanců a učitelů národních škol a jich pozůstalých.

Po referátu zpravodaje Weilanda a provedené debatě v rámci sociální skupiny byly výdaje této kapitoly uznány za přiměřené k očekávané potřebě a kapitola schválena podle návrhu.

Výdaje rozpočtu ministerstva financí jsou rozčleněny na výdaje ústřední (pro celou republiku), týkající se především ministerstva financí samého, dále pak těch podřízených úřadů a orgánů, jichž význam a činnost je celostátní, jako jest ústřední státní pokladna a ředitelství státního dluhu a na výdaje zemí českých. Výdaje zemí českých jsou pak členěny podle oborů činnosti státní finanční správy na výdaje finančních úřadů administrativních, technických finančních kontrol, finančních prokuratur, berních úřadů, finančních pokladen, katastrálních měřických úřadů, celních úřadů, důchodkových kontrolních úřadů, finanční stráže a chemicko-technického ústavu jako úřadů výkonných.

V příjmové části jsou obsaženy administrativní příjmy, veřejné dávky členěné na přímé daně, daň z obratu, cla; nepřímé daně, poplatky a monopoly členěné na líh, sůl, sladidla a výbušné látky zemí českých.

Československá tabáková režie provádí z titulu státního monopolu tabákového nákup, výrobu a prodej tabáku a tabákových výrobků na celém území republiky.

Po referátu zpravodaje Dr. Nováka a po debatě provedené o celém oddílu finanční správy a po vysvětleních a odpovědích ministra financí Dr. Šrobára, byly kapitola ministerstva financí a podniky Tabáková režie a Státní loterie schváleny podle návrhu.

V rozpočte tejto kapitoly sú zahrnuté potreby na finančnú správu na Slovensku. Vedľa ústredia sú to Reprodukčný ústav, Fotogrametrický ústav, Triangulačná kancelária, Chemicko-technická skúšobňa, ďalej daňové správy a úrady, úrady pozemkového katastru, soľné úrady, dôchodková kontrola a finančná stráž, ktorých potreby majú sa uhradiť z rozpočtu tejto kapitoly. Na strane príjmov sú potom v tejto kapitole preliminované všetky očakávané príjmy zo štátnych daní, dávok a poplatkov včítane ciel a monopolov.

Po referáte zpravodajcu Ing. Michaliča rozvinula sa podrobná debata, v ktorej boly prerokované a uvážené všetky predpoklady pre docielenie preliminovaných príjmov a preskúmaná potreba navrhovaných výdavkov. Po podrobnej debate boly kap. 22. Povereníctvo financií a zo skupiny II. § 2. Štátna mincovňa schválené podľa návrhu.

Výdaje navrženého rozpočtu a rok 1946 tvoří hlavně výdaje věcné a z nich největší část příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu a úděly fondům a svazkům územní samosprávy. Výdaje osobní se pak týkají z větší části vyššího nákladu, který vzejde finanční správě z mimořádných úkolů hlavně ovšem z důvodu majetkových dávek.

Z příjmů připadá největší část na saldo státních podniků, pak na správu movitého státního majetku, za prodané tiskopisy ve spojení s úpravou měny a na školní přirážku podle § 6 vl. nař. č. 71/1941 Sb.

Po referátu zpravodaje Dr. Maiwalda a provedené debatě byla kapitola schválena podle návrhu.

V rozpočte tejto kapitoly sú obsažené potreby na úroky a výdavky zo šekovej služby, bežných účtov štátnych podnikov a z prechodného úveru, potreby na nákup cenných papierov, potreby vyplývajúce z prevzatých záruk, potreby na štátny dozor a konečne potreby na prídely fondom a sväzkom územnej samosprávy zo štátnych daní. V príjmoch sú potom preliminované saldo štátnych podnikov, príjmy zo správy hnuteľného a nehnuteľného štátneho majetku, príjmy z administratívnych pokút a iné príjmy administratívne.

Po referáte zpravodajcu Dr. Maiwalda boly preliminované sumy uznané za primerané a kap. 23. Všeobecná pokladničná správa schválená bez zmeny.

Po obnovení státní samostatnosti je státní statistická služba postavena před četné nové úkoly, vyvolané plánovitým řízením hospodářství a tudíž naléhavou potřebou řádné orientace ve všech hospodářských otázkách. K těmto naléhavým pracím patří zejména statistika zahraničního obchodu, zpracování daní spotřebních, dávky z majetku a poplatků, velké sčítání lidu a zemědělských závodů a obnovení řádné statistiky mezd a výdělků, jichž vyžaduje naléhavě zestátnění klíčového průmyslu.

Se zřetelem na tyto úkoly je rozpočet Státního úřadu statistického sestaven, jak výslovně zjistil zpravodaj Dr. Rohaľ-Iľkiv, velmi hospodárně a šetrně, takže budí až obavy, že Státní úřad statistický nebude moci při požadovaných prostředcích provésti s plným zdarem všechny úkoly, které jsou naň kladeny. Státní úřad statistický je po stránce osobní stále ještě nedostatečně vybaven. Přesto vydává hodnotné vědecké publikace jako "Statistický zpravodaj" a "Statistický obzor". - Státní úřad statistický zaměstnává nyní celkem 1.038 zaměstnanců, avšak skutečná potřeba by činila vzhledem k jeho úkolům nejméně 1.250 sil. Trpí také nedostatkem vhodných úředních místností a potřeboval by umístiti ještě nejméně 200 osob.

Z věcných nákladů jsou preliminovány větší položky pouze na udržování speciálních statistických strojů, na tisk dotazníků pro jednotlivá statistická šetření a na tisk publikací, obsahujících výsledky těchto šetření. Tyto výdaje jsou odůvodněny vlastním posláním Státního úřadu statistického a na jejich zvýšení mělo značný vliv nynější zdvižení cenové hladiny.

V zájmu účelného a hospodárného provádění statistické služby na celém území republiky by bylo, aby dosavadní Štátný štatistický úrad v Bratislave splynul se Státním úřadem statistickým v Praze.

Zpravodaj Dr. Rohaľ-Iľkiv vyslovil přání, aby vláda i parlament věnovaly Státnímu úřadu statistickému zvýšenou pozornost, ježto nový hospodářský, sociální i kulturní život v naší republice bude na něj klásti stále nové požadavky.

Po provedené debatě byl rozpočet Státního úřadu statistického, kap. 24, rozpočtovým výborem beze změny schválen.

Výdaje preliminované v návrhu rozpočtu na rok 1946 jsou z převážné části výdaje osobní, z nichž největší část připadá na platy zaměstnanců podle datových zákonů a nařízení. Věcné výdaje jsou po většině výdaje režijní, spojené s udržením normálního chodu úřadování, z nichž největší část tvoří náklady na cestovné a stravné úředníků, vysílaných na dohlídky.

V oboru státní kontroly nedošlo ještě k sjednocení, takže jsou odděleně preliminovány náklady na Nejvyšší účetní kontrolní úřad a náklady na Najvyšší kontrolný dvor, ačkoliv tyto úřady jsou formálně spojeny v jedné kapitole.

Za účelem odstranění této duplicity byla usnesena resoluce rozpočtového výboru.

Po referátu zpravodaje Dr Brežného, provedené debatě a po doslovu pana předsedy Nejvyššího účetního kontrolního úřadu Dr Friedmanna byla kapitola schválena podle návrhu.

Po projednání vládního návrhu finančního zákona republiky československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1946 s přílohami státního rozpočtu na rok 1946 v rozpočtovém výboru Prozatímního Národního shromáždění a po doslovu generálního zpravodaje, byl státní rozpočet, včetně finančního zákona, schválen s těmito změnami:

Článek II. doplněn a zní takto:

Státní podniky (rozpočtová skupina II.), pro které platí zákon ze dne 18: prosince 1922, č. 404 Sb., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, hradí ze svých těžeb náklady provozovací. Československé státní dráhy a československá pošta mimo to uhradí též potřeby na své ústřední správy v příslušných ústředních úřadech (ministerstva a pověřenstva), pokud nejsou uhrazeny jejich vlastními příjmy.

V odstavci 2 vyškrtnuto slovo "účetní". Odstavec 3 přestylisován a zní:

(3) Prostředků povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení výdajů osobních.

Odstavec 4 byl zrušen. V důsledku toho odstavec 5 byl přečíslován na odstavec 4.

Zároveň usnesl se rozpočtový výbor doporučiti Prozatímnímu Národnímu shromáždění přijetí 12 resolucí, otištěných při této zprávě.