1. Ministru dopravy se ukládá, aby úvěr mimořádného rozpočtu v hlavě I, tit. 2,§ 26, pol. 2 Národní shromáždění, zvýšil přesunem z jiné položky téhož titulu ze 7,500.000 Kčs na 8,500.000 Kčs (t. j. o 1,000.000 Kčs), ježto přípravné práce pro novostavbu parlamentu si vyžadují náklad 2,500.000 Kčs místo preliminované částky 1,500.000 Kčs.

2. Rozpočtový výbor vyzývá ministerstvo zahraničních věcí, aby:

a) v době co nejkratší prošetřilo prostřednictvím očistných komisí veškeré zaměstnance zahraniční služby a sice po stránce národní a politické bezúhonnosti. Zejména pak, aby řádně prošetřilo chování a postup všech vedoucích osobností velvyslanectví a konsulátů v době od 29. září 1938 do osvobození,

b) místo representačních paušálů, vyplácených jednotlivým úředníkům zahraniční služby byly výdaje, spojené s representací likvidovány na základě skutečných, podle možnosti doklady doložených potřeb,

c) částky, které budou ušetřeny, byly příslušným virementem věnovány položce uvedené v tit. 4, § 1 (služba zpravodajská). Kromě toho budiž zkoumáno, zda na jiných úsecích rozpočtu ministerstva zahraničních věcí není možno ušetřiti další značné částky, které by rovněž virementem mohly býti převedeny na výše uvedenou položku,

d) při přijímání úředníků ministerstva zahraničních věcí byla dána při stejné kvalifikaci přednost osobám, které se osvědčily jak v boji na území domácím, tak v zahraničí, aby léta ztrávená v této činnosti jim do služební doby byla započítána.

Dále vyzývá rozpočtový výbor Prozatímního Národního shromáždění vládu, aby vzhledem k přípravám mírových smluv a potřebám zpravodajské služby patřičně přihlédla a ministerstvo zahraničních věcí bylo finančními prostředky náležitě vybaveno.

3. Vzhľadom na pomerne nízku dotáciu Jednotného sväzu slov. roľníkov (Roľníckej komory), rozpočtový výbor Dočasného Národného shromaždenia ukladá kompetentným činiteľom, aby sa postarali o zvýšenie položky kapitole II, lit. 1a, položka 30a (Roľnícka komora a poľnohospodárske organizácie) presunom v rámci tejto kapitoly, podľa najnutnejšej potreby JSSR.

4. Vláda se vyzývá, aby učinila všechna nutná opatření k tomu, aby se ze státních dodávek, hrazených z rozpočtu řádného i z rozpočtu mimořádného, přiměřená část zadávala přímo živnostníkům.

5. Vláda a příští úsporná komise prozatímního Národního shromáždění se vyzývá, aby provedla revisi hospodaření osobními automobily a jejich provozu, a to jak u úřadů centrálních, tak i u instancí nižších a v podnicích státních.

6. Syndikátu čs. spisovatelů, Svazu čs. novinářů a Čs. filharmonii byly dány do užívání zámky na Dobříši; na Roztěži a v Doksech. Tyto instituce nemají prostředků k vydržování těchto zámků. Rozpočtový výbor vybízí proto vládu, aby při provádění státního rozpočtu na rok 1046 našla v rámci rozpočtu ministerstva školství a osvěty, ministerstva informací a ministerstva dopravy úhradu ke krytí vydržovacích nákladů zámku dobříšského (který slouží k účelům Syndikátu čs. spisovatelů), zámku roztěžského (používaného Svazem čs. novinářů) a zámku doksanského (který slouží účelům Čs. filharmonie).

Dále navrhuje výbor, aby příslušná ministerstva, bude-li toho zapotřebí, provedla v dohodě s ministerstvem financí nutné virementy. Část úhrady vydržovacích nákladů by podle názoru navrhovatelů mohla být opatřena z prostředků Národního pozemkové fondu, jak to také bylo původně usneseno.

7. Rozpočtový výbor Prozatímního národního shromáždění doporučuje ministerstvu financí, aby podniku Čs. pošta ponechalo, počínajíc rokem 1947 každoročně - až na částku 300 mil. Kčs, která bude rozpočtem každoročně stanovena jako odvod podniku Čs. pošta do státní pokladny - přebytky jeho hospodaření k úhradě investičních nákladů.

8. Rozpočtový výbor ukládá vládě, aby našla v rámci rozpočtu na rok 1946 způsob, jak honorovati nadměrné pracovní, noční, nedělní, sváteční a pohotovostní služby ve státních nemocnicích a státních zdravotních ústavech, které si vyžádají přibližně částku 5,000.000 Kčs. Dále, aby při sestavování rozpočtu na rok 1947 bylo na tyto úkoly novými položkami v řádném rozpočtu ministerstva zdravotnictví pamatováno.

9. Odpočivné a zaopatřovací platy státních zaměstnanců neodpovídají změněným drahotním poměrům poválečné doby a v důsledku toho životní úroveň příjemců těchto platů citelně poklesla. Budiž proto současně s chystanou novou úpravou platů aktivních státních zaměstnanců provedena i nová definitivní úprava platů odpočivných a zaopatřovacích.

10. V rozpočtu na rok 1946 vyskytuje se v různých kapitolách celá řada položek, která má sloužiti jedné a téže službě. Rozpočtový výbor vyzývá vládu, aby během roku 1946 zavedla rozpočtový pořádek tak, aby v rozpočtu na rok 1947 byla každá služba pokud možno dotována jen z jednoho ministerstva.

11. Vládě se ukládá, aby při příštím sestavování rozpočtu bylo dbáno toho, že dlouhodobé investice, zejména stavební, nelze racionálně plánovat pro období jednoho kalendářního roku. Je tedy třeba, aby ministerstvo financí navrhlo příští konstrukci rozpočtu tak, aby výdaje na dlouhodobé investice mohly býti preliminovány v rámci několikaletého plánu a vyčerpávány podle technických a hospodářských možností, aniž by jejich využití bylo nepříznivě ovlivňováno nezbytností výročních uzávěrek státního hospodářství.

12. Mimoriadne úlohy povojnovej rekonštrukcie viedly na to, aby rozsah štátneho rozpočtu bol veľmi značne rozšírený, pričom predpoklady, ktoré slúžily za podklad pre sostavenie rozpočtu neboly tak dostatočne vyhradené, aby bolo možné primeranosť položiek náležíte preskúmať a preskúšať. Tieto okolnosti vyžadujú, aby v záujme riadneho hospodárenia bola venovaná zvýšená starostlivosť organizácii kontrolnej služby štátneho hospodárenia. V dôsledku toho sa vláda vyzýva, aby po dohode s Predsedníctvom SNR urýchlene pripravila návrh normy ústavnej povahy o najvyššej kontrole štátneho a verejného hospodárenia v ČSR, v ktorej budú uplatnene tieto zásady

1. má byť odpovedná Návodnému shromaždeniu;

2. má sa vztahovať na všetky úseky, kde to vyžaduje verejný záujem;

3. musia byť dané predpoklady, aby výsledky skúmania kontrolnej služby mohly byť včas a účinne uplatnené;

4. má sa vysloviť neslučiteľnosť funkcie a zamestnania kontrolného orgánu s členstvom v zákonodarnom sbore a s iným zamestnaním alebo funkciou so zúčtovacou alebo majetkovou zodpovednosťou.

Až do normatívnej úpravy má sa v záujme jednotných kontrolných metód výkon kontrolnej činnosti usmerňovať v rámci koordinačnej komisie, pozostávajúcej z vedúcich funkcionárov a úradníkov oboch doterajších najvyšších kontrolných inštitúcií v ČSR.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

V příloze A finančního zákona na rok 1946 (řádný rozpočet) stanoví se veškeré výdaje státní správy částkou 38.924,301.600 Kčs; na jejich úhradu jsou rozpočteny příjmy státní správy částkou 31.386,103.600 Kčs (rozpočtová skupina I.).

Státní podniky (rozpočtová skupina II.), pro které platí zákon ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, hradí ze svých těžeb náklady provozovací. Československé státní dráhy a Československá pošta mimo to uhradí též potřeby na své ústřední správy v příslušných ústředních úřadech (ministerstva a pověřenstva), pokud nejsou uhrazeny jejich vlastními příjmy.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem vnitra poskytoval zemím České a Moravskoslezské, jakož i okresům a obcím v těchto zemích, v roce 1946 příděly ze státní pokladny.

(2) Tyto příděly se poskytnou ve výši přídělů stanovených na rok 1945, při čemž se přihlédne k tomu, že zemské správní obvody (země) byly obnoveny podle stavu ke dni 29. září 1938.

(3) Příděly okresům a obcím, jejichž územní obvody (část tohoto obvodu) byly obsazeny v roce 1938 cizí mocí, stanoví ministr financí v dohodě s ministrem vnitra na podkladě přirážkových základen těchto svazků podle posledních statistických dat pro ně známých; u okresů a obcí, jejichž územní obvody (část tohoto obvodu) byly v době nesvobody vyklizeny pro vojenské nebo jiné účely okupantů, stanoví se příděly podle přirážkové základny posledně známé. Při určování přídělů platí jinak obdobně zásady, podle nichž se postupovalo při určování přídělů ostatním okresům a obcím na rok 1945.

(4) Ministr financí se dále zmocňuje, aby poskytoval v roce 1946 příděly ze státní pokladny fondu pro stavbu a podporu nemocnic a jiných ústavů léčebných a humanitních, fondu pro poskytování podpor při živelních pohromách, Jednotnému svazu českých zemědělců, jakož i Ústředně obchodních a živnostenských komor ve prospěch jednotlivých komor. Při těchto přídělech jest přihlédnouti jednak k výši přídělů stanovených na rok 1945, jednak ke skutečnosti, že území zemí České a Moravskoslezské bylo obnoveno podle stavu ke dni 29. září 1938.

(5) Do pokladny státní plynou od 1. ledna 1946 všechny platby na přirážky svazků územní samosprávy a jiných osob veřejného práva uvedených v odstavci 4.

(6) Zvláštní zákon ustanoví výši přirážek na rok 1946, jejichž výnos plyne do státní pokladny (odstavec 5), povinnost zemí použíti části přídělů jim poskytovaných ve prospěch finančně slabých okresů a obcí, a zásady pro krácení přídělů okresů a obcí ve prospěch okresů a obcí finančně slabých a o splatnosti přídělů.

(7) Obcím na Slovensku, které v roce 1946 vybírají více než 250% obecních přirážek k přímým daním, se přiděluje celá splatná daň domovní v obci na rok 1946 předepsaná. Jinak ustanovení zák. č. 77/1927 Sb., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, zůstávají nedotčena.

Příspěvek státní správy na podporu soustavné elektrisace obcí na Slovensku podle § 1 zák. č. 12/1942 Sl. z., o napomáhaní sústavnej elektrizácie, se stanoví částkou do 25,000.000 Kčs.

(1) Vláda se zmocňuje, aby nařízením upravila úrokování a umořování československého vnitřního státního dluhu, sjednaného do 31. prosince 1945, po případě též dluhů, sjednaných držiteli výkonné moci v době nesvobody na území Československé republiky.

(2) Pokud nedojde k úpravě zmíněné v odstavci 1, úrokování a umořování se zastavuje, po případě odkládá. Ustanovení toto se nevztahuje na úrokovou službu československého vnitřního státního dluhu, sjednaného orgány Československé republiky v době od osvobození do konce roku 1945, jakož i na službu státních stavebních losů, vydaných podle zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb., o stavebním ruchu.

Prostředků povolených na výdaje státní správy smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. X a XV), jen až do výše a k účelům uvedeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu, a to jak jsou uvedeny odděleně jednak pro výdaje ústřední, zemí českých a Slovenska, jednak pro výdaje řádné a mimořádné, osobní a věcné. Při tom smějí býti opatřovány jen nutné potřeby státní správy v nezbytném rozsahu a co nejúčelněji a nejhospodárněji. Výše nákladu, stanovená vládou anebo v dohodě s ministrem financí, na Slovensku sborem pověřenců anebo v dohodě s pověřencem financí, pro některá opatření, nesmí býti bez souhlasu jejich překročena.

(1) Prostředků určených na řádné výdaje smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. IX), pro každý měsíc nejvýše jednou dvanáctinou celoročně rozpočtené částky. Výjimky, pokud jsou odůvodněny, jsou vázány na souhlas ministra financí, na Slovensku pověřence financí.

(2) Toto ustanovení se nevztahuje na výdaje splatné v delších než měsíčních lhůtách, kteréžto výdaje jest platiti podle stanovených lhůt.

(1) Prostředků určených na mimořádné výdaje smí býti použito až do výše 50.000 Kčs. K vyšším výdajům v jednotlivém případě pro týž účel v rozpočtovém roce jest třeba souhlasu ministra financí, na Slovensku pověřence financí.

(1) Prostředky určené na podpory a na plnění podobných úkolů, k nimž není stát právně zavázán (subvence), smějí býti vypláceny zásadně až v posledním čtvrtletí rozpočtového roku a jen po předchozím souhlasu ministra financí. Ve výjimečných případech může ministr financí svoliti k dřívější výplatě.

(2) Také k příslibu subvencí jest třeba předchozího souhlasu ministra financí.

(3) Na Slovensku uděluje souhlas podle odstavců 1 a 2 tohoto článku pověřenec financí.

(1) Jde-li o opatření nutné potřeby a není-li pro ni vůbec neb dostatečných schválených prostředků, může býti potřebná částka, pokud tento zákon nestanoví jinak (čl. XV), uhrazena se souhlasem ministra financí úsporami v rozpočtu téže kapitoly, při čemž nutno zkoumati, zda zamýšlené opatření nutné potřeby odpovídá ustanovení druhé věty čl. VI. Ministerstvo financí v takovém případě zašle spisový materiál s návrhem na souhlas nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu, který je oprávněn uplatniti do osmi dnů své námitky. Zůstaly-li jeho námitky nepovšimnuty, rozhodne o nich vláda za povinné účasti předsedy nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Vláda oznámí své rozhodnutí předsedovi nejvyššího účetního kontrolního úřadu též písemně. Na Slovensku jest ve všech uvedených případech třeba souhlasu pověřence financí a nejvyššího kontrolního dvora v Bratislavě.

(2) Výdaje uvedené v odstavci 1 vede nejvyšší kontrolní úřad v patrnosti a vykáže je ve státním závěrečném účtu.

(3) Prostředků povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení výdajů osobních.

(4) Prostředky stanovené pro výdaje uvedené v čl. IX, odst. 1 nesmějí býti zvyšovány bez souhlasu vlády, pokud se týče Slovenska sboru pověřenců.

Výdaje, které nelze hraditi ani způsobem uvedeným v čl. X, vyžadují souhlasu Národního shromáždění republiky Československé.

(1) Opatření, která časově přesahuji schválený rozpočet a ve svých důsledcích zatěžují nebo by mohla zatěžovati rozpočty příští, vyžadují souhlasu ministra financí, na Slovensku pověřence financí. Pokud v jednotlivém případě toto opatření zatěžuje částkou vyšší než 1,000.000 Kčs ročně, může pověřenec financí dáti souhlas jen po předcházející dohodě s ministrem financí.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na opatření, která se dějí v běžném hospodářství, prováděním platných zákonů anebo podle zmocnění v nich stanovených.

(3) K návrhům všech opatření (osnov zákonů, nařízení Slovenské národní rady, vládních nařízení a jiných opatření) je třeba připojiti výpočet nákladu a není-li jeho úhrada zajištěna v mezích rozpočtu, je třeba navrhnouti nový zdroj příjmů.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby v roce 1946 bez předchozího schválení Národního shromáždění republiky Československé nemovitý státní majetek

a) zcizoval až do úhrnné částky 20,000.000 Kčs, nepřevyšuje-li odhadní cena zcizovaných nemovitostí v jednotlivém případě 3,000.000 Kčs;

b) zatěžoval služebnostmi nebo zástavními právy až do úhrnné hodnoty 2,000.000 Kčs, nepřevyšuje-li hodnota jednotlivé propůjčované služebnosti nebo jednotlivá pohledávka zajišťovaná zástavním právem 500.000 Kčs;

c) zatěžoval stavebními právy.

(2) Zmocnění podle odstavce 1, písm. a) ke zcizení státního nemovitého majetku na Slovensku uděluje se pověřenci financí až do úhrnné částky 5,000.000 Kčs, nepřevyšuje-li odhadní cena v jednotlivém případě 1,000.000 Kčs.

(3) O těchto opatřeních nutno podati zprávu Národnímu shromáždění republiky Československé a pokud jde o nemovitý majetek na Slovensku, též Slovenské národní radě.

Ministr financí se zmocňuje, aby upravil - pokud toho vyžaduje plynulý chod hospodářského života v ve veřejném zájmu a pokud nedošlo nebo nedojde k jiné úpravě - výplatu záloh na správní závazky vzniklé v době nesvobody na území Československé republiky z činnosti orgánů t. zv. protektorátu, t. zv. Slovenské republiky a okupantů. Na Slovensku provede ministr financí tuto úpravu v dohodě s pověřencem financí.

Při dočasném přidělování neb trvalém převedení zaměstnanců z jednoho resortu neb státního podniku do jiného resortu neb státního podniku mohou býti prostředky, preliminované na osobní výdaje u resortu neb podniku, jimž jsou tito zaměstnanci přiděleni, překročeny, při čemž jest postupovati obdobně podle čl. X, odst. 1. Potřebnou částku na tyto zaměstnance jest vázati v rozpočtech, kde náklad na ně je preliminován. Tato ustanovení platí též při dočasném přidělování neb trvalém převedení zaměstnanců ze zemí českých na Slovensko a naopak.

Částky tvořící odvod zisku, přidělené účtu odvodu zisku podle § 1 vl. nař. ze dne 18. září 1942, č. 327 Sb. (nařízení o odvodu zisku) a podle § 1 vl. nař. ze dne 6. května 1944, č. 114. Sb. (druhé nařízení o odvodu zisku), jsou řádným státním příjmem.

Ustanovení druhé věty § 1 zákona ze dne 27. června 1934, č. 127 Sb., o úpravě rozpočtu vojenské správy, neplatí na rok 1946.

Příspěvek na úrokování a umořování dluhopisů vydaných anebo převzatých Pomocným fondem peněžních ústavů na Slovensku podle § 13 zák. č. 172/1941 Sl. z., o zriadení Pomocného fondu peňažných ústavou, a podle § 4 zák. č. 173/1941 Sl. z., o úprave pomerov súvisiacich s koncentráciou peňažných ústavou a o podpore peňažníctva, ve znění zákona č. 204/1942 Sl. z., ktorým sa pozmeňuje zákon o úprave pomerov súvisiacich s koncentráciou peňažných ústavou a o podpore peňažníctva, se stanoví na rok 1946 částkou 10,984.000 Kčs.

V příloze B finančního zákona na rok 1946 (mimořádný rozpočet) stanoví se výdaje částkou 25.076,418.200 Kčs; příjmy jsou rozpočteny částkou 6.406,000.000 Kčs.

(1) Na výdaje pro účely, které budou podle dohod mezi vládou Československé republiky a Správou Spojených národů pro okamžitou pomoc a první obnovu (UNRRA - nadále Správou) hrazeny z čistého výnosu prodeje, půjčování nebo jiného zužitkování věcí pro pomoc a obnovu dodaných Správou, bude každoročně do státního rozpočtu vkládána potřebná částka tak, aby dotčený čistý výnos byl spotřebován do 5 let. Na rok 1946 se do státního rozpočtu vkládá částka 3.500,000.000 Kčs.

(2) Částky každoročně takto do rozpočtu zařazené možno použíti jen pro účely ve smyslu dohod mezi vládou Československé republiky a Správou a pro účely, jak jsou uvedeny v rozpočtu.

(3) Nevyčerpané roční částky nepropadají a převedou se do příštího roku.

(1) Prostředků povolených na potřeby mimořádného rozpočtu smí býti použito jen k účelům v něm uvedeným. Práce a dodávky, jejichž náklad má býti hrazen z těchto prostředků, mohou býti zadány jen, jestliže potřebné prostředky byly opatřeny a souhlas ministrem financí, na Slovensku pověřencem financí, dán.

(2) Částky, stanovené pro tyto potřeby mimořádným rozpočtem, mohou býti výjimečně překročeny, je-li překročení vyrovnáno příspěvky, s nimiž se nepočítá ve státním rozpočtu. Při tom jest postupovati obdobně podle čl. X, odst. 1.

(3) Způsob použití prostředků mimořádného rozpočtu stanoví vláda nařízením.

(1) Ministr financí může v dohodě s ministrem vnitra svazkům územní samosprávy, pokud by jejich nejnutnější potřeba řádného rozpočtu nemohla býti kryta podle platných předpisů, na řádně odůvodněný návrh příslušného zemského národního výboru poskytnouti k úhradě schodku řádného rozpočtu zálohy až do celkové výše 1.800,000.000 Kčs.

(2) Podmínky vrácení záloh do státní pokladny budou stanoveny zvláštním zákonem.

(1) Ministr financí se zmocňuje,

a) aby k hrazení přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji, opatřoval peněžité prostředky přechodnými úvěry a nebudou-li tyto úvěry do konce roku splaceny, aby jich použil na úhradu schodku;

b) aby opatřil úvěrovými operacemi částku potřebnou k úhradě výdajů řádného rozpočtu, které nebudou kryty jeho příjmy, a k úhradě výdajů mimořádného rozpočtu, které nebudou kryty podle článku XX, odst. 1, druhé věty nebo jinými jeho příjmy; při tom budiž vzat zřetel na zbytky účelových úvěrových operací z minulých let;

c) aby provedl úvěrové operace, potřebné k prolongaci, konversi nebo zaplacení vnitřních i zahraničních dluhů splatných v roce 1946, čítajíc v to i výdaje spojené s těmito úvěrovými operacemi.

(2) K provedení úvěrových operací podle předcházejícího odstavce, písm. b), lze vydávati také pokladniční poukázky Poštovních spořitelen.

(3) Na přípravě a provádění úvěrových operací ministra financí v rámci zmocnění podle odstavce 1 spolupůsobí pověřenec financí.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby přejímal státní záruky za úvěry poskytnuté ke splnění nevyhnutelných důležitých veřejných úkolů. Záruky za dlužníky na Slovensku přejímá pověřenec financí podle jednotných celostátních podmínek.

(2) Záruční listiny a záruční doložky, vydané podle zmocnění v předchozím odstavci uvedených, jsou osvobozeny od poplatků.

(3) O zárukách jest podati zprávu Národnímu shromáždění republiky Československé.

(1) Povolených prostředků může býti použito, pokud tento zákon nestanoví jinak, jen do konce roku 1946 a k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

(2) Toto ustanovení neplatí pro prostředky povolené k úhradě stálých platů jako služného a pensí, aneb na plnění závazků, jako je placení úroků ze státního dluhu. Těchto prostředků může býti použito až do uplynutí promlčecí lhůty.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby upravoval všechny očekávané výdaje státní správy a státních podniků v jednotlivých měsících rozpočtového roku podle stavu státní pokladny a aby stanovil podle jednotných zásad krajní meze výdajů: Úřady hospodařící výdaji a příjmy připojeného státního rozpočtu, jakož i státní podniky, jsou povinny zasílati ministerstvu financí do 20. dne každého měsíce výkaz o očekávaných peněžních výdajích a příjmech v měsíci příštím.

(2) Na Slovensku zasílají úřady, hospodařící výdaji a příjmy, měsíční výkazy očekávaných peněžních výdajů a příjmů do 15. dne každého měsíce pověřenstvu financí, jež je předloží ministerstvu financí k řízení podle odstavce 1.

Předpisy článků VI - VIII, X, XI a XXV se nevztahují na státní podniky.

(1) Vyžadují-li jednotlivé články tohoto zákona podrobných předpisů, vydá je vláda nařízením.

(2) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1946; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.