Rozpočtový výbor Prozatímního Národního shromáždění předkládá zprávu o vládním návrhu finančního zákona a státního rozpočtu republiky Československé na rok 1946 a navrhuje:

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé, račiž schváliti:

1. Finanční zákon republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1946 podle návrhu rozpočtového výboru.

2. Státní rozpočet republiky Československé na rok 1946 (přílohy finančního zákona ve výši a znění vládou předloženém).

3. Připojených 12 resolucí.

Rozpočtový výbor skončiv své práce na rozpočtu pro rok 1946, předkládá o tom Prozatímnímu Národnímu shromáždění tuto zprávu.

Zpráva obsahuje přehled jednání v rozpočtovém výboru, počínaje volbou hlavního zpravodaje a zpravodajů dílčích rozpočtů. Sumáři rozpočtu předchází stručný výtah z jednání debaty povšechné i specielní, z něhož je patrno, o čem rozpočtový výbor jednal a jaké byly učiněny v jednotlivých kapitolách závěry. Rozpočet na rok 1946 sestává ze dvou částí, to jest z rozpočtu řádného a mimořádného, jež jsou přílohami finančního zákona, jehož návrh je ke zprávě připojen.

Rozpočet řádný (příloha A) se skládá ze tří skupin, a to ze skupiny I. Vlastní státní správa, skupiny II. Správa státních podniků a skupiny III. Správa státního dluhu.

Skupina I. Vlastní státní správa je vlastně řádným rozpočtem generelním, ježto do ní vyúsťuje svým výsledkem (saldem) skupina II. Správa státních podniků, kdežto skupina III. Správa státního dluhu je vlastně pouze evidenční, ježto náklad na službu státního dluhu je zařazen v kapitole 23. Všeobecná pokladní správa po případě u jednotlivých podniků ve skupině II. Podotýkám, že náklad na podnikové investice pravé, pokud jsou odkázány na úvěr, jakož i náklad na obnovu majetku dotčeného válkou a konečně obnovu, pokud není kryta vlastními prostředky jsou evidenčně vykázány i ve skupině II, avšak co do úhrady jsou zařazeny do mimořádného rozpočtu.

Skupina I. Vlastní státní správa se dělí na stránku výdajovou a příjmovou a podle oboru resortního na kapitoly, jichž je celkem 25. Podle hlediska odvětví státní správy možno kapitoly shrnouti do těchto oddílů: ústřední orgány státu, správu zahraniční a vojenskou, správu politickou, správu justiční, správu kulturní, správu hospodářskou a dopravní, správu sociální a správu finanční.

Rozpočet mimořádný (příloha B) je rozdělen na dvě hlavy, z nichž prvá se týká vlastní státní správy a druhá státních podniků. Obě hlavy se dělí na tři tituly; z nichž titul 1 je v obou hlavách stejně označen a týká se mimořádných výdajů hrazených z výtěžků UNRRA.

V hlavě I obsahuje titul 2 mimořádné výdaje investiční a rekonstrukční a titul 3 zálohy na náhrady válečných škod.

V hlavě II je titul 2 vyhrazen investicím pravým a titul 3 rekonstrukční obnově.

V obou přílohách A i B vzat zřetel na to, aby jak státní administrativa, tak i státní podniky byly po stránce výdajové (nákladové), tak i po stránce příjmové (těžební) rozpočtovány s hlediska územního, t. j. zda jde o orgány, jichž působnost se vztahuje na celé území státu nebo jen na země české či Slovensko.

Výbor rozpočtový provedl změnu návrhu finančního zákona, a to doplněním čl. II a článku, kde odstavec 3 byl přestylisován a odstavec 4 vypuštěn.

Jednání výborové s ohledem na pozdní předložení rozpočtu muselo se díti neobyčejně rychle. Bez omezení řečnické lhůty vyřídil však výbor rozpočet během 9 dnů. To bylo umožněno především proto, že výbor jednal po celý den a dále, že členové výboru ukládali si sami potřebnou reservu. K usnadnění jednání přispěla také ta okolnost, že resortní ministři ujali se slova jen k otázkám, které vznikly během jednání a též ke krátkému doslovu. Ve výboru ujal se slova též předseda vlády Zdeněk Fierlinger k projevu o resortním svém rozpočtu a k jiným aktuelním otázkám a dotazům na něho vzneseným.

Jednání výboru byli přítomni zástupce ministerstva financí, povereníctva pre financie, Nejvyššího účetního kontrolního úřadu a Nejvyššího kontrolního dvora, jakož i zástupci všech resortů, jichž rozpočty výbor projednával.

Připojené tabulky poskytují přehled o počtu schůzí, řečníků, pozměňovacích návrzích a konečně jsou otištěny resoluce, přijaté výborem rozpočtovým.

Předkládaje v zastoupení rozpočtového výboru tuto zprávu; žádám, aby Prozatímní Národní shromáždění ji přijalo za podklad svého jednání.

Rozpočtový výbor zvolil ve své schůzi dne 6. března 1946 generálním zpravodajem o vládním návrhu finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na r. 1946,

a zpravodaji o jednotlivých kapitolách tyto poslance:

Poznámka: Mimo to referují jednotliví zpravodajové o oněch částech mimořádného rozpočtu, které přísluší k jednotlivým kapitolám vlastní správy, resp. k jednotlivým paragrafům správy státních podniků.

Vláda předložila návrh finančního zákona, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1946, Prozatímnímu Národnímu shromáždění, kde jej doprovodil ministr financí dr Šrobár dne 5. března 1946 podrobným výkladem. Prozatímní Národní shromáždění přikázalo vládní návrh výboru rozpočtovému a k podání zprávy mu uložilo lhůtu do 26. března 1946. Rozpočtový výboj provedl o něm povšechnou rozpravu ve dnech 12. a 13. března 1946.

Hlavním zpravodajem byl posl. Firt, jenž ve své zprávě zdůraznil především veliký význam předložení státního rozpočtu pro zabezpečení pořádku ve státním hospodářství a poznamenal, že tento první plán na hospodaření státu má ještě všechny známky mimořádnosti, zdůvodněné poválečnými poměry, jak vyplynuly ze šestileté nepřátelské okupace. Tato mimořádnost poměrů se jeví také na skladbě rozpočtu i v rozsahu státních příjmů a vydání, neboť úkoly státu jsou nesmírné, zvláště po této válce.

Rozpočet je rozdělen na řádný a mimořádný, v němž jsou zahrnuty výdaje rekonstrukční. Tento mimořádný rozpočet je jen programem, který bude splněn teprve tehdy, budou-li splněny určité předpoklady.

Řádný rozpočet vykazuje ve výdajích 38:924 mil. Kčs, v příjmech 31.386 mil. Kčs, tedy schodek 7.520 milionů Kčs.

Mimořádný rozpočet vykazuje vydání 25.376 mil. Kčs, příjmy 6.400 mil. Kčs, tedy schodek 18.670 mil. Kčs. Celkový schodek státního rozpočtu řádného i mimořádného činí tedy 26.190 mil. Kčs.

Ve formální úpravě navazuje rozpočet na rok 1946, na rozpočty dřívější. Hlavní úchylka je v tom, že úděly samosprávným svazkům jsou zařazeny do rozpočtu vlastní statní správy, čímž se zveličuje číslice výdajů státní správy, jež je ve skutečnosti o tyto úděly nižší. Rozpočet na r. 1946 je asi čtyřnásobný proti poslednímu mírovému rozpočtu z r. 1937, což se vysvětluje jednak přechodem k vyšší soustavě hospodářských čísel, jednak mimořádnými poválečnými úkoly.

Tyto nesmírné poválečné úkoly vyžadují ovšem krajní úspornosti na jiné straně. Státní administrativa je přepersonalisována a vysoké osobní náklady musí zaplatit nejširší vrstvy obyvatelstva. Důchodová daň je proti rozpočtu na rok 1938 odhadnuta téměř na šestinásobek, tedy mnohem výše, než by odpovídalo nové soustavě hospodářských čísel. Takovéto zdanění zasahuje samozřejmě i nižší důchody.

To vede k závěru, že vláda musí pokračovat ve snaze po úspornosti. Generální zpravodaj doufá, že parlamentní úsporná komise bude mít možnost spolupracovat s vládou a nejvyšším účetním kontrolním úřadem, neboť bude třeba ještě dalších zásahů do výdajové stránky státní správy.

Musí se stůj co stůj zabránit inflaci, nemají-li být ohroženy plody našeho vítězství a národní revoluce.

Nemáme také ještě dořešen problém měnový. Bude tedy třeba věnovat zvýšenou pozornost oněm odvětvím státní správy, která vykazují největší výdaje. Neúnosné daňové hospodářství by bylo protisociální, poněvadž by vedlo nakonec ke zvýšenému útisku nejslabších poplatníků a k obecnému snížení životní míry. Musíme státní správě povolit prostředky, aby mohla napravit křivdy a odstraňovat lidskou bídu, ale na druhé straně musíme dbát, aby nic nebylo vydáváno zbytečně.

Po tomto úvodním proslovu generálního zpravodaje byla provedena povšechná rozprava, v níž promluvilo 12 poslanců. V této rozpravě, jež měla ráz převážně politický, bylo ministerstvu financí mezi jiným vytýkáno, že zachovalo starou strukturu rozpočtu a nezařadilo statistická čísla, která by umožnila srovnat jednotlivé položky rozpočtu s posledním předválečným rozpočtem. Bylo žádáno přemístění některých položek investičních z rozpočtu řádného do mimořádného. To se týká zejména investic státních drah, náhrady škod způsobených zaměstnancům atd. Po odečtení těchto mimořádných nákladů je řádný státní rozpočet vlastně aktivní. Všeobecně bylo žádáno, aby rozpočet byl ještě dále snižován a zejména aby byl snížen počet pracovních sil ve státní administrativě a tyto síly aby byly vráceny do oborů produktivních. Jedinou cestu ke zlepšení poměrů spatřují řečníci ve zvýšení národního důchodu, jinými slovy ve zvýšení výroby. Hlavním předpokladem je tu lepší pracovní morálka ve všech vrstvách obyvatelstva. Malá výkonnost podniků je zaviněna také nedokonalou organisací a přetížením veřejné správy. Nadměrný počet ministerstev je třeba snížit, některá sloučit. Bylo poukazováno na to, že nekrytý finanční kapitál a úvěr by se mohl stát zdrojem inflace, a proto nutno pamatovat na řádnou amortisaci. Někteří řečníci žádali větší podporu produktivních úseků, jako je průmysl, řemeslo, zemědělství a pod. Nedostatek volných peněz brzdí rozvinutí hospodářství a mohl by vyvolat stagnaci a nezaměstnanost. Konsum je omezen na minimum a proto by bylo dobře uvolnit malé peněžní vklady. Všichni řečníci se shodovali v tom, že je třeba co nejvíce podporovat výrobu. Předpokladem k tomu je m. j. oživení trhu peněžního kapitálu, pevná měna a opatření základních surovin. Téměř všichni řečníci posuzují situaci optimisticky a spoléhají na vrozenou inteligenci, pracovitost a spořivost našeho lidu.

Se strany slovenské bylo žádáno, aby byla přesně stanovena kompetence Slovenské národní rady ve věci finančního hospodaření státu. Tím se nejen dosáhne loyální součinnosti a možnosti obapolné kontroly, ale předejde se také nedorozuměním v hospodářských věcech.

Generální zpravodaj posl. Firt shrnul výsledek povšechné debaty a poděkoval řečníkům za dobré podněty. Na dotazy, náměty a kritiky, které se týkaly resortu ministerstva financí, odpoví sám pan ministr. Generální zpravodaj vysvětlil, že do řádného rozpočtu byly dány i některé položky rázu spíše mimořádného, protože se považují za tak naléhavé, že musí býti kryty řádnými příjmy i když se tím zkresluje obraz řádného rozpočtu.

Státní rozpočet nepočítá zatím s tím, co odvedou znárodněné banky a znárodněný průmysl do státní pokladny jako čistý zisk, poněvadž by šlo o zisky za poslední čtvrtletí roku 1945, které by bylo těžko zjistit, protože jde o dobu, kdy všechno podnikání soukromé i státní bylo ochromeno. V příštích letech se ovšem bude se zisky těchto podniků počítat. Generální zpravodaj je přesvědčen, že tyto přínosy státní pokladně budou takové, že bude možno zavésti spravedlivější daňový systém: Parlamentní úsporná komise bude zárukou řádného hospodaření v rámci rozpočtu.

Neodpovídá-li konstrukce rozpočtu ještě plně nové době, nutno to vysvětlit revolučními změnami a tísní časovou. Ale i při svých vadách má rozpočet nesporné výhody a bude zdokonalován tak, aby vedl ke stálému zvyšování důvěry v náš stát nejen doma, nýbrž i vně státu.

Tím byla povšechná rozprava skončena dne 13. března 1946 a výbor přešel k rozpravě podrobné.

Rozpočet této kapitoly zahrnuje v sobě

1. presidenta republiky s jeho kanceláří, tedy vlastní úřad presidentův,

2. péči o Hrad, jakožto historickou památku a sídlo presidenta,

3. péči o zámek Lány a jeho udržování, jakožto letní sídlo presidentovo,

4. hospodářství statku Lány, jak zemědělského tak lesního.

Ježto preliminované položky byly uznány minimálními, byl návrh rozpočtu této kapitoly po referátu zpravodaje Dr. Chytila rozpočtovým výborem bez debaty schválen.

Rozpočet této kapitoly obsahuje potřeby na poslance, na poslanecké kluby a na kancelář Národního shromáždění.

Částky určené v rozpočtu této kapitoly byly po referátu zpravodaje Dr Neumana po podrobné debatě uznány za přiměřené a kapitola 2 schválena beze změny. Částka zařazená v 26, pol. 2 mimořádného rozpočtu příloha B - Národní shromáždění - byla přijatou resolucí navržena ku zvýšení o 1,000:000 Kčs přesunem z úspor jiných položek téhož titulu, ježto přípravné práce pro novostavbu parlamentu si vyžadují nákladu 2.5 mil. Kčs místo preliminovaných 1.5 mil. Kčs.

V rozpočte tejto kapitoly sú zahrnuté nielen potreby na platy členov Slovenskej národnej rady, jej predsedníctva a úradu Predsedníctva Slovenskej národnej rady, ale tiež potreby Národného súdu a ľudových súdov a na potreby štátneho plánovacieho a štatistického úradu, ktoré sú prevažnou čiastkou výdavkov tejto kapitoly.

So zreteľom na úkoly, ktorých splnenie má byť týmito úradmi docielené, bolo po referáte zpravodajcu Olivu, uznané preliminovanie navrhnutých čiastok za primerané a kap. 2a bola po prevedenej podrobnej debate schválená.

Rozpočet této kapitoly pamatuje nejen na potřeby předsedy vlády, jeho náměstků a potřebných sekretariátů a úřadu předsednictva vlády, nýbrž též na potřeby nově organisované národohospodářské sekce vlády. Sem spadá hospodářská rada, generální sekretariát hospodářské rady a státní úřad plánovací.

Se zřetelem úkolům, jichž splnění má býti těmito úřady docíleno, bylo po referátu zpravodaje Hladkého, uznáno preliminování navržených částek za přiměřené a kapitola byla po provedené podrobné debatě schválena.

V rozpočte tejto kapitoly sú zahrnuté jednak potreby na plat predsedu a členov Sboru povereníkov a na úrad Predsedníctva Sboru povereníkov a jednak náklady na redakciu, administráciu, tlač a expedíciu Sbierky nariadenia SNR a Úradného vestníka.

Z uvedených publikácií rezultujú tiež príjmy, preliminované v tejto kapitole.

Po referáte zpravodajcu Olivu boly navrhované čiastky tejto kapitoly, ako aj zo skupiny II. § 27. štátna tlačiareň, uznané za primerané a po podrobnej debate schválené.

Rozpočet této kapitoly zahrnuje v sobě potřeby ministra zahraničních věcí, státního tajemníka, ústřední správy, zahraniční služby, dále výdaje spojené s účastenstvím na mezinárodních institucích a jednáních a výdaje spojené se službou zpravodajskou.

Se zřetelem k důležitosti úkolů, jichž splnění má býti docíleno, zejména v oboru činnosti zahraniční služby a vzhledem k očekávané zvýšené činnosti mezinárodní (jako organisace Spojených národů, reparační a jiná mezispojenecká jednání), byly po referátu zpravodaje dr. ing. Ješe uznány preliminované položky za minimální a návrh rozpočtu této kapitoly byl po provedené debatě rozpočtovým výborem jednomyslně schválen.

Rozpočet této kapitoly pamatuje nejen na vlastní potřeby národní obrany, nýbrž i na jiné neodkladné úkoly celostátní, jako na př.: součinnost armády při odsunu Němců, součinnost v dopravě zboží UNRRA, součinnost při dopravě na dopravně ohrožených místech, asistence při živelních pohromách, součinnost při sběru trofejního materiálu, sociální zabezpečení invalidů, pozůstalých a demobilisovaných.

Vzhledem k důležitým úkolům, které musí býti prováděny v zájmu obrany státu, jakož i se zřetelem k mimořádným úkolům, jež ministerstvo národní obrany vykonává v zájmu celostátním, byly navržené částky po referátu zpravodaje Vaška uznány za přiměřené a kapitola byla po podrobné debatě schválena.

Ve výdajích rozpočtu kap. 6 jest zajištěna úhrada pro ministerstvo vnitra, Osidlovací úřad a Fond národní obnovy v Praze, zeměměřičský úřad, správu vykonávanou národními výbory zemskými a okresními, národní bezpečnost a na vyživovací příspěvky.

Z úkolů ministerstva vnitra nutno především zdůrazniti jeho legislativní činnost směřující v podstatě k přebudování základů našeho právního řádu, provádění správy zemskými a okresními národními výbory, a to jak v oboru vlastní agendy, tak i úkolů téměř všech ostatních resortů, pro které uvedené národní výbory vykonávají v nižších stolicích službu. S tím jest zároveň spojen dozor a péče o řádné jejich fungování i o přebudováni veřejné správy obcích; okresech a zemích podle zásad veřejné lidové správy. Dále připadá resortu ministerstva vnitra povinnost, aby zajistil bezpečnost a pořádek.

Z nových úkolů připadá ministerstvu vnitra zejména osídlení pohraničí, které provádí resortu přičleněný Osidlovací úřad, a správa, rozdělení a zpeněžení konfiskovaného majetku, čímž jest pověřen Fond národní obnovy v Praze. V rámci národní bezpečnosti - kromě všeobecně zvýšených úkolů bezpečnostních orgánů - vznikla resortu nová agenda ve Státně bezpečnostní složce Sboru národní bezpečnosti a v internačních, pracovních a sběrných střediscích. Z mimořádných nových poválečných úkolů přísluší pak ministerstvu vnitra odsun Němců a řešení otázky náhrady válečných škod. Do rámce ministerstva vnitra ještě spadá činnost zeměměřičského úřadu a likvidace některých institucí z doby nesvobody v rámci národní bezpečnosti (býv. protiletecká ochrana a býv. požární policie a technická nouzová pomoc).

Po zprávě zpravodaje poslankyně Škrlantové, po podrobné debatě; po výkladu ministra vnitra a po projevu generálního zpravodaje byl rozpočtový návrh kap. 6 ministerstvo vnitra rozpočtovým výborem schválen.

obsahuje potreby pre ústrednú správu tohto povereníctva, a to jednak na výdavky pre plat povereníka a jednak na osobné a vecné výdavky pre ústredie samé, ďalej potreby Osídlovacieho úradu, potreby vnútornej správy ako aj potreby pre Národnú bezpečnosť.

V potrebách pre správu vnútornú sú zahrnuté jednak osobné a vecné náklady na okresné a miestne národné výbory, pokiaľ tieto výdavky podľa príslušných noriem prislúcha uhradiť zo štátnej pokladnice a jednak potreby na úlohy, ktoré vnútorná správa má plniť, najmä pokiaľ ide o náhrady správneho pokračovania, o náklady na cenzúru filmov, náklady na štátnu matričnú službu a náklady na vyživovacie príspevky príslušníkom osôb konajúcich prezenčnú vojenskú službu.

V potrebách pre Národnú bezpečnosť sú zahrnuté osobné a vecné výdavky pre úrady Národnej bezpečnosti, pre Sbor národnej bezpečnosti, Kriminálnu ústredňu, Ústredňu politického zpravodajstva a konečne na pracovné tábory.

Po zpráve post. Škrlantovej a po podrobnej debate boly potreby tejto kapitoly uznané za primerané a rozpočtovým výborom schválené.

Rozpočet kap: 7 obsahuje potřebu na ministerstvo spravedlnosti včetně platu ministra (tit. 1), na nejvyšší soud v Brně (tit. 2), na justiční správu, t. j. zemské, krajské a okresní soudy a úřady veřejné obžaloby v zemích České a Moravskoslezské (tit. 3), a na trestnice, soudní věznice a polepšovací ústavy v těchto zemích (tit. 4 a 5).

Ačkoliv se úkoly justiční správy proti roku 1938 - zejména v důsledku provádění retribuce - podstatně zvětšily, jest její podíl na celkovém úhrnu výdajů státního rozpočtu citelně nižší než v roce 1938.

Preliminované úvěry byly po referátu zpravodaje Dr Neumana a po exposé ministra spravedlnosti Dra Drtiny uznány za přiměřené, ba mnohdy minimální, a proto byla po debatě kapitola 7 beze změn schválena.

Táto kapitola obsahuje vedľa potrieb na ústrednú správu včítane platu povereníka a potrieb pre justičnú správu (okresné, krajské a hlavné súdy a úrady verejnej obžaloby) aj potreby na trestné a výchovné ústavy a potreby Najvyššieho súdu.

V ústrednej správe, okrem osobných a vecných potrieb úradu, pamätá sa tiež príspevkom štátnemu komasačnému fondu a na vecné výdavky Komisie pre právnickú terminológiu.

Po referáte zpravodajcu Dr Neumana a po prevedení podrobnej debaty bola výška navrhovaných čiastok uznaná za primeranú kap. 7 bola schválená.

Rozpočet kapitoly 8 Nejvyšší správní soud (Najvyšší správny súd) vykazuje potřebu na nejvyšší správní soud v Praze a na najvyšší správny súd v Bratislavě.

Výdaje kapitoly 8 jsou určeny k hrazení osobních a věcných výdajů, které j sou nezbytně nutné, aby nejvyšší správní soudy byly udrženy v chodu a připraveny ke zdolání zvýšené agendy, kterou nutno očekávat.

Zpravodaj rozpočtového výboru Dr Neuman probral jednotlivé položky rozpočtu a poukázal k tomu, že rozpočet kapitoly 8 je nejmenším rozpočtem mezi všemi 25 rozpočtovými kapitolami a doporučil, aby navrhovaný rozpočet byl přijat. Po něm promluvili k rozpočtu řečníci. Po závěrečném projevu zpravodajovu bylo provedeno hlasování, při němž byl navrhovaný rozpočet kapitoly 8 schválen.

Úvěry preliminované v kap. 9 jsou výrazem úkolů příslušejících ministerstvu školství a osvěty v oborech školství, osvěty a tělovýchovy. O dosavadní činnosti vykonané v těchto oborech zaslouží si pozornosti úsilí, které věnovalo ministerstvo školství a osvěty v době popřevratové výstavbě našeho školství, hlavně v pohraničí, a novému budování vysokých škol okupanty zničených.

Rozpočet kapitoly 9 převyšuje sice trojnásobek rozpočtu na rok 1938, rozpočtová čísla nelze však srovnávati s čísly předválečnými nejen vzhledem k mimořádným poměrům, nýbrž též proto, že do nynějšího rozpočtu jsou zařazeny výdaje na učitelské platy, které před válkou byly preliminovány ve Všeobecné pokladní správě, dále též proto; že do působnosti ministerstva školství a osvěty přešly zemědělské školy a tělovýchova, jež dříve byly v oboru ministerstva zemědělství, pokud se týče oboru sociální a zdravotní správy.

Bylo konstatováno, že došlo k sjednocení školní a mimoškolní tělesné výchovy v ministerstvu školství a osvěty a vyslovena naděje, že dojde k organisačnímu sjednocení tělovýchovných spolků. Třebaže proti předválečné době jest v rozpočtu patrný vzestup státní péče na poli tělovýchovném, bylo by si přáti, aby v příštích letech byla tato péče zintensivněna a zhodnocena úměrně svému významu. Je nutno věnovati hmotnou podporu též Svazu české mládeže, který má před sebou úkol, aby napravil škody napáchané mezi mládeží nacistickým režimem. Byl podtržen velký význam předškolní výchovy důležité pro charakterový, mravní a tělesný vývoj dítěte. Prosperita znárodněného průmyslu vyžaduje, aby byla věnována zvýšená pozornost vybudováni odborného školství.

Rozpočtový výbor po referátu zpravodaje Pavláska, shledal rozpočet ministerstva školství a osvěty přiměřeným a schválil jej jednomyslně spolu s rozpočty výše uvedených státních podniků.

V rozpočte tejto kapitoly sú vyčíslené potreby školskej správy a osvety. Potreby sú rozčlenené podľa jednotlivých titulov na výdavky ústrednej správy včítane platu povereníka a na výdavky škôl národných, stredných a odborných a dozoru na tieto školy, oko aj výdavky na vysoké školy a vedecké ústavy. Potreby na ukrajinské školstvo sú vyčíslené v osobitnom titule.

V rozpočte tejto kapitoly je pamätané ďalej na výdavky vyplývajúce zo školských a kultúrnych stykov s cudzinou, a to nielen v odbore národného školstva a ľudovej výchovy, v odbore stredného a vysokého školstva, ale aj v odbore mimoškolských kultúrnych stykov s cudzinou.

Sociálna starostlivosť o študentstvo je dotovaná v tejto kapitole jednak priamou podporou študentstva tak vysokoškolského, oko aj stredoškolského (štipendia), a jednak príspevkami štátu inštitúciam pre zdravotnú starostlivosť o študentstvo, oko aj preliminovaním nákladov na vybavenie štátnych internátov.

V ďalších tituloch sú potom vyčíslené potreby na ochranu pamiatok, archívnictvo a muzejníctvo, potreby na umenie (písomníctvo, divadelníctvo, umenie hudobné včítane štátneho konzervatória a umenie výtvarné), ďalej potreby na ľudovýchovu a potreby na kult.

Potreby na telovýchovu boly zaradené tiež do tejto kapitoly v dôsledku prenesenia pôsobnosti vo veciach telovýchovy na Povereníctvo školstva a osvety.

Potreby na znovavybavenie škôl a ústavov poškodených vojnovými udalosťami sú zahrnuté v mimoriadnom rozpočte.

So zreteľom na úlohy, ktoré Povereníctvo školstva a o svety má plniť, bolo po referáte zpravodajcu Jeleňa, ktorý medzi iným poukázal; že niektoré položky rozpočtu tejto kapitoly, najmä v ľudovej výchove a telovýchove sú podpreliminované, uznané preliminovanie navrhnutých súm - vzhľadom na možnosť virimentov - za primerané a kap. 9 bola po prevedenej podrobnej debate schválená.