(1) Splatná daň (vyměřená i nevyměřená) i její příslušenství se vymáhají jako přímé daně.

(2) Berní správa jest oprávněna požadovati přiměřené zajištění daně, která dosud není splatna:

a) za běžné daňové období:

1. od podniků kočovních nebo podomních;

2. při dražbách;

3. od cizozemských podnikatelů (§ 5, odst. 3);

b) za běžné a předešlé splátkové období (§ 20, odst. 1), neodvádí-li poplatník daňové splátky správně nebo je-li nebezpečí, že by jejich dobytnost byla ohrožena vystěhováním nebo z jiných důvodů.

(3) Celní úřad jest rovněž oprávněn požadovati přiměřené zajištění daně, splatné při celním projednání, tehdy, nevybral-li daň při celním projednání a má-li z jakýchkoliv důvodů pochybnosti o dobytnosti daně.

(4) Podrobnosti zajištění daně ustanoví nařízení.

(1) Prozradí-li úředníci nebo jiní zaměstnanci, zúčastnění řízení ve věci daně z obratu, nebo svědci, přezvědné osoby, znalci, důvěrníci a zástupci stran neoprávněně zařízení a poměry podniku, o nichž zvěděli při vykonávání služby nebo funkce, zejména prozradí-li obsah přiznání nebo daňového řízení, budou pro tento přestupek potrestáni soudem vězením od 12 hodin až do tří měsíců nebo pokutou od 100 Kčs až do 20.000 Kčs. Se státními zaměstnanci naloží se mimo to podle disciplinárních předpisů.

(2) Pokus trestného činu podle ustanovení předchozího odstávce je trestný jako čin sám.

(3) Trestní řízení se zavádí z moci úřední toliko na návrh ministerstva financí nebo pověřenectva pro finance nebo dotčeného poplatníka.

(4) Tento návrh může býti odvolán, pokud nedošlo k prohlášení rozsudku soudem I. stolice.

(1) Přestupku zkrácení daně se dopouští, kdo v daňovém přiznání nebo v odpovědi na dotaz nebo výzvu nebo při celním projednání, v odvolání, v žádosti za osvobození od daně, za snížení nebo vrácení daně nebo za poskytnutí jinaké daňové výhody vědomě a v úmyslu daň zkrátiti učiní nesprávná udání nebo zamlčí určité okolnosti, čímž může zmařiti předepsání daně, způsobiti vyměření daně nižší částkou, než kterou by podle zákona měl platiti, nebo získati osvobození od daně, její snížení nebo vrácení, nebo dosáhnouti jinaké výhody, která jemu po zákonu nepřísluší. Nezáleží na tom, byl-li daňový přestupek dokonán či jde-li jen o pokus: Pokusu přestupku zkrácení daně dopouští se také, kdo vědomě a v úmyslu daň zkrátiti nesprávně vede předepsaný daňový záznam nebo obchodní knihy nebo kdo vydává účty o tuzemských dodávkách tak, jako by šlo o dodávky z ciziny do tuzemska.

(2) Přestupku zatajení daně se dopouští, kdo vědomě a v úmyslu daň zkrátiti:

a) neučiní povinného oznámení podle § 14 nebo

b) v zákonné nebo v prodloužené lhůtě (§ 17, odst. 1 až 5) nepodá daňového přiznání, nebo

c) nezaplatí daň při dodávkách nebo výkonech cizozemských podnikatelů (§ 5, odst. 1, č. 2, 3, 7 a 8).

(3) Spoluviny přestupku zkrácení nebo zatajení daně se dopouští, kdo vědomě a úmyslně nesprávným vedením obchodních knih nebo předepsaných daňových záznamů anebo jiným způsobem napomáhá zkrátiti daň, kterou má platiti ten, kdo jest s ním v obchodním spojení.

(4) Přestupku ohrožení daně se dopouští, kdo se bez zlého úmyslu z hrubé nedbalosti dopustí činů nebo opominutí, uvedených v odstavcích 1 až 3.

(5) Přestupku zkrácení, zatajení nebo ohrožení daně se dopouští i zástupce nebo zmocněnec, jenž se dopustí při zastupování činů nebo opominutí, uvedených v odstavcích 1 až 4.

(6) Přestupku zkrácení nebo zatajení daně se dopouští také, kdo jako svědek, znalec, přezvědná osoba nebo odhadce před finančními orgány učiní vědomě nepravdivé údaje v úmyslu, aby zmařil vyměření daně nebo způsobil vyměření daně nižší.

(1) Na činy a opominutí uvedené v § 25 stanoví se - nehledíc k povinnosti zaplatiti zkrácenou, zatajenou nebo ohroženou daň s příslušenstvím - peněžitá pokuta, a to, byla-li daň zkrácena nebo zatajena, až do 10ti násobku zkrácené nebo zatajené daně, byla-li daň ohrožena, až do 5ti násobku ohrožené daně.

(2) Nemůže-li býti zkrácená, zatajená nebo ohrožená daň přesně zjištěna, vyměří se pokuta od 100 Kčs do 500.000 Kčs.

(3) Stejným způsobem jako přestupek dokonaný se trestá i pokus, avšak s tou úchylkou, že základem peněžité pokuty v tomto případě je daň, která mohla býti zkrácena, zatajena nebo ohrožena.

(4) Při vyměřování trestu nutno v každém případě přihlížeti k stupni viny a k výši daně, která byla nebo mohla býti zkrácena, zatajena nebo ohrožena.

(5) Kde se daň z obratu nebo paušalovaná daň z obratu vybírá celními úřady nebo zároveň s některou daní nepřímou, stihají a trestají se přestupky daňové podle trestních ustanovení platných pro clo nebo pro daň nepřímou, s tou odchylkou, že se výměra trestu řídí ustanoveními tohoto zákona, stanoví-li tresty vyšší, než jaké jsou stanoveny u cla nebo u daně nepřímé.

(6) Finanční správa jest oprávněna uveřejniti trestní nález nebo rozsudek pro přestupky podle § 25 na útraty pachatelovy v jednom nebo několika časopisech.

(7). Při opětném potrestání může býti živnostenskému úřadu navrženo, aby pachateli bylo odňato živnostenské oprávnění.

(8) V trestním nálezu nebo rozsudku může býti zároveň vyměřen náhradní trest vězení od jednoho dne do šesti měsíců pro případ nedobytnosti peněžité pokuty. Je-li peněžitá pokuta nedobytná jen částečně, vykoná se náhradní trest jen v té výměře, která poměrně odpovídá nedobytné části.

(9) Peněžité pokuty plynou do státní pokladny.

(10) Trestní řízení provádí s výjimkou uvedenou v odstavci 5 příslušná berní správa. Ministerstvo financí může několik obvodů berních správ spojiti v jediný trestní okres a určiti jednu z berních správ, ležících v jeho obvodě, aby pro celý trestní okres prováděla trestní vyšetřování a vydávala trestní nálezy. Jde-li o berní správy na Slovensku; může taková opatření učiniti pověřenectvo pro finance. O odvoláních, jež mají odkládací účinek; platí ustanovení § 21 a rozhoduje o nich s konečnou platností finanční úřad II. stolice. Na Slovensku však o odvoláních rozhoduje s konečnou platností pověřenectvo pro finance.

(11) Peněžité pokuty se zajišťují i vymáhají a náhradní tresty se vykonávají podle ustanovení platných pro přímé daně; v případech uvedených v odstavci 5 platí obdobně ustanovení o cle nebo příslušné dani nepřímé.

(1) Jedná-li někdo proti zákonu nebo neuposlechne-li úředních nařízení nebo vyzvání, může býti, není-li toto jednání nebo opominutí trestné podle § 25, ihned potrestán pořádkovou pokutou do výše 10.000 Kčs. V každém novém případě a při každém dalším marném upomínání může mu býti uložena nová pořádková pokuta do výše 20.000 Kčs. Jde-li a uložení pořádkové pokuty osobám odpovědným za správu osob právnických, nesmí celková výše všech pořádkových pokut, uložených v témž případě všem osobám, odpovědným za správu téže právnické osoby, přesahovati uvedenou částku 10.000 Kčs, po případě 20.000 Kčs.

(2) Pořádková pokuta může býti uložena též v případech, kdy daňové splátky (20, odst. 1) nebyly odvedeny vůbec anebo byly odvedeny zřejmě nesprávně; při tom budiž přihlíženo k pravděpodobné celkové daňové povinnosti poplatníkově podle tohoto zákona.

(3) Stejnou pokutou bude potrestán, kdo nemaje k tomu zákonného důvodu odepře vypovídati jako svědek, znalec, přezvědná osoba nebo odhadce (§ 30, odst. 3).

(4) Pořádková pokuta se neuloží, bylo-li před doručením nálezu o pořádkové pokutě zanedbání odčiněno nebo povinnosti učiněno zadost.

(5) Pořádkovou pokutu uloží úřad, který jí pohrozil, nebo úřad, u něhož se mělo státi opominuté jednání, nebo úřad, v jehož obvodu jest osoba, jíž se pořádková pokuta ukládá. O odvolání z nálezu o pořádkové pokutě platí ustanovení § 21, odst. 2 a 4.

(6) Pořádkové pokuty plynou do státní pokladny.

(7) Pořádkové pokuty mohou býti vymáhány po uplynutí 30 dnů ode dne, kdy nález o pořádkové pokutě byl doručen; jinak platí obdobně pro jich vymáhání a zajištění příslušná ustanovení o přímých daních.

(1) Trestnost podle § 25 pomíjí:

1. smrtí pachatelovou;

2. mimořádným prominutím;

3. odčiní-li pachatel přestupek dříve než mu úřední orgán sdělil, že provede u něho daňovou kontrolu (§ 16), a ve všech jiných případech dříve, než mu byla doručena obsílka nebo vyrozumění o zavedeném trestním řízení, a zaplatí-li zároveň zkrácenou, zatajenou nebo ohroženou daň příslušnému bernímu úřadu;

4. promlčením.

(2) Na žádost strany může býti upuštěno od dalšího trestního řízení, zaplatí-li strana dříve, než byl vydán trestní nález nebo rozsudek, mimo zkrácenou, zatajenou nebo ohroženou daň přiměřenou upouštěcí částku a vzdá-li se dalších opravných prostředků. Upouštěcí částku stanoví podle volného uvážení úřad, který provádí trestní řízení, přihlížeje k výši daně, která byla nebo mohla býti zkrácena, zatajena nebo ohrožena, k výši peněžité pokuty, jež by jinak byla pravděpodobně uložena, a k majetkovým poměrům obviněného. Stanovení upouštěcí částky je podrobeno schválení finančního úřadu II. stolice, který zároveň určí lhůtu, do které nutno upouštěcí částku zaplatiti; na Slovensku přísluší schválení upouštěcí částky a určení lhůty k jejímu zaplacení pověřenectvu pro finance. Nezaplatí-li strana schválenou upouštěcí částku ve stanovené lhůtě, pokračuje se v trestním řízení a obnovení upouštěcího řízení je vyloučeno.

3) Nepřevyšuje-li při přestupku ohrožení daně (§ 25, odst. 4) částka, o niž byla zákonná daň ohrožena, úhrnem částku 2000 Kčs a nečiní-li současně více než 15% zákonné daně, nebude obviněnému uložena peněžitá pokuta vůbec, prokáže-li, že částku, o kterou byla daň ohrožena, dodatečně zaplatil, a to nejdéle ve lhůtě vyšetřujícím úřadem stanovené.

(1) Právo státu vyměřiti daň se promlčuje v 5 letech. Promlčení se počíná od uplynutí kalendářního roku, v kterém strana splnila, svou povinnost podati přiznání.

(2) Nebyla-li vinou strany daň vyměřena zcela nebo z části, počíná lhůta běžeti teprve po uplynutí toho kalendářního roku, v kterém úřad nabyl možnosti daň vyměřiti. Uplynulo-li však dříve, než úřad nabyl možnosti daň vyměřiti, 10 let od konce kalendářního roku, v kterém vznikl nárok státu na daň (§ 11), nelze vyměřovací právo vykonati.

(3) Právo vyměřiti daň, o kterou bylo bez viny strany vyměřeno méně, se promlčí ve 3 letech od uplynutí kalendářního roku, v kterém se stala daň splatnou.

(4) Promlčení se přetrhuje v případech odstavců 1 až 3 takovými úkony provedenými úřadem k vyměření daně, o kterých byla strana zpravena. Od uplynutí kalendářního roku, v kterém byl proveden poslední úřední úkon tohoto druhu, počíná běžeti nová lhůta promlčecí.

(5) Právo státu požadovati splatnou daň se promlčuje v 6 letech od uplynutí kalendářního roku, v kterém se stala daň splatnou. Nebyla-li vinou strany daň vyměřena zcela nebo z části, počíná lhůta běžeti teprve po uplynutí toho kalendářního roku, v kterém úřad nabyl možnosti daň vyměřiti.

(6) Promlčení splatné daně se přetrhuje upomenutím poplatníka, zavedením exekuce, povolením platební lhůty nebo uplatněním ručení. Po uplynutí kalendářního roku, v kterém byla vydána poslední upomínka, učiněn poslední exekuční krok, uplynula poslední povolená platební lhůta, nebo v kterém bylo uplatněno naposled ručení, počíná běžeti nová lhůta promlčecí.

(7) Je-li daň zaručena ruční zástavou, nemůže býti státu, pokud má zástavu v rukou, namítáno; že opominul uplatniti právo zástavní, a nemůže se právo zástavní promlčet. Také právo dlužníkovo zástavu vyplatiti se nepromlčuje. Pokud však pohledávka převyšuje obecnou hodnotu zástavy, může promlčením zaniknouti. Je-li splatná daň zajištěna knihovním zápisem, nemůže se do 30 let po knihovním zápisu proti uplatňování tím získaného práva namítati, že se zatím pohledávka promlčela.

(8) Trestnost činů v § 25 uvedených zaniká promlčením v 5 letech, a to, jde-li o činy, záležející v konání, od uplynutí kalendářního roku, v němž byl trestný čin spáchán, a jde-li o trestné činy, záležející v opominutí, od uplynutí kalendářního roku, v němž se opominutí stalo. Dopustí-li se vinník nového trestného činu v § 25 uvedeného, nepromlčuje se starší trestný čin před promlčením novějšího. Promlčení trestnosti činů uvedených v § 25 se přetrhuje vydáním obsílky, svědčící obviněnému a vyznačující trestný čin a den výslechu, nebo jiným sdělením obviněnému, že se proti němu zavádí trestní řízení. V každém případě se však promlčuje trestnost činů, pro které do 10 let od uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl trestný čin spáchán nebo se opominutí stalo, nebylo zavedeno trestní řízení.

(9) Trestnost činů uvedených v § 27 zaniká promlčením v jednom roce ode dne, kdy trestný čin byl spáchán nebo se opominutí stalo.

(10) Výkon trestů uložených pro trestné činy, uvedené v §§ 25 a 27, se promlčuje v 5 letech ode dne, kdy nález nabyl moci práva.

(11) Do promlčecích lhůt uvedených v odstavcích 8 až 10 se nevčítá doba pobytu vinníka v cizině, pokud trvá alespoň 30 dnů v jednom kalendářním roce.

(12) O promlčení práva státu vyměřiti a vymáhati daň vybíranou při dovozu (§ 1, odst. 1, č. 3) platí ustanovení o opravě nebo dodatečném vyměření celní pohledávky a o promlčení celní pohledávky.

(13) O promlčení práva státu vyměřiti a vymáhati paušalovanou daň (§ 19, odst. 8), vybíranou zároveň s některou daní nepřímou nebo jinou veřejnou daní nebo dávkou, platí příslušná ustanovení pro obor dotyčné daně nebo dávky.

(1) Všechny veřejné úřady a ústavy, dále pak sdružení podnikatelů jsou povinny poskytovati finančním úřadům v rámci své působnosti každou pomoc při vyměřování a vymáhání daně a provádění dozoru.

(2) Finanční orgány jsou oprávněny žádati od osob zúčastněných na právním jednání, které se týká dodávky nebo výkonu, aby podaly vysvětlení potřebná k vyměření daně a předložily spisy týkající se tohoto právního jednání; žádané doklady musí býti v příslušném výměru přesně označeny.

(3) Konečně jest každý povinen v daňových věcech vypovídati jako svědek, znalec, osoba přezvědná nebo jako odhadce. Výpověď smějí však odepříti osoby, které jsou spříbuzněny s poplatníkem v přímé linii, manžel nebo manželka a jejich bratři a sestry, dále bratři a sestry poplatníkovy. Jiné osoby mohou odepříti takové výpovědi, jimiž by byla jim nebo osobě, ke které jsou v některém z uvedených poměrů, způsobena přímá a poměrně značná škoda majetková nebo hanba nebo by vzniklo nebezpečí trestního stíhání nebo by byla porušena jejich povinnost k mlčelivosti, státem uznaná, nebo bylo vyzrazeno podnikatelské tajemství.

(4) Na osoby exteritoriální se ustanovení odstavců 2 a 3 nevztahují.

V případech, tímto zákonem neupravených platí obdobně:

1. jde-li o daň z obratu, vybíranou při dovozu (§ 1, odst. 1, č. 3), ustanovení o cle;

2. jde-li o paušalovanou daň z obratu (§ 19, odst. 8), vybíranou zároveň s některou daní nepřímou nebo jinou veřejnou daní nebo dávkou, ustanovení o dotyčné dani nebo dávce;

3. ve všech ostatních případech ustanovení o přímých daních.

(1) Vládní nařízení ze dne 7. července 1933, č. 127 Sb., kterým se stanoví předměty, jejichž dovoz není podroben dani z obratu, ve znění vládního nařízení ze dne 18. prosince 1936, č. 341 Sb., kterým se také stanoví předmět, jichž dovoz jest podroben snížené dani z obratu, nabývá opět účinnosti.

(2) Rovněž vládní nařízení ze dne 4. července 1924, č. 156 Sb., jímž se provádí zákon o dani z obratu a dani přepychové, ve znění vládních nařízení č. 247/1926 Sb., č. 189/1930 Sb., č. 58/1932 Sb., č. 175/1932 Sb. a č. 269/1935 Sb. nabývá opět účinnosti. Použije se ho však jen pro ta ustanovení tohoto zákona, která jsou shodná nebo svým obsahem odpovídají ustanovením zákona, uvedeného v odstavci 4, č. 1, a pouze tak, aby použití bylo v souladu s ustanoveními tohoto nového zákona.

(3) Ostatní právní předpisy o dani z obratu a dani přepychové (též paušalované dani z obratu a paušalované dani přepychové), platné dne 29. září 1938, se zrušují. Nutno jich však použíti v rozsahu, který vyplývá z ustanovení § 36, odst. 2, i za účinnosti tohoto zákona, jde-li o daň z obratu (paušalovanou daň z obratu) nebo daň přepychovou (paušalovanou daň přepychovou) za dobu, ve které byly ony předpisy v účinnosti, o trestné činy v oboru těchto daní za zmíněnou dobu nebo vývoz v ní provedený.

(4) Zrušují se tudíž zejména:

1. zákon ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb., o dani z obratu a dani přepychové, ve znění zákonů č. 246/1926 Sb., č. 188/1930 Sb., č. 56/1932 Sb. a č. 265/1935 Sb.;

2. zákon ze dne 21. prosince 1935, č. 267 Sb., o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, ve znění zákona č. 281/1937 Sb.;

3. vládní nařízení ze dne 27. března 1930, č. 32 Sb., kterým se vydává nový seznam přepychových předmětů, ve znění vládních nařízení je měnících a doplňujících (naposledy ve znění vládního nařízení č. 270/1935 Sb.);

4. vládní nařízení ze dne 27. května 1932, č. 70 Sb., kterým se stanoví pevné sazby daně z obratu při dovozu, ve znění vládního nařízení č. 120/1935 Sb.;

5. všechny vyhlášky ministra financí o paušalování daně z obratu a daně přepychové, vydané podle §,19, odst. 8 zákona o dani z obratu a dani přepychové, uvedeného pod č. 1, a platné dne 29. září 1938.

(5) Zrušují se též všechna osvobození od daně z obratu a daně přepychové (též paušalované daně z obratu a paušalované daně přepychové), a všechny úlevy na těchto daních, platné dne 29. září 1938. Platnosti nepozbývají povolení, aby místo úplat, přijatých v daňovém období, byly přiznávány ceny za dodávky a výkony účtované. Pro uplatnění nároku na včítání (odčítání), vzniklého po 31. prosinci 1945, platí obdobně ustanovení § 33, odst. 6, č. 2 až 4.

(6) Ustanovení o dani z obratu, která byla dne 29. září 1938 obsažena v právních předpisech jiného druhu a která dne 1. února 1946 jsou v účinnosti, se vztahují i na daň z obratu podle tohoto zákona.

(1) Předpisy o dani z obratu a dani přepychové (též paušalované dani z obratu a paušalované dani přepychové) z doby nesvobody, které jsou dne 31. ledna 1946 použivatelné v zemích České a Moravskoslezské nebo platné na území Slovenska, pozbývají uplynutím tohoto dne použivatelnosti (platnosti), pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Pozbývají tudíž uplynutím dne 31. ledna 1946 použivatelnosti (platnosti), pokud není dále stanoveno jinak:

1. v zemích České a Moravskoslezské zejména:

a) vládní nařízení ze dne 25. září 1940, č. 314 Sb., o dani z obratu, ve znění nařízení je měnících a doplňujících (dále jen dosavadní vládní nařízení o dani z obratu);

b) vládní nařízení ze dne 25. září 1940, č. 315 Sb.; jímž se vydávají další ustanovení o dani z obratu (druhé nařízení o dani z obratu), ve znění nařízení je měnících a doplňujících (dále jen dosavadní druhé nařízení o dani z obratu);

c) předpisy o vyrovnávací dani (t. j. německé dani z obratu při dovozu);

2. na území Slovenska zejména:

a) zákon ze dne 15. října 1942, č. 210 Sl. z. o dani z obratu a dani přepychové (dále jen dosavadní slovenský zákon o dani z obratu a dani přepychové);

b) vládní nařízení ze dne 18. prosince 1942, č. 250 Sl. z., kterým se provádí zákon o dani z obratu a dani přepychové;

c) všechny vyhlášky ministra financí o paušalování daně z obratu a daně přepychové, vydané po 29. září 1938, pokud tam jsou dne 31. ledna 1946 platné. Platnosti však nepozbývá vyhláška ministra financí ze dne 27. března 1944, č. 33 Sl. z., o paušalování daně z obratu u drobných zemědělců na rok 1943, pokud se jí řídí nebo bude říditi i paušalování daně z obratu u drobných zemědělců na Slovensku na roky 1944 a 1945.

(3) Uplynutím dne 31. ledna 1946 pozbývají platnosti také osvobození od daně z obratu a daně přepychové (též paušalované daně z obratu a paušalované daně přepychové) a úlevy na těchto daních, povolené podle § 4, odst. 2 a 3 dosavadního slovenského zákona o dani z obratu a dani přepychové.

(4) Platnosti však nepozbývají osvobození od daně z obratu, povolená podle § 4, odst. 4 dosavadního slovenského zákona o dani z obratu a dani přepychové, pokud tato osvobození jsou dne 31. ledna 1946 v platnosti.

(5) Platnosti nepozbývají povolení, aby místo úplat, přijatých ve vyměřovacím (daňovém) období, byly přiznávány ceny za dodávky a výkony účtované.

(6) Pro uplatnění nároku na včítání (odčítání), vzniklého po 31. prosinci 1945, jsou použivatelná (platná) dosavadní ustanovení s těmito. odchylkami:

1. podmínkou nároku na včítání podle čl. 40 dosavadního druhého nařízení o dani z obratu je též, aby zušlechtění bylo provedeno před 1. únorem 1946 a mzda za ně byla zaplacena před 1. březnem 1946;

2. v ostatních případech je podmínkou nároku na včítání (odčítání) též, aby předmětu bylo nabyto před 1. únorem 1946 a úplata za něj byla dodavateli zaplacena před 1. březnem 1946, nebo aby předmět byl dovezen před 1. únorem 1946;

3. nárok platí i v případech, kdy podnikatel nakoupený nebo dovezený předmět zpracuje (zušlechtí atd.) nebo si dá zpracovati (zušlechtiti atd.) ve mzdě na předmět, z jehož dodávky nebo vlastní spotřeby bude již povinen platiti daň z obratu podle tohoto zákona;

4. včítání (odčítání) lze uplatniti pouze u splátek na daň z obratu za dobu od 1. ledna 1946 do 31. března 1946. Nárok na včítání (odčítání) do (od) splátek za dobu pozdější zaniká.

(7) Vládní nařízení ze dne 12. ledna 1943, č. 12 Sb., jímž se provádějí některé změny v oboru daní, poplatků a dávek, a vyhláška ministra financí ze dne 20. ledna 1943, č. 22 Sb., o dobropisu u přímých daní a daně z obratu, pozbývají uplynutím dne 31. ledna 1946 použivatelnosti pro obor daně z obratu, pokud není dále stanoveno jinak.

(8) Použivatelná ustanovení §§ 1, 3, 4, 7, 8 a 11 prvního nařízení ministra financí ze dne 30. září 1944, č. 236,Sb., o zjednodušeních v oboru daní a poplatků, pozbývají uplynutím dne 31. ledna 1946 použivatelnosti pro obor daně z obratu.

(1) Ustanovení §§ 1, 2 a 5 dekretu presidenta republiky ze dne 13. října 1945, č. 98 Sb., o přechodných opatřeních v oboru daně z obratu, a přechodné předpisy podle § 4, odst. 2 téhož dekretu se vztahují, s omezením stanoveným v § 36, odst. 3 tohoto zákona, toliko:

a) na daň z obratu za dobu od 5. května 1945 do 31. ledna 1946, t. j. na daň z obratu, u níž v tomto období vznikla daňová povinnost (§ 11 dosavadního vládního nařízení o dani z obratu);

b) na trestné činy týkající se daně z obratu za dobu od 5. května 1945 do 31. ledna 1946;

c) na náhrady podle § 22 dosavadního vládního nařízení o dani z obratu, které se týkají vývozu (čl. 60, odst. 1 a čl. 67, odst. 1 dosavadního druhého nařízení o dani z obratu) provedeného v době od 5. května 1945 do 31. ledna 1946.

(2) Ustanovení S 6, odst. 1 dekretu presidenta republiky č. 98/1945 Sb. se pozměňuje tak, že 2% přirážka pro zmeškání z celkového nedoplatku zbývajícího ke dni 30. září 1945 se nepředepíše.

(3) Ustanovení § 5, odst. 2 dekretu presidenta republiky ze dne 14. srpna 1945, č. 52 Sb., o zatímním vedení státního hospodářství, zůstává nedotčeno.

(4) Nařízení Slovenské národní rady ze dne 2. července 1945, č. 60 Sb. n. SNR, o vyměřování daně z obratu (daně přepychové) na rok 1944, zůstává nedotčeno.

(5) Slovenské právo o dani z obratu a dani přepychové podle § 1, odst. 1 vyhlášky pověřence pro finance ze dne 10. listopadu 1945, č. 135 Sb. n. SNR, o úpravě právního pořádku v oboru daně z obratu a daně přepychové na území Slovenska, které bylo dočasně okupováno Maďarskem a Německem a o paušalování daně z obratu u tuzemské mleté kořeninové papriky, se vztahuje, s omezením stanoveným v § 36, odst. 3 tohoto zákona, toliko:

a) na daň z obratu a daň přepychovou (též paušalovanou daň z obratu a paušalovanou daň přepychovou) za dobu ode dne osvobození (§ 1, odst. 3 vyhlášky) do 31. ledna 1946, t. j. na daň, u níž v tomto období vznikla daňová povinnost (§ 11 dosavadního slovenského zákona o dani z obratu a dani přepychové);

b) na trestné činy týkající se daně za dobu uvedenou v písm. a);

c) na vrácení a náhrady daně při vývozu podle § 22 dosavadního slovenského zákona o dani z obratu a dani přepychové, které se týkají vývozu provedeného v období uvedeném v písm. a).

(6) Nařízení Slovenské národní rady ze dne 25. července 1945, č. 84 Sb. n. SNR, kterým se upravují promlčecí lhůty u daní, dávek, poplatků a cel po čas branné pohotovosti státu, zůstávají nedotčena i co do ustanovení, která se týkají daně z obratu a daně přepychové.

(7) Ustanovení, která se týkají daně z obratu a jsou obsažena v jiných právních předpisech, vydaných ve Sbírce zákonů a nařízení státu Československého, ročník 1945, pokud se týče ve Sbírce zákonů a nařízení republiky československé, ročník 1945 a leden 1946, anebo ve Sbírce nařízení Slovenské národní rady; ročníky 1944 a 1945 a leden 1946, se vztahují i na daň z obratu podle tohoto zákona.

Ve věcech, ve kterých podle tohoto zákona, rozhoduje na Slovensku místo ministra financí pověřenec pro finance, dohodnou se navzájem ministr financí s pověřencem pro finance v zájmu jednotného výkladu zákona a v zájmu stejnoměrného daňového zatížení na celém státním území o zásadách rozhodování.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1946.

(2) Jde-li o daň z obratu a daň přepychovou (též paušalovanou daň z obratu a paušalovanou daň přepychovou) za dobu před 1. únorem 1946, o trestné činy v oboru těchto daní za dobu před 1. únorem 1946 nebo o vývoz provedený před 1. únorem 1946, nutno použíti s odchylkami, které vyplývají z odstavců 7, 8 a 9, těch věcných (hmotně-právních) ustanovení, která v rozhodné době byla v účinnosti. Rozhodnou dobou jest:

1. pro daň doba vzniku daňové povinnosti;

2. pro trestné činy doba vzniku daňové povinnosti co do daně, která byla zkrácena, zatajena nebo ohrožena;

3. pro náhrady daně podle § 22 dosavadního vládního nařízení o dani z obratu a pro vrácení a náhrady daně při vývozu podle § 22 dosavadního slovenského zákona o dani z obratu a dani přepychové doba provedení vývozu.

(3) Pro řízení se však použije ustanovení platných v době, kdy se správní úkon provádí. Ministr financí, na Slovensku pověřenec pro finance, se zmocňuje, aby učinil správní opatření k zamezení nesrovnalostí, které by v důsledku ustanoven předchozí věty mohly vzniknouti.

(4) Bylo-li zboží, které podnikatel dal zaslati odběrateli nebo na jeho příkaz osobě třetí prostřednictvím dopravce (na př. železnice, pošty) nebo přepravce (na př. loďaře), počátkem dne 1. února 1946 ještě u dopravce nebo přepravce, považuje se dodávka nebo vývoz za provedený ještě před 1. únorem 1946. Totéž platí v případě, kdy podnikatel dal zaslání zboží odběrateli nebo na jeho příkaz osobě třetí obstarati zasilatelem a zboží bylo počátkem dne 1. února 1948 ještě u zasilatele, dopravce nebo přepravce.

(5) Daňovým obdobím podle:tohoto zákona jest napoprvé místo kalendářního roku 1946 toliko údobí od 1. února 1946 do 31. prosince 1946. Pro toto první daňové období snižuje se hranice celkového obratu, směrodatná pro osvobození podle § 4, č. 15, se 150.000 Kčs na 137.500 Kčs a hranice souhrnu úplat, směrodatná pro osvobození podle § 7, č. 3, 4 a 5, s 80.000 Kčs na 73.500 Kčs.

(6) Splátkovým obdobím podle § 20, odst. 1 jest napoprvé u podnikatelů s většími obraty kalendářní měsíc únor 1946, u ostatních podnikatelů údobí od 1. února 1946 do 31. března 1946.

(7) Daň z obratu a daň přepychová (též paušalovaná daň z obratu a paušalovaná daň přepychová) za kalendářní měsíc leden 1946 jest na celém státním území zásadně splatna dne 20. února 1946.

(8) Ustanovení § 20, odst. 1 a 4 tohoto zákona platí i pro daň z obratu a daň přepychovou (též paušalovanou daň z obratu a paušalovanou daň přepychovou) z dodávek a výkonů (dodávek a jiných plnění), u nichž daňová povinnost vznikla ještě před 1. únorem 1946, avšak u nichž nárok státu na. daň lze uplatniti až po 31. lednu 1946. Ustanovení § 20, odst. 3 tohoto zákona o splatnosti dodatku k dani již vyměřené se použije na všechny dodatky daně z obratu a daně přepychové, (též paušalované daně z obratu a paušalované daně přepychové), vyměřené po 31. lednu 1946, bez ohledu na to, kterého daňového (vyměřovacího) období se týkají:

(9) Nárok státu na přirážku pro zmeškání z nedoplatků daně z obratu (s příslušenstvím a náhradou nákladů upomínacích a exekučních), splatné v zemích České a Moravskoslezské v době od 1. ledna 1943 do 31. ledna 1946, se řídí nadále ustanoveními vlád. nař. č. 12/1943 Sb., a pokud jde o daň z obratu splatnou do 31. ledna 1946 v území zemí České a Moravskoslezské, která byla v roce 1938 obsazena cizí mocí, příslušnými dosud tam používanými ustanoveními o přirážce pro zmeškání. U daně z obratu (též u daně přepychové jakož i paušalované daně z obratu a paušalované daně přepychové), splatné na celém státním území po 31. lednu 1946, přísluší státu nárok na poplatek z prodlení a 5% zvýšení podle § 20, odst. 6 tohoto zákona a poplatníku nárok na dobropis podle § 21, odst. 6 tohoto zákona.

(10) Ministr financí se zmocňuje, aby po dohodě s ministrem zemědělství vyhláškou v Úředním listě upravil způsob zdanění daní z obratu za kalendářní rok 1945 a za kalendářní měsíc leden 1946, jehož může býti použito u drobných zemědělců v zemích České a Moravskoslezské. Pojem drobného zemědělce bude stanoven toutéž vyhláškou. Tento způsob zdanění se stane pro drobného zemědělce závazným, požádá-li tento zemědělec o jeho použití ve lhůtě a způsobem, jak ustanoví zmíněná vyhláška.

(11) Ministr financí, na Slovensku pověřenec pro finance, se zmocňuje, aby správními opatřeními odstraňoval obtíže u daně z obratu a daně přepychové (též paušalované daně z obratu a paušalované daně přepychové) za rok 1946 a léta předchozí, jejímuž právoplatnému vyměření jest na překážku nepřítomnost nebo neznámý pobyt podnikatele nebo nedostatek podkladů pro právoplatné vyměření.