Doporučuji proto, abyste přijali i tento zákon tak, jak byl upraven soc.-politickým výborem po dohodě se zástupci úřadů. Je to další krok soc.-politického výboru k odstranění některých nedostatků, které jsme převzali z dob předmnichovské republiky, a je naší povinností, abychom i zde přispěli k nápravě a učinili všechno pro to, aby byla v krátké době odstraněna ještě celá řada dalších nedostatků. (Potlesk.)

Podpredseda Gottier: Zpravodajcom za výbor rozpočtový je pán posl. Weiland. Udeľujem mu slovo.

Zpravodaj posl. Welland: Paní a pánové!

Rozpočtový výbor projednal ve schůzi dne 15. května 1946 návrh zákona tak, jak byl původně předložen, i jeho přepracované znění, navržené výborem soc.-politickým. Toto přepracované znění se nedotýká podstaty původního návrhu, jen ji rozšiřuje novým § 4 i na zaměstnance svazků územní samosprávy a přesněji formuluje jednotlivé paragrafy. Rozpočtový výbor schválil proto beze změny návrh zákona, jak byl navržen výborem soc.-politickým, a doporučuje Prozatímnímu Národnímu shromáždění jeho přijetí. (Souhlas.)

Podpredseda Gottier: K slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 5 paragrafov, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 5 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Dočasné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej v čítaní prvom.

Z usnesenia predsedníctva podľa § 54, odst. 1 rokov. poriadku vykonáme ihneď druhé čítanie.

Ad 15. Druhé čítanie osnovy zákona o vymerovaní výslužného štátnych zamestnancov (tlač 442).

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Václavů: Není jich.

Zpravodaj posl. Welland: Nejsou.

Podpredseda Gottier: Kto v druhom čítaní súhlasí s osnovou zákona tak, ako ju Dočasné Národné shromaždenie prijalo v čítaní prvom, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Dočasné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona tiež v čítaní druhom.

Tým je vybavený 15. odstavec poriadku.

Pristúpime k prejednávaniu šestnásteho odstavca poriadku, ktorým je

16. Zpráva výborov soc. politického, ústavno-právneho a rozpočtového (podľa § 35 rokov. poriadku) o návrhu poslancov Zápotockého, Erbana, Vandrovce, Vojanca, Dvorína, Weissa a druhov na vydanie zákona (tlač 249) o jednotnej odborovej organizácii.

Zpravodajom za výbor soc.-politický je pán posl. Cipro. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Cipro: Paní a pánové!

Jednotné odborové hnutí má proti dřívějšímu období posici i úlohu zcela odlišnou. Mocenská síla na straně jedné a vědomí odpovědnosti na straně druhé jsou příčinou, že všechny orgány hnutí musí soustavně sledovat a s kritického hlediska rozbírat všechny skutečnosti určující vývoj na poli hospodářském, sociálním i kulturním a podle toho uzpůsobovat a řídit se souhlasem členstva nové cesty odborového hnutí.

Má-li však jednotná odborová organisace za změněných poměrů plnit všechny úkoly, které od ní pracující lid, ale také - jak bylo s nejvyšších úředních míst nesčetněkrát zdůrazněno - stát očekává, musí jí to být samozřejmě umožněno. Proto na základě zajištění jednotných odborových organisací podáváme návrhy a dobrozdání při vydávání předpisů nositelů výkonné moci, jakož i při výkonu veřejné správy sociální, hospodářské, zdravotní a kulturní. Mnohým potížím a nesrovnalostem bude zabráněno, když si tyto orgány vyžádají dobrozdání jednotné odborové organisace, a stejně tak když bude dána možnost vysílati zástupce do všech kolegiálních orgánů s veřejnoprávní působností na místa vyhrazená pracujícím, pokud nebudou obsazena volbou podle předpisů o tom vydaných.

Právo na styk a spolupráci s podobnými hnutími a organisacemi v jiných státech a se zařízeními mezinárodními prokazuje již nyní, že navázané a dosud jen po několik měsíců udržované mezinárodní styky přinesly již mnoho dobrého a užitečného pro stát jak po stránce hospodářské, tak i politické a kulturní. Uznání, kterého se po této stránce dostalo jednotnému odborovému hnutí od hlavy státu i od ministra zahraničních věcí, je toho dokladem.

Bez těsné spolupráce a podpory se strany úřadů, nositelů pojištění, veřejných korporací, jakož i závodních orgánů, zastupujících zaměstnance, nemohla by jednotná odborová organisace plnit úkoly od ní očekávané, a proto zákon ukládá těmto orgánům povinnost spolupráce.

Ustanovením o převzetí jmění odborových organisací nenárodních, jakož i Národní odborové ústředny zaměstnanecké potvrzuje se pouze dnešní stav v historických zemích ve smyslu výnosu ministerstva vnitra ze dne 19. 5. 1945.

Odlišná jsou dosud majetkově-právní ustanovení na Slovensku, kde Ústredie odborových sväzov Slovenska nepřevzalo majetek odborových sdružení, ježto podle § 5 nař. č. 51/ 1945 Sb. n. S. N. R. přešel tento majetek na stát. Poněvadž však jde o majetek získaný z příspěvků, které platili po dlouhá desetiletí dělníci a zaměstnanci jako členové dřívějších odborových organisací, a poněvadž na všeodborovém sjezdu, konaném ve dnech 19.-22. dubna t. r. došlo k manifestačnímu sloučení slovenských i českých odborů v jednotné odborové hnutí, platí ustanovení § 7, odst. 1 a 2 též na Slovensku.

U příležitosti všeodborového sjezdu prohlásil a zdůraznil opětovně pan ministerský předseda, jakož i ostatní páni ministři, že výstavba republiky a překonávání nejrůznějších potíží, vyvolaných válkou a německou okupací, byly by nemyslitelné a neproveditelné bez spoluúčasti jednotné odborové organisace.

Takto tlumočené stanovisko úředních míst jen potvrzuje, že odborové hnutí plní řadu veřejnoprávních úkolů, a proto se v § 9 navrhovaného zákona plným právem žádá, aby jednotné odborové organisaci bylo v písemném styku s veřejnoprávními a jinými vyjmenovanými úřady přiznáno osvobození od poplatků kolkových za úřední výkony ve věcech správních, s výjimkou řízení soudního, a od poplatkového ekvivalentu.

Navrhovaným zákonem má být Revolučnímu odborovému hnutí jako jednotné odborové organisaci pracujícího lidu v republice Československé dána právní subjektivita. Nejde o vytvoření zvláštní veřejnoprávní korporace, která by byla nadána vrchnostenskou pravomocí, nýbrž o sdružení svého druhu, jehož právní existence by se neopírala pouze o spolkový zákon, nýbrž právě o navrhovanou speciální normu. To vyplývá již z té okolnosti, že členství v jednotné odborové organisaci je dobrovolné, kdežto u veřejnoprávní korporace vzniká členství, jsou-li splněny určité podmínky, přímo ze zákona, aniž je třeba nějakého projevu účastníkova. Ústavou zaručené občanské právo spolčovací a shromažďovací není tímto zákonem dotčeno, poněvadž nepřiznává této jednotné odborové organisaci nějaký organisační monopol, i když na základě tohoto zákona může existovati jen tato jednotná odborová organisace a jen jí samé přísluší právo zakládati a rozpouštěti své odborové složky, orgány a pobočné spolky. Pokud by měly vzniknouti ještě jiné odborové organisace, může se tak státi za dodržení správních předpisů na základě spolkového zákona, avšak pouze této jednotné odborové organisaci by příslušela práva tímto zákonem zaručená.

Jednotné odborové hnutí je nestranické, nezasahuje nijak do práv politických stran, které jsou výhradními nositelkami politické vůle všeho občanstva. Okruh členstva jednotné odborové organisace a její činnost omezuje se pouze na osoby pracující v zaměstnaneckém poměru bez ohledu, zda jde o dělníky, duševní pracovníky, zaměstnance soukromé či veřejné.

Výbor sociálně-politický projednal ve schůzi dne 8. května 1946 návrh zákona o jednotné odborové organisaci a usnesl se doporučiti Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby návrh přijalo ve znění, navrženém sociálně-politickým výborem. (Potlesk.)

Podpredseda Gottier: Zpravodajcom za výbor rozpočtový je pán posl. dr Maiwald. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Maiwald: Slavná sněmovno!

Rozpočtový výbor projednal návrh zákona o jednotné organisaci odborové a usnesl se doporučiti Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby osnovu přijalo ve znění, vypracovaném soc.-politickým výborem. (Souhlas.)

Podpredseda Gottier: Zpravodajcom za výbor ústavne-právny je pán posl. dr Peška. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Peška: Slavné Národní shromáždění!

Teprve na samém konci své působnosti bude tato sněmovna projednávati jednu z nejvýznamnějších snov, které jí byly předloženy. Je to osnova zákona o jednotné odborové organisaci.

Odborové organisace jsou z jevů nejvíce příznačných pro období postupné industrialisace celého světa. Tato industrlalisace vyvolala v život obrovské nakupení širokých mas pracujícího lidu, žijících v přibližné stejných podmínkách a zaměstnaných touže nebo úzce příbuznou prací, a tak dala jim podnět, aby se na základě tohoto svého zaměstnání semkli v pevnou organisaci, bojující především o lepší podmínky práce a života vůbec. Ještě v osmnáctém století vidíme na tomto místě pouze spolky a společky několika desítek tovaryšů, založené především na základě dobročinném nebo náboženském a bez jakékoliv účasti na veřejném životě. Ale jen o půl druhého století později vidíme zde statisícové, ba milionové organisace širokých vrstev veškerého pracujícího lidu, aspirující na nejširší uplatnění ve vládě a státní správě.

Není zde na místě přehlížeti teorie, které byly rozvinuty o různých typech těchto organisací, organisací závodních nebo organisací podle jednotlivých zaměstnání. Je však důležité připomenouti jejich vztah k jiným veřejným institucím. U nás tento vztah nabyl zcela zvláštního zabarvení tím, že již dříve, zejména pak za prvé republiky, odborové organisace byly, ať formálně, ať jen fakticky, složkami různých politických stran. Ba i politické strany, jejichž celé založení nebylo blízké dělnictvu, snažily se organisovati dělnické odborové organisace ve svém rámci.

Tím ovšem odborové organisace byly nesmírně oslabeny. Teprve nové zřízení Československé republiky a revoluční převraty v této době nastavší přinesly zde nápravu. Byla vybudována jediná a jednotná organisace všeho pracujícího lidu, pracovníků jak manuálních, tak duševních, objímající dnes okolo dvou milionů členů. Jej nedávný sjezd svědčí o její velké vnitřní mohutnosti a síle.

Tímto zákonem se zákonodárný sbor vyrovnává s touto novou vedoucí skutečností. Dosud odborové organisace byly právně postaveny na půdu spolkového zákona. Ten však ve všem neodpovídá jejich potřebám. Tím spíše pak tuto novou mohutnou organisaci pracujících jest třeba postaviti na nový právní základ. Ovšem ocitáme se zde na půdě právnicky dosud málo zpracované. Jsme si vědomi, že osnova zákona, která je nám předložena, není zcela dokonalá. Leccos by bylo možné formulovati jinak, ať po stránce formální, ať po stránce obsahové. Přece však se chceme odvážiti tohoto experimentu, zejména pak si přejeme, aby ještě toto revoluční Národní shromáždění vyrovnalo svůj dluh na poli zákonodárném vůči Ústředí odborových organisaci. Jistěže mnohé bude možno postupem doby a na základě nabytých zkušeností lépe vyjádřiti a opraviti. To bude však úkolem budoucích zákonodárných sborů, ne úkolem naším. My chceme pouze položiti základ této právní úpravy.

V podstatě jednotná odborová organisace zůstává spolkem podle předpisů spolkového práva, které platí pro ni, pokud zákonem není stanoveno nic jiného, tedy subsidiárně. Jest v právnické terminologii právnickou osobou podle práva soukromého. Přece však jí náležejí některé působnosti, které jinak mohou náležeti jen tomu, co nazýváme veřejnoprávní korporací. Bude míti tedy povahu smíšenou, přechodnou, což není v našem právním řádě zjevem ojedinělým. Také korporace, lépe řečeno sdružení, která ji předcházejí a která zde byla až do vydání tohoto zákona, nabývají tímto zákonem právní osobnosti.

Jako zvlášť pozoruhodný rys na celé této úpravě je třeba vyzdvihnouti, že jednotná odborová organisace - Revoluční odborové hnutí - není organisací monopolní. Úmyslné byla ponechána možnost, aby vedle ní vznikaly i organisace jiné. Ovšem tyto jiné organisace by nepožívaly předností tímto zákonem daných a byly by prostými spolky, založenými podle ustanovení zákona o spolcích. Přece však je dána možnost jejich vzniku a tím i možnost soutěže organisace oné s těmito. Má tím býti v budoucnosti zabráněno zbahnění organisace, která by měla tak výlučné postavení, že by nebyla nucena stále o své postavení zápasiti a tím i stále své síly obnovovati. Odborně bude třeba postupovati i v jiných podobných otázkách.

Odborové organisace od samého počátku svého vývoje byly páteří socialismu a kolébkou socialistických ideí. Chceme-li dnes budovati socialistickou Československou republiku, pak právní úprava odborových organisací jest z nejdůležitějších článků tohoto budování.

Ústavně-právní výbor vám proto doporučuje tuto osnovu ke schválení. (Souhlas.)

Podpredseda Gottier: Pán posl. dr Zibrín sa hlási k faktickej poznámke.

Posl. dr Zibrín: Slávna snemovňa!

Vo výbore zástupcovia demokratickej strany neprotivili sa predmetnej osnove. Dnes ale musím konštatovať, že osnova táto prišla sem po 11. apríle 1946, keď prezident republiky a vláda so Slovenskou národnou radou sa dohodly, že len taká osnova bude predložená parlamentu, ktorej sa pred tým dostane schválenia príslušným povereníctvom zo Slovenska a predsedníctvom Slovenskej národnej rady.

Klub poslancov demokratickej strany konštatuje, že v danom prípade sa to nestalo, a teda osnova táto nemôže byť prejednaná, nie preto, že by sme sa stavali proti nej, ale trváme na tom, aby dohoda medzi Slovákmi a Čechmi, medzi Slovenskou národnou radou a prezidentom republiky bola dodržaná, a preto žiadame osnovu túto stiahnuť.

Okrem toho žiadam zistiť prezenciu. Nie je nás sto, nie sme oprávnení sa usnášať. (Potlesk poslancov demokratickej strany.)