Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle § 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 12. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dohoda o Evropské uhelné organisaci (tisk 446).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Červenka: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Neuman: Není jich.

Zpravodaj posl. Cígler: Nikoli.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 12. odstavec pořadu.

Nyní přistoupíme k projednávání třináctého odstavce pořadu, jímž je

13. Zpráva výboru průmyslu (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 437) o jednotné organisaci podnikového početnictví.

Zpravodajem je pan posl. dr Kellner. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Kellner: Slavná sněmovno!

Znárodněné podniky začaly již pracovat o vybudování své organisace, která má zaručit jejich úspěšné vedení a prosperitu. Jednou z velmi důležitých organisačních otázek je úprava evidence podnikové činnosti, kterou obstarává právě podnikové početnictví. Záleží zejména na tom, aby vedení podniku mělo dokonalý a včas zjištěný přehled o tom, jak se v podniku hospodaří. Proto je zapotřebí záznamy upravit tak, aby včas upozorňovaly na možnosti ztrát a přispěly k vyhledávání způsobu jejich odstranění. Aby mohly znárodněné podniky doplnit vybudování své organisace i po stránce početnické, je nutno, aby měly co nejdříve k disposici potřebné předpisy, neboť jim musí být poskytnut dostatek času na provádění úprav, a to jak po stránce osobní-zapracování personálu - tak po stránce věcné - opatřování strojů, potřebných formulářů, tiskopisů atd. Podnikové účetnictví, opírající se až dosud pouze o strohá a neúplná ustanovení obchodního zákona, se vedlo, možno říci, pasivně a strašně opožděné a jeho nevýhodou bylo, že se ho nedalo v této úpravě využít pro úspěšné vedení podniku.

Účetní evidence se v podnicích kromě toho prováděla až dosud nejednotně, podle nestejných zásad a většinou jenom proto, aby se vyhovělo povšechným ustanovením obchodního zákona. Za doby okupace se tato situace zhoršila ještě tím, že zde byly zavedeny povinné nebo dobrovolně různé úpravy organisace účetnictví, které dosavadní zkomplikovanou situaci ještě zhoršily. Nedostatky způsobené tímto neutěšeným stavem, vyplývajícím z nedokonalosti početnické organisace, jsou velmi často potvrzovány ztrátami, případně zhoršeným hospodářstvím v podnicích. Není pochyby, že při správném zorganisování účetních záznamů je možno jich použít i k řízení podniků, zejména k včasnému objevení ztrát i k pohotové kontrole jak jejich činnosti, tak jejich výsledků.

Správná organisace podnikového účetnictví má dvojí význam. Jednak pro podniky samé, jednak pro řízení a plánování hospodářství. Při účelné organisaci je totiž možno, na rozdíl od dnešního stavu, aby se záznamy prováděly rychleji, daleko úsporněji, aby se jich dalo, jak již uvedeno, využíti i k úspěšnému řízení podniku. S hlediska celkového hospodářství je pak přímo nezbytné, aby pro jeho řízení byla k disposici data o činnosti jednotlivých podniků získávaná podle stejných zásad, neboť jen tak je lze srovnávati.

Je proto jen vítati snahu vlády, případně Hospodářské rady, která od znárodnění průmyslu usilovně pracuje o tom, aby naznačený neutěšený stav podnikového účetnictví byl co nejdříve odstraněn vydáním jednotných směrnic o organisaci podnikového početnictví. Účelem předložené osnovy je umožnit a podporovat právě takovou jednotnou organisaci početnictví v našich podnicích. Protože se při tom musí přihlížet k zvláštním potřebám jednotlivých hospodářských odvětví i k jiným zřetelům, byla by přímá úprava této materie zákonem příliš obsáhlá, jednak nepružná. Proto dává osnova vládě zmocnění, aby zásady jednotlivého podnikového početnictví stanovila nařízením. Avšak ani forma vládního nařízení se nejeví dosti pružnou pro úpravu, která by vyhovovala všem nejrůznějším odvětvím a potřebám hospodářského života. Ve vládním nařízení budou proto moci býti obsaženy jen společné znaky, všeobecné zásady pro celý hospodářský život, kdežto podrobnosti, jimiž tyto zásady budou přizpůsobovány potřebám jednotlivých odvětví, budou vydávány na pokyn Hospodářské rady generálním sekretariátem ve formě směrnic. Aby však při tom mohly býti kromě toho respektovány všechny potřeby praxe, mají býti směrnice vydávány podle návrhů příslušných vrcholných hospodářských organisací, při čemž funkce generálního sekretariátu bude spočívat v koordinaci těchto ustanovení v rámci zásad, vytčených v nařízení. Kde by si potřeba vyžádala podrobnějších návodů, zejména pro plánování, budou na návrh příslušných organisací vydány generálním sekretariátem ve formě vysvětlivek.

To, že se tímto zákonem nezamýšlí zaváděti jednotný uniformovaný účetnický systém ve všech druzích podniků bez přihlédnutí k jejich hospodářské struktuře, k jejich dosavadní organisaci, nýbrž že jde zde jen o vytčení všeobecně platných jednotných zásad, jasně vyplývá z § 1, odst. 1. v duchu jejich bude míti každý podnik možnost, aby podle své vlastní struktury, organisace a zvláštních potřeb připravil své účetní záznamy. Výhodou bude dále i skutečnost, že takto nově organisované početnictví bude uznáváno i daňovými úřady. Dále lze očekávati velký přínos od této nové organisace i po stránce zhospodárnění podniku, neboť ona jistě přispěje k zmenšení počtu neproduktivních sil v podniku a tím k zlepšení prosperity.

Celková organisace jednotného podnikového početnictví může býti uskutečněna jen etapově po náležité věcné a osobní přípravě. Tomu odpovídá ustanovení § 3. Hospodářským úsekem, v němž je nejnaléhavěji nutno zavést organisaci podnikového početnictví, jsou právě národní podniky, v nichž se předpokládá, že jednotné početnictví bude zavedeno od 1. ledna 1947. Ustanovení § 4 má pak zabezpečit, aby zavedená jednotná organisace podnikového početnictví byla i náležitě zachována, aby nebyla porušována úpravami, které by se jí příčily.

Vzhledem k tomu, že vydání vládního nařízení, předvídaného v § 1, odst. 1, jakož i závazných směrnic podle § 2 si vyžádá další přípravné doby, zejména pro provádění přípravných prací v podnicích, a vzhledem k tomu, že znárodněný průmysl čeká, aby mohl v rámci své organisace uskutečnit i organisaci podnikového účetnictví, je naléhavě třeba, aby tato osnova byla uzákoněna. Dovoluji si proto, jménem průmyslového výboru doporučiti, slavné sněmovně, aby vládní návrh zákona, o jednotné organisaci podnikového početnictví, jak jej průmyslový výbor přijal ve své schůzi ze dne 15. května, rovněž beze změny přijala. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 8 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 8 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 13. Druhé čtení osnovy zákona o jednotné organisaci podnikového početnictví (tisk 445).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Kellner: Nejsou.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 13. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání čtrnáctého odstavce pořadu, jímž je

14. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o návrhu poslanců Jury, Pavláska, Hodinové-Spurné a Součka na vydání zákona (tisk 255), jímž se mění některá ustanovení zákona ze dne 19. prosince 1934, č. 279 Sb., o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech.

Zpravodajem za výbor soc.-politický je pan posl. Václavů. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Václavů: Paní a pánové!

Soc.-politický výbor projednal návrh poslanců Jury, Pavláska, Hodinové-Spurné a Součka na vydání zákona, jímž se mění některá ustanovení zákona z 19. prosince 1934, č. 279 Sb., o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech.

Tímto zákonem uniformuje nynější Prozatímní Národní shromáždění až dosud trojdílné hodnocení vojenské služby a je zde po prvé jednotně započítávána celkové vojenská služba a tím odstraněny veškeré nedostatky, které až dosud v jmenovaném zákoně byly.

Za soc.-politický výbor, který tento zákon projednal a přijal jako zákon Národní fronty, doporučuji, aby byl přijat plenem našeho parlamentu tak, jak jej navrhuje soc.-politický výbor. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan posl. Štětka, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. Štětka: Paní a pánové!

Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi 14. května návrh zákona, jímž se mění některá ustanovení zákona z 19. prosince 1934, čís. 279 Sb., o započítám vojenské služby v některých služebních poměrech (tisk 255), a usnesl se doporučiti Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby přijalo návrh ve znění navrženém v soc.-politickém výboru. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 3 články, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 14. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění některá ustanovení zákona ze dne 19. prosince 1934, č. 279 Sb., o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech (tisk 440).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Václavů: Nejsou.

Zpravodaj posl. Štětka: Není jich.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 14. odstavec pořadu.

Nyní přistoupíme k projednávám patnáctého odstavce pořadu, jímž je

15. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o návrhu poslanců Jury, Štětky, Hodinové-Spurné a Součka (podle § 35 jedn. řádu) na vydání zákona (tisk 273) o výměře výslužného státních zaměstnanců.

Zpravodajem za výbor soc.-politický je pan posl. Václavů. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Václavů: Paní a pánové!

Soc.-politický výbor, projednav návrh poslanců Jury, Štětky, Hodinové-Spurné a Součka na vydání zákona o výměře výslužného státních zaměstnanců, jednomyslně se usnesl na tom, aby byl vydán jako návrh Národní fronty.

Tímto zákonem odčiňujeme některé křivdy, které až dosud byly při započítávání výměry výslužného státních zaměstnanců. Přinášíme tím zvláště přínos pro poštovní zřízence a zaměstnance, u nichž byla lhůta pro vypočítávání pensijních požitků nejvyšší, a během doby došlo zde k několika změnám. (Předsednictví převzal místopředseda Gottier.) Proto se soc. politický výbor po dohodě se zástupci ministerstev vnitra a financí usnesl na některých změnách, které pak byly jednomyslně přijaty.