Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu.

Dále přistoupíme k projednávání pátého odstavce pořadu, jímž je

5. Zpráva výboru ústavně-právního (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 291) o procesních opatřeních v soudních řízeních pro některé nároky z doby nesvobody.

Zpravodajem je pan posl. dr Bunža. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Bunža: Slavná sněmovno!

Osvobození území Československé republiky a obnovení její svrchovanosti projevilo své účinky v různých úsecích soukromého a veřejného života a také ovšem v soudnictví. Byla vydána již řada zákonů, reagujících na tyto změny a napravujících nespravedlnosti a škody, které okupantský režim s sebou přinesl. Připomínám jen zákon o změně a zrušení soudních rozhodnutí ve věcech občansko-právních, vydaných v době nesvobody, nebo dnes projednávaný zákon o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích vzcházejících z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku a další jiné zákony podobného druhu. K němu patří také návrh zákona o procesních opatřeních v soudních řízeních pro některé nároky z doby nesvobody, který dnes uvádím.

Tento zákon reaguje na změny, jež nastaly v oboru soudních řízení, která byla nebo budou zahájena o nároky nebo závazky z doby nesvobody a v nichž je stranou některý z veřejnoprávních subjektů, dotčených změnami, nastalými obnovením republiky Československé. Vychází z předpokladu, že ve všech případech, kdy procesní stranou ve sporech pro nároky nebo závazky z doby nesvobody je nebo bude republika Československá anebo dřívější fiktivní subjekty, to jest republika Česko-Slovenská, t. zv. Protektorát Čechy a Morava, t. zv. Slovenský štát, Německá říše a Maďarský stát, případně podniky jimi zřízené nebo spravované, bude zpravidla spornou otázka právního nástupnictví. V zahájeném soudním řízení nemůže soud tuto otázku sám řešiti, poněvadž tu zpravidla půjde o řešení komplexu otázek vnitrostátních i mezistátních. Proto navrhovaná osnova zákona zavádí procesní opatření v tom směru, že takováto soudní řízení se přerušují až do vyřízení prejudicielní otázky, zda Československá republika vstupuje v zažalované nároky nebo závazky z doby nesvobody.

Zákon pamatuje na tři případy takovýchto procesních opatření:

1. Soudní řízení, v nichž je stranou republika Československá anebo ústav nebo podnik jí zřízený nebo spravovaný. - Zde nastává přerušení sporu na námitku, že právní sukcese je pochybná.

2. Soudní řízení, ve kterých je stranou jiná veřejnoprávní korporace nebo ústav nebo podnik jí zřízený nebo spravovaný nebo nadace, základniny a fondy. - I v tomto případě nastane přerušení sporu na námitku nedostatku právní sukcese a za dalšího předpokladu, že soud podle stavu věci bude míti za to, že otázka převzetí závazku nebo přechodu nároku je pro změny nastalé v době okupace pochybná.

Konečně 3. případ: Soudní řízení, v kterých je stranou t. zv. republika Česko-Slovenská, t. zv. Slovenský štát, t. zv. Protektorát Čechy a Morava, Německá říše, Maďarský stát a ústavy nebo podniky jimi zřízené nebo spravované. - V tomto případě, poněvadž jde již jen o subjekty fiktivní, nastává přerušení řízení ex lege v kterémkoli stadiu řízení.

Ve všech těchto případech nastane pokračování v řízení, až příslušnými ústředními úřady bude rozhodnuta otázka nástupnictví a bude učiněn návrh na pokračování - v případech, kdy nastává přerušení ex lege, až finanční prokuratura učiní návrh na pokračování v řízení. (Předsednictví převzal místopředseda Petr.)

Ústavně-právní výbor však uvažoval o případech, kdy byla občanům způsobena škoda evidentní, na př. na drahách, poštách a pod., a kdy oddalováním rozhodnutí a náhrady byli by občané dále poškozováni. Poněvadž takové výjimečné případy nelze dobře v zákoně vypočítávati, projevil ústavně-právní výbor přání, vtělené do připojené resoluce, aby ministerstvo financí a ústřední úřady daly pokyny podřízeným orgánům, aby ve sporech, zejména pokud jde o náhrady škody na železnicích a pod., v nichž by mohlo dojíti k přerušení (odložení) řízení, námitku podle § 1 uplatnily jen v krajních případech, kdy právní sukcese je naprosto pochybná. Také v případech přerušení (odložení) řízení ex lege (§ 8) aby otázka právní sukcese byla urychleně vyřešena a návrh na pokračování v řízení ihned podán.

Poněvadž navrhovaným zákonem zaváděná procesní opatření jsou ku prospěchu subjektů veřejnoprávních i soukromoprávních, přijal jej ústavně-právní výbor beze změny a proto doporučuji také slavné sněmovně zákon i připojenou resoluci k přijetí. (Souhlas.)

Místopředseda Petr: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 4 části, 10 paragrafů, nadpisy částí, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 částmi, 10 paragrafy, nadpisy částí, nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 5. Druhé čtení osnovy zákona o procesních opatřeních v soudních řízeních pro některé nároky z doby nesvobody (tisk 422).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Bunža: Nikoliv.

Místopředseda Petr: Není tomu tak.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímá.

Tím je vyřízen 5. odstavec pořadu.

Nyní přistoupíme k projednávání osmého odstavce pořadu, jímž je

8. Zpráva výborů soc.-politického, ústavně-právního a rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 404), jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů.

Zpravodajem za výbor branný je p. posl. Holub. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Holub: Pane předsedo, dámy a pánové!

Před krátkou dobou projednalo a schválilo Prozatímní Národní shromáždění vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 31. května 1932, čís. 83 Sb., o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roveň postavených, jakož i o zaopatření déle sloužících. Při tomto projednávání bylo zdůrazněno, že je nutno, aby byl rovněž nově upraven služební plat vojenských gážistů. Novou úpravu služebního platu vojenských gážistů řeší předložený vládní návrh zákona, jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů. Bylo třeba zákonné normy, aby mohly býti také upraveny základny pro odpočivné platy vojenských gážistů a pro zaopatřovací platy pozůstalých po vojenských gážistech.

Nutnost a naléhavost, aby byl nově upraven služební plat vojenských gážistů, je odůvodněna zejména tím, že nynější služební plat vojenských gážistů je složen z osmi různých položek, z nichž služné a činovné má právní podklad v plat. zákoně č. 103/26 Sb. Ostatní součásti tohoto služebního platu jsou ve formě přídavků, nezapočitatelných do pense, vypláceny podle norem t. zv. Slovenského státu a označují se souhrnně jako košická platová úprava. Nejzávažnější důsledek právě vylíčeného stavu, kromě značných administrativních potíží při likvidaci služebního platu vojenských gážistů, je zejména skutečnost, že pensijní základny pro vojenské gážisty tvoří nízké, nezvýšené částky služného, stanoveného platovým zákonem č. 103/26 Sb.

Předložený vládní návrh zákona upravuje služební plat jednotně pro vojenské a četnické gážisty na celém území Československé republiky.

Částky služného a činovného pro vojenské gážisty, jak jsou stanoveny v původních sazbách platového zákona čís. 103/1926 Sb., jsou v návrhu zvýšeny v témž poměru, jako byly zvýšeny částky služného a činovného u civilních státních zaměstnanců platovou novelou čís. 15 z roku 1944.

Vojenský (četnický) přídavek, uvedený v článku III předloženého vládního návrhu zákona, slouží nejenom k vyrovnání příjmové ztráty, která se ve vojenských (četnických) platech projevuje po zrušení zásady, podle níž vojenští gážisté byli osvobozeni od placení daně důchodové, ale zhodnocuje též zvláštní povahu vojenské (četnické) služby. Odpočivné a zaopatřovací platy navržené pro vojenské gážisty jsou v témže poměru k odpočivným (zaopatřovacím) platům civilních státních zaměstnanců, jaký byl mezi těmito odpočivnými (zaopatřovacími) platy podle zákona platového čís. 103/1926 Sb. před platovou novelou čís. 15/ 1944 Sb.

Předložený vládní návrh zákona upravuje také otázky týkající se odčinění křivd podle dekretu presidenta republiky ze dne 17. srpna 1945, čís. 53 a stanoví, že o těchto otázkách pro obor vojenské správy rozhoduje ministerstvo národní obrany a příslušné vojenské útvary s hospodářskou správou, jde-li o osoby vyjmenované v § 1, čl. VI zmíněného vládního návrhu zákona.

Nová úprava služebního platu vojenských a četnických gážistů je úpravou prozatímní. Účinnost této úpravy skončí, jakmile bude nově upraven platový zákon veřejných zaměstnanců, na jehož nové úpravě se již pracuje.

Prozatímní Národní shromáždění schválilo již několik významných a důležitých osnov, týkajících se buď přímo nebo nepřímo vojáků a armády vůbec. Touto osnovou, která se přímo dotýká tak velkého okruhu lidí, se prozatím uzavírá kruh nejnaléhavějších vojenských požadavků, které musily býti splněny, aby mohly býti vytvořeny dobré předpoklady pro budovaní a vybudování zdravé, spokojené, vnitřně jednotné a demokratické čs. armády.

Chceme-li mít dobrou armádu, armádu všestranně na výši, jak to její význam a postavení v novém státu vyžaduje, musí býti ti, kdož ji tvoří a vedou, dobře materiálně zajištěni. Všichni jsme považovali platy vojenských gážistů za nedostatečné a jsme rádi, že ještě toto Prozatímní Národní shromáždění může osnovu projednati a schváliti.

Zejména po stránce politické je třeba zvážit a ocenit význam důstojnického sboru a všeobecně vojenských gážistů, a po zásluze a přiměřeně k našim možnostem a k celkovému sociálnímu standardu ostatních vrstev najít cestu a spravedlivou základnu pro novou jejich platovou úpravu.

Podle konstrukce a ducha návrhu vypracovaného vládou nutno říci, že zde byla sledována snaha a uplatněna zásada - aplikovaná již při úpravě platů a mezd soukromých zaměstnanců - zvýšit platy v největší míře u nižších kategorií zaměstnaneckých, zmenšit celkové platové rozpětí s tendencí nikoliv nivelisovat, ale všeobecně platy zvýšit. Zásada správná, která se plně kryje s dosavadní pokrokovou a sociálně spravedlivou celkovou linií politiky dnešní vlády.

Nechceme, aby důstojníci měli pocit, že jejich práce je nedoceněna, jako nesmí demokracie vytvářet privilegovaný stav. Je třeba skloubit a zladit tyto zájmy, i když s ohledem na zvláštní povahu služby, úkoly a poslání vojenských gážistů z povolání je každému z nás jasné, že určité nadlepšení se zřetelem k jiným zaměstnaneckým kategoriím je naprosto odůvodněné. Osnova tento zájem a základní hledisko plně respektuje.

Branný výbor projednal dne 8. května t. r. tento vládní návrh zákona a provedl některé změny a doplňky:

1. Navrhuje zrušení zvláštních sazeb služného pro služební třídy ve stupních a) až e) a stanoví nově náslužní přídavky pro tuto služební třídu s odůvodněním, že v III. služební třídě je mnoho důstojníků se středoškolským vzděláním a že do kategorie těchto služeb jsou převáděni i důstojníci zbraní s vojenskou akademií, kteří se stali neschopnými ke službě ve zbrani v důsledku invalidity, zranění atd.

2. Branný výbor proti původní osnově přiznává vojenský přídavek též vojenským a četnickým gážistům mimo služební třídy ve výši 3000 Kčs.

3. Přiznává vojenský přídavek i vojenským gážistům v záloze s odůvodněním, že záložní důstojníky-gážisty, pokud vykonávají vojenskou službu v záloze, nutno i pokud jde o vojenský přídavek postaviti na roveň gážistům aktivním.

Jako zpravodaj branného výboru předkládám slavné sněmovně osnovu zákona se změnami, jak se na nich usnesl branný výbor, a doporučuji tuto osnovu ke schválení. Současně prosím, aby byla také schválena připojená resoluce, která se týká ošacovacího příspěvku vojenským gážistům. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Zpravodajem za výbor soc. politický je pan posl. Tichota. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Tichota: Paní a pánové!

Výbor soc.-politický projednal osnovu tohoto zákona a připojil se k prohlášením a usnesením výboru branného i rozpočtového a doporučuje, aby vládní návrh byl přijat ve stejném znění. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan posl. Štěpán.

Zpravodaj posl. Štěpán: Vzdávám se slova.

Místopředseda Petr: Pan zpravodaj se vzdává slova.

Zpravodajem výboru rozpočtového je za pana posl. Vičánka pan posl. Kostelka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Kostelka: Paní a pánové!