Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona
o Národních kulturních komisích pro
správu státního kulturního majetku
(tisk 425).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Kratochvíl: Nejsou.
Předseda: Kdo ve druhém čtení
souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní
Národní shromáždění přijalo
ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím Prozatímní
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Zbývá hlasovat o resoluci kulturního výboru,
kterou přečetl pan zpravodaj.
Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce je přijata.
Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.
Nebude-li námitek, přikročíme k projednávání
odst. 6 a 7 pořadu. (Námitky nebyly.)
Přistoupíme tedy k projednávání
šestého odstavce pořadu, jímž je
6. Zpráva výborů branného a ústavně-právního
(podle § 35 jedn. řádu) o vládním
návrhu zákona (tisk 347) o doplnění
a změně dekretu presidenta republiky ze dne 4. října
1945, č. 105 Sb., o očistných komisích
pro přezkoumání činnosti veřejných
zaměstnanců.
Zpravodajem za výbor branný je pan posl. dr Loubal.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Loubal: Vážená sněmovno!
Projednávaný zákon je novelisací dekretu
presidenta republiky čís. 105, kterým se
upravují formální a materiální
předpisy pro očistné řízení
u státních zaměstnanců. Novela zmíněného
dekretu spočívá hlavně v tom, že
se tento dekret bude vztahovat svými předpisy také
na vojenské pensisty. Tito doposud do očistné
komise nebyli pojati, protože pro vojenské aktivní
gážisty přijala sněmovna před
časem speciální zákon, který
stanoví přísnější podmínky
než pro ostatní státní zaměstnance
vzhledem k tomu, že jde právě o vojenské
aktivní gážisty. Bylo by tedy zapotřebí
nového zákona. Proto se podává tento
vládní návrh, kterým se doplňuje
dekret presidenta republiky čís. 105 z r. 1945.
Další podstatnou částí navrhovaného
zákona je to, že se jeho působnost prodlužuje
do 31. prosince 1946. Toto prohlášení je nutné
proto, že komise předepsané dekretem č.
105 mohly složiti přísahu a sejíti se
teprve v měsíci březnu, takže nemohly
všechny případy do těchto komisí
náležející projednati. Navrhovaná
změna je zcela správná a proto ji doporučuji.
Branný výbor se při projednávání
této předlohy usnesl doplniti zmíněnou
vládní osnovu dvěma odstavci. Tyto doplňky
jsou čistě procesně-formální
a doporučuji je rovněž ke schválení.
Branný výbor projednal celou osnovu a jako zpravodaj
doporučuji Prozatímnímu Národnímu
shromáždění, aby osnovu přijalo
ve znění navrženém branným výborem.
(Souhlas.)
Předseda: Zpravodajem za výbor ústavněprávní
je p. posl. dr Šíp. Dávám mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr Šíp: Slavná sněmovno!
Pan zpravodaj branného výboru uvedl již v podstatě
důvody, z nichž vyplynula tato osnova, a uvedl také,
proč z podnětu vrchní očistné
komise pražské branný výbor ještě
přidal dva dodatky rázu technického. Ústavně-
právní výbor ve své schůzi
8. května projednal jak vládní návrh
osnovy, tak i zprávu branného výboru ze dne
předchozího, a usnesl se doporučiti Prozatímnímu
Národnímu shromáždění,
aby přijalo tuto osnovu ve znění navrženém
branným výborem. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu
není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 2 články, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 2 články, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím Prozatímní
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Z usnesení předsednictva podle § 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Ad 6. Druhé čtení osnovy zákona
o doplnění a změně dekretu presidenta
republiky ze dne 4. října 1945, čís.
105 Sb., o očistných komisích pro přezkoumání
činnosti veřejných zaměstnanců
(tisk 421).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Loubal: Nejsou.
Zpravodaj posl. dr Šíp: Není jich.
Předseda: Kdo ve druhém čtení
souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní
Národní shromáždění přijalo
ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím prozatímní
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Tím je vyřízen 6. odstavec pořadu.
Nyní přistoupíme k projednání
sedmého odstavce pořadu, jímž je
7. Zpráva výboru kulturního (podle §
35 jedn. řádu) o vládním návrhu
zákona (tisk 403) o studiu statisticko-pojistném.
Zpravodajem je pan posl. dr Hlavatý. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Hlavatý: Dámy a pánové!
Předložený návrh zákona vlastně
kodifikuje reformní snahy dvou učilišť
studia statisticko-pojistného. Měli jsme totiž
dvojí učiliště, na technice, kde byl
dvouletý běh statisticko-pojistný, a na přírodovědecké
fakultě Karlovy university. Nyní se tímto
návrhem rozšiřuje studium statisticko-pojistné
na technice na 4 léta a kodifikuje se vlastně stav
na Karlově universitě, kde studium fakticky trvalo
také 4 roky. Protože však základem obou
druhů studia byly nauky, které byly zastoupeny na
obou učilištích, jeví se účelné,
aby bylo hospodárně využito zařízení
obou fakult, t. j. jak zařízení vědeckých,
tak i sil učitelských, takže po tomto reformním
návrhu - když bude odhlasován - budou učitelské
síly z techniky i university působit současně
na obou učilištích.
Toto přirozené spojení obou učilišť,
a využití obou možností v jednom spojení
bude mít za následek, že absolventi studia
se budou moci věnovat čtyřem nejdůležitějším
směrům, kterých je právě v
praxi a v životě veřejném zapotřebí;
běží tu o aplikaci matematiky na vědy
přírodní, t. j. na biologii a sociologii,
druhý směr je statistika v provozu výrobních
podniků, konečně tu běží
o veřejné a soukromé pojišťovnictví
a o statistiku ve veřejné správě.
Vzhledem k tomu, jaké úkoly očekávají
příští sněmovnu a příští
vládu v budovatelské éře republiky,
je nutno jenom vítat tento reformní zákon,
protože nám poskytne nejen více absolventů,
kterých je zapotřebí, ale také kvalitně
po obou stránkách, t. j. jak po stránce vědecké,
tak i po stránce praktické vychovaných.
Náklad spojený s provedením tohoto zákona
je minimální, a to 600.000 Kčs, ale kdyby
se zákon neprovedl, neuspořila by se tato částka,
protože stolice, které mají býti zřízeny
podle tohoto zákona, by musely být zřízeny,
i kdyby tento zákon neexistoval, neboť to vyžaduje
rozšířená základna vědecká.
V zákoně je přesně vytčeno
také právní postavení absolventů
obou učilišť. Absolventi techniky budou mít
táž práva jako absolventi jiných technických
škol, při studiu čtyřletém budou
mít právo užívat titulu inženýr
a po předepsaných zkouškách a pracích
mohou také dosáhnout doktorátu technických
věd, na přírodovědecké fakultě
mohou absolventi dosáhnout po předepsaných
zkouškách a pracích doktorátu přírodních
věd.
Připomínám ještě, že ministr
vydal v rámci přechodných ustanovení
také nařízení, kterým se umožňuje
přestup posluchačů nynějších
učilišť na učiliště nově
zřízená. Kulturní výbor doporučuje
sněmovně, aby schválila tento zákon
beze změny. (Souhlas.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování. Osnova má
4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím Prozatímní
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Z usnesení předsednictva podle § 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Ad 7. Druhé čtení osnovy zákona
o studiu statisticko-pojistném (tisk 426).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Hlavatý: Nejsou.
Předseda: Kdo ve druhém čtení
souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní
Národní shromáždění přijalo
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím Prozatímní
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona ve čtení druhém.
Tím je vyřízen 7. odstavec pořadu.
Nyní se vrátíme k projednávání
čtvrtého odstavce pořadu, jímž
je
4. Zpráva výboru rozpočtového (podle
§ 35 jedn. řádu) o vládním návrhu
zákona (tisk 333) o zmocnění ke sjednávání
zahraničních úvěrů.
Zpravodajem je pan posl. Firt. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Firt: Slavná sněmovno!
Rozpočtový výbor projednal vládní
návrh zákona tisk 333 o zmocnění k
sjednávání zahraničních úvěrů.
Jde o zmocnění vlády, aby sjednávala
zahraniční úvěry v cizině na
nákup potravin, zboží a surovin, a to do celkové
výše 500 mil. amerických dolarů nebo
do výše částky tomu odpovídající.
Vláda se tímto zákonem dále zmocňuje,
aby úvěrovými operacemi v cizině opatřila
prostředky na úhradu nezbytných administrativních
platů v cizině. Konečně se zmocňuje
ministr financí, aby použil korunové hodnoty
výtěžku úvěrových operací
podle § 1, odst. 1 na úhradu schodků státního
hospodaření, pokud nebudou uhrazeny podle příslušných
úvěrových zmocnění finančních
zákonů, nebo na mimořádný úmor
státního dluhu.
Rozpočtový výbor provedl ve vládním
návrhu pouze jednu změnu, a to v § 3, kde nahradil
datum účinnosti tohoto zákona; podle původního
znění měl zákon nabýti účinnosti
1. dubna 1946, a rozpočtový výbor je nahradil
slovem: "vyhlášením", takže
zákon nabývá účinnosti teprve
dnem vyhlášení. Ke změně došlo
proto, poněvadž se původně předpokládalo,
že v době od 1. dubna do vyhlášení
zákona ježto původní zmocnění
vlády končilo 31. březnem - by mohlo dojíti
ke sjednání některých zahraničních
úvěrů. Ve skutečnosti k sjednání
takových úvěrů nedošlo, takže
pro zmocnění od 1. dubna 1946 není předpokladu.
Teprve v posledních dnech byla skončena jednání
o podmínkách úvěru, který poskytnou
Spojené státy na nákup přebytků
americké armády. Úvěrová dohoda
bude podepsána v nejbližších dnech. Z
toho důvodu postačí stanovit účinnost
zákona ode dne jeho vyhlášení, neboť
tím bude sjednaný úvěr ústavně
kryt.
Slavná sněmovno! Jménem rozpočtového
výboru doporučuji přijetí osnovy zákona
ve znění, jak je upravil rozpočtový
výbor v § 3. (Souhlas.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím Prozatímní
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Z usnesení předsednictva podle § 54, odst.
1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé
čtení.
Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona
o zmocnění ke sjednávání zahraničních
úvěrů (tisk 441).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?