Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní):

Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. Štětkovi.

Zpravodaj posl. Štětka: Paní a pánové! Vládní návrh zákona o úpravě a rozšíření tříd ve veřejnoprávním sociálním pojištění vyplynul z měnové úpravy, ze zvýšení hospodářských čísel a ze zvýšení platů a mezd. Tento návrh upravuje společné otázky jednotlivých sociálně-pojišťovacích odvětví tak, aby nebylo neodůvodněných rozdílů třídních a stavovských.

Po stránce materielně-právní zvyšují se dávky ve všech odvětvích nemocenského pojištění, takže ve všech odvětvích se přidává a dosahuje se tím jednotné vyšší úrovně hlavních dávek nemocenského pojištění. To je závažná věc, kde se sbližují jednotlivá odvětví sociálně pojišťovacího zákonodárství. Je to tím závažnější, že se tu dělá první, a to významný krok na cestě směřující k vybudování jednotného národního pojištění.

Za neméně závažné opatření považujeme vybudování jednotné zdravotní a lékařské služby nemocenského pojištění na stejných základech; je to věc více administrativního než legislativního rázu, kterou je možno ovšem provésti již za dosavadního platného zákonodárství.

Je třeba také potvrditi skutečnost, že se zákon upravuje podle stejných zásad pojištění v zemích českých i na Slovensku, tedy v celé republice jednotně.

Zkušenosti prokázaly potřebu nejužší spolupráce a vzájemné podpory všech nositelů sociálního pojištění.

Velké úkoly, které naše sociální pojištění v nejbližší době očekávají, mohou býti s úspěchem splněny pouze v jednotné organisaci, která je nutným předpokladem národního pojištění.

Ve vládním návrhu samém jde podstatně o tyto změny:

1. Úprava jednotných tříd nemocenského i důchodového pojištění. Stanoví se tu jednotně 16 tříd pro všechna odvětví sociálního pojištění nemocenského s hranicí do 60.000 Kčs. Jednotným způsobem se upraví sazby nemocenského nemocenské příspěvky dělnické vyrovnávají se s úřednickými.

2. V dělnickém a úřednickém pojištění zavádějí se sazby pohřebného, které odpovídají sazbám nemocenského pojištění úřednického. Touto úpravou zvyšuje se pohřebné pro dělníky a horníky.

3. Znovu se tu zavádí odbytné a výbavné v pojištění hornickém a dělnickém a zvyšují se jejich sazby podle tříd.

4. Spravedlivé zavedení stejné sazby pojistného nemocenského pojištění pro úředníky i dělníky bylo nutné a vyplynulo ze skutečnoti, že zvýšením onemocnění v důsledku války, persekuce, podvýživy atd. stouply velmi značně výdaje nemocenského pojištění. Konečně je toto zvýšení nutné a je odůvodněno těž podstatným zvýšením nemocenského v pojištění hornickém i dělnickém na úroveň pojištění úřednického.

Neméně důležitou okolností je těž zrušení ohláškových výměrů v pensijním pojištění, neboť v důsledku platových úprav od 1. prosince bylo by nutno v pensijním pojištění vydati přes 30.000 výměrů a v důsledku zákona o rodinných příspěvcích pak daleko přes 100.000 dalších výměrů o změně třídy pojistného, což by bylo pro všeobecný pensijní ústav administrativně prostě neúnosné, nemožné.

Těmito všemi úpravami byl učiněn prní krok na cestě k organisačnímu sloučení všech odvětví našeho sociálního pojištění a tím se dává základ k vybudování vrcholné sociální organisace našeho budoucího národního pojištění.

Národní pojištění v souhlase se všeobecně uznávaným nárokem všech pracujících vrstev národa, tedy nejen dělníků a úředníků, ale i osob samostatně činných, t. j. pracujících zemědělců, živnostníků, řemeslníků atd., znamená zabezpečení sociální ochrany národního zdraví a ochrany práce celého národa, poněvadž zahrne přímo i nepřímo 97% všeho československého lidu.

Po stránce formální navrhuji za rozpočtový výbor, který projednal zprávu soc.-politického výboru, aby slavná sněmovna přijala vládní návrh tak, jak byl upraven v soc.-politickém výboru a jak byl schválen také rozpočtovým výborem, a aby jej schválila v tomto plném znění. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodaji o odstavci 6 jsou: za výbor soc.-politický pan posl. Cipro, za výbor rozpočtový pan posl. Sajal.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor soc.-politický, panu posl. Ciprovi.

Zpravodaj posl. Cipro: Vážené shromáždění! Otázka nákladů pro početnější rodiny byla již po celá desítiletí předmětem úvah sociologů. Také odborové organisace zaměstnanecké snesly dostatek dokladů o tom, v jakých někdy těžkých poměrech žijí rodiny obdařené větším počtem dětí, vyskytující se právě v oborech s poměrně nižšími výdělky.

I když mzdová politika v nových poměrech se snaží napravovat křivdy za okupace i bývalé republiky tím, že kategorie s nižší mzdou staví na místa přednější a podle významu a důležitosti oboru i na místa první, přece jen nelze odstraniti všechna příkoří najednou.

V soukromém hospodářství nebyly - až na nepatrné výjimky - zavedeny mzdy nebo platy podle počtu dětí. Řešiti vyšší náklady pro početnější rodiny tak zv. mzdou sociální čili vyšší mzdou nelze považovati za účelné z důvodů psychologických i výrobních.

Při té příležitosti třeba zdůraznit, že je nutno vycházet z názoru, že spravedlivá odměna za práci musí se řídit dvěma hlavními hledisky: 1. výkonnostním, které určuje výši zásluh pracovníka na vykonané práci co do jejího množství a hodnoty; 2. sociálním, které vyjadřuje pracovníkovy nároky vyplývající z jeho sociálního postavení.

Obě tato hlediska třeba respektovat, nikdy se však nesmí slučovat. Této zásady bude dbáno i při uskutečnění definitivní formy organisace mzdové politiky a jejího řízení, neboť budoucí celostátní úprava mezd a platů, ke které dojde ovšem o málo později a v souvislosti přestavby mzdové a platové struktury v soukromém hospodářství i ve veřejných službách, musí podchytit spravedlivě všechny okolnosti doprovázející pracovní výkon.

A že je nutno při změněných hospodářských poměrech a zestátnění průmyslu změnit také mzdovou a platovou soustavu, že je třeba z kořene vyvrátit platovou úpravu pro veřejné zaměstnance z r. 1926 a postavit ji na zcela jiný základ, vytvořit novou jednotnou soustavu s novým, pokrokovým duchem - o tom jistě nikdo nebude pochybovat. Chceme, aby tato nová soustava dodržovala socialistickou zásadu: Každý podle svých schopností, každému podle jeho práce. (Potlesk.)

Tak jako došlo ke splnění dávného přání a tužeb odborových organisací zaměstnaneckých při zrovnoprávnění žen v tom směru, že pro ženy jest již dnes ve smyslu vládního programu uplatněna zásada stejné mzdy za stejnou práci, tak také pevně věříme, že dojde k definitivní přestavbě mzdové a platové soustavy podle výkonů, jak zdůrazňuje vládní program.

Hledisko sociální se velmi dobře uplatní opatřeními, sledovanými vládním návrhem zákona o rodinných přídavcích pro početnější rodiny. Tento návrh se sice přimyká k řadě opatření, učiněných v důsledku zvýšené cenové hladiny, možno však soudit, že i pro budocnost zůstane zařízením trvalým a sociálním a může proto do určité míry ulehčit zavedení mezd a platů podle výkonu.

Chci však upozornit na jednu závažnou okolnost. Administrativní organisaci, jakož i výplatu rodinných přídavků budou obstarávat nositelé nemocenského pojištění. Na Slovensku, kde byl systém rodinných přídavků - ovšem ve zcela jiné formě - zaveden již dříve, vyplácejí tyto přídavky ústřední nositelé sociálního pojištění.

Uvažovalo se o tom, neměly-li by být do organisace rodinných přídavků zapojeny úřady ochrany práce na straně jedné a zaměstnavatelé na straně druhé, a to tak, že by úřady práce rozhodovaly o návrzích na základě seznamů, vyhotovených a předložených zaměstnavateli, kdežto výpočet a výplatu by prováděli zaměstnavatelé na účet a proti refundaci úřadů ochrany práce. Nositelům nemocenského pojištění by zůstalo předpisování a vybírání příslušného příspěvku, který by se odváděl fondu rodinných přídavků. Soudí se, že tento způsob výplaty rodinných přídavků by byl účelnější, rychlejší a levnější. Úřadů ochrany práce by se však prozatím nemohlo použití, ježto dosud nejsou, zvláště na Slovensku, tak vybaveny a reorganisovány, aby bez potíží zvládly celou agendu. Přes to nemusí být pochyb o tom, že nositelé nemocenského pojištění ve spolupráci se zaměstnavateli a závodními radami splní úkol na ně vložený tak, aby výplata rodinných přídavků probíhala bez potíží, bez zdržování a zbytečného administrování.

Zavedení přídavků pro početnější rodiny znamená nesporně podstatný přínos na zvýšená vydání v důsledku zvýšení cenové hladiny.

Sociálně-politický výbor pojednal o vládním návrhu zákona o rodinných přídavcích některých osob, pojištěných pro případ nemoci, a usnesl se doporučiti Prozatímnímu Národnímu shromáždění, aby osnovu přijalo ve znění, jak se na něm usnesl soc.-politický výbor. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, panu posl. Sajalovi.

Zpravodaj posl. Sajal: Paní a pánové! Rozpočtový výbor jednal o vládním návrhu zákona o rodinných přídavcích některých osob, pojištěných pro případ nemoci, a usnesl se doporučiti jej Prozatímnímu Národnímu shromáždění ve znění, jak se na něm usnesl výbor sociálně-politický, doplněném v §u 18.

Zvýšení mezd a platů bylo provedeno k 1. prosinci proto, aby byly zaměstnancům nahrazeny náklady, které vzniknou zvýšením cen veškerého zboží. U vyšších tříd platových však nedosáhne zlepšení takové výše, aby bylo dosaženo nové hranice cenové. Jde tu hlavně o živitele rodin, na které právě pamatuje předložená osnova. Je proto nezbytné, aby na tyto rodiny s dětmi bylo pamatováno jinak, a to přídavkem na každé dítě do 18, po př. do 24 let, pokud jsou nezaopatřeny v učení nebo na školách, nebo jsou práce neschopné.

Zaměstnanec musí být povinně pojištěn 25 dnů v měsíci. Je-li pojištěn v měsíci po dobu kratší, poskytuje se mu částka pouze 6 Kčs denně na každé dítě. Toto ustanovení neplatí pro prvé tři měsíce po uzákonění. Příplatek se vyplácí měsíčně pozadu.

Nárok na přídavek se uplatňuje u nositele nemocenského pojištění, tedy u nemocenské pojišťovny.

Náklady spojené s přídavky nese zaměstnavatel za týchž podmínek, které platí pro vybírání nemocenského pojištění. Příspěvek se stanoví 4 procenty výdělku.

Pro tento účel bude u ministerstva ochrany práce a soc. péče zřízen Fond rodinných přídavků, který bude nositelem práv a závazků.

Zákon bude platit i na Slovensku. Protože však tam byl již zákonem z r. 1941 zřízen podobný fond, ruší se tímto zákonem a jeho jmění přejde na nový, touto osnovou utvořený Fond rodinných přídavků.

Pokud by výnos ze 4% příspěvku, který budou zaměstnavatelé odvádět, na krytí nákladů nestačil, doplatí rozdíl stát.

Z důvodové zprávy je zřejmo, že náklad na přídavky je skutečně značný. Odhaduje se částkou 3.178 mil. Kčs, při čemž stát doplatí 1.178 mil. Kčs. Pro zajímavost uvádím, že stát doplatí za Čechy a Moravu 486 mil. Kčs, t. j. cca 40%, za Slovensko 692 mil. Kčs, tedy cca 60%.

Osnovu lze považovat s hlediska sociální spravedlnosti za veliký pokrok. Část výdělku zaměstnanců bude zadržena a reservována pro účely populační. Budou tedy zaměstnanci svobodní a bezdětní přispívat na výživu dětí ostatních zaměstnanců, a to bez ohledu na počet dětí a sociální postavení rodičů. Přes to dostanou zaměstnavatelé systémem přirážky k vypláceným platům a mzdám jasný a stejný podklad mzdový a kalkulační.

V této souvislosti je však nutno poukázati na trvalou neúnosnost jakéhokoliv státního příplatku. Podle osnovy bude stát připlácet k předpokládanému výnosu 2.000 mil. Kčs ještě částku 1.178 mil. Kčs; příspěvek státu bude tedy představovat více než jednu třetinu. Tento příspěvek není natrvalo ani únosný, ani žádoucí. Rodinný přídavek musí být do budoucna součástkou mzdy či platu a musí se projevit v režii a kalkulaci závodu celý. Jen tímto způsobem je možno zjistit správnou výši a únosnost příplatku vzhledem k výrobním cenám. Pro přechodnou dobu však nelze nalézti jiné východisko, a toto řešení se považuje za nejvýhodnější.

Jménem rozpočtového výboru doporučuji slavné sněmovně schválení osnovy beze změny. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Nyní přistoupíme ke společné rozpravě.

Jako první řečník je přihlášen p. posl. Hora, jemuž uděluji slovo.

Posl. Hora: Paní předsedkyně, slavné Národní shromáždění, paní a pánové! Lituji, že hned v úvodu musím krátce, ale tím důrazněji odmítnout obvinění pana poslance československé sociální demokracie Sedláka, který tvrdí, že jsem pronesl svůj projev o bezpečnosti důvodů agitačních a že jsem neuznal záslužnou činnost Sboru národní bezpečnosti. Ponechávám jeho odpovědnosti, nesledoval-li můj projev s takovou pozorností, aby po pravdě věděl, co jsem v něm řekl, a odkazuji ho na těsnopiseckou zprávu z 9. schůze Prozatímního Národního shromáždění str. 12. Chci však říci, že ve slovníku socialistů musíme míti vždy dvě krásná slova: dorozumění a snášenlivost.

Paní a pánové! Nový duch a nová lidštější hlediska a směry v sociální politice - těmito slovy můžeme dnes radostně ve zkratce charakterisovati sociální politiku vlády Národní fronty v souladu s Prozatímním Národním shromážděním. Svědčí o tom několik návrhů zákonů, které slavná sněmovna právě projednává. Už ta skutečnost, že nezbytné zvýšení cenové hladiny je po prvé v dějinách Československé republiky provázeno současně i zvýšením nejen mezd a platů, nýbrž i důchodů a jiných dávek veřejnoprávního sociálního pojištění, dokazuje naprosto přesvědčivě, že si i sociální politika Prozatímního Národního shromáždění a vlády Národní fronty určila jasný a krásný úkol: sloužit, pomáhat a prospívat pracujícímu lidu, jímž jest stejně dělník jako rolník, živnostník a inteligent, čili sloužit národu.

Dobrému pozorovateli neujde nad jiné významná událost, kterou nutno zvlášť výrazně a s důrazem zaznamenat: sociálně-politické osnovy zákonů nejsou již, nebudou a nesmějí býti nikdy zatlačovanými a utlačovanými prosebníky, kteří se tak těžce probojovávali ke zdrojům lidského práva a spravedlnosti. Ano, sociálně-politické osnovy zákonů už nejsou druhotné. Těžiště jejich se přesunulo na místa čelná. Je to neklamný znak demokracie socialisující. Náš národ a jeho některé vrstvy zažily dost a dost protisociální politiky. V této nově budované republice máme povinnost všichni a všemi silami usilovat o dobrou sociální politiku. To vyžaduje, aby nově budovaný společenský řád také po stránce sociální a hospodářské byl budován spoluprací všech a takovými zásahy a prostředky, které by ve svém důsledku uspokojovaly zájmy všech vrstev obyvatelstva způsobem trvale celku prospěšným.

Moderní stát, jakým chce býti i republika československá, nemůže se spokojiti jen pouhou sociální péčí o své občany, napravovat nebo odstraňovat zlo již vzniklé, nýbrž musí zabraňovat a čelit dobrými sociálně-politickými zákony oněm zlům, která by mohla vzniknouti i při budování nového společenského zařízení.

Vítáme proto onu část exposé pana ministra ochrany práce a sociální péče dr Šoltésze, které pronesl dne 4. prosince ve schůzi sociálně-politického výboru sněmovny a jež dává výraz novým směrům a širším úkolům těmito slovy: "Nepůjde dnes již jen o sociální péči, to jest o starost o osoby sociálně slabé, o osoby, které v minulosti nebyly s to v boji o život uhájiti lidskou existenci... Dnes nejde a nepůjde již jen o jejich sociální ochranu. Dnes jde o více: jde o ochranu práce, o ochranu oné tvořivé síly, která je nejdůležitější složkou v národní tvorbě statků a hodnot. Ne již jen ochrana pracujících jedinců, nýbrž péče o celou lidskou pracující sílu národa." Toto ocenění práce, na níž závisí blahobyt celého národa, je právě vyjádřeno souborem zákonných osnov, které jsem shora naznačil.