Ačkoliv jde o miliardové výdaje, které
těmito zákony budou schváleny, ačkoliv
jsme si plně vědomi finančního dosahu
i značného zatížení státní
pokladny, přece jen víme, že tím národ
plní svou samozřejmou povinnost k lidem, kteří
svůj život zasvěcují práci pro
celek nebo pracovali a bez vlastní viny pracovní
schopnost ztratili.
I tu - a právě tu při projednávání
těchto osnov, jichž schválení má
v zápětí značné, miliardové
výdaje, vybavuje se výrazný rozdíl
v nazírání na sociální politiku
dříve a dnes. Projednávání
sociálně-politické osnovy zákona v
dřívějších dobách první
republiky s nákladem jen stomilionovým mohlo způsobiti
i vládní krisi. Dnes je tomu jinak. Soubor těchto
sociálně-politických osnov vlády Národní
fronty dokazuje, jak se dnešní vláda opravdově
stará o sociální péči svých
občanů. Je to neskrývaný projev skutečného
sociálního cítění a důkaz,
že socialistické hledisko v názoru na potřeby
člověka-občana vítězí.
I když jmenované osnovy zákonů byly
vypracovány v souvislosti se zvýšením
cenové hladiny, přesto se v nich některé
dřívější dávky obnovují
a v jiné formě upravují ve prospěch
pojištěnců a tím přímo
symbolicky naznačují, že nejen organisační,
ale i dávková a zejména dávková
část sociálně-pojišťovacích
zákonů musí býti v nejbližší
budoucnosti zlepšována. Především
jde v nemocenském pojištění dělnickém
o naléhavý požadavek, aby nemocenské
bylo placeno již od prvního dne, dále o placení
celého ošetřovného v nemocnici za rodinného
příslušníka a o jiné a jiné
nezbytné požadavky pojištěnců.
Mezi pracující patří i zemědělci,
živnostníci a samostatná povolání
a proto povinné nemocenské, invalidní a starobní
pojištění i pro tyto osoby je nutno uskutečnit
v době nejkratší. Nesmí při tom
býti zapomenuto ani na studenty, pokud nemají nárok
z titulu rodinného pojištění.
V souvislosti s tím prohlašuji jménem klubu
poslanců československé strany národně
socialistické, že v duchu vládního programu
budeme usilovat o vybudování tak zv. národního
pojištění, které by jak po stránce
organisační, tak i po stránce dávkové
znamenalo skutečný prospěch pro pojištěnce
a jejich rodinné příslušníky
a neznamenalo by jejich poškození na nárocích
již získaných. Při tom máme na
mysli i zvláštní odůvodněné
požadavky některých druhů pojištění,
zejména hornického.
Protože jde o národní pojištění,
o dílo mimořádného významu,
jež se nakonec dotýká skoro každého
občana, milionů pojištěnců a
jejich rodin, musí býti, jak varovně připomněl
pan ministr dr Šoltész ve svém exposé,
budováno obezřetně právě proto,
že jde o dílo tak významné a takové
sociální a hospodářské důležitosti.
Daný soubor zákonů má částečně
zpětnou účinnost od 1. prosince 1945. Už
tím neúměrně, skoro až hrozivě
zatěžuje administrativu soc. pojišťovacích
ústavů. Kromě toho zákon o rodinných
přídavcích osobám, pojištěným
pro případ nemoci, znamená trvalé
zatížení administrativy nemocenských
pojišťoven. Sám pan ministr dr Šoltész
připomněl, že jím řízené
ministerstvo po osvobození republiky bylo v oboru veřejnoprávního
sociálního pojištění postaveno
před velkou řadu složitých úkolů,
jež bylo nutno s urychlením vyřídit.
To vše se odráželo v administrativě nemocenských
pojišťoven. Uvážíme-li, že v
době měnové úpravy musily sociálně-pojišťovací
ústavy zapůjčiti pro měnové
práce peněžním ústavům
sta svých zaměstnanců, pak s upřímným
obdivem si tito drobní zaměstnanci zaslouží
i náš dík. Nezapomínejme, že administrativa
těchto ústavů byla zatěžována
novými a novými úkoly, a přesto její
chod v porovnání s jinými veřejnoprávnými
ústavy nezakolísal. Úkoly své za největšího
vypětí zaměstnanci zdolali a dalším
přidělováním úkolů se
projevuje důvěra v dobrou pracovní výkonnost
zaměstnanců. Uvážíme-li dále,
že splnili i svůj úkol v organisaci úřadoven
sociálního pojištění v pohraničí,
můžeme směle mluvit o oboru zaměstnanců,
kteří zasluhují plného uznání.
Překotnými nebo jinými zásahy se zpětnou
účinností mohla by se přepnout i dost
již zatížená administrativa těchto
ústavů a proto slavné Národní
shromáždění musí dbát
pro příště, aby zákony byly vypracovány
a schvalovány ve znění, které bude
znamenat především jednoduchost v administrativním
provádění, nikoli další i neúčelné
zatěžování ústavů, podniků
a pracovních sil v době, kdy je o ně vzrůstající
nouze. Musíme dále bdíti nad tím,
aby se sociálně-pojišťovací ústavy
nebyrokratisovaly a pracovali v nich lidé s hlubokým,
opravdovým sociálním cítěním.
V závěru bych chtěl připomenout, že
zejména v oboru sociálního pojištění,
jeho organisace i dávek můžeme jíti
směle vlastní cestou, i když budeme stále
čerpat ze zkušeností, získaných
při provádění pojištění
v jiných státech. Kdo z nás měl možnost
studovati sociální pojištění
téměř ve všech evropských státech,
kde bylo zavedeno, došel k názoru, na nějž
můžeme býti hrdi: byli jsme a zůstáváme
státem, v němž sociální pojištění
přes mnohé nedostatky je jedním z nejlepších
na světě. A protože jen v dávkách
sociálního pojištění vinou kapitalistické
reakce nebylo možno dospěti k vyšší
spravedlivé úrovni, což dnes odpadlo, můžeme
odstraněním roztříštěnosti
organisace pojištění, zejména také
unifikací sociálně-pojišťovacího
práva v zemích českých a na Slovensku
vybudovat sociální pojištění
takové, které bude příkladem a vzorem
mnohým národům a státům v Evropě
i ve světě.
Klub poslanců čs. strany nár. socialistické
vidí v předložených osnovách
zákonů skutečný projev nového
ducha a směru sociální politiky a tuto dobrou
sociální politiku bude plně podporovat a
pro ni všemi silami pro blaho pracujícího národa
pracovat. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Dalším řečníkem
je p. posl. Kubát, kterému uděluji
slovo.
Posl. Kubát: Paní a pánové!
Československá soc. demokracie souhlasí s
navrženými sociálně-politickými
osnovami. Považujeme však zejména návrh
zákona o úpravě a rozšíření
tříd ve veřejno-právním sociálním
pojištění za pouze nutné prozatímní
opatření, směřující
k přizpůsobení pojistných tříd
a tím i nemocenských peněžitých
dávek, jakož i důchodů dělnického
sociálního pojištění vyšším
číslům, která byla zavedena od 1.
prosince 1945 ve všech oborech našeho hospodářství.
Vítáme v něm však i určitý
jednotící prvek jak v pojištění
nemocenském, tak zejména v důchodovém
pojištění, jenž se projevuje značným
přiblížením zvyšovacích
částek pojištění dělnického
s pojištěním soukromých zaměstnanců.
Jde zde prostě o nové pojetí naší
sociální a sociálně-pojišťovací
politiky, politiky nikoli již příštipkářské,
nýbrž politiky, která má na mysli skutečně
jednotné zájmy pracujícího lidu a
která také chce pracujícímu lidu sloužit.
Nebylo-li možno v krátké lhůtě,
v níž byl zákon vládou projednán
a předložen sněmovně, podrobiti důkladné
revisi pojistně-matematické propočty důchodového
pojištění dosavadního - vidíme
to na př. na příkrých rozdílech
pojistného u důchodového pojištění
dělnického i soukromozaměstnaneckého
v zemích českých proti pojistnému
na Slovensku - je předností předlohy, že
rychle upravuje podpojištění, v němž
by se převážná část pracujících
při zvýšení mezd ocitla.
Zdůrazňujeme však znovu, že v návrhu
vidíme pouze opatření prozatímní,
které musí být v krátkém čase
nahrazeno definitivní úpravou sociálního
pojištění všech pracujících
v jednotném pojištění národním.
Považuji přebudování dnešního
roztříštěného sociálního
pojištění v jednotné pojištění
národní za nejnaléhavější
úkol sociální politiky našeho státu.
Volají po něm oprávněně široké
vrstvy pracujícího lidu v továrnách
i v kancelářích, v zemědělství,
živnostech i ve svobodných povoláních.
Národní pojištění musí
upraviti léčebné i peněžité
dávky krátkodobé, jakož i důchody
takovým způsobem, aby byla všem pracujícím
zajištěna životní úroveň
dosažená důchody pracovními. Dnešní
nevyhovující roztříštěná
organisace sociálního pojištění,
která způsobuje četné potíže
administrativní a proto pojištění také
zdražuje a která vyplývá z překonaných
předsudků stavovských, proti nimž musíme
bojovat, musí být přebudována v organisačně
sjednocené národní pojištění.
Organisace pojištění bude tím podstatně
zjednodušena a zhospodárněna ve prospěch
pojištěnců. Svěřením správy
národního pojištění pojištěncům
bude nejlépe zaručeno, že se tento mocný
činitel sociálně-politický i hospodářský
nikdy již nezpronevěří svému
pravému poslání, službě pracujícímu
lidu.
Národní pojištění musí
nahrazovati ztrátu či poklesnutí výdělku
jak v případech krátkodobých, t. j.
v nemoci, v mateřství, při úrazu bez
trvalých následků, tak i v případech
dlouhodobých při trvalých následcích
úrazů, invaliditě, stáří
a úmrtí živitele rodiny. Úřady
pro ochranu práce, jež provádějí
krytí risika nezaměstnanosti, musí úzce
spolupracovati s národním pojištěním.
Je nutno, aby se národní pojištění
stalo širokou základnou péče o zdraví
národa. Předpokladem k tomu je odstranění
určité nedůvěry, která panuje
na některých místech k nemocenskému
pojištění. Postavením léčebné
péče na jednotnou a spolehlivou organisační
a hospodářskou základnu podle nejmodernějších
požadavků lékařské vědy
bude tento psychologicky tak důležitý nedostatek
odstraněn.
Dalším důležitým úkolem
národního pojištění musí
být náležité rozšíření
léčebné péče preventivní
jak u pojištěnců, tak i u rodinných
příslušníků. Zejména péči
o zdraví naší mládeže je nutno
podstatně rozšířit a zdokonalit. Znamenala-li
léta okupace a války značnou újmu
na zdraví celého národa, platí to
především o naší mládeži,
generaci, která má zajistiti rozkvět naší
osvobozené vlasti. Naší povinností je,
abychom právě u ní náležitou
preventivní zdravotní péčí
odstranili co nejrychleji těžké následky
nacistické poroby. Můžeme toho dosáhnouti
jedině v dobře vybudovaném národním
pojištění.
Zapojení našich zemědělců, živnostníků
i příslušníků svobodných
povolání do národního pojištění
splní dávné požadavky těchto
pracujících vrstev národa, kterých
nemohli dosáhnouti, dokud jejich zájmy byly zastupovány
reakčními a fašistickými stranami prvé
republiky. Sblížíme je tím také
ideově s širokými vrstvami námezdně
pracujících, prolomíme hráze stavovských
a politických předsudků, jež byly mezi
tyto oba druhy pracujících reakcí uměle
stavěny, aby tak bylo zabráněno sjednocení
všeho pracujícího lidu měst i venkova
a jeho společnému boji proti vykořisťovatelům.
Jsme si vědomi toho, že toto veliké dílo
sociálního pokroku nelze uskutečniti najednou.
Jsme proto pro etapové vybudování národního
pojištění tak, aby byla vytvořena především
jeho organisace. Tím se také přispěje
k úspěchům plánování
v našem státě. Další etapou je
sjednocení krátkodobého pojištění,
t. j. pojištění nemocenského, které
umožní zlepšení jeho dávek, zejména
v léčebné péči. Konečně
je nutno vydati jednotné předpisy o pojištění
dlouhodobém, t. j. důchodovém, v takové
formě, která by odpovídala dnes již
všeobecně uznávané zásadě,
že pojištění musí stoprocentně
zajistiti pracujícím životní úroveň
dosaženou z práce. Tím přispějeme
k návratu pracovní morálky a k potření
tak nebezpečného a pohodlného myšlení,
jež zachvátilo český národ a
které směřuje k tomu, že se z nás
stává národ zřízenců
a že se vzdalujeme toho, abychom byli národem spějícím
k vyšší životní úrovni svou
vyspělou produktivitou.
S řešením některých nejnaléhavějších
úkolů sociálního pojištění
nelze však vyčkávati až do konečného
vybudování národního pojištění.
Jde zejména o opatření, jež by napravila
škody, které pracujícím vznikly za okupace,
počítajíc v to zhoršení sociálního
pojištění, jež přinesl nacistický
režim. Proto považujeme za naléhavé vydání
zákona o odčinění křivd v oboru
sociálního pojištění, zejména
započítání doby do důchodového
pojištění, kterou příslušníci
našich národů v důsledku omezení
osobní svobody strávili v žalářích
a koncentračních táborech pro národní,
politický či rasový útisk. Stejným
způsobem musí býti zhodnocena činnost
na frontě odboje, ať již doma v podzemí
či v partyzánských oddílech nebo ve
vojenském či politickém odboji zahraničním.
Dále je nutno řádným způsobem
zhodnotiti dobu vojenské presenční a mimořádné
činné služby.
V úrazovém pojištění je zapotřebí
odškodňovat také úrazy, u nichž
ztráta výdělečné schopnosti
činí více než 10%. Stejně tak
oprávněným požadavkem v oboru pensijního
pojištění soukromých zaměstnanců
je okamžité zrušení dolní věkové
hranice pro vstup do pojištění.
Označil-li jsem projednávaný návrh
zákona za opatření, směřující
k přizpůsobení sociálního pojištění
vyšším hospodářským číslům,
je nutno konstatovati, že důchody sociálního
pojištění i po navrhovaném zvýšení
i s přídavky, jež navrhuje vláda v další
zákonné osnově, jsou naprosto nedostatečné
a neodpovídají drahotním poměrům.
Za úkol nejnaléhavější považuji
proto brzkou definitivní úpravu všech druhů
důchodů sociálního pojištění,
která by také našim invalidům práce,
kteří se již nemohou podíleti na výstavbě
našeho státu, zaručila nutné existenční
minimum.
Čs. sociální demokracie stála po celá
desetiletí v čele pracujících v boji
o sociální pokrok, v úsilí o zabezpečení
jejich zdraví a hmotné zajištění
v případě ztráty výdělku.
V tomto úsilí chceme pokračovati tím
spíše dnes, kdy obrozená revoluční
demokracie dává lidu možnost účastnit
se plně nejen na politické, nýbrž i
na hospodářské a sociální výstavbě
osvobozené vlasti. Poslanci čs. sociální
demokracie budou hlasovati pro přijetí předlohy
v navrženém znění. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní:) Dalším řečníkem
je p. posl. Sova, jemuž uděluji slovo:
Posl. Sova: Paní předsedkyně, slavná
sněmovno! Je pro mne ctí, že mohu dnes promluvit
o vládním návrhu zákona o rodinných
přídavcích některých osob pojištěných
pro případ nemoci. Náš osvobozený
stát i národ stojí před velikým
úkolem vybudovati silnou, jednotnou a sociálně
spravedlivou republiku. Je jisto, že hospodářský
rozvoj a šťastný život národa spočívá
především v rukou pracujícího
člověka. Jestliže dnes svalnaté ruce
horníka v uhelných dolech a v továrnách
za těžkých podmínek úpornou prací
budují novou stavbu našeho hospodářského
života, konají to jen s nadějí, že
republika ocení jejich poctivé snahy spravedlivou
mzdou a odměnou jejich rodinám. K dosažení
tohoto cíle slouží především
správná sociální politika.
Sociální politikou nerozumíme totiž
jen péči o chudé, churavé, krátce
o vyděděnce společnosti. Sociální
politikou rozumíme organisovanou péči o všechny
členy národního společenství,
o odstranění všech nesrovnalostí, o
sociální zabezpečení zaměstnanců,
o jistotu existenční, péči o spravedlivou
rodinnou mzdu, péči o zdravý populační
vývoj, snahu o sociální vyrovnání
čtvrtého stavu, t. j. dělnictva a zaměstnanectva,
s ostatními vrstvami národa a vcelku starosti o
zásadní zákonné vyřešení
všech sociálních úkolů. Čs.
strana lidová jakožto strana sociálně
reformní budovala na pevných základech křesťanského
světového názoru. Uskutečnění
rodinné mzdy bylo jedním z jejích hlavních
sociálních požadavků. Již před
50 lety, stejně jako před 25 lety při sněmování
v Olomouci a tak i dnes zůstáváme tomuto
programu věrni. A proto dnes s povděkem vítáme
řadu sociálních osnov předložených
v posledních dnech panem ministrem sociální
péče.
Jde o 5 zákonů, zlepšujících
hlavně sociální postavení důchodců
veřejného pojištění. Mne obzvláště
zajímá poslední z předložených
osnov, totiž osnova zákona o rodinných přídavcích
některých pojištěných pro případ
nemoci. Uvedený vládní návrh zákona
mne zajímá nejen proto, že plně odpovídá
duchu i obsahu sociálního programu čs. strany
lidové, nýbrž že je dokladem dokonalé
názorové jednoty všech stran ve věcech
sociální politiky.
Jako strana sociálně reformní jak s hlediska
spravedlivé mzdy, tak s hlediska sociálního
vyrovnání všech stavů, s hlediska rodinné
a populační politiky se plně stavíme
za předložený vládní návrh.
Slavná sněmovna mi dovolí, abych z uvedených
hledisek, i když velmi stručně, pohovořil
o předložené osnově zákona.
Vládní návrh zákona o rodinných
přídavcích je rozhodně kladným
přínosem do našeho sociálního
zákonodárství, a i když nevyhovuje plně
našim požadavkům rodinné mzdy, je jistě
jedním z prvních kroků k dosažení
tohoto důležitého cíle. To znamená
uskutečňování zdravé rodinné
politiky, které musí býti podřízena
také politika finanční a daňová.
Ve zdravé rodině vidíme největší
sílu národa a záruku jeho budoucí
existence. Rodina je důležitou buňkou společnosti.
Zajištění rodiny, sociální zabezpečení
početných rodin je nejlepší prací
pro upevnění sociálního řádu
našeho státu. Chceme-li býti národem
silným a rostoucím, ne národem vymírajícím,
je především naší povinností
jako odpovědných činitelů národa
vytvořiti příznivé hospodářské
a právní podmínky existence rodiny, zejména
rodin s četnými dětmi. Také s hlediska
správné populační politiky plně
souhlasíme s předloženou osnovou.
Podle zpráv statistiků není naše životní
bilance nejutěšenější. Velké
úkoly osídlení našeho pohraničí
vyžádají si zvýšené péče
o náš přirozený růst. Nízké
mzdy živitele rodiny byly mnohdy příčinou
toho, že také žena-matka byla nucena pracovati
v továrně i v kanceláři. Vyrovnání
rodinné mzdy ve značné míře
přispěje k tomu, že žena potom z větší
části vrátí se tam, kde je její
pravé pole činnosti, do rodiny a k výchově
dítek. (Potlesk.) To jest její vlastní
povolání.
Překonali jsme druhou světovou válku jako
zázrakem ve své podstatě nepodlomeni. V posledních
letech naší poroby dokonce počet narozených
stoupl tak, že dnes je naše situace, bude-li zachována,
dosti příznivá. Podle názoru odborníků
nešlo zde jen o přechodný zjev válečné
konjunktury, ale národ projevil zde životní
sílu a vzdor proti hrozbě vyhlazení, co je
pro nás příznačné a potěšující.
Uměli jsme ve válce pro vlast umírat, musíme
pro vlast v míru žít. Zásady podporování
početných rodin uplatňuje nejen ohrožená
Francie, ale i populačně mladé naše
bratrské sovětské Rusko. Zdravý kořen
našeho národa zůstal neporušen, je tedy
potřebí, abychom po vzoru našich spojenců
vytvořili takové sociální prostředí,
které bude zárukou nejen sociální
spravedlnosti, nýbrž i našeho sociálního
růstu a rozmachu.