709/5 (původní znění.)

Interpellation

des Senators Emil Schrammel

an den Innenminister

wegen unberechtigter Ausreiseverweigerung, ausgesprochen durch Grenzwachorgane in Lundenburg.

Am 8. IV, 1938 wurde eine ganze Reihe von Persanen tschechoslowakischer

Staaiszugehörigkeit von der tschechoslowakischen Grenzbehörde daran gehindert, den um 14.18 von Lundenburg in der Richtung Wien abgehenden Schnellzug zur Ausreise aus dem tschechoslowakischen Staatsgebiete zu benützen, obwohl sis im Besitze eines gültigen Reisepasses waren. Auf Anfrage der Betroffenen wurde von dem amtierenden tschechoslowakischen Grenzorgan der Polizeistation Lundenburg lediglich erwidert: "Das ist unsere Sache?" Viele der Betroffenen hatten bereits eine längere Rese bis zur Grenzstation hinter sich und bedeutende Beträge für Fahrkarten ausgegeben.

Es wäre am Platze gewesen, daß die Behörden, wenn sie die Ausreise beschränken wollten, eine diesbezügliche Kundmachung herausgegeben hätten. Doch dem war nicht so, weil Herr Regierungsrat Pavelek, von Herrn Landespräsidenten Černý am 9. IV. 1938 mit den Erhebungen beauftragt, erklärte, daß eine Beschränkung zur Ausreise von der den tschechoslowakischen Grenzorganen der Lundenburger Polizeistation übergeordneten Zentralstelle nicht ergangen war. Es handelt sich also um einen einseitigen Übergriff der Grenzwachorgane in Lundenburg, weshalb die Unterfertigten an den Herrn Minister die Anfragen richten:

1. Ist der Herr Minister bereit, die Ursache der Ausreisebeschränkung vom 8. IV. 1938 nachmittags auf dem Bahnhofe in Lundenburg einer nochmaligen Untersuchung unterziehen zu lassen?

2. Welche Verfügungen hot der Herr Minister getroffen, um derartige Übergriffe nachgeordneter Organe zum Schaden der verfassungsgemäß gewährleisteten Freheit der Person hintanzuhalten?

Prag, am 21. Mai 1938.

Schrammel,
Keil, Fritsch, Krczal, Enhuber, Reil, W. Müller, Schmidt, Patzak, Dr. Brass, Krommer.

Překlad ad 709/6.

Interpelace

senátora M. Fritsche

na ministra financí

stran neoprávněného zákazu nositi odznaky, který vyslovil celní orgán v Sudicích, okres Opava.

Dne 7. května 1938 byl Arnošt Siebert pozastaven u celního úřadu v Sudicích, okres Opava, celním strážním orgánem pro svůj odznak sudetskoněmecké strany a přikázáno mu odznak odložiti, ježto prý je zakázána bráti s sebou odznaky do Německa. Arnošt Siebert uložil odznak a celní úřad v Sudicích vydal mu o tom potvrzení; ale celní úředník na otázku, jak se jmenuje, odpověděl tím, že Arnoštu Siebertovi do toho nic není.

Agenda týkající se odznaků patří v obor úkolů orgánů politické správy a nemůže býti působištěm celních strážních orgánů. Zamýšlené vyloučení cesty stížnosti zatajením jména dotyčného orgánu odporuje vedle toho zásadám správního řízení.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra:

1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vylíčený případ?

2. Je pan ministr ochoten připamatovati celním strážním orgánům pohraničních okresů, že jako orgánové finanční správy nenáleží jim řešiti z pilnosti úkoly, které patří do oboru politické správy?

V Praze dne 21. května 1938.

Fritsch,
Scharnagl, dr Brass, Enhuber, Krommer, Schrammel, W. Müller, Schmidt, Bock, Krczal, Liehm.

709/6 (původní znění).

Interpellation

des Senators Max Fritsch

an den Finanzminister

wegen unberechtigten, vom Zollwachorgan in Zauditz, Bezirk Troppau, ausgesprochenen Verbotes, Abzeichen zu tragen.

Am 7. Mai 1938 wurde Ernst Siebert beim Zollamt in Zauditz, Bezirk Troppau, von einem Zollwachorgan wegen seines Abzeichens der Sudetendeutschen Partei beanständet und ihm geboten, dasselbe abzulegen, da die Mitnahme von Abzeichen nach Deutschland verboten sei. Ernst Siebert hinterlegte dos Abzeichen und es wurde ihm vom Zollamte in Zauditz eine Bestätigung darüber ausgestellt; jedoeh beantwortete der Zollbeamte die Frage nach seinem Namen damit, daß dies Ernst Siebert nichts angehe.

Das Abzeichenwesen gehört zum Aufgabengebiet der Organe der politischen Verwaltung und kann nicht Betätigungsfeld von Zollwachorgarien sein. Die gewollte Ausschüeßung des Beschwerdeweges durch Verheimlichung des Namens des betreffenden Organs steht außerdem mit den Grundsätzen jeglichen Verwaltungsverfahrens im Widerspruch.

Die Interpellanten stellen doher an den Herrn Minister die Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, den geschilderten Tatbestand erheben zu lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, den Zollwachorganen der Grenzbezirke in Erinnerung zu bringen, daß sie als Organe der Finanzverwaltung keine in das Gebiet der politischen Verwaltung gehörenden Fleißaufgaben zu lösen haben?

Prag, am 21. Mai 1938.

Fritsch, Scharnagl, Dr. Brass, Enhuber, Krommer, Schrammel, W. Müller, Schmidt, Bock, Krczal, Liehm.

Překlad ad 709/7.

Interpelace

senátora K. Schössera

na ministra pošt a telegrafů

stran nepřístojností u poštovního úřadu v Radnicích, okres Kadaň.

Ačkoli v úředním obvodu poštovního úřadu Radnice, okres Kadaň, je téměř 100 % obyvatelstva německé národnosti, vydává tento poštovní úřad jen tiskopisy s jednojazyčně českým předtiskem. Poštovní poukázky a poštovní průvodky obdržeti možno jen jednojazyčně české a podací lístky o peněžních a barových zásilkách a o telefonních rozhovorech vydávají se jen v jazyku českém. Vzhledem k tomu, že československá poštovní správa je podnikem, který se podle zákona č. 404/1922 Sb. má vésti podle obchodnických zásad, táží se interpelanti pana ministra pošt, zdali tento protizákonný stav je panu ministrovi znám a zdali jest ochoten postarati se o to, aby praxe tohoto poštovního úřadu budoucně vyhovovala místním potřebám?

V Praze dne 21. května 1938.

Schösser,
Tschakert, Reil, Liehm, Pfrogner, Krommer, Schrammel, Ing. Weller, Stellwag, Werner, Keil.

709/7 (původní znění).

Interpellation

des senators Karl Schösser

an den Postminister

wegen Misständen beim Postamte in Redenitz, Bezirk Kaaden.

Obzwar ira Amtsbereich des Postamtes Redenitz, Bezirk Kaaden, nahezu 100 % der Bewohnerschaft deutscher Volkszugehörigkeit ist, gibt dieses Postamt nur Drucksorten mit einsprachig čechischem Vordruck heraus. Postanweisungen und Posgbegleitadresen sind nur einsprachig tschechisch zu habem und Rezepisse über Geld-und Paketsendungen und über geführte Telefongespräche werden nur in tschechischer Sprache ausgefolgt. Mit Rücksicht darauf, daß die tschechoslowakische Postverwältung eine Unternehmung ist, die nach dem Gesetze Nr. 404/1922 Slg. nach kaufmännischen Grundsätzen zu führen ist, stelen die Interpellanten an den Herrn Postminister die Anfrage, ob dem Herrn Minister dieser gesetzwidrige Zustand bekannt ist und ob er bereit ist, dafür Sorge zu tragen, daß die Praxis dieses Postamtes in Zukunft den örtlichen Bedürfnissen entsprechend geführt wird?

Prag, am 21. Mai 1938.

Schösser,
Tschakert, Reil, Liehm, Pfrogner, Krommer, Schrammel, Ing. Weller, Stellwag, Werner, Keil.

Překlad ad 709/8.

Interpelace

senátora L. Franky

na ministra vnitra

stran protizákonné osobní prohlídky, kterou provedl vrchní strážmistr četnictva Nový v Prášilech, okres Hartmanice.

Dne 16. dubna 1938 rozmlouval Karel Schaller v Prášilech s Hanušem Pscheidlem, když orgán četnictva Nový přistoupil k němu a vyzval ho, aby s ním šel na strážnici. Šlo o jakýsi šekový vplatní lístek pro jeho bratra Jana Schallera. Četnický strážmistr se ho tázal, kdy a odkud přišel. Na odpověď, že byl u místního vedoucího sudetskoněmecké strany, tázal se ho četník Nový, zdali má u sebe dokumenty a začal ho hned prohledávati. Při prohledávání tázal se četník, zdali má u sebe revolver a jakou funkci zastává u sudetskoněmecké strany.

Týž četník Nový již dne 5. dubna 1938 o půl 10. hod. dopol. nepřístojným způsobem obtěžoval Josefa Schmidta v Prášilech a s křikem se na silnici na něho obořil, kam jde a odkud přichází.

Postup četnického orgánu Nového nesrovnává se se zásadami o svobodě osoby. Pro osobní prohlídku nebyly dány ani předpoklady §§ 139 a 140 tr, ř., aniž byly zachovány předpisy § 143 tr. ř. Nešlo o osobu práce se štítící anebo o nějakého poběhlíka a nebylo vydáno také žádné opatření podle zákona č. 300/1920.

Postup četnického orgánu Nového znamená tedy nepřístojný přehmat.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra:

1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný případ?

2. Je pan ministr ochoten dát zavésti proti četnickému strážmistrovi Novému z Prášil disciplinární řízení?

3. Jaká opatření učinil pan ministr, aby také podřízení orgánové vždy a všude dbali osobní svobody, jak to ústava předpisuje?

V Praze dne 21. května 1938.

Frank,
Patzak, Pfrogner, Schmidt, Krommer, dr Brass, Stellwag, dr Hilgenreiner, Liehm, Keil, Werner.

709/8 (původní znění).

Interpellation

des Senators Ludwig Frank

an den Innenminister

wegen gesetzwidriger Personsdurchsuchung durch den Oberwachtmeister der Gendarmerie Nový in Stubenbach, Bezirk Hartmanitz.

Am 16. April 1938 sprach Karl Schaller in Stubenbach mit Hans Pscheidl, als das Organ der Gendarmerie Nový zu ihm trat und ihn aufforderte, mit auf die Wachstube zu kommen. Es handle sich um einen Scheckeinzahlungsschein für semen Bruder Johann Schaller. Der Gendarmeriewachtmeister fragte ihn, wann er gekommen sei und woher er gekommen sei. Auf die Antwort, daß er beim Ortsleiter der Sudetendeutschen Partei gewesen sei, fragte ihn der Gendarm Nový, ober Dokumente bei sich habe und fing gleich an, ihn auszusuchen. Beim Durchsuchen fragte der Gendarm, ob er einen Revolver bei sich habe und welche Funktion er bei der Sudetendeutschen Partei inne habe.

Derselbe Gendarm Nový hatte bereits am 5. April 1938, um, 1/210 Uhr vormittags den Josef Schmidt in Stubenbach in unzukömmlicher Weise belästigt und ihn auf der Straße in schreiendem Tone zur Rede gestellt, wohin er gehe und woher er komme.

Das Vorgehen des Gendarmerieorganes Nový steht mit den Grundsätzen über die Freiheit der Person nicht im Einklange. Für eine Personsdurchsuchung waren weder die Voraussetzungen der §§ 139 und 140 der St. -P. -O. gegeben, noch waren die Vorschriften des § 143 der St.-P.-O. eingehalten worden. Es handelte sich nicht um einen Arbeitsscheuen oder um einen Landstreicher und es war auch keine Verfügung nach dem Gesetze Nr. 300/1920 erlassen worden.

Das Vorgehen des Gendarmerieorganes Nový stellt daher einen unzukömmlichen Übergriff dar.

Die Interpellanten fragen daher den Herrn Minister:

1. Ist der Herr Minister bereit, die gerügten Sachverhalte untersuehen zu lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, gegen den Gendarmeriewachtmeister Nový aus Stubenbach das Disziplinarverfahren einleiten zu lassen?

3. Welche Verfügungen hat der Herr Minister getroffen, daß auch die nachgeordneten Organe immer und überall die Freiheit der Person so achten, wie es die Verfassung vorschreibt?

Prag, am 21. Mai 1938.

Frank,
Patzak, Pfrogner, Schmidt, Krommer, Dr. Brass, Stellwag, Dr. Hilgenreiner, Liehm, Keil, Werner.

Překlad ad 709/9.

Interpelace

senátora K. Bocka

na ministra národní obrany

stran provokujících štvavých řečí vojínů v Měcholupech.

Dne 11. května 1938 přišlo do Měcholup několik vojínů pod vedením desátníka. Ve 4 hodiny odpoledne shromáždil desátník na dvoře domu, kde jsou vojíni ubytováni, vojíny kolem sebe a četl jim zprávy z nějakých českých novin. Pak se vyjádřil, aby mu jen nikdo z Henleinovy strany nepřišel do rukou, že by musel každého rozsekati na guláš. Kdyby to muselo býti, že sežere jednoho ke snídani a druhého v polévce.

Vojenské služební předpisy, obzvláště služební předpis A-I-1, zakazuje vojenským osobám jakoukoli politickou činnost. Výroky desátníkovy slyšelo civilní obyvatelstvo a vzbudily skutečně veřejné pohoršení.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra:

1. Je pan ministr ochoten dát vylíčený případ vyšetřiti?

2. Je pan ministr ochoten dát případ sděliti příslušné vojenské prokuratuře za účelem zkoumání, jde-li o trestný čin z moci úřední stíhatelný?

V Praze dne 21. května 1938.

Bock,

Bartl, Fritsch, Schrammel, Krommer, Reil, W. Müller, Maixner, Liehm, Enhuber, Tschakert.

709/9 (původní znění).

Interpellation

des Senators Karl Bock

an den Minister für nationale Verteidigung

wegen provozierender Hetzreden von Soldaten in Miecholup.

Am 11. V. 1938 trafen in Miecholup einige Soldaten unter Führung eines Korporals ein. Um 4 Uhr nachmittags sammelte der Korporal im Hofe des Hauses, wo die Militärpersonen einquartiert sind, die Soldaten um sich und las ihnen Berichte aus einer tschechischen Zeitung vor, Nachher äußerte er sich, es möge ihm ja niemand von der Henleinpartei unter die Hände kommen, er müßte, jeden auf Gulasch zerhacken. Wenn es sein müßte, fresse er einen zum Frühstück und den anderen in der Suppe.

Durch die Militär-Dienstvorschriften, besonders durch die Dienstvorschrift A-I-I, ist den Militärpersonen jedwede politische Betätigung verboten. Die Äußerungen des Korporals wurden von der Zivilbevölkerung gehört und haben tatsächlich öffentliehe Ärgernis erregt.

Die Interpellanten richten daher an den Herrn Minister die Anfrage:

1. Ist der Herr Minister bereit, den geschilderten Vorfall untersuchen zu lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, den Fall der zuständigen Militärprokuratur melden zu lassen zum Zwecke der Prüfung, ob es sich um eine von Amtes wegen wahrzunehmende strafbare Tat handelt?

Prag, am 21. Mai 1938.

Bock,
Bartl, Fritsch, Schrammel, Krommer, Reil, W. Müller, Maixner, Liehm, Enhuber, Tschakert.

Překlad ad 709/10.

Interpelace

senátora V. Patzaka

na ministra národní obrany stran nepřístojného chování, rvaček a výtržností z opilství vojenských osob
...

Obyvatelstvo... žije v neustálém strachu, poněvadž se chováním vojenských osob, obzvláště strážní čety... cítí utiskováno. Je všeobecným přáním, aby pro vojáky tam ubytované, alespoň pro nejbližší dobu, vydán byl zákaz vycházky, poněvadž se obzvláště hostinští pro návštěvu vojínů v hostincích obávají poškození svého obchodu.

Správnost tohoto tvrzení vychází na jevo z následujících skutečností, pro poměry typických:

Dne 1. května 1938 chtěl Josef Friemel odvésti z hostince Krejčího... svou dceru a pil u nálevního stolu s rotmistrem, který měl pohotovost a patřil k strážní četě.. Friemel nechtěl rotmistrovi platiti žádné další alkoholické nápoje a ten proto na něho křičel, aby ihned zmizel, jinak že uvidí, co se stane. Josef Friemel šel do vedlejšího pokoje. Rotmistr ho následoval se čtyřmi kořalkami na podnosu a žádal od švakra Friemelova jménem Schmidt zaplacení těchto kořalek. Schmidt je bez práce a má 3 děti a odmítnul proto zaplacení kořalek. Na to hodil rotmistr 4 kořalky i s podnosem před něho na zem. Friemel schoval se nyní před rotmistrem do stáje, kam mu hostinská přinesla židli. Tam musel dvě hodiny čekati, mezitím co rotmistr vystřelil několik ran ze dveří hostince. Opilý rotmistr šel pak z hostince místo do svého služebního místa... U zasilatele Brinkeho... vytrhl z přízemního pokoje okno i s rámem ze zdi, vstoupil do pokoje, kde pak na lavici usnul. Způsobeným hlukem probudila se 17 letá dcera pana Brinkeho, která v tomto pokoji spala, a vzbudila vojína. Rotmistr nadával a lehl si na konec do prázdné postele dcery majitele domu Brinkeho. Když se rotmistr vzbudil, zpozoroval ztrátu svého služebního revolveru, svého opasku a své čepice. Ale tyto předměty našli mezitím na cestě dva dělníci... Adolf Zauner a Erich Rösner, a odevzdali je na četnické stanici...

Dne 8. května 1938 byla v hostinci Schmidtově... od 3. hodin odpoledne taneční zábava. V 8 hodin večer přišli dva Češi, jeden finančník a jeden vojín v civilu, do společnosti a jeden z Čechů začal hlasitě zpívati, což je německo-českou vývěskou v hostinci zakázáno. Číšník zakročil a zjednal zase klid. Ve 3/4 9 večer opustil jeden z Čechů místnost a v 9 hodin přišlo 25 vojínů strážní čety... aniž by zaplatili vstupné, do sálu a začali zpívati, čemuž číšník chtěl zabrániti. Na to pustili se vojíni do hosta Antonína Galle... Ten chtěl uprchnouti oknem, ale vojíni ho strhli za nohy zpět a plnou silou mrštili na podlahu, takže zůstal půl hodiny bez vědomí ležeti. Jedno oko měl úplně zateklé. Vojíni pustili se nyní s pivními sklenicemi do hostů. Ti prchali okny, pivní sklenice letěly za nimi. Při tom byla slečna Frida Kiesslichová... zasažena do zad a zraněna do prstu. Mimo to bylo bito ještě více osob.

Bezvědomý Antonín Galle... byl dopraven do obytného pokoje a číšník Adolf Metzner ho opatroval z rozkazu hostinského. Vojíni chtěli vniknouti také do obytného pokoje, ale Adolf Metzner a Josef Bohner..., v obytném pokoji rovněž přítomný, zakázali vstup, poněvadž se čekalo na četníky a na lékaře. Přes to vnikli vojíni násilím do pokoje, tloukli Adolfa Metznera, který slyšel také volání: "Zabijte ho" a mohl prchnouti. František Mach... slyšel při tom ještě toto volání: "Ta sakramentská henleinovská horda musí zmizet odtud, zabít každého Němce". Také Josef Hoffmann... a druhý číšník Reichel... byli vojíny biti a museli odejíti přes 2 metry hluboké hnojiště. Poručík Horák, který byl s vojíny v hostinci, byl hostinským několikráte vyzván, aby zjednal klid, ale poručík toho vůbec nedbal. Dva poddůstojníci řekli hostinskému, aby spočítal škodu, a řekli k tomu: "My to zaplatíme!" Když k 10. hodině přišel četník ze stanice... s lékařem, udávali vojíni, že padli hanlivé výkřiky na republiku a že na to zakročili. Četník chtěl věc vyšetřiti, ale údaje vojínů o osobách, které prý volaly, v podstatných bodech se rozcházely.

Dr Trapl . potvrdil, že se vojíni před odchodem ze svého místa pobytu... vyjádřili: "Dnes se bude uklízet!"

Interpelanti táží se pana ministra:

1. Je pan ministr ochoten uvedené skutečnosti dát co nejpřísněji vyšetřiti?

2. Je pan ministr ochoten dát zavésti disciplinární řízení proti poručíku Horákovi a proti rotmistru strážní čety..., který dne 1. května 1938 ve službě navštívil hostinec Krejčího a který se vylíčeným způsobem choval?

3. Je pan ministr ochoten oznámiti sdělené skutečnosti příslušné vojenské prokuratuře za účelem zkoumání, jde-li o trestný čin z úřední moci stíhatelný?

4. Je pan ministr ochoten zaříditi na ochranu obyvatelstva..., aby příslušníkům strážní čety alespoň pro nějakou dobu vydán byl zákaz návštěvy hostinců?

5. Jaká opatření učinil pan ministr, aby se poměr mezi strážní četou a civilním obyvatelstvem... utvářil snesitelně?

V Praze dne 21. května 1938.

Patzak,
Garlik, Maixner, Stellwag, Schösser, Tschakert, Seharnagl, Werner, Ing. Weller, W. Müller, Bartl.

709/10 (původní znění).

Interpellation

des Senators Vinzenz Patzak

an den Minister für nationale Verteidigung

wegen ungebührHchen Benehmens, Raufhändeln und Trunkenheitsexzessen von

Militärpersonen...

Die Bevölkerung... lebt in ständiger Angst, weil sie sich durch das Benehmen der Militärpersonen, insbesandere der der Bewachungstruppe bedrängt fühlt. Allgemein wünscht man, daß für die dort stationierten Soldaten, wenigstens für die nächste Zeit, ein Ausgangsverbot veranlaßt wird, weil insbesondere die Gastwirte durch den Gasthausbesuch der Soldaten eine Schädigung ihres Geschäftes befürchten.

Die Richtigkeit dieser Behauptung geht aus nachstehenden, für die Zustände typischen Tatbeständen hervor:

Am 1. Mai 1938 wollte Josef Friemel aus dem Gasthause Krejčí... seine Toehter abholen und trank mit einexn Rottmeister, der Bereitschaft hatte und der Bewachungstruppe... angehörte, am Schanksims des Gasthauses. Friemel wollte dem Rottmeister keine alkoholischen Getränke weiter bezahlen und wurde deshalb von ihm angeschrien, er sodle sofort vensehwinden, sonst werde er sehen, was passiert Josef Friemel ging ins Nebenzimmer. Der Rottmeister folgte ihm mit vier Schnäpsen auf einem Tablet und verlangte vom Sehwager des Friemel namens Schmidt die Bezahlung dieser Schnäpse. Schmidt ist arbeitslos und hat drei Kinder und lehnte deshalb die Bezahlung der Schnäpse ab. Daraufhin warf der Rottmeister die vier Schnäpse samt dem Tablet vor ihm auf den Fußboden. Friemel versteckte sich nun vor dem Rattmeister im Stall, wohin ihm die Wirtin einen Stuhl brachte. Dort mußte er zwei Stunden lang warten, während der Rottmeister aus der Tür des Gasthauses mehrere Schüsse abgab. Der betrunkene Rottmeister ging sodann aus dem Gasthause statt nach seinem Dienstorte... Bei dem Spediteur Brinke... riß er in einem ebenerdigen Zimmer die Fenster samt Rahmen aus den Mauern, stieg ins Zimmer, wo er sodann auf einer Bank einschlief. Durch den verursachten Lärm war die 17jährige Tochter des Herrn Brinke, die in diesem Zimmer sehlief, erwacht und weckte die Militärperson. Der Rottmei ster schimpfte und legte sich schließlich in das leergewordene Bett der Tochter des Hausbesitzers Brinke. Als der Rottmeister erwachte, bemerkte er den Verlust seines Dienstrevolvers, seines Koppels und seiner Mütze. Doch diese Gegenstände hatten inzwischen 2 Arbeiter..., Adolf Zauner und Erich Rösner, am Wege gefunden und beim Gendarmerieposten... abgegeben.