A.m 8. Mai 1938 w ar im Gasthaus Schmidt... von 3 Uhr nachmittags an Tanzunterhaltung. Um 8 Uhr abends kamen zwei Tschechen, ein Finanzer und ein Soldat in Zivil, in die Gesellschaft und einer der Tschechen begann laut zu singen, was durch eine deutsch-tschechische Anschlagstafel im Gasthause verboten ist. Der Kellner schritt ein und stellte die Ruhe wieder her. Um 3/4 9 Uhr verließ einer derTschechen das Lokal und um 9 Uhr kamen 25 Soldaten von der Bewachungstrupne... ohne Eintritt zu zahlen, in den Saal und fingen an zu singen, was der Kellner abstellen wollte. Hierauf gingen die Soldaten auf den Gast Anton Galle... los. Dieser wollte durch das Fenster flüchten, wurde aber von den Soldaten an den Beinen zurückgerissen und mit voller Wucht auf den Fußbnden aufgeschlagen, sodaß er bewunßtlos eine halbe Stunde liegen blieb. Ein Auge hatte er ganz verschwollen. Die Soldaten gingen nun mit Biergläsern gegen die Gäste los. Diese flüchteten durch die Fenster, Bierläser flogen nach. Hiebei würde Fraülein Frieda Kießlich... in den Rücken getroffen und am Finger verwundet. Außerdem wurden noch mehrere Persanen geschlagen.

Der bewußtlose Anton Galle... wurde ins Wohnzimmer geschafft und der Kellner Adolf Metzner bewachte ihn im Auftrage des Gastwirtes. Die Soldaten wollten auch ins Wohnzimmer eindringen, doch Adolf Metzner und der gleichfalls im Wohnzimmer anwesende Josef Bohner... verbaten den Eintritt, da die Gendarmerie und der Arzt erwartet wurden. Trotzdem drangen die Soldaten mit Gewalt in das Zimmer ein, schlugen den Adolf Metzner, der auch die Rufe: "Zabijte ho" hörte und flüchten honnte. Franz Mach... hörte hiebei noch folgende Rufe: "Ta sakramentská henleinovská horda musí zmizet odtud, zabít každého Němce". Auch Josef Hoffmann und der zweite Kellner Reichel... wurden von den Soldaten geschlagen und mußten den Ausgang über eine zwei Meter tiefe Düngergrube nehmen. Leutnant Horäk, der mit den Soldaten im Gasthaus war, wurde vom Wirt einigemale aufgefordert Ruhe zu schaffen, doch der Leutnant achtete überhaupt nicht darauf. Zwei Unteroffiziexe sagten dem Gastwirt, er möge den Schaden berechnen, und meinten dazu: "My to zaplatíme!" Als gegen 10 Uhr der Gendarm vom Posten... mit dem Arzte erschien, gaben die Soldaten an, daß Schmährufe auf die Republik gefallen seien und daß sie darauf.eingegriffen haben. Der Gendarm wollte den Sachvexhalt erheben, doch die Angaben der Soldaten über die Personen, die angeblich gerufen haben, gingen in wesentlichen Punkten auseinander.

Dr. Trapl... bestätigte, daß die Soldaten vor dem Weggehen aus ihrem Quartierort... geäußert hatten: "Heute wird geräumt!"

Die Interpellanten fragen den Herrn Minister: 1. Ist der Herr Minister bereit, die angezeigten Tatbestände schärfstens erheben zu lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, gegen den Leutnant Horák und gegen den Rottmeister von der Bewachungstrunpe..., der am 1. V. 1938 im Dienste das Gasthaus Krejčí besuchte und sich in der geschilderten Weise benahm, das Disziplinarverfahren einleiten zu lassen?

3. Ist der Herr Minister bereit, die mitgeteilten Tatbestände der zuständigen Militärprokuratur mitzuteilen zum Zweeke der Prüfung, ob es sich um eine von Amtes wegen wahrzunehmende strafbare Tat handelt?

4. Ist der Herr Minister bereit, zum Schutze der Bevölkerüng... zu verfügen, daß den Angehörigen der Bewachungstruppe... wenigstens für einige Zeit ein Verbot des Besuches von Gaststätten auferlegt wird?

5. Welche Verfügungen hat der Herr Minister getroffen, daß das Verhältnis zwischen der Bewachungstrupne und der Zivilbevölkerung... zu einem erträglichen gesialtet wird?

Prag, am 21. Mai 1938.

Patzak, Garlik, Maixner, Stellwag, Schösser, Tschakert, Scharnagl, Werner, Ing. Weller, W. Müller, Bartl.

Překlad ad 709/11.

Interpelace

senátora G. Krczala

na ministra vnitra

stran týrání a bezdůvodného výslechu státní policii v Jihlavě.

Dne 5. května 1938 šel Antonín Bäuml z Jihlavy s Františkem Stenzlem, Janem Niederlem, Františkem Rychtetzkým, Robertem Krausem, Bedřichem Krausem, Janem Schmidtem o půl 24 hod. z tělocvičny domů. Rozloučil se s turnery zdviženou rukou a zvoláním "Heil Euch" a chtěl s Janem Schmidtem, který měl stejnou cestu, jíti domů. Když zvedl rulou k pozdravu, objevil se strážník, vyzval ho česky, aby zůstal státi a prohlásil ho za zatčena. Strážník vedl ho na policejní strážnici a strčil ho silnou ranou do kanceláře. V místnosti přítomen byl jeden úředník s třemi rosetami a jeden úředník s dvěma rosetami. Antonín Bäuml dostal od strážníka, který ho zatkl, tři silné políčky a křičeli na něho česky: "Co si myslíte, že jsme v Německu? U nás něco takového neexistuje. Po sepsání nacionálu, při čemž se úředník divil, že Bäuml jest u sudetskoněmecké strany a pracuje u českého mistra, byl propuštěn. Příštího dne vyhledal Antonín Bäuml praktického lékaře MUDr Hansmanna, Jihlava, Úvoz č. 1, který sepsal následující nález:

"Jmenovaný udává, že byl včera na cestě z tělocvičny domů při rozloučení se svými bratry turnery pro německý pozdrav zatčen a že od strážníka v policejní budově, Hluboká ul., dostal tři prudké políčky. Při dnešním vyšetření zjistil jsem malý otok kůže v krajině levého ústního koutku, mimo to pod tím otok dásně. Pozoruhodné je při tom, že dnes ještě možno zcela zřetelně zjistiti nepatrné kapilární krvácení z dásně. Zbytky krve jsou ještě zřetelně viditelny. Poranění je lehké a zahojí se za několik hodin."

Dne 27. dubna 1938 navštívil Gebhard L. Schwarzenbach, studující 5. třídy německého státního reformního reálného gymnasia v Jihlavě, hodinu tělocviku německého tělocvičného spolku v Jihlavě. Poněvadž pro týž večer o 20'30 hod. ohlášeno bylo pro Jihlavu zatemňovací cvičení, byl v tu dobu tělocvik přerušen a čas vyplněn zpěvem a všeobecnou zábavou. Ve 22 hodin byla tělocvičná hodina skončena a ve stejnou dobu také zatemňovací cvičení. Na cestě domů byl Gebhard Schwarzenbach u kostela sv. Ignáce třemi tajnými agenty státní policie vyzván, aby je následoval na policejní úřad. Při výslechu u státního o policejního úřadu bylo tvrzeno, že se v tělocvičné hodině volalo "Heil Hitler", "Ein Volk - ein Reich - ein Führer" a že padly výkřiky proti republice. Když Gebhard Schwarzenbach tato tvrzení nemohl potvrditi, řekl mu vyslýchající strážník: "Ty kluku, nejraději bych tě jednu vrazil."Na to byl Gebhard Schwarzenbach odveden do strážnice, kde ho převzal uniformovaný strážník. Ten mu na jeho stížnost, že si na něho vyjeli, prohlásil, že tajný je také člověk, že koná svou povinnost a že může překypěti.

Na to pokračoval výslech s prvním úředníkem a na stížnost Gebharda Schwarzenbacha do způsobu jeho výslechu prohlásil úředník, že se s Gebhardem Schwarzenbachem jednalo dobře, neboť v Berlíně že by se některému Čechu za stejných okolností dal nůž na krk.

Uvedené příklady nakazují, že postup a praxi státního policejního úřadu v Jihlavě s platnými ustanoveními zákona, s úvodními ustanoveními k organisačnímu zákonu č. 125/1927 v soulad uvésti nelze, že státní policie v Jihlavě ústavou zaručených základních práv o svobodě osoby a rovnosti státních občanů nedbá tou měrou, jak to znění a smysl ústavní listiny předpisují.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra vnitra:

1. Je pan ministr ochoten podrobiti praxi státního policejního úřadu v Jihlavě všeobecnému a uvedené skutečnosti zvláštnímu zkoumání?

2. Je pan ministr ochoten dát zjistiti provinivší se orgány a zavésti proti nim disciplinární řízení?

3. Jaká opatření učinil pan ministr, aby praxe státního policejního úřadu v Jihlavě uvedena byla v plný soulad s platnými ustanoveními zákona a s ústavní listinou demokratické republiky?

V Praze dne 21. května 1938.

Krzsal, Garlik, Keil, Schmidt, Patzah, Stellwag, Werner, dr Hilgeureiner, Ing. Weller, W. Müller, Enhuber.

709/11 (původní znění).

lnterpellation

des Senators Gottfried Krczal

an den Minister des Innern

wegen Mißhandlung und grundloser Einvernahme durch die Staatspolizei in Iglau.

Am 5. Mai 1938 ging Anton Bäuml aus Iglau mit Franz Stenzl,Johann Niederle, Franz Rychtetzky, Robert Kraus, Fritz Kraus, Johann Schmidt um 1/224 Uhr aus der Turnhalle nach Hause. Er verabschiedete sich von den Turnern mit erhobener Hand und mit dem Rute "Heil Euch" und wollte mit Johann Schmidt, der den gleichen Weg hatte, nach Hause gehen. Als er die Hand zum Grusse erhob, erschien ein Wachmann, forderte ihn in tschechischer Sprache auf, stehen zu bleiben und erklärte ihn für verhaftet. Der Wachmann führte ihn auf die Polizeiwachstube und schob ihn mit einem kräftigen Stoß ins Innere der Kanzlei. In dem Raume war ein Beamter mit drei Rosetten und ein Beamter mit zwei Rosetten anwesend. Anton Bäuml erhielt von dem. Wachmann, der ihn verhaftet hatte, drei kräftige Ohrfeigen und wurde in tschechischer Sprache angeschrien: "Was glauben, Sie, wir sind im Deutschen Reiche? Bei uns existiert so etwas nicht." Nach Aufnahme der Nationalen, wobei sich der Beamte wunderte, daß Bäuml bei der Sudetendeutschen Partei sei und bei einem tschechischen Meister arbeite, wurde er entlassen. Am nächsten Tage suchte Anton Bäuml den praktischen Arzt MUDr. Hansmann, Iglau, Hohlweg 1, auf, der folgenden Befund aufnahm:

"Der Genannte gibt an, gestern am Heimwege von der Turnhalle beim Abschied von seinen Turnbrüdern wegen des Deutschen Grusses verhaftet worden zu sein und von Polizisten im Polizeigebäude, Tiefe, Gasse 3, heftige Ohrfeigen erhalten zu haben.Bei der heutigen Untersuchung stellte ich eine geringe Schwellung der Haut in der Gegend des linken Mundwinkels fest, außerdem darunter eine solche am Zahnfleisch des Mundes.Bemerkenswert ist dabei, daß sich heute noch in aller Deutlichkeit eine geringe kapilläre Blutung aus dem Zahnfleisch feststellen läßt. Blutreste sind noch deutlich sichtbar. Die Verletzung ist leicht und heilt in einigen Stunden."

Am 27. April 1938 besuchte Gebhard L. Schwarzenbach, Studierender der fünften Klasse des deutschen Staatsreform-Realgymnasiums in Iglau, die Turnstunde des Deutschen Turnvereines in Iglau. Da am selben Abend um 20.30 für Iglau eine Verdunkelungsübung angesagt war, wurde um diese Zeit das Turnen unterbrochen und mit Singen und mit allgemeiner Unterhaltung ausgefüllt. Um 22 Uhr wurde die Turnstunde beendet und zu gleicher Zeit auch die Verdunkelungsübung. Auf dem Heimwege wurde Gebhard Schwarzenbach bei der Ignazkirche von drei Geheimagenten der Staatspolizei aufgefordert, ihnen auf die Polizeibehörde zu folgen. Beim Verhör auf der Staatspolizeibehörde wurde behauptet, in der Turnstunde sei "Heil Hitler" gerufen worden, "Ein Volk - Ein Reich - Ein Führer" und es seien Ausrufe gegen die Republik gefallen. Als Gebhard Schwarzenbach diese Behauptungen nicht bestätigen konnte, sagte ihm der einvernehmende Polizist: "Ty, kluku, nejradši bych ti jednu vrazil". Hierauf wurde Gebhard Schwarzenbach in ein Wachzimmer geführt, wo ihn ein uniformierter Wachmann übernahm.Dieser erklärte ihm über seine Klage, daß er angefahren worden sei, auch ein Geheimer sei ein Mensch, er tue seine Pflicht und könne übersprudeln.

Hierauf ging das Verhör mit dem ersten Beainten weiter und auf die Beschwerde des Gebhard Schwarzenbach über die Art der Einvernahme erklärte der Beamte, Gebhard Schwarzenbach sei gut behandelt worden, denn in Berlin würde man einen, Tschechen unter den gleichen Umständen das Messer an die Gurgel setzen.

Die angeführten Beispiele zeigen, daß das Vorgehen und die Praxis der staatlichen Polizeibehörde in Iglau mit den bestehenden gesetzlichen Bestimmungen, mit den Eingangsbe-stimmungen zum Organisationsgesetz Nr. 125/1927 nicht in Einklang zu bringen ist, daß die verfassungsmäßig gewährleistetem. Grundrechte über die Freiheit der Person und die Gleichheit der Staatsbürger durch die Staatspolizei in Iglau nicht in dem Maße beachtet wird, wie es Wortlaut und Sinn der Verfassungsurkunde vorschreiben.

Die Interpellanten stellen daher an den Herrn Minister des Innern die Anfrage:

1. Ist der Herr Minister bereit, die Praxis der Staatspolizeibehörde in Iglau einer allgemeinen und die angeführten Tatbestände einer besonderen Prüfung zu unterziehen?

2. Ist der Herr Minister bereit, die belasteten Organe feststellen und das Disziplinarverfahren gegen sie eröffnen zu lassen?

3. Welche Verfügungen hat der Herr Minister dafür getroffen, daß die Praxis der Staatspolizeibehörde in Iglau in vollem Einklang mit den bestehenden gesetzlichen Bestimmungen und mit der Verfassungsurkunde einer demokratischen Republik gebracht wird?

Prag, am 21. Mai 1938.

Krczal,
Garlik, Keil, Schmidt, Patzak, Stellwag, Werner, Dr. Flilgenreiner, Ing. Weller, W. Müller, Enhuber.

709/12.

Interpelace

senátora Medvěda

ministru vnitra

ohledně porušování platných žákonů okresním úřadem v Mnichově Hradišti a rušení veřejného pokoje a řádu tímtéž okresním úřadem.

V neděli dne 8. května o 10. hod. dopolední konala se voličská schůze v Mnichově Hradišti na radnici. Podepsaný senátor Nedvěd byl na schůzi delegován jako referent. Při zahájení schůze panem Václavem Tyšerem z Mnichova Hradiště čp. 820 vyzval jmenovaný všechny, kdo jsou nevoliči, aby opustili místnost, jelikož okresní úřad svolavatele již předem upozornil, že při schůzi nesmí být přítomni nevoliči. Na výzvu pana Tyšera opustily místnost 4 osoby a další dvě, o nichž také bylo známo, že jsou nevoliči, byly vyzvány, aby místnost opustily, což také učinily.

Na to počal podepsaný senátor František Nedvěd referovati. Asi po čtvrt hodině vstoupil do místnosti vrchní komisař politické správy dr Jiří Wagner v průvodu dvou ozbrojených četníků a prohlásil předsedovi schůze Václavu Tyšerovi, že přichází provést perlustraci přítomných, k čemuž ihned přikročil. Zjistil v místnosti 5 osob, které sice volební právo mají, ale jejichž bydliště je v sousedních obcích. Na to prohlásil p. dr Wagner, že schůzi rozpouští z důvodu, že jsou přítomni nevoličové. Podepsaný senátor František Nedvěd proti rozpuštění schůze protestoval a po vyprázdnění sálu žádal komisaře dra Wagnera o sepsání protokolu. Odebrali se na okresní úřad a po cestě se tázal senátor Nedvěd komisaře dr Wagnera, zdali bude prováděna perlustrace na všech voličských schůzích všech politických stran. Na to mu odpověděl komisař dr Wagner: "Ne, jenom tam, kam nás pan okresní hejtman pošle."

Na okresním úřadě byl sepsán protokol za přítomnosti dr Jiřího Wagnera, vrchního komisaře politické správy, dra Pavla Konala, koncipisty politické správy, podepsaného senátora Nedvěda a Václava Tyšera. V protokole senátor Nedvěd uvedl, že dle jeho názoru rozpuštění schůze stalo se protizákonně a uvedl, že nevoličové, t. j. osoby mladší 21 let, místnost na výzvu Václava Tyšera opustili a žádal, aby škoda rozpuštěním schůze způsobená, asi 120 Kč, byla nahrazena a rozpuštění schůze bylo zrušeno.

Dr Jiří Wagner v protokole se odvolal na služební relaci a pravil, že schůzi rozpustil proto, že byly přítomny osoby z cizích obcí. Odpoledne tentýž den konala se voličská schůze v Klášteře-Hradiště n. Jiz., v hostinci paní Šulcové. Ještě před zahájením schůze dostavil se do místnosti dr Pavel Kottal, koncipista politické správy z Mnichova Hradiště v průvodu ozbrojeného četníka a druhého postavil před okno. Schůze byla zahájena a zahajovatel vyzval všechny osoby mladší 21 let a všechny, kdo mají voličské právo v některé sousední obci, aby opustili místnost. Odešlo celkem asi 15 osob do vedlejší místnosti a na to přikročil dr Kottal k perlustraci. Při perlustraci postupoval velice rigorosně a tu senátor Nedvěd, aby nedošlo k rozpuštění schůze, vyzval sám ještě několik osob, aby místnost opustily, tak na př. ženicha dcery hostinské, který bydlí ve vedlejší obci a točil pivo, dále dceru hostinské, která sňatkem s cizincem pozbyla čsl. státního občanství, číšníka, který obsluhoval hosty, ale byl z vedlejší obce, dále jednoho občana, který již od narození bydlí v Klášteře, ale omylem nebyl zanesen do voličských seznamů a ještě dalšího, který již 8 roků v Klášteře bydlí, je majitelem domu a také omylem nebyl zanesen do voličských seznamů. Dr Kottal skončil perlustraci před 4 hodinou. Na to položil podepsanému senátoru Fr. Nedvědovi otázku, zdali má v obci Klášteře n. Jiz. právo volební. Po zamítavé odpovědi prohlásil, že schůzi rozpouští z důvodu, že jsou přítomny osoby, které v obci nemají právo voličské a na dotaz, které osoby to jsou prohlásil, že je přítomen senátor Nedvěd, který nemá volební práva v obci. Vyzval shromážděné, aby opustili místnost a když protestovali, hrozil vyklizením mocí. Hostinská paní Šulcová, když se lidé hrnuli ven a dr Kottal zamítl, aby jí dovolil vybrati peníze od hostů si stěžovala, že přijde o peníze a tu jí dr Kottal odpověděl: "Neměla jste jim místnost na schůzi propůjčovat." Tento výrok slyšel podepsaný senátor Fr. Nedvěd, který stál těsně za dr Kottalem. Senátor Nedvěd, když viděl velké rozhořčení shromážděných voličů, vybízel sám ke klidu a zdůrazňoval, že se to vyřídí až v Praze, ale přes to jeden z účastníků řekl, že to je provokace, načež ho dal dr Kottal zjistit četníkem a patrně mu asi byl nadiktován administrativní trest bodle zákona č. 125 z r. 1927 pro rušení úředního výkonu.

Je zřejmo, že obě schůze byly rozpuštěny protizákonně. Ve výměru o rozpuštění schůze v Mnichově Hradišti číslo 15.298/1938 ze dne 8. května 1938 se praví, že schůze byla rozpuštěna podle § 4 zákona č. 135 z r. 1868 r. z. o právu shromažďovacím. Podepsaný senátor Nedvěd zdůrazňuje, že r. 1868 nebyl vydán žádný zákon shromažďovací, nýbrž dne 15. listopadu 1867. Okresní úřad odůvodňuje tudíž rozpuštění schůze zákonem, který vůbec neexistuje.

V § 4 zákona č. 135 ze dne 15. listopadu 1867 se praví: "§ 4. - Versamlungen der Wähler zu Wahlbesprechungen, dan zu Besprechungen mit den gewählten Abgeordneten sind von den Bestimmungen dieses Gesetzes ausgenommen, wenn sie zur Zeit der ausgeschriebenen Wahlen und nicht unter freiem HimmeI vorgenommen werden."

A § 2 předpisuje, že veřejné schůze musí býti příslušným úřadům 3 dny předem hlášeny.

Ze znění § 4 je jasno, že voličské schůze se nehlásí. Dále je provedena v § 4 definice voličských schůzí. Za voličské schůze se považují schůze voličů k rozpravě o volbách. Dále schůze k rozpravám se zvolenými poslanci. Ve schůzi v Mnichově Hradišti po odchodu nevoličů byli přítomni pouze voličové. Protože § 4 cit. zákona neustanovuje, že voličové musí býti z téže obce, kde se volby konají a protože volič i když navštíví voličskou schůzi v jiné obci neztrácí právo volební, neboť podmínkou práva volebního je zápis ve stálých seznamech voličských, jest jasno, že schůze v Mnichově Hradišti byla vrch. komisařem dr Wagnerem rozpuštěna protizákonně.

Při odpolední schůzi v obci Klášter-Hradiště n. Jiz. byli ještě za přítomnosti dr Kottala, koncipisty politické správy odstraněni všichni nevoliči, t. j. ti, kteří nejsou ještě staří 21 let, ale i osoby, které volební právo mají, ale bydlí v sousedních obcích, takže ve schůzi zůstal jedině senátor Nedvěd, který byl při volbách do Nár. shromážděni v květnu 1935 ve volebním kraji Mladá Boleslav a Česká Lípa zvolen do senátu Národního shromáždění. Jestliže přes to dr Kottal schůzi rozpustil z důvodu, že je přítomna osoba, která v obci Klášteře-Hradišti volební právo nemá, porušil vědomě protizäkonně ustanovení § 4 cit. zákona, v němž se praví, že v době vypsání voleb nemusí být úřadům hlášeny schůze voličů k rozpravě o volbách a schůze k rozpravám se zvolenými poslanci.

Ze všeho toho, co se odehrálo dopoledne v Mnichově Hradišti a odpoledne v Klášteře-Hradišti, je zjištěno, že se zde jednalo ze strany okresního úřadu o vědomé, protizákonné rozpuštění schůze politické strany, která je panu okresnímu hejtmanovi dr Vitnerovi nepohodlná.To dokazuje výrok vrchního komisaře dr Wagnera, že perlustrace bude prováděna jen na těch schůzích, kam okresní hejtman dr Vitner úředníky pošle a za druhé výrok koncipisty dr Kottala k pí Šulcové, hostinské v Klášteře-Hradišti nad Jiz., když jí pravil, že neměla místnost ke schůzi propůjčovat.

Že toto tvrzení je pravdivé, dokazuje další činnpost okresního hejtmana Vitnera. Po obou rozpuštěných schůzích vydal okresní hejtman Vitner vyhlášku, kterou zakázal konání jakýchkoliv veřejných projevů z důvodů slintavky a kulhavky.

Při tom trpěl, aby se konaly pravidelné májové pobožnosti. Dále povolil okresní cvičení Národní Gardy z celého 28. okrsku, ale zakázal cvičení místního Sokola.

Okresní úřady mají velice důležitý a zodpovědný úkol. Jejich nejdůležitějším úkolem je starati se o to, aby v okresech, které spravují, byl zachován klid a pořádek. Z materiálu, který je zde uveden, je jasno, že okresní úřad v Mnichově Hradišti, v jehož čele stojí okr. hejtman dr Vitner, tento úkol neplní, že tento úřad nemá na mysli zájem státu, protože konceptní úředníci v čele s okresním hejtmanem dr Vitnerem nejsou objektivními úředníky republiky, nýbrž exponenty určitého politického směru.

Podepsaní se táží pana ministra vnitra:

Jest pan ministr ochoten rozpuštění obou schůzí zrušit?

Jest pan ministr ochoten zaříditi, aby organisace KSČ v Mnichově Hradišti a Klášteře n. Jiz. dostaly peněžitou náhradu za škodu jim způsobenou?

Jest panu ministrovi známo, že praksi zde uvedenou prováděl pouze okresní úřad v Mnich. Hradišti, kdežto v celé republice ve všech okresích platil liberální výklad zákona?

Je si vědom pan ministr vnitra toho, že touto praxí okresního úřadu v Mnichově Hradišti nastává právní nejistota, čímž je porušován klid a pořádek?

Jest pan ministr ochoten suspendovati okresního hejtmana dr Vitnera, vrch, komisaře dr Wagnera a koncipistu dr Kottala pro porušování platných zákonu a rušení klidu a pořádku?

Jest panu ministru známo, že prováděním perlustrace ve voličských schůzích je možno znemožniti nepohodlné politické straně schůzi, je-li přítomno několik set osob i tehdy, když by žádných závad shledáno nebylo?

V Praze dne 3. června 1938.

Nedvěd,
Kreibich, Mikulíček, Dresl, Fidlík, Zmrhal, Malík, Stainer, Králka, Popovič, Pfeiferová.