Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1838.

IV. volební období.

7. zasedání.

Tisk 709.

Interpelace:

1. sen. Füssyho ministrovi zemedelstva o tom, prečo nie sú vydávané povolenia k exploitácii lesov majiteľom lesov v okrese Feledince.

2. sen. Liehma na p. ministra vnitra stran nebezpečného vyhrožování velitele četnické stanice Gusta v Rabštejně, okres Žlutíce.

3. sen. Bartla na p. ministra vnitra stran bezdůvodného zabavení ručně psaného provolání v Krytech, okres Podbořany.

4. sen. Wernerana p. ministra vnitra stran protiprávního zabavení mapy obyvatelstva Československé republiky.

5. sen. Schrammela na p. ministra vnitra stran neoprávněného odepření výjezdu, který vyslovili orgánové pohraniční stráže v Břeclavi.

6. sen. Fritsche na p. ministra financí stran neoprávněného zákazu nositi odznaky, který vyslovil celní orgán v Sudicích, okres Opava.

7. sen, Schössera na p. ministra pošt a telegrafů stran nepřístojností u poštovního úřadu v Radnicích, okres Kadaň.

8. sen.Franka na p. ministra vnitra stran protizákonné osobní prohlídky, kterou provedl vrchní strážmistr četnictva Nový v Prášilech, okres Hartmanice.

9. sen. Bocka na, p. ministra národní obrany stran provokujících štvavých řečí vojínů v Měcholupech.

10. sen. Patzaka na p. ministra národní obrany stran nepřístojného chování, rvaček a výtržností z opilství vojenských osob.

11. sen. Krczala na p. ministra vnitra stran týrání a bezdůvodného výslechu státní policií v Jihlavě.

12. sen. Nedvěda ministru vnitra ohledně porušování platných zákonů okresním úřadem v Mnichově Hradišti a rušení veřejného pokoje a řádu tímtéž okresním úřadem.

Překlad ad 709/1.

Interpelácia

senátora Füssyho

ministrovi zemedelstva

o tom, prečo nie sú vydávané povolenia k exploitácii lesov majiteľom lesov v okrese Feledince.

Mnohé obce v okrese Feledince, ako sú: Feledince, Martinová, Ivanice, Rimavská Seč, Širkavce, Šimonovce, Jéne, Dubowec atď, vlastnia lesy menšej a strednej výmery a podaly v januári t. r. žiadasti u okr. úradu vo Feledinciach o povolenie exploitácie svojich lesov. Ani v jednom prípade nežiadaly o povolenie vyrúbania do hola, lež len o prebranie, a to pre ukojenie svojej vlastnej potreby. Žiadatelia ešte ani do dneska neobdržali povolenia, ač niet žiadneho dôvodu k odopretiu povolenia. Naproti tomu okresný úrad dal po dedinách vybubnovat, že nielen v lese nesmí sa rúbať stromy bez povolenia, ale ani v záhradách, intravilánoch, dvoroch a na poli. Zachovávanie tohoto zákazu kontroluje četníctvo a finančná stráž čo najprísnejšie. Následkom toho majitelia lesov v okrese feledineckom octli sa v situácii, že nemajú palivového dreva a nemôžu sa s ním zásobiť ani na zimu r. 1938/39. Praktická kontrola zákazu rúbania lesov je tak prísna, že vlastník nesmie zo svojho lesa odviezť ani stromy vetrom zlámané alebo inak zničené, ak sa chce vyhnúť najnepríjemnejším následkom. Je tedy zrejmé, že tuná ide o obmedzenie vlastníckeho práva úradom v takom rozsahu, ktorého nepripúšťajú, poťažne ku ktorému nesmerujú ani tvrdé ustanovenia zákona na obranu republiky.

Na základe uvedeného tážeme sa pána ministra zemedelstva:

1. Či viete o krivde, ktorá postihla majiteľov lesov v okrese Feledineckom?

2. Či hodláte bez odkladu nariadiť, aby okresný úrad vo Feledinciach ihneď vydal povolenia k exploitácii lesov?

3. Či hodláte bez odkladu verejne vyhlásiť, že majiteľ lesa môže nabudúce, tak oko dosiaľ, bez akéhokoľvek obmedzenia odkľudiť z lesa vyschlé, vyvrátené alebo akýmkoľvek spôsobom poškodené stromy?

V Prahe dňa 24. mája 1938.

Füssy,
dr Turchányi, Tachakert, Keil, Bock, Stellwag, Garlik, W. Müller, dr Pajor, Hokky, dr Szilasay.

709/1 (původní znění).

Interpelláció

a földmüvelésügyi miniszter urhoz

beadja Füssy Kálmán szenátor

a feledi járásbeli erdőtulajdonosok fakitermelési engedélyeinek ki nem adása tárgyában.

A feledi járáshoz tartozó számos község, Feled, Mtartonfala, Zádor, Iványi, Rimaszécs, Serke, Simonyi, Jéne, Dobcícza stb. kis és középkiterjedésü erdők tulajdonosai még ez év januárban nyujtották be a feledi járási hivatalhoz kérelmeiket fakitermelések engedélyezése iránt. Egyetlen egy esetben se kértek tarvágást, hanem kizárólag ritkítást és pedig saját szükségletre való kitermelés engedélyezését. A kérelmezők az engedélyeket a mai napig se kapták kézhez, noha a kitermelési engedélyek megtagadására semmi ok nincs. Ezzel szemben a járási hivatal a falvakban kidoboltatta, hogy engedély nélkül fát kivágni nemcsak az erdőben, hanem a kertekben, a belsőségen, az udvaron, a mezőn se szabad. E tilalom betartását a csendőrség és a pénzügyőrség is a legszigorubban ellenőrzi. A feledi járási erdőtulajdonosok ennek következtében abba a helyzetbe jutottak, hogy tüzelőfájuk egyáltalán nincs és az 1938/39. télre se tudnak maguknak készleteket biztosítani. Az erdőkitermelési tilalom gyakorlati ellenőrzése azonban oly szigoru, hogy a tulajdonos a saját erdejéből a szélvihar által kidöntött fát, vagy a más okból kiszáradt fát se szállíthajta el, ha nem akarja magát legkellemetlenebb következményeknek kitenni. Nyilvánvaló tehát, hogy itta hivatal részéről a tulajdonjog oly nagyfoku korlátozásáról van szó, amilyet az államvédelmi törvény kemény intézkedései sem engedélyeznek, illetve ilyén intézkedésekre nem irányulnak.

Az előadottak alapján kérdezzük a földművelésügyi miniszter urat:

1. Vane tudomása a feledi járásbeli erdőtulajdonosok éppen vázolt sérelméről?

2. Hajlandó-e haladéktalanul elrendelni, hogy a feledi járási hivatal a fakitermelési engedélyeket nyomban adja ki?

3. Hajlandó-e haladéktalanul közhírré tétetni, hogy az erdőben kiszáradt, kidőlt, vagy bármiképpen megrongált fákat a tulajdonos, miként eddig is, a jövőben, minden korlátozás nélkül szabadon eltakaríthatja?

Prága 1938. május 24.

Fiissy,
Dr. Turchányi, Tschakert; Keil, Bock, Stellwag, Garlik, W. Mlüller, Dr. Pajor, Hokky, Dr. Szilassy.

Překlad ad 709/2.

Interpelace

senátora H. Liehma na ministra vnitra

stran nebezpečného vyhrožování velitele četnické stanice Gusta v Rabštejně, okres Žlutice.

Dne 14. dubna 1938 byl Ondřej Wech, asistent kontroly mléka ve Žlutících 352, služebně v Poříčí, pol. obec Čichořice, okres Žlutice. Po skončení svých prací podnikl vycházku a 2 km za Rabštejnem zastavil ho neznámý mu dělník, který alarmoval vojenskou stráž, jež u státních staveb koná službu. Ondřej Wech byl třemi vojenskými osobami, mezi nimiž byl jeden četař, zatčen a odveden na četnickou stanici v Rabštejně. Velitel četnické stanice v Rabštejně jménem Gust křičel hrubým způsobem na něho, tázal se ho, zdali je členem sudetskoněmecké strany, jaké funkce tam má a vyhrožoval mu takto: "Vy jste vyzvědač, já vás dám zastřelit!" Když Wech chtěl na tuto výhrůžku odpověděti, kničel četník dále: "Mlčte, nebo vezmu obušek a skolím vás!" Po dvouhodinovém výslechu mohlo se zjistiti, že proti Ondřeji Wechovi není nic přitěžujícího, přes to byl mu zabaven kapesní kalendář, ve kterém měl různé pro něho důležité hospodářské zápisky.

Nemůže býti úmyslem státní správy zatýkati ničeho netušící státní občany, kteří dosud v žádném směru nezavdali příčinu, pro nahodilou přítomnost v blízkostí státních staveb a podrobovati je dvouhodinovému bezvýslednému výslechu. Jestliže podřízení orgánové takovýchto "výslechů" zneužívají k nebezpečnému vyhrožování, vyžaduje to nejpřísnější potrestání vinníka. Ale kterak jakékoli podezření trestného činu vždy znovu má býti zejména u orgánů veřejné správy uváděno v příčinnou souvislost s členstvím u největší strany ve státě, je nevysvětlitelné a je v nejpříkřejším rozporu se základní zásadou rovnosti všech před zákonem.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra:

1. Je pan ministr ochoten dát případ přesně vyšetřiti?

2. Je pan ministr ochoten dát zavésti proti veliteli četnické stanice v Rabštejně, pol. okres Kralovice, Gustovi, disciplinární řízení?

3. Jaká opatření učinil pan ministr, aby zakročil proti neustálým přehmatům četnických orgánů vůči příslušníkům sudetskoněmecké strany?

V Praze, dne 21. května 1938.

Liehm,
Boek, Krczal, Keil, Maixner, dr Brass, Ing. Weller, Schmidt, Pfrogner, Tschakert, Schrammel.

709/2 (původní znění).

Interpellation

des senators Hugo Liehm an den Innenminister

wegen gefährlicher Drohungen des Gendarmerieposten-Kommandanten Gust in Rabenstein, Bezirk Luditz.

Am 14. IV. 1938 war Andreas Wech, Milchkontrollassistent in Luditz 352, dienstlich in Poritsch, pol. Gemeinde Sicheritz, Bez. Luditz. Nach Beendigung seiner Arbeiten unternahm ex einen Spaziergang und wurde 2 km hinter Rabenstein von einem ihm unbekannten Arbeiter gestellt, dek die Militärwache, die bei den Staatsbauten Dienst hält, alarmierte. Andreas Wech wuurde von 3 Militärpersonep, unter ihnen ein Zugsführer, verhaftet und auf das Gendarmeriekommando in Rabenstein geführt. Der Postenkommandant des Gendarmeriepostens Rabenstein namens Gust, schrie ihn in prober Weise an, fragte ihn, ob er Mitglied der SdP sei, welche Funktionen er dort zu erfüllen hätte und drohte wie folgt: "Sie sind ein Spion, ich werde Sie erschießen lassen!" Als Wech auf die Drohung erwidern wollte, schrie der Gendarm weiter: "Schweigen Sie, sonst nimm ich den Gummiknüppel und schlage Sie nieder!". Nach 2stündigem Verhör kanete festgestellt werden, daß gegen Andreas Wech nichts Belastendes vorliegt, trotzdem wurde ein Taschenkalender, in welchem er verschiedene für ihn wichtige wirtschaftliche Aufzeichnungen hatte, besehlagnahmt.

Es kane nicht Absicht der Staatsverwaltung sein, ahnungslose Staatsbürger, die bisher keinerlei Anlaß gegeben haben, wegen zufälligen Aufenthaltesin der Nähe von Staatsbauten zu verhaften und einem 2stüdigen ergebnislosen Verhör zu unterziehen. Wenn durch nachgeordnete Organe derartige "Einvernahmen" zu gefährlichen Drohnngen mißbraucht werden, verlangt dies schärfste Bestrafung des Sehuldigen. Wieso aber jedweder Verdacht einer strafbaren Handlung mit der Mitgliedschaft bei der größten Partei im Staate besonders durch Organe der öffentlichen Verwaltung immer wieder in ursächlichen Zusammenhang gebracht werden soli, ist unerfindlich und steht mit dem Fundamentalgrundsatz der Gleichheit aller vor dem Gesetze in schärfstem Widerspruch.

Die Interpellanten fragen daher den Herrn Minister:

1. Ist der Herr Minister bereit, den Fall genau erheben zu lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, gegen den Postenkommandanten des Gendarmeriepöstens in Rabenstein, pol. Bezirk Kralowitz, namens Gust das Disziplinarverfahren einleiten zu lassen?

3. Welche Maßnahmen hat der Herr Minister getroffen, um den fortgesetzten Übergriffen von Organen der Gendarmerie gegenüber Angehörigen der Sudetendeutschen Partei entgegenzutreten?

Prag, am 21. Mai 1938.

Liehm,
Bock, Krczal, Keil, Maixner, Dr. Brass, Ing. Weller, Schmidt, Pfrogner, Tschakert, Schrammel.

Překlad ad 709/3.

Interpelace

senátora K. Bartla

na ministra vnitra

stran bezdůvodného zabavení ručně psaného provolání v Kryrech, okres Podbořany.

Dne 6. května 1938 dostavil se k Wally Dörflerové v Kryrech orgán četnictva a žádal za vydání ručně psaného plakátu s nápisem: "Seit 1. Mai 120 Neubeitritte-Ab 1.Juni Mitgliedersperre!",který se nalézal ve vývěsní skřínce sudetskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein, na domě připevněné. Wally Dörflerová vydala plakát a vyrozuměla místního vedoucího sudetskoněmecké strany Josefa Schuldesa. Ten protestoval proti zabavení a poukázal k tomu, že jde o ručně psaný plakát a že není zákonitého důvodu pro zabavení. Dále žádal, aby se četnictvo v té příčině dorozumělo telefonicky s okresním úřadem v Podbořanech. Odpoledne o 14.30 hod. dozvěděl se Josef Schuldes, že okresní úřad v Podbořanech dal rozkaz k zabavení plakátu a byl četnictvem upozorněn, že by se nový ručně psaný plakát musel rovněž zabaviti.

Tento postup je v rozporu s § 23 tiskového zákona a odporuje také názoru páně ministrovu vyslovenému v odpovědi tisk č. 679/XI, ve které zabavení ručně psaného plakátu, ke kterému došlo dne 20. května 1936 rovněž v Kryrech, omlouvá tím, že se četnictvo podle způsobu provedení plakátu tehdy domnívalo, že jde o chemicky anebo mechanicky rozmnožený plakát, jehož vyvěšení okresním úřadem nebylo povoleno.

Nelze míti za to, že táž četnická stanice opakem ke všem jiným orgánům na území státu také tentokráte zase nemohla rozeznati, jde-li o chemicky nebo mechanicky rozmnožený anebo ručně psaný plakát, z kteréžto příčiny dlužno postup četnictva v Kryrech označiti za zjevný přehmat.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra:

1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vylíčený případ?

2. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby protiprávně zabavený plakát byl ihned vydán?

3. Je pan ministr ochoten dát jak okresnímu úřadu v Podbořanech tak také četnictvu v Kryrech uvésti na paměť ustanovení tiskového zákona o ručně psaných plakátech?

V Praze dne 21. května 1938.

Bartl,
Schrammel, Fritsch, Werner, Enhuber, Garlik, Keil, Maixner, Stellwag, Ing. Weller, Tschakert,Patzak, W. Müller.

709/3 (původní znění).

Interpellation

des Senators Karl Bartl

an den Innenininister

wegen grundloser Beschlagnahme eines handgeschriebenen Aufrufes in Kriegern, Bezirk Podersam.

Am 6. Mai 1938 erschien bei Wally Dörfler in Kriegern ein Organ der Gendarmerie und verlangte die Herausgabe eines handgeschriebenen Plakates mit der Aufschrift: "Seit 1. Mai 120 Neubeitritte - Ab 11. Juni Mitgliedersperre!" das in einem an dem Hause befindlichen Aushängekasten der Sudatendeutschen Partei,.Vorsitzender Konrad Henlein, angebracht war. Wally Döifler folgte das Plakat aus und verständigte den Orisleiter der Sudetendeutschen Partei Josef Sehuldes. Dieser protestierte gegen die Beschlagnahme und wies darauf hin, daß es sich um ein handgeschriebenes Plakat handle und daß zur Beschlagnahme keinerlei gesetzliche Begründung vorliege. Weiters verlangte er, daß die Gendarmerie diesbezüglich sich mit der Bezirksbehörde in Podersam telephonisch ins Einvernehmen setze. Naclunittags um 14.30 Uhr erfuhr Josef Schuldes, daß die Bezirksbehörde in Podersam den Auftrag zur Beschlagnahme des Plakates gegeben habe und wurde von der Gendarmerie aufmerksam gemacht, daß ein neues handgeschriebenes Plakat ebenfalls beschlagnahxnt werden müßte.

Dieser Vorgang steht im Widerspruch mit dem § 23 des Pressegesetzes und widerspricht außerdem der in der Antwort Druck Nr. 679/XI dargelegten Ansicht des Herrn Ministers der in dieser Antwort eine am 20. Mai 1936 ebenfalls in Kriegern, Bezirk Podersam, erfolgte Beschlagnahme eines handgeschriebenen Plakates dadurch entschuldigt, daß der Gendarmerieposten nach der Art und Weise, in welcher das Plakat damals ausgeführt war, der Meinung war, daß es sich um ein chemisch oder mechanisch vervielfältigtes Plakat handle, dessen Aushang von der Bezirksbehörde nicht bewilligt war.

Es ist nicht anzunehmen, daß derselbe Gendarmerieposten im Gegensatz zu allen anderen Organen im Staatsgebiete auch diesmal wiederum nicht unterscheiden konnte, ob es sich um ein chemisch oder mechanisch vervielfältigtes oder um ein handgeschriebenes Plakat handelte, weshalb das Vorgehen des Gendarmeriepostens in Kriegern als offensichtlicher Übergriff zu bezeichnen ist.

Die Interpellanten fragen deshalb den Herrn Minister:

1. Ist der Herr Minister bereit, den geschilderten Vorfall untersuehen zu lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, die sofortige Herausgabe des widerrechtlich beschlagnahmten Plakates zu veranlassen?

3. Ist der Herr Minister bereit, sowohl die Bezirksbehörde in Podersam als aueh dem Gendarmerieposten in Kriegern die presserechtlichen Bestimmungen über handgeschriebene Plakate in Erinnerung bringen zu lassen?

Prag, am 21. Mai 1938.

Bartl,
Schrammel, Fritsch, Werner, Enhuber, Garlik, Keil, Maixner, Stellwag, Ing. Weller, Tschakert, Patzak, W. Müller,

Překlad ad 709/4.

Interpelace

senátora F. Wernera

na ministr a vnitra

stran protiprávního zabavení mapy obyvatelstva Československé republiky.

Koncem dubna 1938 vyvěšena byla v knihkupectví Ferdinanda Martina, Litoměřice, Tržiště 32, majitel Heřman Ringelhaan, národnostní mapa Československé republiky, která vydána byla nákladem firmy K. H. Frank, Karlovy Vary, tiskem firmy Bratří Stiepelové s. s r. o. v Liberci, a to podle "Statistsches Gemeindelexikon des Landes Böhmen", v Praze 1935, nákladem "Orbisu", podle "Statistického lexikonu obcí v zemi Moravskoslezské", v Praze 1935, nákladem "Orbisu", podle "Čechoslovakischen Statistik", svazek 98, v Praze 1934, Bursík & Kohout v Praze, všechna uveřejnění vydána Státním úřadem statistickým v Praze. Proto byl majitel shora uvedeného knihkupectví povolán na policejní exposituru a jeden výtisk této mapy byl tam ponechán s odůvodněním, že je nutno vyzvěděti v sídle nakladatelství, zdali mapa byla censurována.

Z toho, že se tato mapa již po celá leta prodává za cenu 5 Kč, že velmi často v knihkupectvích a také jinak veřejně byla vyvěšena, jde na jevo, že policejní exposituře v Litoměřicích nešlo toliko o zjištění, zdali mapa byla censurována či nikoli, nýbrž o šikanující opatření, která se stala již denním zjevem.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra, zdali policejní expositura v Litoměřicích měla k tomuto opatření rozkaz svého nadřízeného úřadu?

V Praze dne 21. května 1938.

Werner,
Bartl, Tschakert, Bock, Patzak, Maixner, Garlik, Enhuber, W. Müller, Schösser, dr Hilgenreiner.

709/4 (původní znění).

Interpellation

des Senators Franz Werner

an den Innenminister

wegen widerrechtlicher Beschlagnahme einer Bevölkerungskarte der Tschechoslowakischen Republik.

Ende April 1938 war in der Ferdinand Martinschen Buchhandlung, Leitmeritz, Maxktplatz 32, Inhaber Hermann Ringelhaan, eine Nationalitätenkarte der Tschechoslowakischen Republik, die nach den Ergebnissen der Volkszählung vom 1. XII. 1930, nach dem "Statistischen Gemeindelexikon des Landes Böhmen", Prag 1935, Verlag "Orbis", nach dem "Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské" v Praze 1935, nákladem "Orbis", nach der "Čechoslovakischen Statistik", Band 98, Prag 1934, Bursik & Kohout, Prag, sämtliche Veröffentlichungen herausgegeben vom Statistischen Staatsamte in Prag, im Verlage K. H. Frank, Karlsbad, gedruckt von Gebr. Stiepel Ges. m. b. H. in Reichenberg, herausgegeben wuxde, ausgehängt. Dessentwegen wurde der Inhaber obengenannter Buchhandlung zur Polizeiexpositur gerufen und ein Exemplar dieser Karte wurde dortselbst zurückbehalten, mit der Begründung, daß man sich im Verlagsorte erkundigen müsse, ob die Kazte zensuriert wurde.

Daraus, daß diese Karte schon durch Jahre zum Preise von 5 Kč verkauft wird, oft und oft bei Buchhandlungen ünd auch sonst öffentlich ausgehängt war, gehthervor, daß es sich der Polizeiexpositur in Leitmeritz nicht so sehr um dle Feststellung handelte, ob die Karte zensuriert ist oder nicht, sondern um eine der schon zu einer täglichen Erscheinung gewordenen Schikanemaßnahmen.

Die Interpellanten fragen deshalb den Hernn Minister, ob die Polizeiexpositur in Leitmeritz zu dieser Maßnahme einen Aufträg ihrer übergeordneten Amtsstelle hatte?

Prag, am 21. Mai 1938.

Werner,
Bartl, Tschakert, Bock, Patzak, Maixner, Garlik, Enhuber, W. Müller, Schösser, Dr. Hilgenreiner.

Překlad ad 709/5.

Interpelace

senátora E. Schrammela

na ministra vnitra

stran neoprávněného odepření výjezdu, který vyslovili orgánové pohraniční stráže v Břeclavi.

Dne 8. dubna 1938 zabránil československý pohraniční úřad celé řadě osob československé státní příslušnosti použíti rychlíku odjíždějícího ve 14.18 hod. z Břeclavi směrem k Vídni k výjezdu z československého státního území, ačkoli měli platné cestovní pasy. Na dotaz postižených odpověděl úřadující československý pohraniční orgán policejní stanice břeclavské jen: "To je naše věc!" Mnozí z postižených měli za sebou již delší cestu k pohraniční stanici a vydali značné obnosy za jízdenky.

Bylo by bývalo na místě, aby úřady, chtějí-li omeziti odjezd, vydaly příslušnou vyhlášku. Ale tomu tak nebylo, poněvadž pan vládní rada Pavelek, který byl pověřen zemským presidentem Černým dne 9. dubna 1938, aby věc vyšetřil, prohlásil, že ústřední úřad, československým pohraničním orgánům břeclavské policejní stanice nadřízený, omezení odjezdu nestanovil. Jde tedy o jednostranný přehmat pohraničních strážních orgánů v Břeclavi, pročež se podepsaní pana ministra táží:

1. Je pan ministr ochoten dát podrobiti opětnému vyšetření příčinu, proč dne 8. dubna 1938 odpoledne došlo na nádraží v Břeclavi k omezení odjezdu?

2. Jaká opatření učinil pan ministr, aby zamezeno bylo takovýmto přehmatům podřízených orgánů na škodu ústavou zaručené svobody osobní?

V Praze dne 21, května 1938.

Schrammel,
Keil, Fritsch, Krczal, Enhuber, Reil, W. Müller, Schmidt, Patzak, dr Brass, Krommer.