673/8.
Interpe1ace
senátora Josefa Bally
panu předsedovi vlády, panu ministru
sociální péče a panu ministru vnitra
stran vyvlastnění pozemků na stavbu
rodinných domků podle zákona č. 65 Sb. z.
U okresního úřadu v Berehově požádali ve smyslu zákona čís. 65 z r. 1936 o vyvlastnění pozemků na stavbu rodinných domků tito občané:
1. z Nového Sela: Valentin Máthé a 140 spol. dne 1. VIII. 1936,
2. z Blažejova: Štěpán Varga a 9 spol. dne 1. IX. 1936,
3. z Janoševa: Jan Halaváč a 13 spol. dne 4. XI. 1926,
4. z Močoly: Jan Dudla a 27 spol. dne 1. I. 1937,
5. z Nižních Remet: Štěpán Ács a 41 spol. dne 25. II. 1937,
6. z Bereh: Vojtěch Kaszonyi a 4 spol. dne 21. VI. 1937,
7. z Bereh: Farkaš Holländer a 14 spol. dne 17. III. 1937,
8. z Cetova: Albert Lörincz á 14 spol. dne 10. VII. 1937,
9. z Čomy: Jiří Homa a 23 spol. dne 10. IX. 1937 a
10. z Bodolova: Gejza Biró a 18 spol. dne 30. X. 1937.
V těchto vyvlastňovacích řízeních nebyl dosud vydán vyvlastňovací výměr, neboť spisy byly postoupeny zemskému úřadu v Užhorodě, některé tam leží již přes rok a nejsou vyřizovány, ač byly několikrát urgovány.
Při takovémto úředním postupu míjí se zákon účinkem a obyvatelstvo ztrácí důvěru v platné zákony, shledává-li, že je nedodržují právě orgány, určené k jich provádění.
Z nezákonné oddalovací taktiky politických úřadů vzniká mnoho škod těm, kdož žádají vyvlastnění pozemků. Bývají to zpravidla chudáci, kteří investovali do vyvlastňovacího řízení těžce vydělané groše, doufajíce, že v závěrečné lhůtě, stanovené zákonem, budou jim přiděleny žádané pozemky, na kterých by si mohli postaviti rodinné domky.
V berehovském okrese není již několik let ani stopy po stavebním ruchu, nezaměstnaní, jichž je v okrese velmi mnoho, jsou odkázáni na státní a obecní podporu. Průtahy s vyvlastněním poškozují nejen žadatele, nýbrž i celý okres. Kdyby totiž vyvlastňovací řízení bylo provedeno přesně podle předpisů zákona, pak by při stavbě 300 rodinných domků mohlo býti zaměstnáno několik set nezaměstnaných dělníků a stát by ušetřil značných částek, vydávaných na podpory v nezaměstnanosti.
Podepsaní se táží:
Je pan předseda vlády, pan ministr sociální péče a pan ministr vnitra ochoten se postarati, aby byla splněna ustanovení a úmysly citovaného zákona? Jsou ochotni učiniti opatření, aby v případech, jichž se interpelace týká, konal příslušný okresní a zemský úřad své zákonné povinnosti?
V Praze dne 30. března 1938.
Balla,
Pocisk, Zimák, Chalupník,
Koutková, Nentvich,
Modráček, Němeček, Časný, Havlík, Korvas.
Překlad ad 673/4.
Interpelace
senátora L. Franka
na pana ministra pošt a
telegrafů
stran jazykové neschopnosti
úřednice
telefonní služby u
poštovního úřadu ve
Svojšíně u Stříbra.
Dne 26. února 1938 chtěl úředník skladiště Josef Frank ze Stříbra mluviti telefonicky se skladníkem ve Svojšíně. Na jeho zavolání u poštovního úřadu ve Svojšíně odpověděla mu službu konající úřednice těmito slovy: "Já nerozumím německy, musíte mluvit česky" a přerušila spojení.
Josef Frank hlásil toto jednání úřednice ihned poštovní ústředně ve Stříbře, kde se mu řeklo, "že slečna ve Svojšíně nerozumí německy a že má mluviti česky". Jednáním této poštovní úřednice jest jasně dokázáno, že německého jazyka neovládá a že tudíž v německém místě nemůže plniti své služební povinnosti.
Na základě uvedené skutečnosti, tážeme se pana ministra:
1. Je pan ministr ochoten dát
přezkoumati vytýkaný případ?
2. Je pan ministr ochoten dát přeložiti jmenovanou úřednici u poštovního úřadu ve Svojšíně a ustanovením německého úředníka zabezpečiti nerušený styk mezi poštovním resp. telefonním úřadem a domácím německým obyvatelstvem?
V Praze dne 28. března 1938.
Frank,
Keil, Bock, Schmidt, Fritsch,
Maixner, Liehm,
Bartl, Pfrogner, Enhuber, Tschakert.
673/4 (původní znění)
Interpellation
des Senators Ludwig Frank
an den Herrn Minister für Post- u.
Telegrafenwesen
wegen sprachlicher Unfähigkeit der
Beamtin für Telefondienst beim Postamte
Am 26. Feber 1938 wollte der Lagerhausbeamte Josef Frank aus
Mies mit dem Lagerhalter in Schweissing telefonisch sprechen. Auf seinen diesbezüglichen
Anruf beim Postamte in Schweissing antwortete ihm die diensthabende Beamtin mit folgenden
Worten:
"Já nerozumím německy,
musíte mluvit česky" und stellte die
Verbindung ab.
Josef Frank meldete dieses Verhalten der Beamtin sogleich der
Postzentrale in Mies, wo ihm erklärt wurde, "daß das Fräulein in Schweisging nicht deutsch verstehe und
er tschechisch sprechen solle". Durch das Verhalten dieser Postangestellten ist klar
erwiesen, daß sie die deutsche Sprache nicht beherrseht und daher die an sie gestellte
Dienstverpflichtung in einem deutsehen Orte nicht erfüllen kann.
Auf Grund des angeführten Tatbestandes richten wir an den
Herrn Minister folgende Anfragen:
1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Sachverhalt
überprüfen zu lassen?
2. Ist der Herr Minister bereit, obgenannte Beamtin beim
Postamte in Schweissing versetzen und durch Aufnahme eines deutschen Beamten einen
klaglosen Verkehr zwischen Postamt, bezw. Telefonamt und der einheimischen deutschen
Bevölkerung sicher stellen zu lassen?
Prag,
28. März 1938.
Frank,
Keil, Bock, Schmidt, Fritsch,
Maixner, Liehm,
Bartl, Pfrogner, Enhuber, Tschakert.
Překlad ad 673/5.
Interpelace
senátora O. Krommera
na pana ministra financí
stran jazykové neschopnosti
berního
exekutora u berního úřadu v
Městě
Albrechticích.
Vytýkal jsem v interpelaci tisk 541/1 skutečnost, že v dubnu 1937 prováděl v německé obci Kutlberku v údolí Opavice berní exekutor berního úřadu v Městě Albrechticích zájmy, aniž by se mohl dorozuměti s poplatníky, poněvadž tento berní exekutor neovládá německého jazyka německy ani nerozumí aniž dovede německy mluviti.
Pan ministr financí prohlásil v odpovědi na interpelaci č. 626/2, že tento berní exekutor "podle tvrzení vrchních úředníků berního úřadu rozumí dobře německy", resp. "že ovládá německý jazyk tolik, kolik potřebuje k výkonu služby". Ze tudíž není zde důvodu k nějakým opatřením.
Naproti tomu konstatuji: Je v okresu albrechtickém všeobecně známou skutečností, že se výpomocný úředník berního úřadu v Městě Albrechticích, který vykonává funkci berního exekutora, s domácím obyvatelstvem nemůže dorozuměti, poněvadž německého jazyka neovládá. Jeho německá slova jsou: "Ich Herr Exekutor - Du N. N.". Dále: "Bezahlen". Jeho krajně špatný způsob vyjadřování jakož i okolnost, že poplatníkům tyká, nikterak nepřispívá k zvýšení úřední autority, nýbrž naopak zavdalo to opětovně příčinu k směšným scénám.
Příznačným pro to, že tento
berní exekutor je pro svou službu jazykově neschopný, je také toto: Dne 22. listopadu
1937 přišel do Kutlberku za příčinou exekucí také přednosta berního úřadu v
Městě Albrechticích, pan Blažek. Na otázku, proč sám doprovází exekutora,
Správnost našeho tvrzení o jazykové neschopnosti tohoto berního exekutora mohou potvrditi také dotazy u obecních úřadu v obvodu berního úřadu albrechtického.
Podepsaní táží se tudíž:
1. Je pan ministr ochoten na
základě těchto nových údajů dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?
2. Je pan ministr ochoten přeložiti jmenovaného berního exekutora berního úřadu v Městě Albrechticích a v zájmu domácího obyvatelstva a nezávadného styku mezi berním úřadem a poplatníky ustanoviti u berního úřadu v Městě Albrechticích berním exekutorem Němce?
V Praze dne 29. března 1938.
Krommer,
Krczal, Werner, Schmidt, Patzak, Fritsch, Enhu-
ber, Garlik, Ing. Weller, W. Müller, Schrammel.