(7) Železniční správní úřad může v dohodě s ministerstvem vnitra a s ministerstvem národní obrany uložiti železničnímu podniku, aby utvořil ozbrojené strážní oddíly železniční. Ustanovení § 139, odst. 1, věty druhé, a odst. 2 a 3 platí tu obdobně.
§ 120.
Žádá-li naléhavý zájem obrany státu, aby byly stanoveny odchylky od zákonných ustanovení, která upravují vznik dráhy, její udržování a provoz, zahrnujíc v to i výkon státní výsosti ve věcech drah, jakož i vyvlastnění k účelům vybudování a provozu drah, může býti přiměřená úprava uskutečněna vládním nařízením.
c) Ustanovení k §§ 118 a 119 o náhradách.
§ 121.
(1) Za přepravu vojska a vojenských zásilek se platí zlevněné jízdné nebo přepravné, které stanoví železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem národní obrany. Jde-li o jinou přepravu, zaplatí se jízdné nebo přepravné podle tarifu.
(2) Za náklady, které vzejdou železničnímu podniku z ustanovení § 118, odst. 2, ač neběží-li o opatření záležející v administrativních úkonech, a § 119, odst. 7 přísluší železničnímu podniku, neujedná-li se nic jiného, náhrada přiměřená vzešlým nutným nákladům, avšak od nich je třeba odpočítati částku úměrnou hospodářskému prospěchu, který z toho vyplyne pro železniční podnik. O náhradě rozhodne komise složená ze zástupců železničního správního úřadu, ministerstva národní obrany a ministerstva financí. Vládní nařízení může stanoviti povahu a rozsah administrativních úkonů, které nejsou předmětem náhrady.
(3) Neujedná-li se nic jiného, přísluší železničnímu podniku za plnění, která proň vzejdou z ustanovení § 119, odst. 3 a 5, náhrada, kterou ustanoví vládní nařízení, při čemž buď přiměřeně hleděno k zásadám, které jsou uplatněny v zákonných ustanoveních o poskytování náhrad za obdobná plnění k účelům obrany státu za branné pohotovosti státu. Za omezení nebo zastavení provozu v poli pro válečné operace náhrada nepřísluší. Vládní nařízení stanoví dále, v kterých případech přísluší železničnímu podniku náhrada za plnění, která proň vzejdou z ustanovení § 119, odst. 6.
III. Ustanovení o přepravě četnictva.
§ 122.
O přepravě četnictva platí předpisy § 118, odst. 3, 4 a 13, jakož i § 121, odst. 1 obdobně. Směrnice podle obdoby § 118, odst. 13 vydá železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem vnitra.
IV. Ustanovení pro dráhy státní.
§ 123.
O finančním vypořádání mezi drahami státními a dotčenými odvětvími státní správy (státními podniky) platí zvláštní předpisy, po případě zvláštní úmluvy.
Díl dvanáctý.
O úkonech státní výsosti zvláště.
1. O železničním správním úřadě.
§ 124.
(1) Státní výsost ve věcech drah vykonává, nestanoví-li zákon jinak, železniční správní úřad, jenž zejména dozírá, aby vybudování, udržování a provoz hověl zákonným ustanovením o drahách, předpisům podle nich vydaným a ustanovením koncesní listiny, jakož i aby nic neohrožovalo dráhu nebo bezpečnost i pořádek na ní.
(2) Kromě toho, co se o tom ustanovuje na jiných místech tohoto zákona, náleží do pravomoci železničního správního úřadu zejména:
a) řízení věcí železničních ve státě, jakož i péče o zdokonalení a rozvoj drah;
b) příprava, po případě též účast na sjednávání mezinárodních smluv ve věcech železničních, dále podle okolností přímé sjednávání jiných dohod ve věcech drah se zahraničními činiteli, jakož i spolupůsobení při sjednávání mezinárodních smluv, které se jakýmkoli způsobem dotýkají drah;
c) všechny věci, které souvisí s poměrem československých železničních správ k cizině, ač neběží-li o pravidelný styk sousedních železničních správ neb o styk železničních správ, které jsou v přímém styku dopravním, nebo nejde-li o věci, které vyžadují diplomatické intervence; zejména schvalování smluv a úmluv mezi československými železničními správami a cizími železničními správami, jakož i schvalování jejich členství v mezinárodních železničních sdruženích, kongresech a pod., po případě účasti při zasedáních a poradách těchto institucí;
d) příprava legislativních opatření, která se mají dotknouti poměrů drah;
e) všecko jednání o převzetí drah již vybudovaných nebo drah, které teprve budou vybudovány, do vlastnictví (zahrnujíc v to též uskutečnění práva nápadu dráhy podle §§ 14 a 15, jakož i právo výkupu dráhy podle § 16) nebo do provozu státu a provádění příslušných úmluv, při čemž je však třeba postupovati v dohodě s ministerstvem financí;
f) vydávati v mezích zákonných ustanovení směrnice týkající se vybudování, udržování a provozu dráhy;
g) stanoviti nebo schvalovati normální konstrukce a typy staveb, zařízení a předmětů, které jsou součástí dráhy, jejího zařízení a výstroje, jakož i způsob jich užití;
h) schvalovati změny ve vybudování, udržování a provozu dráhy, které se od původních konstrukcí a zařízení neb od normálních konstrukcí a typů odchylují, anebo které by měly v zápětí změnu provozních podmínek, zejména pak schvalovati užívání nových konstrukčních principů a změny v užití schválených konstrukcí a typů;
ch) schvalovati nebo stanoviti pro dráhu (její část) změny způsobu provozu, jakož i povolovati, aby dráha (její část) byla zrušena,, neb aby provoz na dráze (na její části) byl zastaven;
i) stanoviti základní směrnice o vzájemném užívání vozů různých drah;
j) sledovati, aby zájem obrany státu na drahách byl zabezpečen, jednati s ministerstvem národní obrany o věcech, které se týkají vojenského užití a pohotovosti drah pro obranu státu;
k) vydávati směrnice o výkonu služby;
l) sledovati, aby věci osobní u drah byly uspořádány a vedeny způsobem, který hoví zákonným ustanovením, jakož i potřebě a povaze železniční služby, a aby sociální péče byla prováděna podle platných předpisů a aby byla podle potřeby a poměrů zdokonalována a rozšiřována, všecko bez újmy pravomoci ministerstva sociální péče, založené jinými zákonnými ustanoveními;
m) upravovati v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v mezích zákonných ustanovení zdravotně policejní službu týkající se drah, počítajíc v to i službu záchrannou, vykonávati tuto službu vlastními orgány, jakož i bdíti, aby byla vykonávána v mezích platných předpisů;
n) upravovati v dohodě s ministerstvem zemědělství v mezích zákonných ustanovení veterinárně policejní službu týkající se drah, vykonávati podle dohady s tímto ministerstvem některé úkony této služby vlastními orgány, jakož i bdíti, aby byly vykonávány v mezích platných předpisů;
o) organisovati, sestavovati a vydávati celkovou statistiku drah.
(3) Železniční správní úřad vykonává také všecky úkony státní výsosti nad drahami, které byly přikázány jinými předpisy, nedotčenými tímto zákonem, úřadům jiného pojmenování (ministerstvo železnic, generální inspekce, železniční dozorčí úřad a pod.).
(4) Železniční správní úřad ve smyslu tohoto zákona je ministerstvo, jemuž přísluší dozor na dráhy.
§ 125.
Příkazy a zákazy všeobecné povahy, vydávané politickými úřady.
(1) K účelu výkonu státní výsosti ve věcech drah jsou politické (státně policejní) úřady oprávněny vydávati, a to podle pokynů železničního správního úřadu, příkazy a zákazy ve způsobu všeobecných nařízení.
(2) Ustanovení čl. 3 zákona o organisaci politické správy zůstává nedotčeno.
II. Dozor na železniční podniky zvláště.
§ 126.
Všeobecně.
(1) Železniční správní úřad bdí nad tím, aby železniční podnik a jeho zaměstnanci zachovávali přesně zákonná ustanovení o drahách, předpisy podle nich vydané a ustanovení koncesní listiny.
(2) Z tím účelem může žádati od železničního podniku (zaměstnanců dráhy) potřebná vysvětlení (zaměstnanci dráhy jsou povinni dáti odpověď na příslušné dotazy) nebo předložení určitých písemností i věcí a může se na místě přesvědčovati svými orgány o stavu dráhy (s příslušenstvím, pomocnými i vedlejšími závody) a o způsobu vedení provozu. Železniční podnik nesmí zaměstnance, který se zachoval podle předcházející věty, postihnouti žádnou újmou ve služebním a platovém poměru.
(3) Zjistí-li orgány úřadu při výkonu dozoru na místě, že zaměstnanec dráhy pro závady tělesné nebo duševní, pro nedostatek smyslových schopností nebo pro neznalost služby ohrožuje bezpečnost železničního provozu, mohou uložiti příslušnému činiteli železničního podniku, aby byl onen zaměstnanec na dobu, která je odůvodněna okolnostmi, odstraněn ze služby, o kterou jde. Takové opatření, o jehož důvodech musí býti zaměstnanec zpraven, jsou však orgány úřadu povinny ihned oznámiti železničnímu správníma úřadu; ten je, proveda přiměřené šetření, do 30 dnů potvrdí nebo zruší a zpraví o tom vždy železniční podnik a dotčeného zaměstnance. Nevydá-li železniční správní úřad rozhodnutí do uvedené lhůty, má se za to, že opatření bylo zrušeno.
(4) O věcech železničního podniku, které jsou obchodním tajemstvím, zachovají orgány úřadu mlčenlivost, a to i po odchodu ze služby nebo po propuštění; této povinnosti mohou býti zproštěni jen rozhodnutím železničního správního úřadu.
§ 127.
Donucovací opatření proti železničnímu podniku.
(1) Aby bylo vynuceno splnění některé povinnosti, která vyplývá ze zákonných ustanovení o drahách, z předpisů podle nich vydaných nebo z koncesní listiny, může železniční správní úřad uložiti železničnímu podniku pokutu do 100.000 Kč, a jde-li o opětované vynucení až do 250.000 Kč.
(2) Napřed však pohrozí, že pokuta bude uložena, a ustanoví ke splnění povinnosti přiměřenou lhůtu.
(3) Pokuty, uložené podle ustanovení odstavce 1, plynou do státní pokladny.
Kárná pravomoc železničního správního úřadu.
a) Proti vedoucím orgánům.
§ 128.
(1) Jednají-li osoby, které mají účast při vedení podniku (jsou podnikateli drah, tvoří správní a dozorčí orgány právnické osoby, spravují příslušný úsek správy svazků územní samosprávy a pod.), anebo které jsou řediteli, členy ředitelství, ustanoveny k přímému vedení provozu nebo zmocněnci podniku, proti zákonným ustanovením o drahách, předpisům podle nich vydaným nebo proti ustanovením koncesní listiny, anebo neuposlechnou-li opatření (rozhodnutí) železničního správního úřadu, mohou jim býti uloženy tyto kárné tresty:
1. napomenutí,
2. důtka,
3. peněžitý trest do 1.000 Kč,
4. odstranění z účasti na vedení podniku,
5. propuštění (jde-li o osobu, která je ve služebním poměru k železničnímu podniku).
(2) Tresty podle odstavce 1, č. 1 až 3 ukládá železniční správní úřad.
(3) Tresty podle odstavce 1, č. 4 a 5 ukládá železniční disciplinární výbor (§ 132) na návrh železničního správního úřadu. Tento výbor však může uložiti, dospěje-li k mírnějšímu posouzení provinění, také některý z trestů podle odstavce 1, č. 1 až 3.
(4) Než bude uložen kárný trest, musí býti provedeno šetření, v němž je zejména třeba slyšeti osobu, o kterou jde. Trest se uloží odůvodněným nálezem, v němž bude označeno jednání, které se klade za vinu, a předpis, který byl porušen.
(5) Uzná-li z vážných důvodů toho potřebu, může železniční správní úřad naříditi, aby se osoba, proti níž má býti zavedeno řízení před železničním disciplinárním výborem, zdržela účasti při vedení podniku až do dne, kdy toto řízení bude skončeno.
(6) Peněžité tresty, uložené padle předcházejících ustanovení, nesmějí býti přesunuty na právnické osoby a jiné soubory osob. Za zaplacení těchto trestů ručí příslušný železniční podnik.
(7) Peněžité tresty, uložené podle předcházejících ustanovení, odvedou se ústavům a zařízením sociální péče železničního podniku, stanoveným se souhlasem železničního správního úřadu.
(8) Potrestání podle tohoto paragrafu nevylučuje odpovědnost podle jiných zákonů.
b) Proti zaměstnancům dráhy.
§ 129.
Služební provinění zaměstnanců dráhy se stíhají v zásadě prostředky kárné pravomoci železničního podniku (§ 99).
§ 130.
(1) Železniční správní úřad může, uzná-li toho potřebu, uložiti zaměstnanci dráhy, který se dopustí služebního provinění, kárné tresty, označené v § 128, odst. 1, č. 1 a 2.
(2) Ustanovení § 128, odst. 4 a 8 platí obdobně.
(3) K výkonu této kárné pravomoci může železniční správní úřad zmocniti jednotlivé své orgány.
§ 131.
(1) Jde-li o hrubé služební provinění, může železniční správní úřad, jestliže uzná ze zvláště závažných důvodů toho potřebu, naříditi železničnímu podniku, aby proti zaměstnanci, který se provinil, provedl kárné řízení. Předtím si však vyžádá zprávu od železničního podniku. Jak k podání zprávy, tak i k provedení kárného řízení může býti stanovena přiměřená lhůta. Je-li výkon kárné pravomocí svěřen autonomním sborům (disciplinárním) (§ 99, věta druhá), dodá jim železniční podnik ihned příkaz železničního správního úřadu.
(2) Kárný nález, jenž bude proti zaměstnanci vydán vzhledem k ustanovení odstavce 1, oznámí železniční podnik neprodleně železničnímu správnímu úřadu a předloží příslušné spisy. Vysloví-li železniční správní úřad do 15 dnů, kdy ho oznámení došlo, že nález nebere na vědomost, musí býti kárné řízení podle odstavce 1 provedeno znovu, a je-li výkon kárné pravomoci svěřen autonomním sborům (disciplinárním), musí býti řízení nově provedeno s přečtením připomínek železničního správního úřadu před příslušným sborem (senátem, komisí a pod.), a to, má-li autonomní sbor dostatečný počet členů, jiného složení. K provedení opětovaného kárného řízení může železniční správní úřad rovněž stanoviti přiměřenou lhůtu. Ustanovení první věty platí obdobně i pro nový kárný nález.
(3) Vysloví-li železniční správní úřad do 15 dnů, kdy ho oznámení došlo, že nový kárný nález nebere na vědomost, projedná provinění zaměstnance dráhy železniční disciplinární výbor (§ 132). Tento výbor může uložiti kterýkoli z trestů označených v § 128, odst. 1 nebo kterýkoli trest stanovený služebním řádem (§ 99). Ustanovení § 128, odst. 7 platí tu obdobně.
(4) Předpisy předcházejících odstavců se nemění nic na právní povaze kárných nálezů, které vydávají železniční podniky neb autonomní sbory (disciplinární).
§ 132.
Železniční disciplinární výbor.
(1) Železniční disciplinární výbor se skládá z předsedy a dvanácti členů, jakož i z náhradníků předsedy a členů.
(2) Předsedu a dvanáct členů výboru jmenuje na období 3 let s náhradníky ministr, jemuž přísluší dozor na dráhy, a to předsedu v dohodě s ministrem spravedlnosti ze soudců z povolání, pokud pak jde o členy, pět členů z úředníků železničního správního úřadu, dva členy z orgánů vedoucích (§ 128, odst. 1) a pět členů ze zaměstnanců drah (§§ 73 a 74). Členové z orgánů vedoucích a ze zaměstnanců drah budou jmenováni podle návrhů vyžádaných od nestátních železničních podniků co možná tak, aby byly zastoupeny všecky druhy a skupiny drah.
(3) Výbor projednává věci mu přikázané (§ 128, odst. 3, a § 131, odst. 3) v senátech, které se skládají z předsedy výboru a ze dvou členů výboru určených losem, a to jednoho ze členů jmenovaných z úředníků železničního správního úřadu, jednoho ze členů jmenovaných buď z orgánů vedoucích, jde-li o orgán vedoucí, nebo ze zaměstnanců drah, jde-li o zaměstnance dráhy.
(4) Podrobnosti řízení před železničním disciplinárním výborem stanoví vládní nařízení.
(5) Proti výroku železničního disciplinárního výboru lze podati stížnost k nejvyššímu správnímu soudu.
§ 133.
Vnucená správa.
(1) Nesjedná-li se užitím §§ 127 a 128 náprava, může železniční správní úřad uvaliti na železniční podnik vnucenou správu tím, že ustanoví vnuceného správce.
(2) Vnucený správce je oprávněn ke všem jednáním a opatřením, jichž je potřebí, aby byla dráha řádně provozována a udržována podle zákonných ustanovení, předpisů podle nich vydaných a ustanovení koncesní listiny.
(3) Na vnuceného správce dozírá železniční správní úřad, jenž může stanoviti, jakým způsobem má býti vedena vnucená správa.
(4) Vnucená správa jde na útraty a nebezpečí podniku.
§ 134.
Vládní komisař.
(1) K dozoru na to, aby i v takové správě železničního podniku, která nezáleží ve výkonu provozu, bylo dbáno platných předpisů, stanov a pod., zvláště pokud běží o právo nápadu a výkupu státu, o věci železničních knih, jakož i vůbec, aby nebyl dotčen veřejný zájem, může železniční správní úřad ustanoviti vládního komisaře.
(2) Vládní komisař je zejména oprávněn účastniti se všech schůzí správních orgánů společnosti, po případě schůzí zastupitelských a výkonných sborů svazků územní samosprávy, které jsou koncesionáři, má-li se v těchto schůzích jednati o věcech týkajících se železničního podniku. K takovým schůzím musí býti vládní komisař pozván, jinak jsou usnesení v nich učiněná, pokud se týkají věcí železničního podniku, právně neúčinná.
(3) V mezích odstavce 1 je vládní komisař oprávněn zastaviti, a to s okamžitou platností, výkon (provádění) usnesení neb opatření železničního podniku. Takové zastavení, o jehož důvodech musí býti podnik zpraven, je povinen ihned oznámiti železničnímu správnímu úřadu; ten je, proveda přiměřené šetření, do 30 dnů potvrdí nebo zruší a zpraví o tom vždy podnik. Nevydá-li železniční správní úřad rozhodnutí do uvedené lhůty, má se za to, že zastavení bylo zrušeno.
(4) Vládnímu komisaři příslušejí při výkonu svěřené pravomoci stejná oprávnění, která jsou vyhrazena předpisem § 93, odst. 3 pro železniční správní úřad.
§ 135.
Opatření, jestliže dráha nevyhovuje.
(1) Zjistí-li železniční správní úřad, že dráha (s příslušenstvím, s pomocnými i vedlejšími závody) již nevyhovuje s hlediska veřejného zájmu, zejména požadavkům bezpečnosti, pravidelnosti a nerušenosti provozu, nařídí, drže se mezí technické a hospodářské účelnosti a maje slušný zřetel k hospodářskému stavu železničního podniku, aby železniční podnik uskutečnil opatření (přestavby, přístavby, zvýšení počtu vozidel, jejich změny a pod.), která uzná, za nutná vzhledem ke změněným poměrům, stanově k tomu přiměřenou lhůtu. Předtím vyslechne železniční podnik.
(2) Jestliže podnik nařízené opatření ve stanovené lhůtě neuskuteční, zařídí železniční správní úřad, aby bylo ono opatření uskutečněno na útraty a nebezpečí podniku.
III. Některá zvláštní ustanovení o výkonu policie na dráze.
§ 136.
Činnost bezpečnostních úřadů a orgánů.
Bezpečnostním úřadům a orgánům náleží bdíti, aby osoby, které užijí dráhy nebo s ní jinak vejdou ve styk, zachovávaly ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných, po případě jiných předpisů, které upravují veřejnou bezpečnost, klid a pořádek na dráze.
§ 137.
Policejní pravomoc zaměstnanců dráhy.
(1) Zaměstnanci dráhy, určení službou pro železniční obvod, jsou v tomto obvodu oprávněni, není-li po ruce bezpečnostní orgán, zjišťovati totožnost osoby, která se dopustí trestného činu, neuposlechne napomenutí daného jí zaměstnancem dráhy při výkonu služby, zřejmě vědomě nebo svévolně porušuje předpisy týkající se drah, nebo se dopustí takového jednání, které ruší dopravu neb ohrožuje její bezpečnost, anebo i, je-li to nutné, takovou osobu zadržeti a odevzdati bez zbytečných průtahů bezpečnostnímu orgánu nebo příslušnému úřadu.
(2) Zaměstnanci dráhy jsou při výkonu policie (odstavec 1) povinni se říditi předpisy zavazujícími bezpečnostní orgány, zachovávati vážnost a chovati se ke každému slušně. Navzájem je obecenstvo povinno zachovati v úředním styku s nimi slušnost a vážnost.
(3) Dohled na výkon, železniční policie, pokud ji obstarávají zaměstnanci dráhy, přísluší i řediteli nebo ředitelství (§ 71, odst. 1).
§ 138.
Zákonná ochrana při výkonu této pravomoci. Služební přísaha.
(1) Zaměstnancům dráhy přísluší při výkonu policie na dráze zákonná ochrana členů sboru stráže bezpečnosti.
(2) Před připuštěním ke službě, při níž by se mohla vyskytnouti příležitost k výkonu policie na dráze, mají zaměstnanci dráhy vykonati do rukou orgánu železničního správního úřadu služební přísahu. Je-li toho naléhavá potřeba, může býti pro přechodnou dobu připuštěn k řečené službě také zaměstnanec, který služební přísahu dosud nevykonal.
§ 139.
Ozbrojené strážní oddíly železniční.
(1) Je-li potřebí mimořádných opatření k zajištění bezpečnosti provozu dráhy, může železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem vnitra a s ministerstvem národní obrany povoliti železničnímu podniku, bez újmy pravomoci bezpečnostních orgánů, aby utvořil ze svých zaměstnanců ozbrojené strážní oddíly železniční. Při tom budou stanoveny také podrobnosti organisace, pravomoci, výcviku, výkonu služby, výzbroje a výstroje těchto oddílů.
(2) Členové ozbrojených strážních oddílů železničních jsou oprávněni nositi ve službě zbraň. Výjimka podle § 138, odst. 2, věty druhé pro ně neplatí.
(3) K účelu uvedenému v odstavci 1 smí člen ozbrojených strážních oddílů železničních, šetře opatrnosti potřebné podle okolností případu, užíti zbraně jen v těchto případech:
a) při nutné obraně, aby odvrátil násilný útok, jenž na něho byl učiněn aneb který mu přímo hrozí nebo jímž se život jiné osoby ohrožuje;
b) k zmaření útěku pachatele, který porušil železniční dorozumívací a zabezpečovací zařízení, rozrušil trať nebo vůbec jednal tak, že z toho vznikla porucha nebo důtklivé ohrožení železničního provozu, byl-li pachatel přistižen při činu nebo je-li někdo důvodně podezřelý z takového činu a nelze jej zadržeti jiným způsobem.
§ 140.
Stíhání přestupků.
Toho, kdo se proviní proti ustanovením § 6, odst. 1, § 10, odst. 1, § 30, odst. 1, §§ 41 a 42, § 43, odst. 2 a 4, § 44, § 59, odst. 1, § 80, §§ 101 až 103, § 105, odst.,1, §§ 108 a 109, anebo nedbá příkazů a zákazů úřadů, vydaných podle tohoto zákona, pokud míří k veřejné bezpečnosti, klidu a pořádku na dráze, potrestají politické úřady, ač neběží-li o čin stíhaný soudem nebo podle ustanovení ž. p. ř. (§ 85, odst. 3, věta první), trestem na penězích do 5.000 Kč nebo trestem na svobodě do 14 dnů; je-li trest na penězích nedobytný, přemění se v náhradní trest na svobodě podle míry zavinění, nejvíce však v trest na svobodě 14 dnů.
IV. Ustanovení o příspěvku na úhradu nákladů spojených s výkonem státního dozoru.
§ 141.
(1) K úhradě nákladů, které vznikají prováděním dozoru podle ustanovení tohoto zákona, přispěje železniční podnik státu částkou, kterou určí železniční správní úřad se zřením k rozsahu přepravy a k zvláštním poměrům podniku v dohodě s ministerstvem financí, a jde-li o svazky územní samosprávy, také v dohodě s ministerstvem vnitra.
(2) Podnik bude zdarma přepravovati orgány železničního správního úřadu, vojenské železniční orgány označené v § 118, odst. 6 a vládní komisaře (i jejich zavazadla) všemi druhy vlaků (v jakékoli třídě vozové) i vozidel a dovolí jim na požádání užíti železničního telegrafu a jiných dorozumívacích zařízení. Tato povinnost vzniká, jakmile se řečené orgány a komisaři prokáží průkazem, který k tomu účelu vydá železniční správní úřad.
V. Další odchylky pro svazky územní samosprávy.
§ 142.
(1) Ustanovení §§ 127 až 134 a § 135, odst. 2 neplatí, jde-li o zemi neb okres, a užije se tu prostředků podle zákona o organisaci politické správy. Oprávnění železničního správního úřadu, udíleti ve věcech, o které jde, pokyny ve smyslu čl. 1 řečeného zákona, není tím dotčeno. Jde-li o zemi neb okres, učiní železniční správní úřad opatření podle § 135, odst..1 v dohodě s ministerstvem vnitra.
(2) Byl-li stanoven pro schůzi zemského neb okresního zastupitelstva, výboru nebo komise pořad jednání, který obsahuje předmět dotýkající se drah, jejichž koncesionářem nebo provozovatelem je země neb okres, buď pořad jednání zaslán včas před schůzí železničnímu správnímu úřadu. Jemu buď také bez průtahu oznámeno jakékoli usnesení v takové věci, které bylo učiněno ve schůzi jmenovaných sborů.
§ 143.
(1) Ustanovení § 133 neplatí, jde-li o obec. Možno tu však užíti prostředků podle zákonů upravujících obecní zřízení.
(2) Jde-li o obec, vyslechne železniční správní úřad, než učiní opatření podle § 135, obecní zastupitelstvo a příslušné opatření učiní v dohodě s ministerstvem vnitra.
VI. Ustanovení pro dráhy státní.
§ 144.
Předpisy §§ 127 až 135, § 141, odst. 1 se nevztahují na dráhy státní; pro ně platí v těchto věcech zvláštní předpisy. Ustanovení § 124 se vztahuje na dráhy státní potud, pokud zvláštní předpisy nestanoví nic jiného.
Hlava druhá.
Dráhy vedlejší.
§ 145.
Všeobecně.
Pro dráhy vedlejší platí předpisy hlavy první s odchylkami podle následujících paragrafů.
I. Odchylky od předpisů tohoto zákona pro dráhy hlavní.
§ 146.
Zásadní ustanovení.
(1) Pro dráhy vedlejší buďte stanoveny, hledíc k různosti povahy dráhy vedlejší a podle toho, jak to dovolují okolnosti, odchylky z předpisů platných pro dráhy hlavní a povoleny úlevy z nich, a to zejména po stránce podmínek a zásad týkajících se koncesování, vybudování, udržování a provozu dráhy, jakož i po stránce zjednodušení příslušných řízení. Takové odchylky a úlevy mohou býti stanoveny nebo povoleny koncesní listinou, vládním nařízením nebo rozhodnutím železničního správního úřadu podle zásad stanovených vládním nařízením.
(2) Bez újmy tohoto zásadního ustanovení platí úchylky a úlevy podle §§ 147 až 151.
§ 147.
K dílu prvnímu, druhému a čtvrtému hlavy první.
(Povolení k přípravným pracím, koncese, vybudování a udržování dráhy.)
(1) Jestliže ten, kdo chce vybudovati dráhu vedlejší, nemá z jakéhokoli důvodu zapotřebí oprávnění podle § 7, odst. 1, nemusí v žádosti o koncesi prokazovati, že pro zamýšlenou dráhu bylo uděleno povolení k přípravným pracím (§ 12, odst. 2).
(2) Mohou býti povoleny úlevy z ustanovení § 38 o požárním prostoru; to se může státi zejména u dráhy úzkého rozchodu.
§ 148.
K dílu pátému hlavy první.
(Poměr k veřejným pozemním komunikacím, k vodám i k vodním dílům, k dolům na vyhrazené nerosty a k regulačním zájmům významnějších obcí.)
(1) Dráhu vedlejší možno vésti po veřejné pozemní komunikaci (veřejném prostranství), jestliže je k tomu komunikace (prostranství), třebas po provedení úprav, způsobilá a není-li provozem dráhy ohrožena bezpečnost dopravy po komunikaci (prostranství). Nedojde-li o tom k dohodě mezi železničním podnikem a vlastníkem (správcem) komunikace (prostranství), rozhodne ministerstvo veřejných prací v dohodě se železničním správním úřadem, ministerstvem vnitra a ministerstvem národní obrany, stanovíc zároveň podmínky, za nichž může býti komunikace (prostranství) užíváno drahou.
(2) Za užívání veřejné komunikace (prostranství) není podnik dráhy vedlejší povinen žádnou náhradou, a to ani tehdy, je-li část komunikace (prostranství) ponechána výhradně dráze. Naproti tomu jej postihují:
a) úprava komunikace (prostranství), nutná vzhledem k vybudování dráhy;
b) řádné udržování oné části komunikace (prostranství), které dráha užívá, jakož i čištění této části v míře, jaké vyžaduje provoz dráhy a pořádek na komunikaci (prostranství);
c) oč v příčinné spojitosti s drahou snad vzroste náklad na udržování komunikace (prostranství), na odstraňování škod způsobených živly a na nové stavby nutné vzhledem k dopravě po komunikaci (prostranství);
d) veškerá zvláštní zařízení k odvrácení toho, aby provoz dráhy nerušil nebo neohrožoval dopravu po komunikaci (prostranství).
(3) Povinnosti, které by šly nad tato ustanovení, smějí býti podniku ukládány jenom za předpokladu, že jsou v příčinné spojitosti s drahou.
(4) Užívají-li dráhy vedlejší veřejných pozemních komunikací (prostranství) takovým způsobem, že je železniční trať přístupna silničním vozidlům, podléhají strany pohybu vozidel také předpisům, které upravují veřejnou bezpečnost a pořádek na těchto komunikacích (prostranstvích). Tyto předpisy však třeba vydati, pokud se dotýkají dráhy, v dohodě se železničním správním úřadem.
§ 149.
K dílu osmému hlavy první.