2. Ist der Herr Minister für Eisenbahnen bereit, allen zuständigen Beamten der Bahnverwaltung in Erinnerung zu bringen, daß die Vergabe von Arbeiten weder nach nationalpolitischen, noch nach parteipolitischen Grundsätzen erfolgen darf?
3. Ist der Herr Minister für Eisenbahnen bereit, gegen Ing. Kristof, Bahnverwalter in Königsfeld (Kapnathorußland), dos Disziplinarverfahren einzuleiten?
Prag, am 14. Juli 1936.
Keil,
Fritsch, Michler, Patzak, Krczal, Garlik, Schmidt, Frank, Ing.
Weller, Enhuber, Tschakert, Krommer.
Překlad ad 284/16.
Interpelace
senátora G. Krczala
na pana ministra vnitra a na pana ministra průmyslu, obchodu a živností
stran protizákonného omezování svobody shromažďovací oklikou přes živnostenskou policii.
Místní vedoucí sudetoněmecké strany ve Výtoni Antonín Watzl, požádal hostinského Františka Neulingera v Přední Výtoni č. 36, za povolení, aby v jeho hostinci mohl pořádati členskou schůzi sudetoněmecké strany. Hostinský František Neulinger odepřel toto povolení s odůvodněním, že v té příčině má omezení v koncesní listině a že tudíž nesmí nechat konati ve svých místnostech politické schůze. Místní vedoucí Antonín WatzI věděl, že v živnostenském řádě není jakéhokoli ustanovení, podle kterého by byl úřad oprávněn při udělování koncese ukládati takováto protiústavní omezení a vyslovil své pochybnosti o tomto domněle úředním opatření. Na to předložil hostinský Neulinger svou koncesní listinu ze dne 20. května 1935, č. 8770/ 15/N/310 od okresního úřadu v Kaplici, která byla vydána pouze v jazyku českém, ačkoli hostinský Neulinger je Němec. Tato koncesní listina obsahuje následující omezení: "Zároveň si okresní úřad vyhrazuje tuto koncesi kdykoli odvolati, bude-li jí zneužito k nějakým politickým, protistátním účelům."
Místní vedoucí Watzl odvětil ihned, že tento předpis vkládá hostinskému Neulinaerovi přece jen za povinnost, aby neposkytoval útulku státu nebezpečným, politickým sdružením, že se však takovéto omezení samozřejmě nikdy nemůže vztahovati na sudetoněmeckou stranu, poněvadž tato strana není zakázána a tudíž také není protistátní. Na to učinil hostinský Neulinger překvapující sdělení, že před udělením koncese musel u okresního úradu v Kaplici podepsati protokol, ve kterém se zavázal, že nedovolí ve svých místnostech konati jakékoli politické schůze.
Interpelanti musí vysloviti svůj krajní podiv nad tím, že podřízený úřad oklikou přes živnostenskou policii protizákonně a protiústavně omezuje svobodu shromažďovací; neboť takováto praxe mohla by přece ochromiti politickou činnost sudetoněmecké strany vůbec, poněvadž by se žádný hostinský, kterému protizákonným způsobem uložen byl takovýto závazek v budoucnosti neodvážil propůjčiti své hostinské místnosti politickým stranám a sudetoněmecké straně obzvláště.
Tážeme se tudíž pana ministra vnitra a pana ministra průmyslu, obchodu a živností:
1. Jsou páni ministři ochotni dát vyšetřiti tento stav věci?
2. Jsou páni ministři ochotni okresním úřadům naříditi, aby lhostejno zda v koncesní listině anebo zvláštním protokolárním závazkem zanechali jakéhokoli omezování hostinské koncese, které je nějakým způsobem s to, aby vzbudilo zdání protizákonného a protiústavního omezování svobody shromažďovací?
3. Jsou páni ministři ochotni proti provinilým úředníkům zavésti disciplinární řízení?
V Praze, dne 14. července 1936.
Krczal,
Pfrogner, Krommer, Frank, Michler, Schmidt, Garlik, Liehm, Keil, Fritsch, Bock, ing. Mayr.
284/16 (původní znění).
Interpellation
des Senators Gottfried Krczal
an den Herrn Minister des Innern und an den Herrn Minister für Industrie, Handel und Gewerbe
wegen gesetzwidriger Einschränkung der Versammlungsfreiheit auf dem Umwege über die Gewerbepolizei.
Der Ortsleiter der Sudetedeutschen Partei in Heuräffl, Anton Watzl, ersuchte den Gastwirt Franz Neulinger in Vorder-Heuraffl Nr. 36 um die Bewilligung, in dessen Gasthaus eine Mitgliederversammlung der Sudetendeutschen Partei abhalten zu dürfen. Der Gastwirt Franz Neulinger verweigerte diese Bewilligung mit der Begiründung, daß er diesbezüglich Einschränkungen in der Konzessionsurkunde habe und daher politische Versammlungen in seinem Lokale nicht abhalten lassen dürfe. Der Ortsleiter Anton Watzl wußte, daß in der Gewerbeordnung keine wie immer geartete Bestimmung enthalten ist, derzufolge eine Behörde das Recht hätte, anläßlich der Konzessionserteilung solche verfassungswidrige Einschränkungen aufzuerlegen und er äußerte seine Zweifel liber diese angeblich behördliche Maßnahme. Hierauf wies der Gastwirt Neulinger seine von der Bezirksbehörde in Kaplitz ausgestellte Konzessionsurkunde vom 20. April 1935, Zahl 8770/15/N/310, dle bloß in čechischer Sprache ausgefertigt war, vor, obwohl der Gastwirt Neulinger ein Deutscher ist. Diese Konzessionsurkunde enthält folgende Einschränkung: "Gleichzeitig behält sich dle Bezirksbehörde vor, wann immer diese Konzession zurückzuziehen, falls diese zu irgendwelchen politischen, staatsfeindlichen Zwecken mißbraucht wird:
Ortsleiter Watzl erwiderte sogleich, daß diese Vorschrift dem Gastwirte Neulinger ja nur die Verpflichtung auferlege, keinen staatsgefährlichen, politischen Vereinigungen Unterschlupf zu gewähren, daß sich aber eine solche Einschränkung selbstverständlich auf die Sudetendeutsche Partei niemals beziehen könne, weil diese Partei richt verboten und daher auch nicht staatsfeindlich sei. Hierauf machte der Gastwirt Neulinger dle überraschende Mitteilung, daß er vor der Konzessionserteilung bei der Bezirksbehörde Kaplitz ein Protokoll unterschreiben mußte, in dem er sich verpflichtete, keine wie immer gearteten politischen Versammlungen in seinem. Lokale abhalten zu lassen.
Die Interpellanten müssen ihr äußerstes Befremden darüber aussprechen, daß auf dem Wege über die Gewerbepolizei von einer untergeordneten Behörde eine gesetz- und verfassungswidrige Einschränkung der Versammlungsfreiheit betrieben wird; denn eine solchePraxis könnte ja die politische Tätigkeit der Sudetendeutschen Partei überhaupt lahm legen, weil kein Gastwirt, dem man in gesetzwidriger Weise die Eingehung solcher Verpflichtungen auferlegt hat, es in Hinkunft wagen würde, seine Gastlokalitäten den politischen Pairteien und der Sudetendeutschen Partei im besonderen, zur Verfügung zu stellen.
Wir stellen daher an den Herrn Minister des Innern und an den Herrn Minister für Industrie, Handel und Gewerbe die Anfragen:
1. Sind die Herren Minister bereit, diesen Sachverhalt erheben zu lassen?
2. Sind die Herren Minister bereit, die Bezirksbehörden anweisen zu lassen, jede Einschränkung der Gastgewerbekonzession, gleichgültig, ob diese in der Konzessionsurkunde oder durch besondere protokollarische Verpflichtungen erfolgen, zu unterlassen, die irgendwie geeignet ist, den Anschein einer gesetz- und verfassungswidrigen Einschränkung der Versammlungsfreiheit zu erwecken?
3. Sind die Herren Minister bereit, gegen die schuldtragenden Beamten das Disziplinarverfahren einzuleiten?
Prag, am 14. Juli 1936.
Krczal,
Pfrogner, Krommer, Frank, Michler, Schmidt, Garlik, Liehm, Keil, Fritsch, Bock, Ing. Mayr.
Překlad ad 284/17.
Interpelácia
senátora Hokkyho
ministrovi vnútra
o pozdnom vychádzaní úradných maďarských tekstov československých zákonov a nariadení.
Pane minister!
Úradné maďarské teksty československých zákonov a nariadení stále sa opozdievajú asi o pol roka. Československý tekst totiž už dávno vyšiel, ale úradný maďarský tekst nasleduje ho tak pozde, že vo veľa prípadoch milionové maďarské obyvateľstvó nemôže mimoriadne dôležité a veľakráť i prospešné preň ustanovenia použiť vo svoj prospech a neraz pre opozdené poznanie zákona utrpí i ťažké škody.
Ústavná listina v § 128 výslovne prejavuje, že občania štátu československého sú úplne rovnoprávni pred zákonom a že požívajú úplne rovnakých občianskych a politických práv nehľadiac na rasovú, jazykovú a náboženskú príslušnosť. Odstavec 3, §u 3 zákona čís. 139/1919 v osnove zákona čís. 500/1921 však vyslovuje, že "Sbierka zákonov vyjde pokiaľ možno súčasne s pôvodným zákonom v úradnom preklade tiež v jazyku nemeckom, poľskom a maďarskom." Ustanovenie o poľskom a maďarskom preklade nadobudlo platnosti dňa 1. januára 1922. Od tých čias uplynuly už skoro dve desaťročia, a je takmer nemožné, že by sa po túto dlhú dobu nebola mohla dosiahnuť možnosť, aby súčasne so zákonom pôvodným vyšiel zároveň i jeho úradný preklad. Je to tým neuveritelnejšie, lebo veď na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi je dosť odborníkov, ktorí jazyk štátny i jazyk maďarský dokonale ovládajú a tedy maďarský preklad mohli by včas zhotoviť, ba pokiaľ vieme, do rozpočtu je zaradený i príslušný obnos, z ktorého má nemalý vedlajší príjem vysokopostavený verejný úradník, ktorého ministerstvo vnútra poverilo organizovaním práce úradných prekladov zákonov do jazyka maďarského. A preca zákon č. 250/1935 o usporiadaní zemedelských dlhov nevyšiel dosiaľ v jazyku maďarskom a tak maďarské obyvatelstvo nemohlo sa dosiaľ oboznámiť s úplnou a presnou osnovou tohoto zákona: Z tejto príčiny utrpeli maďarskí obyvatelia neraz nesmierne škody, lebo lehoty, určené v tom ktorom zákone pre učinenia niektorých opatrení, už dávno vypršaly.
S úctou tážem sa preto pána ministra:
Či hodláte súrne zakročiť, aby úradné maďarské teksty československých zákonov a nariadení vychádzaly súčasne s osnovou československou?
V Prahe, v júli 1936.
Hokky,
dr Pajor, dr Turchányi, dr Törköly, Füssy, Michler, Krommer, Liehm, ing. Mayr, Keil, ing. Löhnert, Fritsch.
284/17 (původní znění)
Interpellació
Benyujtja: Hokky Károly szenátor
a Belügyminiszterhez
a csehszlovák törvények és rendeletek magyar nyelvü hivatalos szövegének késői megjelenése tárgyában.
Miniszter Ur!
A csehszlovák törvények és rendeletek magyar nyelvü hivatalos szövege állandóan mintegy fél esztendővel késik. Vagyis a csehszlovák szöveg már régen megjelent, de a hivatalos magyar szöveg oly későn követi, hogy sok esetben a milliónyi magyar anyanyelvü lakosság nem képes a törvényben reánézve rendkivül fontos s néha előnyös intézkedéseket a maga javára fordítani és a törvények késöi megismerése miatt nem egyszer sulyos károkat szenved.
Az alkotmánylevél 128. §-a határozottan kimondja, hogy a csehszlovák állam polgárai a törvény előtt teljesen egyenjoguak s teljesen egyenlő polgári s politikai jogokkal birnak tekintet nélkül faji, nyelvi vagy vallási hovatartozásukra. Az 1921. évi 500. sz. törvénnyel ujjászövegezett 1919. évi 139. sz. tórvény 3. §-ának 3. bekezdése pedig kimondja, hogy "a törvények gyüjteménye a lehetőség szerint az eredeti törvénnyel egyidejüleg megjelenik hivatalos, fordításban német, lengyel és magyar nyelven is..." - A lengyel és a magyar nyelvü fordításra vonatkozó intézkedés 1922. január 1.- én lépett életbe. Azóta már csaknem másfél évtized telt el, s szinte lehetetlen, hogy e hosszu idő alatt ne adódott volna az a "lehetőség", amely szerint az eredeti törvénnyel egyidejüleg kell megjelennie a hivatalos fordításnak is. Annál hihetetlenebb ez, mert Szlovenszkón és Kárpátalján van elég szakember, aki az államnyelvet és a magyar nyelvet is tökéletesen birja, ugyhogy a fordítást kellő időre tökéletesen el tudná készíteni, - sőt tudomásunk szerint a költségvetésben megfelelő összeg is rendelkezésre áll, amelyből nem csekély mellékkeresetet huz a magasrangu közhivatalnok, akit a belügyminisztérium a magyar nyelvü hivatalos törvényfordítások munkájának megszervezésével megbizott. Mégis pl. a mult évi 250. gysz. törvény, amely a gazdaadósságok rendezéséről szól, még az elmult időkig magyar nyelven nem jelent meg s igy a törvény teljes és pontos szövegét a magyar anyanyelvü lakosságnak még nem volt módja megismerni. Emiatt, nem egy esetben határtalan károkat szenvedett a magyar lakosság, mert a határidők, amelyek egyegy törvényben elő vannak irva bizonyos intézkedések megtételére, már régen leteltek.
Tisztelettel kérdem ezért a Miniszter Urat:
Halandó-e sürgősen intézkedni, hogy a csehszlovák törvények és rendeletek hivatalos magyar nyelvü szövege a csehszlovák szöveggel egyidőben jelenjék meg?
Prága, 1936. Julius hó.
Hokky,
dr Pajor, dr Turchányi, dr Törköly, Füssy, Michler, Krommer, Liehm, ing. Mayr, Keil, ing. Löhnert, Fritsch.
Překlad ad 284/18.
Interpelácia
senátora Hokkyho
ceIej vláde
o odstranení odporu, ktorý stáva medzi §§ 2 a 3 zákona č. 193/1920 a § 8 zákona č. 52/1935.
V apríli tohoto roku podal som v senáte návrh na riešenie otázky štátneho občianstva. Horejšia otázka bola by v podstate vyriešená, keby z môjho návrhu stal sa zákon, avšak i vtedy by bolo treba formálne korigovať kontrast, ktorý stáva medzi citovanými paragrafmi horejších zákonov.
Odstavec 2, § 2, branného zákona č. 193/1920 znie takto:
"Okrem štátnych občanov republiky Československej podliehajú brannej povinnosti tiež osoby bývajúce trvale v republike Československej, ktoré nemôžu preukázať nejaké iné štátne občianstvo."
§ 3 toho istého zákona znie takto:
"V prípade mobilizácie a vo válke sú povinní prispeť k obrane vlasti podľa svojich schopností a síl od 17. do 60. roku svojho veku i československí štátni občania a osoby zmienené v odst. 2, § 2, ktorí nepodliehajú služobnej povinnosti."
Naproti tomu § 8 zákona č. 52/1935 povedá doslovne toto:
"Vo smysle tohoto zákona je cudzincom každý, kto nemôže preukázať, že je štátnym občanom republiky Československej."
Vyššie citované paragrafy zákona č. 193/1920 ukladajú ťažké povinnosti tým, ktorí nemôžu preukázat svoje štátne občianstvo. Musia platiť daň krvi i života tej republike Československej, ktorá vo smysle § 8 zákona č. 52/1935 vylučuje ich zo všetkých práv proste preto, lebo nemôžu formálne dokázať svoje štátne občianstvo.
Keď ide o povinnosti spojené s obeťou krvi i života, tu musia byť pokladaní v duchu zákona za štátnych občanov. Keď však ide o práva, tu § 8 zákona č. 52/1935 obsahuje ustanovenia vylučujúce.
Na základe uvedeného s úctou tážem sa celej vlády:
1. Či je ochotná, postarať sa, aby odpor, ktorý trvá medzi citovanými paragrafmi zmienených zákonov, bol odstranený, lebo je nemožné a protiví sa to i humánnemu duchu demokracie, že keď ide o povinnosti, sú pokladaní za quasi štátnych občanov i beženci, kde však ide o práva, tam sú zo všetkých práv vylúčení.
2. Či je ochotná, postarať sa, aby starý pálčivý problém osôb bez vlasti čo najskôr bol riešený v duchu návrhu, ktorý som podal v mesiaci apríli tohoto roku, alebo aby tento môj návrh bol čo najskôr uzákonený?
V Prahe, v júli 1936.
Hokky,
dr Törköly, dr Turchányi, dr Pajor, Füssy, Michler, Liehm, ing. Mayr, Krommer, Keil,
Fritsch, ing. Löhnert.
284/18 (původní znění).
Interpelláció
Benyujtja: Hokky Károly szenátor
az összkormányhoz
az 1920. évi 193. sz. törvény 2. és 3. §§-ai és az 1935. évi 52. sz. törvény 8. §-a között
mutatkozó ellentét megszüntetése tárgyában.
Ez év áprilisában törvényjavaslatott nyujtottam be a szenátusban az állampolgárság kérdésében. Ezzel a fenti kérdés lényegében rendezve volna, ha javaslatom törvényarőre emelkedik, de formailag akkor is korrigálandó lehne a két törvény idézett paragrafus között mutatkozó ellenmondás.
Az 1920. évi 193. sz. u. n. véderőtörvény 2. §-ának 2. bekezdése a következőket mondja:
"A csehszlovák köztársaság állampolgárain kivül védkötelesek a csehszlovák köztársaságban tartósan lakó azon személyek is, akik valamely más állampolgárságot beigazolni nem tudnak."
Ugyane törvény 3. §-a imigyen szól:
"Mozgósítás esetén és háboruban azok a csehszlovák állampolgárok és a 2. §. 2. bekezdésében említett azon személyek is kötelesek 17. életévüktől 60. életévükig a haza védelméhez tehetségük és erejük szerint hozzájárulni, akik a szolgálati kötelezettség alá nem esne."
Viszont az 1935. évi 52. sz. törvény 8. paragrafusa pedig szóról-szóra ezeket mondja:
"Jelen törvény értelmében külföldi mindaz, aki nem tudja igazolni, hogy a csehszlovák köztársaság állampolgára."
Az 1920. évi 193. sz. tövény idézett paragrafusai sulyos kötelezettségeket rónak azokra, akik nem tudják igazolni állampolgárságukat. Életükkel és vérükkel tartoznak adózni-annak a csehszlovák köztársaságnak, amely az 1935. évi 52. sz. törvény 8. §-a értelmében minden jogból kizárja őket pusztán azért, mert formailag nem tudják igazolni állampolgárságukat.
Amikor vérrel és élettel is teljesítendő kötelességekről van szó, akkor a törvény szelleme szerint állampolgároknak tekintendők. Amikor azonban jogokról volna szó, az 1935. évi 52. sz. törvény 8. §-a kizáró rendelkezéseket tartalmaz.
Tisztelettel kérdem ezek után az Összkormányt:
1. Hajlandó-e gondoskodni arról, hogy az említett törvények idézett paragrafusai között mutatkozó ellentét kiküszöböltessék, mert lehetetlen, s magával a demokrácia humánus szellemével ellenkezik az, hogy, amikor kötelességekről van szó, kvazi-állampolgároknak tekintetnek a hontalanok, amikor pedig jogokról, akkor őket minden jogból kizárják?
2. Hajlandó-e gondoskodni arról, hogy a hontalanok évek óta égető problémája ez év áprilisában benyujtott törvényjavaslatom szellemében mielőbb megoldást nyerjen, vagy e javaslatom mihamarabb törvényerőre emelkedjék?
Prága, 1936. Julius hó.
Hokky,
dr Törköly, dr Turchányi, dr Pajor, Füssy, Michler, Liehm, ing. Mayr, Krommer, Keil,
Fritsch, ing. Löhnert.
Překlad ad 284/19.
Interpelace
senátora ing. F. Wellera
na pana ministra veřejných prací
stran poškozování československých státních občanů německé národnosti (ethnické a jazykové příslušnosti) při silničních pracích mezi Mnichovým Hradištěm a Kuřívodami.
Noviny hlásí toto:
"Typický příklad toho, jak se zachází s Němci, poskytují rekonstrukční práce na státní silnici mezi Mnichovým Hradištěm a Kuřívodami. Silnice dotýká se také německých obcí Dolní Rokyté, Dolní Krupé, Horní Rokyté a Jezové. Od počátku však zaměstnávají se při těchto pracích skoro výhradně Češi. Bylo zapotřebí veliké námahy, aby se při úhrnném počtu 52 dělníků umístilo 5 a později ještě 10 Němců. Nebyli tam dlouho -z těch 15 bylo jich již zase 7 propuštěno!"
Tážeme se pana ministra veřejných prací:
1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věcí?
2. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby u zmíněné silniční stavby ihned zase přijat byl přiměřený počet československých státních občanů německé národnosti (ethnické a jazykové příslušnosti)?
3. Je pan ministr ochoten dát zavésti disciplinární řízení proti orgánům, kteří patrně z národnostně-politických důvodů opomenuli přijímání německých dělníků a později zařídili propuštění německých dělníků?
V Praze dne 20. srpna 1936.
Ing. Weller,
Liehm, Garlik, Enhuber, Krczal, Bock, Keil, Krommer, W. Müller, Schmidt, Patzak.
284/19 (původní znění).
Interpellation
des Senators Ing. Friedrich Weller
an den Herrn Minister für öffentliche Arbeiten
betreffend dle Benachteiligung čechoslovakischer Staatsbürger deutscher Nationalität (ethnischer und sprachlicher Zugehörigkeit) bei den Straßenarbeiten zwischen Münchengrätz und Hühnerwasser.
Die Zeitungen melden Folgendes:
"Ein typisches Beispiel dafür, wie mit den Deutschen uingesprungen wird, bieten die Rekonstruktionsarbeiten an der Staatsstraße zwischen Münchengrätz und Hühnerwasser. Die Straße berührt auch die deutschen Orte Niederrokitai, Niederkrupai, Oberrokitai und Jesowei. Seit Beginn werden aber bei diesen Arbeiten fast ausschließlich Čechen beschäftigt. Es bedurfte großer Bemühungen, um bei einer: Gesamtzahl von 52 Arbeitern fünf und später noch zehn Deutsche unterzubringen. Sie waren nicht lange dabei - von den fünfzehn sind bereits sieben wieder entlassen worden!"
Wir stellen an den Herrn Minister für öffentliche Arbeiten die Anfrage:
1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Saehverhalt erheben zu lassen?
2. Ist der Herr Minister bereit, zu veranlassen, daß bei dem genannten Straßenbau sogleich eine angemessene Anzahl čechoslovakischer Staatsbürger deutscher Nationalität (ethnischer und sprachlicher Zugehörigkeit) wieder als Arbeiter eingestellt werden?
3. Ist der Herr Minister bereit, gegen diejenigen Organe die offenbar aus nationalpolitischen Gründen die Einstellung deutscher Arbeiter unterlassen und später die Entlassung deutscher Arbeiter verfügt haben, das Disziplinarverfahren einleiten zu lassen?
Prag, am 20. August 1936.
Ing. Weller,
Liehm, Garlik, Enhuber, Krczal, Bock, Keil, Krommer, W. Müller, Schmidt, Patzak.
Překlad ad 284/20.
Interpelace
senátora L. Franka
na pana ministra spravedlnosti
stran zatlačování německých soudců z okresního soudu v Mariánských Lázních.
U okresního soudu v Mariánských Lázních úřaduje jen jediný německý soudce. Ostatní soudcové jsou Češi.
Tážeme se pana ministra:
Je pan ministr ochoten přeložiti české soudce okresního soudu v Mariánských Lázních a nahraditi je německými soudci, poněvadž v soudním okresu Mariánské Lázně bydlí 95 procent československých státních občanů německé národnosti (ethnické a jazykové příslušnosti)?
V Praze dne 3. září. 1936.
Frank,
Fritsch, Liehm, Enhuber, Patzak, Krczal, dr Tischer, Schösser, Pfrogner, Schmidt, Garlik, ing. Löhnert.
284/20 (původní znění).
Interpellation
des Senators Ludwig Frank
an den Herrn Justizminister
betreffend die Verdrängung deutscher Richter aus dem Bezirksgerichte Marienbad.
Im Bezirksgerichte Marienbad amtiert ein einziger deutscher Richter. Die übrigen Richter sind Čechen.
Wir stellen an den Herrn Minister die Anfrage:
Ist der Herr Minister bereit, die čechischen Richter des Bezirksgerichtes Marienbad zu versetzen und durch deutsche Richter zu ersetzen, weil der Gerichtsbezirk Marienbad zu 95 Prozent von čechoslovakischen Staatsbürgern deutscher Nationalität (ethnischer und sprachlicher Zugehörigkeit) bewohnt ist?
Prag, 3. September 1936.
Frank,
Fritsch, Liehm, Enhuber, Patzak, Krczal, dr Tischer, Schösser, Pfrogner, Schmidt, Garlik, ing. Löhnert
284/21.
Interpelace
senátora Jurana
na p. ministra vnitra
pro nezákonný postup obecního úřadu ve Střílkách a okresního úřadu v Kroměříži ve věci vyhoštění člena obecního zastupitelstva Frant. Lagy z obce Střílek.
Dne 1. února 1935 byl vyhoštěn František Laga, člen obecního zastupitelstva ve Střílkách na dobu 10 let ze Střílek, poněvadž prý se v poslední době hrubě chová. František Laga bydlí v obci již 8 let, má tam ještě dodnes rodinu, jeho vyhoštění odporuje všem zákonným předpisům a stalo se tak proto, poněvadž kritisoval veřejně některé nepřístojnosti ve správě obecního jmění.
Výměr o vyhoštění František Laga nepřijal, neboť v celém řízení nebyl vůbec slyšen. Výměr nebyl ani doručen, neboť František Laga odmítl přijmouti výměr na obecním úřadě, poněvadž k tomu dle zákona není povinen a žádal doručení do bytu, což se však nestalo. Usnesení se tedy nestalo ani pravoplatným.
Přesto dne 30. dubna 1935, tedy 3 měsíce později, přepadli Františka Lagu tři radní a ponocný obce Střílek a vyvlekli ho násilím z katastru a od té dabý jest mu zabraňován vstup do Střílek, kde má rodinu a kde jest ještě dodnes členem obecního zastupitelstva a finanční komise.
Stěžoval si na toto počínání okresnímu úřadu, ale tento prohlásil, že se stížností vůbec nebude zabývat, poněvadž prý je opožděná, ačkoliv sám ve svém vyřízení přiznává, že výměr o vyhoštění nebyl Františkem Lagou přijat, že náhradní doručení se nestalo a že doručení také není vykázáno. Nemohla tedy stížnost býti opožděná, když se ještě výměr nestal pravoplatným.
Nyní se obrátil František Laga na zemský úřad a poukázal na to, že tady byl několikrát porušen zákon. Zemský úřad vyřídil věc tím, že ho odkázal na okresní úřad, který sám zákon porušil a kde tuto věc vyřizuje úředník Lacina, který se cítil již dávno Františkem Lagou uražený; dal ho proto také potrestat a jest tedy zřejmě proti němu zaujatý. Přesto se nevzdal vyřízení vůči Františku Lagovi, proti němuž je zaujatý, a vyřizuje věc vždy zamítavě, překročuje při tom jasně zákonné předpisy:
Tážeme se pana ministra:
1. Je panu ministru známo, že byl svobodný občan násilím vyvlečen ze své obce, od rodiny, jen proto, že kritisoval věcně obecní správu?
2. Je panu ministru známo, že členu obecního zastupitelstva a finanční komise jest zabraňováno vykonávati funkci, ačkoliv nebyl zbaven této funkce?
3. Je panu ministru známo, že okresní úřad vyřizuje toto zřejmé porušení zákonů formálními vytáčkami, založenými ještě k tomu na nesprávných tvrzeních?
Že okresní úřad odmítá věc vyšetřiti, poněvadž tam je úředník zaujatý proti tomu, který si stěžuje?