4. Hodlá pan ministr naříditi, aby v tomto připadě byla věc vyšetřena a hodlá zabrániti tomu, aby se členové obecního zastupitelstva zbavovali svých politických odpůrců vyhošťováním a nezákonným postupem, krytým okresním úřadem?
Co hodlá pan ministr podniknouti, aby se stala náprava?
V Praze, dne 16. září 1936.
Juran,
Wenderlich,, dr. Šmeral, Pfeiferová, Zmrhal, Fidlík, Králka, Svoboda, Kreibich, Mikulíček, Dresl, Popovič, Steiner, Malík.
Překlad ad 284/22.
Interpelace
senátora A. Pfrognera
na pana ministra vnitra
stran porušení shromažďovacího zákona a jazykového zákona jakož i jazykového nařízení okresním úřadem v Kralovicích.
Okresní úřad v Kralovicích zakázal výměrem ze dne 25. června 1936, ě. 15.142 panu Antonínu Durantovi, klempířskému mistru v Nečtinách, pořádání veřejné schůze lidu, ve které senátor A. Pfrogner ze Stříbra měl promluviti a politické situaci. Jako důvod k zákazu uvádí se jen, že se podle oznámení schůze měla zpívati píseň "Ich hatť einen Kameraden". Tato píseň že prý činí ze schůze "produkci", takže schůze musela býti zakázána.
Takovýto právní názor je přímo nesrozumitelný, neboť je zjevno, že starý dvorský dekret císaře Ferdinanda ze dne 6. ledna 1836, sb. pol. zák. sv. 64, č. 5, platí sice pro cirkusové podniky, provazolezce, kolotoče a předvádění kuriosit, nikoli však pro svobodnou politickou činnost československých státních občanů v politických schůzích. Pro takovéto schůze platí jedině a výhradně shromažďovací zákon č. 135/67 a nic jiného. Ještě nikdy jsme neslyšeli, že starého dvorského dekretu Ferdinanda Dobrotivého použito bylo proti české politické straně. Sudetoněmecká strana jakožto největší strana ve státě nemíní nadále bez odporu přijímati úřední praxi, která pod starými normami z dob nejčernějšího absolutismu omezuje anebo přímo zrušuje ústavou zaručenou svobodu shromažďovací. Jen si jednou představme, co by se stalo, kdyby na příklad okresní heitman v Táboře zakázal českou schůzi, poněvadž svolavatel oznámil úřadu, že se na schůzi bude zpívati nějaká česká píseň? Odvážil by se zde také někdo citovati z kapucínské hrobky ducha Ferdinanda Dobrotivého? Jsme syti této praxe a žádáme, aby ministerstvo vnitra, které za tento postup odpovídá, zaujalo jasné stanovisko. Buďto žijeme ve svobodném demokratickém státě anebo v policejním státě ducha Metternichova. Ministerstvo vnitra nechť na tuto otázku odpoví.
Ale také co do jazykového práva porušuje vytýkaný výměr okresního úřadu v Kralovicích zákon. V rozporu s předpisy § 2 jazykového zákona a článků 15 a 18 jazykového nařízení jest jen hlavní text vyřízení vyhotoven také v německém jazyku. K vyřízení patří však nejen hlavní text, takže tedy také výrazy "Okresní úřad", "Dne 25. června 1936", "Č. 15.142", "Okresní hejtman, rada politické správy" měly býti nejen v českém., nýbrž také v jazyku německém; neboť ty tvoří podstatnou součást vyřízení. Výměr je však vzhledem k tomu, že směrodatnv jsou výhradně výsledky sčítání lidu okresu Manětín a nikoli politického okresu Kralovice, protizákonným, poněvadž vyřízení nestalo se ve smyslu § 2 jazykového zákona. Ježto však jazykový zákon jest podstatnou součástí našeho ústavního zákonodárství, porušuje výměr také ústavu.
Tážeme se tudíž pana ministra vnitra:
1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?
2. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby úřad nikdy více nepřístojně nepoužil pro schůze sudetoněmecké strany starého dvorského dekretu Ferdinanda Dobrotivého z roku 1836, který platí sice pro cirkusy, provazolezce a majitele kolotočů, nikoli však pro politické schůze svobodných státních občanů?
3. Je pan ministr ochoten dát poukázati okresní úřad, aby předpisů jazykového zákona a jazykového nařízení dbal nejen co do hlavního textu, nýbrž také co do celého obsahu vyřízení?
4. Je pan ministr ochoten dát zavésti disciplinární řízení, aby se v tomto řízení zjistilo, zda-li okresní úřad v Kralovicích vždy z moci úřední v plném rozsahu přiznává jazyková práva Němcům v soudním okresu manětínském?
V Praze dne 20. července 1936.
Pfrogner,
Keil, ing. Weller, dr Tischer, Tschakert, Garlik, Bock, Schösser, Stellwag, Krczal, Liehm, Fritsch, Maixner, Michler.
284/22 (původní znění).
Interpellation
des Senators Anton Pfrogner
an den Herrn Minister des Innern
betreffend Verletzungen des Versammlungsgesetzes und des Sprachengesetzes sowie der Sprachenverordnung durch die Bezirksbehörde in Kralovice.
Die Bezirksbehörde in Kralovice hot mit Bescheid vom 25. Juni 1936, Zl. 15.142, dem Herrn Anton Durant, Spenglermeister in Netschetin, die Abhaltung einer öffentlichen Volksversammlung verboten, in der Senator Anton Pfrogner, Mies, zur politischen Lage sprechen sollte. Als Verbotsgrund wird lediglich angeführt, daß laut Versammlungsanzeige las Lied "Ich hatť einen Kameraden" gesungen werden sollte. Dieses Lied mache angeblich die Versammlung zu einer "Produktion", so daß die Versammlung verboten werden mußte.
Eine solche Rechtsauffassung ist geradezu unverständlich, denn es ist offenbar, daß das alte Hofdekret des Kaisers Ferdinand vom 6. Jänner 1836, PGS. Bd. 64, N. 5, zwar für Zirkusunternehmungen, Seiltänzer, Ringelspiele und Kuriositätenschaustellungen, keineswegs ober für die freie politische Betätigung čechoslovakischer Staatsbürger in politischen Versammlungen gilt. Für solche Versammlungen gilt einzig und allein das Versammlungsgesetz Nr. 135/67 und sonst nichts. Wir haben noch niemals gehört, daß das alte Hofdekret Ferdinand des Gütigen gegen eine čechische politische Partei angewendet wurde. Die Sudetendeutsche Partei als größte Partei des Staates ist nicht gesonnen, weiterhin eine beördliche Praxis widerspruchslos hinzunehmen, die unter aiten Normen aus der Zeit des schwärzesten Absolutismus die verfassungsmäßig gewährleistete Versammlungsfreiheit einschränkt oder geradezu aufhebt. Man soll sich nur einmal vorstellen, was geschehen würde, wenn z. B. der Bezirkshauptmann in Tábor eine čechische Vensammlung verbieten würde, weil der Einberufer der Behörde angezeigt hatte, es würde auf der Versammlung ein česchisches Lied gesungen werden? Würde man auch da wagen, den Geist Ferdinand des Gütigen aus der Kapuzinergruft zu zitieren? Wir haben diese Praxis satt und verlangen eine klare Stellungnahme des Innenministeriums, das für dieses Vorgehen verantwortlich ist. Entweder leben wir in einem freien demokratischen Staate oder in einem Polizeistaate vom Geiste Metternichs. Das Inneministerium soll auf diese Frage antworten.
Aber auch in sprachenrechtlicher Beziehung verletzt der angefochtene Bescheid der Bezirksbehörde Kralovice das Gesetz. Im Gegensatze zu den Vorschriften des § 2 des Sprachengesetzes und der Artikel 15 und 18 der Sprachenverordnung ist nur der Haupttext der Erledigung auch in deutscher Sprache ausgefertigt. Zur Erledigung gehört aber nicht nur der Haupttext, so daß also auch die Ausdrücke ",Okresní úřad", "Dne 25. června 1936", Č. 15.142", "Okresní hejtman, rada politické správy" nicht nur in čechischer, sondern auch in deutscher Sprache auszufertigen waren; denn sie bilden einen integrierenden Bestandteil der Erledigung. Der Bescheid ist aber mit Rücksicht darauf, daß einzig und allein die Vnlkszählungsergebnisse des Bezirkes Manětin und keineswegs des politischen Bezirkes Kralovice maßgebend sind, gesetzwidrig, da die Erledigung nicht im Sinne des § 2 des Sprachengesetzes erfolgte. Weil dos Sprachengesetz aber ein integrierender Bestandteil unserer Verfassungsgesetzgebung ist, verletzt der Bescheid auch die Verfassung.
Wir stellen daher an den Herrn Minister des Innern die Anfrage:
1. Ist der Herr Minister des Innern bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?
2. Ist der Herr Minister des Innern bereit zu veranlassen, daß die Behörde niemals wieder das alte Hofdekret Ferdinand des Gütigen vom Jahre 1836, dos zwar für Zirkusleute, Seiltänzer und Ringelspielbesitzer, keineswegs aber für die politischen Versammlungen freier Staatsbürger gilt, mißbäuchlich auf Versammlung der Sudetendeutschen Partei anwenden wird?
3. Ist der Herr Minister des Innern bereit, die Bezirksbehörde anweisen zu lassen, die Vorschriften des Sprachengesetzes und der Sprachenverordnung nicht nur hinsichtlich des Haupttextes, sondern auch hinsichtlich des gesamten Inhaltes der Erledigung zu beachten?
4. Ist der Herr Minister bereit, das Disziplinarverfahren einleiten zu lassen, um in diesem Verfahren festzustellen, ob die Sprachenrechte den Deutschen im Gerichtsbezirke Manětin von der Bezirksbehörde Kralovice jederzeit von amtswegen im vollen Umfange zuerkannt werden?
Prag, 20. Juli 1936.
Pfrogner,
Keil, Ing. Weller, Dr. Tischer, Tschakert, Garlik, Bock, Schösser, Stellwag, Krczal, Liehm, Fritsch, Maixner, Michler.
Překlad ad 184/23.
Interpelace
senátora L. Franka
na pana ministra železnic
stran plánovitého obsazování úřednických a zřízeneckých míst na železniční trati Cheb-Plzeň Čechy.
Železniční trať Cheb-Plzeň je provozně-technickou a správně-technickou jednotkou. Řízení provozu se na této trati od let plánovitě počešťuje. Obzvláště se bývalí němečtí přednostové stanic dávají do výslužby anebo překládají a nahrazují Čechy.
Uvedená trať vede těmito soudními okresy: 1. Cheb, 2. Kynžvart, 3. Mariánské Lázně, 4. Planá, 5. Stříbro, 6. Touškov, 7. Plzeň. Soudní okresy 1-6 obývají převážně Němci, jen soudní okres plzeňský má českou většinu, ale rovněž silnou německou menšinu. Při poctivém výkladu zásady o "rovných mezi rovnými" musela by tudíž podle rozumu všechna místa přednostů stanic v soudních okresech s německou většinou býti obsazena československými státními občany německé národnosti (ethnické a jazykové příslušnosti). Neděje-li se tak, zůstává zásada o rovných mezi rovnými právě jen předmětem známých nedělních řečí, jak jsme je od odpovědných politiků v poslední době slýchali.
Aby podkladem projednávání této věci nebyly nesprávné údaje na základě nedostatečného zjištění, táží se podepsaní, zdali pan ministr jest ochoten sděliti:
1. Kdo koná službu jako přednosta stanice u následujících železničních dopravních úřadů, ležících na trati: Cheb-Plzeň: Cheb, Lindenhau, Žandov, Lázně Kynžvart, Mariánské Lázně, Chodová Planá, Planá u Mar. Lázní, Brod nad Tichou, Josefova Huť, Svojšín-Černošín, Stříbro-Kladruby, Nový Dvůr, Úlice-Plešnice, Touškov-Kozolupy, Křimice, Plzeň Říšské předměstí, Plzeň?
2. Kdo z těchto přednostů stanic je československý státní občan německé národnosti?
3. Jakým procentem jsou na této trati jako železniční a traťový personál zaměstnáni českoslovenští státní občané německé národnosti?
4. Je pan ministr ochoten číselný národnostní poměr přednostů stanic a železničního a traťového personálu na trati Cheb-Plzeň opětovným ustanovením Němců, přeložením Čechů a zpětným přeložením přeložených německých úředníků a železničních zřízenců pozměniti tak, aby tento číselný poměr vyhovoval vždy znovu ujišťované zásadě o rovných mezi rovnými anebo chce pan ministr ponechání dosavadního stavu nadále vydávati nebezpečí veřejné kritiky?
V Praze, dne 3. září 1936.
Frank,
Krczal, Enhuber, Patzak, Fritsch, Schösser, Liehm, ing. Löhnert, Krommer, Pfrogner, W. Müller, Schmidt.
284/23 (původní znění).
Interpellation
des Senators Ludwig Frank
an den Herrn Eisenbahnminister
wegen planmäßiger Besetzung der Beamten- und Angestelltenstellen an der Bahnstrecke Eger-Pilsen durch Čechen.
Die Bahnstrecke Eger-Pilsen ist eine betriebstechnische und verwaltungstechnische Einheit. Die Bahnbetriebsführung an dieser Strecke wird seit Jahren planmäßig čechisiert. Besonders die ehemals deutschen Stationsvorstände wurden pensioniert oder versetzt und durch Čechen ersetzt.
Die genannte Strecke führt durch folgende Gerichtsbezirke: 1. Eger, 2. Königswart, 3. Marienbad, 4. Plan, 5. Mies, 6. Tuschkau, 7. Pilsen. Die Gerichtsbezirke 1-6 sind weitaus überwiegend van Deutschen bewohnt, lediglch der Gerichtsbezirk Pilsen hat eine Čechische Mehrheit, aber ebenfalls eine starke deutsche Minderheit. Bei redlicher Auslegung des Grundsatzes von den "Gleichen unter Gleichen" müßten also vernünftigerweise sämtliche Stationsvorstandsstellen in den Gerichtsbezirken deutscher Mehrheit mit čechoslovakischen Staatsbürgern deutscher Nationalität (ethnischer und sprachlicher Zugehörigkeit) besetzt werden. Wenn dies nicht geschieht, bleibt dem Grundsatz von den Gleichen unter Gleichen eben nur Gegenstand bekannter Sonntagsreden, wie wir sie von verantwortlichen Politikern in letzter Zeit gehört haben.
Um keine unrichtigen Angaben auf Grund mangelhafter Feststellungen einer Behandlung dieses Gegenstandes zugrunde zu legen, fragen die Unterfertigten an, ob der Herr Minister mitzuteilen bereit ist:
1. Wer versieht in den an der Strecke Eger-Pilsen gelegenen Bahnbetriebsämtern: Eger,
Lindenhau, Sandau, Bad-Königswart, Marienbad, Kuttenplan, Plan, Bruck am Hammer, Josefihütte, Schweissing, Mies-Kladrau, Neuhof, Ullitz-Pleschnitz, Tuschkau-Kosolup, Křimice, Plzeň-Říšské předměstí, Pilsen, den Dienst als Stationsvorstand?
2. Wer von diesen Stationsvorständen ist čechoslovakischer Staatsbürger deutscher Nationalität?
3. Zu welchem Prozentsatz sind an dieser Strecke Eisenbahn- und Streckenpersonal čechoslovakische Staatsbürger deutscher Nationalität?
4. Ist der Herr Minister bereit, das zahlenmäßige nationale Verhältnis der Stationsvorstände und des Bahn- und Streckenpersonales der Strecke Eger-Pilsen durch Neueinstellungen von Deutschen, Versetzungen von Čechen und Rückversetzung versetzter deutscher Beamter und Bahnbediensteter in der Weise abzuändern, daß dieses zahlenmäßige Verhältnis dem immer wieder beteuerten Grundsatz von den Gleichen unter Gleichen Rechnung trägt, oder will der Herr Minister die Belassung des bisherigen Zustandes weiterhin der Gefahr der öffentlichen Kritik aussetzen?
Prag, 3. September 1936.
Frank,
Krczal, Enhuber, Patzak, Fritsch, Schösser, Liehm, Ing. Löhnert, Krommer, Pfrogner, W. Müller, Schmidt.
Překlad ad 284/24.
Interpelace
senátorů L. Franka a A. Pfrognera
na pana ministra pošt a telegrafů
stran číselného národnostního poměru poštovních a telegrafních úředníků a zřízenců u poštovních úřadů v Mariánských Lázních.
Měsíc od měsíce zhoršuje se číselný poměr úředníků a zřízenců u poštovních a telegrafních úřadů v Mariánských Lázních v neprospěch Němců. Při tom plnili němečtí úředníci vždy svědomitě svou povinnost, kdežto o bývalém správci hlavního poštovního úřadu v Mariánských Lázních, panu ředitelovi Šinkovi, to tvrditi nelze. Jeho úřední činnost ve světovém lázeňském místě Mariánských Lázních, v tak zvaném oknu republiky, naopak k propagandě světového lázeňského místa Mariánských Lázní nepřispěla.
Podepsaných docházejí opětovně z kruhů voličstva dotazy, mnoho-li Čechů a mnoho-li Němců je zaměstnáno u poštovních úřadů v Mariánských Lázních. Je zde odůvodněná obava, že tento číselný poměr je v rozporu se zásadou o "rovných mezi rovnými", kterou v poslední době ve známých nedělních řečích hlásají odpovědní politikové.
Tážeme se tudíž, zdali je pan ministr ochoten sděliti:
1. Mnoho-li Němců a mnoho-li Čechů jest nyní zaměstnáno jako poštovní úředníci a poštovní zřízenci u poštovních a telegrafních úřadů v Mariánských Lázních?
2. Mnoho-li Němců a mnoho-li Čechů konalo službu u těchto poštovních a telegrafních úřadů koncem roku 1918?
3. Zamýšlí pan ministr pošt v rámci svého volného uvážení zaříditi, aby se vyhovělo zásadě o rovných mezi rovnými při obsazování míst u poštovních a telegrafních úřadů v Mariánských Lázních?
V Praze dne 3. září 1936.
Frank, Pfrogner,
Krczal, Fritsch, W. Müller, Schösser, Enhuber, dr Tischer, ing. Löhnert, Schmidt, Liehm, Krommer, Garlik.
284/24 (původní znění).
Interpellation
der Senatoren Ludwig Frank und Anton Pfrogner
an den Herrn Minister für Post- und Telegraphenwesen
betreffend das zahlenmäßige nationale Verhältnis der Post- und Telegraphenbeamten und Bediensteten bei den Postätern in Marienbad.
Von Monat zu Monat wird das zahlenmäßige Verhältnis in der Beamten- und Angestelltenschaft bei den Post- und Telegraphenämtern in Marienbad zu Ungunsten der Deutschen verschlechtert. Dabei haben die deutschen Beamten immer gewissenhaft ihre Pflicht erfüllt, während man dies vom ehemaligen Leiter des Hauptpostamtes Marienbad, Herrn Direktor Šinka, nicht behaupten kann. Seine Amtstätigkeit im Weltkurorte Marienbad, dem sogenannten Fenster der Republik, hat im Gegenteil nicht zur Propaganda für den Weltkurort Marienbad beigetragen.
Die Unterfertigten erhalten wiederholt aus Kreisen der Wählerschaft Anfragen, wieviel Čechen und wieviel Deutsche bei den Postämtern in Marienbad angestellt sind. Es bestebt die begrüdete Besorgnis, daß diesel zahlenmäßige Verhältnis zu dem letzthin in den bekannten Sonntagsreden verantwortlicher Politiker verkündeten Grundsatz von den "Gleichen unter Gleichen" im Gegensatz und Widerspruch steht.
Wir fragen daher an, ob der Herr Minister mitzuteilen bereit ist:
1. Wieviel Deutsche und wieviel Čechen sind derzeit als Postbeamte und Postbedienstete bei
den Post- und Telegraphenämtern in Marienbad angesteltt?
2. Wieviel Deutsche und wieviel Čechen versahen Ende 1918 bei diesen Post- und Telegraphenämtern ihren Dienst?
3. Gedenkt der Herr Postminister im Rahmen seiner freien Ermessenssphäre zu veranlassen, daß dem Grundsatze von den Gleichen unter Gleichen bei der Besetzung der Stellen bei den Postund Telegraphenämtern in Marienbad Rechnung getragen wird?
Prag, 3. September 1936.
Frank, Pfrogner,
Krczal, Fritsch, W. Müller, Schösser, Enhuber, dr Tischer, Ing. Löhnert, Schmidt, Liehm, Krommer, Garlik.
Překlad ad 284/25.
Interpelace
senátora L. Franka
na pana ministra železnic
o tom, že personál československých státních drah šikanujícím způsobem nepoužívá německého jazyka při výzvě k předložení jízdenek.
Zahnízdil se zlozvyk, že průvodčí československých státních drah žádají jízdenky výhradně v českém jazyce, a to slovy: "Jízdenky prosím, pánové." Průvodčí jsou však povinni přednésti tuto výzvu nejen v českém, nýbrž také v německém jazyku, jsou-li k tomu dány předpoklady zákona.
Tyto předpoklady zákona jsou dány tehdy, když vagon, ve kterém se tato výzva děje, vjel na území soudního okresu, ve kterém podle posledního sčítání lidu bydlí alespoň 20 % československých státních občanů německé národnosti (ethnické a jazykové příslušnosti).
V takovýchto případech nemá průvodčí vyčkati, zda některý cestující žádá, aby se výzva k předložení jízdenky stala výslovně v jazyku německém, je naopak služebně povinen přednésti výzvu nejen v českém, nýbrž také v jazyku německém. Neboť tato výzva není žádným vnitřním úředním postupem. Toto vyzvání je vyhláškou a příkazem ve smyslu § 2 jazykového zákona, jimiž se průvodčí jako zástupce úřadu mocí tohoto úřadu a nikoli jen jako zaměstnanec některého ústavu obrací k občanům, kteří používají železnice, aby tito pod trestní sankcí předložili jízdenku.
Tážeme se pana ministra:
1. Je pan ministr ochoten připamatovati oběžníkem všem průvodčím československých státních drah, že jsou povinni za uvedených předpokladů žádati jízdenky od cestujících netoliko obvyklou formulkou: "Jízdenky prosím, pánové" - "Kdo přistoupil, prosím" - nýbrž bezprostředně připojiti také v německém jazyce formulku: "Fahrkarten bitte, meine Herren" - "Wer ist zugestiegen, bitte?"
2. Je pan ministr ochoten dát zahájiti disciplinární řízení proti všem průvodčím, kteří při svém úředním jednání nedbají ústavního jazykového zákona a tudíž ústavy, poněvadž takovýmto úředním jednáním hrozí obchodnímu podniku československých státních drah škoda nejen ideální, nýbrž také materielní?
V Praze dne 3. září 1936.
Frank,
Liehm, Krczal, Enhuber, Garlik, Bock, dr Tischer, Pfrogner, Schösser, Patzak, Krommer, ing. Löhnert.
284/25 (původní znění).
1nterpellation
des Senators Ludwig Frank
an den Herrn Eisenbahnminister
wegen schikanöser Nichtanwendung der deutschen Sprache durch das Personal der čechoslovakischen Staatsbahnen anäßlich der Aufforderung zmn Vorzeigen der Fahrkarten.
Es hat sich der Mißbrauch eingebürgert, daß die Kondukteure der čechoslovakischen Staatsbahnen die Fahrkaten ausschließlich in čechischer Sprache, und zwar mit den Worten: "Jízdenky, prosím, pánové" anfordern. Die Kondukteure sind jedoch verpflichtet, diese Aufforderung nicht nur in čechischer, sondern auch in deutscher Sprache vorzubringen, wenn hiezu die gesetzlichen Voraussetzungen gegeben sind.
Diese gesetzlichen Voraussetzungen sind dann gegeben, wenn der Waggon, in dem die Aufforderung gestellt wird, in das Gebiet eines Gerichtsbezirkes eingefahren ist, in dem nach der letzten Volkszählung wenigstens 20 v. H. čechoslovakische Staatsbürger deutscher Nationalität (ethnischer und sprachlicher Zugehörigkeit) wohnen.
In solchen Fällen hat der Kondukteur nicht abzuwarten, ob ein Fahrgast die Aufforderung zum Vorzeigen der Fahrkarte ausdrücklich in deutscher Sprache verlangt, er ist vielmehr von amtswegen verpflichtet, die Aufforderung nicht nur in čechischer, sondern auch in deutscher Sprache vorzubringen. Denn diese Aufforderung ist kein inneramtlicher Vorgang. Diese Aufforderung ist eine Kundmachung und ein Gebot im Sinne des § 2 des Sprachengesetzes, mit dem sich der Kondukteur als Vertreter der Behörde kraft des Imperiums dieser Behörde und keineswegs bloß als Angestellter einer Anstalt an die die Eisenbahn benützenden Bürger wendet, damit diese bei sonstiger Strafsanktion die Fahrkarte vorweisen.
Wir stellen an den Herrn Minister die Anfrage:
1. Ist der Herr Minister bereit, durch einen Runderlaß allen Kondukteuren der čechoslovakischen Staatsbahnen in Erinnerung zu bringen, daß sie verpflichtet sind, unter den genannten Voraussetzungen die Eisenbahnfahrkarten von den Reisenden nicht nur mit der üblichen Formel: "Jízdenky, prosím, pánové" - "kdo přistoupil, prosím" - sondern unmittelbar anschließend auch in deutscher Sprache, also mit der Spruchformel: "Fahrkarten, bitte, meine Herren" - "Wer ist zugestiegen, bitte?" - abzuverlangen?
2. Ist der Herr Minister bereit, gegen alle Kondukteure, die das verfassungsmäßige Sprachengesetz und somit die Verfassung bei ihrer Amtsführung mißachten, das Disziplinarverfahren einleiten zu lassen, weil durch eine solche Amtsführung dem kaufmännischen Unternehmen der čechoslovakischen Staatsbahnen nicht nur ideeller, sondern auch materieller Schaden droht?
Prag, 3. September 1936.
Frank,
Liehm, Krczal, Enhuber, Garlik, Bock, Dr. Tischer, Pfrogner, Schösser, Patzak, Krommer, Ing. Löhnert.
Překlad ad 284/26.
Interpelace
senátora G. Krczala
na pana ministra vnitra
stran "čtrnácti bodů", ve kterých zemský úřad v Brně jako odvolací úřad porušil jazykový zákon.
Zemský úřad v Brně osměluje se, flagratním způsobem porušuje ústavní zákon, a to jazykový zákon, používati jednostranně českých tiskopisů také tehdy, když československým státním občanům německé národnosti (ethnické a jazykové příslušnosti) doručuje vyřízení, vztahující se na soudní okresy, ve kterých bydlí více než 20 % Němců.
Tak domníval se zemský úřad v Brně, že může sloučiti se svými úředními povinnostmi, když československému státnímu občanu německé národnosti (ethnické a jazykové příslušnosti) doručí výměr ze dne 26. května 1936, č. 1569/1-7-35, který vykazoval následující těžké protiústavní, jazykové nedostatky:
1. Zemský úřad nemůže se zprostiti viny tím, že nevěděl, že příjemce výměru je Němec; neboť uznává v zásadě jazykové právo příjemce. To vysvítá z toho, že část výměru byla přeložena do němčiny.
2. Výměr má jednojazyčný nadpis: "Zemský úřad v Brně." Podle zákona měl by míti také nadpis "Landesbehörde in Brünn".
3. "Jednací číslo" jest uvedeno jen v českém jazyku, nikoli také v jazyku německém označením "Geschäftszahl".
4. Označení data "dne......." jest uvedeno jen v českém, nikoli také v německém jazyku.
5. Označení měsíce v datu uvedeno jest jen v českém jazyku "26. května 1936", nikoli také v jazyku německém.
6. Nadpis výměru "Výměr" jest uveden jen v jazyku českém, nikoli také v jazyku německém, tedy označením "Bescheid".
7. Oslovení adresáta jest uvedeno jen v jazyku českém slovem "pan", ale nikoli v jazyku německém.
8. Povolání příjemce výměru označeno jest jen v jazyce českém slovy "strojní zámečník", nikoli také v jazyku německém slovem "Maschinenschlosser".
9. Označení bydliště příjemce výměru jest uvedeno jen v jazyce českém "v Mohelnici", nikoli také v jazyku německém "in Müglitz".
10. Také označení ulice v nadpisu jest uvedeno jen v jazyku českém "Janská ulice", nikoli také v jazyku německém.
11. Označení domovního čísla jest uvedeno jen v českém jazyce "č. 3", nikoli také v jazyku německém.
12. Označení zemského presidenta jest uvedeno jen v jazyku českém slovy "Za zemského presidenta", nikoli také v jazyku německém slovy "Für den Landespräsidenten".
13. Pan dr Pavelek dal ke svému jménu připojiti poznámku o vlastnoručním podpisu jen v jazyku českém "v. r.", nikoli také v jazyku německém "e. h.".