A bérlők igy tudomást szerezve arról, hogy a szerződésük jóváhagyásának a szükségessége is vitatható, a Földhivatal helyébe lépett Földmivelésügyi ministeriumhoz fordultak és ott a szerződés utólagos jóváhagyását kérték, amit a Földmivelésügyi minisztérium IX. ügyosztálya 193.175/1936 szám alatt megadott utasítása alapján a pozsonyi Štátna obvodová úradovňa 1936. évi junius 15. én kelt 12.907/36 számu határozatával rneg is adott.

junius 15.- én kelt 12.907/36 számu határozatával érthetetlenül panasszal, illetve helyesebben ujrafel vétellel élt, hogy a megadott jóváhagyást vonják vissza, mert a Likvidačná Komisia a felmondás és a bérlők tiltakozása után a bérleti földeket állitólag másnak eladta és erre állítólag 264.397/IX-II./D. 1935 szám alatt - tehát már a pör folyamán - a Földhivataltól engedélyt eszközö1t ki magának. Ennek azonban ellenmond a Likvidačná Komisiánnak a pör folyamán tett saját előadása, amikor is többször, - de legutóbb a komáromi kerületi biróságnál 1936. junius hó 16.-án felvett jegyzőkönyvben - azt állította, hogy a bérelt földek az ő saját birtokában vannak és azokat ő saját rezsijében kezeli.

Mindezek alapján tisztelettel kérdem:

1. Az Iskola- és Nemzetmüvelődésügyi Miniszter Urat, haj1andó-e intézkedni és a kebelében felállított bizottságnál, a Likvidačná komisiánál megszüntetni azt a visszásságot, hogyha eredetileg a szerződéseket állítólag azért nem hagyatta jóvá, mert neki, mint állami hivatalnak, - amely a zárlatot épen végrehajtja, - bérleti szerződések jóváhagyására nincsen szüksége, akkor most ne álljon elő azal az ellenkező védekezéssel, hogy mégis szükséges a jóváhagyás és ők ingenis elkövették azt a sulyos kihágást, hogy mégsem hagyatták jóvá a szerződést, de ezért 3 évig teljesítették?

2. Hajlandó-e intézkedni, hogy ugyanezen okből a Likvidačná Komisia, amikor az utólagos jóváhagyással elháríttatott a feje felől ez a törvénytelenség, akkor utólagos panaszokkal, ujrafelvétellel ne akarja ezt a törvénytelenséget ujra visszaállitani, hanem panaszát, illetve ujrafelvételi kérvényét vonja vissza? Mert: vagy jogos volt a felmondás, és akkor ezt a biróság is jogosnak fogja kimondani, - akkor pedig nincs szükség a jóváhagyás hiányával operálni, - vagy jogtalan volt a félmondás, de akkor ne akarja a Likvidačná Komisia ezt a jogtalanságát még egy másikkal tetézni, hogy t. i. petrifikáltatja és visszaállíttatja a jóváhagyás elmulasztásából álló törvénytelenséget; hiszen végül is nem kell ugyanazon földeket adnia, adhat más földet, vagy kárpótlást készpénzben.

3. Tekintettel arra, hogy ha egy állami hatóság sulyos kihágást követ el, ez egyszersmind az illető tisztviselők részéről is sulyos fegyelmi vétség, ezért - amennyiben az utólagos jóváhagyást megsemmisítendőnek vélnék, kérdem az Iskolaügyi- és Földmivelésügyi Miniszter Urakat, hajdandók-e hivatalból megindíttatni ugy a kihágási, mint a fegyelmi eljárást mindazok ellen, akik ezt a törvénytelenséget- elkövették, avagy tudva megszüntetése nélkül a szerződést a bérlők figyelmeztetése nélkül tovább teljesítették?

4. Kérdem továbbá a Földmivelésügyi Miniszter Urat, hajlandó-e vizsgálatot indítani annak kiderítésére, hogyan történhetett, hogy a Likvidačná Komisia nyilvánvalóan a Földhivatal felhivása, vagy utasítása alapján kisbérlőknek földet adott haszonbérletbe, azonban e szerződéseket nem terjesztette föl a Földhivatalhoz jóváhagyás végett?

5. Végül kérdem az Összkormányt, hajlandó-e intézkedni, illetve a saját intézkedésének érvényt szerezni, hogy amikor a bérlőket ért sulyos, katasztrófális csapás, a termés teljes kimaradása miatt ezeknek a 164/1933 számu kormányrendeletben engedményeket tett, akkor ne épen állami hatóságok legyenek azok, amelyek ezt a rendelkezést jogtalanul kijátszák és pláne olyan kisbérlőkkel szemben, akiknek részére ez a rendelet épen a legeslegelső sorban adatott?

Prága, 1936. julius hó 3.

Dr. Pajor,

Dr. Tuchányi, Dr. Törköly, Hokky, Füssy, Krommer, Liehm, Maixner, Schmidt, Enhuber, Krezal.

 

Překlad ad 284/4.

Interpelace

senátorů E. Enhubera, K. Stellwaga, R. Schmidta, R. Tschakerta

na pana ministra vnitra

stran svatodušní slavnosti v Kamýku, okres Litoměřice.

Dne 31. května 1936 konala místní skupina sudetoněmecké strany v Kamýku, okres Litoměřice, svatodušní slavnost. Ráz byl naprosto nepolitický, což vysvítá také z toho, že se nepronášely žádné řeči.

Místní obyvatelé vyzdobili při té příležitosti své domy, při čemž na některých budovách umístěn byl také obraz Konráda Henleina. Dva mladí četníci, o svém služebním oprávnění patrně málo poučení, žádali od obyvatelstva odstranění těchto obrazů Henleina.

Podepsaní se táží,

1. zda-li pan ministr v té příčině dal vydati pokyny, po případě zda ví o přehmatech toho druhu;

2. zdali pan ministr jest ochoten takové přehmaty - které se dle doslechu udály také v jiných obcích - pokárati a zvláštními pokyny jim zameziti?

V Praze dne 3. července 1936.

Enhuber, Stellwag, Schmidt, Tschakert,

Krezal, Liehm, Keil, dr Tischer, ing. Weller, Fritsch, Patzak, Frank, Michler, Garlik, dr Greger, Pfrogner.

 

284/4 (původní znění).

Interpellation

der Senatoren E. Enhuber, K. Stellwag, R. Schmidt, R. Tschakert

an den Herrn Innenminister

betreffend Pfingsfest in Kamaik, Bezirk Leitmeritz.

Am 31. Mai 1936 hielt die Ortsgruppe der Sudetendeutschen Partei in Kamaik, Bezirk Leitmeritz, ein Pfingstfest ab. Die Aufmachung war eine durchaus unpolitische, was auch daraus hervorgeht, daß keine Reden gehalten wurden.

Die Ortsbewohner hatten aus diesem Anlasse ihre Häuser geschmückt, wobei an manchen Gebäuden auch ein Bild Konrad Henleins angebracht war. Zwei junge, offenbar über ihre dienstlichen Befugnisse wenig unterrichtete Gendarmen forderten von der Bevölkerung die Entfernung dieser Henlein-Bilder.

Die Unterzeichneten fragen an,

1. ob der Herr Minister diesbezügliche Weisungen ergehen ließ, beziehungsweise ob er von Übergriffen dieser Art Kenntnis hat;

2. ob der Herr Minister geneigt ist, derartige Übergriffe - die sich dem Vernehmen nach auch an anderen Orten zugetragen haben - zu rügen und durch besondere Weisungen abzustellen.

Prag, 3. Juli 1936.

Enhuber, Stellwag, Schmidt, Tschakert,

Krezal, Liehm, KeiI, Dr. Tischer, Ing. Weller, Fritsch, Patzak, Frank, Michler, Garlik, Dr. Greger, Pfrogner.

 

Překlad ad 284/5.

Interpelace

senátora ing. G. Mayra

na pana předsedu vlády

stran přeložení třiceti německých rodin státních úředníků z Nového Bohumína.

Před válkou byl Nový Bohumín z 80% německý. Od převratu počet Němců v Novém Bohumíně nápadně ubýval.

Při obecních volbách r. 1923 činil počet německých hlasů 1.752, tedy 50% veškerého voličstva. Při posledních volbách v květnu 1935 činil počet německých hlasů 2.392, to jest 42%, kdežto počet českých hlasů vzrostl již na 2.403, to jest rovněž 42% všech hlasů. Při posledních volbách v květnu 1935 dosáhli tedy Češi již o 11 hlasů více nežli Němci. Z výsledků volebních řízení, jež se konala mezi r. 1923 a r. 1933, je patrno, že Čechů za těchto málo let v Novém Bohumíně rapidně přibývalo.

Kdežto r. 1923 bylo jen 952 Čechů k volbě oprávněných, bylo jich r. 1925 již 1.287, r. 1929 již 1.799 a při posledních volbách v květnu 1935 dokonce 2.403.

Obecní volby měly se v Novém Bohumíně konati již r. 1933. Směrodatná vládní místa však volební termín z jednostranných českých národně Politických důvodů odsunovala rok od roku.

Počátkem roku 1936 bylo náhle z Nového Bohumína přeloženo 30 německých státních úředníků na různá jiná služební místa. Postižení němečtí státní úředníci byli většinou zaměstnáni ve službách československých státních drah. Jejich rekursy na ministerstvo železnic byly zamítnuty, všechny intervence u nadřízených ředitelství státních drah neměly výsledku. Jednotliví přednostové prohlásili, že k přeložení zavdaly podnět politické úřady a že tudíž na ně nemají vlivu. Němečtí úředníci byli konečně nuceni opustiti se svými rodinami Nový Bohumín a nastoupiti službu na svých nových služebních místech. Úhrnem muselo na ten způsob asi 100 k volbě oprávněných německých osob opustiti Nový Bohumín.

Německé obyvatelstvo v Novém Bohumíně poznalo ovšem pravé příčiny tohoto náhlého přeložení, k němuž došlo bez ohledu k věcným potřebám. Německé obyvatelstvo bylo si vědomo, že toto přeložení mělo české nacionální pozadí a že hromadným přeložením rodin německých státních úředníků měl býti německý živel při příštích obecních volbách citelně poškozen.

Projevy českých přednostů ředitelství státních drah dávají poznati, že při překládání německých státních úředníků pracují politické síly, které, vzdáleny jsouce jakékoli veřejné odpovědnosti, drží se v pozadí a které dokonce rozhodují o tom, kdy se mají volby konati.

Naše ústava proklamuje vládu zákona, Po leta trvající systematické oslabování německého živlu v Novém Bohumíně, jež prováděly anonymní a šovinistické síly za pomoci státních úřadů správních, svědčí o českém hnutí via facti, které směřuje k tomu, aby ústavní vláda v jednotlivých případech byla odstraněna.

Ústava a smlouvy o ochraně menšin nejsou tu však jen pro zdání a pro výzdobu oficielních řečí a prohlášení k cizině, jsou naopak podkladem věrnosti ústavě a zákonům. Jestliže anonymní síly za laskavého schvalování nejvyšších státních úřadů tyto podklady podkopávají, pak stát sám nejvíce škody utrpí, ježto jeho vážnost musí neustále klesati.

Po provedeném přeložení více nežli 100 k volbě oprávněných německých státních úředníků a příslušníků byly obecní volby v Novém Bohumíně po dlouholetém odkladu náhle ke všeobecnému překvapení vypsány na den 7. června 1936.

Je samozřejmé, že se přeložení německých státních úředníků projevilo ve výsledku voleb. Německé strany v Novém Bohumíně ztratily také při těchto obecních volbách zase několik mandátů.

Zatlačení německého živlu v Novém Bohumíně není nikterak výsledkem přirozeného vývoje národností. Posílení českého a současně oslabení německého obyvatelstva v Novém Bohumíně způsobeno bylo uměle systematickou prací šovinistických českých odnárodňovacích spolků. Ruku v ruce s těmito českými odnárodňovacími spolky spolupůsobily nižší a nejvyšší státní úřady správní, aby městu Novému Bohumínu stůj co stůj vzaly jeho převážně německý ráz. Takovýto postup státních orgánů nelze více uvésti v soulad s ústavně zajištěnými zásadami demokratické menšinové politiky.

Co mají menšiny očekávati od státu, jehož správní orgány s prostředky státní moci systematicky provozují odnárodňování menšinových území?

Co mohou menšiny tohoto státu očekávati od správních úředníků, kteří vedle svých státních míst zaujímají směrodatné funkce v šovinistických českých odnárodňovacích spolcích?

Tážeme se pana předsedy vlády:

1. Jste ochoten vysvětliti hromadné přeložení německých státních úředníků z Nového Bohumína, k němuž došlo bezprostředně před obecními volbami?

2. Jste ochoten odhaliti politické vlivy, které způsobily toto přeložení?

3. Jste ochoten s celou ostrostí zákona zakročiti proti původcům systematického odnárodňování Nového Bohumína?

4. Jste ochoten poskytnouti záruky, že jakékoli umělé anebo násilné odnárodňování německých menšinových území se strany státních orgánů a soukromých odnárodňovacích spolků v budoucnosti bude vyloučeno?

V Praze dne 10. července 1936.

Ing. Mayr,

Garlik, Pfrogner, Schösser, Krommer, Patzak, Frank, Liehm, Fritsch, Michler, Krczal, ing. Weller, Keil.

 

284/5 (původní znění).

Interpellation

des Senators Ing. Gustav Mayr

an den Herrn Vorsitzenden der Regierung

wegen Versetzung von dreißig deutschen Staatsbeamtenfamilien aus Neuoderberg.

Vor dem Kriege war Neuoderbeg zu 80% deutsch. Seit dem Umsturze nahm che Zahl der Deutschen im Neuoderberg in auffallender Weise ab.

Bei den Gemeindewahlen im Jahre 1923 betrug die Zahl der deutschen Stimmen 1752, also 50 Prozent der gesamten Wählerschaft. Bei den letzten Wahlen im Mai 1935 betrug die Anzahl der deutschen Stimmen 2392, das sind 42 Prozent, während die Anzahl der čechischen Stimmen bereits auf 2403, das sind gleichfalls 42 Prozent der gesamten Stimmen anwuchsen. Bei den letzten Wahlen im Mai 1935 erreichten a1so dlie Čechen bereits um 11 Stimmen mehr als die Deutsehen. Aus den Ergebnissen der Wahlverfahren; die zwishen 1923 und 1933 stattfanden, ist ersichtlich, daß die Čechen in diesen wenigem Jahren in Neuoderberg in sprunghafter Weise zunahmen.

Während im Jahre 1923 nur 952 Čechen wahlberechtigt waren, waren es im Jahre 1925 echom 1287, im Jahre 1929 bereits 1799 und bei den letzten Wahlen im Mai 1935 sogar 2403.

Die Gemeindewahlen sollten in Neuoderberg bereits im Jahre 1933 stattfinden. Die maßgebenden Regierungsstellen haben aber den Wahltermin aus einseitigen čechischnationalpolitischen Gründen von Jahr zu Jahr verschoben.

Zu Beginn des Jahres 1936 wurdenT aus Neuoderberg plötzlich 30 deusche Staatsbeamten an verschiedene andere Dienstplätze versetzt. Die betroffenen deutschen Staatsbeamten waren zum größten Teile im Dienste der čechoslovakischen Staatsisenbahnen beschäftigt. Ihre Rekurse an das Eisenbahnministerium wurden, abgewiesen, alle Vorsprachen bei den vorgesetztean Staatsbahndirektionen blieben ergebnislos. Die einzelnen Vorstände erkärten, daß die Versetzungen von den politischen Behörden veranlaßt wurden und daß sie daher auf diese keinen Einfluß hätten. Die deutschen Beamten waren schließlich gezwungen, mit ihren Familien Neuoderberg zu verlassen und ihre neuen Dienstplätze zu beziehen. Insgesamt mußten. auf diese Weise ungefähr 100 wahlberechtigte deutsche Personen Neuoderberg verlassen.

Die deutsche Bevölkerung von Neuoderberg erkannte wohl die wahren Gründe dieser plötzlichen Versetzungen, die ohne Rücksicht auf fachliche Erfordernisse erfolgten. Die deutsche Bevölkerung war sich bewulßt, daß diese Versetzungen einen čechisch-nationalen Hintergrund hatten und daß durch die maßenhaften Versetzungen van deutschen Staatsbeamtenfamiliem das Deutschtum bei den kommenden Gemeindewahlen empfimdlich geschädigt werden sollte.

Die Äußerungen der čechischen Vorstände der Staatsbahndirektionen lassen erkenen, daß bei den Versetzungen deutscher Staatsbeamter politische Kräfte am Werke sind, die sich, weit entfernt vor jeder öffentlichen Verantwortung, im Hintergrunde halten und die sogar über den Zeitpunkt vor Wahlen entscheiden.

Unsere Verfassung proklamiert die Herrschaft des Gesetzes. Die jahrelange systematische Schwächung des Deutschtums in Neuoderberg, die von anonymen und chauvinistischen Kräfen mit Hilfe staatlicher Verwaltungsbehörden ins Werk gesetzt wurde, zeugt vor einer čechischen viafaktischen Bewegung, die es darauf anlegt, die verfassungsmäßige Herrschaft des Gesetzes in einzelnen Fälen zu beseitigen.

Die Verfassung und die Minderheitenschutzveträge sind uber nicht bloß zum Scheine und zur Verbrämung offizieller Reden und Erklärungen an das Ausland vorhanden, sie sind vielmehr de Grundlage der Verfassuxngs- und Gesetzestreue. Wenn diese Grundlagen vor anonymen Kräften unter freundlicher Billigung höchster staatlicher Behörden unterwühlt werden, so kommt der Staat selbst am meisten: zu Schaden, da seine Achtung ständig sinken muß.

Nach Durchführung der Versetzung von mehr als 100 wahlberechtigten deutschen Staatsbeamten und Angehörigen wurden die Gemeindewahlen in Neuoderberg nach jahrelangem Aufschub plötzlich überraschend zum 7. Juni 1986 ausgeschrieben.

Es ist se1bstverständlich, daß sich die Versetzung der deutschen Staatsbeamten im Wahlergebnis ausdrückte. Die deuschen Parteien Neuoderbergs verloren auch bei diesen Gemeindewahlen wiederum wiedexum einige Mandate.

Die Zurückdrätgung des deutschen Elementes in Neuoderberg ist keineswegs das Ergebnis einer natürlichen Entwicklung der Nationalitäten. Die Stärkung der čechischen und die gleichzeitige Schwächung der deutschen Bewohnerschaft von Neuoderberg wurde auf künstliche Weise durch die systematische Arbeit chauvinistex čerhischer Entnationadisierurigsvereine herbeigeführt. Hand in Hand mit diesen, čechischen Entnationalisieungsvereinen haben niedere und höchste staatliche Verwaltungsbehörden mitgewirkt, um der Stadt Neuoderberg, koste es, was es wolle, ihren überwiegend deutschen Charakter zu nehmen. Ein derartiges Vorgehen staatlicher Organe läßt sich mit den verfassungsmäßig festgelegten Gundsätzen einer demokratischen Minderheitenpolitik nicht mehr in Einklag bringen.

Was sollen die Minderheiten von einem Staate erwarten, dessen Verwaltungsorgane mit staatlichen Machtmitteln systematisch die Entnationalisierung der Mirderheitengabiete betreiben?

Was können die Minderheiten dieses Staates von Verwaltungsbeamtem erwarten, die neben ihren staatlichen Stellen maßgebemde Funktionen in chauvinistischen čechischen Entnationalisirungsvereinen einnehmen?

Wir stellen an den Herrn Vorsitzenden der Regierung nachstehende Anfragen:

1. Sind Sie bereit, die maßenhaften Versetzungen deutscher Staatsbeamter aus Neuoderberg, die unmittelbar vor den Gemeindewahlen erfolgten aufzuklären?

2. Sind Sie bereit, diejenigen politischen Einflüsse aufzudecken, welche diese Versetzugen verursacht haben?

3. Sind Sie bereit, gegen die Urheber der systematischen Entnationalisierung Neuoderbergs mit der ganzen Schärfe des Gesetzes einzuschreiten?

4. Sind Sie bereit, dafür Garantien zu schaffen, daß jede Art künstlicher oder gewaltsamer Entnationalisierang deutscher Minderheitengebiete seitens staatlicher Organe und privater Entnationalisierungsvereine künftighin ausgeschlossen wird?

Prag, am 10. Juli 1936.

Ing. Mayr,

Garlik, Pfrogner, Schösser, Krommer, Patzak, Frank, Liehm, Fritsch, Michler, Krczal, Ing. Weller, Keil.

 

Překlad ad 284/6.

Interpelace

senátora A. Pfrognera

na pana ministra železnic

stran neoprávněného obohacování státní dráhy přeplácením jízdenek druhé třídy na trati Praha-Český Krumlov.

Kdo v Praze zakoupí jízdenku druhé třídy do Českého Krumlova, musí velmi často v Českých Budějovicích přestoupiti do motorového vlaku, který nemá druhé třídy. Bylo by přirozené, kdyby takový cestující ihned a bez dalších formalit u pokladny v Českých Budějovicích obdržel zpět příplatek za druhou třídu, který zaplatil za trať České Budějovice-Český Krumlov. Ale tak tomu není.

Tážeme se tudíž pana ministra železnic:

1. Je panu ministru tato věc známa?

2. Je pan ministr ochoten postarati se o to, aby se buď při výdeji těchto jízdenek cestujícímu nezapočítával příplatek pro druhou třídu na trati České Budějovice-Český Krumlov, anebo aby cestující, stane-li se tak přece, příplatek na druhou třídu z Českých Budějovic do Českého Krumlova obdržel ihned a bez formalit v hotovém u pokladny konečné stanice?

3. Je pan ministr ochoten postarati se o to, aby se státní dráha takovouto praxí nevystavovala zdání neoprávněného obohacování příplatkem na druhou třídu, který vzájemným plněním dráhy není odůvodněn?

V Praze dne 12. července 1936.

Pfrogner,

Krczal, Schösser, Schmidt, Frank, Liehm, ing. Mayr, Michler, ing. Weller, Keil, W. Müller, ing. Löhnert.

 

284/6 (původní znění).

Interpellation

des Senators Anton Pfrogner,

an den Herrn Minister für Eisenbahnwesen

wegen ungerechtfertigter Bereicherung der Staatsbahn durch Überzahlung von Fahrkarten zweiter Klasse auf der Strecke Prag-Böhmisch Krumau.

Wer in Prag eine Fahrkarte zweiter Klasse nach Böhmisch Krumau löst, muß sehr oft in Böhmisch Budweis in den Motorzug umsteigen, der keine zweite Klasse führt. Es wäre natürlich, daß ein solcher Passagier den Mehrbetrag für die zweite Klasse, den er für die Strecke Böhmisch Budweis - Böhmisch Krumau bezahlt hat, sogleich und ohne weitere Formalitäten an der Kasse in Böhmisch Budweis zurückerhält. Dies ist aber nicht der Fall.

Wir richten daher an den Herrn Minister für Eisenbahnen die Anfragen:

1. Ist dem Herrn Minister dieser Sachverhalt bekannt?

2. Ist der Herr Minister bereit, dafür zu sorgen, daß entweder beim Ausgeben dieser Karten dem Reisegast für die Strecke Böhmisch Budweis - Böhmisch Krumau der Zuschlag zweiter Klasse nieht eingerechnet wird oder der Fahrgast, falls dies doch geschieht, den Zuschlag für die zweite Klasse von Böhmisch Budweis nach Böhmisch Krumau sofort bei der Kasse der Endstation ohne Formalitäten bar zurückerhält?

3. Ist der Herr Minister bereit, dafür zu sorgen, daß die Staatsbahn nich nicht durch eine solche Praxis dem Ansehein einer ungerechtfertigten Bereicherung durch Zuschläge zweiter Klasse, die in den Gegenleistungen der Bahn nicht begründet sind, aussetzt?

Prag, am 12. Juli 1936.

Pfrogner,

Krczal, Schösser, Schmidt, Frank, Liehm, Ing. Mayr, Michler, ing. Weller, Keil, W. Müller, Ing. Löhnert.

 

Překlad ad 284/7.

Interpelace

senátora ing. F. Wellera

na pana ministra železnic

stran jazykových a jiných závad na trati Certlov-Lipno.

 Na elektrické dráze Certlov-Lipno konají ve vlaku službu železniční zaměstnanci, kteří německy vůbec neznají. Nemohou se také dorozuměti s německým obyvatelstvem. Je zde tudíž nebezpečí, že cestující budou neúplným nebo nesprávným vysvětlením poškozeni.

Dále bylo opětovně zjištěno, že vlak ve stanicích Horní Mlýn a Jenín vůbec nestaví, ačkoli se ve stanici Vyšší Brod vydávají jízdenky pro tuto stanici, takže cestující museli se pěšky daleko vraceti.

Nápisy ve vagonech jsou jednojazyčně české, ačkoli dráha vede krajinou, která s 94% je německá. Také zákazy, které dráha mocí svého úřadu vyhlašuje, jsou jednojazyčně české. Německé obyvatelstvo těmto nápisům nerozumí, takže dochází k přestupkům předpisů a následkem toho k trestům, ačkoli zde není žádného provinění.

Takováto praxe odporuje také obchodním zásadám, jež platí pro železnice.

Tážeme se tudíž pana ministra železnic:

1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkané závady při provozu na trati Certlov-Lipno?

2. Je pan ministr ochoten dát vytýkané závady odstraniti?

3. Je pan ministr ochoten zavésti disciplinární řízení proti úředníkům a železničním zaměstnancům, kteří na těchto závadách mají vinu?

V Praze dne 13. července 1936.

Ing. Weller,

Pfrogner, Tschakert, Bock, Keil, Frank. W. Müller, Krommer, Patzak, ing. Löhnert, Garlik, Stellwag.

 

 284/7 (původní znění).

Interpellation

des senators Ing. Friedrich Weller

an den Herrn Eisenbahnminister

wegen sprachlicher und anderer Misstände auf der Strecke Zartelsdorf-Lippnerschwebe.

Auf der elektrischen Bahn Zartelsdorf-Lippnerschwebe versehen Bahnbedienstete im Zuge den Dienst, die die deutsche Sprache überhaupt nicht beherrschen. Sie können sich auch nicht mit der deutschen Bevölkerung verständigen. Es besteht daher die Gefahr, daß Passagiere durch unvollständige oder unrichtige Aufklärungen geschädigt werden.

Ferner wurde wiederholt festgestellt, daß in den Stationen Obermühle und Kodetsehlag der Zug überhaupt nicht hält, obwohl in der Station hohenfurth für diese Stationen Fahrkarten ausgegeben wurden, sodaß die Passagiere weite Strecken zu Fuß zurückkehren mußten.

Die Aufschriften in den Waggons sind einsprachig čechisch, obwohl die Bahn durch ein Gebiet fährt, dos zu 94% deutsch ist. Aueh diejenigen Verbote, die die Bahn kraft ihres Imperiums als Behörde zur Kundmaehung eines Verbotes oder einer Vorschrift erläßt, sind einsprachig čechisch. Die deutsche Bevölkerung versteht diese Aufschriften nicht, sodaß es zu Übertretungen der Vorschriften kommt, wodurch Bestrafungen erfolgen, obwohl kein Verschulden vorliegt.

Eine solche Praxis steht auch im Gegensatze und im Widerspruche zu den für die Bahn geltenden kaufmännischen Grundsätzen.

Wir stellen daher an den Herrn Eisenbahnminister die Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, die hinsichtlich des Betriebes auf der Strecke Zartelsdorf - Lippnerschwebe gerügten Mißstände erheben zu lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, die gerügten Mißstände beseitigen zu lassen?

3. Ist der Herr Minister bereit, gegen diejenigen Beamten und Bahnbediensteten, die an diesen Mißständen die Schuld tragen, ein Disziplinarverfahren einzuleiten?

Prag, am 13. Juli 1936.

Ing. Weller,

Pfrogner, Tschakert, Bock, Keil, Frank, W. Müller, Krommer, Patzak, Ing. Löhnert, Garlik, Stellwag.

 

Překlad ad 284/8.

Interpelace

senátora dr F. Tischera

na pana ministra spravedlnosti

stran protizákonné jazykové praxe u soudů vyšší stolice.

Přetížení soudů vyšší stolice způsobilo, že tyto soudy často nedbají jazykových práv Němců.

My Němci máme právní nárok na to, aby také tyto soudy, pokud se jejich působnost vztahuje na soudní okres, ve kterém podle posledního sčítání lidu bydlí alespoň 20% státních občanů německé národnosti (národní příslušnosti), ve všech věcech, jež vyřizovati jim přísluší na základě toho, že se jejich působnost vztahuje na tento okres, přijímaly od Němců podání v německém jazyku a tato podání také v německém jazyku vyřizovaly.